Totéž platí o přiznání právní subjektivity naší národnostní skupině. Neboť i zde musíme zaujmouti stanovisko, že pokus rozřešiti sudetskoněmeckou otázku může míti jen tehdy nějakou cenu, obsahuje-li ustanovení, kde jsou především zakotvena ta všechna práva národnostní skupiny, která individuálně velmi těžce mohou býti zachycena a která přece existují jako právo vyššího řádu platící pro společenství, která mohou býti porušena anebo poskytnuta, která mohou býti uznána či nikoliv. Ztráta národních statků, o které jsme přišli vaší vinou pro vaši expansivní politiku především na poli hospodářském, úbytek národního jmění, ztráta pracovních možností způsobená vědomě provozovaným pronikáním do našich krajů, nás přivedly k poznatku, že nestačí individuální právo, i kdyby bylo sebe dokonalejší, aby zajistilo vlastnictví oněch nezbytných životních potřeb, bez nichž nemůžeme existovati. (Výkřiky poslanců komunistické strany.) Nediskutuji se stranou, jíž chybí k revoluci odvaha, k legalitě rozum a k odpovědnosti asi obojí. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky poslanců komunistické strany.) Především tato musí býti podchycena, máme-li se těšiti ze svého života v tomto státě. Ona především musí zůstati nedotčena i vámi Čechy a Slováky a my musíme míti jistotu, že naši potomci nebudou míti k disposici o jednu pracovní příležitost méně než my. O to nám jde. Jistě, v diskusi o našich požadavcích budete uplatňovati všechny argumenty, které mluví o tom, že takové požadavky jsou v rozporu s duchem ústavy a jednotnosti státu. Na to vám prohlašuji jedno: nehledě k tomu, že naše požadavky obsažené v zákonech na ochranu národností nejsou nijak v rozporu s ústavou nebo jednotností státu, donutili jste nás, pánové, sami i s vaši politikou, abychom se dívali na situaci, jak to činíme. Míra ochrany, kterou pro sebe reklamuje ohrožený, je vždy diktována prostředky útoku, kterých používá útočník. Bojem roste zkušenost a útočník musí si přičísti na svůj vrub, staví-li ohrožený pevnosti, které útoku odolávají.

V této souvislosti musím ostatně také konstatovati, že nespatřujeme v zákonech na ochranu národností námi navržených snad dokonalé řešení národnostní otázky, nýbrž že je považujeme za první a nejrozhodnější krok k vytvoření řádu, ve kterém jednotlivé národnosti ve státě se skutečně účastní státní správy jako rovné mezi rovnými.

Tím jsem vyslovil konečný cíl našich požadavků a není tajemstvím. Slovo "samospráva" bylo i s tohoto místa několikráte vysloveno. Dnes jako dříve zastáváme názor, že jen přiznání samosprávy národnostem bydlícím v uzavřené části státního území může vytvořiti předpoklady pro konečnou konsolidaci vnitřních poměrů ve státě.

Jsem si i v této souvislosti vědom vašeho odporu. Vím, jak veliké jsou mentální reservace, kterými ihned reagujete, jakmile přijde řeč na samosprávu. A přece by vám, pánové, nemusily býti cizí myšlenkové metody, které se zabývají zásadou samosprávy. Dnes jste si zvykli ihned reagovati mocnými útoky proti nám, mluviti o nedemokratickém smýšlení, ohrožení státu a iredentistických úmyslech, žádáme-li, aby se nám dostalo samosprávy. Asi jste zcela zapomněli, že jste sami hájili mnohem silněji než my dnes myšlenku samosprávy ve starém Rakousku. Připomínám vám to zde, že dnešní president dr Beneš při vylíčení rakouské otázky v r. 1908 sám prohlásil: "Skutečně je smíření obou národů v Čechách možné jen tehdy, mohou-li oba národové se těšiti úplné samosprávě. Jedno je třeba odděliti od druhého. Stát by přenechal národnostem úkoly spravovati se podle své vůle. Omezil by se na to, aby zaručil pořádek a pravidelnost ve veřejném životě, každá národnost by se vyvíjela podle svých sil a na stát by se dále nežalovalo, že dává přednost té či oné národnosti."

Dámy a pánové! Nezní to obsahově stejně s našimi dnešními požadavky? Nevyskytují se zde tytéž základní poznatky jako u nás? Jistě! Mohli byste mi namítnouti, že to byl názor pana presidenta před 30 lety. Prohlašuji vám však, že bychom takovou námitku nemohli chápat jinak, než jako neohrabaný pokus prohlásiti něco, co platilo, za neplatné. Bylo-li vám možno v r. 1908 žádati v Rakousku autonomii a když jste vy sami tehdy v tomto požadavku nespatřovali ani nic nedemokratického ani nic státu nebezpečného, platí stejné právo i dnes pro nás a to tím spíše, že zde jde o problém, který je starší než stát sám, jak dokázal právě citát dr Beneše. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Co se změnilo, pánové, jsou jen role, kterou vy jako český národ hrajete v této středoevropské tragedii. Konstatuji, že byste si ani sami sobě nedali nejlepší vysvědčení, kdybyste dnes zapírali názory, které platí nejen pro vás, nýbrž i pro každý národ, který se účastní řešení, jen proto, že jste politicky saturováni. Tím jsem řekl, s jakými politickými cíli musíte na naší straně počítat ve vývoji, který je před námi. Je na vás, abyste opustili politiku, která žije jen z fikcí, se kterými političtí žongléři dělají po určitou dobu politiku, se kterými však státníci nemohou řešiti žádný problém. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Pro řeči, které zde včera přednesli někteří vedoucí mužové ve sněmovně, byla charakteristická umírněnost až dosud zde neobvyklá a práce ve výboru jste ukončili jednomyslným přijetím resoluce, která se zabývala provedením ujednání z 18. února a která ukládala vládě, aby 18. únor skutečně provedla. Dovolte mi, abych vám k tomu řekl stanovisko své strany. Dali jsme svůj souhlas resoluci koaličních stran a své vývody jsme se snažili učiniti tak věcnými, že jistě nemáte příčiny, abyste mluvili o otrávení ovzduší, i když jsme se právě nestali konciliantními. Nevykládejte si, pánové, přesto naše stanovisko nesprávně! Neboť souhlas s resolucí nemůžete pojímati tak, jako bychom byli do jisté míry ochotni spolupůsobiti při uskutečňování dohod z 18. února. Právě naopak: sudetskoněmecká strana se dívá na ujednání ze dne 18. února mnohem nedůvěřivěji než kdy jindy a dobře ví, jaké naděje si v tomto směru děláte, že chcete na podkladě 18. února užíti nových metod pro provedení vaší staré koncepce národního státu, zrovna tak jako vy se nemýlíte v tom, že časy, kdy jste se mohli obírati sudetskoněmeckou otázkou, která byla mimo kontrolu světové veřejnosti, jak jste chtěli, minuly. Stejně dobře víme i my, že byste velmi rádi udělali z 18. února kulisu, abyste pod její záštitou dále prováděli svou starou odnárodňovací politiku. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Jsme velmi přesně informováni, v jaké míře se uplatňují snahy učiniti ze zásady poměrného zastoupení při přijímání do státních služeb nástroj počešťování a rozkladu uzavřeného německého území. Velmi přesně jsme poznali, jaká ohromná nebezpečí by přineslo užití zásady poměrného zastoupení třeba tam, kde jsou pod titulem 18. února Němci přijímáni do státních služeb, aby byli zaměstnáni někde na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi. Myslíte, že jsme dosti naivní, abychom podceňovali onu možnost odnárodňování, která se vám naskýtá právě tam, kde němečtí úředníci kteří byli přeloženi na východ republiky, jsou nuceni posílati své děti do české školy. (Různé výkřiky. - Místopředseda Sivák zvoní.) Ne, dámy a pánové, zde máme úplně otevřené oči a víme, na čem jsme.

Jestliže přes to neztrácíme nervy a zachováváme onu kázeň, která je vám tak záhadná a pro vás tak nepochopitelná, činíme tak jen proto, že víme, že vývoj pracuje pro nás a že všechny vaše zjevné i tajné úmysly jsou spádem a linií vývoje přiváděny ad absurdum. Se stejnou střízlivostí, s jakou prohlížíme vaše úmysly, zaznamenáváme zostření vnitropolitické situace, které vzniká tím, že den ode dne propadáte rychleji systému, jenž má asi jen jeden cíl: rozbíti jednotu našeho hnutí a jeho politickou dynamičnost.

Zásadu demokracie jste v praksi skoro ubili. Přijali jste zákony, pomocí kterých můžete každou hodinu a v každé denní době učiniti opatření, která se rovnají faktické právní nerovnosti mezi českým a německým územím v tomto státě. V zákoně o obraně státu jste zavedli kaučukový pojem státní nespolehlivosti a tím jste dali každému subalternimu úředníku možnost rozhodovati o svém umě o osudu sudetskoněmeckých existencí. Vystavěli jste na hranicích státu betonové valy a za tím účelem jste vyvlastnili lesy a pole, domy a usedlosti, půdu a pozemky a uložili jste obcím a soukromníkům břemena a domníváte se, že jste se tak postarali o bezpečnost státu. Ve svém boji proti nám jste přešli i přes poslední překážky, které vám ukládala demokracie a ústava. Poskytujete výhody německým vládním stranám v nejnedemokratičtější formě. Denně zabavují vaši censoři letáky, plakáty, brožury, noviny a články v našem tisku jen proto, že zaznamenáváme nějakou skutečnost, která je nepříjemná nějakému Spinovi, Czechovi nebo Zajičkovi.

Již celý rok odkládáte obecní volby, které předseda vlády označil jako čestný dluh, neprovádíte obecní volby ani tehdy, když jste si svým tak zvaným odpolitisováním zaručili, že straně bude skoro vůbec znemožněn vliv na volební boj. Ano, dokonce diskutujete o jmenování 2/3 všech obecních zástupců a při tom mluvíte o demokracii. Když si při tom ještě pomyslíme na sta sudetských vězňů, kteří sedí v žalářích pro nejsměšnější přestupky nebo vůbec nevinně (Různé výkřiky. - Místopředseda Sivák zvoní.), pak nechť vám je jasno, že i pro vás je zde závažný důvod, abyste brali naše návrhy na řešení národnostní otázky vážně. Víme velmi přesně, jak veliká je odpovědnost, kterou musíme my i vy v této chvíli nésti.

Domníváme se, že je možno, že vás především poslední zahraničně politický vývoj přesvědčil, jak velmi nutně je státu třeba vnitřního upevnění. Snad právě proto jste s to, abyste ocenili, co znamená, když prohlašujeme, že jsme dnes jako před tím ochotni ke konstruktivnímu řešení. Již jednou jsem dokázal, že vás vývoj nutil k tomu, abyste v tom neb onom bodě změnili své názory nebo alespoň svou taktiku a prohlašuji vám, že i v budoucnosti nezůstanete ušetřeni toho, že budete musiti opraviti svou politickou koncepci, protože se nekryje s duchem a spádem evropského vývoje. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Sivák (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Petrášek.

Posl. Petrášek: Slávna snemovňa!

Ja neidem vyprávať o rovnováhe rozpočtu, ja neidem ani mluviť o vysokých daniach, veď v tom pomáhaly opozičné i koaličné strany. Ja idem rečniť o tom, že či terajšia vláda zaslúži dôveru ľudu alebo nie.

Tri hodnoty má každý národ aj každý jednotlivec, to je viera, chlieb a jazyk alebo reč či národnosť. Čo sa viery týka, rozumiem tu, slávna snemovňa, náboženstvo, mravnosť, občianske mravy, školy, výchovu a rodinu. Myslím, že tu je ohromná väčšina obyvateľstva katolíkov, ale s Vatikánom nemáme konkordát, lež len modus vivendi. Keď vyšla v septembri pápežská bulla, vieme, že celá československá tlač sa tomu tešila, ešte i "Lidové noviny" a iné pokrokárske noviny. Ale sotva že bulla vyšla, čoskoro potom nastalo isté vytriezvenie, a čítame na pr. v "Robotníckych novinách", že záborový zákon o zabraní cirkevného majetku ostáva v platnosti i naďalej. Teda neviem, aký je to modus vivendi. Z cirkevného majetku chýba 30.000 jutár a na dlhoch je na ostatnom majetku tiež mnoho milionov. Ďalej sa pýtam, či vláda trvá i teraz na tom, čo jeden bývalý pán minister zahraničia povedal, že vlastne cirkev nie je majiteľkou cirkevného majetku, ktorý len užíva a ktorého majiteľom je vraj štát. Ja vidím a počúvam, že máme veľmi dobrý pomer aj s Rímom, Vatikánom, aj s Moskvou. Pýtal by som sa úctivo, že ktorý pomer z týchto dobrých pomerov je kordiálny, srdečný, a ktorý je len utilitaristický.

Tu je cirkevné školstvo, tu sú učitelia, kde veru medzi mnohými štátnymi učiteľmi trpia sa takí, čo náboženstvo urážajú. Máme každý deň konkrétne príklady. Rozdiel medzi zamoravskými historickými zemiami a Slovenskom: V Čechách a na Morave pri kongrue sa ráta desaťnásobný katastrálny čistý výnos, ale na Slovensku to krajinský úrad nechce povoliť. Mnohých kňazov udávajú a pozbavujú ich kongruy aj penzie na údaje špiclov, pri čom četníctvo asistuje. Poviem jeden markantný prípad. Jednoho kňaza udali jeho neprajníci, že vraj 28. októbra pri bohoslužbách stál síce pri oltári, keď hymnu zpievali, ale vraj neslušne sa choval, utieral si nos a fúkal. To je pred krajským súdom v Nitre dokázané a to četníctvo udalo a myslím, keď sme pri četníkoch, že bolo by dobré, keby ministerstvo vnútra to zariadilo tak, aby četníci miesto mnoho písania a t. zv. informovania - lebo informujú aj Slovákov náčelníkov - chytali zlodejov, lebo tomu lepšie rozumejú. To by bola ich prvotriedna povinnosť.

Čo sa týka cenzúry na Slovensku, sú tiež veľmi četné chyby. Uvediem len jeden pád. "Vôľa ľudu" týždeník, keď cituje z českých, zamoravských novín, bratislavská cenzúra to nedovolí.

Niečo o populácii, čo je veľmi zaujímavá otázka. To patrí k náboženstvu a mravným otázkam. Depopulácia je taká, že 120.000 nenarodených detí nám chýba. "Zlín", známy Baťov časopis, prináša štatistiku od r. 1931 až 1936, pokiaľ ide o prírastky v celej republike, ako populácia každý rok upadá. Rieknem len konečné číslice: V r. 1931 bol prírastok 105.000 osôb, v r. 1932 102.000, v r. 1933 82.000, v r. 1934 81.000, v r. 1935 66.000 a v r. 1936 len 56.000 osôb. Ohromný úpadok. "Groš" píše ešte zaujímavejšie. Budem citovať doslovne: "Populační úpadek v našem státě postupuje od východu na západ - od jihu na sever. V Čechách dosáhl tak povážlivé cifry, že nenastane-li podstatný obrat, za 80 let budou míti Čechy jen 3 1/2 mil. obyvatel." V "Lidových novinách" sme čítali od dr Churu, ktorý je profesorom na detskej klinike v Bratislave, že Slovensko bude bez dorastu; ačkoľvek na Slovensku natalita bola obstojnejšia, už tam tiež klesajú porody. Pán minister zdravotníctva - nedávno čítali sme o tom veľmi krásne veci - prednášal biologické, fyziologické, psychologické, zdravotnícke veci, ale najmenej spomínal veci hospodárske a tým menej nábožensko-mravné, kdežto biologiou, filosofiou, psychologiou sa viac detí v republike rodiť nebude. Práve vtedy, keď citujeme "Robotnícke noviny", tedy nie nejaké klerikálne, kde sa píše, že generácie je vždy menej, a štatistika ukazuje, že stúpa i kriminalita vôbec, menovite pokiaľ sa týka trestných činov spáchaných proti majetku, a branná odolnosť mladých ľudí veľmi klesá - potom počujeme o Velgovej a Horákovi, sú to prípady veľmi smutné - ten samý den, čítali sme, čo robí Mussolini. Mussolini ten istý deň - to bolo 19. decembra 1936 95 matkám s tisíci detí dal každej 5000 lir a životné poistenie. A u nás ča so robí? Po druhom dieťati zastaví sa rodiný príspevok. Ja by som veľa odporúčal pánu ministrovi zdravotníctva, keby si prečítal jednu anglickú knížku o natalite a depopulácii, ktorú napísal profesor oxfordské univerzity Härroda.

Teraz ohľadom viery. Ani vlády minulé, ani vláda terajšia dnes nechráni náboženstvo a rodinu, a preto sa šíri aj korupcia a nemôžem mať v tomto ohľade k vláde dôveru.

Prejdem na druhú otázku, chlebovú otázku. Neni o veľa šťastenejšia terajšia vláda ani v tejto otázke. Hovorí optimisticky, že chce zamedziť drahotu, ale keď devalvujeme a ohromné dane navalíme na obyvateľstvo, nuž musí drahota stúpať. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Vieme, že vysoké ceny sú ešte nie drahota, ale keď ceny stúpajú rýchlejšie než príjmy zamestnancov, vtedy je to už drahota. Myslím, že pán minister inž. Nečas to riekol a napísal, že polovica občianstva nemá existenčné minimum, pol milionu rodín žije pod úrovňou človeka, aspoň západoeuropského; živnostníci, obchodníci a remeselníci žijú mizerne, učitelia, úradníci, roľníci sú zadlžení, len malá časť žije, ako sa žiť má. - Keď toto, slávna snemovňa, v celej republike je tak, tak na Slovensku je to ešte o veľa horšie, tam sú i cesty a železnice horšie. Napísal som pánu ministrovi už pred 6 mesiacmi, že na dráhe Nemecké Pravno - Nové Zámky už 6 mesiacov pravidelne meškajú vlaky. Len "Strela" chodí znamenite z Prahy do Bratislavy a prináša príliv nových a nových zamestnancov. Na Slovensku sú obce a okresy zadlžené, krajina je chudobná, 6 tisíc km silníc udržuje štát v republike, ale na Slovensku jen niekoľko sto km. Zo silničného fondu dostalo Slovensko miesto 26% len 14%; Slovensko trpí krivdu aj pri fondoch, stavbách, vodných investíciách, všade sa so Slovenskom macošsky zachádza. Na pr. v sociálnej pečlivosti bolo na investície dané v Čechách 4.01 mil. Kč, na Morave 1.3 mil. Kč, na Slovensku len 0.35 mil. Kč a na Podkarpatskej Rusi dokonca len 0˙17 mil. Kč. Podobné je tomu pri investíciach u ministerstva pošt a min. zemedelstva.

Pokiaľ sa týka daní, netreba o tom veľa rečniť, to vieme, že neporiadok trvá ďalej. Vinohradníci predávajú za 80 halierov na Slovensku, najmä v okolí Nitry, víno a daň činí 1.60 Kč a teraz ju chcú ešte zvýšiť na 250 halierov.

Na obilný monopol doplácame 150 mil. Kč. Prečo štát si to neschová aj pri špirituse a v karteloch?

Rieky Hron, Ipel, Nitra a potoky robia škody. Regulácia bola sľúbená, ba nová železnica je stavaná, má do prevozu prijsť, Zbehy - Zlaté Moravce, ale nerobí sa nič, len sľuby; je to tiež škoda.

Daňové nedoplatky činia 2.753 mil. Kč. Rád by som videl, keby nám pán minister financií dal výkaz, prečo títo ľudia a ktorí sú to, čo neplatia dane.

Nuž, ale na Slovensku agrárna strana od liehu a cementu, cez slovenského prezidenta, náčelníka, notára, až po papriku a otruby všetko monopolizuje a bez legitimácie ani práce, ani dýchať nemožno.

Jedon pád rieknem, najhorší. Ako je možné, prosím, že jednomu trafikantovi-invalidovi v Nitre menom Jankovičovi vzali trafiku. Keď sa pýtal, prečo bezdôvodne mu bola vzatá trafika, finančné riaditeľstvo odpovedalo: Nepovieme dôvod, a dalo trafiku Ladislavu Benešovi, ktorý už má v Nitre na stanici kiosk, noviny predáva a je invalida.

Či môžeme mať dôveru tedy i v chlebovej otázke?

Naposled teda otázka rečová, národná. V tom je úplný chaos. Uznáva sa síce, že vraj najťažšia je menšinová otázka Nemcov, lež to nie je jediná otázka. Ja som počúval s obľubou reč pána kol. Staška o menšinách, že spravedlivosť má platiť atď., ale vždy sa hovorí len o Nemcoch, Slovensko nebolo spomenuté, tým menej Rusíni a Maďari. (Posl. Rybárik: My nie sme menšina, my sme rovnocenný národ!) Minister zahraničia hovorí, že je hriech, keď niekto neuzná československý národ. Ja myslím, že ohromná čiastka Slovenska podlieha tomuto hriechu, lebo je len málo takých ľudí, ktorí by neuznali, že slovenský národ jestvuje. O Pittsburghskej bilaterálnej dohode, ktorá tu včera bola spomenutá, sa hovorí, že vraj jedna stránka: to boli samozvanci, a keby tá druhá stránka, tí Slováci, povedali, že pri Martinskej deklarácii boli len samozvanci, čo bude vtedy? Myslím, že Slováci sú v tomto ohľade, v rečovej otázke - však to minule bolo dokazované - na tom horšie ako menšiny, lebo sú v nebezpečenstve, že pri tom bratstve, pri československom jazyku sa slovenčina stratí. Je faktom, že v Čechách sa úraduje česky, na Slovensku československy, v zahraničí nepočuť lež valuta česká, sport český, hudba česká, umenie české, hoci i tu môžeme spomenúť, že mnohí úradníci na Slovensku, keď si chcú získať sympatie obyvateľstva, predstavujú sa: Ja nie som Čech, ja som Moravan. Keď už Moravania robia akýsi rozdiel medzi Čechom a Moravanom, tým skôr môžu Slováci povedať, že Slováci sú samobytný národ. Majú svoju literatúru a svoju historiu, a tá mládež slovenská, ktorá teraz už aj na uliciach si žaluje a sa ponosuje, lebo chce reč i chlieb, je živým argumentom, že slovenský národ jestvuje.