Podzemní podkopy kladly se všude. Ve zničeném Španělsku i v napadené Číně, objevily se právě v těchto týdnech také nebezpečné příznaky ve velké Francii, stejně také Polsko přiznává, že v měsíci říjnu a listopadu šlo po samém okraji velikého nebezpečí převratu státního. Jestliže oba tyto státy zachovaly svou linii i do budoucna, může to býti jenom uklidněním pro ostatní Evropu. I u nás po 4 roky se rozlézají štvanice v pohraničí. Poturčenci bývají vždy horší nežli Turci. Náš národ neměl před válkou přímých sporů s Německou říší, také ne s Němci alpskými, stejně ne 15 let po světové válce. Věříme, kdyby nebylo štváčů henleinovských z našeho pohraničí, že nebylo by také tolik nedůvěry mezi Třetí říší a naším státem. Dnešní Henleinovci, ti jsou pouze potomci oněch divokých a nespoutaných Schönererovců, kteří za starého Rakouska mezi klidný život obou národů, Čechů a Němců, kladli nepřetržitě útočné podkopy. Jsou to právě také Henleinovci, kteří nepřetržitě malují čerta německého vpádu k nám. Odpovědná místa v Německu právě nedávno ohlásila, že takové zprávy jsou pouhým gangsterstvím. Ani Praha, a chceme věřiti zatím, pro tuto dobu, ani Berlín věci do války nepoženou. Naši Henleinovci by však válku velmi rádi viděli. Páni zapomínají, že by nejstrašnější náraz utrpěly právě pohraniční kraje, neboť bychom bránili své pohraničí ve velikém náporu na život a na smrt. Potom krásná severočeská města, tisíceré komíny továren a dolů, všechen ten kraj společné práce Čechů a Němců ocitl by se v troskách tak jako kdysi kraj kolem francouzského Verdunu. Na to myslí nejenom naši stateční hraničáři, nýbrž také slušní demokratičtí Němci stejně jako statisíce oněch německých matek, které by nerady viděly umírati svoje děti před svýma očima pro cizí zájmy.

Chci konstatovati na dvou příkladech divnou politiku Henleinovy strany. Polský vládní žurnalista Fajans projel v listopadu naše pohraniční kraje a tam mu Henleinovci vykládali, jak píše v polských novinách: Na kopcích, které vidíte před sebou, bude za 1/2 roku státi Göring s ohromnou armádou Německé říše. - Je opravdu podivné, že mohou lidé, kteří se nazývají státními příslušníky republiky Československé, vykládati takto velezrádně věci, které konec konců nejsou ani pro tuto dobu myslitelné. A vezměme druhý případ. Evropa je plna zmatků a neklidu. Ve Španělsku zuří občanská válka, v Číně statisíce lidí padají bez vypovězení války. V řadě evropských států tekla krev po ulicích měst. Bylo postiženo Rakousko, Německo, v Rusku přečetné popravy rovnaly vnitřní poměry a přece žádná válka, žádná revoluce a žádné povstání nevyvolalo tolik rozruchu uměle vytvořeného jako nepatrný incident v Teplicích, když jej agitace Henleinovců nafoukla na světodějnou událost. Škoda, že páni opustili lavice. Otázala bych se jich rovnou, zdali těmto poslancům Henleinovy strany není stydno způsobem tak neslýchaným rozeštvávati státy v době všeobecného evropského neklidu a zdali není zločinem na Němcích stejně jako na nás, choditi s rozsvícenou pochodní kolem otevřeného sudu s prachem v době velkého nebezpečí. Tři roky Henleinova strana nedělala nic jiného, nežli že štve německý stát proti nám. Tři roky Konrád Henlein nehnul pro sudetské Němce dohromady rukou, nýbrž chodil jen na nás žalovat do zahraničí. A v té době věnovala koalice miliardy na záchranu hospodářskou krisí postižených krajů, a naši demokratičtí Němci konali divy obětavé práce, aby zachránili svoje soukmenovce. Při tom měl p. Konrád Henlein ještě tolik smělosti, že poslal presidentu Benešovi velmi smělý a neslušný telegram. Není tisíckrát záslužnější práce, kterou vykonal velký náš president Beneš a celá koalice? Byl to president Beneš, který pro náboženský mír ve státě vykonal nesmírně mnoho. My to všichni loyálně uznáváme. Byl to president Beneš, který pro národní uklidnění a spolupráci vykonal stejně nesmírně mnoho. A stejně pro společnou práci všech stavů a stran. Proto běda všem, kdož rozvrat zbytečně vyvolávají z malicherných politických důvodů. Předseda vlády dr Milan Hodža usiluje úspěšně o přátelštější styk mezi státy střední Evropy. Jestliže se dílo to podaří, jak bychom si z celého srdce přáli, byl by to opravdu veliký pomník státnické práce největšího ze současných Slováků, dr Hodži. Ministr školství dr Franke dělá kulturní dohody se Švédskem, Norskem, Dánskem, Holandskem, Finskem, Lotyšskem atd. Ministr zdravotnictví burcuje celý lékařský svět do boje proti zhoubným nemocem doby. Parlament i vláda za hlubokého porozumění lidu sestavují dobrý státní rozpočet na r. 1938. To činíme v té době, kdy 20 států ze 26 v Evropě je zachváceno panikou a nejistotou před tím, co přinese příští doba. Jsme klidni, protože jsme připraveni. Na dobré i na zlé! Upozorňujeme ostatní svět. I když jsme tak říkajíc první na ráně, měli jsme hluboký smysl pro vážnou současnou práci v naší republice. Oslavovali jsme krásné kulturní jubileum 600letí našich národních škol, 600leté založení školy u Štěpána. Projednáváme vážně a odpovědně ohromné dílo právního dosahu, nový náš občanský zákoník. Přestavujeme hlavní město a všechna města a kraje v naší republice. Chystáme velkolepou státní výstavu na r. 1941. A uprostřed evropského neklidu a napětí připravujeme jubilejní oslavy republiky na příští rok. Zejména chystáme překrásný zázrak síly, nadšení a krásy, veliký všesokolský slet na r. 1938.

To není demokracie ustrašená a bečící, to je demokracie rázná, sebevědomá, ukázněná, která vysoko nad svými hlavami nese prapor svobody, pokroku a Masarykovy humanity. Denní život 15 milionového státu není ovšem žádnou idylou. I mezi námi trvají spory stran a zejména názory sociálního nebo hospodářského rázu, vždyť to je těžká práce při tak značném rozčlenění a rozvrstvení našeho obyvatelstva. Ale v lásce ke své vlasti a státu musíme býti opravdu příkladem všem, i velikým národům ostatním.

Přešla doba, kdy nás náboženské spory rozdělovaly. Přejde jednou doba, kdy také otázka rodného jazyka nebude příčinou k nenávisti mezi národy a státy.

V pohraničních krajích pro štvanice strany Konráda Henleina je život velmi těžký a nebezpečný. Pořádají se tam útoky stejně proti všem věrným našim hraničářům, jako proti demokratickým Němcům, odmítajícím rasovou, totalitní a diktátorskou politiku. Voláme proto znovu pana ministra vnitra, aby byl zostřen dozor na všechny štvavé a rozkladné živly v našem státě. I kdyby nosily fabrikantský kabát a bydlili v nádherných palácích českého severu. V pohraničí je značně dráže než ve vnitrozemí. Máme-li udržeti státní a veřejné zaměstnance tamní a učitele na těchto horkých místech, bude nutno pohraniční přídavek přiděliti všem (Potlesk.) veřejným zaměstnancům, a nikoliv pouze některým kategoriím.

Dohodu z 18. února koalice respektuje. Ale řekl to správně pan posl. Beran, když připomenul, že zde musí nastati také náležitá reciprocita Němců ve státní správě a musí býti také zabezpečena místa ve zněmčených obcích pro Čechy a musejí se dostati čeští živnostníci jako dodavatelé měst ve zněmčených krajích anebo krajích zmaďarštěných.

Také funkce vládních tajemníků v obcích jest absolutně nutná pro agendu souvisící s obranou republiky.

Zákon o rozpouštění protistátních stran nesmí zůstati jenom na papíře. Bude nutno také tento zákon prakticky prováděti. Konečně je to 4 roky námi požadovaný a jistě svrchovaně odůvodněný registrační zákon, který by aspoň znemožnil diktaturu různých takových "führerků", zákon, který by byl jistě dobrou ochranou proti nedemokratickým živlům v našem státě.

Byli bychom také vděčni panu ministrovi vnitra - četli jsme se zájmem o jeho cestě do jižních Čech a jinam, kdyby také často projel pohraniční kraje v severní Moravě, ve Slezsku, na Těšínsku, ale i na Podkarpatské Rusi a všechny kraje, kde irredenta prudce doráží na hranice našeho státu.

Republika r. 1937 vykonala dobré a užitečné dílo. Nezaměstnanost byla snížena o 400.000 osob; mezinárodní obchod stoupne ku konci roku nejméně o 35 %; podepřeli jsme nejen obranu země, nýbrž i vývozní politiku hospodářskou; zlepšili jsme obchodní smlouvy s četnými státy; nižší úroková míra prospěla nejen státní pokladně a samosprávě, nýbrž i výrobě a dlužníkům; v sociálním životě, přes to, že zde bylo hodně svrchovaně oprávněných náběhů k dosažení zlepšení platových a mzdových poměrů, minul tento rok bez jakýchkoliv velkých rušivých tonů; u státních a veřejných zaměstnanců nastoupena byla etapová cesta ke snížení platových srážek. Kulturní činnost v našem státě byla velmi intensivní. Zabezpečeny byly obvodové měšťanky, snížen počet žactva ve třídách, stavěny nové školy, proveden zákon inspektorský a s četnými státy byla zavedena dobrá kulturní dohoda. Za dlouhou řadu let před tím nebylo vykonáno tolik positivní a krásné kulturní práce jako právě za našeho ministra dr Frankeho. (Potlesk.)

Politicky podporovali jsme slušnou dohodu s našimi Němci i prvou etapu autonomie Podkarpatské Rusi. V politice menšin jsme svou povinnost splnili stoprocentně. Technickou, mravní a politickou obranu státu jsme vyvrcholili zákonem o branné výchově. Na sta velikých kulturních, hospodářských a sociálních akcí jsme provedli v minulém roce s úspěchem.

Umíme tvořit, umíme pracovat, umíme budovat, ale neumíme dílo své demokratické, silné republiky náležitě propagovat. Italie má velké ministerstvo státní propagandy s rozpočtem ročním přes 100 mil. Kč. Tento resort má jednoho ministra, 6 generálních ředitelů, 14 tskových atašé, 30 šéfů oddělení a 200 vysokých úředníků velmi odpovědně pracujících. Rakousko již za kancléře Dollfusse mělo spolkového komisaře propagandy s velmi rozsáhlou pravomocí. Rusko 18 let svěřovalo svou propagandu Třetí internacionále a teď, když to jaksi nešlo dobře dohromady, bere sovětský stát sám do rukou tuto propagandu a dělá ji podle svých možností také velkolepě. Německo je přímo mistrem propagandy doma i v cizině. Ministerstvo propagandy v Německu vede akci tiskem, filmem, rozhlasem, divadlem, prostě všemi prostředky, které jsou k disposici.

U nás se státní propaganda silně zanedbává. Uděláme často velké věci, ale štvavý tisk nám je potom zostudí. Rozhlas nedovede nejlepší věci také nejlépe podat. Film nebo divadlo se o velké veřejné akce republiky nestarají. Zejména rozhlas je dnes ohromná velmoc, pomalu větší než tisk, neboť slovo mluvené je velmi sugestivní, je-li náležitým způsobem předneseno. Náš rozhlas však nemůže přednášet sám, co by mu jednotliví lidé do rozhlasu přinesli. Určitou závadou je tu ČTK - a zde jsme u kořene nespokojenosti. ČTK nesleduje plnohodnotnou propagandu státní, nýbrž slouží častokráte jen jedné skupině v našem státě.

Proto klub čsl. nár. socialistických poslanců znovu reklamuje přímo při projednávání státního rozpočtu zestátnění rozhlasu a odpolitisování ČTK. (Potlesk.) Hlavně požadujeme, aby se získali nejskvělejší stylisté a také nejlepší deklamátoři do služeb našeho rozhlasu, aby státní propaganda mohla býti opravdu chloubou našeho státu.

Připomínám jako zajímavost, že náš rozhlas shání jeden milion posluchačů. Je to věc ušlechtilá a záslužná, ale, vzácní pánové a paní, v jednatelském sboru našeho rozhlasu mají i výrobci radioaparátu své zastoupení tedy lidé, kteří na rozhlase vydělávají, smějí o rozhlasu rozhodovat - ale jeden milion posluchačů nemá v jednatelském sboru ani jediného zástupce. Bylo by proto dobře, kdyby smlouva z r. 1925, která byla s rozhlasem sjednána, byla upravena a připuštěna také veřejná kontrola těch, kdož konec konců rozhlas také vydržují.

Po 7 letech strašné krise hospodářské a po 4 letech vystupňovaného nebezpečí a zbrojení musila se státní pokladna ocitnouti na dně, neboť 10 miliard Kč věnoval stát na zmírnění bídy, krise a nezaměstnanosti. Na bedrech státu ležela častokráte jediná odpovědnost za téměř milion nezaměstnaných a jejich rodin. Na 10 miliard Kč padlo potom do propasti zbrojení a na nezbytnou obranu republiky. Krise hospodářská je zatlačována, obrana republiky se buduje, přišel čas, kdy je nezbytno pomocí všech dáti zase státní finance do pořádku.

Mimořádná vydání vyžadují přirozeně také mimořádných příjmů. Úhradové předlohy se nerodily snadno a do poslední chvíle ještě koaliční strany na jejich definitivním sjednání spolupracují. Naši ministři, parlamentní kluby i náš finanční expert dr Klapka houževnatě a úspěšně prosazovali spravedlivé rozdělení nutných obětí. Mnohé se také podařilo, oč jednotlivé koaliční strany usilovaly. Při projednávání úhradových předloh osvětlí se tento problém v celém rozsahu. Nyní jenom registruji stručně:

Úpravu daně textilní zmírnili jsme z požadovaných 170 milionů Kč na 90 milionů Kč. Zejména ženy v této věci byly velice houževnaté a neodbytné. 40% výroby umělých tuků nesmí býti zdraženo, ačkoliv výrobci určitou daň také zaplatí. Petrolej ke svícení a líh k pálení v domácnostech nebude zdražen, i když přichází k zdanění olejů. Výnos daně z olejů bude většinou věnován silničnímu fondu. Nová daň cukerní 70 mil. Kč musí býti zaplacena kartelem. Nová daň lihová vynese 30 mil. Kč a z dynalkolu 18 mil. Kč. Zdá se nám, že bude třeba podívati se na lihový problém hlouběji. Dávku z karet a ostatní drobnější daně jsme podporovali z toho důvodu, že nezatěžují skutečně nezbytné denní potřeby našeho obyvatelstva.

Co je však nutno nyní probojovat, je zejména spravedlivý regresní zákon. Upozorňujeme, že v době velkého hospodářského kolísání nemůžeme slabá družstva stavební a dluhy přetížené obce zatěžovati příliš enormně novými požadavky, když se přece byty stavěly ne pro zisk nějakého jednotlivce, nýbrž pro veřejné dobro a veřejnou potřebu.

Vedle toho také považujeme zdanění kartelů, a to nejen z obratu, nýbrž také i při zápisu do rejstříku za velmi nezbytnou věc. Zemědělský velkokapitál vyšel tentokráte hodně úspěšně z tohoto presu daňového. Proto by bylo dobře, aby pozemková daň byla proměněna na daň výdělkovou, aby se tak stala daní progresivní ve skutečnosti, aby zemědělec tuto daň platil podle toho, co vytěží. (Potlesk.)

Daň důchodová nesmí býti pouze daní gážistů. V původní konstrukci ministr dr Franke s touto daní také nepočítal. Počítá-li se, že vynese u gážistů poplatek ze 16 miliard Kč, kdežto u negážistických řad pouze z 10 miliard Kč, je to nespravedlnost jistě zjevná a musí býti také na řádném přebudování této daně pracováno. V daňových věcech nepadlo poslední slovo. Nechceme ničiti výrobu, to řekl také velmi jasně sám zpravodaj rozpočtového výboru, vždyť na ní závisí také stejně osud 3 mil. zaměstnanců a konec konců daňový režim státní a samosprávný.

Parlament povoluje na r. 1938 4 1/2 miliardy na národní obranu. Neseme tedy, nese náš parlament největší odpovědnost za jejich odhlasování a je proto také spravedlivé, abychom mohli dobře vidět do toho, jak se s těmito ohromnými miliardami bude v příštím roce hospodařiti. Proto bychom snažně prosili, aby nejenom úsporná a kontrolní komise, nýbrž také rozpočtový a branný výbor měly možnost podívati se do velkého hospodaření s těmito miliardami. (Potlesk.)

Zaměstnanci pošt a železnic jsou povahou své služby také důležitým činitelem pro státní obranu, proto by také patřilo započítati je do kategorie oné třetí stráže obrany, která dostává mimořádný příplatek. Ministr pošt dosáhl letos úpravy platů nejnižších kategorií, začež jsme mu povděčni, a ministr železnic musí býti všemi námi podporován, aby také v jeho resortu se mohlo ulevit těm, kdož byli nejvíce postiženi srážkami a úspornými opatřeními.

Ministerstvo pošt by udělalo ženám snadno radost, kdyby v příštím roce, roce jubilejním, dalo na některý obor známek, třebas známek pro sociální péči o dítě, také obrazy žen nám nejdražších, a to pí Charl. Masarykové a Boženy Němcové. (Potlesk.) Vzpomínám také velmi obtížné služby velmi inteligentních telefonistek v centrálách, které také ženy našich ministrů, stejně jako poslankyně měly nedávno příležitost pozorovat.

Pan posl. Beran jako předseda největší koaliční strany zde řekl správnou věc, když připomněl nutnost, aby se při podporách v nezaměstnanosti nejenom šetřilo, nýbrž také řádně kontrolovalo. I naše strana je pro nejširší a nejhlubší kontrolu podpor v nezaměstnání a jsme také přesvědčeni, že to nebudou dělníci, kteří budou přistiženi při tom, že by byli falšovali své předlohy. (Potlesk.)

Zkrácení pracovní doby, o kterém mluvil velmi sugestivně pan předseda soc. dem. strany Hampl, je nutné už z tohoto důvodu, že nemůžeme vědět, jak se v příštích letech zhodnotí rozvinování konjunktury. Kdyby přišel nějaký menší otřes hospodářský, nastala by zase větší nezaměstnanost a bylo by nebezpečí, že bychom se dostali do oněch miliardových vydání, kterým by se dalo předejíti, kdyby se nějakým způsobem hledělo za souhlasu stran a odpovědných činitelů zkracovat pracovní dobu.

Jsem velmi povděčna tomu, že je přítomen pan ministr soc. péče. Byla jsem na velkém sjezdu mládeže, kde mne mladí lidé, hoši i děvčata, snažně prosili, abych požádala pana ministra, aby se podíval na špatné poměry mladých učňů a praktikantů. Někde se s nimi zachází velmi slušně - loyálně to konstatujeme - ale leckde je nepřidržují ke skutečnému řemeslu, k naučení se obchodu nebo k pracím kancelářským, nýbrž je prostě dávají sloužit tak jako děvče, které je pomocnicí v domácnosti, dávají jim tahat vozík a nechávají je v práci třebas 12 až 14 hodin denně, aniž by měli mladí lidé možnost dovolat se nápravy. Bylo by tedy nezbytně nutné, aby se tomuto našemu dorostu - a kvalifikovaného dorostu, dobře vyučeného, nesmírně potřebujeme - věnovala zvýšená pozornost, a když ani živnostenští inspektoři nemohou zasahovat do řemeslných živností, obchodů atd., aby se vybudovala nějaká jiná právní ochrana, která by se zabývala speciálně zájmy mladých učňů a dorostu z dílen a kanceláří.

Panu posl. Beranovi se také zdálo, že se na naše kulturní účely ve státě vydávají přece jen poměrně veliké sumy. Přiznávám, že dáváme mnoho, ale národ Komenského nemůže dávat málo na kulturu svého obyvatelstva a zůstane ctí našeho národa, že jsme kulturu nezapřeli ani v tvrdých letech sociální krise a že ji chceme náležitě dotovat, když se státu a obyvatelstvu vede trochu lépe. (Potlesk.)

Pan ministr školství hodlal také letos dáti na naši žádost několik milionů Kč na podporu obecních mateřských škol resp. zaměstnankyň, které jsou v nestátním služebním poměru. Bohužel úsporná komise seškrtala tyto položky. Proto prosíme, aby do příštího rozpočtu bylo na to něčím pamatováno, stejně tak, aby školským kursům pro pomocnice v domácnosti dostalo se vlídnějšího přijetí se strany druhých, zejména soukromých zaměstnavatelů.

Ministerstvo zdravotnictví je nám dlužno jeden důležitý a moderní potřebný zákon, a to zákon potravinářský. Dnes se falšuje a poškozuje mléko, máslo, sádlo, med, víno, barví se často i uzeniny, bílí se uměle mouka, aby vypadala lépe, a na konec i léky bývají dnes někdy falšované bez ohledu na ohrožení zdraví nemocných. Je proto nezbytně nutno, aby moderní zákon potravinářský měl také určitý pouvoir, aby mohl trestati rychle krátkou cestou, kdykoliv bude lidské zdraví a lidský majetek ohrožen v tomto směru.