Tímto zvýšením nesmíme se však dát po mém soudu příliš unésti, neboť nesmíme zapomenouti, že na zvýšené příjmy působily letos bonifikace, poskytnuté poplatníkům, a že tou dobou jsou příjmy z daní a dávek posilovány prováděnou depurační akci, kterou se likvidují daňové nedoplatky. Depurace bude patrně působiti ještě také příštího roku, to však nesmí nás svésti k přílišnému optimismu, z něhož bychom chtěli vyvozovati naději na mimořádně rychlé zlepšení situace státních financí.

Soudím, že situací není plně odůvodněno vkládati do rozpočtu čísla, o nichž nelze s naprostou jistotou předpokládati, vyjdou-li také ve státní účetní závěrce. Nelze dobře míti za to, že by hrubý výnos daně důchodové v r. 1937 převýšil výnos z r. 1935 skoro o 1/4 miliardy Kč.

Pokládal bych skoro za zázrak, kdyby v r. 1937 výnos všeobecné daně výdělkové stoupl o 100% a výnos zvláštní daně výdělkové dokonce o 150 % proti r. 1935.

Není možno předpokládati, že by výnos z úroků z prodlení u přímých daní převýšil výnos z r. 1935 o 40 mil. Kč, když je nám všem přece známo, že v depurační akci, která se letos intensivně provádí, budou úroky z prodlení ve většině případů buď odepsány nebo prominuty.

Lze důvodně očekávati, že by hrubý výnos daně z obratu stoupl skoro o 300 mil. Kč, z cel o 100 mil. Kč, ze spotřebních daní o 277 mil. Kč a z poplatků skoro o 90 mil. Kč?

Věřím v příznivý vývoj našeho národního hospodářství v r. 1937, ale nevěřím ve zlepšení skokem, nýbrž ve zlepšování pozvolné. Jen krok za krokem budou ustupovati stíny hospodářské krise. K rozpočtovým příjmům a rovnováze ve státním hospodářství můžeme se po mém soudu dostati, jestliže se nám podaří dáti práci ještě aspoň 100 až 200 tisícům nezaměstnaných a splníme-li tak nutný předpoklad - pro posílení daňových příjmů a zmenšíme-li tím rozpočtové náklady na podpory nezaměstnaných. To jsou předpoklady, za kterých se můžeme dostati k rovnováze rozpočtové a také k rovnováze v účetních závěrách.

Regenerační proces našeho národního hospodářství nesmí však býti ohrožován zvýšeným daňovým tlakem. Jako každý rekonvalescent i naše národní hospodářství bude potřebovati jisté období klidu, aby nabralo potřebných sil k budoucímu konjunkturnímu rozmachu.

Již ve své všeobecné zprávě o rozpočtu dotkl jsem se zajímavého zjevu, jímž je prudký pokles výnosů daní výdělkových. Tento zjev je nejen důsledkem hospodářské krise, nýbrž i latentní krise naší daňové administrativy. Berní správy stále ještě nestačí na svůj hlavní úkol: zachytiti skutečné výsledky výdělečného podnikání. Prohrávají v zápase o daňovou pravdu vinou nedostatečné organisace a nedokonalého odborného vyzbrojení.

Tento zjev nesmíme přehlížet, je důležitější, než se na prvý pohled zdá. Nezapomínejme na to, že s oběma výdělkovými daněmi je spjat přirážkovou základnou i osud samosprávných financí. Krise samosprávných financí je z velké části zaviněna selháním výdělkových daní. Proto v zájmu státu i samosprávy musíme této skutečnosti věnovati zvýšenou pozornost.

Vývoj výdělkových daní ukazuje ostatně docela názorně úpadek významu přímých daní vůbec. Stačí podívati se do rozpočtu, abychom zjistili, že význam přímých daní upadá rok od roku víc a více. Naproti tomu vzrůstá význam daně z obratu a daní spotřebních. Bylo by chybou, kdybychom před tímto vývojem zavírali oči.

Daň z obratu i spotřební daně nám v dnešní formě ovšem nevyhovují. Jejich struktura neodpovídá zásadě progresivního zdanění a hlediskům sociálním. Naproti tomu nelze neuznati, že s hlediska administrativního jsou pro stát daleko pohodlnější nežli daně přímé. Nevyžadují tolik administrativní práce a nepůsobí tak příznivě na vzájemný poměr poplatníků k finančnímu úřadu, jak je tomu u daní přímých.

Zdá se, že vývoj jde ke konstrukci generální daně spotřební, která by se ovšem nemohla a nesměla obejíti bez odstupňovaných sazeb pro jednotlivé statky podle sociálních hledisek. Provedení této sociální spravedlnosti by ovšem nebylo úkolem nejlehčím.

Dovolte, abych se dotkl ještě jedné otázky: Je to poměr mezi ministerstvem financí a parlamentem. Při projednávání novely zákona o přímých daních se mluvilo a psalo o konfliktu mezi parlamentem a finanční správou. Tuto episodu označil bych spíše za ukončení špatné tradice, která se časem vyvinula mezi finanční správou a parlamentem. Někteří pánové z ministerstva financí si tak trochu zvykli na všemohoucnost a zapomněli, že jsme jenom lidé a nikdo všemohoucí a že si musíme navzájem rozuměti, navzájem se doplňovati a dělati si ústupky.

Chtěl bych však důtklivě upozorniti, že právě tento spor názorně ukázal tvůrčí sílu naší demokracie. Odvaha, kterou projevila daňová sedma při přepracování osnovy zákona o přímých daních, ukazuje cestu, kterou musíme nastoupiti, abychom vrátili parlamentu vážnost v očích naší veřejnosti.

Nechci tvrditi, že dílo daňové sedmy je dokonalé, ani že je to dílo vědecké. Novela zákona o přímých daních je především kodifikací životních zkušeností a poctivé vůle po zlepšení poměrů mezi finanční správou a poplatníky. Tanul nám na mysli ideál zákona, který by odpovídal potřebám státu, ale také respektoval plně i práva každého občana. Věřím, že daňová prakse ukáže, že předpoklady, z nichž vycházela daňová sedmička, byly správné.

Ještě několik slov o daňových nedoplatcích. Tyto vykazují v účetní závěře k 31. prosinci 1935 stále ještě saldo 4.7 miliardy Kč. Zmenšily se proti roku předcházejícímu o 187 mil. 986.114 Kč, t. j. o 3.88 %. Snížení nenastalo však úplatou, nýbrž odpisem. Celkové odpisy činí 400,278.000 Kč. To znamená, že ve skutečnosti nedoplatky na daních a dávkách vzrostly o částku 212,292.678 Kč, plus úroky z prodlení 48.8 mil. Kč. Zvlášť pozoruhodnou je daň obratová, jejíž nedostatky stále stoupají a dosáhly skoro celoročního předpisu této daně.

Při projednávání minulých rozpočtů a státních účetních závěrek opět a opět dovolávali jsme se likvidace této pyramidy nedoplatků. Letos bylo konečně k této práci přikročeno. Jsem rád, že mohu dnes s tohoto místa celkem s uspokojením prohlásiti, že depurace daňových nedoplatků postupuje celkem úspěšně.

Finanční správa zbavuje se skutečně skoro rekordním tempem tohoto zbytečného balastu. Je nepochybno, že účinky této akce uvidíme také v příštím roce v účetní závěrce. Znovu však upozorňuji, abychom tuto skutečnost nebrali jako přirozené zlepšení situace státních financí, nýbrž jako okolnost naprosto mimořádnou. Ale co hlavního pocítíme, je také hladší a rychlejší chod finanční správy, která se zbaví této strašlivé přítěže nevyřízených rekursů. Poplatníci pak konečně budou vědět, na čem jsou. Půjde nyní jenom o to, abychom si rozumným a kvalitním předpisem udrželi čisté stoly finančních úřadů pro práci a dobrý poměr mezi těmito úřady a poplatníky také pro doby budoucí.

Letos zase po dlouhé době po prvé nepočítá rozpočet s novými daněmi, ani se zvýšením starých daní. Pan ministr financí dotkl se správně tíživosti našeho daňového systému a nutno s ním jenom souhlasiti, že naše daňové zatížení je vysoké, ať už jde o daně přímé či o spotřební. Tato skutečnost měla by býti základnou pro státní rozpočet. Žel, zatím tomu tak plně není.

Uvolnění sil pro účelnou práci lze po mém soudu dosáhnouti intensivnější snahou také po paušalování daně obratové. Paušalování přispěje značně k zjednodušení administrativy a odlehčí se velmi podnikání, živnostem i obchodu. A co hlavního, risiko státní pokladny se zmenší a nedoplatky neporostou.

O státních podnicích, zařazených do skupiny II, mluvil jsem podrobně ve výboru a myslím, že není třeba podrobnostmi zatěžovati plenární schůzi sněmovny. Řeknu jenom, že státní podniky včetně tabákové režie, která není podnikem v pravém slova smyslu, nýbrž státním regálem a mezi podniky vlastně nepatří, mají v příštím roce odvésti státní pokladně 1.468,046.150 Kč, t. j. o 24.5 mil. Kč více nežli v r. 1936.

Jde celkem o 17 podniků, z nichž některé jsou rozčleněny na podniky podružné. Máme tedy co činiti s 21 hospodářskými jednotkami. U 16 je v rozpočtu preliminován zisk a u 5 ztráta. Tak tomu také bylo v rozpočtu na r. 1935. Ziskem skončilo však jenom 14, kdežto ztrátou 7 jednotek - pokud jde o zisk, byl zpravidla proti prelimináři daleko nižší. Zisky byly ve většině případů nadpreliminovány - bylo tomu tak zejména u tabákové režie - a proto odvod činil o 171,808.182 Kč méně. Příčinami těchto okolností zabýval se výbor rozpočtový velmi pečlivě. Jde jen o to, aby správy podniků z toho, co bylo dobré, vyvodily příslušné důsledky.

Skupina III, do níž jsou zařaděny podíly na státních daních, dávkách a poplatcích, je rozdělena na čtyři oddíly.

V oddílu A jde o podíly svazků územní samosprávy v úhrnné částce 1.792,171.000 Kč, které jsou proti r. 1936 o 174,678.000 Kč větší. Je to nově zařaděných 77 mil. Kč pro samosprávu, pak zvýšení položky z domovní daně obcím o 43,744.000 Kč, jsou zde zálohy na učitelské platy, zvýšené o 50 mil. Kč, dosahující výše 975 mil. Kč a konečně o 3,934.000 Kč vyšší příděly zemím z pivní daně. Tato čísla dají plus, o které oddíl A vykazuje větší potřebu.

V oddílu B jsou účtovány příděly fondům: silničnímu a oběma fondům vodohospodářským, jež jsou proti roku předcházejícímu vyšší o 6,400.000 Kč. Tento oddíl má potřebu 279,550.000 Kč, proti 273,150.000 Kč roku 1936.

V oddílu C jsou účtovány ostatní podíly. Jde tu o podíl pivní daně na podporu malých pivovarů, o příděl Exportnímu ústavu, fondu živnostenských škol pokračovacích a nově o 450.000 Kč Dobročinnému fondu důchodkových pokut. Celý příjem z těchto pokut je nyní pojat do státního rozpočtu ve všeobecné pokladní správě a fondu dostává se potřebného přídělu. Potřeba tohoto oddílu činí 12,450.000 Kč proti 12 mil. Kč roku předchozího.

V oddílu D jsou obsaženy náklady na péči o nezaměstnané 550 mil. Kč, t. j. o 100 mil. Kč méně nežli r. 1936, a zálohy Košicko-bohumínské dráze a místním drahám na provozní schodky. Tento oddíl je proti roku předchozímu ve své potřebě o 91,017.800 Kč nižší.

Tato skupina skresluje správný obraz rozpočtu a znesnadňuje přehled o výnosu daní. Příděl této skupině děje se z výnosu daní, který se o příslušné částky tomuto účelu přidělené krátí. Do rozpočtu přichází výnos daně jenom svým zbytkem. Jde tu tedy o účinky eminentně působivé. Je to po mém soudu matení pojmů. Všeobecně má se za to, že máme rozpočet 8miliardový a on činí ve skutečnosti přes 11 miliard Kč.

O personálních nákladech a o stavu státních zaměstnanců hovořil jsem v rozpočtovém výboru. Mluvil o této věci ve výboru také pan ministr financí, nebudu se proto touto otázkou znovu zabývati. Jenom bych chtěl podotknouti, že personální záležitosti a s nimi souvisící náklady byly předmětem velmi živé pozornosti jednotlivých členů rozpočtového výboru.

Právem bylo poukazováno na chyby, kterých jsme se v minulých letech dopustili a které by se neměly už nikdy opakovati. Byla to jednak restrikce a jednak překotné pensionování zejména v podnicích, které se neukázalo jako účelná resortní politika. Takto snížené náklady provozní musely se nezbytně projeviti ve zvýšeném etátu pensijním, jehož výše se nakonec právem lekáme.

Bude mi jistě prominuto, jestliže jsem se ve svých vývodech nezabýval rozpočty jednotlivých kapitol. Vedlo by to příliš daleko. Nechci ubírati času pp. kolegům a kolegyním, kteří mají k rozpočtu jistě také co říci. V tištěné zprávě snad aspoň v úryvcích naleznou, co z důvodů hospodárnosti časem nemohu zde pověděti.

Před skončením referátu budiž mi dovoleno, jako obvykle, poděkovati všem pánům, kteří se na pracích rozpočtových podíleli. Ujišťuji, že si toho zaslouží. Jsou to především úředníci z rozpočtové sekce ministerstva financí, kterým výbor připravil přijatými změnami v rozpočtu mimořádnou a ne lehkou práci. Museli nastavovat noci, aby ji zdolali. Jsou to pp. zpravodajové, kteří s neobyčejnou péčí a svědomitostí vykonávali svůj úkol zpravodajský, jimž jsem povinen poděkovati. Děkuji všem sněmovním i ministerským úředníkům, a zejména stenografům i sněmovním zřízencům. Všichni se s námi podíleli na dlouhém a úmorném denním jednání, které trvalo častokrát dlouho do noci. Zejména pak děkuji našim novinářům, jejichž úkol, dáti publicitu té nesmírné spoustě látky, nebyl nejsnadnější.

Jsem si vědom všech vad i nedostatků, jež státní rozpočet obsahuje. Řekl jsem již o něm, že to není žádné vědecké dílo, nýbrž dílo kompromisu mezi potřebami, zastupovanými jednotlivými resorty, a rozpočtovou sekcí ministerstva financí, ale také dílo kompromisu uzavřeného s hospodářskou nouzí, které muselo býti učiněno nejvíce ústupků. I když máme právo se domnívati, že jdeme do lepších poměrů, nebylo dobře možné jít v rozpočtových číslech na straně výdajové dále.

Byl bych velmi šťasten a panu ministrovi financí bych upřímně blahopřál, kdyby mu všechna čísla do rozpočtu zařazená, a to nejen ve výdajích, nýbrž i v příjmech, vyšla ve státní účetní uzávěrce. Znamenalo by to zaslouženě lepší život státu i jeho obyvatelstva, po kterém všichni toužebně voláme.

Končím svoji zprávu a slavné sněmovně pak navrhuji, aby usnesení rozpočtového výboru přijala za podklad svého jednání.

(Hlučný potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Podle usnesení předsednictva míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na 3 části, a to:

První část podrobné rozpravy, část politická, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Oddíl A. Ústřední orgány státu: kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, kap. 3. Předsednictvo min. rady.

Oddíl B. Správa zahraniční a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany.

Z oddílu C. Správa vnitřní:

a) politická: kap. 6. Ministerstvo vnitra;

b) justiční a unifikační: kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Druhá část podrobné rozpravy, část kulturní a sociální, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C. Správa vnitřní:

c) kulturní: kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty;

e) sociální: kap. 16. Ministerstvo soc. péče, kap. 17. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, kap. 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Třetí část podrobné rozpravy, část hospodářská, dopravní a finanční, zabírající:

Ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Z oddílu C. Správa vnitřní, lit. d) hospodářská a dopravní: kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap. 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti, kap. 13. Ministerstvo veř. prací, kap. 14. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 15. Ministerstvo železnic.

Oddíl D. Správa finanční: kap. 19. Ministerstvo financí.

Oddíl E. Kontrola státní správy: kap. 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Skupina II. Správa státních podniků.

Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

V 63. schůzi posl. sněmovny dne 16. října 1936 bylo usneseno, aby o prohlášení ministra financí, které v oné schůzi učinil předkládaje rozpočet, vykonala se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy rozpočtu a finančního zákona.

Podle tohoto usnesení provede se tedy o tomto prohlášení p. ministra financí rozprava jednotná s rozpravou rozpočtovou.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpočtovou rozpravu činila pro každý klub tolikrát 10 minut, kolik má členů, nejméně však 60 minut na 1 klub. Hospitanti se počítají do počtu členů klubů, poslanci mimo kluby se počítají jako jeden klub.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich.

Navržená lhůta řečnická jest schválena.

Přistoupíme tedy nejprve k rozpravě povšechné.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr. Korláth, Rázus, dr. Wolf, dr. Porubszky, Petrášek, Esterházy; na straně "pro" pp. posl. dr. Mičura, dr. Patejdl, Hrubý, dr. Macek, dr. Novák.