Část všeobecná.

 

Rozpočtový výbor senátu zahájil jednání o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1934 dne 6. prosince 1933 řečí generálního zpravodaje o státním rozpočtu senátora Stodoly.

 

Ve svém obsáhlém referátu zmínil se generální zpravodaj předem o docíleném snížení rozpočtu na straně výdajů, které proti roku 1933 činí cca 1 miliardu Kč a posoudil nynější rozpočet jako již třetí rozpočet deflační. Ocenil práci bývalé parlamentní sedmičky při sdě­lávání rozpočtu na rok 1933 a spolupráci úsporné parlamentní komise na rozpočtu na rok 1934. Miliardové snížení výdajů a rovnováha rozpočtu bez zavedení nových daní jsou vel­kým vítězstvím, o které se marně pokoušejí jiné státy s lepší finanční a demokratickou tradicí.

 

Tyto okolnosti opravňují k úsudku, že rozpočet na rok 1934 vzbuzuje důvěru v odolnost a životnost našeho státního a národního organismu. Zmíniv se o některých změnách a od­chylkách rozpočtu na rok 1934 proti roku 1933 po stránce formální, přistoupil generální zpravodaj k posouzení nynějších hospodářských poměrů. Klesající tendence státních příjmů a rostoucí mimořádné výdaje (nezaměstnanost, deficity státních podniků, sanace sociál­ních ústavů a jiné) znesnadňují snahu ministra financí o dosažení rozpočtové rovnováhy.

 

Úvěr a úrok patří k stejně důležitým úkolům vlády jako vyrovnání rozpočtu, jsou s ním v organicko-deflační souvislosti, neboť úvěrový problém je u nás správně označován za ústřední problém našeho hospodářství. Značný zájem věnoval generální zpravodaj země­dělskému úvěru na Slovensku a Podkarpatské Rusi, při čemž prohlásil, že jádro problému oddlužení zemědělských podniků těchto zemí je konverse krátkodobých a drahých dluhů na laciné a dlouhodobé amortizační úvěry. Touto konversí slovenské zemědělství by ušetřilo velké miliony na úrocích, zemědělské podnikání by se konsolidovalo a stalo by se zase rentabilní.

 

Druhým hlavním úkolem je řešení cenového problému. Tento je neřešitelný bez řešení rovnováhy státního hospodářství a bez nové orientace některých výrobních odvětví, která musí nastati i z ohledu na velké přesuny v mezinárodních stycích. Pro zlepšení vývozu bude nutno přizpůsobiti ceny našeho exportního tovaru možnostem vývozním. Tu bude potřebnou dohoda zemědělství s průmyslem, neboť od zdaru exportu závisí zlepšení našich hospodář­ských poměrů.

 

Generální zpravodaj prohlašuje, že není možné udržovati disparitu rozpočtových a hos­podářských čísel; již v roce 1931 na tuto okolnost upozorňoval, a rozpočet na rok 1934 dává mu za pravdu. Pro pozdější vývoj bude třeba srovnati úspory obsažené již v rozpočtu na rok 1934 s návrhy, které připravila úsporná komise a které dávají možnost pronikavějšího snížení výdajů, než bylo provedeno v rozpočtu; proto podstatně redukovaný státní rozpočet na rok 1934 bude museti býti předmětem nových úvah úsporné parlamentní komise, jestliže během rozpočtového hospodaření se hospodářské poměry nezlepší.

 

Při rozboru veřejných dávek vyslovil zpravodaj podiv nad tím, že o nejvýnosnější daně (daň z obratu a daň důchodová) dělí se státní pokladna s jinými, a že z výnosu těchto daní žijí více jiní, než stát sám. Daňové nedoplatky nutno v brzku likvidovati, chybí-li k tomu personál, ministerstvo financí má možnost zaměstnance získati z jiných resortů.

 

Generální zpravodaj pro srovnání se státním rozpočtem republiky Československé uvádí i rozpočty jiných států, podunajských a středoevropských. Mluvě o Polsku konstatuje, že výnos národní půjčky je určen na úhradu rozpočtového deficitu, kdežto u nás půjčka práce je určena na investice k účelům zaopatření práce; v Maďarsku bylo třeba radikálně zvý­šiti daně přímé zavedením přirážek, kdežto u nás se praví, že není možno daně dále zvyšovati.

 

V ohledu zlepšení našeho exportu vede se jednání o hospodářské Malé dohodě. Nej­větší efekt hospodářské Malé dohody bude se jeviti v dopravě a hlavně v dopravě po Du­naji, který pro Československou republiku znamená mnoho, ale nebyl dosud na tolik vy­užit, jak to bylo rnožno. Hospodářská politika podunajských států musí se díti ve smyslu hospodářského sblížení jich. Aktivita našeho rozpočtu závisí hlavně na vývozu do podunajských států.

 

Mluvě o světových hospodářských poměrech podotýká generální zpravodaj, že svět je nyní atomisovaný, poukazuje na selhání londýnské konference a na hospodářskou deroutu v Dánsku. Dnes je třeba obnovovat zahraniční trhy pro naše přebytečné výrobky, řešiti pro­blém podspotřeby nebo přizpůsobiti výrobu spotřebě, vůbec hospodářský aparát postaviti do služby pospolitosti.

 

Generální zpravodaj souhlasí s exposé ministra financí, které bylo tak jasné a pře­hledné, že vzbudilo všeobecné uspokojení a připomíná, že nejtěžším problémem našich stát­ních financí byla otázka rovnováhy rozpočtu, jíž bylo dosaženo snížením výdajů, a že rovnováha státního rozpočtu tvoří podklad stabilní měny.

 

Poválečný vývoj nutně spěje ke spojitosti našeho hospodářství s hospodářstvím světo­vým. Náš úsporný rozpočet nedovoluje však vybudovati ty instituce, které by sloužily jako instrument k tomuto cíli; vzpomíná zde bratislavského dunajského veletrhu, který by mohl tvořiti organickou součástku našeho vývozního institutu, a jehož význam stoupne, až se uskuteční hospodářská Malá dohoda, a kde by ve spojení s bratislavským přístavem mohl se uskutečniti sklad pro náš export na Balkán.

 

Generální zpravodaj vzpomíná japonského exportu, který nás vytlačuje z trhů Ameriky, severní i jižní, a s nímž je těžko konkurovati. O dnešní krisi byly napsány rozdílné analysy a diagnosy; svět však nehledí na krisi fatalisticky, ale hledá myšlenky a plán, jak z ní vy­jíti. Připomíná v tom směru výroky Mussoliniho, Herriotovy, některých německých poli­tiků a národohospodářů, Wallace a j. Z hospodářského chaosu rodí se nová Evropa. Těžká krise postihla i Společnost Národů a její ideální cíl, aby velké problémy se řešily na pod­kladě pravdy. Náš stát stojí ve středu nejistých politických a hospodářských poměrů, avšak o naši budoucnost není strachu, neboť český národ přežil těžké doby a Slovensko bylo tím požehnané, že se přidalo k národu vyšší kultury, neboť i v hospodářství vyšší kultura bude dominovati.

 

Po řeči generálního zpravodaje zahájena byla debata, jíž se zúčastnilo 11 senátorů. Všichni řečníci zabývali se pochopitelně dnešní hospodářskou krisí, otázkou snížení cen, jež nepokračuje tak rychle, jak by bylo žádoucno, požadavkem snížení daní, neboť poměrné zatí­žení daňové je nyní větší, než bylo před válkou, otázkou snížení úroků a dluhů, má-li deflace býti v širokém rozsahu provedena; dále bylo poukazována na úvěrovou politiku Národní banky, jež nepřipouští značnější rozšíření oběživa. V debatě dotkli se řečníci též otázky sní- žení platů státních zaměstnanců, reorganisace úřadů a škol ve smyslu návrhu úsporné par­lamentní komise. Doporučováno bylo, aby vyrovnání disparity cen zemědělských a prů­myslových produktů bylo řešeno dohodou zemědělství, s průmyslem a obchodem a poukazo­váno na škodlivé následky racionalisace, jež je jednou z hlavních příčin nezaměstnanosti, jíž na druhé straně by se mělo čeliti povznesením soukromého podnikání.

Část zvláštní.

 

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

 

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

 

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se pro rok 1934 částkou . . . . . . . . . 14,104.800 Kč
a jsou proti rozpočtu na rok 1933 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15,190.500 Kč
nižší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,085.700 Kč.

 

Z celkového prelimináře činí:

 

a) výdaje osobní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,122.700 Kč,

proti rozpočtu na rok 1933 méně o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129.100 Kč,

 

b) výdaje věcné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4,982.100 Kč,

proti rozpočtu na rok 1933 méně o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 956.600 Kč.

Příjmy preliminují se částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,480.000. Kč,

tedy proti rozpočtu na rok 1933 více o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208.500 Kč.

 

Snížení věcných položek nutí stavební správu pražského hradu k omezení stavebního programu. V r. 1934 bude prováděti jen nutné konservační práce ve starém paláci a zabez­pečovací práce v Dolním Jelením příkopě. Tereziánský přístavek před Vladislavskou částí hradu bude upraven pro účele archivní.

 

Státní statek Lány bude potřebovati 2,230.300 Kč, tedy více o 160.600 Kč než v roce 1933, ale s druhé strany očekává se příjem 2,366.400 Kč, t. j. více o 235.500 Kč než v roce 1933. Hospodaření na státním statku lánském končí tedy přebytkem 136.100 Kč, ačkoliv statek ten plní vedle hospodářských úkolů též význačné úkoly representační. Zvýšené příjmy a vydání souvisejí s převzetím lihovaru tohoto statku do vlastní režie a zavede­ním výdojného mléčného hospodaření.

 

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

 

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

 

Návrh rozpočtu pro zákonodárné sbory a jejich kanceláře vykazuje celkovou potřebu
na rok 1934 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37,268.500 Kč
proti dosavadnímu rozpočtu na rok 1933 v částce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38,252.300 Kč
jeví se úspora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 983.800 Kč.

Částka tato bude ještě snížena úspornými opatřeními personálními jak u členů zákonodár­ných sborů, tak i u veškerého zaměstnanectva obou sněmoven. Jak vidno členové zákonodár­ných sborů ukládají si každé snížení, jež postihuje státní zaměstnance. Poslancům a se­nátorům zůstává dnes po všech srážkách sotva polovice diet, v některých případech jdou platy

členů zákonodárných sborů i pod polovičku.

 

K položkám jednotlivých titulů se připomíná:

 

Položka 1. Náhrady výloh členům zákonodárných sborů: Rozpočteno při obou komo­rách jako roku loňského. Platy tyto odůvodněny jsou zákonnými předpisy a pamatováno jest pouze na případné změny nastalé úmrtím neb odstoupením poslanců a senátorů a rovněž i na změny v předsednictvech obou sněmoven.

 

Osobní výdaje podle platových zákonů a nařízení.

 

Položka 1. Platy přidělených zaměstnanců. Osobní požitky trvale zaměstnaného perso­nálu u poslanecké sněmovny a senátu sníženy o 6.700 Kč. Snížení toto odůvodňuje se snížením výchovného a doplňovacích přídavků; u titulu 3. položka tato byla zvýšena, aby byly zabezpečeny zákonné postupy.

 

Položka 2. Platy personálu smluvně zaměstnaného snižuje se z důvodů úsporných u všech tří titulů o 80.000 Kč.

Položka 3. Výlohy pro výpomocné těsnopisce, položka 4. nemocenské pojištění stát. zaměstnanců a položka 5. služební oděv zřízenců rozpočítávají se dle tříletého průměru jako v roce 1933.

 

Položka 6. (odměny a výpomoci) snižuje se z důvodů úsporných celkem o 55.000 Kč. Položka 7. delegační výlohy poslanců a senátorů snižuje se rovněž z úsporných dů­vodů o 40.000 Kč. Obě sněmovny vysílají totiž každoročně své delegáty na jednání Mezi­parlamentní Unie a na různé obchodní konference. Poněvadž předsednictva obou komor z důvodů úsporných nehodlají v roce 1934 obesílati tyto konference v takovém rozsahu jako dříve, snižuje se tato položka proti roku 1933 o polovinu.

Položka 8. Representační výlohy předsednictev obou sněmoven. Předsednictva obou sněmoven musí dostáti svým povinnostem representačním, jelikož dochází mnoho žádostí spolků a humánních institucí a podpory tyto nelze zvláště v nynější těžké době odříci. Proto nebylo možno položku tuto snížiti.

 

Položka 9. Náhrady výloh expertům výborů snižuje se z důvodů úsporných u obou titulů o 7.000 Kč.

 

Věcné výdaje.

 

Položka 10. Režijní výlohy titulu 1., 2. a 3. zůstávají nezměněny. Z položek těchto hradí se výlohy na otop, světlo, úklid, telefon, nájemné ze senátních budov, dávky z nájem­ného a kancelářské potřeby.

 

Položka 11. služeb. automobily snižuje se u obou titulů o 10.000 Kč.

 

Položka 12. Sněmovní tisky snižuje se u obou titulů o 350.000 Kč, poněvadž se dá oče­kávati, že bude zavedeno omezení tisků a podávání interpelací.

 

Položka 13. titul 3. Udržování a doplnění knihovny snižuje se z důvodů úsporných o 30.000 Kč.

 

Položka 14. titul 3. Náklad na mezinárodní informační službu parlamentní rozpočítává se z důvodů úsporných stejnou částkou jako roku loňského.

 

Položka 15. Příspěvek na restauraci z důvodů úsporných byla zrušena.

 

Položka 16. doplnění a udržování inventáře snižuje se u všech tří titulů z důvodů úsporných o 410.000 Kč; ačkoli budova senátní potřebovala by větší úpravy a zabrání vět­šího počtu místností, nelze v této době z důvodů úsporných pro tuto budovu větším ná­kladem počítati.

 

Státní příjmy. Za prodané tisky sněmovní titul 1. a 2. a předplatné na sněmovní zpravodajství zůstávají rozpočteny stejnou částkou jako roku loňského.

 

Jak vidno, předsednictva obou zákonodárných sborů upravila rozpočet kap. 2. v do­hodě s úspornou komisí částkou co možná nejnižší, aby tak dokumentovala snahu po nej­úspornějším hospodaření, které jest prováděno kontrolou administrativních úřadů a úspor­nými opatřeními odpovídajícími oběžníku ministerstva financí a ministerské rady o spo­ření ve státním rozpočtu.