Poplatník nesmí býti drážděn výpisy z účtů, z nichž není nikdy moudrý, poněvadž jsou v odporu se skutečným stavem a nikdo jim nerozumí. Jejich vyhotovování vyžaduje velikého nákladu a jejich hodnota rovná se zpravidla nule. Každý doručený výpis z účtu znamená nové rozčilování poplatníka, jeho cestu na berní úřad, aby se mu tam dostalo vysvětlení, a zbytečné zdržování berního úředníka.

Máme-li však dospěti k spořádanému stavu, znamená to, že se musíme vrátit k vyměřování přímých daní za běžný rok. Máme jistě všichni společné přání, aby v daňových záležitostech byl zaveden co nejdříve náležitý pořádek. Jsem přesvědčen, že i pan ministr financí je téhož mínění. Doporučuji proto, aby při novelisaci zákona o přímých daních, která se připravuje, zavedeno bylo opět předpisování daní za běžný rok, jak tomu bylo před daňovou reformou.

Nepřehlížím, že při přechodu k nové soustavě museli bychom předepsati daně najednou za dva roky. Tím bychom posunuli vyměřování daní o 1 rok a umožnili předpisování i účtování za běžný rok.

Jest jisto, že by bylo třeba překonati různé obtíže. Ale obtíže jsou zde právě proto, aby byly překonávány, a nikoliv proto, abychom před nimi ustupovali. Soudím, že cíl, k němuž máme dojíti, stojí za to, abychom mu přinesli nějakou oběť.

Předpisování daní za běžný rok je podmínkou k dosažení pořádku v daňových záležitostech. A v neposlední řadě je také klíčem k úspěšné likvidaci daňových nedoplatků.

Bylo by bláhovostí, kdyby se někdo domníval, že lze daňové nedoplatky zlikvidovati během jednoho roku. K zdolání tohoto mimořádně velikého úkolu bude třeba delšího časového období. Likvidaci daňových nedoplatků nebude možno prováděti šablonovitě. U každého poplatníka bude třeba vyšetřiti a zhodnotiti individuální okolnosti. Bude to znamenat jednání s poplatníky, se znalci poměrů, bude to vyžadovati ověřování řady závažných okolností. K tomu všemu je třeba času a hlavně lidí a účelné organisace práce. Kdyby likvidace daňových nedoplatků nebyla prováděna plánovitě, ztroskotala by.

V likvidaci těchto nedoplatků skryty jsou značné příjmové možnosti státní finanční správy. Myslím, že cílevědomé a promyšlené provádění likvidace jejich přivedlo by do státní pokladny velmi značné částky. Nechci odhadovati jejich výši, ale je jisto, že by to znamenalo značné zesílení pramenů příjmových. To ovšem předpokládá, že finanční správa učiní všechna opatření za účelem zachycení běžné povinnosti. K tomu cíli bylo by třeba dokonaleji vybudovati a vybaviti zejména berní úřady, u nichž váznou větší nedoplatky daňové a poplatkové.

Sestavíme-li si přehled berních úřadů podle výše nedoplatků na přímých daních, přirážkách a na dani z obratu koncem r. 1934, dostaneme tento přehled:

Kdyby finanční správa řádně vybudovala alespoň ony berní úřady, které mají nedoplatky nad 10 milionů Kč, jichž je v celé republice 129, zabezpečila by si jistě předem celkový úspěch likvidační akce nedoplatkové.

Mimo likvidaci daňových a přirážkových nedoplatků musí finanční správa věnovati pozornost také poplatkovým nedoplatkům. Těchto měli jsme koncem r. 1934 758˙8 mil. Kč. Likvidace těchto nedoplatků nebude tak obtížná jako u nedoplatků daňových, poněvadž poplatky jsou zpravidla přece jen lépe zajištěny nežli daně. I zde účelně organisovaná akce přispěla by značnými částkami k zlepšení stavu státní pokladny.

Má-li však věc jíti rychle kupředu, je nutno, aby byla definitivně řešena u prvních instancí. Nesmí to znamenat šíbrování spisů od berních správ nebo úřadů k zemskému finančnímu ředitelství a tam odtud k ministerstvu financí a za dva a půl nebo za tři roky zpět, kdy už poplatníka vůbec není, nebo nemá předpokladů a podmínek, aby vůbec byl schopen platit.

A poněvadž půjde o převzetí odpovědnosti, bude účelno přenésti odpovědnost z jednotlivců na gremium úředníků s přibráním expertů z daňových komisí. Případy větší, příslušející do kompetence zemských finančních ředitelstev, nechť rozhodnou gremia úředníků těchto instancí, avšak u instance první za součinnosti jejího úřednického aparátu, který poplatníka a jeho poměry, vlastnosti atd. dokonale zná.

Jsem rád, že pan ministr financí, který o věci v rozpočtovém výboru mluvil, srovnává se v podstatě s tímto naléhavým požadavkem a se způsobem organisace, o které jsem tu hovořil.

Nějaké percentuální odpisování daní prováděti nelze. Pomáhalo by se někomu, kdo pomoci nepotřebuje, a nemělo by žádného účinku u těch poplatníků, jejichž existence jsou ohroženy. Kdo platit může, musí zaplatit a nesmí spekulovati na daňový odpis.

Provedenou depurací nebude úkol skončen. Půjde dále o to, aby se nehromadily nové nedoplatky. Tomu se může zabrániti jen spravedlivým a kvalitním vyměřováním daní. (Potlesk.) Nesmíme jedny předaňovat a druhé poddaňovat. Musíme si ulehčiti u těch malých, abychom mohli věnovat péči odhadům a vyměřování u velkých. (Potlesk.) Kdybychom neměli vůli změniti vyměřovací daňovou praxi, dělali bychom zase nedokonalou práci. Mluvil jsem o ní v rozpočtovém výboru a nepokládám za účelné zde opakovat, co jsem tam o ní řekl.

Máme-li se dostati do lepšího poměru mezi poplatníky a finanční správou, nesmí finanční správa poplatníkům bráti víru v právní stav. Finanční úřady v některých případech důsledně nedbají a zásadně se neřídí ustálenou judikaturou nejvyššího správního soudu. Děje se tak v případech vyměřování daně z obohacení, z právních jednání, je to u legalisačních poplatků, u daní ze služebního poměru lékařů k nemocenským pojišťovnám a fondům, je to konečně u služebních požitků osob, které jsou societními orgány a zároveň úředníky subjektů zvláštní daně výdělkové.

Správní soud nemáme jistě pro parádu, nýbrž proto, aby ve sporných případech činil směrodatná a zásadní rozhodnutí. Uplatňují-li finanční úřady různá rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve finanční praxi proti občanům, musejí se jimi stejně říditi, když tato rozhodnutí mluví proti nim. Mohu vzíti s povděkem na vědomí sdělení pana ministra financí, že finanční správa státní chce se konečně těmto rozhodnutím správního soudu podříditi.

Dovolte mně, abych se ještě zmínil o reformě naší daňové administrace. Že potřebuje pronikavé reformy, je nesporné. Studujeme-li návrhy komise pro zhospodárnění finanční správy v tomto úseku, musíme, žel, konstatovati, že výsledky činnosti na tomto úseku reformy jsou velmi skrovné. Nedivme se

tomu. Úřední členové komise museli by se kriticky doznati k chybám ve vlastní úřední činnosti. (Předsednictví ujal se předseda Malypetr.) Skoro se zdá, že na tomto poli děláme reformu jen tak levou rukou, aby se něco dělalo, ale aby toho bylo co nejméně.

Tak si reformní činnost nepředstavujeme.

Vím, že ministerstvo financí zápasí s nedostatkem lidí, přesto však bych pokládal za nutné, aby se touto otázkou zabývalo několik iniciativních úředníků, neboť jsem přesvědčen, že finanční správa sama potřebuje konkretní reformní plán, promyšlený a důkladně statisticky podložený, který by byl základem pro dílčí reformy.

Tolik dovolil jsem si říci o časové a naléhavé otázce.

Spěji ke konci svých vývodů a zdůrazňuji, že státní rozpočet byl tentokráte sděláván s mimořádnými obtížemi. Je to zřejmo nejen z rozpočtových čísel, která jsou ve výdajích proti roku loňskému o 48 milionů Kč vyšší, ač bližším zkoumáním rozpočtu uvnitř seznáme, že potřeba některých resortů stoupla tou měrou, že dohromady přesahuje daleko tuto číslici. Zápas o rovnováhu rozpočtovou lze také vidět po bližším studiu finančního zákona. Některá zmocnění k úvěrovým operacím ukazují dostatečně, jak nesnadno se rozpočtová rovnováha sjednávala a jaké obtíže bylo při tom překonávati.

Z jiných garančních ustanovení finančního zákona jde najevo, v jak těžkých a svízelných poměrech jest naše národní hospodářství a v důsledku toho také hospodářství všech veřejných svazků. Je proto nasnadě, že rozpočet byl ve výboru posuzován především s hlediska těchto poměrů. Nebude tomu jistě jinak ani v debatě sněmovního plena.

Vláda i my všichni, pokud máme nějakou odpovědnost v tomto státě za vývoj poměrů, jsme povinni podle svých sil přispěti, aby dalšímu ochuzovacímu procesu a propadávání se hospodářského života byl učiněn konec. Máme-li stlačiti strašlivé číslo nezaměstnaných, musíme se snažiti opatřiti nezaměstnaným především práci. Jsme exportním státem. Naše mezinárodní obchodní politika musí proto odpovídati struktuře našeho hospodářského a výrobního života. Výrobě průmyslové i zemědělské musíme zabezpečiti předpoklady pro jejich odbyt a rentabilitu. Jsou to především levné dlouhodobé peníze. Krátkodobé úvěry v mimořádných poměrech nestačí vyhověti potřebě výroby. O krátkodobé úvěry, i když jsou laciné a nabízí je Národní banka, jak jsme se přesvědčili, nikdo se nehlásí, poněvadž jich nemůže účelně užít, poněvadž není s to, takovéto peníze do tří měsíců zaplatit.

Mimořádné poměry vynucují si mimořádná opatření. Musí tomu tak býti i na poli úvěrovém. Zbavujme se předsudků, necouvejme před překážkami, bojujme s nimi, abychom nakonec zvítězili! Jen odvážnému štěstí přeje.

Nezabýval jsem se jednotlivými kapitolami rozpočtovými, ačkoliv skrývají v sobě tolik vděčné látky k diskusi. Není to v rámci tohoto referátu možné. Odkazuji proto pp. kolegy na tištěnou zprávu, z níž je zjevno, jakým směrem bylo vedeno výborové jednání.

Pokládám však za svoji povinnost, nežli skončím, abych s tohoto místa poděkoval všem pánům, kteří na rozpočtu pracovali. Je to především rozpočtová sekce ministerstva financí, jejíž pánové měli tentokráte zvlášť nezáviděníhodné postavení. Měl jsem možnost práci tu seznati z vlastní zkušenosti a proto cítím se právem povinen ji s tohoto místa oceniti.

Děkuji všem pp. zpravodajům k rozpočtovým kapitolám, všem sněmovním i ministerským úředníkům, stenografům, jakož i sněmovním zřízencům, kteří s námi těžký úkol nesli na svých bedrech.

Mimořádně jsem však tentokráte povinen poděkovati za práci našich novinářů, kteří byli v pravém slova smyslu po 14 dnů zaplavován materiálem, který jen s největší námahou a obětavostí mohli zpracovávat.

Konaje svoji zpravodajskou povinnost, prosím slavnou sněmovnu, aby finanční zákon, jímž se stanoví rozpočet na rok 1936, i jeho číselné přílohy schválila po příslušném jednání ve znění, jak se na něm usnesl rozpočtový výbor sněmovny, a přál bych si - a tady bude jistě se mnou zajedno celá sněmovna - abychom se do příštího rozpočtu probojovali k snesitelnějším poměrům, v nichž by se dařilo lépe státu i jeho obyvatelstvu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na 3 části, a to:

První část podrobné rozpravy, část politická, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Oddíl A. Ústřední orgány státu: kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, kap. 3. Předsednictvo min. rady.

Oddíl B. Správa zahraniční a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, kap- 5. Ministerstvo nár. obrany.

Z oddílu C. Správa vnitřní:

a) politická: kap. 6. Ministerstvo vnitra;

b) justiční a unifikační: kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Druhá část podrobné rozpravy, část kulturní a sociální, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C. Správa vnitřní:

c) kulturní: kap. 10. l Ministerstvo školství a nár. osvěty;

e) sociální: kap. 16. Ministerstvo soc. péče, kap. 17. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, kap. 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Třetí část podrobné rozpravy, část hospodářská, dopravní a finanční, zabírající:

Ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Z oddílu C. Správa vnitřní, lit. d) hospodářská a dopravní: kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap. 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, kap. 13. Ministerstvo veř. prací, kap. 14. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 15. Ministerstvo železnic.

Oddíl D. Správa finanční: kap. 19. Ministerstvo financí.

Oddíl E. Kontrola státní správy: kap. 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Skupina II. Správa státních podniků.

Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

Ve 13. schůzi posl. sněmovny dne 14. listopadu 1935 bylo usneseno, aby o prohlášení ministra financí, které v oné schůzi učinil předkládaje rozpočet, vykonala se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy rozpočtu a finančního zákona.

Podle tohoto usnesení provede se tedy o tomto prohlášení p. ministra financí rozprava jednotná s přítomnou rozpravou rozpočtovou.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpočtovou rozpravu činila pro každý klub tolikrát 10 minut, kolik má členů, nejméně však 60 minut na 1 klub. Hospitanti se počítají do počtu členů klubů, poslanci mimo kluby se počítají jako jeden klub.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich.

Navržená lhůta řečnická jest schválena.

Zahájíme tedy nejprve povšechnou rozpravu o celém státním rozpočtu republiky Československé a finančním zákoně pro rok 1936.

K této rozpravě jsou přihlášeni řečníci: na straně "proti" pp. posl. Esterházy, dr Mayr-Harting, Šverma, dr Tiso, Szentiványi, dr Jar. Dolanský, dr Korláth, Jaross; na straně "pro" pp. posl. Teplanský, Ostrý, dr Novák, Zeminová.

Kromě toho se ke slovu přihlásil pan předseda vlády dr Hodža. Dávám mu slovo.