Úterý 30. listopadu 1937

Provedl-li rozpočtový výbor na vládní předloze změnu, musí svůj návrh předložiti sněmovně v té úpravě, jak se na ní usnesl. Bez této náležitosti nemohla by zpráva býti podkladem sněmovního jednání.

O státních podnicích a ostatních skupinách rozpočtových pojednal jsem a zaujal k nim stanovisko ve své řeči výborové a nemám, co bych k tom dodal, a také ne, co bych ze své řeči odvolával. Rovněž tak nebudu se vraceti k jednotlivým dílčím rozpočtům, ač bylo by to velmi lákavé.

V závěru své řeči chci však znova zdůrazniti, že velmi vřele pozdravuji oznámenou předlohu finančního řádu, které jsem se po léta dovolával. Finanční řád bude nesporně znamenat zvýšení odpovědnosti za hospodaření s povolenými úvěry. Je na čase učiniti konec horečnému chvatu s virementy, který se ke konci každého roku opakuje jen proto, aby se povolené položky vyčerpaly do posledního haléře. Také soustavnému překročování rozpočtu některými resorty bude tím položena do cesty závora.

Bylo-li kdy se zvláštní přísností nutno dávati pozor na každý vydávaný groš, je to rozpočtový rok 1938, pro který ukládají se obyvatelstvu mimořádně těžká břemena, která znamenají více práce a menší krajíc chleba. Nikdo z těch, kdo budou v budoucím roce s povoleným rozpočtem hospodařiti, nesmějí zapomenouti, jak těžce byly rozpočtové prostředky opatřeny. Všichni si musí uvědomit, že to nejsou jen koruny lehce vydělané, nýbrž že jde také o koruny, na nichž lpí pot těžké práce a odříkání značné části občanů tohoto státu a jejich rodin.

Rozpočet jest hospodářským plánem, v jehož nepřekročitelných mezích má se hospodařiti. Tím však není řečeno, že úvěry v něm se nalézající musí se utratit i tehdy, když toho není třeba.

Tentokrát bylo by zvlášť nevděčností kdybych také já - pan předseda rozpočtového výboru učinil tak již ve výboru - s tohoto místa nepoděkoval všem pánům, kteří s námi na rozpočtu pracovali. Je to především rozpočtová sekce ministerstva financí, jejíž práci měl jsem příležitost seznati ještě dříve, nežli byl rozpočet odevzdán sněmovně. Jsou to zástupcové nejvyššího účetního kontrolního úřadu, kteří se na této předběžné práci podíleli, jsou to rozpočtoví referenti resortních ministerstev a podniků, naši novináři a stenografové. Také oni nesli na svých bedrech tíhu rozpočtového jednání, tentokrát zvlášť úmorného. Děkuji i všem sněmovním úředníkům a zřízencům, kteří měli s rozpočtem co činit, a očekávám, že vláda učiní vše, aby parlament příště mohl při dostatečně vyměřeném času projednati rozpočet s takovou mírou vážnosti a odpovědnosti, jak vyžadují miliardové oběti vládou od poplatníků požadované. (Předsednictví převzal místopředseda dr Markovič.) Vykonávaje svoji zpravodajskou povinnost navrhuji v zastoupení rozpočtového výboru posl. sněmovně, aby finanční zákon, jímž se stanoví rozpočet na rok 1938, a jeho číselné přílohy přijala za podklad svého jednání a schválila jej ve znění, jak se na něm usnesl rozpočtový výbor. (Souhlas a potlesk.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní):

Podľa usnesenia predsedníctva snemovne mienim podľa § 43 jedn. poriadku rozdeliť rozpočtovú rozpravu na povšechnú a podrobnú.

Rozprava podrobná rozvržená by bola na 3 časti, a to:

Prvá časť podrobnej rozpravy, časť politická, totiž:

Z riadneho rozpočtu zo skupiny I. Vlastná štátna správa:

Oddiel A. Ústredné orgány štátu: kap. 1. Prezident republiky a kancelária prezidenta republiky, kap. 2. Zákonodarné sbory a kancelárie snemovieň, kap. 3. Predsedníctvo min. rady.

Oddiel B. Správa zahraničná a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničných vecí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany.

Z oddielu C. Správa vnútorná:

a) politická: kap. 6. Ministerstvo vnútra;

b) justičná a unifikačná: kap. 7. Ministerstvo spravedlivosti s Najvyšším súdom, kap. 8. Ministerstvo pre sjednotenie zákonov a organizácie správy, kap. 9. Najvyšší správny súd a Volebný súd.

Z mimoriadneho rozpočtu oddiel 2. Zvláštne potreby obrany štátu.

Druhá časť podrobnej rozpravy, časť kultúrna a sociálna, totiž z riadneho rozpočtu zo skupiny I. Vlastná štátna správa z oddielu C. Správa vnútorná:

c) kultúrna: kap. 10. Ministerstvo školstva a nár. osvety;

e) sociálna: kap. 16. Ministerstvo soc. pečlivosti, kap. 17. Ministerstvo ver. zdravotníctva a telesnej výchovy, kap. 18. Odpočivné a zaopatrovacie platy.

Tretia časť podrobnej rozpravy, časť hospodárska, dopravná a finančná:

Z riadneho rozpočtu:

Zo skupiny I. Vlastná štátna správa:

Z oddielu C. Správa vnútorná, lit. d) hospodárska a dopravná: kap. 11. Ministerstvo zemedelstva, kap. 12. Ministerstvo priemyslu, obchodu a živností, kap. 13. Ministerstvo ver. prác, kap. 14. Ministerstvo pošt a telegrafov, kap. 15. Ministerstvo železníc.

Oddiel D. Správa finančná: kap. 19. Ministerstvo financií, kap. 20. Všeobecná pokladničná správa.

Oddiel E. Kontrola štátnej správy: kap. 21. Najvyšší účetný kontrolný úrad.

Skupina II. Správa štátnych podnikov.

Skupina III. Podiele na štátnych daniach, dávkach a poplatkoch.

Skupina IV. Správa štátneho dlhu.

Z mimoriadneho rozpočtu oddiel 1. Investičné náklady štátnych podnikov.

Finančný zákon.

V 114. schôdzi posl. snemovne dňa 9. novembra 1937 bolo usnesené, aby o prehlásení ministra financií, ktoré v onej schôdzi urobil predkladajúc rozpočet, vykonala sa rozprava slúčená s prejednávaním osnovy rozpočtu a finančného zákona.

Podľa tohoto usnesenia prevedie sa tedy o tomto prehlásení p. ministra financií rozprava jednotná s prítomnou rozpravou rozpočtovou.

Lehotu rečnícku navrhujem podľa usnesenia predsedníctva tak, aby pre celú rozpočtovú rozpravu robila pre každý klub toľkorazy 7 minút, koľko má členov, najmenej však 60 minút na jeden klub. Hospitanti sa počítajú do počtu členov klubu, poslanci mimo klubov sa počítajú ako jeden klub.

Sú nejaké námietky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Niet ich.

Navrhnutá lehota rečnícka je schválená.

Pristúpime tedy najskorej k rozprave povšechnej.

Prihlásení sú rečníci: na strane "proti" pp. posl. dr Rosche, Jaross, dr Tiso, Gottwald, Gajda, dr Korláth, Zvoníček, Esterházy, dr Branžovský, dr Dominik, Trnka, Ivák; na strane "pro" posl. Beran, Hampl, Zeminová, de Witte, Ostrý, Stašek, Schulcz.

Dávam slovo prvému rečníkovi, prihlásenému na strane "proti", p. posl. dr Roschemu.

Posl. dr Rosche (německy): Slavná sněmovno!

Ve velké politické debatě o předloženém státním rozpočtu na rok 1938 v plenu poslanecké sněmovny přistupuje sudetskoněmecká strana na svobodném politickém kolbišti parlamentu jako první k positivní, konkretní diskusi, naplněné návrhy získanými na základě vlastních kritických argumentů o celé politice a publicistice vnitřní a zahraniční, nejsouc ovlivňována nervosním zástupcem vlády, kterému se konec konců jeví rozpuštění schůze jako nejjednodušší řešení. Naše kritika má býti věcná, ale pravdivá, i když bude ostrá. Vítáme podnět šéfredaktora "Práva lidu Stivína, u nějž nepožíváme zvláštní náklonnosti, aby exposé Hodžovo a všech důležitých resortních ministrů bylo v úplném znění uveřejněno v německé, české a francouzské řeči. Tento návrh doplňujeme v tom směru, aby i řeči sudetskoněmecké strany v rozpočtovém výboru byly uveřejněny v týchž řečích, aby se domácí i zahraniční veřejnost mohla přesvědčiti o pravé politické situaci. Kdybyste náš návrh nepřijali, přikročíme sami k uveřejnění svých řečí. U sudetských Němců jde o boj za právo. Bude nutno rozhodnouti otázku, kdo má v tomto boji pravdu a kdo ne, zda sudetští Němci nebo Češi. My sudetští Němci nesmíme a nechceme vypadati před světem jako kverulanti (Výkřiky komunistických poslanců), proto jsme vždy ochotni své stížnosti dokázati a doložiti.

Tato veliká politická debata by mohla býti plodná a přinésti jasno a určité výsledky, kdyby se politické strany dohodly, že povedou debatu gentlemenským způsobem podle pravidel anglického parlamentu, bez šovinismu, demagogie a propagandy, dbajíce vzájemného pocitu odpovědnosti, národnostního smýšlení, s věcnou upřímností beze strachu, omylů a klamu, reálně a pravdivě, jak vzájemně pohlížíme na situaci. Je samozřejmé, že jsou veliké rozdíly mezi českou a sudetskoněmeckou politikou, jinak by zde nebylo politického boje. Zásadním předpokladem při pokusu věc si vyjasniti je vzájemná dobrá vůle, víra a důvěra. Prostou negací nepokročíme v řešení otázky obou národů, nemluvě ani o řešení úplném.

Na české straně jste se sudetskými Němci, a to jak s Němci vládními, tak i samozřejmě se sudetskoněmeckou stranou, nanejvýš nespokojeni. Kdyby tak veliké hnutí, jako sudetskoněmecká strana, dosáhlo pochvaly před rozřešením národnostní otázky v tak krátké době politického života, byla by pravděpodobně naše politika špatná. Právě vaše nespokojenost je důkazem, že naše politika je správná. Pochvala politického odpůrce bývá často nejnebezpečnějším hodnocením a dokazuje, že politika není na správné cestě. Českou politiku podporují a velice chválí komunisté. Jen zkoumejte, zda tato pochvala není podezřelá nebo alespoň trapná pro politickou cestu. Nejsme žádnými světci a anděly a nechceme jimi také býti, nejsme však o nic horší než ostatní. Učinili jsme prohlášení k nejpodstatnějším otázkám státu, demokracie a republiky. Nepovažujeme za správné zahrnovati vás prohlášeními o své loyalitě. Jest řešiti otázku, zda sudetští Němci mají býti loyální před splněním a dosažením národnostního smíru nebo potom. Veliké politické hnutí sudetskoněmecké strany je časově mladé, mladí jsou však také lidé tohoto hnutí a to vyžaduje na české straně psychologického porozumění. Hlavní překážka projednávání a pokroků v řešení národnostní otázky spočívá v generační otázce jak na české, tak i na německé straně. Přes veškerou úctu a ocenění poctivě nabytého lidského a politického stáří stojí v obou táborech dvě generace proti sobě v aktivním politickém boji. Na české straně je to ještě první generace, která nepřipustila ani částečně nástup mladé generace. Mezi sudetskými Němci v sudetskoněmecké straně je již politicky činna druhá, mladá generace. V německých vládních stranách bojují ještě staří s mladými a staří brání jejich vzestupu. Na české straně vládne od založení státu politické dědictví ve formě dědičných ministerstev a dědičných ministrů a ve formě trvalé koalice. Je pravda, že tento stav znamená politickou kontinuitu a stabilitu, ale není to správné politicky, protože často se prudce srážejí, jako v soukromém životě, názory starých a mladých a již v otázce stáří zde není žádné shody. My sudetští Němci jsme hnutím Konráda Henleina vnesli do politiky na české i na německé vládní straně život. Náš politický tlak měl úspěch. Neboť je naší zásluhou, že se dnes mluví o národnostní otázce jako o otázce existujíc, že se o ní jedná a že se hledá její řešení. Je naprostým omylem, označujete-li nás proto jako isolované. Isolováni jsme jen v jednom směru: Jsme politicky svobodní lidé, bez závazků k české a sudetskoněmecké straně pro svou velikost, nezávislí ve svém rozhodování. Naše budoucí rozhodování není v žádném směru určeno a nejsme v tomto směru nijak vázáni. Politické hnutí, jímž se tak důkladně obírá politický přítel, ale zejména politický odpůrce, kterým se tak důkladně obírá domov i cizina, není isolováno. Označujete-li nás jako lidi, kteří nemají v politice úspěch, je to argumentace, která může býti předkládána jen člověku politicky naivnímu. Naopak: Náš úspěch je ohromný a udělal ze sudetských Němců významný subjekt doma i v zahraničí. Stačí několik cest do ciziny, aby bylo lze označiti tento stav jako neudržitelný. Doma nás označují jako politiky bez úspěchu a na cestách do ciziny skoro věří, že v našich rukou spočívá rozhodnutí o válce a míru v Evropě. Jsme se svou isolovaností a se svými neúspěchy zcela spokojeni a na nejlepší cestě docíliti pokroku v politickém problému sudetských Němců. Politika nikdy není stabilní, musí býti neustále pohyblivá a v politice neexistuje slovo nikdy. V ní se mísí oheň s vodou. "V politice", abych mluvil slovy zemřelého předsedy vlády Švehly, "se vládne i s čertem." V politice se mnoho mluví do větru, dílem z nerozumu, dílem ze zlé vůle, ze stranické nenávisti, z neukojitelné ctižádosti a závisti. Dostali bychom se asi o něco dále, kdyby se jednou předsedové poslaneckých klubů, ovšem za předpokladu dobré vůle, a významní členové českých a německých stran sešli na veřejném foru parlamentu jen za tím účelem, aby podebatovali na základě moderních politických názorů o pojmech státu, národa, vlasti, domova, věrnosti ke státu, věrnosti k národu, totality, demokracie a diktatury, národního socialismu, fašismu, komunismu atd. Na tyto pojmy pohlíží dnes následkem šíleně rychlého politického vývoje starostlivý politik, uvažuje-li o nich klidně, věcně a střízlivě, zcela jinak než jak se na ně pohlíží v politice zcela povrchně. Není přece již sporu, že žijeme dnes ve světě, pro nás lépe řečeno, v Evropě velikého duševního přelomu doby a politiky, v němž se obráží boj mezi velikými politickými světovými názory na poli sociálním. V boji o tyto veliké světové názory je pojem demokracie něčím druhotným. Každý by se mýlil, kdo by čekal na návrat měšťáckého a kapitalistického liberalismu, doba rozhodně zraje, abych mluvil s kolegou Mackem, který napsal v "Naší době" krásný článek o humanitním socialismu. Komunismus nemůže se státi žádnou náboženskou, mravní a morální teorií o spasení, podrží-li zásady třídního boje a třídní nenávisti. Na konci celého tohoto vývoje, až dosáhne nejvyššího stupně dokonalosti, stojí demokracie. V praksi se demokracie uplatní co nejsilněji tam, kde největší část národa bude státi za systémem. Také v naší demokracii, ve které se střetávají dynamické síly národního socialismu a fašismu na jedné a komunismu na druhé straně, v níž se jednotlivec prý politicky plně uplatňuje, rozhoduje i jednotlivec o veliké politice jen volbou důvěrníků, zatím co rozhodující politické otázky jsou určovány malými politickými sbory.

Nehlásáme nenávisti, ale vše, cokoliv kritisujeme, nač si stěžujeme, musí samozřejmě býti podle názoru našich odpůrců jen výrazem protistátnosti, iredenty, velezrady a revoluce a jak se to všelijak jmenuje. Přisámbůh, nejsme žádnými velezrádci nebo iredentisty. Neboť kdybychom jimi byli, bylo by zle s republikou. President dr Beneš, ministr spravedlnosti dr Dérer, který by to přece musil určitě věděti, nevěří v žádnou německou velezradu nebo iredentismus. Přesto nám smí politika a publicistika takto nadávati. Domnívám se, že to bude jen tak dlouho, pokud bude nutno zachovávati tento stav a pokud nás nebude potřebí. Ve vztazích k Německu je možný dnes jen korektní poměr, protože by jinak nemohla býti činěna taková šílená obranná opatření. My sudetští Němci musíme v této době vypadati velmi velezrádně a iredentisticky, protože ministr vnitra dr Černý ani nestačil obsaditi sudetskoněmecké území dosti hustě státní policií a četnictvem. Tento stav není konečně nic jiného než nejlacinější způsob a nejlepší forma počešťování našeho sudetskoněmeckého území. Tímto opatřením má býti na každém kroku ve dne i v noci dáváno pozor na to, co mluvíme, čeho se dopouštíme a co opomíjíme. Při tom je tato metoda hrubým vnikáním do našeho životního prostoru a jeho zužováním. Nesmíte se na české straně diviti, jsou-li dnes názory a nálady pohraničních Němců jiné než našich Němců ve vnitrozemí nebo v národnostních ostrovech. Národnostní otázku vítězně rozřeší jen ten, kdo si získá pohraniční Němce. I v nejtěžších politických dobách českého národa ve starém Rakousku nezacházelo se tak nelidsky a hrubě s českým územím, jako dnes to činíte s německým územím. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Staré Rakousko, kterému se vždy podobné věci vyčítají, a ve kterém bylo ve srovnání s námi velmi mnoho iredentistů a velezrádců na české straně, neustanovilo přes to v Jičíně, Mor. Ostravě a Počáplech, jedním slovem na celém českém venkově, ani jednoho státního policistu. Kol. Vičánek mi řekl, že za to bylo zavedeno četnictvo. Přes státní policii je u nás četnictvo ztrojnásobeno a k tomu byla pátrací oddělení vybavena ještě motocykly a automobily.

Mezi českou a sudetskoněmeckou politikou musí býti rozhodnuta otázka, která rozhodnutí a opatření na české a německé straně jsou jedině smměrodatná a významná a která politická linie rozhoduje: jsou směrodatnými president dr Beneš a odpovědný předseda vlády dr Hodža nebo vedlejší vláda byrokracie, Jednot a hraničářů? Jsou pro českou stranu směrodatná programová stanoviska Konráda Henleina a parlamentní delegace, nebo prohlášení prostého vojáka hnutí, jenž střílí vedle, a jež učinil z nadmírné horlivosti? Je směrodatná oficielní politika nebo tisk a publicistika? Tyto otázky jsou eminentně důležité, protože nálada udělá často pravý opak toho, co mělo býti směrodatným a rozhodujícím.

My sudetští Němci stojíme v 19 letech své politiky vždy před neomylností české politiky a neomylností české vlády. Domnívám se, že na německé straně neexistuje interpelace nebo dotaz, kterému by vláda dala za pravdu, slíbivši, že učinila ihned nápravu podle podané stížnosti. U nás musí byrokracie vždy míti pravdu, u nás se nikdy nesmí desavuovati policie, četnictvo nebo finanční stráž. My sudetští Němci nesmíme nikdy míti pravdu; když si stěžujeme, nesmí to býti pravda, když je to pravda, zkreslujeme věc a musíme býti vždy vinníky. Tak se nedělá politika, tak se vhánějí lidé v pocit křivdy.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP