Složení těchto institucí je v hlavních rysech obdobné. Zpravidla je tu

a) rada rozhodující, kterou tvoří členové vlády; předsedou je buď přímo hlava státu nebo předseda vlády,

b) rada přípravná, která se skládá ze zástupců různých ministerstev a jiných úřadů, po případě i představitelů velkých sdružení technických a hospodářských, jakož i vynikajících vědeckých a kulturních pracovníků,

c) generální sekretariát rady, který soustřeďuje a koordinuje práce rady přípravné a sleduje, jak jsou prováděna rozhodnutí nebo nařízení rady rozhodující.

Obdobná organisace byla zavedena vládním usnesením a má býti nyní upravena přímo zákonem i u nás. Jako řídící orgán ve věcech obrany státu, dotýkajících se kompetence několika ministerstev, je Nejvyšší rada obrany státu, a jejímž úkolem je soustavně pečovati o náležité zabezpečení obrany státu, a to jak v době mírové, tak i za mobilisace a ve válce.

Po této stránce jí přísluší jednati a usnášeti se zejména o přípravě potřebných hospodářských opatření pro brannou pohotovost státu ve výrobě, oběhu a spotřebě statků, o směrnicích pro opatření a přidělování pracovníků, o směrnicích pro finanční hospodaření, o úpravě dopravní sítě s hlediska obrany státu o přípravách mobilisace dopravních prostředků, a o plánu ochrany země proti všemu, co by obranu státu oslabovalo, poškozovalo nebo mařilo, o plánu ochrany obyvatelstva proti zásahům vnějšího útoku, o směrnicích, jak se mají při výchově uplatniti zájmy obrany státu, a o podílu, v jakém jsou jednotlivá odvětví státní správy povinna pracovati o provedení a zajištění plánů, směrnic a příprav na obranu státu. Vedle toho je Nejvyšší rada obrany státu povolána jednati též o zásadních věcech, týkajících se branné moci, které jí ministr nár. obrany pro jejich mimořádný dosah předloží k přezkoumání před tím, než je a učiní předmětem jednání vlády ve sboru, anebo které jí k přezkoumání přikáže vláda. a Předsedou a Nejvyšší rady obrany státu je předseda vlády; ostatní členy Nejvyšší rady z členů vlády jmenuje a je odvolává president republiky na návrh předsedy vlády. Jednání Nejvyšší rady se zúčastní jako odborníci z oboru vojenského vždy gen. inspektor branné moci a náčelník hlavního štábu; za branné pohotovosti státu se účastní jednání této a rady jako odborník z oboru vojenského hlavní velitel. Předseda Nejvyšší rady může k jednání rady povolat odborné poradce i z jiných oborů.

President republiky - též se zřetelem ke svému postavení jako vrchní velitel branné moci a- má právo svolat Nejvyšší radu obrany a státu, býti přítomen jejímu jednání, jí předsedati a vyžádati si od ní zprávu o kterékoli věci, náležející do oboru její působnosti.

Jako pomocný orgán je přidělen Nejvyšší radě meziministerský sbor obrany státu, který je složen ze zástupců předsednictva min. rady, všech ministerstev a kanceláře presidenta republiky. Meziministerský sbor pracuje v odborných komisích, v nichž zasedají zástupci ministerstev na věci největší zájem majících. Podle povahy věci se přibírají k jednání komise i odborníci z kruhů průmyslových, hospodářských, vědeckých atd. jako odborní poradci. Podle dosavadního uspořádání má meziministerský sbor celkem 7 komisí, a to komisi právní, komisi pro zemědělské otázky a zásobování předměty denní výživy, komisi pro otázky výroby průmyslové, komisi pro věci dopravy, komisi pracovních sil, komisi finanční a komisi všeobecnou a koordinační.

Pomocnou službu pro Nejvyšší radu obrany státu i pro meziministerský sbor obrany státu vykonává generální sekretariát obrany státu s generálním sekretářem v čele. Zde se soustřeďují, sledují a připravují všechny otázky, které mají býti v meziministerském sboru obrany státu a v Nejvyšší radě obrany státu projednány. Tento generální sekretariát je zřízen zatím u ministerstva nár. obrany a přičlenění má zůstati i po schválení zákona u jmenovaného ministerstva. Generální sekretariát obrany státu je dosud složen jen z vojenských pracovníků, přidělených vojenskou správou. Osnova však stanoví, že se mu mají přiděliti na dobu potřeby i občanští pracovníci ze státních zaměstnanců jiných úřadů a podniků na základě vládního usnesení, jež o tom vláda učiní.

Hlava III má velmi významná ustanovení o podnicích důležitých pro obranu státu. Sem patří jednak podniky, ústavy a zařízení, které vláda určí generálně nařízením za podniky důležité pro obranu státu. Budou to skupiny podniků, ústavů a zařízení, které se budou pokládat za důležité pro obranu státu, aniž bylo třeba je výslovně za takové podniky nějakým individuálním aktem prohlašovati. Vedle toho budou podniky důležitými pro obranu státu též ony podniky, ústavy a zařízení, které ministerstvo nár. obrany individuálně v dohodě s věcně příslušným ministerstvem za takové podniky prohlásí. Podniky důležité pro obranu státu podrobuje osnova zvláštním ustanovením, jež mají za účel zabezpečit splnění úkolů, které budou od nich v zájmu obrany státu požadovány.

Obzvláštní důraz se tu klade na státní spolehlivost držitelů těchto podniků, jakož i členů jejich správních, dozorčích a revisních orgánů.

Státní spolehlivost bude zjišťována již při zřizování podniku důležitého pro obranu státu, resp. v době, kdy se někdo o udělení koncese nebo povolení k provozování takového podniku uchází. Žadateli, kterého okresní nebo státní policejní úřad označí za státně nespolehlivého, nemůže býti koncese nebo povolení k provozování podniku důležitého pro obranu státu uděleno.

Zjistí-li se pak státní a nespolehlivost u držitele podniku, kterému byla již koncese nebo povolení k provozování podniku důležitého pro obranu státu udělena, teprve dodatečně, vydá o tom okresní (státní policejní) úřad rozhodnutí, proti němuž může držitel podniku podat odvolání, o němž rozhoduje zvláštní senát, zřízený u zemského úřadu a složený z předsedy ustanoveného ministerstvem vnitra a ze 2 členů, z nichž jednoho ustanovuje ministerstvo nár. obrany a druhého ministerstvo obchodu, resp. jde-li o podnik náležející do oboru působnosti některého jiného ministerstva, toto ministerstvo. (Výkřiky posl. Vallo.)

Je-li držitel podniku pravoplatně označen za osobu státně nespolehlivou, je povinen ve stanovené lhůtě ustanoviti za sebe vyhovujícího provozovatele podniku, a nevyhoví-li takovému příkazu, může mu být odňata koncese nebo jiné oprávnění, vztahující se k provozování podniku, a třeba-li, může býti dokonce jeho podnik vzat na dobu potřeby do vnucené správy.

Obdobná opatření lze učinit i pokud jde o členy správních, dozorčích a revisních orgánů podniků důležitých pro obranu státu, bylo-li o nich pravoplatně zjištěno, že jsou osobami státně nespolehlivými.

Podobným způsobem bude možno zakročit i proti zaměstnancům podniků důležitých pro obranu státu, které okresní (státní policejní) úřad označí za státně nespolehlivé. Z rozhodnutí tohoto úřadu se bude moci postižený zaměstnanec odvolati k senátu, zřízenému u zemského úřadu, jehož předsedou bude zástupce určený ministerstvem vnitra a jehož jedním členem bude zástupce ustanovený ministerstvem nár. obrany a druhým členem zástupce ustanovený ministerstvem soc. péče. Půjde-li pak o zaměstnance z oborů hornictví nebo o zaměstnance železniční, rozšíří se odvolací senát o dalšího člena, jímž bude zástupce ustanovený ministerstvem veř. prací nebo ministerstvem železnic.

Rozhodnutí, jímž bude zaměstnanec podniku důležitého pro obranu státu pravoplatně označen za osobu státně nespolehlivou, je dostatečným důvodem k rozvázání pracovního poměru, a zaměstnavatel musí s takovým zaměstnancem okamžitě pracovní poměr rozvázat. Kdyby tak neučinil, může býti na jeho podnik uvalena vnucená správa.

Při této příležitosti, velectěná sněmovno, nutno zdůrazniti, že tato opatření nesměřují proti příslušníkům nečeskoslovenských národností a že kriteriem státní nespolehlivosti není a nemůže býti příslušnost k určité národnosti. Státní nespolehlivost bude a musí býti posuzována s hlediska samostatného, t. j. půjde tu jediné o to, jde-li o osobu s hlediska státního nespolehlivou, při čemž je nerozhodno, ke které národnosti osoba ta patří. Do vládního návrhu bylo pojato po té stránce velmi důležité vymezení, a to do §u 19, odst. 9, v němž byly uvedeny některé případy, ve kterých lze pokládati jednotlivce za státně nespolehlivé. Z tohoto vymezení je zjevno, že tu musí jíti o osoby, které jsou nespolehlivé opravdu s hlediska státního, a že příslušnost k určitému jazyku, náboženství nebo rase je při posuzování státní nespolehlivosti nerozhodná.

Zvláštní pozornost věnuje osnova též zaměstnávání cizinců v podnicích důležitých pro obranu státu. V takových podnicích smějí býti cizinci zaměstnáváni jen s předchozím souhlasem vojenské správy, která může jednou daný souhlas kdykoli bez udání důvodů odvolat, načež je zaměstnavatel povinen s dotčeným cizincem pracovní poměr s okamžitou účinností rozvázat.

O žádosti za udělení státního občanství cizincům, zaměstnaným v podnicích důležitých pro obranu státu, má podle osnovy rozhodovat příslušný státoobčanský úřad po slyšení vojenské správy.

Vedle uvedených omezení a povinností mají podniky důležité pro obranu státu ještě některé povinnosti další, tak zejména lze jim uložit povinnost činiti hlášení o výrobě a výrobním zařízení, o zásobách surovin, polotovarů i hotových výrobků, o zásobách a spotřebě paliv a pohonných hmot, o zaměstnancích, o možnostech přeměny mírové výroby na válečnou, jakož i o všech jiných okolnostech důležitých pro obranu státu. Může jim býti uložena povinnost udržovat určité zásoby surovin, polotovarů a hotových výrobků, paliv, pohonných a provozních hmot a, třeba-li, i povinnost zřídit nebo udržovat stroje, zařízení a nástroje potřebné k válečné výrobě. Jsou povinny pečovat o to, aby nebyla vyzrazena tajemství významná pro obranu státu, a zamezit vstup do podniku nebo jednotlivých jeho částí nepovolaným osobám, zvláště jsou-li cizinci.

Mezi podniky důležitými pro obranu státu tvoří zvláštní kategorii t. zv. podniky registrované. Budou to podniky, které se zapíší do zvláštního neveřejného seznamu vedeného u ministerstva nár. obrany, a to buď na svoji žádost, nebo - v případech v osnově uvedených - i bez takové žádosti, usnese-li se na tom vláda, resp. rozhodne-li tak za branné pohotovosti státu ministerstvo nár. obrany.

Registrovaným podnikům jsou uloženy vedle ostatních povinností, které postihují a všechny podniky důležité pro obranu státu ještě některé povinnosti a omezení další, poněvadž tu jde o podniky pro obranu státu zvláště významné.

Významná jsou ustanovení osnovy, věnovaná pohraničnímu pásmu.

Je nesporné, že s hlediska obrany státu a s hlediska státní bezpečnosti třeba věnovat zvýšenou pozornost pohraničnímu pásmu. Třeba počítat s tím, že příští válka se začne náhlým přepadem. Tím nabývá mimořádné důležitosti pohraniční pásmo jakožto území přepadové a vstupuje tím do popředí všech opatření, která stát činí buď pro případ mimořádného územního ohrožení nebo pro dobu míru za účelem nutné prevence.

Pohraničním pásmem rozumí osnova území při státních hranicích, jehož územní rozsah bude stanoven vládním nařízením. Podle důvodové zprávy se zamýšlí určiti pohraniční pásmo tak, že má zahrnovati v sobě pruh území ležícího při státních hranicích, vymezený státními hranicemi a přímými čarami vedenými v hlavním směru hranic v úsecích nejvýše po 300 km, jejichž vzdálenost od státních hranic je nejméně 25 km. Bude tedy pohraniční pásmo podle toho zahrnovati pruh území ležícího při státních hranicích přibližně v šířce 25 km.

V tomto pásmu je k provádění jakýchkoliv staveb a horních děl, k zřízení provozoven vyžadujících úředního schválení a k udělení živnostenské koncese nebo horního oprávnění potřebí v rozsahu stanoveném vládním nařízením předchozího souhlasu vojenské správy, která může při udělování souhlasu předepsati podmínky, za jakých má býti stavba nebo horní dílo provedeno, provozovna zřízena nebo koncese, po případě horní oprávnění uděleno.

Stejného souhlasu je třeba k přeměně lesní půdy v pohraničním pásmu na jinou půdu a k přeměně jiné půdy v tomto pásmu na půdu lesnín, jakož i k těžbám, ke kterým je třeba úředního povolení.

Rovněž se pamatuje na možnost, aby a nemovitosti v pohraničním pásmu mohly býti v zájmu obrany státu vyvlastněny.

O elektrických vedeních v pohraničním pásmu stanoví osnova, že silnoproudá elektrická vedení v tomto pásmu, zejména pak ta, jež jdou přes státní hranice, mohou býti přerušena a příslušná technická zařízení v potřebném rozsahu odklizena, aby se čelilo jejich zneužití k účelům nedovoleného zpravodajství.

Cizinci se mohou v pohraničním pásmu usaditi, resp. tam pobývati na základě povolení k pobytu podle zákona č. 52/1935 Sb. z. z. a n., které jim může býti uděleno jen se souhlasem vojenské správy. (Výkřiky posl. Vallo. - Místopředseda Taub zvoní.)

Právě uvedené omezení v nabývání práv k nemovitostem platí pro cizince nejen v pohraničním pásmu, nýbrž i v obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst. (Výkřiky posl. Vallo.) Taková opatření, pane kolego, mají všechny státy a má je i sovětské Rusko. (Výkřiky posl. Vallo.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. David (pokračuje): Důvodová zpráva má velmi zevrubný přehled, jak je tato věc upravena v zákonodárstvích jiných států. Z tohoto přehledu je zjevno, jak pozadu zůstala v této věci naše republika, která až dosud tuto věc výslovně upravenu nemá.

Tuto mezeru mají odstraniti příslušná ustanovení předložené osnovy. Podrobná ustanovení, která jsou této věci v osnově věnována, jsou vybudována na systému evidenčním, spojeném s možností likvidace nabytých práv.

Všem cizincům se ukládá povinnost oznámiti práva nabytá k nemovitostem v pohraničním pásmu nebo v obvodech s hlediska obrany státu zvláště významných ve lhůtě šestinedělní, počínající dnem nabytí práva, zemskému úřadu, který se souhlasem vojenské správy buď toto oznámení vezme se souhlasem na vědomí - a tím projeví souhlas s tím, aby cizinci právo k nemovitosti nabyté zůstalo anebo uloží nabyvateli práva omezení a podmínky, anebo nařídí, aby toto právo převedl na naše státní příslušníky, a nevyhoví-li daným příkazům, nařídí úřední likvidaci nabytých práv, jejich zpeněžení.

Osnova o obraně státu se tedy nestaví na stanovisko absolutní nezpůsobilosti cizinců nabývati nemovitostí u nás, jak je tomu v některých státech jiných, nýbrž zavádí pro cizince omezení v právu nabývati nemovitostí jen v pohraničním pásmu a v obvodech vojensky významných, a to v tom smyslu, že sice mohou míti takové nemovitosti a práva k nim, avšak jen tehdy, když zemský úřad se souhlasem vojenské správy projeví s tím souhlas.

To, co platí o cizincích, má platiti podle osnovy zákona i o osobách právnických a o jiných sdruženích osob nebo majetku. To odůvodňuje osnova tím, že bylo velmi obtížno najíti přesné rozeznávací měřítko, podle něhož by bylo lze vymeziti pojem "cizí" právnické osoby nebo podobné kolektivity osob nebo věcí. Měřítko, které by se připínalo na účast kapitálovou anebo na momenty personální, bylo by velmi labilní a po praktické stránce uskutečnitelné jen se značnými potížemi. Vzhledem k tomu podrobuje osnova vylíčenému režimu vedle cizinců všechny právnické osoby a podobná sdružení osob nebo majetku, pokud nejsou za dosahu tohoto ustanovení výslovně vyňata buď již zákonem samým, anebo pokud nebudou vyňata vládním nařízením nebo konkretním úředním rozhodnutím.

Nemalou pozornost věnuje osnova též stavbám důležitým pro obranu státu. Majíc na zřeteli nutnost zachovati v potřebné tajnosti jejich zařízení a uspořádání, zavádí osnova účelnou centralisaci a koncentraci, aby kruh osob zasvěcených do podrobností toho nebo onoho stavebního projektu byl co možná nejmenší.

Úplně zvláštní postavení přiznává osnova opevňovacím a jiným obranným stavbám vojenským, které jakožto stavby reservátní vyjímá úplně z normálních předpisů stavebních a živnostenských a podrobuje je výlučně pravomoci vojenské správy. Ta vydává všechny pokyny pro jejich přípravu, budování a udržování a provádí v nich též potřebný dozor po všech stránkách, zejména též pokud jde o dozor orgánů živnostenské inspekce.

To, co platí o opevňovacích a jiných obranných stavbách, má platiti i o jiných zařízeních pro obranu státu zvláště důležitých, na př. o provozovnách k výrobě některých válečných prostředků, ovšem a usnese-li se o nich Nejvyšší rada obrany státu, že je třeba klásti je na úroveň stavbám opevňovacím a jiným obranným zařízením.

Osnova se zmiňuje dále o vynálezích důležitých pro obranu státu, provádějíc po té stránce potřebné doplnění a novelisaci dosud platného patentního zákona. Jde tu hlavně: a) o zabezpečení, aby zdejší vynálezy důležité pro obranu státu neunikaly do ciziny, ba naopak, aby byly výhodně zužitkovány pro účely obrany státu; b) aby bylo zajištěno utajení vynálezů důležitých pro obranu státu, a c) aby bylo umožněno užívati takových vynálezů v zájmu obrany státu i podniky důležitými pro obranu státu.

Osnova pamatuje dále, vedle jiných věcí, též na potřebná opatření v oboru elektrických podniků, dorozumívacích zařízení, fotografických přístrojů a snímků, zařízení důležitých pro obranu státu, upravuje nově ustanovení o nedovoleném zpravodajství a má nová ustanovení o vývozu, dovozu a průvozu zbraní, střeliva a některých jiných předmětů válečného materiálu.

Všechna tato nová ustanovení jsou vedena snahou uplatnit zájmy obrany státu ve všech těchto oborech a přizpůsobit platný právní řád tak, aby bylo lze uskutečnit, čeho v zájmu obrany státu, a to již v době mírové, je potřebí.

To, o čem byla až dosud řeč, platí již v dobách mírových, takže dotčená ustanovení budou platiti ihned, jakmile zákon nabude účinnosti.

V následující hlavě V má osnova zákona velmi podrobná ustanovení, věnovaná tomu, co má platit za branné pohotovosti státu. Tímto pojmem se rozumí doba, která počíná vyhlášením mobilisace, prohlášením válečného stavu nebo vypověděním války a končí dnem, který určí vláda.

V této době se musí obrana státu rozvinout v plné své šíři a po všech možných stránkách. V této době každý, kdo není zavázán k účasti v obraně státu a v její přípravě podle jiných ustanovení předložené osnovy zákona anebo jiných ustanovení, na př. podle branného zákona, povinen je k osobní účasti nebo k jiné součinnosti při obraně státu a k její podpoře a lze mu v zájmu obrany státu uložit jakékoliv omezení a požadovat věcný prostředek, čímž se rozumí vše, čeho lze užíti k potřebám branné moci, obyvatelstva nebo k jiným účelům obrany státu.

Osnova nečiní tu rozdílu mezi jednotlivými zavázanými subjekty. Ukládá jim povinnosti sice velmi tíživé, avšak rovnoměrně a tudíž také spravedlivě. (Výkřiky posl. Vallo.)

Po stránce osobní upravuje osnova především t. zv. pracovní povinnost, jíž rozumí povinnost osob zaměstnaných v určitých oborech práce, setrvat v zaměstnání, plnit řádně a svědomitě své povinnosti a zdržet se všeho, co by mohlo znesnadnit nebo ohrozit účel dotčeného oboru práce.

Osoby vázané pracovní povinností jsou povinny konat své práce i mimo místo svého pravidelného zaměstnání a, třeba-li, jsou povinny konat i takové úkony, které nenáležejí k jejich pravidelnému zaměstnání. (Výkřiky posl. Vallo.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.