Místopředseda Košek (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Appelt. Dávám mu slovo.

Posl. Appelt (německy): Dámy a pánové! Zástupci komunistické strany prohlásili již v kulturním výboru, že odmítají tento návrh, t. zv. Uhlířův zákon. Zásadně nelze ničeho namítati proti zákonité úpravě školní docházky, musíme však návrh v této formě naprosto odmítnouti. Pan navrhovatel musil nedávno v kulturním výboru připustiti, že návrhem zákona má býti odstraněno soukromé vyučování. Jak vypadá situace v tomto směru? Přes 300 německým dítkám školou povinným musí německý kulturní svaz poskytovati soukromé vyučování, protože na příslušných místech není německých škol. Nejsme nikterak přívrženci soukromého vyučování, ale dnes je to prostě nutným zlem. Požadujeme, aby každému dítěti v Československé republice byla dána možnost, aby bylo vyučováno ve svém mateřském jazyce. Pokud se tak nemůže díti na veřejných školách, musíme si vypomoci soukromými školami nebo poskytováním soukromého vyučování.

Tento návrh zákona nebude znamenati nic jiného než konec každého soukromého vyučování. Podle zákona bude zcela záviseti na volné úvaze úřadu, poskytne-li nebo zamítne-li povolení k soukromému vyučování. Jasně formulovaný právní nárok není tímto zákonem poskytnut. Je zcela ponecháno libovůli úřadů, aby vykládaly zákon podle svého mínění, a nebude tedy ničím jiným než novým článkem v řetězu národnostního útlaku. Z těchto důvodů zamítáme tento návrh a žádáme za prvé: Zřízení státních škol na všech místech, kde se dnes pouze soukromě vyučuje. Za druhé: Pokud se nepostaví státní školy na těchto místech, žádáme, aby již před mnoha lety podané a dosud nevyřízené žádosti za zřízení soukromých škol byly kladně vyřízeny. Za třetí: Pokud se ani to nestane, musí stát dáti k disposici finanční prostředky, aby dítky, které nemohou docházeti do veřejných nebo soukromých škol své mateřské řeči, byly soukromě vyučovány pokrokovými učiteli.

Před několika dny oznámil ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tisku, že má letos býti provedena akce, aby 8000 dítek školou povinných z nejvíce ohrožených území bylo posláno na 6 týdnů na zdravotní zotavenou. Vláda povolila prý podle oznámení ministrova 5 milionů Kč pro tuto akci. Jakkoli jest tuto akci uvítati, musí býti přece označena jako nedostatečná, ba není ničím více než kapkou v moři. Máme zvláště v pohraničních krajích republiky katastrofální bídu. Všechny národnosti v tomto státě mají statisíce podvýživou trpících a na zdraví ohrožených dětí, jejichž rodiče jsou po léta nezaměstnáni. V mnoha případech přicházejí tyto dítky do školy bez snídaně, nemohou sledovati vyučování, zůstávají ve svém duševním vývoji daleko pozadu. Se zřetelem na hroznou bídu těchto dětí je nutno žádati velkorysou akci pro zdravotně těžce ohrožené děti, zejména pro děti nezaměstnaných. Takovouto velkorysou akcí by bylo, kdyby chudé dítky dostávaly ve škole denně jedno teplé jídlo. Stavíme tento požadavek, protože jeho uskutečnění by bylo zásahem, který by. mohl zmírniti hroznou bídu mezi dětmi nezaměstnaných.

Kulturní život sudetskoněmeckého národa není ohrožován jen českou buržoasií a vládou, nýbrž i německou buržoasií a její sudetskoněmeckou stranou. Ti, kteří nesou vinu na hromadném hladu a hromadné nouzi sudetskoněmeckého území, pánové ze svazu průmyslníků, ze svazu velkostatkářů, z německého úvěrního ústavu, shromáždili se s jistou částí universitních profesorů, proboštů, opatů, studentů v plné parádě a jiných nositelů kultury v neděli dopoledne v pražském německém domě, aby si poslechli, jak "kmenový vůdce" sudetskoněmecké strany předčítá řeč o kultuře. Ani jeden dělník, ani jeden drobný rolník, ani jeden drobný živnostník, ani jedna dělnická organisace nebyla v sále mezi posluchači. Za to byla však zastoupena vyslanectví německé, italské a polské, a svou účastí ukázala, o jakou kulturu jde. O kulturu koncentračních táborů a pálení knih, o kulturu, kterou přinášejí italští fašisté habešskému národu, o kulturu, kterou polští fašisté obšťastňují hladovějící sedláky polské západní Ukrajiny.

Henleinovu čtenářskému cvičení o kultuře se ještě dostane zevrubné odpovědi. Dnes bych se rád zabýval jen několika jeho vývody.

Vývody Henleinovy jsou zlým duchem zlého ducha z Třetí říše, dýše z nich tatáž nenávist ke kultuře jako z nauk Rosenbergových a Hitlerových. My komunisté, pro které kultura není druhem luxusního zboží pro majetné panstvo, nýbrž věcí lidu, víme, že budoucnost německé i každé jiné kultury spočívá v rukou pracujících mas. Čte-li Konrád Henlein ze svého konceptu, že neexistuje samostatná sudetskoněmecká kultura, nosí dříví do lesa. (Německé výkřiky: Vy přece také čtete! - Místopředseda Košek zvoní.)

Co si však představuje jako německou kulturu, je vším jiným, jen ne kulturou. Jistě vtiskuje řeč, prostředí a národnost každé kultuře zvláštní povahu. Ale každá národní kultura, která si toto jméno zasloužila, byla vždy dílem velké všelidské kultury. Právě největší šiřitelé německé kultury, nejušlechtilejší zástupci německé poesie, umění a vědy zdůrazňovali spojitost a příslušnost ke světové kultuře. Goethe o sobě říkal, že je kosmopolitou. Herder psal dopisy pro podporování humanity. Wilhelm Humboldt se nazýval světoobčanem. Hans Johst, president říšské kulturní komory, naproti tomu pronesl větu: "Slyším-li slovo kultura, uvolňuji pojistku u svého browningu."

Pokud dnes skutečná německá kultura existuje, je v nejostřejším rozporu s národně socialistickou vládou a s Třetí říší. Pod vládou národních socialistů klesla v Německu knižní výroba o čtvrtinu. Jsou to skutečnosti, kterých nemůžete popříti, protože byly úředně přiznány. 15 % divadel bylo zavřeno od té doby, co vládnou v Německu národní socialisté. (Různé výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Appelt (pokračuje): Biografy si stěžují na katastrofální pokles počtu návštěvníků, německé university jsou zbaveny nejlepších vědců, protože se musili buď vystěhovati nebo sedí v koncentračních táborech. Jaká pak je to kultura, která se vychloubá, že se za r. 1935 ušetřilo za vyučování ve 400 německých třídách a že počet studentů byl zmenšen o pětinu. Zcela souhlasně s Rosenbergy a společníky žádá Henlein, aby věda jako taková ustoupila a stala se šarlatánstvím. Formuluje to: "Také věda dostává v národní pospolitosti nový smysl: sloužiti národu a jeho životu." Nemůže ještě tak otevřeně mluviti jako jeho kolega profesor Banse v Brunšviku, který to formuloval takto: "Věda má sloužiti válce."

Henlein láteří proti vědě jako souhrnu skutečností získaných zkušeností. Kdyby šlo podle něho, nepokoušeli by se léčiti rakovinu podle pokusů a zkušeností, nýbrž podle božského vnuknutí kmenového vůdce. Dále říká proti vědě: "Člověk jako cítící tvor má býti vyloučen z badání." Míní ovšem, že fašismus nemůže myslícího člověka ve vědě potřebovati. Stěžuje si, že "vyšší stupeň vědění, vnuknutí, jež vede k pravdě blíže než všechno přemítání, zkušenost a pojmové myšlení, nemá své místo v této vědě." A tomu tleskalo 40 universitních profesorů. Tleskalo požadavku, aby myšlení vymizelo z vědy a namísto rozumu se stalo směrodatným zmatené blábolení o tak zvané druhé tváři posedlých dryáčníků po způsobu Hitlera a Artura Rosenberga. 40 universitních profesorů tleskalo Henleinovu vnuknutí, kterého se mu dostalo v Garmisch-Partenkirchen a v mnichovském dvorním pivovaře. (Smích poslanců sudetskoněmecké strany. - Posl. inž. Peschka [německy]: Patrně jste tam byl!)

Ale jak vypadá kultura v praksi, dostane-li se do rukou Henleinů? Proč dovolují kamarádi podnikatelé, aby nezaměstnaní bydlili v hliněných chýších (Německé výkřiky: V Rusku!), omdlévali hladem a hynuli na těle i duši? Jak vypadá podpora kultury Henleina a jeho lidí? Chci uvésti jen jeden případ. Brněnské německé divadlo stojí před zhroucením. Pro německé milionáře v Brně a na Moravě bylo by maličkostí, kdyby zachránili tuto kulturní instituci. Pro německý úvěrní ústav, jehož zástupci v neděli tleskali panu Henleinovi, by záchrana brněnského německého divadla nebyla také velikou obětí. Je známo, že v Brně je sudetskoněmecká strana nejsilnější německou stranou. (Německé výkřiky: Právě ti největší ubožáci!) Proč nic nepodnikne pro záchranu brněnského divadla? Protože - je to neuvěřitelné, ale je to pravda - má zájem na zhroucení divadla. (Posl. dr. Neuwirth: Jak to?) Kulturní svaz je totiž vlastníkem divadelní koncese, která může býti teprve tehdy plně využita, ocitne-li se dnešní německé divadlo v úpadku. Tak se věci mají. (Posl. Kundt [německy]: Před chvílí jste mluvil pro kulturní svaz a teď mluvíte proti němu. Jak se vlastně k tomu stavíte?) Sudetskoněmecká strana přivádí organisovaným boykotem brněnské německé divadlo k úpadku, aby si mohla otevříti vlastní jeviště. (Německé výkřiky: Pane divadelní řediteli Appelte!)

My komunisté žádáme okamžitou vládní pomoc pro německé brněnské divadlo, aby tato kulturní instituce německého obyvatelstva v Brně a na Moravě mohla býti udržena a zachráněna před úpadkem. (Výkřiky: A také pro přípravu občanské války? - Výkřiky posl. Kundta.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Appelt (pokračuje): Jak to však vypadá, pane Kundte, na divadlech, která jsou pod přímým vlivem sudetskoněmecké strany? Co je s tím známým sudetským divadlem? Již nyní je nuceno na svých programech oznámiti, že se jeho činnost zastavuje. Až dosud tedy Henleinovo podporování kultury spočívalo u divadel jen v organisování boykotů, bránění sanacím a v ničení divadel. Jinou činností na tomto poli se sudetskoněmecká strana nemůže vykázati. (Německé výkřiky: S moskevskými přídavky bychom to mohli dělat!) Ano, budeme hned mluviti o Moskvě. Existuje totiž země s kvetoucí kulturou: Sovětský svaz. (Veselost. - Německé výkřiky: Nechcete nám dáti volné lístky?) Pan poslanec Karmasin tvrdil v poslední schůzi kulturního výboru při projednávání otázky zahájení kulturních styků se Sovětským svazem, že v Sovětském svazu je 48.7 % analfabetů. Toto tvrzení je nesprávné, prostě vymyšlené. (Německé výkřiky: Přepočítal jste to?) Ano! (Veselost.) Pan posl. Karmasin použil již asi Henleinova receptu a bádá, nikoliv na základě skutečností a zkušeností, nýbrž na základě vnuknutí. (Posl. dr. Peters [německy]: V Rusku nejsou patrně analfabeti?) Čísla uvedená panem Karmasinem mohla snad platiti před mnoha lety, pokud ještě účinkovala "kultura" carských přívrženců stejně smýšlejících jako pan Henlein. Dnes je v Sovětském svazu s asijskými a arktickými územími dohromady sotva ještě 10 % analfabetů. Naproti tomu bylo v Rusku v roce 1917, než se dostali bolševici k moci, než byla v Rusku vytvořena slavná vláda dělníků a sedláků, 90 % analfabetů. (Německé výkřiky: Patrně si vypůjčili norimberský trychtýř?) Ne, ten máte vy! A pan Henlein si jej vypůjčil, když byl v Německu. Časem ho potřebuje, aby mu mohli do hlavy dolíti. Jen v tomto létě bylo v Moskvě zřízeno 72 nových škol, mezi nimi vzorná německá škola. V Městě Engelsově a Marxově, v Dněpropetrovsku jsou nová německá státní divadla. V Moskvě se staví nové německé státní divadlo. V republice povolžských Němců je více než 50 státem vydržovaných kočovných divadel. Produkce německých nakladatelství v Sovětském svazu vykazovala v minulém roce vzestup asi o 20 %. Německé nakladatelství v Moskvě připravuje právě veliké kritické vydání klasiků. Goethe, Lessing, Heine vyjdou ve znamenitých vydáních. Je známo, že v Třetí říši Heineho spálili. Jeho básně se sice předčítají v rozhlase, ale jako díla "neznámého básníka." (Posl. inž. Peschka [německy]: To neznáte německou literaturu!) Od vás se mi jistě dostane mimořádných znalostí německé literatury. Dobrého, nového vydání Herdera vůbec není. (Německé výkřiky: Kde?) V Německu. (Německé výkřiky: Zesměšňujete se!) Teprve za sovětské vlády mohla se vyvinouti německá literatura na Volze, na Sibiři a v Luxemburském obvodu u Oděsy. A není daleka doba, kdy produkce německých knih, počet návštěvníků divadel, počet vesnických knihoven bude v německých sovětských územích větší než v celé Třetí říši. (Německé výkřiky: Zneužíváte slova "německý"!) Právě příklad autonomní socialistické sovětské republiky povolžských Němců ukazuje, že nikoliv fašismus, nýbrž socialismus zajistí kulturu a přivede její vývoj k rozkvětu. (Výkřiky.)

Komunisté žádají v zájmu skutečné kultury německého národa v Československu plné svobody kulturní činnosti pracujících mas, odstranění národnostního tlaku a reakčních šikan proti všemu pokrokovému. Rozhodně protestujeme proti drzému nároku pana Henleina na usměrnění kultury německého národa. (Posl. dr. Neuwirth: Kdo jsou to ti "my"?) Henlein se nesmí domnívati, že může sudetskoněmeckým masám, které si po desetiletí vytvořily vlastní kulturní organisace, poroučeti jako svým turnerským četám. (Výkřiky.) Za to mu snad bude tleskati 40 universitních profesorů, ale třídně uvědomělí dělníci a všichni pokrokově myslící lidé postaví se proti tomu rozhodně na odpor. (Výkřiky.) Bojujeme za práci a chléb pro hladovící zástupy lidu také v zájmu německé kultury. Neboť jak se může rozvinouti kultura národa, nemůže-li velká většina národa ukojiti ani své primitivní potřeby. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Výborně! Zde souhlasím!) Ti, kteří odsuzují národ k živoření, kteří jej nutí, aby bydlel v hliněných chýších a v dřevěných boudách (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Za to snad také Henlein může?), kteří způsobili, že děti národa musí choditi do školy bez snídaně (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Za to snad také Henlein může?), kteří dětem dělníků uzavírají cestu k vyššímu školskému vzdělání, jsou vinni, že veliké masy národa jsou vyloučeny z každého kulturního života, to jsou titíž lidé, kteří si v neděli v pražském německém domě hráli na ochránce německé kultury. Henlein a jeho němečtí a čeští příznivci, němečtí a čeští kapitalisté a velkostatkáři, pánové finančního kapitálu, čeští agrárníci, kteří mají tolik porozumění pro Hitlerovu a Henleinovu kulturu, jsou nejen nepřáteli německého lidu, nýbrž i německé kultury. Zástupy německého lidu nenacházejí žádného porozumění pro své kulturní požadavky u krajanů továrníků. V boji za práva německého lidu v Československu, za svobodný život v blahobytu a kultuře naleznou masy německého lidu pomoc a podporu jen u mas českého pracujícího lidu. Společně s českými pracujícími vrstvami bojujeme za svobodnou německou a svobodnou českou lidovou kulturu jako úzce spiatí a rovnoprávní členové budoucí socialistické kultury lidstva. (Potlesk komunistický ch poslanců.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Jaross. Dávám mu slovo. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Markovič.)

Posl. Jaross (maďarsky): Ctená posl. snemovňa!

Táto republika má jeden osvedčený patent, ktorý charakterizuje zákonodarstvo už od rokov. Dobrý živnostník alebo obchodník dáva do obchodu svoj tovar v balení, ktorý vábivo láka kupujúceho do obchodu. Tento patent československého zákonodarstva je štaniol, ktorý nazývame demokraciou. Do demokratického štaniolu sú už od rokov balené návrhy zákonov, ktoré sa predkladajú fóru parlamentu.