Místopředseda Langr (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla 60 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášení jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl May, dr Tiso, Jaross, Šverma, dr Novotný, inž. Schwarz, Turček, dr Neuwirth, dr Štůla, dr Porubszky, Čavojský, J. Sedláček; na straně "pro" pp. posl. Polach, Mikuláš, dr Novák, Slavíček, dr Neuman, Tymeš, Polívka, Bergmann, Hatina, Netolický, Fiala.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", p. posl. Mayovi.

Posl. May (německy): Dámy a pánové! Kamarádi!

K státnímu závěrečnému účtu zaujali již podrobné stanovisko kamarádi dr Rosche, dr Peters a ing. Richter. Zbývá jen, abych konstatoval, že budeme samozřejmě hlasovati proti státnímu závěrečnému účtu, pokud se neprovede zásadní změna v hospodářské a finanční politice československé vlády a pokud této změny nedosáhneme.

Výklady kamarádů dr Roscheho, dr Peterse a ing. Richtra o státním závěrečném účtu v rozpočtovém výboru vzbudily ve veřejnosti značnou pozornost, ježto, jak známo, opustily koaliční strany místnost při řeči posl. dr Roscheho a ježto tyto výklady tří řečníků byly takové, že vzbudily největší zájem. Při poradách o státním rozpočtu, které se musily skončiti ve zcela krátké době, prohlásilo předsednictvo sněmovny, že při debatě o státním závěrečném účtu v plenu bude příležitost mluviti o všeobecných hospodářských otázkách, o vnitřní a zahraniční politice a o všech oborech státního života. My ze sudetskoněmecké strany se chápeme této příležitosti a řada našich řečníků zaujme stanovisko k důležitým otázkám veřejného života v československém státě.

Dnes bych vám chtěl především ještě jednou říci, že se divíme, že až do dnešního dne většina vás nechápe a nechce chápati, které síly vedly ke sjednocení sudetských Němců, kteří byli a jsou syti stranických rozbrojů; ještě stále nechcete pochopiti, že toto sjednocení je výsledkem a poznatkem let plných útrap. Je odpovědí oné politice a oněm politikům, kteří z politiky udělali frašku, čachry a úskoky, a to naprosto nikoliv jen mezi stranami, které jsou ve vládě a mimo ni, nýbrž frašku, čachry a úskoky stran, které po celou tu dobu tvořily koalici. [ ] Původní příčinou sjednocování sudetských Němců, kterého až dodnes nechápete, nejsou totiž nějaké nálady nebo naděje, nýbrž příčinou byly a jsou nedostatek práce, ztráta půdy a pracovních míst, zatlačování z veřejných služeb, zvláštní zjevy hospodářské krise v sudetskoněmeckém území, jedním slovem životní tíseň a bída.

Sudetští Němci žili dlouhý čas po založení československého státu jako v mátohách a jen velmi pomalu brali na vědomí nové poměry v československém státě. Teprve volání Konráda Henleina k novému postupu smetlo toto tak zhoubné stanovisko ke stále pokračujícímu omezování a to definitivně. Nové cíle, a z toho vyplývající možnosti a vyhlídky lidového hnutí, vlily novou vůli a odvahu k životu do sudetských Němců. Volební vítězství ze dne 19. května 1935 ukázalo konečně velikost a mohutnost tohoto sjednocení národních sil sudetských Němců. Ačkoliv jste naše přání spolurozhodovati příkře odmítli, nedali jsme se ničím, zhola ničím odraditi od své odpovědné práce, po tuto dobu jsme prováděli nejen tvrdou a bezohlednou kritiku všech zlořádů a nedostatků veřejného života v československém státě, nýbrž jako sudetskoněmečtí zástupci jsme jednali vždy odpovědně podle citů a vůle národa. Nehájili jsme jen ve svých řečích nové zásadní myšlenky, myšlenky pro poctivé dorozumění a spolupráci, nýbrž i v návrzích, interpelacích a dotazech a zvláště v jasných návrzích zákonů najdete důkazy konstruktivní, kladné, odpovědné práce posledních tří let.

Jedna vaše část uznala za vhodné tuto konstruktivní vůli prostě popříti a pomíjeti. Naše návrhy byly v této sněmovně přehlasovány jeden po druhém, na naše nesčetné interpelace se velmi často odpovídalo povrchně, ba dokonce většinou vyhýbavě, návrhy zákonů námi podané jste až dodnes nechali ležeti v zásuvkách, často jsme zakusili, že jsme narazili na nerozum, čirý nerozum, na nerozum, zlou vůli a [ ], která se děsivě projevovala. My na tom nejsme vinni. Nám nemůžete dávati vinu, že úroveň této sněmovny nelze nazvati uspokojující. Ti, kdož jsou za to odpovědni, nechť si to vyřídí se svým svědomím a budou se jednou za to odpovídati svému národu. My však se nedáme zadržeti hloupostí a zlou vůlí ve své snaze dosíci spravedlnosti a zajistiti naše životní podmínky. Politický vývoj v posledních letech definitivně ukázal, že přirozená práva národů na život se stále více a více uplatňují. Poznává se, že práva národů na život jsou důležitější a silnější než státní útvary, které nechtějí vyhověti životním nárokům národů. Nepoznáváte-li důsledky tohoto neúprosného vývoje posledních let nebo nechcete-li vyvoditi důsledky z tohoto vývoje a provozuje-li jedna vaše část dále politiku, jež nespočívá na realitách a skutečnostech, nýbrž na přáních, nadějích a spekulacích, politiku, která nemá s potřebami obyvatelstva nic společného, která se dokonce často i s těmito potřebami přímo rozcházejí pak vám jménem národních sudetských Němců, které v této sněmovně zastupujeme, v této době prohlašuji: Obraťte konečně dělejte politiku podle skutečností v této zemi a dělejte konečně politiku podle skutečností v tomto prostoru, kde žijeme! (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Sudetští Němci již dosti trpěli chybnou politikou dosavadních koalicí a československých vlád. Sudetští Němci jsou politicky zralí a vědí. že každá politika, která nezajišťuje národům život, je politikou chybnou a že se musí proti ní bojovati všemi prostředky, jež připouští právní cit národa. Prostý muž z lidu si přej pořádek a spravedlnost a především jistou práci. Až dosud jste málo dbali těchto přání a požadavků prostých pracujících lidí, neboť dělník, pracující člověk vůbec, lhostejno, zda Čech, Němec, Slovák, Maďar nebo Polák si dnes nedá namluviti, že bílé je černým, a nedá se již zmásti ve svém poctivém úsudku nějakými kejklemi, sliby nebo bůhvíjakým čarodějstvím. Co se až dosud udělalo v československém státě pro skutečný pořádek? Co se udělalo pro skutečnou spravedlnost, pro skutečnou práci? Každý dělník, živnostník a sedlák vám může o tom dáti jasný posudek, který ovšem nedopadne příliš lichotivě pro vaši činnost. Různé osobnosti poukázaly tu a tam na dosavadní klidný vývoj v Československé republice a udělaly z toho úspěch vládního umění. Nic není nesprávnějšího než když si to myslíte. Vděčíme především občanům, nedošlo-li v poslední době k žádným větším vnějším otřesům, ačkoliv si nelze představiti, jak jsou státní občané nespokojeni. Každý a především vy, již máte ponětí o skutečné náladě venku mezi obyvatelstvem, víte, že tento klid naprosto nezjednaly policejní metody, nýbrž že tento klidný vývoj tkví v pořádných, pořádkumilovných, pilných a snášelivých lidech, kteří bydlí v tomto státě. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Musím přímo říci: nedošlo-li k žádným větším vnějším otřesům, stalo se tak přes činnost policie. Máme pro to dosti důkazů a v tomto domě jsme jich dosti podali o tom, že gumové obušky a bajonety nejsou pravými nástroji, jež mají zajistiti klidný vývoj. Uvedli jsme již zde řadu skutečných událostí.

Při této příležitosti bych chtěl poukázati, že pověstné události při oné bitce v sále v Dolním Gruntu až do dnešního dne nebyly vyřízeny řádnými soudy, ačkoliv 63 lidí ze sudetskoněmecké strany, kteří byli zbiti obušky rudé obrany, bylo 3 až 4 týdny ve vazbě a potom muselo býti propuštěno. Pan policejní komisař Ruth, který na tom nese vinu a který se tenkráte zbaběle schoval za kulisy, místo aby konal svou povinnost, sedí ještě dodnes ve svém úřadě a páše neplechy dále. Nemusím se těmito věcmi blíže zabývati, jsou ještě v dobré paměti. Poukazuji na události v Ústí n. L. a Teplicích, až do dnešního dne se onen zcela neslýchaný případ nevyšetřil. Chtěl bych poukázati, jakou ohromnou kázeň naši lidé zachovávají, stanou-li se případy jako nyní před necelými 14 dny, kde v Boru na schůzi funkcionářů sudetskoněmecké strany se prostě zakázala pocta 52 lidem v okrese zemřelým a nepřipustil se ani výpočet mrtvých. Když jsem v této schůzi prohlásil. že se na příslušném místě zeptám po důvodech tohoto zákazu a že zjistím, že asi jde o nedorozumění - neboť kdyby tomu tak nebylo, pocítili bychom to jako neslýchanou urážku, že nesmíme ani vzdáti poctu svým mrtvým - uznal zástupce vlády za vhodné schůzi rozpustiti. Vděčíme jen slušnému četnictvu, že vyhnalo lidi ze sálu humánním způsobem. Tímto zástupcem vlády byl pan Chrt, který přišel k sudetským Němcům odněkud jako koloniální důstojník. O těchto četných nepořádcích, které zjišťujeme, nechci dále podrobně mluviti.

Chtěl bych jen poukázati, že nepořádky jsou nejlépe charakterisovány tím, že jsme v našem sudetskoněmeckém území neustále svědky rozepří mezi úřady, kompetečních sporů mezi četnictvem a státní policií, mezi okresním úřadem, četnictvem a státní policií, že neustále dostáváme různé pokyny od skoro týchž úřadů; tyto povolují, ony rozpouštějí, třetí zakazuje, tak se věci mají. Chtěl bych poukázati, že se právě sudetskoněmeckým státním občanům velmi často stává, že spisy najednou nelze nalézti, že zmizí a nemohou býti nalezeny a že se tím připravují jednotliví státní občané o důležitá práva. Chtěl bych říci, že dlouhý rakouskouherský loket byl v Československé republice ještě velmi prodloužen, že se čeká po léta na vyřízení, zvláště jde-li "jen" o sudetské Němce. Nemusím se těmito věcmi jednotlivě zabývati, o tom se zde častěji jednalo a ohromný počet interpelací je důkazním materiálem. Kdybyste je jen četli, vstávaly by vám vlasy na hlavě nad nesmírným nepořádkem, který je dnes ve všech oborech veřejného života. Můžeme jen prohlásiti: Máte-li tolik řečí a slibů, mohli byste právě zavedením skutečného pořádku, o který státnímu občanu jde, skutečně něco vykonati a tím byste přispěli ke konsolidaci, kterou máte stále v ústech.

Nyní k otázce spravedlivosti! Druhý to veliký požadavek, který klade prostý člověk každé odpovědné vládě a státu.

V posledních dnech se právě mnoho mluví o tom, že se Československu podařilo uskutečniti pravou spravedlnost na základě rovnoprávnosti jednotlivců a jednotlivých národností a že budete se snažiti dále úspěšně pracovati na tomto podkladě a že budete dobrým příkladem. Jak to vypadá ve skutečnosti? Není potřebí zahloubati se do velikých otázek, abychom mohli procítiti ona ohromná pokoření, která počínají přidělováním poukázek na chléb a končí obsazováním úřednických míst, od vylučování z důstojnických škol až do snahy znemožniti nutné investice v sudetskoněmeckém území, od odpírání německého vyučování až k odstrkování německých vysokých škol, jejich zařízení a ústavů. Chtěl bych při této příležitosti vám připomenouti jen jedno heslo: Poměry v pražských nemocnicích, především v universitních nemocnicích, jsou do nebe volajícím bezprávím, trvajícím již léta. Až dosud jste nehnuli prstem, abyste zjednali nápravu, ačkoliv neustále prohlašujete, že chcete prováděti investice. Dovolíte-li, aby taková ostuda zůstávala v Praze, v srdci státu, můžete si představiti poměry ve venkovských nemocnicích! Jděte do Krásné Lípy nebo do jiných nemocnic. Sami jste zjistili, že případů záškrtu přibylo v posledním roce v sudetskoněmeckém pohraničním území o 30 %, že venku řádí tyfus a můžete zjistiti, že dnes musí v infekčních pavilonech ležeti 3 až 4 děti v jedné posteli. Pojďte jen ven a prohlédněte si to. (Výkřiky.)

Pak to jde dále od nesmyslných konfiskací (Hluk.) až k bezuzdné štvanici, kterou stále trpíte, ba dokonce mlčky podporujete. Nu, a co se stalo s třetím požadavkem, se zajištěním práce? Ano, byly provedeny četné investice. Ale kde? To se již často konstatovalo. Nedávno uvedl zvláště kolega Richter čísla, která jste až dodnes nemohli vyvrátiti, kde jste investovali a kde jste měli investovati, kdybyste byli skutečně chtěli poskytnouti práci lidem, kteří ji nejnutněji potřebují. Nejen že jste nechali zaniknouti tisíce podniků, přímo úmyslně jste je ničili a osud desetitisíců lidí, chtějících pracovat, vás do dneška nedojal. Ohromné sumy se vydávaly na investice kdysi, aby se vytvořila konkurence německému průmyslu a německému řemeslu, nyní ohromné částky na neproduktivní práci. Ovšem právě těmito pracemi jste zvláště obmyslili sudetskoněmecké území. Právě v této době, kdy vydáváte tolik peněz na neproduktivní práce, necháváte dráhy v sudetskoněmeckém území chátrati. Podívejte se jen na nádraží v Ústí, Podmoklech, Chřibské-Rybništi, Rumburku, tedy právě na hranicích, u bran republiky. Podívejte se na tamní poměry a posuďte sami, zda jste tam vykonali to, co se vykonati mělo, co byste vlastně musili vykonati, chcete-li československý stát skutečně representovati tak, jak si toho vždy přejete. Nehledě k jednotlivým důležitým silnicím jsou silnice v sudetskoněmeckém území ve stavu přímo středověkém, ale nejen že necháváte tyto silnice v nynějším stavu, necháváte je chátrati dále, tak že lze jen říci, že vozová cesta na statku je často lepší než okresní nebo zemská silnice v československém státě.

Nechci zde ani mluviti o bytové nouzi a o nedostatečné péči o vhodné byty. Víte sami, že jste ani v Praze neučinili nutná opatření, nemluvě ani o tom, že byste se starali o lidi v sudetskoněmeckém území, již nevinně byli uvrženi do bídy. Opatření práce neproduktivními výdaji na opevnění nejen že způsobilo sudetskoněmeckému území omezení různého druhu, tak že nejchudší z chudých nemohou ani sbírati v lesích dříví a jahody, nýbrž vzbudilo v lidech pocity, do kterých byste se mohli vžíti, kdybyste se vmyslili do jejich postavení. Řemeslníci a dělníci, kteří byli pochybenou hospodářskou politikou přivedeni na mizinu, musí civěti doma s rukama složenýma v klín, zatím co jiní z daleka přivezení lidé provádějí práci, která se platí z výtěžku sudetskoněmeckých daní, a pokud se zaměstná sudetskoněmecký dělník na opevňovacích pracích, musí si dáti líbiti největší pokoření, největší urážky, jen aby si po 3 nebo 4 letech nezaměstnanosti mohl vydělati několik korun. [ ].

To jsou zjištění o skutečné situaci, jež musíme učiniti, opakoval jsem jen věci, které zde byly x-kráte konstatovány. Divím se, že nechcete viděti, že vůle k životu a životní síla sudetských Němců neustále rostla přes vaší pochybenou politiku. Je pobuřující, že jedna vaše část stále a stále popichuje a povzbuzuje byrokracii a policii, aby mařily anebo rušivě zasahovaly do zařízení, vytvořených dobrovolnými, mimo státní břemena poskytnutými příspěvky. Zatím co se v našem území lidé přes šílenou politiku jedné vaší části namáhají, aby vytvořili začátky společné činnosti, posílení a ozdravění, spočívá vaše činnost v přímo sadistickém odstraňování těchto začátků. Poukazuji na to, kolik z vás se snažilo dělati obtíže sudetskoněmecké národní pomoci. I letos máme nesčetné důkazy, že jste dělali obtíže této dobrovolné pomocné akci pro nejchudší, o něž se nestaráte. Chtěl bych jen zdůrazniti to, jaké obtíže jste činili při provozu pracovních táborů v minulém roce, že jste rozháněli lidi, kteří se sešli, aby vybředli z beznadějných poměrů, aby zase mohli produktivně pracovati - ostuda, kterou vám velmi hořce vyčte každý, jenž se snaží překonati následky této politiky, nesmyslné především s hospodářského hlediska. Stačí jen poukázati na obtíže při pomocných akcích pro děti v minulém roce, jež provedly Svaz Němců a jiné instituce. Chtěl bych ještě jednou ukázati na jedinečný případ, kdy se zakázal odjezd do ciziny, do Německa 6000 dětí, trpících bídou a slabých, aby se zotavily a posílily. Poukazuji na zákaz soukromého vyučování, které bylo zavedeno, aby se vyhublým a vyhladovělým dětem uspořilo několik hodin cesty do školy. Chtěl bych veřejně poukázati na skutečnost volající do nebe, která se udála před několika týdny. Žádali jste, aby se z darů z ciziny pro hladovějící děti platilo ještě clo. Na jednotlivých celnicích se musily potraviny darované hladovějícím dětem spáliti a zničiti. (Výkřiky.)

K tomuto bezpráví, které se alespoň jedna vaše část pokouší denně na nás páchati, patří také zkreslování volebních výsledků do okresních zastupitelstev, tak že v četných okresích jde vše dále vyšlapanou cestou a tím se přímo brání každé konstruktivní práci. (Předsednictví převzal místopředseda Vávra.) Jmenování vládních komisařů. Úřadování správních komisí po delší než zákonnou dobu. Nekonání obecních voleb, jež mají podle zákona býti dávno provedeny. Je úžasné, jaké nesprávné stanovisko máte ještě dnes k sudetským Němcům. Divím se, jak stále úmyslně vyvoláváte nedorozumění, a divím se, jak se neustále pokoušíte zlomyslnými denunciacemi rušiti klidný život v tomto státě.

Chci vše shrnouti a ještě jednou prohlásiti: prostý člověk venku chce pořádek, spravedlnost a práci. Zjednejte pořádek, dejte průchod spravedlnosti a opatřte konečně práci i sudetským Němcům, na niž mají právo jako občané, kteří až dosud vzorně plnili své povinnosti ke státu. (Potlesk.)

Vidíme a můžeme neustále konstatovati, že se nemůžete odhodlati k takové změně stanoviska a že stále hledáte východisko v tom, že provádíte zdánlivá řešení. Chtěl bych v této souvislosti poukázati na prohlášení presidenta Beneše, který v Liberci pravil (čte):

"Vím, že naši Němci mají praktické stížnosti, přání a požadavky. Ve věcech jazykových a školských nejsou to otázky zásadního rázu, které by se nedaly snadno vyříditi rozumnou praksí. V otázkách hospodářských jde v podstatě rovněž o otázku rozumové prakse. Neváhám při této příležitosti prohlásiti, že se v těch věcech staly chyby, které by se neměly již opakovati, na př. tím, že z českých krajů byly do smíšených území postižených nezaměstnaností přivezeni dělníci a podnikatelé.

Největší obtíže se naskýtají při otázkách úředníků a státních zaměstnanců. Je zde řada oprávněných přání."

No, a potom došlo k pověstnému 18. únoru. Zdánlivé řešení. Co byl 18. únor a co se z něho stalo? Musíme se ptáti, proč došlo k tomuto zdánlivému řešení. Co pak nám ukazoval politický vývoj posledního desítiletí? Trosky aktivistických stran se rozhodly v r. 1926, tedy v době, kdy měly ještě za sebou veliké masy přívrženců a kdy měly také politický význam tomu odpovídající, že opustí dosavadní cestu a že se účastní československé vlády. Tehdy prohlásily, že musí touto cestou jíti z vědomí odpovědnosti, aby mohly ve vládě lépe a účinněji zastupovati a hájiti sudetskoněmecké nároky a zájmy. Čeho však aktivistické strany v tomto desítiletí až dosud dosáhly? Za prvé: Účastnily se vlády plných 10 let, aniž se poměry sudetských Němců alespoň v jediném bodě zlepšily. Za druhé: V tomto desetiletí se poměry sudetských Němců neustále zhoršovaly jak národnostně, tak i politicky, hospodářsky a kulturně. Za třetí: Postavení trosek aktivistických stran ve vládě bylo přes jejich povolnost vždy slabší a bezvýznamnější.