Místopředseda Langr (zvoní): Ke
slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava o státním rozpočtu a finančním
zákoně na rok 1936, jakož i o prohlášení
ministra financí, učiněném k rozpočtu
ve 13. schůzi sněmovny dne 14. listopadu t. r.,
jest tedy skončena.
Žádám o přečtení podaných
doplňovacích návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra
(čte):
Doplňovací návrhy posl. Zápotockého
a soudr. k finančnímu zákonu:
1. Za čl. III se vsunuje toto ustanovení:
Na zvýšení státního příplatku
k podpoře nezaměstnaných podle gentského
systému, na zvýšení a zlepšení
přídělů stravovacích lístků,
na zvýšení přídělu poukázek
na mléko, chléb a na jiné příděly
potravin pro nezaměstnané, jakož i na ošacování
a na zaplacení nájemného pro nezaměstnané
stanoví se z důvodů finanční
vyčerpanosti nezaměstnaných a současné
drahoty částka 850 milionů Kč. Úhrada
této částky bude opatřena výnosem
z mimořádné vzestupné daně
všech fysických a soukromých osob právnických,
vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion
Kč. Návrh zákona o této dani bude
předložen Národnímu shromáždění."
2. Za čl. XVII se vsunuje toto ustanovení:
V r. 1936 bude přikročeno k první etapě
oddlužení malozemědělců, živnostníků
a maloobchodníků. Za tím účelem
se vláda zmocňuje, aby opatřila peníz
až do výše 2.150 milionů Kč z výnosu
mimořádné vzestupné daně všech
fysických a soukromých osob právnických,
vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion
Kč; dále z výnosu zvláštní
vzestupné daně osob vlastnících více
než 100 ha půdy; ze zvláštní daně
na jednotkové obchody, filiálky a prodejny továrních
podniků, jakož i zabavení zisků továrních
a velkoobchodních podniků, plynoucích z dodávek
zbraní pro československou armádu i pro armády
zahraniční. Příslušné
návrhy zákonů budou předloženy
Národnímu shromáždění."
3. Za čl. XVIII vsunuje se toto ustanovení:
Vláda se zmocňuje, aby na provádění
rozsáhlých veřejných prací
opatřila peníz až do výše 4.500
milionů Kč vypsáním investiční
půjčky, splatné do 30 let, jejíž
upsání by bylo povinné pro fysické
i soukromé osoby právnické, vlastnící
majetek s hodnotou nad 500.000 Kč. Úmor této
investiční půjčky v částce
260,000.000 Kč ročně bude opatřen
z výnosu zvláštní daně kartelové,
uložené všem podnikům, náležejícím
k některému kartelu. Návrh zákona
o této investiční půjčce bude
předložen Národnímu shromáždění."
4. Za čl. XX vsunuje se toto ustanovení:
Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz
až do výše 1000 milionů Kč z
výnosu mimořádné vzestupné
daně fysických a soukromých osob právnických
vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion
Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených
ve stabilisačních fondech a aby tak získané
částky použila ke zrušení srážek
s požitků státních zaměstnanců,
jejichž pensijní základna nepřesahuje
49.800 Kč. Příslušný návrh
zákona bude předložen Národnímu
shromáždění."
5 a 6. Eventuální doplňovací návrhy
posl. Zápotockého a soudr.:
5. První eventuální návrh:
Bude-li náš hlavní návrh na vsunutí
článku XX a, za čl. XX zamítnut,
navrhujeme, aby za čl. XX bylo vsunuto toto ustanovení:
Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz
až do výše 500 milionů Kč z
výnosu mimořádné vzestupné
daně fysických a soukromých osob právnických,
vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion
Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených
ve stabilisačních fondech a aby tak získané
částky použila ke zrušení srážek
z požitků státních zaměstnanců,
jejichž pensijní základna nepřesahuje
49.800 Kč, od 1. července 1936. Příslušný
návrh zákona bude předložen Národnímu
shromáždění."
6. Druhý eventuální návrh:
Bude-li zamítnut také náš první
eventuální návrh, aby za čl. XX byl
vsunut článek XX a, navrhujeme, aby za čl.
XX bylo vsunuto toto ustanovení:
Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz
až do výše 250 milionů Kč z
výnosu mimořádné vzestupné
daně fysických a soukromých osob právnických,
vlastnících majetek s hodnotou nad jeden milion
Kč, jakož i zdaněním zisků zatajených
ve stabilisačních fondech a aby tak získané
částky použila ke zmírnění
srážek z požitků státních
zaměstnanců, jejichž pensijní základna
nepřesahuje 49.800 Kč, od 1. července 1936.
Příslušný návrh zákona
bude předložen Národnímu shromáždění."
7. Doplňovací návrh posl. Zápotockého
a soudr. k finančnímu zákonu:
Za čl. XXI se vsunuje toto ustanovení:
K odbourání drahoty bude v r. 1936 snížena
daň z obratu ze 3% na 2 1/2%, bude zrušena daň
z masa a snížena daň z cukru o 2 Kč
za 1 kg na 70 h; daň z uhlí bude snížena
o 50%. Ušlé příjmy, vzešlé
provedením těchto opatření státní
pokladně budou nahrazeny energickým vymáháním
daňových nedoplatků u bohatých osob
a zabavením kapitálu vyvezeného za hranice.
Příslušné návrhy zákonů
budou předloženy Národnímu shromáždění."
Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji
schůzi do 14. hodiny. (Schůze přerušena
ve 12 hod. 52 min. - opět zahájena ve 2 hod. 10
min. odpol.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi.
Budeme pokračovati v jednání o prvém
odstavci pořadu, jímž jest:
Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru
rozpočtového posl. Remešovi.
Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!
Přistupujeme k zakončení rozpočtového
jednání. Mně zbývá zrekapitulovati
debatu generální a speciální a zhodnotiti
jejich kvalitu. Poslouchal jsem jak debatu generální,
tak také debatu speciální. Pokud jsem nemohl
býti osobně účasten jednání,
pročetl jsem všechny řeči zde pronesené
a mohu po zralém uvážení v plném
vědomí odpovědnosti prohlásit, že
debata o rozpočtu, a to jak ve své hlavní
části, tak ve svých podrobnostech byla zcela
na výši doby a takového druhu, že parlament,
který ji absolvoval, může býti na ní
hrdý. Poslouchal jsem debaty rozpočtové od
počátku samostatnosti našeho státu a
smím říci, že debata letošní
liší se od debat z prvých dob popřevratových
přímo diametrálně a je neobyčejným
pokrokem proti dřívějším dobám.
Absolvovaná debata byla skvělým vysvědčením
parlamentu a posílením demokratického parlamentarismu.
Mluví-li se nebo píše-li se o úpadku
parlamentu a parlamentarismu, myslím, že ti, kteří
takto o parlamentu a parlamentarismu smýšlejí,
nemají žádného důvodu pro takovéto
mínění, vyslechli-li formu a hodnotu jednání
naší sněmovny o rozpočtu na r. 1936.
V rozpočtové debatě jsou zjevny dvě
markantní linie. Především je to linie
demokracie, která v této době byla mimořádně
vyzvednuta a tím nezvratně prokázáno,
že demokracie vnikla hluboko do základů myšlení
všech těch, kdož jsou odpovědni za tento
stát.
Druhou význačnou linií rozpočtového
jednání lze nazvat nový směr v určení
naší hospodářské politiky, která
se odkloňuje velmi citelně od dosavadní liberalistické
výrobní soustavy. Parlament osvědčil
v této debatě nejen svou oprávněnost,
nýbrž také svou schopnost života. Kdo
měl příležitost sledovat rozpočtové
debaty po převratu v prvních letech života
našeho státu a srovná je se způsobem
debaty poslední, vidí ten ohromný rozdíl.
Všichni bez rozdílu, musím konstatovat, ať
příslušníci většinových
stran či stoupenci oposice, uvědomovali si vážnost
doby a odpovědnost za ni. Těžká doba
vleklé krise vtiskla také této debatě
svůj ráz. Mluvím-li o pokroku proti dřívějším
dobám, myslím, že jsem k tomu oprávněn,
uvážíme-li, jakých scén bývali
jsme svědky při projednávání
rozpočtů v letech 1921, 1922, 1923. Srovnáme-li
tyto doby s klidným způsobem jednání
současného, vidíme ohromný rozdíl.
Vidíme jej zejména, uvědomíme-li si,
s jakou pozorností byla sledována řeč
premiéra vlády, jaké presenci se těšila,
jaké závěry z celého jednání
byly činěny. Uvážíme-li, že
i strany orthodoxně oposiční, které
soustavně a důsledně zamítaly státní
rozpočty, prohlásily, že budou hlasovat aspoň
pro některé kapitoly státního rozpočtu,
seznáme, jak veliký obrat to znamená a do
jaké míry máme zde co činit s jiným
poměrem a jiným stanoviskem těchto stran
vůči státu. Prohlášení
předsedy vlády bylo velmi živě a příznivě
komentováno nejen příslušníky
vládní majority, nýbrž také stoupenci
téměř všech oposičních
stran.
V debatě byly proneseny stížnosti do rychlého
projednávání rozpočtu. Byli to zejména
pp. posl. Srba, Esterházy a Slavíček
a posledně pan posl. Zápotocký, kteří
se zmínili, že rozpočet projednává
se poměrně velmi rychle. Není sporu, že
jak výbor rozpočtový, tak také plénum
sněmovny zdolaly debaty o rozpočtu poměrně
velmi rychle v době krátké. Bylo si stěžováno,
že rozpočet byl předložen sněmovně
pozdě. Není pochyby, že sněmovna dostala
rozpočet na r. 1936 s velikým opožděním.
Konstatoval jsem to jak ve výboru, tak také v úvodním
slově, když jsem podával zprávu o jednání
výboru rozpočtového. Jestliže někdo
trpěl touto rychlostí jednání a jestliže
někdo měl poměrně velmi málo
času na přípravu a prostudování
rozpočtu, který obsahuje asi 4000 stran samých
čísel, pak to byli především
členové rozpočtového výboru,
kteří ještě nad to musili obstarávat
úkoly referentů třeba několika kapitol.
Smím jistě vysloviti přání
a apelovati na vládu, aby rozpočet pokud je to technicky
vůbec v lidské moci, předkládala tak,
aby mohl býti vyřízen klidně, bez
zvláštního spěchu, ústavní
cestou včas a nemuselo býti saháno ke zkracování
jednání v žádné formě
a také ne k rozpočtovému provisoriu.
Příčiny letošního zpoždění
jsou známy. Jednání o snížení
úrokové míry z kreditu i debetu, které
si vyžadovalo jak v ministerstvu financí, tak i ve
vládě poměrně velmi mnoho času
a způsobilo vzhledem ke své důležitosti
a významu, vzhledem k velikému zásahu, který
se dotýká nejen veškerých hospodářských
složek našeho života, nýbrž také
výstavby rozmanitých zařízení
veřejných, sociálně pojišťovacích,
peněžních atd., určitý průtah.
Jedině tyto okolnosti také omlouvají, že
rozpočet letos je vyřizován s určitým
urychlením. Přesto však nebylo ani ve výboru,
ani v plenu sněmovny užito ustanovení jednacího
řádu o omezení řečnické
doby. Sněmovna uložila si sama s ohledem na význam
vyřízení rozpočtu včas povinnost
a ukáznila se tou měrou, že mohla v nezkráceném
řízení vyříditi jak ve výboru,
tak v plenu sněmovny rozpočet včas.
Rozpočtu bylo vytýkáno, že nebylo provedeno
změn. Noviny psaly o tom, že v rozpočtu se
nehne ani pětníkem a že tedy sněmovna
má přijmouti rozpočet tak, jak jej vláda
předložila.
Pan posl. inž. Schwarz ve své řeči
zdůrazňoval, že parlamentarism se opírá
zejména o právo povolovati rozpočet, ale
právo, které se nevykonává, zahyne...
V dalších vývodech pak dovozoval, že rozpočet
je fiktivní.
Pokud jde o formální stránku věci,
chtěl bych poznamenat k vývodům p. posl.
Schwarze, že parlament se nevzdává svého
práva měnit. Parlament má větší
právo, může nejen měnit rozpočet,
nýbrž i jej zamítnout, neschválit. Parlament
prokázal... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje):...že
tohoto svého práva užíti dovedl. Paní
a páni poslanci, kteří byli členy
sněmovny v posledním parlamentním období,
vědí velmi dobře, že právě
loňského roku parlament měnil rozpočet,
a to nejen rozpočet, nýbrž i finanční
zákon, důkaz to, že se toho svého práva
nevzdává.
V debatě a také v mé zprávě
bylo poukázáno, že tentokráte parlament
vykonával vliv na rozpočtová čísla,
a to prostřednictvím výboru parlamentní
úsporné a kontrolní komise. Úsporný
výbor byl nejen ve stálém kontaktu s rozpočtovou
sekcí ministerstva financí, nýbrž zúčastnil
se i jednání o výši jednotlivých
položek, které do rozpočtu mají nebo
nemají býti zařazeny. V tomto směru
uplatnil v tomto jednání plné právo
parlamentu, takže parlament není zde stavěn
na vedlejší kolej a používán toliko
jako mechanický stroj k tomu, aby formálně
rozpočet odhlasoval a dal mu své placet.
Pan posl. Schwarz se pozastavoval také nad tím,
že členové vládní majority mluví
o rozpočtu kriticky. No, myslím, že to není
minus, nýbrž plus demokracie. Správně
v tomto směru odpověděl p. posl. Rechcígl,
který řečníkovi namítl, že
je vlastností opravdové demokracie, užívá-li
svého práva ke kritice i tehdy, když kritiku
provádí o státním rozpočtu
příslušníci majority. Bylo by smutné,
kdyby poslanec majority neměl míti právo
a brala se mu možnost vysloviti své mínění,
mínění svého klubu, své strany
o tom, jak se dívá na tu nebo onu položku rozpočtovou,
na tu neb onu potřebu a na tu neb onu úhradu nacházející
se v rozpočtu. To je přednost demokracie, dává-li
při své odpovědnosti nejen právo,
nýbrž přímo přikazuje svým
příslušníkům, aby se kriticky
vyslovili o tom, co dělá vláda, co dělá
státní administrace, úřednictvo atd.
Tedy není to minus, nýbrž plus naší
demokracie.
V rozpočtové debatě byla pronesena velká
řada stížností, směřujících
k tomu, že rozpočet nehonoruje tu nebo onu potřebu
hospodářskou, kulturní nebo sociální.
Není pochyby, že rozpočet nemůže
a nemohl - při poměrech, v kterých se hospodářství
národní a státní nachází
- plně krýti všechno to, co by bylo potřebou
obyvatelstva a co namnoze příslušné
resorty státní správy také vyjádřily,
žel však nemohlo to plně dojíti vyjádření
v rozpočtových číslech, musíme-li
počítati s tím, že prostředky,
které získáváme ke krytí rozpočtových
a státních nákladů, jsou zde omezeny
tíživostí hospodářské
situace, a národnímu hospodářství
můžeme naložiti v této době jenom
tolik, co ono unese.
Řekli jsme si už několikráte velmi určitě
a jasně, že to, co nyní stát na národním
hospodářství požaduje, je už tak
nad jeho síly, a není možno pro nejbližší
budoucnost v tomto směru požadavky přepínati.
V debatě bylo uváděno, že tolik rozmanitých
požadavků nemohlo býti splněno a že
těch požadavků bylo velmi mnoho. Ano, těch
požadavků bylo velmi mnoho, ale možností
k hrazení nákladů, s těmito požadavky
spojených, bylo tak málo.
Správně řekl v debatě pan předseda
rozpočtového výboru, že rozpočet
nejsou mrtvé číslice. Potvrzuji to, ano,
rozpočet nepředstavuje mrtvá čísla.
Za každým tím domněle mrtvým
číslem stojí nějaká živá
bytost, celá skupina bytostí, a tyto mají
na rozpočtových číslech živý
zájem, neboť tato čísla dotýkají
se častokráte velmi citelně jejich života,
jejich hospodářského, sociálního
i kulturního postavení, ať už jsou to
číslice příjmové, nebo výdajové.
Pokud se mluvilo o tom, že rozpočet po stránce
úhradové je příliš optimistický,
dovolte mi jenom připomenouti to, co jsem zde řekl
a co řekli také někteří jiní
pánové: Žijeme v mimořádných
poměrech, kdy všechny výpočty selhávají
a kdy není možno spolehlivě na cifrách
rok do předu budovati. Rozpočet je toliko plánem
hospodářským, v jehož hranicích
mají resorty státní správy hospodařiti.
V jeho hranicích mají vydávati a v jeho příjmových
hranicích se očekávají také
příslušné výsledky zdrojů
příjmových, které jsou v rozpočtu
obsaženy.
Je nesporno, že v mimořádných poměrech
může skončiti výsledek hospodaření
jinak, než jak byl hospodářským plánem,
kterým je rozpočet, předpokládán.
To se nám stalo několikráte a může
se nám to ještě přihoditi. Ovšem
nemohli bychom potřebovati, aby z tohoto mimořádného,
přechodného stavu se stalo pravidlo. To by pak pochopitelně
stát nebyl s to vydržeti.
Pokud jde o příjmy, obsažené v návrhu
státního rozpočtu na r. 1935, nejsou preliminovány
přepjatě a při trochu snesitelných
poměrech bylo by možno jich dosáhnouti. Ovšem
poměry současné doby jsou proti poměrům
z let 1925 až 1929 velmi citelně změněny
k horšímu, jednak úbytkem a vysýcháním
příjmových pramenů, na druhé
straně pak povinnostmi, kterých stát v normálních
dobách nemá a jež zatěžují
jeho hospodářství přechodně
v dobách těžkých.
Pan kol. dr. Mayr-Harting prohlásil v debatě,
že občanské většině se svého
času dařilo zabrániti schodkům, a
že od r. 1929 se dostáváme stále do
horší situace, že se sice předkládá
aktivní rozpočet, ale závěrky ukazují
schodky. Dovozoval, že se z této okolnosti
dá neupřímnost budgetování
snadno dokázati. K vývodům pana kol. Mayr-Hartinga
bych chtěl říci, že léta 1925
až 1929 byla léta plných egyptských
hrnců pro náš stát. Prožívali
jsme léta hospodářské konjunktury,
kdy státní daně vynášely daleko
více nežli bylo preliminováno, a byli jsme
tehdy ještě s to dotovati zvláštní
fond, do něhož byly odváděny přebytky
vykázané nad pět procent většího
daňového výnosu, jichž mělo býti
používáno ke konsolidaci přechodného
stát. dluhu. Kdyby v letech, které máme právě
za sebou, vládla v tomto státě nevím
jaká většina nebo menšina, a kdyby se
vládlo diktátorsky, není nikdo s to, za okolností
a předpokladů, které jsou zde pro státní
hospodářství dány, uvésti rovnováhu
mezi příjmy a výdaji do pořádku.
Za všech okolností by vyplynula neshoda, i kdyby
státní hospodářství spravoval
sebelepší hospodář. Snažíme
se, abychom do rozpočtu číselně omezeného
vtěsnali všechny naše potřeby a všechny
nároky obyvatelstva, které ono klade do státního
hospodářství za to, že ku státu
koná ve formě placení daní a dávek
svoje povinnosti.