Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

 

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář.

 

Zpravodaj sen. Dr J. Karas.

 

Rozpočet této kapitoly jest proti roku minulému opětně ve výdajích nižší, kdežto očekávaný příjem se nikterak nezměnil, takže rozpočet tu přináší pro státní pokladnu nové plus 2 mil. Kč. Zpravodaj naznačil některé cesty k dalším úsporám jako možnost k dosa­žení úspor v částce 200.000 Kč v rozpočtu státního úřadu statistického přikázáním jemu místností ve Strakově akademii po ministerstvu pro zásobování lidu, dále nutnost sloučení státních tiskáren, kterých je celkem 5, v menší počet, dále doporučuje zpravodaj k úvaze, zda by nebylo prospěšnější, aby tisková kancelář po vzoru jiných států byla přenechána soukromé společnosti. Zpravodaj uvádí dále, že nejsou dosud patrny úspory, kterých by byla dosáhla komise pro úsporná opatření ve veřejné správě. Naléhá, aby tato komise při­pravila osnovu zákona o kompetenci ministerstev, doporučuje celkovou organisaci admini­strativy, aby úkoly státu byly obstarávány účelněji, rychleji a levněji pro občanstvo a stát. Zpravodaj vyslovuje dále přání, aby byla vydána některá dosud chybějící vládní na­řízení, jež zlepšují postavení státních zaměstnanců, dále nařízení k zákonu o svátcích a pa­mátných dnech republiky a o vyvěšování státních vlajek a praporů. Podotýká, že dosud nebyly přizpůsobeny ceny nutných životních potřeb pokleslým cenám u výrobků a že ani snížení úrokové míry nepřineslo úlevy.

 

Při podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkretních - ­hlavně otázkami politickými, hospodářskými, zejména pokud jde o otázky, související s dnešní krisí a konečně i otázkami státně zaměstnaneckými v souvislosti s nutností zachování rovnováhy rozpočtu.

 

Po skončené debatě pojednal předseda vlády ve svém výkladu obšírně o všech aktuel­ních zásadních otázkách politických a hospodářských a podstatnou část svého výkladu vě­noval otázkám státně zaměstnaneckým a objasnil je v rámci všech rozpočtových úspor; uvedl též, že počet státních tiskáren bude v dohledné době zmenšen.

 

Referent opětovně upozornil na to, že rozpočtový výbor senátu ve zvláštní resoluci ke státnímu rozpočtu upozornil vládu již před několika roky, že je naléhavou věcí, aby hmot­né i právní poměry zaměstnanců Československé tiskové kanceláře byly náležitě upraveny.

 

Poměry zaměstnanců pragmatikálních jsou upraveny v rámci zákonných předpisů o ostatních zaměstnancích státních.

Zbývá ještě úprava poměrů pro zaměstnance smluvní.

 

Rozpočtový výbor senátu bere proto s uspokojením na vědomí projev pana předsedy vlády, učiněný v rozpočtovém výboru sněmovny poslanecké, že v brzké době také pro smluvní zaměstnance Československé tiskové kanceláře úprava poměrů bude provedena. Proto při projednávání státního rozpočtu na rok 1934 neučinil záležitost předmětem svého jednání, aby nemusilo býti opakováno, co již bylo řečeno ve sněmovně poslanecké, ale žádá vládu, aby v době nejbližší právní poměry hmotné smluvních zaměstnanců Česko­slovenské tiskové kanceláře upravila.

 

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

 

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

 

Potřeba ministerstva zahraničních věcí na rok 1934 činí celkem Kč 122,254.600; v r. 1933 bylo preliminováno Kč 124,688.200, takže nynější rozpočet byl snížen o Kč 2,433.600.

Příjmy jsou preliminovány celkovou částkou Kč 6,080.000, t. j. o Kč 4,000.000 méně než v r. 1933.

 

Uváží-li se, že rozpočet kap. 4. činil v r. 1931 přes 170,000.000 Kč, jest viděti, že mini­sterstvo zahraničních věcí snižovalo svůj rozpočet důsledně v předchozích letech a že toto snížení dosahuje během uplynulých tří let kolem 30%. Důvodem k tomuto postupnému sni- žování byly stále se přiostřující hospodářské poměry, které si vynucovaly úspory i tam, kde důvody politické i zájmy hospodářské komplikovaly zahraniční situaci a kladly tím vyšší požadavky na zahraniční službu.

 

Také příjmy ministerstva zahraničních věcí vykazují značný pokles, který se vysvět­luje stále klesající tendencí příjmů v r. 1933, kdy se již plně uplatnil vliv dlouho trvající světové krise a v oboru ministerstva zahraničních věcí zvláště vliv takřka všeobecného ru­šení visové povinnosti.

 

Referent upozorňuje, že ministerstvo zahraničních věcí má tedy v r. 1934 nesnadný úkol, aby při ztenčených prostředcích udrželo zahraniční službu na dosavadní výši a vý­konnosti a při tom ještě aby zdolalo tlak nových poměrů politických i hospodářských, které kladou na zahraniční službu mimořádné požadavky a zodpovědnost.

 

Sníženy byly ty položky osobní i věcné rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, které se zřením k redukci v letech předchozích bylo možno ještě dále snížiti, aniž se ohrozily státní zájmy.

 

Ministerstvo zahraničních věcí věnuje bedlivou pozornost všem otázkám obchodní po­litiky a buduje v rámci Malé Dohody organisaci hospodářskou, která doplní a utuží dosa­vadní srdečný poměr a svazek politický.

 

Jednání v odzbrojovací konferenci narazilo poslední dobou na značné potíže a na spory o zásadních otázkách. Přesto však jest nutno, aby dalším úsilím byly obhájeny dosavadní pokroky na tomto poli a aby se dosáhlo cíle, který má odzbrojovací konference ve svém programu.

 

Ministerstvo zahraničních věcí snaží se utužiti přátelské styky se všemi státy, hlavně se státy sousedními. Přátelský svaz států Malé Dohody došel nového výrazu zřízením Stálé rady a sekretariátu v Ženevě. Slibným zjevem na poli politickém jest sbližování balkánských národů, které se projevuje nyní častými a vzájemnými návštěvami význačných represen­tantů těchto států. Rovněž slibně se vyvíjí poměr Československa k Polsku, projevující se častými styky rázu politického a kulturního.

Referent je přesvědčen, že Společnost Národů jest nesporně i na dále důležitým čini­telem vzájemného vyměňování názorů států mezi sebou, zárukou míru a určitou meziná­rodní kontrolou. Československo si jistě přeje, aby význam a vliv Společnosti Národů byl stupňován, poněvadž pouze tato instituce a její forum při dnešních mezinárodních pomě­rech mohla by jediná udržeti jistý klid a zabezpečiti mezinárodní právo a přivoditi tak, aneb alespoň ulehčiti řešení velkých mezinárodních otázek rázu jak hospodářského tak i po­litického.

 

Vyslanec dr Krofta odpověděl na jednotlivé dotazy, zejména na dotaz o uznání Svazu sovětských socialistických republik de jure, dále na dotaz o politických emigrantech, jimž bylo dopřáno v Československu práva asylu a na dotaz a ochraně práv a zájmů českoslo­venských příslušníků v cizích zemích, kde poměry změnily se v neprospěch cizích přísluš­níků.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

 

a ze skupiny II., § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b).

 

Zpravodaj sen. Dr J. Karas.

 

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1934 preliminuje se částkou 1.226,951.500 Kč. Bude tedy v roce 1934 rozpočet ministerstva národní obrany snížen o 25,303.470 Kč oproti rozpočtu na rok 1933. Oproti částce 1.400 mil., již rozpočet vojenské správy podle zákona č. 240/1926 nesmí přesahovati, jest rozpočet tento snížen o částku 173 miliony Kč.

 

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1934 dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy (titul 1) a rozpočet armády (titul 2). K nim přistupuje rozpočet francouzské vojenské mise (titul 3) a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poško­zence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (titul 4). Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náleží dále tři státní podniky, a to: Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Tiskárna ministerstva národní obrany.

 

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1934 jsou rozpočteny částkou 33,832.300 Kč a jsou tudíž nepatrně asi o 18.000 Kč zvýšeny oproti rozpočtu na rok 1933.

 

Celkové výdaje titulu 2 určeného pro národní obranu jsou preliminovány částkou 1.182,538.900 Kč a jsou tudíž téměř o 25 milionů menší než roku loňského.

 

Zpravodaj ve své zprávě pozastavil se zejména nad velikým snížením položky natu­rálie, neboť pochybuje, že zlevněním všech životních potřeb dosáhne té výše (8%), dále nad opětovným snížením nákladu na letectví, této nejmodernější zbraně, která mílo­vými skoky všude spěje ku nákladnému vývoji, a zájem nejširší veřejnosti o tuto zbraň jest potěšujícím zjevem. Větší snížení položky: střelivo a výbušiny omezí praktický výcvik vojska.

 

Za to s uznáním kvituje zvýšení položky na výcvik vojska většími závěrečnými cvičeními, abychom po příkladu všech států mohli poskytnouti praktické využití školního cvičení. ­

 

Pozastavuje se nad tím, že se stavbou divisní nemocnice v Praze se opět odkládá, ačkoliv naprosto nedostatečná stará budova v Praze II. je pravým nebezpečím pro zdravotní stav vojska.

 

Rovněž tak nedostatečné pěstování v národě brannosti státu, ba přímé zne­možňování této výchovy již od školy, a stálé odkládání předválečné výchovy nemůže uspo­kojiti toho, komu záleží na obraně státu.

 

Otázka doplnění nutného počtu instruktorů naráží na nedostatečné zabezpečení jich v civilní službě státní.

Referent uvítal zřízení Nejvyšší rady pro obranu státu, ačkoliv by si přál její utvoření na podkladě zákonném.

 

Vojenská mise francouzská plní stále své poslání v zájmu výchovy naší armády.

 

Při krisi Společnosti Národů a komise odzbrojovací a při nevážnosti, s níž se setkává pakt Kelloggův, jest naprosto nutno, abychom své armádě pro obranu vlasti poskytli vše, co ona k vybavení svému potřebuje.

 

Po obsažném referátu rozpočtového zpravodaje přednesl senátor Antonín Novák toto prohlášení: "Slavný výbore! Jsem zmocněn jménem členů rozpočtového výboru senátu, příslušníků vládních koalovaných stran, prohlásiti: členové rozpočtového výboru vládních stran schvalují rozpočet ministerstva národní obrany tak, jak je předložen, a to bez vý­hrady. Dnešní neobyčejně komplikovaná situace zahraniční vyžaduje pohotovosti čsl. armády ve všech směrech a do všech důsledků. Naše armáda má jediný úkol, brániti celistvost a neodvislost republiky Československé, sloužiti státu a hájiti demokracii. Aby tento úkol mohla splniti, potřebuje náležitého vybavení ve všech svých složkách. K tomu účelu má sloužiti dnes projednávaný rozpočet, který, jak již zpředu poznamenáno, bez vý­hrady schvalujeme, vyhrazujíce si však příslušnou a náležitou kontrolu sborů zákonodárných."

V závěru debaty ujal se slova ministr národní obrany B. Bradáč, který, poděkovav nejprve za spontánní projev koalovaných příslušníků rozpočtového výboru, pojednal o nej­důležitějších problémech, dotýkajících se armády a bezpečnosti státu.

 

Zdůraznil, že je nutno, aby armáda byla na výši doby, jak toho vyžadují nynější neklidné poměry. Za tím účelem musí býti ještě zvýšena snaha po jejím zdokonalení.

 

Armáda jest určena jedině k obraně integrity státu a jejího občanstva. Vyžaduje určité povinnosti a oběti, které musí přinésti celý národ. Proto ministr lituje, že letošní vojenský rozpočet byl opětně snížen.

 

Armáda musí býti nejen dokonale vycvičena, nýbrž i náležitě technicky vybavena. Po stránce výcviku jest vykonáno vše, čeho jest třeba. Po technické stránce bude třeba po­skytnouti armádě dalších nejnutnějších prostředků, jichž se jí dosud nedostává, zejména nelze si tajiti, že nám chybí mnoho letadel a že musíme dále zdokonalovati obranu proti­letadlovou.

 

Ministr poukazuje na snahu vojenské správy dosáhnouti úspor i zdokonalení jednot­livých armádních složek reorganisací armády.

 

Vzhledem k těžkým úkolům, které by mohly armádě nastati, vyslovuje ministr pochybnost, zda postačí nynější zákonem stanovená presenční služba a zda nebude třeba žádati její prodloužení, aby se tím zvýšila možnost obrany státu.

 

Ministr zdůraznil znovu obranné úkoly armády a varoval před neúměrnou šetrností, na kterou bychom pak mohli doplatiti vlastní krví.

 

V závěru poděkovav vřele referentovi o kapitole 5 senátoru Dru Karasovi, který za­stává svůj úkol přesně a benevolentně již po řadu let, a ujistiv, že vojenská správa se zhostí svého úkolu plně a čestně, požádal o schválení rozpočtu.