Provedl-li rozpočtový výbor na vládní
předloze změnu, musí svůj návrh
předložiti sněmovně v té úpravě,
jak se na ní usnesl. Bez této náležitosti
nemohla by zpráva býti podkladem sněmovního
jednání.
O státních podnicích a ostatních skupinách
rozpočtových pojednal jsem a zaujal k nim stanovisko
ve své řeči výborové a nemám,
co bych k tom dodal, a také ne, co bych ze své řeči
odvolával. Rovněž tak nebudu se vraceti k jednotlivým
dílčím rozpočtům, ač
bylo by to velmi lákavé.
V závěru své řeči chci však
znova zdůrazniti, že velmi vřele pozdravuji
oznámenou předlohu finančního řádu,
které jsem se po léta dovolával. Finanční
řád bude nesporně znamenat zvýšení
odpovědnosti za hospodaření s povolenými
úvěry. Je na čase učiniti konec horečnému
chvatu s virementy, který se ke konci každého
roku opakuje jen proto, aby se povolené položky vyčerpaly
do posledního haléře. Také soustavnému
překročování rozpočtu některými
resorty bude tím položena do cesty závora.
Bylo-li kdy se zvláštní přísností
nutno dávati pozor na každý vydávaný
groš, je to rozpočtový rok 1938, pro který
ukládají se obyvatelstvu mimořádně
těžká břemena, která znamenají
více práce a menší krajíc chleba.
Nikdo z těch, kdo budou v budoucím roce s povoleným
rozpočtem hospodařiti, nesmějí zapomenouti,
jak těžce byly rozpočtové prostředky
opatřeny. Všichni si musí uvědomit,
že to nejsou jen koruny lehce vydělané, nýbrž
že jde také o koruny, na nichž lpí pot
těžké práce a odříkání
značné části občanů
tohoto státu a jejich rodin.
Rozpočet jest hospodářským plánem,
v jehož nepřekročitelných mezích
má se hospodařiti. Tím však není
řečeno, že úvěry v něm
se nalézající musí se utratit i tehdy,
když toho není třeba.
Tentokrát bylo by zvlášť nevděčností
kdybych také já - pan předseda rozpočtového
výboru učinil tak již ve výboru - s
tohoto místa nepoděkoval všem pánům,
kteří s námi na rozpočtu pracovali.
Je to především rozpočtová sekce
ministerstva financí, jejíž práci měl
jsem příležitost seznati ještě
dříve, nežli byl rozpočet odevzdán
sněmovně. Jsou to zástupcové nejvyššího
účetního kontrolního úřadu,
kteří se na této předběžné
práci podíleli, jsou to rozpočtoví
referenti resortních ministerstev a podniků, naši
novináři a stenografové. Také oni
nesli na svých bedrech tíhu rozpočtového
jednání, tentokrát zvlášť
úmorného. Děkuji i všem sněmovním
úředníkům a zřízencům,
kteří měli s rozpočtem co činit,
a očekávám, že vláda učiní
vše, aby parlament příště mohl
při dostatečně vyměřeném
času projednati rozpočet s takovou mírou
vážnosti a odpovědnosti, jak vyžadují
miliardové oběti vládou od poplatníků
požadované. (Předsednictví převzal
místopředseda dr Markovič.) Vykonávaje
svoji zpravodajskou povinnost navrhuji v zastoupení rozpočtového
výboru posl. sněmovně, aby finanční
zákon, jímž se stanoví rozpočet
na rok 1938, a jeho číselné přílohy
přijala za podklad svého jednání a
schválila jej ve znění, jak se na něm
usnesl rozpočtový výbor. (Souhlas a potlesk.)
Místopředseda dr Markovič (zvoní):
Podľa usnesenia predsedníctva snemovne mienim podľa
§ 43 jedn. poriadku rozdeliť rozpočtovú
rozpravu na povšechnú a podrobnú.
Rozprava podrobná rozvržená by bola na 3 časti,
a to:
Prvá časť podrobnej rozpravy, časť
politická, totiž:
Z riadneho rozpočtu zo skupiny I. Vlastná štátna
správa:
Oddiel A. Ústredné orgány štátu:
kap. 1. Prezident republiky a kancelária prezidenta republiky,
kap. 2. Zákonodarné sbory a kancelárie snemovieň,
kap. 3. Predsedníctvo min. rady.
Oddiel B. Správa zahraničná a vojenská:
kap. 4. Ministerstvo zahraničných vecí, kap.
5. Ministerstvo nár. obrany.
Z oddielu C. Správa vnútorná:
a) politická: kap. 6. Ministerstvo vnútra;
b) justičná a unifikačná: kap. 7.
Ministerstvo spravedlivosti s Najvyšším súdom,
kap. 8. Ministerstvo pre sjednotenie zákonov a organizácie
správy, kap. 9. Najvyšší správny
súd a Volebný súd.
Z mimoriadneho rozpočtu oddiel 2. Zvláštne
potreby obrany štátu.
Druhá časť podrobnej rozpravy, časť
kultúrna a sociálna, totiž z riadneho
rozpočtu zo skupiny I. Vlastná štátna
správa z oddielu C. Správa vnútorná:
c) kultúrna: kap. 10. Ministerstvo školstva a nár.
osvety;
e) sociálna: kap. 16. Ministerstvo soc. pečlivosti,
kap. 17. Ministerstvo ver. zdravotníctva a telesnej výchovy,
kap. 18. Odpočivné a zaopatrovacie platy.
Tretia časť podrobnej rozpravy, časť
hospodárska, dopravná a finančná:
Z riadneho rozpočtu:
Zo skupiny I. Vlastná štátna správa:
Z oddielu C. Správa vnútorná, lit. d) hospodárska
a dopravná: kap. 11. Ministerstvo zemedelstva, kap. 12.
Ministerstvo priemyslu, obchodu a živností, kap. 13.
Ministerstvo ver. prác, kap. 14. Ministerstvo pošt
a telegrafov, kap. 15. Ministerstvo železníc.
Oddiel D. Správa finančná: kap. 19. Ministerstvo
financií, kap. 20. Všeobecná pokladničná
správa.
Oddiel E. Kontrola štátnej správy: kap. 21.
Najvyšší účetný kontrolný
úrad.
Skupina II. Správa štátnych podnikov.
Skupina III. Podiele na štátnych daniach, dávkach
a poplatkoch.
Skupina IV. Správa štátneho dlhu.
Z mimoriadneho rozpočtu oddiel 1. Investičné
náklady štátnych podnikov.
Finančný zákon.
V 114. schôdzi posl. snemovne dňa 9. novembra 1937
bolo usnesené, aby o prehlásení ministra
financií, ktoré v onej schôdzi urobil predkladajúc
rozpočet, vykonala sa rozprava slúčená
s prejednávaním osnovy rozpočtu a finančného
zákona.
Podľa tohoto usnesenia prevedie sa tedy o tomto prehlásení
p. ministra financií rozprava jednotná s prítomnou
rozpravou rozpočtovou.
Lehotu rečnícku navrhujem podľa usnesenia predsedníctva
tak, aby pre celú rozpočtovú rozpravu robila
pre každý klub toľkorazy 7 minút, koľko
má členov, najmenej však 60 minút na
jeden klub. Hospitanti sa počítajú do počtu
členov klubu, poslanci mimo klubov sa počítajú
ako jeden klub.
Sú nejaké námietky proti tomuto návrhu?
(Nebyly.)
Niet ich.
Navrhnutá lehota rečnícka je schválená.
Pristúpime tedy najskorej k rozprave povšechnej.
Prihlásení sú rečníci: na strane
"proti" pp. posl. dr Rosche, Jaross, dr Tiso, Gottwald,
Gajda, dr Korláth, Zvoníček, Esterházy,
dr Branžovský, dr Dominik, Trnka, Ivák; na
strane "pro" posl. Beran, Hampl, Zeminová,
de Witte, Ostrý, Stašek, Schulcz.
Dávam slovo prvému rečníkovi, prihlásenému
na strane "proti", p. posl. dr Roschemu.
Posl. dr Rosche (německy): Slavná
sněmovno!
Ve velké politické debatě o předloženém
státním rozpočtu na rok 1938 v plenu poslanecké
sněmovny přistupuje sudetskoněmecká
strana na svobodném politickém kolbišti parlamentu
jako první k positivní, konkretní diskusi,
naplněné návrhy získanými na
základě vlastních kritických argumentů
o celé politice a publicistice vnitřní a
zahraniční, nejsouc ovlivňována nervosním
zástupcem vlády, kterému se konec konců
jeví rozpuštění schůze jako nejjednodušší
řešení. Naše kritika má býti
věcná, ale pravdivá, i když bude ostrá.
Vítáme podnět šéfredaktora "Práva
lidu Stivína, u nějž nepožíváme
zvláštní náklonnosti, aby exposé
Hodžovo a všech důležitých
resortních ministrů bylo v úplném
znění uveřejněno v německé,
české a francouzské řeči. Tento
návrh doplňujeme v tom směru, aby i řeči
sudetskoněmecké strany v rozpočtovém
výboru byly uveřejněny v týchž
řečích, aby se domácí i zahraniční
veřejnost mohla přesvědčiti o pravé
politické situaci. Kdybyste náš návrh
nepřijali, přikročíme sami k uveřejnění
svých řečí. U sudetských Němců
jde o boj za právo. Bude nutno rozhodnouti otázku,
kdo má v tomto boji pravdu a kdo ne, zda sudetští
Němci nebo Češi. My sudetští Němci
nesmíme a nechceme vypadati před světem jako
kverulanti (Výkřiky komunistických poslanců),
proto jsme vždy ochotni své stížnosti
dokázati a doložiti.
Tato veliká politická debata by mohla býti
plodná a přinésti jasno a určité
výsledky, kdyby se politické strany dohodly, že
povedou debatu gentlemenským způsobem podle pravidel
anglického parlamentu, bez šovinismu, demagogie a
propagandy, dbajíce vzájemného pocitu odpovědnosti,
národnostního smýšlení, s věcnou
upřímností beze strachu, omylů a klamu,
reálně a pravdivě, jak vzájemně
pohlížíme na situaci. Je samozřejmé,
že jsou veliké rozdíly mezi českou a
sudetskoněmeckou politikou, jinak by zde nebylo politického
boje. Zásadním předpokladem při pokusu
věc si vyjasniti je vzájemná dobrá
vůle, víra a důvěra. Prostou negací
nepokročíme v řešení otázky
obou národů, nemluvě ani o řešení
úplném.
Na české straně jste se sudetskými
Němci, a to jak s Němci vládními,
tak i samozřejmě se sudetskoněmeckou stranou,
nanejvýš nespokojeni. Kdyby tak veliké hnutí,
jako sudetskoněmecká strana, dosáhlo pochvaly
před rozřešením národnostní
otázky v tak krátké době politického
života, byla by pravděpodobně naše politika
špatná. Právě vaše nespokojenost
je důkazem, že naše politika je správná.
Pochvala politického odpůrce bývá
často nejnebezpečnějším hodnocením
a dokazuje, že politika není na správné
cestě. Českou politiku podporují a velice
chválí komunisté. Jen zkoumejte, zda tato
pochvala není podezřelá nebo alespoň
trapná pro politickou cestu. Nejsme žádnými
světci a anděly a nechceme jimi také býti,
nejsme však o nic horší než ostatní.
Učinili jsme prohlášení k nejpodstatnějším
otázkám státu, demokracie a republiky. Nepovažujeme
za správné zahrnovati vás prohlášeními
o své loyalitě. Jest řešiti otázku,
zda sudetští Němci mají býti
loyální před splněním a dosažením
národnostního smíru nebo potom. Veliké
politické hnutí sudetskoněmecké strany
je časově mladé, mladí jsou však
také lidé tohoto hnutí a to vyžaduje
na české straně psychologického porozumění.
Hlavní překážka projednávání
a pokroků v řešení národnostní
otázky spočívá v generační
otázce jak na české, tak i na německé
straně. Přes veškerou úctu a ocenění
poctivě nabytého lidského a politického
stáří stojí v obou táborech
dvě generace proti sobě v aktivním politickém
boji. Na české straně je to ještě
první generace, která nepřipustila ani částečně
nástup mladé generace. Mezi sudetskými Němci
v sudetskoněmecké straně je již politicky
činna druhá, mladá generace. V německých
vládních stranách bojují ještě
staří s mladými a staří brání
jejich vzestupu. Na české straně vládne
od založení státu politické dědictví
ve formě dědičných ministerstev a
dědičných ministrů a ve formě
trvalé koalice. Je pravda, že tento stav znamená
politickou kontinuitu a stabilitu, ale není to správné
politicky, protože často se prudce srážejí,
jako v soukromém životě, názory starých
a mladých a již v otázce stáří
zde není žádné shody. My sudetští
Němci jsme hnutím Konráda Henleina vnesli
do politiky na české i na německé
vládní straně život. Náš
politický tlak měl úspěch. Neboť
je naší zásluhou, že se dnes mluví
o národnostní otázce jako o otázce
existujíc, že se o ní jedná a že
se hledá její řešení. Je naprostým
omylem, označujete-li nás proto jako isolované.
Isolováni jsme jen v jednom směru: Jsme politicky
svobodní lidé, bez závazků k české
a sudetskoněmecké straně pro svou velikost,
nezávislí ve svém rozhodování.
Naše budoucí rozhodování není
v žádném směru určeno a nejsme
v tomto směru nijak vázáni. Politické
hnutí, jímž se tak důkladně obírá
politický přítel, ale zejména politický
odpůrce, kterým se tak důkladně obírá
domov i cizina, není isolováno. Označujete-li
nás jako lidi, kteří nemají v politice
úspěch, je to argumentace, která může
býti předkládána jen člověku
politicky naivnímu. Naopak: Náš úspěch
je ohromný a udělal ze sudetských Němců
významný subjekt doma i v zahraničí.
Stačí několik cest do ciziny, aby bylo lze
označiti tento stav jako neudržitelný. Doma
nás označují jako politiky bez úspěchu
a na cestách do ciziny skoro věří,
že v našich rukou spočívá rozhodnutí
o válce a míru v Evropě. Jsme se svou isolovaností
a se svými neúspěchy zcela spokojeni a na
nejlepší cestě docíliti pokroku v politickém
problému sudetských Němců. Politika
nikdy není stabilní, musí býti neustále
pohyblivá a v politice neexistuje slovo nikdy. V ní
se mísí oheň s vodou. "V politice",
abych mluvil slovy zemřelého předsedy vlády
Švehly, "se vládne i s čertem."
V politice se mnoho mluví do větru, dílem
z nerozumu, dílem ze zlé vůle, ze stranické
nenávisti, z neukojitelné ctižádosti
a závisti. Dostali bychom se asi o něco dále,
kdyby se jednou předsedové poslaneckých klubů,
ovšem za předpokladu dobré vůle, a významní
členové českých a německých
stran sešli na veřejném foru parlamentu jen
za tím účelem, aby podebatovali na základě
moderních politických názorů o pojmech
státu, národa, vlasti, domova, věrnosti ke
státu, věrnosti k národu, totality, demokracie
a diktatury, národního socialismu, fašismu,
komunismu atd. Na tyto pojmy pohlíží dnes následkem
šíleně rychlého politického vývoje
starostlivý politik, uvažuje-li o nich klidně,
věcně a střízlivě, zcela jinak
než jak se na ně pohlíží v politice
zcela povrchně. Není přece již sporu,
že žijeme dnes ve světě, pro nás
lépe řečeno, v Evropě velikého
duševního přelomu doby a politiky, v němž
se obráží boj mezi velikými politickými
světovými názory na poli sociálním.
V boji o tyto veliké světové názory
je pojem demokracie něčím druhotným.
Každý by se mýlil, kdo by čekal na návrat
měšťáckého a kapitalistického
liberalismu, doba rozhodně zraje, abych mluvil s kolegou
Mackem, který napsal v "Naší době"
krásný článek o humanitním
socialismu. Komunismus nemůže se státi žádnou
náboženskou, mravní a morální
teorií o spasení, podrží-li zásady
třídního boje a třídní
nenávisti. Na konci celého tohoto vývoje,
až dosáhne nejvyššího stupně
dokonalosti, stojí demokracie. V praksi se demokracie uplatní
co nejsilněji tam, kde největší část
národa bude státi za systémem. Také
v naší demokracii, ve které se střetávají
dynamické síly národního socialismu
a fašismu na jedné a komunismu na druhé straně,
v níž se jednotlivec prý politicky plně
uplatňuje, rozhoduje i jednotlivec o veliké politice
jen volbou důvěrníků, zatím
co rozhodující politické otázky jsou
určovány malými politickými sbory.
Nehlásáme nenávisti, ale vše, cokoliv
kritisujeme, nač si stěžujeme, musí
samozřejmě býti podle názoru našich
odpůrců jen výrazem protistátnosti,
iredenty, velezrady a revoluce a jak se to všelijak jmenuje.
Přisámbůh, nejsme žádnými
velezrádci nebo iredentisty. Neboť kdybychom jimi
byli, bylo by zle s republikou. President dr Beneš,
ministr spravedlnosti dr Dérer, který by
to přece musil určitě věděti,
nevěří v žádnou německou
velezradu nebo iredentismus. Přesto nám smí
politika a publicistika takto nadávati. Domnívám
se, že to bude jen tak dlouho, pokud bude nutno zachovávati
tento stav a pokud nás nebude potřebí. Ve
vztazích k Německu je možný dnes jen
korektní poměr, protože by jinak nemohla býti
činěna taková šílená obranná
opatření. My sudetští Němci musíme
v této době vypadati velmi velezrádně
a iredentisticky, protože ministr vnitra dr Černý
ani nestačil obsaditi sudetskoněmecké
území dosti hustě státní policií
a četnictvem. Tento stav není konečně
nic jiného než nejlacinější způsob
a nejlepší forma počešťování
našeho sudetskoněmeckého území.
Tímto opatřením má býti na
každém kroku ve dne i v noci dáváno
pozor na to, co mluvíme, čeho se dopouštíme
a co opomíjíme. Při tom je tato metoda hrubým
vnikáním do našeho životního prostoru
a jeho zužováním. Nesmíte se na české
straně diviti, jsou-li dnes názory a nálady
pohraničních Němců jiné než
našich Němců ve vnitrozemí nebo v národnostních
ostrovech. Národnostní otázku vítězně
rozřeší jen ten, kdo si získá
pohraniční Němce. I v nejtěžších
politických dobách českého národa
ve starém Rakousku nezacházelo se tak nelidsky a
hrubě s českým územím, jako
dnes to činíte s německým územím.
(Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)
Staré Rakousko, kterému se vždy podobné
věci vyčítají, a ve kterém
bylo ve srovnání s námi velmi mnoho iredentistů
a velezrádců na české straně,
neustanovilo přes to v Jičíně, Mor.
Ostravě a Počáplech, jedním slovem
na celém českém venkově, ani jednoho
státního policistu. Kol. Vičánek
mi řekl, že za to bylo zavedeno četnictvo.
Přes státní policii je u nás četnictvo
ztrojnásobeno a k tomu byla pátrací oddělení
vybavena ještě motocykly a automobily.
Mezi českou a sudetskoněmeckou politikou musí
býti rozhodnuta otázka, která rozhodnutí
a opatření na české a německé
straně jsou jedině smměrodatná a významná
a která politická linie rozhoduje: jsou směrodatnými
president dr Beneš a odpovědný předseda
vlády dr Hodža nebo vedlejší vláda
byrokracie, Jednot a hraničářů? Jsou
pro českou stranu směrodatná programová
stanoviska Konráda Henleina a parlamentní delegace,
nebo prohlášení prostého vojáka
hnutí, jenž střílí vedle, a jež
učinil z nadmírné horlivosti? Je směrodatná
oficielní politika nebo tisk a publicistika? Tyto otázky
jsou eminentně důležité, protože
nálada udělá často pravý opak
toho, co mělo býti směrodatným a rozhodujícím.
My sudetští Němci stojíme v 19 letech
své politiky vždy před neomylností české
politiky a neomylností české vlády.
Domnívám se, že na německé straně
neexistuje interpelace nebo dotaz, kterému by vláda
dala za pravdu, slíbivši, že učinila ihned
nápravu podle podané stížnosti. U nás
musí byrokracie vždy míti pravdu, u nás
se nikdy nesmí desavuovati policie, četnictvo nebo
finanční stráž. My sudetští
Němci nesmíme nikdy míti pravdu; když
si stěžujeme, nesmí to býti pravda,
když je to pravda, zkreslujeme věc a musíme
býti vždy vinníky. Tak se nedělá
politika, tak se vhánějí lidé v pocit
křivdy.