Kapitola 18. Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy.

Výdavky na rok 1935 robia 143,323.000 Kč a sú oproti roku 1934 vyššie o 2,782.300 Kč. Nároky na verejnú zdravotnú správu sú v dôsledku hospodárskej tiesne vyššie. Pomery v nemocniciach sú menovite na Slovensku nevyhovujúce; pre nedostatok miesta nemôže byť ošetrený veľký počet chorých a trpí univerzitná klinická prax a výchova v Bratislave.

Podnik "Štátne lázne" pridelený tomuto ministerstvu má v preliminári stratu 1,759.600 Kč, ktorú má uhradiť štátna pokladňa. Tiež investičné výdavky sú v rozpočte na rok 1935 vyššie, a to o 2,698.000 Kč.

Provoz štátnych lázní bol tiež pod vlivom nepriaznivých hospodárskych pomerov a obchodne-politických prekážok. Pre budúci rok môžu znamenať medzinárodné lyžiarske závody v Tatrách aspoň pre niektoré štátne lázne zlepšenie.

Kapitola 19. Odpočivné a zaopatrovacie platy.

Výdavky tejto kapitoly stúpajú každoročne, lebo sa zvyšuje počet štátnych zamestnancov, odchádzajúcich do penzie. Od r. 1919 bol podľa štát. závereč. účtov vzrast zo 151 milionov do r. 1933 na 860 milionov Kč. Príjmy sa preliminujú o 22,595.000 Kč viac než bolo v rozpočte na rok 1934.

Kapitola 20. Ministerstvo financií.

Výdavky i príjmy tejto kapitoly robia najväčšiu položku v rozpočte. Výdavky na r. 1935 sú rozpočítané na 2.084,017.600 Kč, t. j. o 88,095.880 Kč viac než na rok 1934, príjmy na rok 1935 sú preliminované obnosom 7.486,929.000, t. j. o 489,073.030 Kč viac než na rok 1934. Výdavkové prelimináre na rok 1935 sú zvýšené menovite u týchto položiek: osobný náklad na finančné úrady administratívne o cca 7 milionov Kč, v novom paragrafe 10 sa preliminuje pre výkonné úrady potravnej dane na čiare 11,294.600 Kč, príspevok štátnej správy na úhradu štátneho dlhu má byť v r. 1935 väčší o cca 96 milionov Kč.

Na príjmovej stránke sú oproti r. 1934 významnejšie tieto zmeny: u dane dôchodovej sa preliminuje v § 1 viac o 205 milionov 150 tisíc Kč. Tu treba ovšem uvážiť, že údel na pečlivosť o nezamestnaných robí pre rok 1935 len 100 milionov Kč (pre rok 1934 bolo 300 milionov Kč) a pre Košicko-Bohumínsku dráhu a miestne železnice 62,400.000 Kč, takže zvýšenie prelimináru na r. 1935 nie je v skutočnosti tak veľké. U všeobecnej dane výdelkovej sa počíta so zvýšením 10 milionov Kč, u zvláštnej dane plus 7 milionov Kč, u rentovej plus 18 milionov Kč, úroky z oneskorenia majú vyšší preliminár o 90 milionov Kč. Úhrnom vykazuje § 1 (priame dane) vyšší, preliminár na r. 1935 o Kč 312,800.000. V §u 2 (daň z obratu) je preliminár vyšší o 7 milionov Kč, v §u 3 (cla) o 147 milionov Kč, v §u 4 (spotrebné dane) o 12 milionov Kč nižší, v §u 5 (poplatky a dopravné dane) o cca 53 milionov Kč viacej. Význačnejšie zvýšenie vykazujú teda clá a daň z obratu (ovšem s hľadiska hrubého príjmu, ktoré sa takto javí obnosom cea 260 milionov Kč) a právne poplatky: Počíta sa tu zrejme so zlepšením hospodárskych pomerov, ktoré štatisticky zachytil v svojej reči p. ministerský predseda a p. minister financií.

Tabaková režia.

Je to vlastne jediný štátny podnik, ktorý znamená pre štátnu pokladňu významný úhradový prameň. Od všetkých štátnych podnikov (17 resp. 19) má v r. 1935 obdržať štátna pokladňa 1.085,229.800 Kč (po odpočítaní schodku 411,452.400). Ale zisk tabakovej režie robí 1.320,088.600 Kč, takže sa z neho hradia schodky iných podnikov a pre štátnu pokladňu zostane ešte uvedený obnos 1.055,229.800 Kč.

Kapitola 21. Najvyšší účetný kontrolný úrad.

Rozpočet na r.1935 je nižší o 32.100 Kč. Už na r. 1934 boly výdavky preliminované o 251.900 Kč nižšie než v r. 1933. Naproti tomu agenda tohoto úradu neustále stúpa. Dochvilnosť predkladania štátnych záverečných účtov je vzorná.

Záver.

Na základe uvedených prehľadov môže byť konštatované, že rozpočet na r. 1935 bol sostavený opätovne pri zachovaní zásady čo najväčšej úspornosti a že zvýšenie niektorých položiek bolo vyvolané len železnou nutnosťou resp. prevzatými právnymi záväzkami. Na strane príjmovej mohly už byť eskontované niektoré priaznivé zjavy hospodárskeho života a ponechaná rezerva z daňových nedoplatkov, ktorým má byť venovaná zvláštna pozornosť a zväčšený počet zamestnancov.

Vo všeobecnosti treba zdôrazniť, že rozpočet na r. 1935 znamená vlastne začiatok nového obdobia, ktoré bolo zahájené devalváciou.

Rozpočet na r. 1934 bol ukončením obdobia ťažkých obetí deflácie a bol preto pomenovaný posledným deflačným rozpočtom s najnižšími ciframi.

Volumen našich posledných rozpočtov ukazuje tento vývoj:

Na rok 1935 výdavky 7983 milionov Kč

Na rok 1934 výdavky 7631 milionov Kč

Na rok 1933 výdavky 8633 milionov Kč

Na rok 1932 výdavky 9319 milionov Kč

Na rok 1931 výdavky 9338 milionov Kč

Na rok 1930 výdavky 9307 milionov Kč

Od r. 1931 stlačily sa výdavky do r. 1934 o 2207 milionov Kč. Boly to ťažké tri roky deflačnej borby. Rozpočet na r. 1935 znamená obrat po tejto dlhšej dobe. Rozpočet je ovšem len finančným plánom a treba preto aj ďalej opatrne a úsporne hospodáriť, aby očakávaný obrat k lepšiemu jak na poli národohospodárskom, tak vo štátnych financiách nebol precenený a na štátnu pokladňu neboly uvalené väčšie ťarchy než je únosnosť poplatníkov.

Debata v rozpočtovom výbore bola v znamení vážnych slov, ktoré predniesol pán ministerský predseda pri zahájení tohoročného rozpočtového jednania: bola to seriózna, loyálna a úsilovná spolupráca za účelom zabezpečenia demokracie, obrany štátu a kľudného vývoja všetkých složiek nášho štátu.

Prejednaniu ropočtu bolo venované 7 schôdzí rozpočtového výboru senátu, v ktorých boly po stránke všeobecnej i detailnej prejednané všetky kapitoly a rozpočet bol potom schválený v znení prijatom poslaneckou snemovňou.

Dovoľuje si preto rozpočtový výbor navrhnúť, aby rozpočet na r. 1935 spolu s finančným zákonom, bol slávnym senátom schválený podľa tisku č. 1401 s pripojenými rezolúciami.

V Prahe, dňa 10. decembra 1934.

Dr. J. Karas v. r.,
predseda.

Kornel Stodola v. r.,
hlavný zpravodaj.

Resoluce.

1. Vláda se žádá, aby urychleným způsobem předložila Národnímu shromáždění návrh zákona na úpravu a uspořádání finančních poměrů obcí, mast a okresů.

Vedle uhrazení značných schodků obcí, měst a okresů nechť se jasným způsobem vyhradí úkoly mezi státem a samosprávou.

2. Ministerstvo školstva a národnej osvety sa vyzýva, aby sa vynasnažilo zriadiť v dobe čo možná najbližšej gymnázium druhé v Bratislave.

3. Vládě se ukládá, aby zvýšila podporu na soustavnou elektrisaci venkova a to do té

výše, aby povolené a již splatné subvence mohly býti postupně rychleji vypláceny.

4. Vláda se upozorňuje na nedostatečné vybavení po stránce věcné, zejména však osobní Vojenského výzkumného technického a leteckého ústavu a vyzývá se, aby vzhledem k mimořádné důležitosti a naléhavosti úkolů řečeného ústavu opatřila jej neprodleně potřebnými silami vědeckými a nutnými pomůckami věcnými.

 

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne.........................................................................,

kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1935.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

V připojeném státním rozpočtu na rok 1935 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 7.983,298.400 Kč a na jejich úhradu příjmy státní správy částkou 7.985,255.600 Kč (rozpočtová skupina I.).

Čl. II.

(1) Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

(2) Zisk, jejž státní podniky odvésti mají státní pokladně, se stanoví částkou 1.055,229.800 Kč.

(3) Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

(4) Československým státním drahám poskytuje se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Konečný schodek provozního rozpočtu Československých státních drah jest uhraditi až do výše 265,000.000 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek schodku ze státní pokladny.

(5) Výdaje investiční v jednotlivých státních podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Prostředků na tyto výdaje může býti použito jen až do výše a k účelům uvedeným v jednotlivých rozpočtech státních podniků, jinak v mezích celkové částky pro investice jednotlivých podniků v rozpočtové skupině II. uvedené jen za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(6) Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

(7) Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1936.

Čl. III.

(1) Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 2.732,466.764 Kč.

(2) Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 925,000.000 Kč.

(3) Zálohy na případné náklady roku 1935 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 80,300.000 Kč, zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1935 až do výše 82,100.000 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1935 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

(4) Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1935 částka až do výše 650,000.000 Kč. Úhrada její jest zajištěna až do výše 100,000.000 Kč v příjmu na dani důchodové a až do výše 550,000.000 Kč v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmocňuje, aby této částky 650,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Čl. IV.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1935, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i s nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených.

Čl. V.

(1) Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1935 na 26,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1935 vyplacena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1935 na 16,000.000 Kč.

(2) Roční částka 70,000.000 Kč,.stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se na rok 1935 na 20,000.000 Kč.

(3) Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1935 na 10,000.000 Kč.

Čl. VI.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 1.975,538.477 Kč.

K hrazení této částky přispějí

a) státní podniky a fondy a svazky územní samosprávy částkou	480,947.200 Kč,
b) výnos titrů společné pokladny (Caisse commune) ve státním majetku částkou	35,147.625 Kč,
c) fond zřízený podle čl. XVII finančního zákona na rok 1927 částkou	70,000.000 Kč,
d) výnos kuponové daně zavedené,zákonem ze dne 21. března 1933; č.47 Sb. z. a n., o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných částkou	178,000.000 Kč,
e) úroky z dluhopisů 5% půjčky práce složených na daň dědickou částkou	4,300.000 Kč,
f) hodnota dluhopisů 5% půjčky práce nakoupených všeobecnou pokladní správou v roce 1934 částkou	100,517.000 Kč,
g) příjem státu z Národní banky Československé částkou	12,500.000 Kč,
h) státní správa částkou	1.094,126.652 Kč.

Čl. VII.

(1) Pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, odložené zákonem ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, na dobu do konce roku 1934, odkládá se až do konce roku 1935. Odklad vztahuje se i na půjčky, jichž umořování podle platných slosovacích a umořovacích plánů započíná v roce 1935, vyjímajíc však 5% půjčku práce z roku 1933.

(2) Odložené pravidelné slosování a umořování bude nahraženo nákupem dluhopisů státních půjček na volném trhu pod jmenovitou hodnotou až do výše částky 150,000.000 Kč. Dluhopisy tak to nakoupené budou vzaty z oběhu a odepsány v knize státního dluhu.

Čl. VIII.

(1) Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XII a čl. XXI), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

Čl. IX.

(1) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Čl. X.

Prostředků určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 10.000 Kč. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí.

Čl. XI.

(1) Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

(2) Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Čl. XII.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XXI), uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VIII tohoto zákona.

(2) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

(3) Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

(4) Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí.

(5) Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

Čl. XIII.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle čl. XII tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

Čl. XIV.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí. Toto ustanovení se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství prováděním platných zákonů anebo na základě zmocnění podle nich.

Čl. XV.

Ministr financí se zmocňuje:

a) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1936 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1935, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XIV, písm. a) finančního zákona na rok 1934,

c) aby opatřil úvěrními operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo z průběžného (kontokorentního) hospodaření až do konce roku 1934 přechodně použito na proplácení státních výdajů,

d) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

Čl. XVI.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby převzal státní záruky:

a) do výše 50,000.000 Kč za zápůjčky uzavřené svazky územní samosprávy v roce 1935 na investiční práce, na které přispívá stát (státní správa, státní podniky a fondy), pokud svazky ty nejsou s to, aby si opatřily samy nedostávající se prostředky bez této záruky,

b) do výše 50,000.000 Kč jako ztrátovou záruku u zemských peněžních ústavů za hypotekární zápůjčky povolené průmyslovým závodům v roce 1935,

c) do výše 150,000.000 Kč k opatření jiných potřeb v zájmu veřejném nevy3mutelných.

(2) Tyto záruky jest dáti Národnímu shromážděni republiky Československé na vědomost.

Čl. XVII.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny, peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

a) Československých státních drah až do výše	480,800.000 Kč,
b) Státních lesů a statků až do výše	14,000.000 Kč,
c) Státních statků zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských až do výše	899.100 Kč,
d) Státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích až do výše	300.000 Kč,
e) Vojenské továrny na letadla až do výše	400.000 Kč,
f) Vojenských lesních podniků až do výše	17,350.000 Kč,
g) Státních lázní až do výše tudíž do úhrnné výše	2,777.000 Kč, 516,526.100 Kč.

(2) Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků. K provádění investic možno přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

(3) Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odstavci 1, písm. g), zmocňuje se ministr financí, aby hypotekárně zatížil majetek spravovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 2,777.000 Kč.

Čl. XVIII.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1935 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

1. zciziti až do úhrnné částky 6,000.000 Kč, nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných nemovitostí v jednotlivém případu 1,000.000 Kč,

2. zatížiti služebnostmi neb zástavními právy až do úhrnné hodnoty 1,000.000 Kč,

nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčované služebnosti anebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 200.000 Kč,

3. zatížiti stavebními právy.

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Čl. XIX.

K prodeji majetku, který se stal státním majetkem placením dávky podle § 55, odst. 1, č. 6 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, a nebyl podle § 37 zákona, ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, převzat k účelům zákona přídělového, jest zapotřebí pouze souhlasu ministrů financí a zemědělství.

Čl. XX.

(1) Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1935 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plněná závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Čl. XXI.

Při dočasném přidělování neb trvalém převedení zaměstnanců z jednoho resortu neb státního podniku do jiného resortu neb státního podniku mohou býti prostředky, preliminované na osobní výdaje u resortu neb podniku, jimž jsou tito zaměstnanci přiděleni; překročeny za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. Potřebnou částku na tyto zaměstnance jest vázati v rozpočtech, kde náklad na ně jest preliminován.

Čl. XXII.

Předpisy článků VIII až X, XII až XIV a XX tohoto zákona se nevztahují na státní podniky.

Čl. XXIII.

Roční částka stanovená v čl. XX, odst. 1 finančního zákona na rok 1931 se snižuje na rok 1935 na 22,989.500 Kč a roční částka stanovená v odstavci 2 téhož článku na 15,000.000 Kč.

Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty 2 finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1935.

Čl. XXIV.

Platby a doplatky přímých daní předepsaných nebo placených podle zákonů platných před 1. lednem 1927 súčtují se na přímé daně podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jsou-li daně tyto pokračováním dřívějších daní přímých, jinak se súčtují odděleně.

Čl. XXV.

Účelové dávky jsou vázány pro účel v příslušném zákoně vyjádřený jen tehdy, je-li mezi dávkou a účelem přímý právní vztah a je-li účel ten i ve státním rozpočtu od všeobecných úkolů státních oddělen a osamostatněn.

Čl. XXVI.

Vláda se zmocňuje, aby vydala podrobné předpisy o evidenci a kontrole všech očekávaných státních výdajů a příjmů za účelem úpravy těchto výdajů v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny, dále o evidenci vydaných platebních poukazů jakož i o vykazování realisovaných výdajů a příjmů státních. Zmocnění toto vztahuje se též na státní podniky a fondy i podíly uvedené ve skupině III. státního rozpočtu.

Čl. XXVII.

(1) Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

(2) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1935. Provede jej ministr financí.