Československé ženy reklamují dále
předložení stěžejního díla
právnického. V té věci se obracíme
zejména na ministerstvo spravedlnosti. Jde nám o
nový občanský zákoník. Deset
let práce vědeckého světa, řada
let spolupráce Ženské národní
rady československé, největší
dílo ministerstva spravedlnosti za dobu obnovy našeho
státu vyžádá si nejméně
dvou let práce a řádného projednávání.
Je za potřebí mysliti na to, až bude toto veledílo
předloženo parlamentu, že by bylo lépe
udělati zvláštní zákon a nařízení,
které by umožnilo, aby obě komory projednávaly
toto dílo společně, poněvadž
se tím ušetří nejen na čase,
nýbrž také na vědeckém prohloubení
díla může býti řádně
pracováno.
Československé ženy se obracejí v této
době také zároveň na všechny
ženy hospodyně našeho národa. Je doba
zvýšených předvánočních
nákupů. I my máme pocit odpovědnosti
za osudy našeho středního stavu. V těch
brašnách odnesou naše hospodyně miliardy
vydělaného národního majetku častokrát
tam, kde z toho není užitek ani státní,
ani národní. Stavíme se energicky proti jednotkovým,
vykořisťovatelským, kapitalistickým
a milionářským domům. (Výborně!)
Podporujeme naše řádné obchodníky
a živnostníky. Jednotkové obchody přímo
zničily živnost našich modistek, jednotkové
obchody ožebračily tisíce a desetitisíce
našich švadlen a krejčí a řadu
různých řemesel. Je potřebí
dáti devisu nejen omezovat dosavadní jednotkové
domy, nýbrž zavřít tyto kapitalistické
fabriky na bezcenné zboží, které dovedou
zdolati střední stav, aniž by dělnictvu
přinesly jediné zlepšení v jeho existenci.
(Potlesk. - Výkřiky.) V tomto směru
se obracíme zejména na všechny naše ženy
- hospodyně, aby v době předvánoční
tyto směrnice také náležitě držely
a podporovaly.
Živnostenské a malozemědělské
kruhy budeme vřele podporovati, aby bylo také zavedeno
náležité sociální pojištění
pro tyto stavy. Na tomto díle jsme spolupracovali a proti
našemu odporu bylo toto dílo velké sociální
solidarity odloženo v letech, kdy byla vysoká konjunktura.
Ukázalo se, že léta konjunktury zmizela, peníze
na stáří se nenastřádaly, a
když přijde zle, nemá ten malý baráčník
zhola nic, nemá ten starý člověk na
venku, když přichází do svého
výměnku, dohromady nic zahospodařeno, stejně
jako malý živnostník a obchodník. A
proto tuto věc provésti v příštím
roce by bylo jednou z velkých povinností naší
vlády a našeho státu.
Stejně stavěli jsme se také za demokratisaci
zemědělských rad a obchodních komor.
Veřejně se také stavíme za oddlužení
nejen zemědělců, nýbrž také
živnostníků, gážistů, dělníků
a všech postižených stavů našeho
národa. (Potlesk.) Podepřeme každé
volání po velké daňové reformě,
poněvadž je nezbytno zavésti progresivní
systém daňový, který by postihl právě
ty, kdož mají největší příjmy
v našem státě, bez ohledu, budou-li míti
v nějakém kartelu oporu nebo ne.
Proto také voláme nejen po novelisaci zákona
o stabilisačních bilancích, nýbrž
také po novelisaci zákon o zvláštní
dani výdělkové, aby naše obce i státní
pokladna se domohly finančního přírůstku
tam, kde konečně je ještě co vzíti.
Ministerstvo soc. péče je velmi agilní a
budeme jeho práci vždy a všude podporovati. Při
této příležitosti se obracíme
na ministra soc. péče a prosíme, až
se bude předělávati zákon o 40 hodinové
pracovní době, až bude měněn
zákon o 8 hodinové době pracovní,
aby nezapomněl ani na popelky našeho hospodářského
života. Existuje ve státě na 200 tisíc
pomocnic v domácnostech, které mají zákonem
určenou 10-12 hodinovou pracovní dobu s vymezenými
přestávkami, ale pracují 12, 14 až 16
hodin denně, poněvadž při tom návalu
pracovních sil není možno, aby se bránily
svým zaměstnavatelům. Dostali jsme zprávy
z Podkarpatské Rusi, že tam rodiny milionářů,
nejbohatších rodin v hlavním městě
Podkarpatské Rusi, v Užhorodě, a jinde najímají
podkarpatoruské ženy rusínské pouze
za stravu a mizerný kousek šatů, bez jakéhokoliv
platu, bez pojištění. Zde je potřeba
náležitou revisí zjistiti tyto případy
a udělati pořádek.
V tomto okamžiku se také stavíme vážně
za ochranu nájemníků vrstev sociálně
slabých. Nesmíme zapomenouti, že vystěhování
několika set tisíc nejchudších rodin,
které mají nepatrný příjem
nebo jsou bez zaměstnání, znamenalo by hospodářskou
katastrofu, zejména také v pohraničním
území, kde by pro tisíce nezaměstnaných
sklářů a textiláků zrušení
ochrany nájemníků znamenalo také katastrofu
národní, poněvadž by nejspolehlivější
naše elementy státní byly úplně
vytlačeny ze své posice.
Ministr financí mluvil o podpoře soukromého
podnikání. Souhlasíme. A proto také
v posledním roce se dělalo mnoho věcí,
které znamenaly podporu tohoto podnikání.
Zvýšili jsme státní vývozní
garancie na 11/2 miliardy Kč, uzavřeli jsme obchodní
smlouvu s Ruskem, reeskontní ústav byl posílen,
snížena bude úroková míra, zvýšena
byla výměna zboží s Malou dohodou o
několik set milionů, nyní je připraven
plán na zvýšení stavebního ruchu
na jaře, ve státním rozpočtu je připraveno
5 miliard na investice veřejného rázu.
Podpora vývozu. Mluvil o ní včera pan předseda
vlády. Konstatuji, že máme někdy zvláštní
zařízení. Po státním převratě,
když se svět pral o naše zboží a
vyváželo se přímo ve dne v noci, tehdy
jsme měli úřad pro zahraniční
obchod, resp. ministerstvo pro zahraniční obchod.
Ale toto ministerstvo jsme potom zlikvidovali, jeho zbytek jsme
přičlenili k ministerstvu obchodu, průmyslu
a živností a na konec, když se přivalila
ohromná krise a hroutily se světové trhy,
my jsme neměli účinné, pohotové,
výkonné, pružné a hybné státní
organisace, která by vývozní politiku podporovala.
Prosím, aby se nezapomnělo na proslulý regres
ve věcech stavebních a aby se šlo na největší
boháče, kteří si také na účet
veřejný pomohli stavět své vily, aby
se také zde, kde se to vybere,... (Výkřiky.)
To byste museli dokázat! Já bydlím v
pokoji a kuchyni a nejsem žádný milionář
ani majitel vily! (Výkřiky.) Ale chceme konstatovat,
že na tom trváme, aby u nejbohatších lidí
se tento regres vybral, a aby se jeho výnos věnoval
ve prospěch stavebního fondu a ve prospěch
oživení stavby nejmenších bytů
v naší republice, aby nejchudší rodiny
byly ve svém úsilí o slušný byt
podepřeny.
Při této příležitosti stavíme
se veřejně za myšlenku, aby stát nepodnikal
všechno sám, nýbrž aby podepřel
také samosprávu v jejím iniciativním
podnikání a v jejích investičních
pracích. Byli jsme toho ve sta případech
svědky, že obec, okres nejlépe ví, čeho
je nejvíce potřeba, co je nejpotřebnější
a nejužitečnější investice, kolik
má skutečně nezaměstnaných
ve své obci, okrese atd. Právě ve zdravotním
výboru přinesl jeden pán národního
sjednocení zprávu, která nás pobouřila
všechny a podepřeli jsme jej a žádáme
nápravu. Byl to pan dr Novotný, který
hlásí, že v Chrudimi město a konsocium
připravilo 3 mil. Kč na stavbu okresní nemocnice
a spořitelna slíbila úvěr 4 mil. Kč.
A když tento požadavek okresu chrudimského šel
nahoru, zemský úřad zamítl jejich
požadavek z toho důvodu, že okres nemá
t. zv. vyrovnané hospodářství. (Slyšte!)
A tu pana ministra financí a zejména pana ministra
vnitra upozorňuji: 103 okresů je v zemi České,
95 okresů nemá vyrovnaný rozpočet!
To by prostě nemohl žádný okres nic
podniknout a nezaměstnaní by musili padat veřejně
na ulicích a po návsích, kdyby se v této
věci neučinilo výjimečné opatření
na podporu investičního podnikání
samosprávných svazků. Vidíte tedy,
že nejsme vedeni žádnými osobními
nebo stranickými cíli, nám jde jen o to,
abychom vzpružili jakékoliv podnikání,
jenom aby se snížila nezaměstnanost v našem
státě. Proto se stavíme za zlepšené
dobudování exportního ústavu, proto
budeme podporovat každou akci ať vlády nebo státu,
která bude směřovati k podpoře exportního
obchodu, ale zároveň chceme, aby obchodní
kruhy, které mají veliké znalosti světových
tržišť, přišly státu a úřednictvu
na pomoc. Neškodilo by u nás, kdyby byla zřízena
veliká československá společnost vývozní.
Vždyť nemáme jenom továrníky, kteří
čekají, až jak pán bůh dá
a někdo přijde a řekne: Prosím vás,
prodejte mi něco. Máme také podnikavé
jednotlivce, kteří prorážejí
světovou ztrnulost a hledají světové
trhy. Máme podnikavého továrníka Baťu,
máme Waldesa a řadu vynikajících průmyslníků,
kteří mají světové zkušenosti
a kteří by mohli ve vývozní společnosti
tyto zkušenosti sdíleti s těmi, kdo by hledali
zahraniční trhy, spojení, vývoz atd.
Říká se, že tento ústav bude
stát desítky milionů, že peníze
nejsou po ruce. Doporučuji vládě jeden pramen
příjmů, které dosud unikaly veřejné
kontrole. Máme u nás několik set, snad tisíc
podniků, které mají t. zv. své správní
rady. Co vidíte ve správních radách?
Sejdou se moudří páni jedenkráte za
rok na půl hodiny nebo na hodinu a po vyslechnutí,
co jim tam sdělí pan gen. ředitel, seberou
tučné dividendy a jdou domů. Celý
rok se o nic nestarají. Rozdají se tak desítky
milionů u mnoha průmyslových odvětví,
která nejsou na nejlepší hospodářské
basi.
Zabavme všecky peníze ze správního radovství
a vytvořme z těchto peněz fond pro podporu
vývozu našeho průmyslového i zemědělského
podnikání. Najděme několik set nebo
tisíců komerčních inženýrů
a jiných talentovaných lidí, kteří
jsou technicky, obchodně i světově vzdělaní,
kteří by nám pomohli světové
tržiště a obchodní styky navázati,
udělati všechno, aby vývoz se dostal z té
ztrnulosti, v jaké uvázlo světové
hospodářství.
Nyní k závěru dovolte, abych několika
slovy zmínila se o věcech, které vyvolaly
živou diskusi v poslední době. Je to otázka
seskupování a jistého vlnění
v jednotlivých politických stranách, je to
otázka minulých obecních voleb atd. Chci
poukázati na zajímavý fakt. Letošního
podzimu, na konci září a počátkem
října bylo několik obecních voleb
jako na zkoušku. Volily Prachatice, volila Plzeň,
Znojmo, Hodonín, Ostrava atd. Co chci konstatovati? Ve
všech těchto volbách obecních socialistické
strany vykazovaly veliký a krásný úspěch
ve své práci a ve svém súčtování
s volebními činiteli. Vyhráli jsme volby
v Prachaticích, vyhráli jsme slavně volby
v Plzni, získali jsme silné posice a nové
posice ve Znojmě, získali jsme my i soc. demokraté
velmi silně v rodišti velikého presidenta v
Hodoníně, získali jsme a udrželi posice
také v Ostravě. Když viděla pravice
u nás, že volby pro socialisty dopadají dobře,
naráz bylo ticho po pěšinách v našem
státě. Nevolilo se, neagitovalo se, volby v 360
obcích se přeložily na 1. prosinec, na měsíc,
kdy je vyvrcholení vší bídy a vší
krise hospodářské, před příchodem
kruté zimy, kdy jsou zvýšena vydání
a žádné téměř příjmy.
To byla veliká chyba, kterou musíme dnes vytknouti
také našim úřadům. Nevím,
jestli to byla úmyslnost, nebo snad pouhé nedopatření
(Hlasy: Skryté přání!)
- nebo skryté přání. Ale faktem
zůstane, že jsme konec konců v tomto termínu
byli jistě handicapováni. A za druhé, na
zemském úřadě našli se jednotlivci
- jsem daleka toho, abych snad obviňovala zemského
presidenta dr Sobotku, pana ministra vnitra, oba o těchto
výnosech nevěděli - ale byly vydány
prapodivné výnosy, které poškodily zejména
pracující vrstvy, ale také odpovědnost
starostů, pokud jsou ze socialistických řad,
kteří rozdělovali podporu z lístkové
státní stravovací akce. Soupisy dělaly
obecní úřady, hejtmanství zase musilo
přezkoumat pečlivě, zdali se nedávají
stravovací lístky do rukou těm, kdož
jich nepotřebují. Když tyto soupisy byly vypracovány,
byly poslány na zemské úřady. A jak
to, prosím, dopadlo? Je zvláštní, že
právě ve městech, kde socialisté měli
silné posice, v Náchodě, Hradci Králové,
Hořicích, Ml. Boleslavi, N. Pace, Roudnici, úředníci
zemského výboru silně seškrtali všechny
lístkové akce ve prospěch strádajících
nezaměstnaných. (Hlasy: Pan rada
Kučera z oddělení 16.) Ano, jeho jméno
budiž zde veřejně přibito! V létě
a na jaře se dávaly plné počty těchto
lístků, jak to hejtmanství doporučilo.
Ale jakmile se šlo do voleb, najednou těchto lístků
rapidně ubylo. Zemský úřad seškrtal
od 28. října do 1. prosince příděl
lístků za 880.000 Kč. Hradec Král.
přes doporučení svého hejtmanství
dostal místo 219.600 Kč pouze 162.000 Kč.
Hořice, proletářské město,
místo 56.700 Kč pouze 37.000 Kč. Náchod,
kde je po 4 léta krutá nezaměstnanost, dostal
místo 175.700 Kč pouze 145.000 Kč. Mladá
Boleslav místo 128.000 Kč jen 71.000 Kč.
Nová Paka, centrum chudobných textiláků,
místo 46.050 Kč pouze 34.000 Kč a Roudnice,
kde je i mezi kováky těžká nezaměstnanost,
dostala místo 84.250 Kč pouze 40.000 Kč.
Také okresy převážně české,
kde hlad mezi skláři a textiláky dlouhá
léta krutě bují, zejména Semilsko,
Turnovsko, Jilemnicko, Duchcovsko, Dvůr Král. n.
L., všude pocítily silný úbytek přídělů
lístkové stravovací státní
akce. Hakenkrajclerským krajům se lístky
nestrhovaly. A nyní se vykládá, že budou
pro zimní měsíce zvýšeny příděly
v rodinách nezaměstnaných atd. Vláda
na to určila 56 mil. Kč. V době kritického
stoupání nouze nedostaly chudé okresy s chudými
nezaměstnanými a hladovějícími
zvýšené příděly, ba ještě
se o 40 až 50% letní a jarní příděly
strhovaly. Co to znamená? To mně připomíná
politickou příchuť. Národní sjednocení
sice ve vládě není, ale sjednocená
byrokracie sabotuje život státu na těchto místech
nejcitlivějších. (Výborně!
- Potlesk.) Je pochopitelno, že potom starostové
v Náchodě, Roudnici, Hořicích a jinde
měli těžkou situaci, že se štvalo
proti socialistům, že nedovedou se o tyto věci
postarat. Tak na př. šel poslanec Stejskala
dvě hodiny přesvědčoval referenta
dr Kučeru, že dělá zlo na státní
myšlence, ale nebylo to všechno nic platné. Proto
je potřeba říci, co se stane s panem radou
Kučerou, jak bude volán k odpovědnosti za
to, že ve vrcholné kritické situaci státní
sabotuje právě kraje a města, kde byla bída
největší. (Tak jest!)
Nyní, jaké nastává kupování
duší. Byla jsem v Liberci, Mostě, Duchcově,
Bílině, Trutnově. Všude hlásili
naši lidé, že se chystá velký útok
na všechny zaměstnance nejen českého
původu, nýbrž také na všechny demokraticky
cítící německé dělníky,
malé živnostníky atd. Pomocí svých
fabrik a silného hospodářského života
chtějí hakenkrajcleři vyvolati takový
tlak v těchto krajích, že by se tu prostě
český nebo německý demokratický
člověk neuchytil. Nesmíme couvati z těchto
krajů, to by bylo zradou státní a národní
myšlenky. Proto ukazujeme, že jsme s této tribuny
před řadou let volali právě ke kapitalistickým
stranám naší pravice: Nedělejte ten
teror na dělníky, nepronásledujte českého
člověka pro jeho politické přesvědčení!
Kdyby se toho Němci a Maďaři chytili, bude
to zlé pro celý československý národ!
- A prosím, za dva, tři roky máme zde takovou
situaci. A proto z nejvyšších důvodů
státních, z důvodu absolutní jistoty
a čistoty demokracie a volebního práva musíme
trvati na tom, aby v nejbližší době bylo
provedeno státní zprostředkování
práce. (Potlesk.) Nesneseme, aby bohatí jednotlivci
při obecních volbách kupovali nejen práci
chudáků, nýbrž také hlasy, duše
celých rodin zaměstnaneckých, které
přijmou do práce. Chci na adresu naší
pravice říci panu inž. Schwarzovi: Byly
doby u slavného básníka Machara, kdy tyto
věci, když se začaly objevovat, Machar velmi
tvrdě potíral. Ve "Volné myšlence"
30. listopadu 1928 vytiskl básník Machar slavný
epigram: "Chlap, který vytáhne ti hodinky,
vrah, který zabije a oloupí, je v porovnání
lotr malinký s tím, který od chuďasa
odkoupí čest, jazyk, duši, pero, přesvědčení,
a tak jej nechá jít na světlo denní."
(Potlesk.) To je věc velmi silná, která
také potřebuje, aby byla ventilována jako
hlas intelektuála, který v lepších svých
dobách hlásal také svobodu politického
přesvědčení.
A v závěru své řeči chci říci,
co jsme slyšeli velmi rádi z exposé pana předsedy
vlády, že považuje za základ státu
ony nesmírné široké vrstvy lidu, které
zřejmě ve svých srdcích chovají
od staletí dobrý vlastenecký cit. I my jsme
hlásali po celých 17 let, že na chudých
lidech stojí svět, že na lásce a oddanosti
pracujících vrstev našeho národa spočívá
osud republiky a budoucnost celého našeho národa.
A dovolávajíc se toho prosím, aby ten pracující
člověk dostal nejen podporu ve směru hmotném,
nýbrž aby také jeho svoboda duše a přesvědčení
byla chráněna do posledního písmene,
jak to ústava a zákony republiky předpisují.
Do řad veřejnosti československé zanáší
se v poslední době určitý zmatek.
Dalo se při volbách heslo: "Proti socialistickým
stranám!" Ovšem že to dělnictvo zase
někde srazilo proti těm, kdož proti němu
stavěli pravici, jako na př. v Ústí
n. Orl. Zdálo se, že se tím zjednodušují
poměry, že se vytvořuje pravice a levice, že
nebude tolik stran atd. Strana národně socialistická
neváhá říci, že nemá a
nechce míti nepřátele republiky nalevo, ale
že také je si vědoma, že má historickou
zásluhu na tom faktu, že přátelé
ze soc. demokratické strany s námi společně
a nerozdílně hájí osud republiky a
pracujících vrstev, že uznáním
Ruska i část komunistického dělnictva
našla kladnější poměr k našemu
státu. Přesto však prohlašujeme na všechny
strany, že strana nár. socialistická je příliš
vřele národní, příliš
republice oddaná, má ještě příliš
velké poslání v pracujících
vrstvách, i u těch drobných výrobců
a je také odpovědna za osudy svého státu
i za jeho obranu, než aby byla pouhým přívěskem
nalevo anebo pouhým přívěskem napravo.
Mechanické spojování nesvědčí
nikomu ani napravo, ani nalevo. Ukázalo se to právě
při posledních volbách, že spojované
strany nemívají úspěchu. Prohlašujeme
jasně a zřetelně, že pokud je v republice
bída, hlad a krise hospodářská, do
té doby musí se všichni dobří
lidé ze všech stran této sněmovny sejíti
na společné práci, aby pomáhali, aby
nám národ předčasně neumíral.
(Potlesk.)
Strana naše zachovávajíc ovšem svoji politickou
samostatnost chápe, že dělnictvo a družstevní
hnutí budou se musit čas od času při
tlaku velikého kapitálu a kartelů také
náležitě podporovati.
Pravicové strany v našem státě vědí
velmi dobře, že nežijeme v žádné
mírové idyle v Evropě a že vyvolávání
útočných bojovných pravic a levic
proti sobě mohlo by nám naši základnu
ve střední Evropě poškoditi. Tvoření
útočné pravice na popud sjednocených
znamenalo by teror při volbách i v zaměstnání,
znamenalo by vnitřní boje a těžké
zmatky, které si stát v dnešní své
situaci absolutně nemůže dovoliti.
A já prohlašuji: jestliže v této těžké
době máme přátele a vážné
přátele ve straně soc. demokratické,
která s námi nese společnou osudovou odpovědnost
za pracující lid v našem státě,
zůstali jsme loyální vůči stranám,
které se prohlásily napravo pro demokracii a chtějí
s námi spolupracovati a stejně houževnatě
tento stát také hájiti.
Bojovné, nenávistné pravice a levice. Vidíme
to v jiných státech, kam vedla tato vystupňovaná,
rozeštvaná politika dvou skupin. Vidíme, jak
to dopadlo v Německu, v Rakousku, ve Španělsku,
kolik krve vyteklo a kolik jí ještě vyteče,
až se budou nynější režimy jednou
také likvidovati!