K hlavě IV.

K §§ 33-48.

Tato hlava obsahuje ustanovení o těch neživnostenských dopravách, které z důvodů, o nichž shora byla zmínka, podléhají řízení licenčnímu.

Předpisy co do náležitostí a podmínek pro udělení licence a o řízení licenčním jsou upraveny obdobně podle ustanovení o živnostenských koncesích, pokud toho pro dosažení zamýšleného účelu je třeba.

K hlavě V-VII.

Ustanovení §§ 49-56 jsou v zásadě převzata z ustanovení hlavy IV-VI zákona č. 198/1932. Podstatnější změny jsou tyto:

K § 49.

Nejnižší sazby pokut jsou sníženy na polovici. Trestní ustanovení jsou společná jak pro dopravy koncesované, tak pro dopravy licentované.

K § 52.

Ustanovení o tom, že v určitých případech lze zabaviti vozidlo, jímž je provozována neplatná nebo zaniklá koncese, je upraveno podle živnostenského řádu § 152 (živn. zák. § 250), který dosud platil podpůrně. Zároveň se přesně stanoví, v kterých případech je tohoto ustanovení použíti.

K § 54.

Poněvadž pro některé dopravy provozované obcemi není třeba koncese [viz § 2, písm. c)], je nutno vytknouti, kterých ustanovení zákona musí obce dbáti. Podobná ustanovení platí také pro ostatní osoby a podniky, které podle § 2 nepotřebují koncese.

K § 56.

Do ustanovení přechodných jsou nově pojaty předpisy, jednající a obnovení koncesí, které zanikly z toho důvodu, že koncesionáři nepodali včas průkazu o splnění povinností, které jim ukládal zákon č. 198/1932.Ustanovení toto je dalekosáhlého významu pro autodrožkáře a majitele pravidelných hromadných doprav osob, jimž přináší velkou výhodu tím, že se jim bez dalšího řízení vydávají nové koncesní listiny podle původního obsahu, požádají-li o to ve lhůtě tří měsíců a splní-li zákonem předepsané povinnosti.

USTANOVENÍ FINANČNÍ.

Zdanění motorových vozidel může se díti trojím způsobem

1. přímo tak, že daní je postiženo vozidlo jako takové; při tom podkladem pro výši daně může býti některý z těchto hlavních znaků vozidel nebo i kombinace jejich: výkon motoru, litrový obsah válců, únosnost vozu a váha vozu (zpravidla u vozidel nákladních);

2. nepřímo tak, že daní je postižena pohonná látka motoru vozidla;

3. kombinací obou, těchto systémů.

U nás bylo vybudováno zdanění motorových vozidel kombinací systému přímého a nepřímého.

Přímé zdanění zavedeno bylo zákonem ze dne 1. července 1927 č. 116 Sb. z. a n. o silničním fondu pozměněném a doplněném zákonem ze dne 6. května 1931 č. 76 Sb. z. a n., dále pak zákonem ze dne 23. prosince 1932 č. 198 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly. Podle těchto zákonů jsou u nás tyto přímé daně z motorových vozidel: daň z motorových vozidel, daň z dopravy osob provozované osobními motorovými vozidly po živnostensku (daň dopravní) a daň z přepravy nákladů motorovými vozidly (daň přepravní). Hromadná doprava osob je zatížena mimo to daní z jízdného.

Nepřímé zdanění zavedeno bylo hlavně tím, že zákonem ze dne 6. května 1931 č. 77 Sb. z. a n. o spotřební dani z minerálních olejů, jichž hutnota při + 15° C nedosahuje 790°, byla zvýšena sazba této daně ze 13 Kč na 75 Kč za 100 kg a u olejů o hutnotě 790° a vyšší ze 13 Kč na 15 Kč za 100 kg, čímž postižena byla hlavní pohonná látka motorových vozidel. Kromě toho byl zákonem ze dne 7. června 1932 č. 86 Sb. z. a n. líh použitý k mísení lihu s pohonnými látkami zatížen kontrolním poplatkem ve výši 40 Kč za 100 kg absol. alkoholu a vyhláškou ministerstva financí ze dne 27. prosince 1932 č. 10 Sb. z. a n. z r. 1933 zatížen byl nezdaněný líh použitý k mísení s pohonnými látkami (vyjma líh k přípravě dynalkolu) daní z obratu ve výši 125 Kč za 100 litrů absolutního alkoholu.

Účelem daně z motorových vozidel zavedené zákonem o silničním fondu z r. 1927, jakož i úpravy sazeb daně z minerálních olejů a kontrolního poplatku z lihu použitého k mísení s pohonnými látkami bylo hlavně, aby z výtěžku těchto daní a poplatků byl částečně uhrazován úrok a úmor ze zápůjček na stavbu a rekonstrukci silnic pro automobilovou dopravu. Proto do silničního fondu plyne celá daň z motorových vozidel, polovina dávky z jízdného za hromadnou dopravu osob, 70% daně z minerálních olejů a 70% kontrolního poplatku z lihu použitého k mísení s pohonnými látkami. Ostatními shora uvedenými daněmi (zákon č. 198/1932 Sb. z. a n.) byly již sledovány cíle dopravně-politické, směřující ke sjednání parity daňového zatížení dopravy automobilové a železniční.

Důvodů, jež vyvolávají skutečně naléhavou potřebu úpravy zdanění motorových vozidel, jest několik. Lze říci především, že uvedeným daňovým systémem nebylo plně dosaženo cílů jím sledovaných. Kromě toho je příliš komplikovaný, takže velmi zatížil finanční správu administrativně. Proto nutno jej upraviti tak,

1. aby přímé daňové zatížení byla účelněji rozvrženo na jednotlivé druhy automobilní dopravy,

2. aby podchyceny byly snahy usilující o účelné rozvržení dopravy mezi dopravu motorovými vozidly a dopravu železniční a

3. aby administrativa daňová byla zjednodušena.

Konečně je účelem osnovy přihlížeti také k finanční situaci silničního fondu a umožniti mu další činnost, pokud jde o rekonstrukci státních silnic a jejich udržování.

K uskutečnění těchto cílů se ve finanční části zákona (hlava VIII) slučuje dosavadní daň z motorových vozidel podle zákona o silničním fondu č. 116/1927 Sb. z. a n. a daň přepravní podle zákona o dopravě motorovými vozidly č. 198/1932 Sb. z. a n. v novou daň z motorových vozidel (§§ 57-71) a vedle ní se nadále ponechává jen daň z jízdného za hromadnou dopravu osob (§§ 72-84). Daň dopravní podle zákona č. 198/1932 Sb. z. a n. se zrušuje.

Pro jednotlivé druhy motorových vozidel navrhuje osnova toto zdanění.

Dosavadní tarifní konstrukce měla nepříznivý vliv na poptávku po vozech s velkými motory a tedy i na výrobu takových automobilů. Nová úprava nemění systém zdanění podle obsahu válců u automobilů poháněných minerálními oleji nebo jejich směsí s lihem, mění však sazby tak, že se podstatně snižují u automobilů s větším obsahem válců a jen nepatrně zvyšují u menších vozů a motocyklů na úroveň sazeb platných do roku 1931.

Celkové snížení přímého daňového zatížení osobních automobilů činí 4,000.000 Kč.

Zákon č. 198/1932 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly rozlišuje mezi nákladní přepravou závodovou a živnostenskou a vyjadřuje, to v sazbách. Sazba přepravní daně pro závodovou dopravu činí dosud 50 Kč za 100 kg únosnosti nákladního automobilu, pro dopravu živnostenskou trojnásobek, t. j. 150 Kč. Vedle toho jsou všechny nákladní automobily zdaněny daní z motorových vozidel, která činí 24.50 Kč za 100 kg váhy a 24.50 Kč za 100 kg únosnosti. Diskriminace měla za následek jednak poměrnou nedobytnost předepsané daně, jednak také přesun z dopravy živnostenské na závodovou. Zákon ji proto odstraňuje a posuzuje všechnu nákladní dopravu se stejného hlediska.

Úprava osnovou navrhovaná pozůstává ve stanovení základní sazby daňové pro nákladní automobily, pokud se k jejich pohonu používá minerálních olejů nebo jejich směsí s lihem 32.5 Kč za 100 kg váhy a 32.5 Kč za 100 kg únosnosti.

K posouzení přímého daňového zatížení dopravy nákladní dnešního a navrhovaného nutno srovnati celkovou částku daňovou, která připadá na tuto dopravu, s celkovou částkou, jež na ni bude uvalena novou úpravou.

1. Daň z motorových vozidel připadající na

nákladní dopravu činila v roce 1933...20,746.500 Kč

2. Daň přepravní činila r. 1933........27,314.471 Kč

Celkem................................48,060.971 Kč

V roce 1933 byla tedy automobilní doprava nákladní zatížena okrouhle 48,000.000 Kč. Nová daň z motorových vozidel, která připadne na nákladní dopravu (závodovou i živnostenskou) bude činiti okrouhle 27,000.000 Kč, takže automobilní dopravě nákladní se zmírňuje přímé zdanění asi o 21 milionů Kč, nebereme-li ovšem v úvahu zvýšené břemeno nepřímé vyplývající u dopravy automobilové používající minerálních olejů nebo jejich směsí s lihem ze zvýšení daně z minerálních olejů. Uvážíme-li, že celková spotřeba lihobenzinové směsi u nákladní dopravy automobilové činí průměrně ročně (při průměrně ujetých 15.000 km a při započtení průměrné spotřeby lihobenzinové směsi různých typů vozidel) asi 1,140.000 hl, stoupne pak při zdražení směsi o 10 Kč na 1 hl (v důsledku zvýšení daně z minerálních olejů o 17 Kč na 100 kg) nepřímé daňové zatížení asi o 11 milionů Kč, takže skutečná úleva nákladní dopravě automobilové bude činiti asi 10 milionů Kč. Největší část z této úlevy připadne na dopravu živnostenskou.

Tyto úlevy projevují se u jednotlivých typů nákladních automobilů takto: Činí-li dnes plátně celkové zatížení daní z motorových vozidel a daní přepravní u auta, o únosnosti 1,5 t. při dopravě závodové 1.558,5 Kč, činí zatížení novou daní z motorových vozidel zvětšené o nové zatížení daní z minerálních olejů pouze 1.447,50 Kč při ročně ujetých 15.000 km. U téhož typu vozu při dopravě živnostenské činí dnešní zatížení 3.058,5 Kč, kdežto při uskutečnění této úpravy bude činiti rovněž jen 1.447,5 Kč. U automobilu o únosnosti 5 tun činí dnes daňové břemeno přímé 5.048 Kč u dopravy závodové a 10.048 Kč při dopravě živnostenské; nové břemeno bude činiti při průměrně ujetých 15.000 km ročně pro oba druhy dopravy v případě zjednání dohody se železnicemi 4.130 Kč; je tedy rovněž nižší, nežli břemeno dosavadní.

Otázka zdanění nákladních automobilů se řeší nejen tak, aby zdravý rozvoj automobilové dopravy s hlediska celostátních zájmů nebyl ohrožen, ale i tak, aby současně byla sféra přirozených dopravních zájmů železnic vhodně chráněna. Proto osnova navrhuje systém dohod podniků se železniční správou o rozsahu používání nákladních aut.

K takovému usměrňování nákladní dopravy motorovými vozidly užívanými v tak zv. závodové dopravě, aby tímto užíváním nebyla ohrožena národohospodářská funkce železnic, navrhuje osnova úpravu, podle níž mají normálnímu zdanění podléhati jen ta vozidla, jejichž užívání tuto funkci neohrožuje, resp. také vozidla těch podniků, které se dohodnou se železniční správou o způsobu používání automobilové dopravy. V opačném případě mají tato vozidla podléhati přirážkám k jednotné dani. Výše přirážek je odstupňována podle únosnosti vozidla, případně vozidla a vlečného vozu. Přirážky jsou uplatňovány jen pro vozy o únosnosti nad 1,5 tuny, takže z celkového počtu 28.158 nákladních automobilů nebude přirážkám vůbec podléhati 18.538 vozů.

Sazby daně ostatních druhů motorových vozidel (autobusy, traktory atd.) a vlečných vozů ponechává osnova v podstatě beze změny, případně je jen nepatrně zvyšuje, a to přibližně na úroveň platnou do roku 1931.

Tato vozidla se zdaňují podle váhy (osobní), případně padle váhy a únosnosti (nákladní). Příslušné navrhované sazby jsou poněkud vyšší, poněvadž tato vozidla nejsou postižena daní z minerálních olejů.

Dalekosáhlé úlevy poskytuje zákon novým motorovým vozidlům, a to jak osobním (i autobusům), tak i nákladním, která byla dána poprvé do provozu v době ode dne vyhlášení zákona do 31. prosince 1938. Těmto vozidlům přiznává se v § 60 osvobození od daně z motorových vozidel

a) po dobu jednoho roku, jsou-li poháněna lehkými minerálními oleji (benzinem o hutnotě do 810°) nebo jejich směsí s lihem,

b) po dobu tří let, jsou-li hnána motory zařízenými výhradně na pohon minerálními oleji o hutnotě přes 810°, nebo jsou-li zařízena výhradně pro pohon jinými hnacími látkami nebo elektřinou.

Tímto ustanovením umožňuje se regenerace parku motorových vozidel a podporuje se vývoj automobilismu směrem k používání pohonných látek domácího původu (dřevoplyn), jakož i k používání těžkých olejů.

Aby bylo umožněno také majitelům automobilů benzinových participovati na tříletém osvobození, bylo pojato do zákona ustanovení, že se na dobu tří let osvobozují také motorová vozidla, která budou přeměněna výhradně na pohon, pro nějž bylo tříleté osvobození poskytnuta.

Osnovou se snižuje dosud platná sazba daně z jízdného s 30 na 20%. Daň tato může býti k návrhu ministerstva železnic podaného v dohodě s ministerstvem obchodu ještě dále snížena až na 10%; jinak se systém této daně nemění. Tímto rozlišením daňového zatížení sleduje se ten účel, aby autobusová doprava byla usměrněna jako doplněk dopravy železniční.

Z těchto úprav vyplývají tyto finanční výsledky:

Z této úpravy je patrno, že stát by ztrácel okrouhle 33,000.000 Kč, kdežto silniční fond jen asi 4,000.000 Kč.

Za účelem zachování dosavadních příjmů státních a umožnění další činnosti silničního fondu předkládá se současně s touto osnovou návrh zákona na zrušení některých ustanovení zákona o spotřební dani z minerálních olejů.

Při srovnávání platného právního stavu s návrhem osnovy nutno míti na mysli, že se dosavadní daň z motorových vozidel podle zákona čís. 116/1927 Sb. z. a n. slučuje s daní přepravní podle zákona čís. 198/1932 Sb. z. a n. a že se daň dopravní zrušuje. Konstrukce navrhované daně z motorových vozidel byla v podstatě z největší části převzata z dosavadní daně z motorových vozidel, při čemž bylo ovšem přihlédnuto k některým ustanovením o přepravní dani, která se v praksi osvědčila. V jednotlivostech bylo v nejrozsáhlejší míře přihlíženo k četné judikatuře nejvyššího správního soudu a jest pamatováno na to, aby podle získaných zkušeností byla zjednodušena a zlepšena daňová technika.

K § 57.

Se zřetelem ke zmíněné judikatuře nahrazuje se v § 57 pojem dopravy podle dnešního stavu pojmem jízda, aby nebylo pochybnosti o tom, že zásadně jsou dani podrobena všechna motorová vozidla. Pokud jde o t. zv. evidenční značky obchodní, byla u nich dosud objektivní daňová povinnost vázána na vlastnictví nebo držení motorového vozidla, případně na skutečné jeho používání. Předmětem daně podle návrhu zákona stanoví se nyní vedle motorových vozidel a vlečných vozů také evidenční značky obchodní, čímž se podstatně ulehčuje administraci i dozoru. Z platnosti zákona bylo nutno některá vozidla se zřetelem na účel jejich použití vyjmouti.

K § 58.

Tímto paragrafem určuje se (shodně s ustanovením § 16, odst. 4 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n.) právní předpoklad o používání vozidla k jízdě, tedy o okolnosti, která je pojmovým znakem objektivní daňové povinnosti, a stanoví se jím také způsob, jakým lze tuto zákonnou domněnku vyvrátiti.

K §§ 59-61.

Daňová osvobození jsou buď trvalá nebo dočasná. Trvalá osvobození jsou převážně převzata z ustanovení § 9, odst. 1., zákona o silničním fondu; rozšířena jsou na motorová vozidla používaná k účelům telegrafním a telefonním, dále na vozidla svazků územní samosprávy, používaná také k účelům vodovodním a kanalisačním a na vozidla se specielní konstrukcí, používaná k účelům elektráren a drobných drah elektrických. Také jsou pozměněny zákonné podmínky pro osvobození zemědělských traktorů - přihlédnuto bylo k osnově zákona o jízdě motorovými vozidly -, poněvadž prakse ukázala, že dosavadní zákonné předpoklady nevyhovovaly potřebám zemědělství.

Osvobození cizozemských osobních automobilů a autobusů od daně bylo recipováno z vládního nařízení čís. 158/1934 Sb. z. a n. s tím rozdílem, že jeho přiznání se neváže na reciprocitu, a že se ponechává z důvodů pružnějšího provádění tohoto ustanovení ministru financí.

Důvody pro osvobození od daně z motorových vozidel pro nová motorová vozidla jsou uvedeny shora. V § 61 upravuje se řízení, jehož zavedení vyžaduje pořádek v daňových osvobozeních plynoucích přímo ze zákona.

K § 62.

Při určení subjektu daně nastaly změny oproti dosavadnímu právnímu stavu jen pokud jde o poplatníka daně z evidenční značky obchodní, která se zavádí jako nový daňový objekt.

Ku §§ 63 a 64.

O daňových ražbách u tuzemských motorových vozidel se pojednává ve všeobecné části této zprávy.

Daňové sazby u cizozemských motorových vozidel odpovídají celkem sazbám nynějším až na sazbu uvedenou v § 64 odst. 1., písm. d), která jest stanovena výše.

K § 65.

Definice pojmů rozhodných pro určení daňové povinnosti jsou z převážné části převzaty z dosavadního práva (zákon čís. 116/1927 Sb. z. a n. a zákon čís. 198/1932 Sb. z. a n.). Voleny jsou tak, aby odpovídaly skutečnému stavu, který je osvědčen politickým úřadem. Z této zásady se připouští výjimka toliko u motorových vozidel, která mají také zařízení pro dopravu nákladů, ač jsou typována pro dopravu osob. Účelem tohoto ustanovení je znemožniti obcházení ustanovení zákona o zdanění nákladních automobilů.

K § 66.

Ustanovení o vzniku platební povinnosti a o splatnosti daně odpovídají platnému právnímu stavu. Ustanovením odst. umožňuje se placení daně na dobu čtvrt, případně třičtvrtě roku v těch případech, kdy platební povinnost vznikla během kalendářního pololetí nebo kalendářního roku.

Ze zásady, že změny nastalé během platebního období v údajích uvedených v přihlášce nemají vliv na výši daně nebo na daňové osvobození, která byla recipována ze zákona čís. 116/1927 Sb. z. a n., připouští se výjimka u motorových vozidel, o kterých byla sjednána dohoda podle § 68, odst. 5. Sleduje se tím účel, aby dopravně-politický význam těchto dohod nebyl zeslabován, případně i znemožňován.

K § 67.

Na způsobu placení daně není ničeho měněno.

K § 68.

Daňové objekty přihlašují se toliko jednou, později se přihlašují jen změny, které nastaly v ohlášených údajích. Zavádí se však povinnost osob, které se zabývají výrobou, opravou nebo prodejem motorových vozidel, aby hlásily každý odbyt vozidla finančnímu dozorčímu úřadu. Děje se tak z důvodů evidenčních, aby finanční úřady měly vědomost i o vozidlech, která nebyla k dani přihlášena.

K § 69.

Toto ustanovení, jehož zásady byly převzaty ze zákona čís. 198/1932 Sb. z. a n. umožňuje neplacení daně z motorových vozidel opatřených evidenční značkou, kterých se nepoužívá k jízdě. Účelem je zabrániti tvrdostem zákona tam, kde skutečně není splněn jeden z pojmových znaků objektivní daňové povinnosti.

K §§ 70 a 71.

Tato ustanovení byla převzata z dosavadního práva.

(§ 72-84).

Ustanovení §§ 72-84 o dani z jízdného byla převzata ze zákona čís. 198/1332 Sb. z. a n. až na tyto změny:

V § 72, odst. 2. rozšiřuje se daňový základ tak, že daní je postižena úplata, kterou dopravovaná osoba zaplatí osobě zprostředkující, avšak neprovádějící dopravu. V souvislosti s tím, zařazuje se z důvodů kontrolních do § 76, odst. 4. ustanovení o úpravě jízdních lístků a v § 77, odst. 1. se stanoví ručení osob zprostředkujících dopravu za osoby, které jsou povinny daň odvésti. Účelem těchto ustanovení jest, aby daňová povinnost, kterou plní cestující, byla určitá a nepodléhala zásahem třetích osob.

Osvobozením jízdného za hromadnou dopravu osob cizozemskými autobusy od daně sleduje se podpora cizineckého ruchu v Československé republice a z důvodů pružného a účelného provádění toho ustanovení ponechává se přiznání osvobození ministru financí v dohodě s ministrem železnic.

Daňová sazba byla oproti dosavadnímu právnímu stavu snížena na 20%. Dále se umožňuje snížení této sazby až na 10%.

Společná ustanovení §§ 85-92 soustřeďující pro obor daní z motorových vozidel a daně z jízdného řadu otázek materielně a formálně-právního významu, jsou z převážné části převzata ze zákona č. 116/1927 Sb. z. a n. a ze zákona čís. 198/1932 Sb. z. a n.

Novotou je ustanovení § 85, odst. 2. o vydávání platebního příkazu k zaplacení dlužných daní s účinkem znemožniti dlužníkovi další jízdu motorovým vozidlem a uvaliti na jeho jmění k vydobytí nedoplatku exekuci bez předchozí upomínky. Zkušenosti ukázaly, že zdlouhavým exekučním řízením vzrůstaly daňové nedoplatky do té míry, že se staly z větší části nedobytnými. Navrhovaným ustanovením má býti tomu zabráněno.

Poněvadž účinky spojené s vydáním platebního příkazu mají pro dlužníka značný význam, upravuje se doručování všech písemností obdobně podle ustanovení platných pro obor přímých daní.

V zájmu ochrany nových nabyvatelů ojetých motorových vozidel stanoví se v § 91, odst. 3. mimo jiné také povinnost, aby uchazeč o přidělení evidenční značky prokázal se potvrzením finančního úřadu o tom, že daň z motorových vozidel byla i za předchozí daňová období zaplacena.

V trestních ustanoveních § 92 mění se sazba pokuty z 5-20násobku na 4-8násobek zkrácené daně, aby tato výměra trestu byla uvedena v souladu s ustanovením důchodkového trestního zákona.

(Hlavy X-XI.)

Má-li býti účelu navrhovaného zákona plně dosaženo jest nutno věnovati náležitou pozornost také jeho provádění. Na to pamatuje osnova v hlavě X. tím, že pověřuje zjišťováním přestupků ustanovení hlavy I-IV (doprava živnostenská a licentovaná) orgány státní bezpečnostní služby (četnictvo a státní policie); mimo to pověřuje dozorem nad některými speciálními ustanoveními zákona i orgány toho oboru státní správy, který na provádění ustanovení těch jest zvláště interesován. To se týká jednak dozoru nad prováděním ustanovení § 14 (poštovní regál) a § 16 (doprava t. zv. poštovních balíků), který mají prováděti orgány poštovní správy, jednak dozor nad dodržováním dohod sjednaných mezi státní železniční správou a podniky a o způsobu používání motorových vozidel ve smyslu § 63, odst. 5.; tento dozor mají vykonávati orgány státní správy železniční (§ 97, odst. 2.).

Závěrečná ustanovení (hlava XI) obsahují některé předpisy převzaté ze zákona čísla 198/1932 Sb. z. a n. Zákaz obcházení zákona vytčený v § 99 byl z důvodů systematiky přeřazen do této hlavy z dosavadního § 15 zákona čís. 198/1932 Sb. z. a n. Stejně byla převzato v § 100 z uvedeného zákona ustanovení o soustředění státní veřejné dopravy v podniku Československé státní dráhy (dosavadní § 79) s tím doplněním, že podniku Československá pošta zůstává zachováno právo zřizovati - kromě dopravy poštovních zásilek - nehromadnou dopravu osob pokud toho bude vyžadovati zájem poštovní dopravy.

Pro účele obrany státu jest důležité také ustanovení § 101, že lze předepsati jednotnou technickou úpravu vozidel v celém státě.

Nemalý význam zvláště pro zaměstnance podniků dopravy motorovými vozidly, mají ustanovení sociálně-politická v §§ 102 a 103 týkající se hromadných (kolektivních) pracovních smluv a závodních výborů.

Poněvadž navrhovaná osnova plně nahrazuje zákon čís. 198/1932 Sb. z. a n., a nově upravuje zdanění motorových vozidel obsažená dosud v zákonech čís. 116/1927 Sb. z. a n. a čís. 76/1931 Sb. z. a n., jest nutno jmenované předpisy zrušiti, pokud jsou osnovou nově upraveny (§ 104).

V § 107 stanoví se počátek účinnosti navrhovaného zákona zásadně ku dni 1. července 1935, aby byl umožněn hladký přechod od dosavadního právního stavu, zvláště pokud jde o lhůty daně z motorových vozidel. Pokud jde o osvobození nových motorových vozidel (§ 60) má účinnost tohoto ustanovení nastati dnem vyhlášení zákona, aby tato výhoda se uplatnila co nejdříve. Co se týče přirážek k dani z nákladních automobilů (§ 63 odst. 5.), má nastati účinnost jejich teprve dnem 1. ledna 1937, aby byla umožněno do té doby sjednati dohody, o nichž jedná tato ustanovení.

V Praze dne 1. března 1935.

Předseda vlády:

Ministr financí:

Dr. Trapl v. r.