Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pí. posl. Zeminová. Dávám jí slovo.

Posl. Zeminová: Slavná sněmovno! V záplavě překotně se ženoucích událostí u nás i v Evropě přece jen jsou časem věci, které připoutají k sobě větší pozornost naší veřejnosti. V našem státě byly to v letošním roce zejména tři události, které vyvolaly značný rozruch a zásah do demokratických řádů našich. Byly to především naše parlamentní volby na jaře, byly to v poslední době změny ve vedení naší vlády, ale také naší sněmovny a je to projednávání stěžejního díla, našeho státního rozpočtu.

Když si připomeneme prvou důležitou věc, naše parlamentní volby, můžeme si směle říci, že to byla dobrá věc, že jsme jen potvrdili ve světě pověst svoji jako státu čistě a cele demokratického. Změřily se tu síly všeho obyvatelstva ve směru národním, politickém, kulturním a sociálním. A porovnáme-li poslední volby anglické s výsledkem voleb našich, nemůžeme zase jinak než si říci, že naše demokracie opět se ukázala jako nejsilnější a nejzdravější ve svém jádře v Evropě, neboť i ta stará, staletá tradice demokracie anglické ukázala nakonec velké zkreslení ve výsledku hlasování lidu, kdežto u nás jakmile dojde k nějakému výkonu volebního práva, nemůže se žádné skupině, žádné straně, žádnému národu ztratiti ani hlas.

Také změna ve vedení naší vlády a naší sněmovny vyvolala živý ohlas ve veřejnosti. V čelo našeho parlamentu staví se opět býv. náš předseda, muž velkých zkušeností parlamentních a velkých zkušeností vládních. A jestliže v čelo vlády republiky postavil se po prvé za dobu trvání našeho státu Slovák, vítaly jsme to my, české strany, velmi vřele, protože není v nás žádného antagonismu, ani u našich lidí na Slovensku. Cítíme všichni před historií a před příštím pokolením společnou velkou odpovědnost za jeden stát a za jeden národ, a v této otázce zůstaneme vždy pod společným praporem. (Potlesk.) Pan předseda vlády ještě před vstoupením v čelo vlády i přímo po svém nastoupení udělal řadu projevů a včerejší jeho obsáhlé exposé bylo jakýmsi vyznáním víry nejen jeho, nýbrž i celé vlády a celé koalice. My jsme nepopřeli, když přišly prvé zprávy o těchto změnách ve vládě, že jde skutečně o příchod muže neobyčejně bystrého, průbojného a naplněného moderními názory v hospodářských otázkách. Tyto vlastnosti dr Hodži pochopila také asi anglická i francouzská veřejnost, která otevřeně psala o změně v našem státě v té formě, že vedle velkého našeho presidenta Masaryka a vedle našeho ministra zahraničí dr Beneše jest předseda vlády dr Hodža třetím velkým Evropanem, který se Evropě jako vůdce československé vlády představuje. Musili jsme ovšem včera cítiti s sebou, komu záleží na rozvoji našeho národa, jeho vřelé projevy konstruktivního národního cítění: - Viděli jsme, že celá sněmovna živě jeho projevy aklamovala a chceme plně podepříti jeho názory na vpád führerovských systémů do našeho státu jako cizího tělesa, které mezi nás nepatří. Hakenkrajclerství není, jak si říká, vývozním artiklem Německé říše, ale k nám se pašuje podloudně a začínalo se pašovati za značné benevolence našich státních úřadů v době, kdy se demokratičtí Němci bili na život a na smrt o svoje uznání a jeho probojování o volbách.

Pan předseda vlády mluvil převážně hospodářsky. Nás zajímala zejména jeho stať o řízeném hospodářství a poněvadž snad se zdálo v těchto jeho statích leccos nejasného, chceme říci jasně, jak smýšlíme my. Naše strana se staví plně za řízené a státem kontrolované hospodářství. (Výborně!) Ale říditi a kontrolovati je nutno celou naši soustavu hospodářskou a ne vytrhovati pouze jednotlivé její články. Proto velmi prosím vládu naší republiky, aby co nejdříve připravila řádný rámcový zákon, kterým by provedla syndikalisaci naší výroby. Rámcový zákon teprve bude umožňovati regulaci hospodářskou nejenom v průmyslu a zemědělství, nýbrž i v dopravnictví, ve spotřebním hospodářství, ve směně statků atd. Evropa, ta lepší část Evropy, razila zásadu: "Mír světa je nedělitelný!" My se vracíme k této veliké a moudré zásadě a tvrdíme, že také státní a národní hospodářství jest nedělitelné (Potlesk.), že nemůže předcházeti někdo v péči vlády a ostatní aby byli posunováni do pozadí.

Bývalý ministr dr Engliš upozornil na vážnou věc. Máme 7 vysokých škol v našem státě, na kterých se přednáší národní hospodářství. Doposud jsme bohužel neslyšeli hlasů z těchto vědeckých kruhů a proto bychom se i k nim obraceli o spolupráci v nynějších těžkých hospodářských zápasech.

Vítali jsme vřele pasus pana předsedy vlády, který již dříve ohlašoval, a sice otázku reformy veřejné správy a poměrů státních zaměstnanců. Pan předseda vlády vyslovil se jasně a zřetelně pro odstranění papírového hospodářství. Bylo by to také nejlepší úlevou pro občanstvo, ale znamenalo by to také zkracování lhůt při vyřizování aktů, že by nespokojenost v našem státě došla tím značného zmírnění. Sněmovna bude ovšem musit kontrolovati, co se z těchto velkých plánů o reformě veřejné správy také splní, neboť mluví-li se zase o nějaké komisi také při věcech daňových, nemáme, bohužel, k těmto komisím velké důvěry. Známe, co dovedla dělat komise kartelová, která umírá na nečinnost. Také komise pro reformu veřejné správy rodila se u nás v našem státě 8 roků, 3 roky je ustavena, a výsledky její činnosti rovnají se téměř nule. A nebyli bychom ani poctivými stoupenci parlamentního režimu, kdybychom neukázali, že zde členové parlamentu, vynikající politikové, národohospodáři, poslanci i senátoři vykonali mnohem více a mnohem větší a důležitější dílo v parlamentní úsporné a kontrolní komisi. Jestliže tam byl dán dobrý příklad, že dobrá věc, politiky a národohospodáři vedená, se podaří, snad by i v této komisi pro reformu veřejné správy měly vážně a odpovědně spolupracovati také kruhy parlamentní. To by nám bylo zárukou, že práce se přece jen projeví, že bude také podávána parlamentu zpráva o zpracované materii a že dobrá věc zase neutone někde v písku zapomenutí.

Sami státní zaměstnanci touží také po větším pocitu odpovědnosti a po vyniknutí iniciativy mnohého jednotlivce. Viděli jsme to ze živé ankety, jak byla žurnalisticky probírána, co bylo dobrých podnětů a návrhů, které se, bohužel, ztratily zase z denního pořadu a nebyly zužitkovány ve prospěch demokratisace naší veřejné správy. Nemluvím ani o ohromné úlevě, která by nám, poslancům a senátorům, vznikla z toho, že bychom nemusili věčně choditi za jednou a toutéž věcí desetkrát, padesátkrát, stokrát do roka, jako se to nyní při našich intervencích stává.

Chceme-li ovšem zlepšení a pohyblivost naší státní administrativy, musíme se také lépe starati o hospodářské vybavení naší administrativy. Náš poslanecký klub se ve všech poradách jak vlády, tak koalice, poctivě staral, aby státní zaměstnanci nebyli zklamáni ve svém očekávání. Intervenovali jsme u minulého i nynějšího pana předsedy vlády, několikráte jsme intervenovali u pana ministra financí, ve vládě samé také náš pan ministr dr Franke ohlásil nezbytné nutnosti, kterými je třeba urovnati situaci státních zaměstnanců. Jsou to známé věci, zejména starý pověstný dluh parlamentu a několikerých vlád, totiž čtvrtá etapa staropensistů. Tato věc volá již přímo křiklavým způsobem o zkoncování.

Také otázka likvidace vládního nařízení č. 252, nově loni upraveného, jistě musí býti vážným zájmem a starostí vlády a koalice v příštím roce. Jsou-li peníze na jiné důležité věci ve státě, musíme je najíti i pro ty, kteří také mají právo na podporu a dobré podepření se strany parlamentu a vlády. (Výborně!) Drahotu vláda a úřady nezarazily tak, jak by bylo bývalo třeba, a proto dnes můžeme směle říci, že se sice nepatrně státním zaměstnancům ulevilo v otázce vládního nařízení č. 252, ale že nová vlna drahoty znamenala snížení platů státních zaměstnanců. (Tak jest!) Přihlížejíce k této věci, musíme trvati na tom, aby v příštím roce také otázka platových poměrů státních zaměstnanců i v té tíživé situaci, v jaké žijeme, byla vážně projednávána a situace jejich pokud možno zmírněna.

Pan ministr financí ve svém exposé uvedl tento pasus, který sice mnoho nepraví, ale přece jen je pro vládu závazkem (čte): "Případné zmírnění úsporných opatření u státních zaměstnanců v příštím roce je podmíněno zlepšením hospodářských poměrů, jež by se projevilo na tolik ve státním hospodářství, aby toto zatížení státu mělo úhradu ve zlepšených státních příjmech. To se týká i otázky posunutí výplatního dne služebních platů k dřívějšímu termínu." Toto je terminologie p. ministra financi a k tomu pan předseda vlády na nátlak pana ministra dr Franke dokládá (čte): "K tomuto prohlášení sděluji ještě, že vláda připravuje revisi některých úsporných personálních opatření pro druhou polovinu příštího roku." Není to mnoho, ale je to přece příslib, o jehož splnění se musíme všichni poctivě starat.

Ke státnímu rozpočtu promluvil několikráte obsáhle pan ministr financí, velmi vážně k němu promluvil rozpočtový výbor prostřednictvím všech svých členů, promluvil k němu důkladně zejména také sám zpravodaj posl. Remeš a na konec vracel se k němu i sám předseda vlády ve svém exposé. Přidáme-li k tomu ještě podrobný rozbor státního rozpočtu a exposé jednotlivých pánů ministrů, která byla přednesena v odborných výborech po prvé tentokráte v našem parlamentě, máme obraz, který nás přesvědčuje, že skutečně přes kratší lhůtu se státní rozpočet projednával věcně, vážně a odpovědně. Projednáváním v rozpočtovém výboru i ve výborech odborných zvýší se nejen zájem, nýbrž i odpovědnost poslanců na tomto velkém díle. Také páni ministři musejí si zvykati, že vystoupí před užším forem odpovědných činitelů parlamentních, aby podali ke všem kapitolám státního rozpočtu své podrobné vysvětlivky. Připomínám, že tentokráte v odborných výborech jsme pozorovali zajímavý zjev, že nejen strany vládní, nýbrž i četné skupiny oposiční přistupovaly na exposé ministrů, stavěly se kladně k jejich výkladům. Podobný případ jsme měli také ve výboru zdravotnickém, kde pro exposé pana ministra zdravotnictví hlasovaly i strany oposiční, zejména i strana ľudová. Je to pochopitelné, poněvadž podle exposé ministrova ministerstvo veřejného zdravotnictví dostalo přidáno na rozpočet příštího roku 13 mil. Kč. Z těch celých 10 mil. Kč připadá na slovenské záležitosti zdravotního rázu. U nás v zemi České a Moravsko-slezské nedobytné pohledávky za léčení v nemocnicích a sanatoriích musí platiti země. U nás v Čechách tato cifra došla již závratné výše 72 mil. Kč. Na Slovensku však je volen systém jiný, tam se platí celá tato nedobytná částka ze státní pokladny. A tu vidíme líc a rub autonomismu: Chtíti svoji autonomii, vydání má však platiti celý stát, tedy na Slovensko také z pokladny poplatníků českých, moravských atd.

O té autonomii bylo zde prosloveno mnoho krásných frází. Věcně chtěl odůvodňovat tento názor p. dr Tiso za stranu ľudovou. Stěžoval si zejména na to, že jsou Slováci na odpovědných místech našeho státu utiskováni a odstrkováni. Co je na tom pravdy, je vidět z tohoto faktu: předsedou vlády je dnes Slovák. Pět vyslanců na nejodpovědnějších místech našeho státu jsou Slováci, ministři jsou Slováci, zemským presidentem v Bratislavě je Slovák, presidentem nejvyššího soudu je Slovák. Slovenská úřední řeč, jak sám přiznal p. dr Tiso, je na postupu všude. Škol jsme postavili za 15 let stokrát více než Maďarsko za 1000 roků. Když si uvědomíme, co jsme všechno pro rozvoj Slovenska vykonali, máme pocit jistoty, že jsme konali dílo užitečné a že nemá nikdo práva je odsuzovat a kritisovat. (Potlesk.)

Pan dr Tiso prohlásil, že jeho klub nemá důvěry ve vládní režim. Pánové dovolí, když na revanš budeme jeho slova opakovat: nemáme také důvěry ve stranu, která měla ve svých řadách pana dr Tuku a p. Sidora.

Mluvit proti rozpočtu, odepřít mu souhlas a chtíti za 1/4 nebo 1/2 roku pomoc z tohoto rozpočtu a spoluvládnout v našem státě, je věc opravdu pikantně politická.

Pan mluvčí ze řad fašistických horoval zde pro stavovství. Zapomíná, že národ je víc nežli stavovství a stranictví. (Potlesk.)

Jestliže zde byl tak kritisován s jeho strany i se strany ľudové a tuším i se strany christlichsoziální optimismus, chceme říci, že optimismus je činorodá síla, ohromná mravní síla, která také dovede hnát k činům v době těžké deprese hospodářské nebo politické. Nebýti velkého národního optimismu vloženého do srdcí Slováků i porobených Čechů, nebyli bychom po celá staletí bojovali za svoji svobodu, i když se zdály někdy poměry beznadějné.

Pan dr Mayr-Harting za stranu křesť. sociálů německých hlásí, že strana pro rozpočet hlasovati nebude, že však neodepřou podpory našemu státu a že také se hlásí otevřeně k zásadám demokracie. Toto prohlášení otevřeně vítáme, protože se zdá, že na stranně německých občanů dochází k silné čáře mezi totálním hakenkrajclerstvím a stranami, které se hlásí k principům demokracie. A mezitím, co panu Henleinovi se jeho vojsko drobí, přibývá těch, kdož uznávají, že demokracie je jedinou mravní, politickou a hospodářskou silou, která může v nové Evropě a v našem státě zvítěziti a udělati pořádek.

Za posavadní rozpravy jsme viděli jeden zajímavý zjev, že z oposice kde kdo na vládu útočil, ale kde kdo by se do vlády rád dostal, a to od hakenkrajclerů počínaje a u fašistů konče. To je také jistá klasifikace současné oposičnosti a současných poměrů.

Náš poslanecký klub v rozpočtovém výboru a ve výborech odborných, ale i nyní při projednávání jednotlivých kapitol zaujme vážné a věcné stanovisko, aby hájil řadu požadavků jednotlivých krajů, které si přejí, aby na jejich poměry byl vzat náležitý zřetel, a které také pro příští rozpočet počítají aspoň s částečným vyhověním. Že nelze nyní vyhověti všem, nikdo. se nemůže diviti. Po 5 letech kruté hospodářské války, jakou jsme prožili, nemůže státní pokladna ovšem stačiti na všechno. Přesto však vidíme-li, že se do příštího rozpočtu klade na 5 miliard na veřejné investice, a bude-li se s celou vehemencí podporovati vývozní politika našeho státu, bude-li se držet linie řádné sociální politiky, chceme-li provésti také finanční úpravy, které budou ve prospěch středních a nižších vrstev našeho obyvatelstva, můžeme říci směle, že je to přece jen náznak k lepšímu, i když není všecko tak, jak bychom si všichni přáli.

Přes kladné stanovisko ke státnímu rozpočtu byla zde kritika, a to dosti ostrá, se strany pana posl. Ostrého. Neuzavíráme se této kritice ani my, ale musíme přiznati, že za všechna tato díla neseme všichni také společnou odpovědnost.

Najdou se ovšem skupiny, kterým nebude nic dobrého, které ze zásady budou oposičními, které šmahem budou odsuzovat celý rozpočet, které budou tvrditi, že se nic dobrého nevykonalo, které své reakční stanovisko nezaprou, zejména z toho důvodu, že nemají sympatie k demokratickému režimu v našem státě. Jsou to zejména pánové ze skupiny Henleinovy. Není jim však tento odpor k demokratickému režimu v našem státě a k našemu státnímu rozpočtu absolutně nic platný. Květnové volby jasně rozhodly v našem státě, že proti 10 milionům demokratů stojí pouze 2 miliony totalitních fašistů, kteří nemohou provésti žádnou změnu napravo a žádnou změnu ke stavovskému státu. Naši páni hakenkrajcleři jsou zrozeni z Hitlera a ducha III. říše. Nemohou proto ovšem míti kladný poměr k našemu státu a k našemu rozpočtu. Vždyť není tomu tak dlouho, co právě ideologie hakenkrajclerská v Německu prohlašovala nás slovanské národy v celé Evropě za hnůj Evropy, a pánové nenávidí stejně tak Čechy jako Slováky, Rusy jako Jihoslovany. A jestliže aspoň na čas z Poláků udělali svého pomocníka, věříme pevně, že Polsko demokratické, Polsko dělníků, sedláků a uvědomělé inteligence najde také svůj kladný poměr k evropské demokracii. (Potlesk.)

Český i německý sever, Hlučínsko i Pošumaví hemží se touto dobou sty a tisíci špionů, kteří podrývají pevnost našeho státu. Pánům chceme jasně a zřetelně říci, že jsme nikdy nebyli provincií Německé říše a nikdy provincií Třetí říše nebudeme. (Potlesk.) Nečekáme proto a nechceme, aby pánové hlasovali pro náš rozpočet. Stačíme si sami a dovedeme vládnouti tak, aby to nepřítel našeho státu pocítil plně také na své politické existenci.

Ale budou-li pánové cizím tělesem v životě naší republiky, nemohou se divit, že jak se do lesa volá, tak se také z lesa bude ozývat. Správně to řekl pan ministr dr Spina, že nedůvěra Čechů k Henleinovi krajně vzrostla. Který stát by si to dal líbit, aby se u nás dělala sárská politika a sárské hlasování! Žádný státní orgán nemůže tuto politiku podporovati! A proto byla tak vřele celou sněmovnou aplaudována ona část řeči předsedy vlády dr Hodži, která zaujala tak jasné, nesmlouvavé a odmítavé stanovisko k hakenkrajclerům.

Znovu se s této parlamentní tribuny dožadujeme vydání registračního zákona (Výborně! - Potlesk.), podle kterého by spolurozhodovat ve volbách směly jenom strany, které mají kladný poměr k naší demokracii a k našemu státu. Snad nemusila situace na německé straně vypadnout tak, jak to dopadlo při volbách. Neváhám říci na základě zkušeností a očitých svědků, kteří nám dali zprávy, kdyby byla státní autorita a úřední autorita okr. hejtmanů nedržela častokráte tuto nenávistnou protistátní stranu, že by byly demokratické živly německé neměly tu ztrátu volební, jak se projevila. Byla jsem v Liberci, na Mostecku, v Trutnově. V Trutnově nám naši hraničáři hlásí: To byla úžasná věc a porážka naší státní autority, když Führer přijel na trutnovské náměstí a trutnovský hejtman dal obklopit ohromným kordonem četnictva a policie hitlerovskou agitaci. 160 četníků z Prahy, z celých východních a severních Čech četnictvo bylo staženo na ochranu pana Henleina. Na náměstí trutnovském, kudy několikrát se valila nepřátelská vojska přes životy našich lidí i našich Němců, stál pan Henlein ve své parádě a zdvihaly se pracinky a volalo se: Heil Hitler! Heil Hitler! Pánové, to je Československá republika? (Výkřiky poslanců sudetsko-německé strany.) Vaše výkřiky, to bylo přiznání k duchu Hitlerovu a k duchu Třetí říše. Mezi námi a vámi není žádného smíru a proto podle toho budeme proti vám postupovat! Vy proti státu, my proti vám! Jestliže neguje tento stát, nemáte právo žádat státní dodávky! (Výborně! - Potlesk.) Jestliže štvete proti demokratickým živlům v tomto státě, nemáte právo na zemské dodávky! (Výkřiky poslanců sudetsko-německé strany: Jen právo platit daně!) Vy jich tolik nepoplatíte, vaše továrny se dovedou tomu vyhnout! (Výkřiky posl. dr Peterse.) To je fakt, který nikdo nepopře. Pánové, kteří se ozývají, ještě nedávno byli v táboře demokratických Němců a poněvadž myslili, že se v Evropě situace obrací, přesedlali. Nemám nikdy úcty k přeběhlíkům z demokratického tábora do tábora druhého. Kdo byl včera demokratem a dnes je fašistou, u toho není záruky, že zítra nebude třeba monarchistou a jakýmkoliv protistátním činitelem v našem státě! (Výkřiky posl. dr Rosche.)

Ovšem proti rozpočtu, proti politice vlády staví se také krajní pravice na českém a slovenském břehu. Je to zejména také národní sjednocení, které sice usiluje o získání všech

státních dodávek do svých podniků, alek státu a jeho orgánům se chová odmítavě a nepřátelsky. (Výkřiky: To není pravda!) Měli bychom o tom ne jeden, nýbrž sto dokladů. Já se o tom ještě zmíním. Pánové si dnes kladou na hlavu gloriolu nejlepších finančníků v našem státě. Musím se vrátiti k tomu, jak to vypadalo v dobách, kdy národní sjednocení, tehdy strana nár. demokratická, neslo odpovědnost za finanční a hospodářské osudy našeho státu. (Hlasy: Není ve vládě!) Připomenu vám doby, kdy jste měli účast ve vládě a kdy se tyto věci dály. Pan předseda vlády včera velmi šťastně mluvil proti poraženectví v otázkách hospodářských a politických. A zde je právě třeba připomenouti pánům na nejkrajnější pravici, kteří stojí v oposici, a listům pana dr Kramáře, Hodáče, Stříbrného a fašistů, které nepřetržitě útočí na státní rozpočet, že není řádně podložen, útočí na koalici, že prý hospodaří přímo katastrofálně, útočí na socialisty ve vládě, že dělají nezaměstnanost. (Hlasy: A také jo!) K tomu přijdeme. A při tom nepřetržitě se staví na obranu příštích pokolení, že na ně má býti převaleno břemeno nynější doby. Najděte nám v Evropě, na světě jediný stát, který by mohl říci, jak si jeden rok státní rozpočet připraví, že mu také na jeden haléř, jeden pfenig, nebo schilling tak dopadne při skončení běžného roku. (Hlasy: Sovětský svaz!) Také potřebuje drobné i velké.