Část všeobecná.

(Rozprava povšechná.)

Rozpočtový výbor senátu sešel se dne 4. prosince 1934 za účelem projednání návrhu finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1935. V této schůzi zvolen byl generálním zpravodajem senátor K. Stodola, ustanoveni zpravodajové pro jednotlivé kapitoly, podniky a skupiny rozpočtové, určeny schůze rozpočtového výboru a pořad projednávané látky jednotlivých schůzí.

Vlastní jednání rozpočtové zahájeno bylo dne 5. prosince 1935 řečí generálního zpravodaje senátora Stodoly.

Zpravodaj v úvodu zdůraznil důležitost projednávání státního rozpočtu jako nejvážnější výkon parlamentního života, který zasluhuje největší pozornost a obíral se v první řadě výkladem ministra financí, kterým doprovodil předložení rozpočtu. V podstatě pravil generální zpravodaj:

Základní tón řeči ministra financí byl pro minulost objektivně kritický, pro budoucnost reálně optimistický. Postavení ministra financí v nynější době je velmi těžké; věrným pomocníkem byla ministru financí v této době úsporná parlamentní komise svou odbornou znalostí a objektivní kritičností.

O výpůjčkách na investice v zemědělství a průmyslu radí zpravodaj, abychom se připravovali na investice pomalu, neprováděli investice překotně. Předpoklady a prognosa ministerského předsedy, vyslovená při jednání o rozpočtu na rok 1934 se splnila, neboť poslední deflační rozpočet máme již za sebou. Zastavení poklesu a obrat k lepšímu v národním i státním hospodářství je základní zásada rozpočtu na rok 1935 a zrcadlo pro správný obraz rozpočtových číslic. Statistika a mezinárodní hospodářské vývojové tendence dokazují, že tento podklad a předpoklad našeho rozpočtu je odůvodněný. Konjunktura v Československu vykazuje známky stálého zlepšování. Dovoz kovů stoupl, zvýšila se těžba uhlí, vzrostl dopravní ruch a značně se zvýšil vývoz. Příznivý vývoj hospodářský doma a na mezinárodních trzích má už v běžném hospodářství státním světlé reflexy, takže naděje na zlepšení v rozpočtovém období 1935 zdá se býti oprávněná. Odbyt do ciziny je naší životní otázkou a proto obchodu musíme věnovati svoji pozornost.

Struktura rozpočtu na rok 1935 nevykazuje podstatných změn, a znamená již 9ti roční tradici stabilisované formy zavedené Drem Englišem. Při srovnání našich posledních finančních zákonů jest viděti vývojovou tendenci směřující k vyššímu stupni hospodárnosti ve státní správě (princip výdajových dvanáctin, omezení výdajů subvenčních, předběžný souhlas při přesunech, měsíční rozpočty a pod.). Když rozpočtová struktura se dobře osvědčila, bylo by vhodné doplniti ji novým uspořádáním norem rozpočtového práva. Některé změny v úpravě rozpočtu byly sice provedeny, ale nejsou podstatné.

Rozsah rozpočtu na rok 1935 je ca o 350 mil. Kč vyšší. Je to odklon od nynější redukční tendence, neboť našemu hospodářskému životu je nutný i možný vzestupný vývoj, avšak přes zvýšený rozsah rozpočtu nebyli, opuštěna zásada největší možné úspornosti. Ve zvýšení osobních výdajů přichází hlavně v úvahu přijetí nových si v oboru správy finanční a vojenské, obojí je odůvodněno resortními požadavky, ve zvýšení věcných výdajů, pak nákup státních dluhopisů, který bude náhradou za odložené pravidelné slosování. Problém nezaměstnané inteligence nedá se dále odkládati; již na našich školách bude nutno usměrniti mládež do oborů praktických a samostatné podnikatelských, neboť nemůže veřejnost všechno očekávati od státu. Chybou u nás je, že nemáme žádné evidence, která by mohla býti podkladem regulace možností a zaměstnání studované inteligence.

Nejvážnější otázky rozpočtu na rok 1935 jsou nezaměstnanost, výdaje vojenské a hospodaření státních podniků. Co se týče nezaměstnanosti doufá se, že nebude překročen úvěr, který jest k tomu účelu vyhrazen. Dlužno se zmíniti o zajímavém námětu, že Slovensko a Podkarpatská Rus, jako země poměrně řídce zalidněné, kde ještě velkostatek má vysoké zastoupení, jsou vhodné pro vnitřní zemědělskou kolonisaci, která je také jedním prostředkem proti nezaměstnanosti. Výdaje vojenské jsou poměrně k jiným. státům zvýšeny nepatrně, ovšem byl v roce 1934 povolen zvláštní úvěr na zdokonalení. výzbroje armády. Ježto na straně výdajů nebylo možno zachovat rozsah roku 1934, bylo třeba více pozornosti věnovat stránce příjmové. Zde činí zvýšení 353 mil. Kč, největší přirůstek připadá na ministerstvo financí. Při tom se podotýká, že Obilní monopol nestal se zatížením státní pokladny.

Důležitou skupinou příjmovou jsou státní podniky. Preliminář jejich jest podstatně nižší než v roce 1934. Tato opatrnost je na místě, neboť na státní podniky, vyjímaje tabákovou režii a loterii, se doplácelo. Slovensku třeba věnovati vyšší pozornost, co se týče pěstování tabáku. Rovnováha rozpočtu na rok 1935 jeví se méně ohroženou, ježto pro stránku příjmovou jsou lepší auspicie. Jiné státy i lépe fundované bojují s rozpočtovým schodkem; zvláště jsme svědky zápasu o rovnováhu Polského rozpočtu. Ačkoliv samospráva dostává k vlastním příjmům značné příspěvky od státu, je situace samosprávných financí tak kritická, že musel býti připraven návrh na jejich sanaci. Státní hospodářství je osou celého národního hospodářství. V tomto hospodářství chystáme se k novému vzestupu po nových cestách a v nových formách. Má to býti cesta výrobní a distribuční samosprávy, na kterou by stát dozíral a odstraňoval její event. výstřelky. Musíme se přizpůsobit modernímu vývoji produkce. Na hospodářském poli učinila vláda 2 velká opatření: Devalvaci a Obilní monopol. Tím se dokázalo, že nestojíme s rukama v klíně, ale že chceme pružně se přizpůsobit moderním požadavkům výroby. Zemědělskou krisi nutno řešit mezinárodně. U nás se stal největší krok vpřed zavedením monopolu obilního, ale to nestačí, nám záleží na trzích zahraničních. Zemědělská produkce bude vyžadovati stálou pozornost. Opatření k uvolnění peněžního trhu nesou již ovoce. Jsou již opět kupci ukládacích papírů. V tom směru působí dobře Reeskomptní ústav. Při provádění obchodů s Ruskem musíme celou naší dopravu vésti Dunajem, který vždy znamená hlavní směrnici Bratislava-Oděsa. Naše plná pozornost musí býti věnována i exportu. V tom ohledu udělala vláda dobrý krok zřízením Exportního ústavu a bylo by žádoucno, aby časem Dunajský veletrh se zapnul do koncepce Exportního ústavu. Organisace Exportního ústavu je cenná, neboťústav stojí v nejužším styku s exportéry. V naších zahraničních obchodních spojeních se provádějí stále změny valutární. Každodenně musí se náš vývoz přizpůsobovati požadavkům a ohromným změnám různé politické situace, a tyto reflexy jdou potom na naši měnu.

Naše mravní hodnoty jsou však takové, že se nemusíme oddávati defaitismu, ale naopak můžeme míti důvěru do budoucnosti. Demokracie poskytuje jedinou možnost, aby masy staly se schopnými usuzování. Fašismus odnímá lidem svéprávnost, činí je k demokracii navždy, anebo na delší čas nezralými. Československá republika učinila velký pokus, otevřít svým obyvatelům cestu k demokracii, k panování národa nad sebou samým.

Na konci své obsáhlé a vystižné řeči, kterou doprovodil četnými statistickými daty a srovnáváním hospodářských poměrů v cizině s našimi, vzdal zpravodaj dík ministru financí za jeho veškerou cílevědomou práci v oboru finanční státní politiky, jakož i celé finanční správě za její obětavou činnost.

Po skončení referátu hlavního zpravodaje rozvinula se debata, již se súčastnilo 9 senátorů. Ve svých projevech zabývali se řečníci otázkami projednávání a schvalování rozpočtu v zákonodárných sborech doma i v cizině, otázkou rovnováhy rozpočtu, otázkami valutními, hospodářskými a hlavně krisí výrobní a problémem nezaměstnanosti.

 

Část zvláštní.

(Rozprava podrobná.)

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se pro rok 1935 částkou a jsou proti rozpočtu pro rok 1934	13,957.800.- Kč, 14,104.800.- Kč,
nižší o	147.000.- Kč.
Z celkového prelimináře činí a) výdaje osobní proti rozpočtu pro rok 1934 méně o	9,000.200.- Kč, 122.500.- Kč,
b) výdaje věcné proti rozpočtu pro rok 1934 méně o Příjmy preliminují se částkou	4,957.600.- Kč, 24.500.- Kč. 2,588.500.- Kč,
proti rozpočtu pro rok 1934 více o	108.500.- Kč.
Jest tedy celkový rozpočet pro rok 1935 příznivější o 255.500.- Kč proti rozpočtu pro rok předchozí.

I při zmenšených vydáních má kancelář presidenta republiky v úmyslu doplniti zásobu řádů Bílého Lva, vyměniti starý osobní automobil za nový a druhý opraviti, rekonstruovati zastaralou elektrárnu v Lánech a pokračovati v zajišťovacích pracích v Dolním Jelením příkopě a v úpravách ve Starém hradě.

Větší příjmy očekávají se zvláště u státního statku v Lánech ze zvýšené výroby mléka, prodeje starých krav a těžby listnatého dříví.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Rozpočtové výdaje na r. 1935 činí celkem	36,286.500 Kč,
kterážto částka jest proti r. 1934 menší o	982.000 Kč.
Výdaje osobní jsou sníženy o	1,282.000 Kč,

což jest odůvodněno snížením náhrady členů Národního shromáždění podle zák. č. 247/1933 Sb. z. a n. a snížením požitků zaměstnanců Národního shromáždění na základě úsporných opatření předsednictev obou sněmoven.

Věcné výdaje zvyšují se o částku 300.000 Kč, což jest odůvodněno potřebou doplnění a udržení inventáře poslanecké sněmovny a potřebou nového zařízení nových místností senátu.

Příjmy kap. 2 odhaduji se částkou 182.000 Kč, což jest proti r. 1934 méně o 10.000 Kč vzhledem k. menší poptávce po tiscích ve sněmovně poslanecké.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. československá tisková kancelář.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet kap. 3. jest na rok 1935 opětně nižší a to proti roku předchozímu o 1,042.500 Kč, a to hlavně následkem srážek z platů podle vládního nařízení čís. 252/ 1933. Celkové příjmy této kapitoly se nemění.

Zpravodaj upozornil na rozšíření předsednictva ministerské rady o národohospodářský odbor, jehož zřízení vítá. Zmiňuje se dále o pracích komise pro zhospodárnění veřejné správy, lituje, že finanční tíseň státu neblaze působím činnost státního úřadu statistického a upozorňuje na nutnost lepšího jeho vybavení. Pět státních tiskáren má v navrženém rozpočtu vykázáno zisk 701.000 Kč a zpravodaj myslí, že by bylo možno lépe využíti ústřední tiskárny na místě tiskáren, které mají ministerstva, ba i zemské politické a finanční úřady. Úřední noviny nejsou již výnosné, ale, nelze se tomu diviti, poněvadž veškeré noviny mají schodky. Jest samozřejmé, že československá tisková kancelář nemůže býti aktivní a soběstačná, podobné podniky ve velkých státech se udržují jen za vydatné státní podpory. Na její pasivitě má ovšem největší podíl nová budova.

Zpravodaj vyslovil přání o urychlené upravení poměru vysokoškolsky vzdělaných smluvních sil Československé tiskové kanceláře, upozornil na nutnost provedení zákona o památných dnech, aby bylo zamezeno různým rozporům a dotázal se na provedení resystemisace, která má býti podle zákona prováděna vždy po třech letech.

Zpravodaj prohlásil, že předsednictvo ministerské rady plní dobře své funkce a doporučil přijetí jeho rozpočtového návrhu.

V provedené rozpravě zabývali se řečníci otázkami politickými, hospodářskými a státně zaměstnaneckými.

Po ukončení rozpravy předseda vlády poukázal na nedávné prohlášení jednak svoje, jednak ministra financí a zodpověděl konkretní dotazy, tak ohledně úpravy památných dnů a provedení resystemisace. V další řeči zdůraznil potřebu zdokonalení statistiky hospodářské a sociální. Obšírně pojednal o nutnosti regulace výroby a to účelnou samosprávou různých výrobních odvětví a o úmyslu vlády upraviti výrobu uhelnou. Předseda vlády naznačil pak další úkoly národohospodářského oddělení předsednictva ministerské rady, jakož i význačné úkoly, které očekávají Exportní ústav. Ke konci sdělil, že se právě jedná o úpravu pohotovější a obsáhlejší informační a hospodářské služby rozhlasové.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Potřeba ministerstva zahraničních věcí činí na rok 1935 celkem Kč 132,980.100, t. j. o Kč 10,725.500 více proti roku 1934, pro který bylo preliminováno Kč 122,254.600. Příjmy jsou preliminovány stejně jako v r. 1934, t. j. částkou Kč 6,080.000. Zpravodaj sen. dr. J. Karas uvádí toto:

Na zvýšení rozpočtu kapitoly 4. působil zejména, zákon ze dne 17. února 1934, č. 25 Sb. z. a n., který přivodil stoupnutí kursu cizích měn přibližně o 20 procent, následkem čehož stouply úměrně též platební povinnosti ministerstva zahraničních věcí do ciziny. Vedle devalvace koruny československé působily na zvýšení rozpočtu ještě jiné okolnosti, avšak slaběji. Jest to nezbytné rozšíření sítě zastupitelských úřadů o nová vyslanectví v Rusku a v Jižní Americe, jakož i o několik konsulátů v Rusku a o konsulát v Singapore. Vyššího nákladu vyžaduje dále též členský příspěvek republiky Československé Společnosti národů.

Vedle položek, které musely býti zvýšeny, jsou však v rozpočtu ministerstva zahraničních věcí některé položky osobní i věcné, jež byly opět sníženy z důvodů úsporných. Zpravodaj upozorňuje na těžké úkoly, které musí ministerstvo zahraničních věcí řešiti a jež předpokládají též pohotovost finanční. Mezinárodní napjaté poměry světové vyžadují největší pozornosti a bdělosti. V mezinárodním neklidu a při intensivní revisionistické nepřátelské propagandě musí naše propaganda pracovati ještě intensivněji a informovati neúnavně cizinu. Hospodářská krise nutí, abychom uzavírali mezinárodní smlouvy v počtu dosud nebývalém. Tuto agendu zvyšuje ještě mimořádná péče o československé příslušníky v cizině, kteří trpí krisí hospodářskou i politickou.

Kritický rok 1935 obrací naši pozornost zejména ke Společnosti národů. Přesto, že tato instituce nedovedla dosud zabrániti válkám vůbec, přece jen dovedla ztížiti jejich vypuknutí. Byli jsme také svědky přesunů v členstvu Společnosti národů, ale úbytek na členstvu byl šťastně nahrazen přístupem jiných národů do této významné organisace. Souhlasíme s názorem našeho zahraničního ministra, že autorita Společnosti národů je dnes jedinou a účinnou překážkou vypuknutí nové světové války.

Vyslanec dr. Krofta v odpovědi na jednotlivé dotazy prohlásil, že se nedotkne hlouběji politických otázek, poněvadž ani debata o rozpočtu kapitoly 4. nezasáhla do řešení politických problémů. Ježto se zájem soustředil hlavně na Společnost národů, poznamenává, že právě problémy poslední doby, jako otázka sárská a atentát v Marseille, které samy o sobě byly by utvořily ovzduší nebezpečně krise mezinárodní, řeší se dnes na foru Společnosti národů, která zajisté dostojí svému úkolu.

Na dotaz o úpravě pohraničního styku s Německem odpověděl vyslanec dr. Krofta, že se ministerstvo zahraničních věcí stále snaží, aby tento styk byl upraven co nejlépe a aby se tak stalo podle možnosti co nejdříve. Pokud se vyskytl dotaz o poštovních spořitelnách, dlužno konstatovati, že se tato otázka týká ministerstva zahraničních věcí jen částečně; zbývají některé mezinárodní otázky, které zabraňují rychlému vyřízení.

Na poznámku o úřednících zahraniční služby odpověděl vyslanec dr. Krofta poukazem na těžké poměry životní v cizím prostředí a na vlivy klimatické, které službu neobyčejně ztěžují.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

a ze skupiny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b).

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1935 preliminuje se částkou 1,280.000 Kč. Proti rozpočtu na rok 1934 jest tedy zvýšen o 53 mil. Kč, proti částce limitované zákonem číslo 240/1926 Sb. z. a n. jest nižší o částku 120 mil. Kč. Rozdělení rozpočtu zůstává nezměněno.

Zpravodaj sen. dr J. Karas poukázav na mezinárodní situaci zdůraznil, že naše armáda musí býti technicky vybavena, pohotova a vycvičena tak, aby mohla zabrániti přepadnutí našeho státu, obhájiti jeho celistvost. Zvýšení rozpočtu jest malé, je odůvodněno hlavně nutným doplněním některých věcných potřeb armády. Potřeby osobní vzrostly hlavně automatickým postupem a povyšováním voj. gážistů, jakož i povoláním určitého počtu podporučíků a poručíků záložních do činné služby. Projevil uspokojení s tím, že žold preliminuje se v zákonné výši a že nedošlo k jeho snížení.

Naturalie preliminovány jsou stejnou částkou jako loni, ač obilní monopol přinese patrně zvýšené požadavky.

Přimlouvá pse za to, aby střelnice v Kobylisích nebylo používáno v neděli, aby obecenstvo mělo volný přístup do okolních lesů.

Vojenský technický letecký ústav měl by býti vybaven většími finančními prostředky, jako jest tomu v okolních státech, neboť jest možno tento ústav nazvati mozkem armády. Přimlouvá se za lepší vybavení ústavu i po stránce personální přijetím potřebného počtu smluvních techniků.

Přimlouvá se za to, aby příprava obyvatelstva pro obranu státu nebyla ponechávána jen soukromým tělocvičným organisacím, poukazuje na okolní státy a žádá, aby věnována byla potřebná péče i morální výchově obyvatelstva. Vítá, že bude konečně vyřešena otázka započtení presenční služby.

Úroveň důstojníků vyšlých z vojenské akademie v Hranicích jest velmi dobrá. Také dalšímu vzdělávání a školení důstojnictva jest věnována potřebná péče.

Přimlouvá se za lepší honorování rotmistrů a důstojníků vzhledem k obtížnosti jejich služby.

Nato podal ještě zprávu o vojenských podnicích.

Do debaty zasáhlo 12 řečníků.

V závěru debaty ujal se slova ministr národní obrany Bradáč, který poděkovav zpravodajovi za obšírný a objektivní referát, jakož i všem řečníkům za správné ocenění úkolů naší armády, odpověděl na některé dotazy v debatě na něho vznesené.

Znovu zdůraznil, že armáda naše je určena k obraně integrity státu a jejího obyvatelstva. Vojenská správa jest si vědoma obtížné situace a její snahou jest, aby veškeré potřeby pro armádu, byly obstarávány vždy účelně a s největší šetrností.

 

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Zpravodaj sen. Ferd. Foit.

V referátu zpravodaje a v debatě ke kap. 6. byla přednesena řada námětů, dotazů a připomínek k agendě ministerstva vnitra,.

Na tyto náměty odpověděl ministr vnitra dr Černý, který pojednávaje o různých aktuelních předmětech svého resortu, zabýval se nejprve problémem sanace autonomních financí. Zdůraznil, že tato krajně ožehavá a složitá otázka jest předmětem vážných a soustavných porad vlády a že všechno úsilí rozhodujících činitelů směřuje k tomu, aby svazkům územní samosprávy byla vrácena hospodářská aktivita, jíž k provádění svých obtížných a záslužných úkolů nezbytně potřebují.

Na konec shrnul ministr své vývody projevem o poslání politických a bezpečnostních úřadů a orgánů.

Hlavním z úkolů ministerstva vnitra jest obstarávati službu politickou a bezpečnostní. Obojí agenda jest neobyčejného rozsahu, jenž se rozvojem hospodářských i sociálních otázek stále zvětšuje. Správní agenda ministerstva vnitra jest jedním z nejobsáhlejších odvětví vnitřní správy s nejrůznějšími úkoly, které do kompetence úřadu zapadají. Při této příležitosti rád konstatuje ministr vnitra, že úřednictvo politické správy jest si plně vědomo, jak důležité problémy státní správy jsou mu svěřeny, a že povinnosti svoje plní s opravdu příkladnou pílí v naprosté loyalitě - mnohdy s největším, širší veřejnosti neznámým sebezapřením. To platí nejen o úřednictvu československém, nýbrž i o úřednictvu národnosti německé. Správní úřednictvo buduje svojí prací ve vývoji vnitřní správy tradici opravdu skvělou, tradici vnitřní výstavby státu, ke které dán byl počátek a základ hned po převratu - v prvních počátcích tvoření našeho státu. V těžké době dnešní jest to úkol, který zaslouží uznání i pozornosti. Mimořádně těžká doba ve směru hospodářském i sociálním jest dobou mimořádnou i v ohledu politickém a přirozeně vrhá silný reflex i na celkový vývoj vnitřních poměrů bezpečnostních. Vážnost doby jest příkazem i mementem, a to nejen pro úřady samy, nýbrž i pro nejširší vrstvy občanstva. Veřejný pořádek a klid je věcí všech a jest proto také povinností všech oň se starati a pečovati. Není možno chtíti vše jen od úřadu, nutno si naopak říci, že všichni mají svoje povinnosti - nutno si uvědomiti, v čem se může úřadu pomoci a čím ku celkovému zlepšení poměrů přispěti. Správným jest požadavek občanstva, aby úřady stály na opravdové výši, zejména aby úřady bezpečnostní, policie a četnictvo; dosáhly všude a ve všech směrech nejvyšší úrovně. Nutno důvodně žádati, a jest to nutností budoucího vývoje, slušnost, objektivnost a pokud možno taktnost i noblesu při výkonu služby, ovšem že při tom i bezkompromisní přímost. Nutno však také žádati, aby i občanstvo mělo porozumění pro neobyčejně těžký a zodpovědný úkol veřejné služby bezpečnostní a aby se snažilo vlastní svojí ukázněností těžké její povinnosti ulehčiti a usnadniti. Jest potřebí, aby se občanstvo v mnohém směru převychovalo, aby pochopilo, že úřednictvo správní i bezpečnostní jest úřednictvem naším, a aby našlo k němu lepší a vřelejší poměr a aby si uvědomilo, že jen opravdový interes o úřednictvo povede k dobrému vzájemnému styku a k urychlení konsolidace vnitřních poměrů. Pořádek ve státě, klid, bezpečnost života i majetku jsou předpokladem hospodářského rozvoje i podmínkou právního řadu ve státě, jsou podmínkou silné politiky vnitřní, jakož i autority a respektu v politice zahraniční. Pořádek a bezpečnost jsou podmínkou a předpokladem každého řádného vládního režimu, zejména pak režimu republikánskodemokratického. Bude proto klid a bezpečnost - zejména v dnešních pohnutých a vážných dobách - zajištěn a zachován i za okolností nejtěžších. Proti všem, kdož chtějí zneužíti pohnutých dob, rozvratu hospodářského i mravního, tísně a nervosity občanstva, mnohde i pochopitelné netrpělivosti a nespokojenosti, bude použito ve veřejném zájmu všech zákonných prostředků, bez jakýchkoliv ohledů. Při zachování demokratických zásad nebude trpěno nikde a nikomu žádných excesů, žádných protiústavních pokusů a výstředností, které by ohrožovaly klidný vývoj celkového hospodářského života. Dnes nadešla doba, kdy demokracie musí býti nejen správně chápána, ale i střežena a chráněná. Ano, demokracie znamená i volnost, ovšem volnost regulovanou zákonem a stejným právem každého druhého. Demokracie není nevázanost a nezodpovědnost: Všecky tyto zjevy mimořádné dnešní doby, z normálních kolejí vyšinutá mentalita lidstva přecházející mnohde i do psychosy, silně vzrůstající zločinnost, ukládá odpovědným činitelům i velikou povinnost, aby v zájmu veřejné bezpečnosti - a také i v zájmu bezpečnostních orgánů samých, vybavili tyto všemi nejdokonalejšími prostředky moderní techniky a aby takto těžký úkol jejich co nejvíce usnadnili. Jest proto přáním ministrovým, aby bezpečnostní orgány byly jak po stránce osobní, tak i po stránce věcné, náležitě a dobře vybaveny a opatřeny. Podmínkou je nejen řádný výcvik a všestranná výchova, nýbrž i způsobilá výzbroj policie i četnictva. Toť vše je předpoklad správného a dobrého plnění jich těžké a zodpovědné, mnohdy s risikem vlastního života spojené služby. Nutným doplňkem a přísným příkazem doby je rychlé vybudování úplné telefonní sítě, a to nejen pro zapojení denní, nýbrž i pro spojení noční. Co znamená a co pomůže telefon vzdáleným a odlehlým obcím při potírání rozvětvené zde zločinnosti -- to dovede posouditi jen ten, kdo v krajích podobných trvale, anebo aspoň přechodně žije a tamější poměry zná. Denní i noční telefon znamená zvýšení bezpečnosti celého kraje a usnadnění obtížné služby bezpečnostních orgánů. Také nejširšímu využití radia věnována bude největší pozornost, jak již bylo omámeno. Další sestátňování policie aspoň v některých nejdůležitějších a zvláště exponovaných městech je program ministerstva vnitra pro letošní rozpočtový rok. Všeobecná důvěra ve státní policii, i tam, kde tato nebyla původně s největšími sympatiemi přijímána, jest opravdu zjevem potěšitelným.