Místopředseda Mlčoch (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 4 články, nadpis a úvodní formuli.

Byly podány pozměňovací a doplňovací návrhy.

O osnově míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o čl. I v úpravě návrhu posl. Vodičky a Schenka.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o témže článku v úpravě návrhu posl. Bečko, Dubického, Stejskala, Bezděka, Luky, Tauba a Kunze.

Nebude-li ani ta přijata, hlasovali bychom o čl. I podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o čl. II až IV osnovy, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Nakonec odděleně o doplňovacích návrzích posl. Vodičky a Schenka k čl. I a III.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování námitky? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Přikročíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu posl. Vodičky a Schenka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu posl. Bečko, Dubického, Stejskala, Bezděka, Luky, Tauba a Kunze, jehož přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. I přijat jest v úpravě návrhu posl. Bečko, Dubického, Stejskala, Bezděka, Luky, Tauba a Kunze.

Kdo souhlasí s čl. II až IV osnovy, s nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Vodičky a Schenka k čl. I, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Vodičky a Schenka k čl. III, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Zároveň vyřízen jest iniciativní návrh tisk 146.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54,odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 357).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Neumeister, za výbor rozpočtový p. posl. Vičánek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Neumeister: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vičánek: Není jich.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Návrhů není.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích, a to jednak o třech resolucích výboru soc.-politického, otištěných ve zprávě výborové, jednak o resolučních návrzích podaných posl. Vodičkou a Schenkem.

Žádám o přečtení podaných resolučních návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte): Resoluční návrhy posl. Vodičky a Schenka:

1. Příjmová hranice válečných poškozenců podle § 2 zák. o požitcích válečných poškozenců budiž u všech kategorií zvýšena na 14.000 Kč ročně u živitelů rodin a na 12.000 Kč ročně u osob nejsoucích živiteli rodin.

2. Vláda se vyzývá, aby v dohodě s ústředními organisacemi válečných poškozenců nejpozději do tří měsíců předložila návrh zákona, jímž by byly zvýšeny důchody všech válečných poškozenců, vykazujících ztrátu výdělečné schopnosti do 85%.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o těchto resolucích vyslovili.

Zpravodaj posl. Neumeister: Navrhuji zamítnutí.

Zpravodaj posl. Vičánek: Rovněž navrhuji zamítnutí.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Přistoupíme ke hlasování..

Kdo souhlasí se třemi resolucemi výboru soc-politického, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Vodičky a Schenka o příjmové hranici válečných poškozenců, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem týchž poslanců o zvýšení důchodů všech válečných poškozenců, vykazujících ztrátu výdělečné schopnosti do 85 procent, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odst. 3 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati 3. odstavec pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 329) zákona o stavebním ruchu (tisk 363) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec, to jest:

4. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 350) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 364) [podle §u 35 jedn. řádu].

Sloučené projednávání navrhuji proto, že jde o osnovy věcně spolu souvisící.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odstavci 3 pořadu jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Frant. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor soc.-politický, p. posl. Fr. Langrovi.

Zpravodaj posl. Fr. Langr: Slavná sněmovno! Veřejnost není jednotná v názoru o prospěšnosti a účelnosti dalšího podporování stavebního ruchu státem. Jsou mnozí, kteří se domnívají, že stát vykonal již dosti pro stavební ruch a že by nyní otázka rozvoje měla býti ponechána k řešení soukromému podnikání. Tento názor odůvodňují tím, že již vlastně není nedostatek bytů, nýbrž naopak, že jsou prázdné byty, které nemohou býti pronajaty.

Toto tvrzení odpovídá pravdě pouze částečně. Je pravda, že jsou již volné byty, které není možno pronajati, není to však proto, že by bytů byl nadbytek, nýbrž proto, že byty jsou příliš drahé se zřetelem na dnešní těžké hospodářské poměry. Bytů laciných je dosud veliký nedostatek. Úmyslně neříkám bytů malých, protože jsem toho mínění, že by i největší chuďas měl míti možnost bydleti tak, aby tím netrpělo zdraví jeho rodiny a veřejná morálka. Proto osnova zákona, kterou právě slavná sněmovna má projednati, chce umožniti stavbu domů s malými a tudíž lacinými byty. V osnově jsou některá ustanovení, podle kterých bude možno opravdu dosíci značných stavebních výsledků.

Soc.-politický výbor projednal vládní návrh velmi podrobně a usnesl se doporučiti jej slavné sněmovně s některými změnami, které znamenají podstatné zlepšení.

Hlava I o opatření stavenišť, jakož i hlava II o stavebních úlevách nedoznaly proti dosavadnímu zákonu změn. Ustanovením hlavy III o daňových úlevách mělo býti zkráceno podle vládního návrhu osvobození od domovní daně a přirážek z 15 let na 12 let, jde-li o stavby uvedené v §u 134 zákona čís. 76 ze dne 15. června 1927, a z 25 let na 24 léta, jde-li o stavbu domů s malými byty a malými provozovnami podle §u 136 téhož zákona. Výbor soc. politický usnesl se po dohodě referenta s ministrem financí doporučiti slavné sněmovně, aby setrvala na dosavadním stavu 15 a 25 let.

Podle vládního návrhu neměly býti již dále tyto stavby osvobozeny od dávky z nájemného a z používaných místností. Výbor soc. politický také v tomto případě rozhodl po dohodě referenta s ministerstvem financí a ministerstvem vnitra doporučiti slavné sněmovně, aby stavebníci podle tohoto zákona osvobozeni byli jako dosud na dobu desíti let, jde-li o stavby podle §u 134, a na dobu 20 let, jde-li o stavbu podle §u 136 zákona čís. 76. Výbor soc. politický dospěl ke svému rozhodnutí doporučiti tyto změny po bedlivé úvaze z obavy, že by zkrácením daňového osvobození a zrušením osvobození od dávky z nájemného utrpělo silně očekávané oživení stavebního ruchu.

Podle hlavy IV o státní záruce bude stát dále poskytovati pouze záruku do 40 resp. 50 procent stavebních nákladů bez jakékoliv jiné podpory.

Nejcennějším ustanovením jest v osnově hlava V o bytové péči o chudé. Podle ustanovení této hlavy V poskytuje stát stavebníku velkou podporu, mnohem větší, než poskytoval podle zákona z r. 1930. Předně tím, že zaručená zápůjčka může býti tak vysoká, aby s předcházejícími zápůjčkami byl plně uhrazen stavební náklad mimo stavební pozemek. To znamená, že stavebník nemusí míti mimo pozemek žádných vlastních prostředků.

Další velká podpora, kterou stát poskytuje, spočívá v tom, že stát bude přispívati na uplácení anuit částkou nepřevyšující 3% celého stavebního nákladu, a to po celou dobu, pokud nebudou splaceny veškeré hypotekární zápůjčky. Podle zákona budou také obce zavázány přispívati ke zlevnění nájemného jedním procentem. Důsledkem této velké podpory státu a obcí bude, že v domech podle těchto ustanovení postavených bude vyměřena činže pouze ze 2% celého stavebního nákladu, takže tím docílíme skutečně levných bytů pro chudé.

Další nezbytnou podmínkou k získání pokud možno nejlacinějších bytů pro chudé jest, aby stavebník úzkostlivě dbal, aby stavba provedena byla co nejúsporněji, zejména, aby stavební pozemek nebyl přeplacen a aby bylo postupováno co nejkorektněji při zadávacím řízení.

Soc.-politický výbor škrtl ve vládním návrhu ustanovení, že výjimečně může býti státní příspěvek na stavby podle této hlavy zákona udělen obecně prospěšnému stavebnímu spolku, a svěřil provádění staveb pouze obcím. Vítáme s radostí skutečnost, že podle této osnovy zákona bude možno postaviti za značné podpory státu domy s lacinými byty pro chudé. Nejsme však nikterak nadšeni, že můžeme stavěti pouze byty s nejmenší obytnou plochou, která je stanovena 24 m², po případě rozšířenou o další místnost o 10 m². Víme, že tím nezvyšujeme bytovou kulturu, což by muselo v dobách normálních býti předním naším úkolem. Uvážíme-li však, jak strašlivě působila hospodářská krise právě v tomto směru, musíme být pro tuto dobu spokojeni alespoň s tím, co budeme moci podle zákona udělati.

R. 1930 měli jsme ve 104 obcích, které mají přes 10.000 obyvatel, pouze 2650 rodin s 9000 příslušníky, které byly ubytovány nouzově. Podle výsledku provedeného šetření máme dnes v těchže městech již 19.915 rodin s 82.628 příslušníky, které bydlí nouzově. Postarati se pomocí tohoto zákona o tyto rodiny bude první povinností obcí. Nesmíme si však zapírati, že tímto zákonem uvalujeme na obce značné břemeno a že bychom se tudíž měli snažiti, kde je to jen možné, obcím pomáhati. Lituji proto, že ve výboru soc.-politickém nebylo možno přes veškeré naše úsilí dosíci dohody, aby již v tomto zákonně vyřešena byla otázka t. zv. stavební uzávěry pro velká města jako je Praha, Brno, Bratislava, Plzeň a Mor. Ostrava. Považuji tento požadavek velkých měst za nejvýš oprávněný. Není prostě udržitelné, aby pro zájmy několika lidí, kteří spekulují se stavebními pozemky, byly finančně zatěžovány obce, jejichž finanční poměry jsou velmi neutěšené a které by mohly finančních prostředků, takto zbytečně vynaložených, použíti k užitečnějším a potřebnějším účelům. Budeme naléhavě žádati, aby tato důležitá otázka byla co nejrychleji vyřešena zvláštním zákonem.

Také podle hlavy VI, jednající o podpoře na usídlení nezaměstnaných, bude možno poskytovati lidem potřebným velké výhody. Stát zde poskytuje obcím příspěvek na stavbu rodinných domků, s podlahovou plochou o 40 m² a s potřebným hospodářským příslušenstvím, určených pro nezaměstnané a polozaměstnané a na opatření zemědělské půdy k obdělávání ve výměře, která by stačila alespoň k částečné obživě rodiny. Stát zde poskytuje záruku 50% a s předcházejícími zápůjčkami do 90% stavebního nákladu, bude však do toho počítána také cena zemědělské půdy. Mimo tuto záruku bude stát poskytovati přímou roční podporu, nepřesahující 3% nákladu, jako na stavby podle hlavy V. Tato podpora bude také poskytována na zemědělskou půdu. Veškeré záruky státu podle tohoto zákona nesmějí přesahovati částku 300 mil. Kč.

Ustanovení hlavy VII o rozhodčích soudech mzdových přejata jsou z dosavadního zákona.

Jak z uvedeného patrno, věnují stát i obce na podporu stavebního ruchu značné částky. Každý rozumný občan musí tuto dobrou snahu státu plně oceniti. Podporou stavebního ruchu pro chudé a nezaměstnané řeší stát otázku bydlení naší chudiny, zejména pro dobu, kdy likvidací zákona o ochraně nájemníků bude tato otázka nejpalčivější. Podporou stavebního ruchu řeší se však také alespoň částečně otázka nezaměstnanosti, a to nejen dělnictva, nýbrž také malých a středních živností.

Když již mluvím o poskytnutí možnosti práce, dovolte mně, slavná sněmovno, abych upozornil ještě na jednu věc, kterou považuji za nejdůležitější. Je to obava, že podstatná část peněz, které stát a obce budou věnovati k účelům stavebním, poplyne do bezedných kapes spekulantů se stavebními pozemky a kartelovaných výrobců stavebních hmot. (Tak jest!) Zde hrozí veřejnému zájmu velké nebezpečí. Je zajímavé, že v poslední době stoupla cena téměř všech stavebních hmot. Nejkřiklavější je to ovšem u cementu, který je nejdůležitější součástkou stavebních potřeb. Je přímo neslýchanou provokací celé veřejnosti, která tolik trpí těžkými hospodářskými poměry, že si kartel výrobců cementu dovoluje zvýšiti tak enormně ceny. Charakteristické při tom jest, že pánům ani nenapadlo, aby upravili bídné mzdy svých zaměstnanců, dělníků i úředníků.