Zejména německá žurnalistika využívá
v poslední době okolnosti, že má u nás
tak vysokou úmrtnost kojenců, že prý
už jsme v řadě států, kde úmrtnost
kojenců je nejvyšší. Je pravda, že
u nás máme vysokou úmrtnost kojenců,
je pravda, že u nás na 1.000 živě narozených
dítek zmírá 130 dětí. Ale nejsou
to, slavná sněmovno, zas jenom okresy s převahou
německého obyvatelstva, s převahou německého
živlu, nýbrž jsou to také okresy s převahou
českého živlu v našem vnitrozemí,
a je jich asi stejný počet na stejný počet
obyvatelstva. Prostě vysoká kojenecká úmrtnost
zde je, ale nezaviňují to důvody, které
jsou proti nám a proti republice za hranicemi uváděny,
že vládní režim hospodářsky
utiskuje pohraniční Němce a že prostě
chce touto politikou vyhladiti, jak to výslovně
stojí v "Angriffu", německý živel
a že chce vyhladiti z pohraničí německou
minoritu. Není to tak. Je pravda, slavná sněmovno,
že Němci mají, ale jen o nepatrné procento,
vyšší úmrtnost kojenců. Ale příčiny
neleží v těch věcech, které jsou
proti nám zdůrazňovány, nýbrž
mají zase svou jinou příčinu, povahy
snad bych řekl i mravní, kterou nemůže
žádný vládní režim napravovati
a říditi nějakými zákony. Mezi
dětmi českého původu a dětmi
německého původu je veliký rozdíl
v počtu nemanželských dětí. Jestliže
na 10 manželských dětí českého
původu připadá jedno dítě nemanželské,
tedy u Němců připadají na 10 dětí
manželských 2 děti nemanželské.
Nechci zdůrazňovati, že bychom byli po této
stránce morálnější, mravnější
- toho jsem dalek - nežli Němci. Ale pravda je, že
pokud je kojenecká úmrtnost vyšší
u německého živlu, je to prostě jenom
o toto nepatrné procento, protože jistě, že
děti nemanželsky narozené, děti z nemanželských
rodičů jsou na tom daleko sociálně
hůře nežli děti manželské
a konečně nežli dítě, které
je s radostí očekáváno, kdežto
dítě třeba nežádoucí samozřejmě
je více ohrožováno nemocemi a je vystaveno
snáze úmrtnosti než dítě manželské.
Stejně je tomu, porovnáváte-li tato statistická
čísla i pokud jde o úmrtnost matek při
porodu. Němci měli si tuto statistiku lépe
prostudovat, poněvadž je pochopitelno, že matka
svobodná, která po prvé dává
dítěti život, je sama více na životě
ohrožena a je také více ohroženo její
děcko nežli žena provdaná nebo děcko
z manželských rodičů. Tedy jsou to především
příčiny sociální. To není
žádný útisk režimu, útisk
vlády, jak se to chce namluviti v tisku a jak pro ti nám
úžasná propaganda pracuje. Nemyslete, že
tyto věci nám mnoho neuškodily v cizině!
Zejména v Anglii zveličovali je zvlášť
důrazným způsobem, že chceme vyhladověti
a zničiti německou minoritu tím, že
nedbáme o kojence a případně o zvýšení
natality, že prostě Němců po této
stránce si nehledíme.
Ovšem populační problém to je věc
také především Němců samých.
V tom nemůže Němcům československá
vláda nějakými opatřeními pomáhat.
Ovšem vláda se má pozastaviti nad strašlivým
číslem úmrtnosti kojenců. A tu musím
zdůrazniti, že všechny naše vlády
od r. 1927 prováděly skutečně antipopulační
politiku, jak o tom svědčí řada zákonů.
Jak je nám známo, ministerstvo zdravotnictví
mluví o jakémsi bojovném plánu proti
kojenecké úmrtnosti a projevuje snahu tyto věci
napraviti. Vláda ovšem má povinnost vypracovati
řádný program proti kojenecké úmrtnosti,
a i když nemusíme v Československé republice
hlásati nějakou populační expansi,
jak to dělají dynamické státy, jako
to dělá Italie a Německo, je to povinností
nejen pana ministra zdravotnictví, nýbrž i
pana ministra financí, neboť bojovný plán
proti kojenecké úmrtnosti bude vyžadovati prozatím
řadu novelisací zákonů. Mám
zde na mysli na př. platový zákon. Vždyť
to byla přímo poukázka jen na dvě
děti podle francouzského způsobu; to prostě
byl zákon, který nám po prvé po této
stránce populačně velmi ublížil.
Dalším nástrojem německé propagandy
proti nám jsou sebevraždy. Jakým způsobem
se využívá tohoto problému sebevražd
proti Československé republice, ukazuje článek,
který jeden poslanec sudetskoněmecké strany
napsal do seriosního časopisu anglického,
že prý v Československé republice jsou
Němci na tom zase z důvodů hospodářské
bídy, hospodářských katastrof, hospodářské
krise a útisku vládním režimem tak zle,
že prý od r. 1920 do r. 1930 spáchalo 20.000
Němců jen v Čechách sebevraždu.
A co tomu řeknete, jestliže v Mnichově vyšla
vážná kniha pana univ. prof. dr Tyrala, který
býval naším státním příslušníkem
- byl to lékař v Brně, a je nyní ředitelem
ústavu pro zkoumání rasové hygieny
a rasové čistoty v Mnichově - v níž
napsal, že desetkrát tolik jako v celém Německu
je sebevražd Němců v zemi České,
což je jen důsledek vládní politiky
proti německé minoritě. Prosím, to
mohl napsati universitní profesor, ačkoli za celou
dobu od r. 1920 do r. 1930 podle statistik našeho Státního
úřadu statistického spáchalo v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku v okresech s převahou německého
obyvatelstva pouze 11.000 Němců sebevraždu
a nikoliv, jak také tvrdí nejmenovaný poslanec
sudetskoněmecké strany a vedle něho profesor
ústavu pro rasovou hygienu v Mnichově dr Tyrala
20.000 Němců jen v Čechách. V těchto
11.000 sebevrahů je asi 1.800 příslušníků
národnosti české. Je to nepravda, jsou to
hausnumera v této německé knize. Také
příčiny těchto sebevražd, jak
se vykládají se strany německých spisovatelů,
sociologů a žurnalistů, neodpovídají
pravdě. Kdyby byl býval tento anonymní poslanec
sudetskoněmecké strany seriosní, tak by byl
býval musel napsat, že sice v Čechách
je vysoké procento sebevražd, že absolutní
číslice je velmi vysoká, ale že v Německu
je vyšší a že toto číslo dosud
ani s okresy, které bychom vyňali z národnostně
smíšeného území, nedosahuje této
výše a že, pokud jde o sebevraždy, jsme
asi tak na čtvrtém nebo pátém místě.
Na celém světě jsou především
Japonci tam je to samozřejmé, protože je tam
sebevražda jakýmsi hrdinstvím - v Evropě
je na prvém místě Německo, pak přijde
Holandsko, Švýcarsko a teprve Československo.
A jestliže některé okresy v Čechách
jako okresy, které přiléhají od Liberce
k Děčínu v národnostně smíšeném
území k saským hranicím, vykazují
vysoké procento sebevražd, pak zase musíme
hledati jiné důvody tohoto zjevu a nikoliv ty, které
uvádí poslanec sudetskoněmecké strany
a které jsou uváděny ve vážných
vědeckých knihách prof. Tyrala nebo ve vážném
anglickém měsíčníku, nýbrž
je to zase zjev úplně jiný. Je to prostě
vysoká industrialisace kraje; a jestliže si opatříte
statistiku a sociologické dílo nebo dílo
o sebevraždách od německého spisovatele
Krosse, přesvědčíte se, že již
před válkou, za dob nejvyššího
hospodářského blahobytu, se pozastavoval
nad tím, že Sasko a přilehlé okresy
v zemi české a naopak přilehlé okresy
ze zemí českých k Sasku vykazují úžasné
číslo sebevražd. Odůvodňoval
to tím, že hospodářský blahobyt
a pronikání městsko-průmyslové
civilisace v těchto průmyslových obvodech
přinesly také úchylky sociální
a různé zjevy morální. Přímo
pak to odůvodňuje, když dělá
závěr k této statistice, že v Sasku
jsou to příčiny sexuálních
úchylek, že je to homosexualita, kterou byly zachváceny
také okresy v Čechách a měly skutečně
v této době vliv na vysoké procento sebevražd.
Příčiny, které jsou tedy uváděny
rozvášněným tiskem sudetskoněmecké
strany proti nám, n eodpovídají pravdě.
Zkoumáme-li poslední zprávy o sebevraždách,
které byly vydány v poslední době
Státním úřadem statistickým,
co seznáváme? Že ve vnitrozemí u nás
za doby hospodářské krise sebevraždy
stouply, kdežto v pohraničních okresech, kde
čísla sebevražd byla tak nebezpečná,
sebevraždy poklesly proti okresům českým.
Anebo kdyby bylo pravda, že sebevraždy Němců
jsou následek československého vládního
režimu a hospodářského útisku,
jak je to potom se sebevraždami Němců na Moravě,
kde moravští Němci, a to jenom proto, že
nejsou tak proniknuti civilisací městsko-průmyslovou,
vykazují daleko menší počet sebevražd,
než vykazuje naše české vnitrozemí.
Nebo je Němcům na Moravě vládní
režim příznivější než
Čechům v Čechách? Tyto propagační
prostředky, kterých se proti nám v cizině
využívá a pro které cizina skutečně
posuzovala poměry u nás velmi zle a nebezpečně,
můžeme říci, že neodpovídají
skutečnosti a všechna ta čísla, která
jsou udávána, jsou čísla neobjektivní
a nemají opory v naší státní
statistice, jsou nepravdivá, vymyšlená, jsou
to prostě, jak říkají Němci,
hausnumera.
Kol. Bergmann přede mnou uváděl také
statistiky školské. Já uvedu několik
málo čísel. Jestliže nacházíme
ve statistikách Státního úřadu
statistického, že Němci mají obecných
škol 2844, tedy jestliže vezmeme národnostní
podíl Němců a srovnáme-li to s počtem
obyvatelstva našeho, československého, tak
Němci mají o 440 obecných škol více
a stejně tak mají o 654 tříd více,
než má většinový národ československý.
A tak bychom mohli i u učitelstva a u ostatních
školských otázek dokázat, že prostě
Němci v Československé republice mají
postaráno o školství tak dokonale, jako nemají
ani ve státě sousedním, jako bylo Rakousko
nebo jako je samotné Německo
Slavná sněmovno, jestliže i s tohoto místa
mohl pan posl. Hodina před nedávnem žalovat
na československou vládu a Československou
republiku, pokud jde o útisk kulturní v otázkách
školských, prosím, jestliže ještě
dnes vydržujeme školy také pro 15, pro 10 dětí
a dokonce 6 německých škol jenom pro 5 dětí,
kde je jeden německý učitel na třídu
o 5 dětech, jestliže v Hustopečích na
Moravě máme reálku, která má,
tuším, v kvartě již jenom 4 žáky
a má asi 5 profesorů, jak můžeme, slavná
sněmovno, ještě činit pro Němce
v Československu víc v otázkách kulturních?
Jak jsem si zjistil, podle poslední statistiky o sčítání
lidu v Německé říši, které
tam bylo provedeno, bylo v Německu napočítáno
67,800.000 obyvatel. Současně s touto statistikou
byl vydán přehled o národním školství
v říši Německé; mají tam
52.763 obecných škol, tedy jedna obecná škola
v Německu připadá na 1285 obyvatel. V Československu
naši Němci, kterých bylo napočítáno
při posledním sčítání
lidu 3,231.688, mají 3287 škol a jedna obecná
škola připadá pouze na 983 obyvatel. (Slyšte!)
Tedy, slavná sněmovno, kolik ještě
by musila Německá říše postaviti
obecných škol, aby tam bylo o školy tak postaráno
jako o Němce v Československu? A při tom
je notoricky, všeobecně známo, že Německo
je považováno za zemi nejvyššího
stupně vzdělanosti. Ale jestliže Němci
u nás v Československu mají více škol,
respektive jestliže více obyvatel nebo dětí
může tyto školy navštěvovati nežli
v samém Německu, pak se domnívám,
že československý vládní režim
se dokonale postaral o německou menšinu, jestliže
o ní máme postaráno lépe než
je postaráno o obecné školství v mateřské
zemi.
Stále se tvrdí, že prý znásilňujeme
Němce tím, že děti převádíme
do českých škol. Slavná sněmovno,
já jsem si opatřil, když tu byl uváděn
konkretní případ, ten případ
z Běhánek, přesné informace. Ale je
to něco tak nesprávného, nespravedlivého,
jestliže může letět novinami do světa
zpráva, že prý v české škole
v Běhánkách tvrdým, neústupným
režimem proti Němcům, je 25 dítek, které
pocházejí z manželství, kde matka je
Češka a otec Čech, 12 dítek, kde otec
je Čech a matka Němka, tedy ze smíšeného
manželství, po tom 12 dítek, kde otec je Němec
a matka Češka, a 54 dítek, kde otec je Němec
a matka Němka. Je to pravda. Ale náš řídící
učitel, který dělal zápis do této
školy, posílal německé rodiče
i na okresního školního inspektora do Teplic,
aby jim to rozmluvil. Ta škola v Běhánkách
nestačí, je to jedna z nejhorších budov
na severu Čech, jakou znám. Třídy
jsou tam v pravém slova smyslu dětmi přecpány.
Mám tu prohlášení německých
rodičů. Otec píše, že proto dává
13letého chlapce do české školy, poněvadž
si myslí, že 13letý kluk má na politiku
dosti času, že si myslí, že učitel
má ve škole učit a ne dělat politiku.
Proto dal dítě do české školy.
Mám v ruce řadu prohlášení, kde
němečtí rodičové prohlašují
spontánně a dobrovolně, že si přejí,
aby se dítě naučilo českému
jazyku, státnímu jazyku, že prostě chtějí,
aby jejich děti ovládaly oba jazyky, státní
československý i německý.
Při debatě tu bylo důrazně voláno,
že ve vysokém školství jsou Němci
utiskováni. Kol. Bergmann tu statisticky prokázal,
jaký náklad dáváme na německé
techniky. Slavná sněmovno, můžete si
to zjistit, a jsou to autentické zprávy německé,
z Německé říše, máme je
i zde v knihovně: V Německu je 10 technických
škol vysokých v Rakousku pro 7 mil. Němců
jsou 2 techniky, pro 68 milionů v Německé
říši je 10 technik! Já nevím,
co by ještě měl dělat československý
vládní režim, aby po stránce vysokých
škol uspokojil sudetskoněmeckou stranu.
Pokud jde o vysoké školy, vezmeme-li i těch
2.3 německých universit v Německu a srovnáme-li
to s počtem německého obyvatelstva v Československé
republice a s počtem vysokých škol německých
u nás, jsou i ve vysokém školství Němci
v naší republice na tom lépe než Němci
v sousední říši. Ale ať jde o školy
obecné, měšťanské nebo střední,
lze prokázat, že čsl. většinový
státní živel je na tom, pokud jde o počet
škol, tříd, o počet učitelů
a profesorů i pokud jde o vysoké školy, hůře
než živel německý. Musejí se tedy
Němci spokojit s tím, že ještě
alespoň 20 let bude československá vláda
dohánět, co tu bylo zanedbáno a čím
jsme trpěli za strašného rakouského
režimu. Nikdy s námi nebude řeč o tom,
abychom přistoupili na to, co se nám nabízelo
sudetskoněmeckou stranou v otázkách kulturních,
a abychom vzali za základ k vyrovnání kulturních
otázek stav, jaký byl 28. října 1918.
Němci se rozčilují, že máme v
českých školách měšťanských
a obecných dohromady asi 14.000 německých
dětí. Podívejte se do statistik a srovnejte
to s dřívější dobou, kdy na německé
školy v celém Rakousku - mám na mysli Čechy,
Moravu i Vídeň chodilo každým rokem
k zápisu 160.000 dětí českých,
poněvadž pro ně nebylo českých
škol. Byly tak nuceny navštěvovati německé
přelévárny, poněvadž se nám,
ať už v Čechách, na Moravě, ve
Slezsku nebo ve Vídni, nedostávalo českých
škol.
Naše strana loyálně přistoupila k ujednání
z 18. února, dala k němu souhlas, ale máme
námitky, pokud se týče provádění
této úmluvy mezi vládní koalicí
a německými aktivisty. Nemohli bychom souhlasit
s tím, kdyby se postupovalo tak, jak si to někteří
němečtí dělníci soc. demokratičtí
snad jen omylem představují. Chtěli nám
totiž v Teplicích v lopatárně zastavit
práci jen proto, že v závodě měl
se státi v čele 10 dělníků
skupinářem Slovák, který měl
řádnou kvalifikaci a odbornou školu. Německé
soc. demokratické dělnictvo v kovoprůmyslu
chtělo zahájit stávku a znemožnit, aby
tento kvalifikovaný dělník Slovák
dostal místo skupináře. Proti takovému
postupu máme ovšem řadu námitek. Máme
za to, že se na to ani nemůže vztahovat ujednání,
o kterém byla řeč. V Obrnicích byl
okamžitě s místa suspendován železniční
zřízenec jen proto, že zapomněl - a
Obrnice mají českého starostu - německy
vyvolat stanici. Byl na denunciaci prý poslance sudetskoněmecké
strany z tohoto místa odvolán a poslán do
vnitrozemí. (Slyšte!) Stejně tak neodpovídá
zmíněnému ujednání, jestliže
železniční zřízenec - konduktér
byl odstraněn z trati jen proto, že se zapomněl
německy otázat, nechybí-li někomu
jízdenka.
Stejně ovšem očekáváme, že
se ujednání z 18. února bude provádět
také v německých městech. Nechci uvádět
- vedlo by mne to příliš daleko - jména
všech těch měst, ale uvedu jen jedno. Můžeme
říci, že podobně je tomu v řadě
jiných měst. Jsou to na př. Litoměřice,
kde při posledním sčítání
bylo napočteno 35 % Čechů. Obecní
administrativa zaměstnává 24 úředníků
a 24 zřízenců. Z celkového počtu
úřednictva je jediný kancelářský
úředník, a to ještě na podřízeném
místě, národnosti české. (Slyšte!)
Městská spořitelna má 13 úředníků,
z toho ani jednoho českého úředníka
a pouze jednoho zřízence. Všeobecná
veřejná nemocnice v Litoměřicích
zaměstnává celkem 9 zaměstnanců,
z lékařů ta m není žádný
národnosti české, ačkoliv jde o město,
kde je 38 % Čechů, a o okres, který je na
tuto veřejnou nemocnici odkázán a čítá
43 % českého obyvatelstva. Toto obyvatelstvo se
nemůže česky dohovořiti s lékařem,
poněvadž jen snad jediný z lékařů
v nemocnici zaměstnaných mluví česky,
a to ještě špatně. Okr. výbor zaměstnává
celkem asi 11 úředníků, ale ani jednoho
Čecha. Ovšem pokud jde o cestáře, je
tam z 12 cestářů asi 6 národnosti
české. Zprostředkovatelna práce na
tomto okrese, který má 43 % obyvatel národnosti
české, zaměstnává 7 úředníků
německé národnosti a jen 2 Čechy.
Stejně je tomu v chorobinci, kde je 6 zaměstnanců,
z toho jen 1 Čech. Okr. nemocenská pojišťovna,
která má přes 40 % pojištěnců
české národnosti a dohromady 12.000 pojištěnců,
zaměstnává 32 zaměstnanců,
z toho 5 Čechů, ale jen jeden z nich má význačnější
postavení, ostatní 4 jsou v postavení podřízeném.
Tak bych mohl jmenovat řadu měst v severních
Čechách, kde dohoda tak, jak se měla v autonomních
svazcích provádět, prováděna
není. (Předsednictví převzal místopředseda
Košek.) Český i německý dělník
domluví se v pojišťovně milevské,
německý montér domluví se v Čáslavi
v pojišťovně i v nemocnici, ale žádáme,
aby v okresech s tak silným českým živlem,
jako je Duchcov, Litoměřice, Most, Bílina,
Chomutov a v řadě jiných měst, v nemocenských
pojišťovnách byl počet českých
úředníků odpovídající
počtu pojištěnců, a to i na místech
vlivných, nikoliv jen na místech podřízených.
(Potlesk.)
Také pokud jde o veřejné nemocnice, voláme
po spravedlivém rozřešení jazykové
otázky. Je nemožné, aby se ani v Litoměřicích
nebo v řadě jiných velkých měst
s veřejnými nemocnicemi český ošetřovanec
nedomluvil s lékařem česky. Takový
stav je nesnesitelný.
Ještě bych chtěl tlumočit některé
požadavky našich hraničářů.
Je pravda, že ministerstvo vnitra na naše stížnosti,
zákroky a interpelace učinilo řadu bezpečnostních
opatření, ale ta ještě nestačí.
Hraničáři a hraničářské
korporace volají po tom, aby do všech obcí
byli jmenováni vládní tajemníci, kteří
by obstarávali - tak jako by to měli dělat
v obcích českých - vojenskou agendu, která
je prováděna v přenesené působnosti
obcemi. Nevím, co se s touto předlohou stalo, patrně
už projednávána nebude. Ale přece nějakým
způsobem se tyto věci musejí napravit.
Pan ministr vnitra by měl vyhověti naléhavé
žádosti českých hraničářů
a obsadit v ministerstvu vnitra místo, které již
4 roky obsazeno není. Jde o místo po zemřelém
vlád. tajemníku, který obstarával
hraničářské věci. Přes
všechny naše urgence se nemohou hraničářské
jednoty dovolat tohoto opatření. Je to přehnané,
volá-li se ze sudetskoněmecké strany, aby
se rozpustily naše menšinové korporace, které
zasahují příliš do vládní
politiky. Přesvědčil jsem se, že tyto
korporace mají na ministerstvo vnitra malý vliv,
ale že tam má větší vliv p. dr
Peters (Hlasy: To je pravda!) a p. dr Hodina,
když tam v nějakých záležitostech
intervenují.
Měl bych ještě řadu stížností;
zejména pan ministr vnitra by měl rozhodně
vypovědět z naší země redaktory,
kteří jsou cizími státními
příslušníky a píší
proti naší republice a vládě v této
době všechny útočné články,
které čtete v sudetskoněmeckých časopisech.
Tito redaktoři jsou v Chebu, Karlových Varech, Mostě,
Liberci, jsou všude a nemůžeme se dovolat nápravy,
ač jsou to cizí státní příslušníci
a v novinách, které redigují, štvou
nezřízeným způsobem. Jsem přesvědčen,
že pan ministr vnitra musí učiniti co nejdříve
pořádek. Končím. (Potlesk.)