Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.
III. volební období.
11. zasedání.
Tisk 1404.
Interpelace:
1. sen. Pilze a soudr. na ministra věcí zahraničních stran zavlečení československého dělníka.
2. sen. Ant. Nováka, Dundra a soudr. na pana ministra vnitra o poměrech, které zavládly v okrese Snina, na východním Slovensku, za úřadování okresního náčelníka Julia Durčinského.
3. sen. Pilze a soudr. na ministra správedlnosti a ministra vnitra stran protizákonných poměrů u krajského soudu v Liberci, jakož i protizákonných poměrů u policejního komisařství v Jablonci n./Nisou.
4. sen. dr Hellera, dr Holitschera, Palme a soudr. na p. ministra vnitra stran schůze sudetskoněmecké vlastenecké fronty v Žatci.
5. sen. Stolberga, Fr. Scholze a soudr. na p. ministra věcí zahraničních stran provedení článku 312 smlouvy versailleské.
Překlad ad 1404/1.
Interpelace
sen. Pílze a soudruhů
na ministra věcí zahraničních
stran zavlečení československého dělníka.
V poslední době udála se celá řada případů, že českoslovenští dělníci padli za oběť... justici třetí říše; jak veliký je počet těch, o nichž se nám nedostalo zpráv, nelze ani odhadnouti. Ale v žádném anebo alespoň ve skoro žádném z bezpočetných případů nevešla ve známost energická akce ministerstva věci zahraničních. Jedním z nejvíce pobuřujících a jako přehmat německých S. A. banditů nejzjevnějších případů je případ krompašského dělníka Rudolfa Stoje. Stoj byl, jak jsme sdělili, dne 17. srpna 1934, když jako každodenně na cestě z Varnsdorfu přecházel cíp německého území, jak to v pohraničním území je po celá desetiletí všeobecně zvykem, příslušníky S. A. zadržen a zatčen. U Stoje nebyl nalezen žádný materiál. Nebylo a není do dnes proti němu žádného konkretního obvinění. Gestapo zavedla proti Stojovi ochrannou vazbu, tak že jest odňat řádnému soudu. Nalézá se v koncentračním táboře v Sachsenburgu. Dne 19. září uráčilo se saské státní kanceláři na základě několika intervencí z různých stran podati československému generálnímu konsulátu v Dráždanech následujíci zprávu:
Stoj je silně podezřelý, že se zúčastnil vydávání nelegálních pamfletů a letáků a že tyto spisy rozšiřoval v Nieder Oybinu a Ober Olbersdorfu. Stoj je vedoucím komunistou a použil každé příležitosti, aby snižoval vůdce nového Německa.
Na čem se toto podezření zakládá, proč na místě řádného vyšetřování nastává mučení Gestapo, na místě soudu koncentrační tábor, se nepraví. A přece je každému myslícímu člověku jasno, že právě tyto okolnosti jsou důkazem toho, že německé úřady a co se tak nazývá, nemají v rukou vůbec žádných důkazů a žádného materiálu proti Stojovi a že teprve použitím mučení třetího řádu doufají si ho vynutiti. Stoj, který je znám jako uvědomělý dělník, byl patrně denuncován hitlerovským úřadům národně-sociálními špicly, o kterých jsme již opětovně podali zprávy a kteří řádí obzvláště ve cvikovském kraji.
Snahy různých míst o osvobození Stoje zůstaly dosud bez výsledku. Intervence československého generálního konsulátu v Drážďanech, na které se dosud omezila oficielní akce československých úřadů, neměly žádného výsledku. Mezi tím se pokračovalo ve snahách o propuštění Stoje na svobodu. Obhájce Stojův obrátil se na správu koncentračního tábora a na saské úřady, dostával však vždy jen dilatorní odpovědi. Při tomto způsobu vyřizování jeví se konec vazby Stoje nedozírným. Kde však zůstává intervence československého úřadu? Jak ministerstvo věcí zahraničních tak také československý generální konsulát v Drážďanech byly o případu Stojově zevrubně informovány. Na obou místech slíbena intervence ve prospěch Stoje, dosud se však nestalo nic nežli dotazy saským úřadům.
Tyto dotazy však naprosto nestačí. Žádáme, aby československé ministerstvo zahraničí pro Stoje intervenovalo a upozornilo na odvetná opatření, neboť případ Stojův není ojedinělým případem. V poslední době byla hlášena celá řada případů odvlečení nepohodlných obyvatelů pohraničních do vnitra třetí říše a namnoze odvlečení lidé zmizeli. Při špiclovství národních socialistů je všechno pracující obyvatelstvo pohraničního území ohroženo... methodami třetí říše. Tážeme se tudíž pana ministra věcí zahraničních:
1. Co zamýšlí pan ministr věcí zahraničních podniknouti v tomto případě, jenž je na výsměch všemu právu?
2.Co zamýšlí pan ministr věcí zahraničních učiniti aby ospravedlnil vlažnost československých úřadů jako v tomto případě, kde československý státní občan bez práva a bez ochrany je vydán pronásledování říšsko-německých úřadů?
3. Je pan ministr ochoten ihned zakročiti, aby tento trýzněný nevinný státní občan československý byl propuštěn na svobodu?
V Praze, dne 24. listopadu 1934.
Pilz
Fidlík, Hlávka, Douda, Kello, Mezö, Kindl, Langer, Hajníková, Csehy, Mikulíček.
1404/1 (původní znění).
Interpellation
des Senators Pilz und Genossen
an den Aussenminister
betreffend Verschleppung eines čechoslovakischen Arbeiters.
In der letzten Zeit sind eine ganze Reihe von Fällen, dass čechoslovakische Arbeiter der... Justiz des Dritten Reiches zum Opfer fielen; wie gross die Zahl derer ist, von denen uns keine Nachrichten zugekommen sind, lässt sich gar nicht beschätzen. Aber in keinem oder wenigstens in fast keinem der zahllosen Fälle wurde die energische Aktion des Aussenministeriums bekannt. Einer der empörendsten und als Uebergriff der deutschen S. A. Banditen am klarsten aut der Hand liegenden Fälle ist der Fall des Krombacher Arbeiters Rudolf Stoj. Stoj wurde, wie wir berichteten, am 17. August 1934 als er wie alltäglich aut dem Wege von Warnsdorf über einen Zipfel deutschen Gebietes ging, wie das im Grenzgebiete jahrzehnte allgemein üblich ist, von S. A. Leuten angehalten und verhaftet. Bei Stoj wurde kein Material gefunden. Es lag und liegt bis heute keine konkrete Beschuldigung gegen ihn vor. Die Gestappo erliess gegen Stoj Schutzhaftbefehl, sodass er dem ordentlichen Gerichte entzogen ist. Er befindet sich im Konzentrationslager Sachsenburg. Am 19. Steptember lies sich die sächslsche Staatskanzeli auf Grund mehrfacher Interventionen von verschiedenen Seiten zu folgendem Bericht an das čechoslovakische Generalkonsulat in Dresden herbei:
Stoj steht in dem dringenden Verdacht, sich an der Herstellung illegaler Hetzschriften und Flugblätter beteiligt und diese Schriften in Nieder Oybin und Ober Olbersdorf verteilt zu haben. Stoj ist führender Kommunist und hat jede Gelegenheit wahrgenommen, die Führer des neuen Deutschland herabzusetzen.
Worauf sich dieser Verdacht gründet, warum an Stelte der ordentlichen Untersuchung die Folter der Gestappo, an Stelle der Gerichtschaft das Konzentrationslager tritt, wird nicht gesagt. Und doch ist jedem denkenden Menschen klan, dass gerade diese Umstände der Beweis dafür sind, dass die deutschen Behörden und das was sich so nennt, überhaut keine Beweise und kein Material gegen Stoj in den Händen haben und erst durch Anwendung der Folter dritten Grades solches zu erpressen hoffen. Stoj, der als aufrechter Arbeiter bekannt ist, ist offensichtlich von Nazispltzeln liber die wir schon widerholt berichtet haben und die besonders im Zwickauer Gebiet ihr Unwesen treiben, den Hitlerbehörden denunziert worden.
Die Anstrengungen die von den verschiedenen Stellen bereits erfolgt sind, um Stoj zu befreien, sind bisher vergeblich geblieben. Die Interventionen des čechoslovakischen Generalkonsulates in Dresden, worauf sich die offizielle Aktion der čechoslovakischen Behörden bisher beschränkt hat, haben keinen Erfolg gezeitigt. Inzwischen sind die Bemühungen um die Freilassung Stojs fortgesetzt worden. Der Verteidiger Stojs wandte sich an die Verwaltung des Konzentrationslager und an die sächsischen Behörden, bekam jedoch immer nur dilatorische Auskünfte. Bei dieser Art der Erledigung scheint das Ende der Haft Stojs unabsehbar. Wo aber bleibt die Intervention der čechosl. Behörde? Sowohl das Aussenministerium, als auch das čechosl. Generalkonsulat in Dresden wurden liber den Fall Stoj ausführlich informiert. Von beiden Stellen wurde eine Intervention für Stoj in Aussicht gestellt, bisher ist aber nichts erfolgt, ausser Rückfragen an die sächsichen Behörden.
Diese Rückfragen sind aber vollkommen unzureichend. Wir fordern, dass das čechoslovakische Aussenministerium für Stoj interveniert und Represalien in Aussicht stellt, denn der Fall Stoj ist kein Einzelfall. In der letzten Zeit wurde eine ganze Reihe von Fällen von Verschleppungen missliebiger Grenzbewohner ins innere des dritten Reiches gemeldet und vielfach sind die Verschleppten verschwunden. Angesichts des Nazispitzelwesens ist die gesamte werktätige Bevölkerung des Grenzgebietes von den... Methoden des dritten Reiches bedroht. Wir fragen deshalb den Herrn Aussenminister:
1. Was gedenkt der Herr Aussenminister in diesem allen Rechte hohnsprechenden Falle zu unternehmen?
2. Was gedenkt der Herr Aussenminister zu tun, um das laue Verhalten der čechoslovakischen Behörden, wie in diesem Falle, wo ein čechoslovakischer Staatsbürger Recht und schutzlos den Verfolgungen der Reichsdeutschen Behörden ausgesetzt ist, zu rechtfertigen?
3. Ist der Minister bereit sofort Schritte einzuleiten, dass dieser gepeinigte unschuldige Staatsbürger der čechoslovakei auf freien Fuss gesetzt wird?
Prag, am 24. November 1934.
Pilz,
Fidlík, Hlávka, Douda, Kello, Mezö, Kindl, Langer, Hajníková, Csehy, Mikulíček.
404/2.
Interpelace
senátorů Ant. Nováka, Dundra a soudr.
na pana ministra vnitra
o poměrech, které zavládly v okrese Snina,
na východním Slovensku, za úřadování
okresního náčelníka Julia Durčinského.
Ve dnech 20. až 23. listopadu 1934, navštívil jsem několik obcí v okresu Snina a samotné okresní městečko Snina. Poměry, jež jsem zjistil návštěvou obcí: Ruský Hrabovec, Ubla, Klenová, Kalné Roztoky, Stakčín a okresní město Snina, jsou toho druhu, že používám této interpelace, abych na neudržitelné, ba přímo zoufalé poměry převážné většiny tamního obyvatelstva žaloval a dovolával se ochrany a zákonného postupu pro nezaměstnané dělníky a malorolníky v okresu Snina.
Okres Snina obýván jest asi 16.000 obyvateli, z nichž převážnou většinu tvoří nezaměstnaní lesní dělníci a drobní zemědělci. Práce v lesích a na pilách v důsledku zastaveného vývozu dřeva uvázla úplně, takže většina obyvatelstva trpí nezměrnou bídou. Jedinou a hlavní potravou jsou tu brambory, velmi špatné jakosti, zhusta fazole a zelí (kapusta). Chléb, v našem slova smyslu, je v řadě obcí neznámý. Pekou zde placky, ze semena lesní plodiny, označené sloven »tatarka«, jejíž semeno hrubě rozšrotují na domácím kamenném šrotovníku. Ve velkém počtu rodin nemají ani kuchyňské soli. Ranní, polední a večerní brambory a kapustu solí červenou dobytčí solí.
Svícení petrolejem je věcí neznámou a záviděným přepychem. Rodiny při soumraku choulí se kolem kamen. Děti školou povinné chodí do škol bez školních pomůcek. Nezaměstnané dělnictvo a drobní zemědělci nejen že trpí těžkou nezaměstnaností, ale trpí dvojnásob bezohledným a tvrdým způsobem úřadování okresního náčelníka Julia Durčinského, který v nejmenším nesnaží se osud nezaměstnaných zmírniti, naopak ještě dělnictvo i malorolníky trestá a pokutuje. Koncem listopadu, když jsem okres projížděl, na kopcích ležel již sníh, dole v údolí běhaly děti bosé a polonahé. Ani dospělí nemají pořádného oděvu a obuvi. V této těžké, přímo pro tamní obyvatelstvo katastrofální době, okresní náčelník vymáhá pokuty, uložené dlouho před tím za nevykonané práce. Současně ovšem ukládá pokuty nové. V červenci vydal okresní náčelník Durčinský tento výnos:
Okresný úrad v Snine.
číslo 8407/1934.
Úradné ustalenie, že Márkuš Roth a spol., obyvatelia v Rus. Hrabovcu svoju obecnu pešu prácu, vzdor viackrátnemu starostenskému a četnickému upozorneniu na obecnej ceste v R. Hrabovcu-Inovce v roku 1934 neskončili.
Usnesenie.
Na základe §§ 39 a 41 zák. čl. z roku 1890 a na základe § 39 zák. čl. 329 z roku 1921 a zaroveň na základe usnesenia obecných zastupitelských zavazujem:
1. Márkuša Rotha, 34. roč. čd. 51. 2. Jána Dzuro. 3. Juraja Prislopského. 4. Andreja Bilca. 5. Juraja Bereznanina a Andreja Bachuru, obyvateľov z Ruského Hrabovca, aby za 1 dňovú ručnú prácu, spolu Kč 20.- pod ťarchou exekuciu behom 15 dní do patričného notárského úradu zaplatili, taktiež sú povinní vyplatit nerozdielnou rukou 55 Kč trovy pokračovania.
Dôvody.
Ešte v roku 1923 všetké obecné zast. sbory na základe § 39, zák. čl. 329 z roku 1921 usnesli sa, že ohľadom na ťažké hmotné pomery obyvateľstva, obce tak vicinálné, ako aj obecné cesty s ručnou a potahovou prácou budú udržiavať, a ktorý svojej povinnosti zadosť neučinia, ustáli peňažitou odmenú okrasný úrad od pádu do pád. Okresný úrad v Snine na základe týchto usnesení horeuvedenu odmenu na rok 1927 ustálil a síce tak, že zameškajúci občan je za jeden peší deň 20.- Kč, každý pešár povinen bol odrobiť dva pešie dni. - Poneváč menovaný svojej povinnosti vzdor viackrátnemu vyzvániu absolútne zadost neučinil vzdor tomu, že okr. náčelník ako predseda okr. cest. výboru jeho ústne mnohkrát tiež upozornil, preto, aby táto agenda nestroskotala, menovaného podľa horeuvedených trebalo odsúdiť.
Usnesenie vydá sa menovanému s tým, že proti tomuto usneseniu pripustné je od doručenia rátajúc behom 15 dní odvolanie, ktoré má sa podat cestou tunajšieho úradu do župného úradu v Košiciách. Odvolanie toto ale odkládajúceho účinku nemá, lebo cesta spomenutá nutnou opravu potrebuje a to z toho dôvodu, lebo cesta je nehoditelná a okrasný úrad iné prostredky k udržiavaniu nemá.
Súčasne sa vyzýva notárský úrad v Ubli, aby vyrubanú pokutu pod ťarchou osobnou zodpovednostiu ihned exekoval, sohnal a tunajšiemu úradu predostrieh
V Snine, dňa 31. júla 1934.
Durčinský, okresný náčelník.
V obci Ruská Hrabovka pracovali tito dělníci na silnicích úplně bezplatně: Juraj Berežňaný, Juraj Konej a Ján Chovanec, každý 10 dnů, Michal Sepka 12 dnů. Posléze jmenovaný je malorolníkem, kterému se při práci strhnul kůň. Když žádal náhradu, byl odmítnut. Michal Korejs pracoval 6 dnů a má ještě zaplatiti pokutu Kč 30.-, Juraj Drahelička 14 dnů, Michal Falko 14 dnů, Juraj Semčík 12 dnů, Ján Bílohuštný 16 dnů a Juraj Polák 13 dnů, Andrej Bilec pracoval 5 dnů a při tom obdržel ještě 30 Kč pokuty. Pokuty vymáhá obvodní notář v Uble tímto způsobem:
Obvodný notariát v Ubli, okres Snina.
Číslo 3154/ 1934.
Platobné vyzvanie.
Juraj Berežnanin, obyvatel Rus. Hrabovec sa vyzývá, aby si pokutu za nevykonání obecní pešu prácu v obnose 30.- Kč v tunajšom úrade behom 8 dní pod ťarchou exekúcie vyrovnal.
Ubľa, dňa 18. septembra 1934.
Razítko obvodního notariátu v Ubli.
Podpis nečit., notář.
Obvodný notariát v Ubli, okres Snina.
číslo 3154/1934.
Platobné vyzvanie.
Andrej Bachura, obyvatel Rus. Hrabovec sa vyzývá, aby si pokutu za nevykonání obecní pešu prácu v obnose 30.- Kč v tunajšom úrade behom 8 dní pod ťarchou exekúcie vyrovnal.
Ubľa, dňa 18. septembra 1934.
Razítko obvodního notariátu v Ubli.
Podpis nečit., notář.
Okresní náčelník Durčinský jde ve své vynalézavosti ještě dále. Ukládá pokuty 50.50 Kč za »organisační přestupky«. O jaký organisační přestupek jde neoznačí, na platebním vyzvání však je červenou tužkou připsáno a dvakrát podtrženo, se třemi vykřičníky: »Veľmi súrné!!!«, Zde je opis platebního vyzvání. Originály mohu předložiti.
Obvodný notariát v Ubli, okres Snina.
Číslo 2789/1934.
Veľmí súrné!!!
Platobné vyzvanie.
Ján Capulič Remáč, obyvatel Rus. Bystrá sa vyzývá, aby si pokutu za org. priestupok v obnose 50.50 Kč v tunajšom úrade behom 8 dni pod ťarchou exekúcíe vyrovnal.
Ubľa, dňa 2. novembra 1934.
notár, podpis nečitelný.
Obvodný notariát v Ubli, okres Snina.
číslo 2789/1934.
Platobné vyzvanie.
Ján Capulič, 40 ročný obyvateľ Rus. Bystrá sa vyzývá, aby si pokutu za org. priestupok v obnose 50.- Kč v tunajšom úrade behom 8 dní pod ťarchou exekúcie vyrovnal.
Ubľa, dňa 14. augusta 1934.
Razítko obvodního notarlátu v Ubli.
notár, podpis nečitelný.
Platební rozkazy k pokutám vystavuje obvodní notář v Uble. Navštívil jsem ho dne 21. XI. a žádal jsem vysvětlení, proč takovým způsobem jsou pokuty ukládány a vymáhány. Obvodní notář pokrčiv rameny odpověděl, že sám neví, proč pan okresní náčelník tolik pokut dává, že sám se tomu diví, že ovšem za nic nemůže, neboť vykonává rozkazy okresního náčelníka.
Jinak je okresní náčelník Durčinský neslýchaně domýšlivý a ctižádostivý. Opravovala se silnice ze Stakčína přes Kalné Roztoky do Malé Berezny. Silnice je »opravena« tak, že právě v určitém místě, které na věčnou paměť má hlásati slávu náčelníka Durčinského, vůz, kterého jsem k cestě po kraji použil, uvázl v bezedném blátě tak, že jsme byli nuceni vystoupiti a vůz z bláta vytlačiti. Na tomto místě, aby zmírněno bylo stoupání, byl vršek kopce z části prokopán. V Uble v kamenolomu leží již pomník úplně hotový, sestávající ze dvou částí. Spodní balvan v rozměru přibližně 80x80 cm³, na který má býti postaven vlastní pomník 2 m vysoký. Na tento »památník« dal okresní náčelník Durčinský vytesati a vyzlatiti verš, jehož pravděpodobně je sám autorem:
Chvála pánu Bohu,
kopec už jde dolů,
dal ho skopat na vždycky
vicenáčelník Durčinský.
Podle odhadu dělníků, kteří v lomu pracovali, činí váha pomníku 30 q. Za zhotovení tohoto pomníku zaplatil náčelník Durčinský robotníkům 4 q ječmene, kterého měl použíti na přídělovou akci a 200 Kč na hotovosti. Ze které pokladny bylo vyplaceno těchto 200 Kč, o tom se nemohu vyjádřiti.
Vzdálenost od kamenolomu, ve kterém hotový pomník leží (lituji, že neměl jsem fotografický aparát, abych obrázek »pomníku« otiskl v této interpelaci), činí 18 km. Každý rozumný občan ví a tím méně a vicenáčelník okresu, že v daném případě není žádných důvodů, aby vicenáčelník nechal sobě postaviti pomník za práci celkem běžnou a dodnes ještě nedokončenou. Kdo bude hraditi vydání s dopravou »pomníku« 30 q těžkého, od kamenolomu na místo určení a kdo bude hraditi úhradu spojenou s osazením pomníku?
Okresní náčelník Durčinský nezaměstnaným dělníkům vyživovací podporu odpírá. Způsob jeho jednání je surový, státního úředníka nedůstojný. Dne 7. června 1934 dostavil se na okresní úřad ve Snině Michal Rusnik z Klenové, ženatý, otec 5 dětí, ve stáří od 4 do 13 roků a prosil okresního náčelníka o podporu na výživu rodiny. Okresní náčelník odbyl jej větou »Keď nemáte čo jesť, z čeho žiť, móžete sa obesiť.« Tomuto jednání byly přítomny ženy Teleha Janová a Marie Faninová z Kal. Roztok. Na konec místo podpory obdržel žadatel povolení k žebrotě, pod čís. 113/1934.
Okresní náčelník Durčinský; jako předseda »Místního odboru Čsl. Červeného Kříže«, zneužívá podpor věnovaných pro okres červeným Křížem. Velmi často se stalo, že první podpory poskytuje cikánům. Nezávidím cikánům vyživovací podpory, cikán je také člověk, ale nesmí být proto tvrdě postupováno proti ostatním nezaměstnaným dělníkům. Z jakých důvodů poskytuje pan okresní náčelník podpory cikánům? Proto, že byli nuceni na jeho soukromých stavbách práci pro něho zadarmo a skoro zadarmo pracovati. Používal cikánů jako pomocných dělníků při stavbě svého soukromého domu v němž nebydlí a pronajal jej. Používal cikánů při úpravě potoka Stružince, na kterém zřídil pro sebe umělou líheň pstruhů a upravil i přírodní vodopád. Používal Cikánů při stavbě svého tennisového hřiště.