Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi výboru zahraničného pri odst. 2 poriadku, pánovi posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!

Mezi Československem a Maďarskem po 7 let nebylo řádné obchodní smlouvy. K vypovědění staré obchodní smlouvy z r. 1927 došlo r. 1930. Tato věc nepřispívala ovšem k dobru žádné straně, a proto se začalo v posledních letech, v době úvah o vybudování hospodářské spolupráce mezi státy středoevropskými, volati po odstranění tohoto bezesmluvního, oběma zemím škodlivého stavu.

Před 3 lety, 14. června r. 1935 došlo k prozatímní úpravě obchodních styků mezi oběma státy t. zv. obchodní dohodou. Její dodatek ze dne 16. června r. 1936 upravil potom také otázky veterinářské. A tak se připravovalo sjednávání nové řádné obchodní smlouvy, k níž došlo loňského roku, 17. listopadu r. 1937 v Praze.

Tato rámcová smlouva dává pevný podklad jednak k normalisaci a jednak k dalšímu klidnému vývoji hospodářských styků mezi republikou Československou a královstvím Maďarským. Smlouvou se zajišťuje vzájemná aplikace nejvyšších výhod, dále paritní nakládání s příslušníky, se zbožím a s dopravními prostředky jak pozemními, tak vodními obou smluvních států. Dále upravuje smlouva otázky, týkající se nastupování a provozování živností, jakož i otázky daní a dávek. Nová smlouva omezuje u srovnání se starou smlouvou z r. 1927 do značné míry celně tarifní text, jež to za 7 bezesmluvních let a pak vlivem krise a vázaného hospodářství došlo v národním hospodářství obou států k velikým změnám strukturálním. Je to důsledek snah po postačitelnosti, vyvolaných tlakem hospodářského poklesu. Proto rozsah výměny zboží mezi oběma státy bude se každý rok smlouvati znova zvláštními úpravami a dohodami o platebním styku. Rozsah vzájemného obchodu na r. 1938 možno odhadnouti částkou 1/2 miliardy Kč.

Nedílnou částí obchodní smlouvy, o které jednáme, je úmluva veterinární, jakož i úmluva o pohraničním styku, které však se předkládají zákonodárnému sboru zvlášť. Ochrana sociálního pojištění dělníků a zaměstnanců, jakož i otázka vzájemného připouštění konsulů, jejich výsad, výhrad a kompetence se ponechává další úpravě, a tak obchodní smlouva ze dne 17. listopadu 1937 je celý soubor instrumentů, kterými se definitivně upravují hospodářské styky mezi naší republikou a královstvím Maďarským a sjednává se základ a předpoklad zdárného jejich vývoje do budoucnosti.

Jest jasno, slavná sněmovno, že ujednání řádné obchodní smlouvy s Maďarskem po 7 letech bezesmluvních jest událostí významnou nejen hospodářsky, nýbrž také politicky. Také politicky se obě země tím sbližují a usnadňuje se mezi nimi dobrý sousedský poměr, jak je potřebí k vzájemnému středoevropskému pochopení a spolupráci.

Zahraniční výbor ve shodě s výborem živn.-obchodním projednal řečenou smlouvu a doporučuje ji posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi zahraničného výboru k tretímu odstavci poriadku, p. posl. dr Lukáčovi.

Zpravodaj posl. dr Lukáč: Vážená snemovňa!

Pán predseda vlády pred tromi týždňami vo svojej reči hovoril o dobrých, normálnych stykoch s kráľovstvom Maďarským. Úmluva, ktorú predkladá naša vláda snemovniam, o úprave pohraničného styku medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským je ďalším príspevkom k tým normálnym a ešte zlepšiť sa majúcim stykom.

V zahraničnom výbore sme obšírne prebrali tento vládny návrh úmluvy a dospeli sme k týmto hľadiskám:

I naše štátne hranice na juhu a juhovýchode republiky, teda hranice Československej republiky s kráľovstvom Maďarským, ako hranice všade často pretínajú súkromné zemedelské podniky, alebo iné zemedelské hospodárstva, lúky a polia súkromné i obecné. Menovite sa to vzťahuje na ony časti hraníc, kde so ony odchyľujú od veľkej hranice, tvoriacej prirodzenú liniu, od Dunaja, a kde sa tak začína hranica menších prirodzených medzí. Ba i tam, kde takéto prirodzené medzetvoria hranice, ako na príklad rieka Ipeľ a pod., nikdy nie sú také, že by mohly úplne brať do povahy i miestne hospodárske záujmy. Týmto hraničným rozdelením je teda na veľkom úseku menovite juhovýchodnom dotknutý hospodársky záujem súkromný i obecný tak s jednej, ako s druhej strany, s československej i maďarskej.

Veľmi mnoho obcí i s jednej i s druhej strany leží bezprostredne v pásme hraničnom, a to i tak, že domy sú na jednej strane a pozemky na druhej, alebo opačne. Celé poipeľské obce by som mohol menovať, kde je to tak. Je teda iba vítané, keď sa v prospech záujmov obyvateľstva týchto pomedzí hraničných urobila úmluva, podpísaná 17. novembra 1937 ak ratifikácii predkladaná teraz snemovniam, aby s ňou prejavily súhlas podľa §u 64, odst. 1, čís. 1 ústavnej listiny.

Úmluva obsahuje XXIX článkov a záverečný vysvetľujúci protokol. Články úmluvy precizujú pojem pohraničného pásma, ním sú územné pruhy, ktorých šírka nebude zásadne presahovať 10 km, poťažne kde toho vyžadujú špeciálne pomery, tak po dohode ústredných úradov oboch smluvných strán až 15 km. Riešenie prestupu hraníc za účelom zemedelských, poľných, lesných a banských prác na svojich vlastných pozemkoch, ležiacich v súsednom pohraničnom pásme, alebo za účelom nútnej návštevy a pomoci lekárskej, porodnickej, hasičskej, slovom záchrannej, je v systéme prepustkovom. Úmluva ustanovuje tri druhy prepustiek, a to vzor A pre majiteľov pôdy a nájomcov, vzor B pre členov rodiny, pomocné sily, nádenníkov, sezónnych zemedelských robotníkov, pre lekárov, zverolekárov, porodné asistentky a osoby, ktoré z iných podobných humanitných dôvodov musia v patričnom pásme pravidelne prekročovať hranice, a vzor C pre ostatných obyvateľov pásma, ktorí by zo závažných, naliehavých dôvodov príležitostne prekročili hranice. Tieto osobné, ako i časové okolnosti uvádza úmluva veľmi presne a podrobne, čo je správne vzhľadom na nútnosť kontroly, i zo štátnych bezpečnostných dôvodov. Úmluva určuje miesta a čas možnosti prekročenia hraníc. Veľmi dôležité sú ustanovenia colné, čl. XII až XXV, ako i podrobnosti možností dopravovania zbožia, nakoľko je osvobodené od cla a dávok. Duch úmluvy je výrazný v XVI. článku, kde sa výslovne hovorí, že týmto hospodárstvam a iným prácam nesmie sa prekážať a ich záujmy sťažovať. Úmluva veľmi správne je rozšírená okrem čiste hospodárskych oblastí i na oblasť sanitnú a humanitnú.

Výbor zahraničný jednal vo schôdzi dňa 15. marca 1938 o shora uvedenom vládnom návrhu, pripojil sa k usneseniu výboru živn-obchodného a doporúča ho posl. snemovni k ústavnému schváleniu. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Pristúpime teraz k spoločnej rozprave.

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem lehotu rečnícku 40 minút. (Námitky nebyly.)

Námietok niet. Navržená lehota je schválená.

Prihlásení sú rečníci na straně "proti": pp. posl. dr Szüllő, Kundt, Široký, dr Tiso, Kopecký a dr Wolf.

Dávam slovo prvému rečníkovi, prihlásenému na strane "proti", p. posl. dr Szüllőmu.

Posl. dr Szüllő (maďarsky): Vážená snemovňa! Najprv chcem prehovoriť maďarsky a potom slovensky k tomuto návrhu a chcem prečítať naše stanovisko, ktoré zaujímajú tunajší Maďari v tomto štáte (čte):

Pred verejným forumom posl. snemovne pribíjam, že v tejto republike je nielen otázka slovenská, nielen nemecká, poľská a rusínska, lež i otázka maďarská. S tohoto miesta prehlašujem, že Maďarstvo ani s hľadiska kultúrneho, ani hospodárskeho, ani verejnoprávneho nezískalo tých oprávneností, ktoré mu garantovali tvorcovia štátu československého vtedy, keď pri príležitosti nového rozdelenia Europy utvorili túto republiku.

My všetci v tejto republike pociťujeme tú konštruktívnu chybu republiky, že táto republika bola utvorená z dvoch štátov, z Rakúska a Maďarska, ktoré žily dvoma právnymi i hospodárskymi životy. V obidvoch štátoch vyvinuly sa po dobu 1000 rokov iná kultúra, iné zákony a iné verejnohospodárske záujmy. Tieto rozdiele jestvujú ešte i dnes, lebo tieto dva štáty boly utvorené nie náhodou, lež z nútnosti spočívajúcej na podklade geofyzickom. A preto docela iným spôsobom a inými cestami môže dosiahnuť svoju životnú prosperitu obyvateľstvo na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, než obyvateľstvo v krajinách historických.

To je dôvodom toho, že maďarské strany už od doby svojho ustavenia stále bojovaly za autonomiu Slovenska a Podkarpatskej Rusi. My Maďari s našimi slovenskými. bratmi (Posl. Vallo [maďarsky]: Od kedy znáte vy slovenských bratov?) Ja som ich vždycky znal. Opýtajte sa pána predsedu vlády Hodžu, opýtajte sa pána miestopredsedu dr Markoviča, či som to nebol ja, kto ako pezinský poslanec zastával som vždy záujmy Slovákov? (Hluk. - Výkřiky posl. Vallo a dr Holoty.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Stálé výkřiky posl. Vallo a dr Holoty. - Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Volám p. posl. Vallo k poriadku. (Hluk. - Výkřiky posl. dr Holoty. - Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Volám p. posl. dr Holotu k poriadku. (Hluk. - Výkřiky posl. Vallo. - Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Volám p. posl. Vallo po druhý raz k poriadku. (Stálé výkřiky. - Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Prosím o kľud a pána rečníka prosim, aby pokračoval.

Posl. dr Szüllő (pokračuje): My Maďari spolu s našimi slovenskými bratmi (Smích. Různé výkřiky.) si prajeme, aby každý národ v republike na svojej vlastnej pôde spravoval svoje osudy. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím o kľud.

Posl. dr Szüllő (pokračuje): Základ autonomie, ktorú požadujeme, bol utvorený Pittsburghskou dohodou a autonomiu Podkarpatskej Rusi predpisuje mierová smluva sama. Vláda nevyhovela ani jednej podmienke, a to je príčinou dnešnej otrasenej situácie. Tunajšiu konsolidáciu nemôže garantovať lomoz zbraní ani opieranie sa o zbrane cudzie, lež iba vnútorná duševná spokojnosť národov. Vláda musí pochopiť, že zdaru nemožno tuná ináč dosiahnuť len tak, jestliže na základe plnej rovnoprávnosti dá každému tunajšiemu národu to, čo mu podľa božských a ľudských zákonov náleží. (Potlesk poslanců spojených stran maďarských. - Pokračuje slovensky.)

Pred verejným forumom poslaneckej snemovne priklincujem, že jestvuje v tejto republike nielen slovenská, nielen nemecká, nielen poľská, nielen rusínska, ale i maďarská otázka. S tohoto miesta prehlašujem, že maďarská národná menšina neobdržala ani v kultúrnom, ani v hospodárskom, ani vo verejnoprávnom ohľade tie práva, ktoré jej garantovali tvorcovia československého štátu vtedy, keď bola táto republika pri rozdelení novej Europy utvorená. (Výkřiky.)

My v tejto republike cítime všetci tú konštruktívnu chybu republiky, že táto republika bola složená z dvoch, samobytný právny a hospodársky život vedúcich štátov, z Rakúska a Maďarska. (Výkřiky posl. Dubického.) V obidvoch štátoch vyvinula sa po 1000 rokoch iná kultúra, iné zákony a iné hospodárske záujmy. Tieto rozdiele jestvujú i dodnes, lebo spomenuté dva štáty neutvorily sa náhodne, ale z geofyzických nútností. Práve preto môže obyvateľstvo Slovenska a Podkarpatskej Rusi dosiahnuť blaho a zdar svojho života docela iným spôsobom a inými cestami, ako obyvateľstvo historických zemí. To je dôvod toho, že maďarské strany od ich utvorení stále bojovaly za autonomiu Slovenska a Podkarpatskej Rusi. My Maďari žiadame spolu s našimi slovenskými bratmi (Výkřiky. Smích. - Posl. Rybárik: To je hanba!) To je nie hanba, iďte sa pýtať do pezinského okresu, či som ja nepodporoval vždy Slovákov, keď som bol na boku. Nenajdete ani jedného Slováka, ktorého by som bol nepodporoval. (Posl. Rybárik: Vy ste boli Slovák, ale pomaďarčili ste sa!) Ja som lepší Maďar, ako vy ste Slovák alebo Čech. (Různé výkřiky.)

My Maďari žiadame spolu s našimi slovenskými bratmi, aby v tejto republike mohol každý národ svoj osud na svojom území sám viesť. Základ autonomie, ktorú žiadame, utvorila Pittsburghská dohoda (Výkřiky odporu.), autonomiu Podkarpatskej Rusi predpísala mierová smluva. (Různé výkřiky. - Místopředseda dr Markovič zvoní.) Vláda ale ani jednej tejto podmienke neurobila zadosť, a to je dôvodom terajšej jej otrasenej situácie. Tunajšiu konsolidáciu môže len vnútorná duševná spokojnosť obyvateľov garantovať a nie lomoz zbraní ani opieranie sa na výzbroj iných. Vláda musí už raz pochopiť to, že nemôže ináč dosiahnuť zdaru, iba tým, keď každému tu žijúcemu národu garantuje na základe plnej rovnoprávnosti všetko to, čo im podľa božského a ľudského zákona prináleží.(Potlesk poslanců spojených maďarských stran.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, p. posl. Kundtovi.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Jménem klubu poslanců sudetskoněmecké a karpatskoněmecké strany v jeho dnešní síle mám učiniti toto prohlášení:

"S pyšným vědomím, že jsou příslušníky velkého německého národa, který v těchto týdnech provedl činy světodějných rozměrů, překonali i sudetští Němci v posledních dnech konečně roztříštěnost svých sil tím, že Svaz zemědělců a německá křesťanskosociální strana lidová se včlenily do sudetskoněmecké a karpatskoněmecké strany. (Hluk. - Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Výkřiky posl. Beuera. - Potlesk trvá.)

Posl. Kundt (pokračuje): Sudetští Němci. . . . . (Hluk. - Výkřiky poslanců komunistické strany.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Žiadam o kľud.

Posl. Kundt (pokračuje): . . . . budou nyní v semknuté jednotě a s větším úsilím bojovati o zabezpečení svých životních práv. (Hluk trvá.) Vzíti na vědomí tuto politickou realitu, že jsme se spojili a že jsme ochotni bojovati, a (Místopředseda dr Markovič zvoní.) vyhověti naším oprávněným požadavkům, stalo se pro vás, pánové na české straně, nyní nevyhnutelným příkazem státnické chytrosti a prozíravosti a příležitostí, abyste obé dokázali. (Předsednictví převzal místopředseda Langr. - Výkřiky posl. Śliwky.) Litujeme, že jsme ještě neuslyšeli hlasu, jenž by byl projevem takového poznání.

Když jste se opírali o versaillský mocenský řád, jenž směřoval k trvalému zbavení moci a potlačení německého národa na celém světě, nemohlo se vám sice nikdy zdáti rozumným, ale jistě možným, abyste v tomto státě vytvořili systém, jejž jsme podle jeho četných důsledků musili pociťovati jako systém vyvlastňování, zkracování práv a nižšího politického hodnocení a jejž proto v semknuté nyní frontě rozbijeme. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Tento versaillský mocenský řád, vybudovaný na klamu a na popření životního práva celého velkého národa, musil ustoupiti novému právnímu řádu. Silnější mocnosti než vy musily tuto skutečnost uznati a vyvoditi z toho náležité důsledky. Jen vy sami jste se dosud domnívali, že nemusíte bráti na vědomí nový vývoj. (Posl. Špaček: Řekněte, co vlastně chcete!) Své pokusy, popříti vůbec existenci této otázky a pozdější pokusy vyhnouti se vynášením bezpodmínečného německého aktivismu takovému řešení, jistě i vy, pánové, uznáte za ztroskotané. Každý pokus pokračovati v této politice snad ještě s německými sociálními demokraty byl by nesmyslný a předem určený k nezdaru. (Různé výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kundt (pokračuje): Otázka, má-li sudetskoněmecká strana právo mluviti za všechny sudetské Němce, stala se dnes pro celé tuzemsko i zahraničí konečně jasnou. Přecházeti tuto skutečnost není tedy již možné, ani taktické ani praktické. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Dosavadní národnostní politika nepřinesla zemi mír, státu jen škodu a nám jen utrpení. Nemáte nic jiného na vybranou než se jednou pro vždy rozloučiti s udržováním této politiky. (Výkřiky posl. Kuta.) Chcete-li dosíci toho, aby sudetští Němci věnovali byť jen zdání důvěry vašemu zamýšlenému řešení, které jste naznačili, musíte nejdříve prokázati, že zasluhujete důvěry, a to dodržováním platných zákonů, které jste sami vydali. (Souhlas. - Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Provedení voleb, které se podle zákonů již dávno měly uskutečniti, jest jedním z předpokladů k tomu. Se zřetelem na změněnou politickou situaci jest demokratickou povinností vypsati všeobecné politické volby, jimiž by se potvrdila (Souhlas. - Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) vůle lidu projevená v německém táboře. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky posl. Špačka.) Znáte naše žaloby a stížnosti. Víte tedy, jak nás můžete usmířiti, chcete-li toho vůbec. (Souhlas a potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Ale nepočítejte se zdánlivým řešením a s povolností, kterou nemůžeme uvésti v soulad s odpovědností za náš lid. (Hluk.) Nezapomínejte ani na svou odpovědnost nejen před svým národem, nýbrž před celou Evropou. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Posl. Špaček: To se rozumí. - Posl. Beuer [německy]: Odpovědnost za německý národ nemáte vy!) Za námi stojí semknutí sudetští Němci. (Různé výkřiky.) Nepochybujte již, že jen zásadní a odvážné řešení národnostní otázky může tomuto státu zaručiti trvalý vnitřní i vnější mír." (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)