Místopředseda Langr (zvoní): Ďalej je ke slovu prihlásený p. posl. Široký. Dávam mu slovo.

Posl. Široký: Slavná sněmovno!

Jsem pověřen podati jménem klubu komunistických poslanců toto prohlášení:

"Projevem pana předsedy vlády, učiněným včerejšího dne, vyjádřila vláda své stanovisko k vývoji událostí, jež se tak závažně dotýkají osudu republiky. Neváháme projeviti, že prohlášení vlády přisuzujeme mimořádný význam. Spatřujeme jej zvláště v tom, že bylo v projevu předsedy vlády vysloveno uznání, že nekolísavá odhodlanost pracujícího lidu byla páteří síly a pevnosti republiky v kritických okamžicích, jež nadešly po rakouských událostech. Pro pracující lid je to velkým zadostiučiněním. Dělnictvo přijímá toto uznání s vřelým přáním, aby odhodlanost a pevnost pracujícího lidu řídila i další kroky republiky, aby v obětavosti a spolehlivosti pracujících lidových mas viděla republika bezpečnou oporu při obraně své nezávislosti a aby se vláda republiky cítila zavázanou tuto nejdražší záruku síly republiky, kterou je oddanost lidu zájmům svobody, nikdy nepromarniti. (Potlesk komunistických poslanců.) Lid pro obranu republiky a republika pro blaho lidu, to nechť je zásadou v nynějších chvílích, kdy Československá republika musí po 20 letech svého trvání tak bedlivě střežiti svoji svobodu a existenci.

V projevu vlády byly zdůrazněny mezinárodní záruky, které zvýšenou měrou nyní zajišťují bezpečnost Československa a které opravňují republiku k tomu, aby při obraně své nezávislosti mohla bezpečně počítati na podporu mocných vnějších činitelů.

Jsou to především velmocenští spojenci Československa, Francie a Sovětský svaz (Potlesk komunistických poslanců.), jichž mohutné armády jsou připraveny spojiti kdykoliv své zbraně se zbraněmi československé armády v zájmu společné obrany svobody národů proti útočícímu fašismu. Jsou to mírumilovné národy druhých zemí a jsou to, jak vládní prohlášení samo zdůrazňuje, lidové masy demokratických a mírových států, jež s nejoddanější solidaritou vystupují pro obranu nezávislosti Československa. Avšak je-li tomu tak, pak jsme povinni s tím větším důrazem apelovati na vládu republiky, aby této důvěry spojenců a demokratického světa co nejsvědomitěji dbala a nedopustila její otřesení nebo oslabení nějakým slabošským krokem v poměru k německému fašismu, pochybnou vírou v mírumilovná ujištění Třetí říše. Lid Československa nevěří v mírumilovnost německého fašismu a nevěří v možnost opravdových mírových dohod s fašistickými válečnými útočníky. Bylo by osudné, kdyby Československo mělo svoji bezpečnost činiti jakkoli závislou na ujištěních německého fašismu a na jednání s Třetí říší. Osud Rakouska je dostatečnou výstrahou, aby se Československo nedalo vlákati na půdu Berchtesgadenu, ať by to byl Berchtesgaden přímý nebo nepřímý, zprostředkování pány Henleiny nebo Berany. Proto jménem dělnictva a pracujícího lidu důtklivě varujeme před každým tajným diplomatisováním v poměru ke Třetí říši. Žádáme, aby nebyl podáván ani prst úskočným svodům německého hitlerismu. Žádáme, aby se vláda řídila city lidu, který je přesvědčen, že jen ono bratrství, které se mezi národy Československa a lidem Francie, Sovětského svazu, Anglie a druhých zemí v tuto dobu zpečeťuje odhodláním ke společnému boji, je skutečnou zárukou míru, spolehlivou zárukou bezpečnosti, neodvislosti a svobody republiky, [ ].

Také vláda již byla nucena ve svém prohlášení pranýřovati poraženectví, které se v týlu republiky pokouší působiti k otřesení pevné odolnosti země. Kritické dny, jež republika prožívala po 12. březnu, ukázaly, že, kdyby bezpáteřnost, zbabělost a proradnost poraženeckých živlů z řad buržoasie měla rozhodovati o osudu republiky, mohl by německý fašismus počítati po Rakousku i na kapitulaci Československa. Domníváme se však, že vláda měla výtku bezpáteřnosti a poraženectví konkretněji adresovati, aby bylo jasno, že hanbou a studem by se měli nejvíce rdíti reakční poraženci z řad agrární pravice, neboť oni to jsou, kteří nejhouževnatěji šířili paniku po 12. březnu a kteří si troufají ještě dnes opakovati ničemné nepravdy o ztraceném postavení republiky, aby podepřeli svoji kapitulantskou politiku. Pro zneškodnění těchto poraženeckých živlů nestačí podle našeho názoru pouze lekce, kterou jím dává vládní prohlášení. [ ]. Na účet politiky těchto poraženeckých živlů jdou pokusy o vnitřní rozvrat, na jejich účet jde rozkol v táboře německých aktivistů, spojení aktivistů s Henleinem, na účet jejich politiky jde nynější velezrádná troufalost Henleinova hnutí a soustředěný nápor bloku německo-maďarsko-slovenských iredentistů proti republice a demokracii. Ano, trpěním činnosti těchto poraženeckých živlů je republika nejvýš nebezpečně ohrožována. Vláda je povinna učiniti pořádek. A my jménem dělnictva a pracujícího lidu také žádáme se vší rozhodností, aby vláda proti piklům reakčních kapitulantských živlů vystoupila. Upozorňujeme při tom důtklivě, že dělnické masy, všechen pracující lid, všichni republice a demokracii oddaní občané jsou krajně pobouřeni zprávami, že pravicové živly ve vládě v duchu svého poraženectví usilují o jednání s Henleinovou stranou a docela o přibrání Henleinovy strany do vlády. Prohlašujeme s nejvážnější výstrahou, že všechen lid povstane jako jeden muž k živelnému odporu, kdyby se někdo odvážil uvolňovati cestu Henleinovi do vlády. Historie se Seyss-Inquarty, připravujícími kapitulaci, se v Československu opakovati nebude. Za to ručí právě to pevné a pravé odhodlání lidu hájiti republiku proti všem fašistickým nepřátelům, vnějším i vnitřním. Toto odhodlání lidu Československa je o to pevnější, že si je lid vědom solidarity zahraničních spojenců Československa i v případě obrany republiky proti útoku vnitřnímu.

Projev vlády ze včerejšího dne byl věnován významnou částí národnostním problémům. Vítáme plně rozhodnutí vlády učiniti další krok k úpravě národnostních poměrů v republice, pokládáme však za nutné varovati před tím, aby se pod titulem jednání o národnostních otázkách měnil jakkoli poměr k iredentistickým živlům a zvláště pak ke hnutí Konráda Henleina. S největší rozhodností bychom se postavili proti tomu, aby vláda ustupovala nátlaku kohokoliv a aby Henleinovu iredentistickou stranu uznala za činitele, s nímž se má jednati o sudetskoněmecké nacionální otázce. Byť by se pod praporem Henleinovy strany shromáždilo sebe více měšťáckých aktivistických desertérů, nemění to nic na pravdě, že snahy Henleinovy strany nejsou určovány zájmy německého lidu zde v republice, nýbrž jen zájmy a imperialistickými cíly zahraničního německého fašismu. Konrád Henlein, stejně jako Sidor, Esterházy, Fencik a pod., jsou a zůstávají jen nástrojem zahraničních nepřátel republiky. Ano, republika musí řešiti národnostní otázku, ale nikoli v duchu přání iredentistů. Vůle republiky splniti nacionální požadavky nečeských národností nesmí býti zneužita fašistickými rozvratníky a rozbíječi republiky. Demokratické řešení nacionálních problémů musí přispěti k utužení oddanosti nečeských národností k republice, ke sblížení mezi národy Československé republiky, k posílení demokracie. Vyzýváme proto vládu, aby řešení nacionálních problémů použila především k tomu, aby posílila spojení demokratické vlády s dělnictvem a pracujícími masami nečeských národností, neboť ty chovají věrnost k demokracii a republice a jsou pohotovy tvořiti jejich oporu v nejvážnějších okamžicích.

Vláda ve svém včerejším prohlášení znovu zdůraznila, že velké úkoly, před nimiž republika stojí, vyžadují nejpevnější vnitřní jednoty. Projevujeme s tím souhlas, domníváme se však, že k dosažení takové vnitřní jednoty nesměřuje na př. sjednocování měšťáckých stran, jak o ně usiluje agrární strana. To není jednota, kterou republika potřebuje, to je pravicová, panská jednota, národu a republice nebezpečná. Takové jednotě můžeme vypověděti jen nejrozhodnější boj.

Pokládáme za nesprávné, aby fronta obrany republiky byla omezována nacionálně jen na český a slovenský národ. Republika potřebuje, aby se k její obraně semkl lid všech národů. Příkazem je bojovné semknutí všech antifašistů, demokratů bez rozdílu národností, příkazem je nejširší semknutí republikánských sil všech národů Československé republiky. Takovou jednotu chce dělnictvo, pracující lid. Do řad takové jednoty chceme postaviti své síly my, komunisté.

V tuto dobu, kdy měšťácké strany utíkají od praporu republiky a desertují k Hitlerovským nepřátelům, přimykáme řady dělnictva a pracujícího lidu ještě pevněji k republice v zájmu její obrany. Nechť mohutná síla a bojovné odhodlání dělnictva a pracujícího lidu vyváží oslabení fronty obrany republiky, způsobené zběhnutím zbabělých měšťáckých desertérů. Nechť demokratický tábor přijme v zájmu svého posílení ruku, nabízenou revolučním dělnictvem.

Prohlašujeme zároveň, že jsme pohotovi podpořiti svými 30 hlasy zde v parlamentě i vládu při provádění všech opatření, týkajících se obrany republiky a pokud by potřebovala podpory proti oposici fašistických iredentistů, nepřátel republiky a jejího lidu. Chceme však, aby ve věci postupu republiky byl slyšen náš hlas a aby v závažných otázkách, o něž nyní jde, byly respektovány naše návrhy a naše požadavky, jež tlumočíme jménem dělnictva a pracujícího lidu.

V otázce sudetskoněmecké: Poměry, které se vyvinuly v sudetskoněmeckém území po rakouských událostech a po deserci aktivistických německých měšťáckých stran, vyžadují, aby vláda podnikla neprodleně energická opatření v této části republiky. Žádáme, aby vláda čelila se vší rozhodností anarchii, o kterou se v německém území pokouší Henleinova strana. Nechť vláda poskytne plnou ochranu a podporu německým občanům, ohrožovaným terorem Henleinova hnutí. Nechť vláda zakročí proti činnosti úderných formací Henleinových a zamezí velezrádné protizákonné běsnění Henleinova hnutí, které si počíná na území republiky s takovou troufalostí, jakoby to bylo území Třetí říše. Žádáme, aby dělnickým organisacím v německém území byla poskytnuta nejplnější volnost v obraně protifašistickému teroru. Žádáme plnou svobodu pro tvoření antifašistických organisací sebeobrany a pro budování široké demokratické česko-německé hraniční obrany. Žádáme dále, aby při řešení německých nacionálních otázek byly splněny především hospodářské, sociální a kulturní požadavky německého dělnictva a pracujících vrstev. Při provádění zásady národnostního klíče, pokud jde o zařazení německých zaměstnanců, žádáme, aby do služeb státních a do veřejných podniků byli přijímáni němečtí zaměstnanci demokratického, antifašistického smýšlení včetně komunistů. Odmítáme s největší rozhodností, aby do státního aparátu byly vpuštěny Henleinovské iredentistické živly a aby byla dávána podtitulem národnostním jakákoliv mocenská práva Henleinově straně nebo jejím nástrojům.

V otázce Slovenska: Odmítáme všechny snahy o autonomii v duchu sidorovského separatistického programu a v duchu jednotné fronty slovensko-německo-maďarských iredentistů. Jednání o požadavcích slovenských území může býti oprávněně vedeno jen se zástupci demokratických stran Slovenska, představujících většinu obyvatelstva. Navrhujeme, aby z parlamentních zástupců politických stran Slovenska byl vytvořen výbor pro hospodářské, sociální a kulturní otázky Slovenska. Žádáme, aby si vláda povolala slovenské a maďarské zmocněnce dělnictva, rolnictva, inteligence, s nimiž by projednala konkretní splnění naléhavých existenčních požadavků pracujícího lidu Slovenska. Poukazujeme při tom na program požadavků, jež naše strana vytyčila v otázce hospodářského, sociálního a kulturního povznesení Slovenska. Stavíme se ve věci Slovenska za uplatnění zásady decentralisace ve směru rozšíření pravomoci zastupitelstva Slovenské země, pravomoci zemských orgánů a ve směru zřízení zvláštních slovenských orgánů ústřední státní správy ve věcech hospodářských, průmyslu, dopravy, státních lesů a statků a pod. Pro maďarské obyvatelstvo žádáme vyřešení otázky státního občanství a splnění školských požadavků.

V otázce obrany republiky: Žádáme, aby v zájmu posílení hospodářského a sociálního postavení pracujícího lidu, jež je příkazem z hlediska obrany republiky, vláda vypracovala a parlamentu předložila program sociálních a hospodářských reforem, splňujících nejnaléhavější existenční požadavky dělnictva a drobných pracujících vrstev, rolníků, živnostníků atd., jako likvidaci nezaměstnanosti, umístění nezaměstnaných na pracích opevňovacích, při budování krytů, novou úpravu mezd a platů, zemědělské a živnostenské oddlužení, novou pozemkovou reformu, daňovou reformu atd.

Nechť vláda povolá zástupce dělnických odborových organisací, jiných hospodářských organisací pracujícího lidu, a sjedná s nimi přípravu obrany republiky, pokud jde o výrobu, hospodářství, dopravu, zásobování atd. Nechť je rozšířen všeobecný výcvik občanstva ve zbrani ve smyslu zákona o branné výchově. Civilní protiletecká ochrana budiž doplněna urychlenou výstavbou krytů a bezplatným přidělením protiplynových masek obyvatelstvu. Budiž uplatněn komunistickou stranou navrhovaný způsob nucené půjčky, uložené kapitalistům v zájmu urychleného stupňování vojenské výzbroje k obraně republiky. Zisky zbrojařských podniků buďtež zdaněny mimořádnou daní. Za účasti dělnických odborových organisací budiž provedena kontrola vedení průmyslových podniků, důležitých pro obranu státu, jejich očista od živlů republice nepřátelských, při čemž nechť vláda podle zákona na obranu státu použije svého oprávnění převzíti dotčené závody do správy státní.

V otázce vlády: Dělnictvo a lid žádá, aby do čela republiky byla se zřetelem k vážným chvílím postavena vláda obrany země a blaha lidu, opírající se o semknutou frontu republikánských sil všech národů Československa. Komunistická strana je připravena takovou vládu plně podporovati v přesvědčení, že jen s přímou oporou dělnických a lidových mas může republika a její vláda splniti odpovědné úkoly v obraně svobody národů Československa. Pokládáme za příkaz okamžitého významu, aby byla neprodleně pro organisování široké republikánské obrany země vytvářena základna ve výborech, jež by sdružovaly všechny politické, branné, sportovní, zájmové složky občanstva.

Vyjadřujíce tyto hlavní požadavky a návrhy a žádajíce jejich splnění, neapelujeme jen na odpovědnost vlády a na odpovědnost druhých politických stran, nýbrž voláme nejširší masy dělnictva a pracujícího lidu, aby se za tyto požadavky plně postavily a vynutily si jejich splnění na důkaz toho, že v republice, kterou chce lid za cenu všech obětí hájiti, musí lid také rozhodovati." (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. dr Tiso. Dávám mu slovo.

Posl. dr Tiso: Slávna snemovňa!

Klub poslancov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany na svojom zasadnutí v Prahe dňa 29. marca 1938 usniesol sa jednohlasne na tomto vyhlásení:

"Hlinkova slovenská ľudová strana ako politická reprezentantka slovenského národa vyhlašuje, že stojí na stanovisku osobitnosti slovenského národa, celistvosti československého štátu a Československú republiku pokladá za štát, v ktorom sa plne môže uplatniť individualita slovenského národa. Položenie slovenského a českého národa, hlavne po posledných zahraničných politických udalostiach, je také, že ani jeden z nich nemôže si dovoliť samostatný štát bez toho, aby nevystavil vlastný život mimoriadnemu nebezpečenstvu. Slovenský národ prejavil svoje kladné stanovisko k Československej republike nielen po čas zahraničného odboja, ale i v dobe štátneho prevratu, keď sa pripojil dobrovoľne k českému národu, aby spolu s ním tvoril jednotný štát.

Keď dnes znova zdôrazňujeme kladný pomer slovenského národa k československému štátu, robíme to preto, aby sme touto cestou upozornili zodpovedných politických činiteľov na nebezpečie, ktoré republike hrozí po posledných zahraničných udalostiach, a aby sme zdôraznili význam slovenského problému nielen pre konsolidáciu vnútorných pomerov republiky, ale i pre upevnenie pozície nášho štátu v politike zahraničnej.

Vychádzajúc zo stanoviska, že mravným a historickým poslaním československého štátu je nehatený a všestranný rozvoj českého a slovenského národa, pokladáme rešpektovanie osobitnosti slovenského národa a zmenu terajšieho centralistického politického systému za nezbytný predpoklad úprimnej dohody českého a slovenského národa. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

Popieranie existencie slovenského národa a zaznávanie slovenskej reči uráža národné presvedčenie Slovákov a vyvoláva nútne spory, ktoré znemožňujú bratské spolunažívanie Čechov a Slovákov. To, že slovenský národ nútený je v svojom štáte už 20 rokov bojovať za uznanie svojej národnej individuality, za výlučné právo reči slovenskej na území Slovenska a za existenčné zaistenie Slovákov, je najväčšou obžalobou u nás panujúceho režimu (Tak je!) a najlepšie vystihuje postavenie slovenského národa v Československej republike. Je to skutočnosť, ktorá nás v 20. roku trvania republiky naplňuje hlbokým bôľom v srdci, ktorá žaluje pred celým vzdelaným svetom a v záujme samého štátu volá po radikálnej náprave. (Tak je!)

Štátna politika môže byť úspešná len vtedy, keď vychádza z reality a nezamieňa si reálne možnosti s fikciou. Takouto realitou je aj osobitnosť slovenského národa a z toho vyplývajúce právo Slovákov na politickú autonomiu Slovenska. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.) Slováci majú právo na politickú autonomiu nielen preto, lebo Pittsburghská dohoda, ktorá bola použitá ako doklad namierovej konferencii, platí a zaväzuje, ale hlavne preto, lebo sú osobným národom a ako národ majú prirodzené právo na svoj rázny národný život v tejto republike. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

Opierajúc sa o toto prirodzené právo slovenského národa, vyzývame zodpovedných politických a ústavných činiteľov štátu, aby prikročili čím prv k realizovaniu politickej autonomie Slovenska. Autonomné riešenie slovenského problému môže jedine zaistiť rovnoprávnosť slovenského národa s národom. českým a konsolidovať pomery na Slovensku. Boj Slovákov za politickú autonomiu Slovenska nie je v podstate nič iné, ako boj za praktické uplatnenie sebaurčovacieho práva slovenského národa v Československej republike. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.) Kto toto právo slovenského národa neuznáva a nechce rešpektovať ešte ani dnes, v tejto kritickej a historickej chvíli našej štátnej samostatnosti, ten nechápe smysel tohoto štátu a previňuje sa ťažko proti jeho existencii. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

Vyhlašujeme, že spravodlivé vyriešenie slovenského problému je nielen záujmom slovenského národa, ale aj záujmom obrany a bezpečnosti Československej republiky. Sama armáda nestačí na obranu štátu. Vážnosť času kategoricky žiada, aby sme sa na obranu republiky náležite pripravili aj psychologicky, aby sme v prvom rade a včas odstránili všetky príčiny nedorozumenia medzi Čechmi a Slovákmi, lebo shoda a svorná spolupráca českého a slovenského národa je najistejšou zárukou našej štátnej bezpečnosti. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.) Je naším úprimným želaním, aby to konečne pochopili aj zodpovední činitelia českého národa a aby v budúcnosti podľa toho upravili svoj pomer k Slovensku a slovenskému národu. (Výkřiky posl. Špačka.)

Naše stanovisko k národným menšinám republiky je diktované zásadami kresťanskej morálky, záujmom slovenským a celoštátnym. Chceme, aby Československá republika bola pokojným domovom všetkých našich národných menšín, aby sa tieto menšiny cítily u nás doma a aby naša štátna politika pri zachovaní integrity štátu a rešpektovaní jeho suverenity urobila všetko, čo je potrebné pre ich národný, kultúrny a hospodársky rozvoj. (Výkřiky.) Zapnúť národné menšiny do konštruktívnej práce konsolidačnej je eminentným záujmom republiky. (Výkřiky.) Tento cieľ sleduje aj Hlinkova slovenská ľudová strana, keď snaží sa získať národné menšiny na Slovensku k pozitívnej práci za krajšiu budúcnosť Slovenska, a preto rozhodne odmietame, aby táto naša snaha bola kvalifikovaná ako čin namierený proti štátu. (Výkřiky posl. Uhlíře.) Ako je povinnosťou českého národa, aby v záujme štátu spolupracoval s národnými menšinami v krajinách zamoravských, tak je povinnosťou slovenského národa, aby tú istú úlohu konal na Slovensku. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

V tejto dejinnej chvíli apelujeme na všetkých roduverných synov a dcér slovenského národa, aby bez rozdielu stavovskej a náboženskej príslušnosti pochopili vážnosť času pre slovenský národ, aby svojmu slovenskému národnému presvedčeniu dali jasný výraz aj v politike, lebo ak kedy, tak dnes potrebná je svornosť a jednota slovenského národa. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.) Jednota slovenského národa zachránila nás pri životě v minulosti a jednota a svornost slovenského národa zachráni nás v každom prípade aj v budúcnosti.

So zadosťučinením konštatujeme, že politika Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, ako to jasne a zreteľne ukázaly hlavne posledné zahraničné a vnútorné politické udalosti, je správna a odôvodnená (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.), a preto na vývoj budúcich udalostí hľadíme kľudne a pripravení.

Konečne vyhlašujeme, že v boji za spravodlivé a prirodzené práva slovenského národa nedáme sa nikým a ničím zastrašiť, v tomto boji za každých okolností vytrváme a pevne veríme, že s Božou pomocou zvíťazíme." (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)