Proti dosavadnímu stavu se prodlužuje doba z 8 let na 10 let. Pro ozbrojené sbory bylo však nutno učiniti potřebné výjimky a místa u těchto sborů mohou býti déle sloužícím propůjčena již po 6 letech.

Otázka hodnocení další činné služby ve služebním poměru, v němž budou déle sloužící umístěni, jest jedna z nejdůležitějších otázek, na jichž kladném vyřešení má vojenská správa eminentní zájem. Tato otázka má býti vyřešena navrženým novým zněním §u 7. O dalších podrobnostech se dočtou kolegyně a kolegové v důvodové zprávě.

Dovolte, abych několika slovy doplnil resoluční usnesení, která jsou rovněž připojena k osnově zákona. Branný výbor se v prvé resoluci usnesl (čte): Vládě se ukládá, aby se postarala vhodným opatřením o to, aby při provádění tohoto zákona nepoškodila zájmy zaměstnanců již ustanovených a postavila dosavadní zaměstnance z řad déle sloužících a legionářů v jejich právech na roveň déle sloužícím, umístěným podle novelisovaného zákona o umisťování déle sloužících.

Tu měl branný výbor právem na zřeteli, aby nám nevznikly kategorie dvě, jedna déle sloužících z dřívějších zákonů, druhá z titulu nového zákona, nýbrž aby zde byla jednak určitá unifikace, ale aby se také tímto zákonem nestala křivda těm, kteří již sloužili a kteří svých nároků již nabyli.

V druhé resoluci se vládě ukládá, aby při provádění zákona o umisťování déle sloužících přihlížela k zásadám platícím pro přijímání nových sil do státních a jiných veřejných služeb za účelem zachování stanoveného poměru v národnostní příslušnosti zaměstnanců. Jistě také správný požadavek.

Ve třetí resoluci se vláda vybízí, aby v souvislosti s intencemi tohoto zákona připravila vládní návrh zákona o usnadnění příslušníkům živnostenského, obchodního a zemědělského stavu, opouštějícím vojenskou službu jako déle sloužící, dosažení samostatného povolání. Držíme se tu vzorů i jinde uplatňovaných, zejména také v sousední Německé říši, a branný výbor měl na zřeteli, aby těm z déle sloužících, kteří mají zvláštní smysl a snad i určité prostředky a schopnosti pro samostatná povolání živnostenská, obchodní a zemědělská, byla tato povolání, zvláště v místech pro obranu státu důležitých, usnadňována.

Ve čtvrté resoluci se vláda vybízí, aby s urychlením předložila osnovu zákona o ochraně pracovního poměru zaměstnanců povinných vojenskou presenční službou.

Tato otázka vyžaduje již brzkého řešení, poněvadž není dobře možno, aby ti, kteří konají presenční službu, byli za to trestáni tím, že nemohou býti umístěni, neboť dobrá vůle a snaha, kterou tu zvláště p. ministr národní

obrany projevuje, nemůže sama o sobě postačovati.

Dále se ministerstvo národní obrany vybízí, aby v souvislosti s novým zákonem o umisťování déle sloužících poddůstojníků připravilo osnovu zákona, kterou by byla vyřešena otázka umisťování důstojníků odcházejících i z několikaleté dobrovolné další činné služby. I tato otázka je důležitá.

A konečně jedním z nejdůležitějších požadavků resoluce jest, že se vláda vybízí, aby v nejbližší době přikročila k požadované celkové úpravě služebních, platových a pracovních poměrů civilních zaměstnanců vojenské správy. Jestliže jsme dali do zákona ustanovení, kde se dnes ne už "může", nýbrž "musí" déle sloužící umístit, je nutné, aby také poměry v těchto službách - a to se týká zvláště civilních zaměstnanců vojenské správy i civilních kancelářských zaměstnanců - byly řádně upraveny; neboť lákadlem pro déle sloužící nemůže býti jenom zajištění určitého místa, ale může jím býti zejména ona okolnost, že jejich poměry jsou a budou řádně upraveny. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) Tolik k předložené osnově zákona tisk 1348, jímž se mění a doplňuje zákon o umisťování déle sloužících. Doporučuji, aby slavná sněmovna tuto osnovu zákona přijala tak, jak se na ní branný výbor usnesl. (Souhlas.)

Místopředseda Langr (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuje lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou tito řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Hodina, Haščík, Hodinová-Spurná, Kundt; na straně "pro" pp. posl. Vaverka a Jaksch.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. dr Hodinovi.

Posl. dr Hodina (německy): Slavná sněmovno!

Právě projednávaná novela k zákonu o umisťování déle sloužících poddůstojníků patří, jako vše, co se s české strany dnes ve státě podniká, do problému: Zbrojení státu proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Za vnější nepřátele byly podle českých listů označeny veškeré státy sousední vyjma Rumunsko: Německo, nyní také s říšskou zemí Rakouskem dědičný nepřítel, Polsko nazýváno je zřídka jinak než nepřítel. A Maďarsko? Samozřejmě také nepřítel. A vnitřní nepřátelé? My Němci pod vedením Konráda Henleina, t. j. 95 % německé národní skupiny, Poláci jsou nepřátelé, maďarská národní skupina označuje se také vždy jako nepřítel státu vyjma maďarské židy. České listy vyhlašovaly stále znova příslušníky ľudové strany, tedy většinu Slováků, za nepřátele státu. A v poslední době dostáváme my němečtí nepřátelé státu nečekaně ještě spojence. České národně socialistické listy a lidová strana pana ministra Šrámka vyhlásily v posledních týdnech a dnech nyní také české agrárníky za nepřátele národa a státu.

Tím je v Československu většina obyvatelstva orientována státu nepřátelsky a měla by v důsledku toho podle demokratických zásad převzetí odpovědnost a vedení ve státu většina obyvatelstva, tedy nepřátelé státu.

Politika v Československu byla vedena tak šťastně, že by nyní měli odpovědnost za stát převzíti jeho nepřátelé. A proto ono zbrojení ve všech oborech i za obětování celého státu a hospodářství národa. Pouze jediná oblast, která mohla býti nejlepším opevněním, nejpevnějším hradem ve státě, t. j. mír mezi oněmi četnými národy státu, zůstává nepovšimnuta. Švehlovo slovo z r. 1926 zaniklo a je zapomenuto. Nejdůležitější problém státu, t. j. rozřešení německé otázky ve státě, stal se vedlejší věcí, bezpečnost státu jest zaručena pouze štvaním na Němce ve státě. (Posl. Špaček: Vždyť to není pravda, pane kolego, co říkáte! Vy tomu sám nevěříte!) Vítězi zůstali čeští státní občané, kteří v důsledku své neodpovědné politiky hledají a uznávají kvalifikaci pro spolehlivého státního občana pouze ve štvanicích. Tento způsob politiky dává za pravdu českému věštci Nerudovi a dokazuje pravdivost jeho věšteckých slov, kterými, zlé předvídaje, se obracel nabádavě ke svému českému národu: "Vše dokáže můj národ. Je hodný, pilný, pracovitý a šetrný, vyzná se v budování, v boji a dovede také vítězit. Chraň nás Bůh před tím, abychom se někdy museli zase spravovati sami. Nové velké neštěstí pro můj národ!" (Posl. Špaček: Z čeho jste to vytáhl? To je zase nějaký kontext!) To jsou slova Nerudova. (Posl. Špaček: Podívejte se, přečtěte si "Páteční zpěvy" od Nerudy, uvidíte něco jiného! Psal je před smrtí.) To je z "Národní politiky" z r. 1927. Čechové nedovedou se sami spravovati, tím méně pak ještě tři, případně čtyři jiné národy. (Posl. Špaček: Kde to vybíráte?) Vybíráme si to, co se nám dává s české strany k disposici. Uděláme-li si svou četbou "České slovo", můžete si vše vysvětliti. Vezměte "A-Zet" nebo "Lidové listy", pak je vše vysvětleno. (Posl. Špaček: Pane kolego, a německé noviny si navzájem nenadávají?) My jsme mezi sebou, zaplať pán Bůh, udělali mír, přáli bychom vám, abyste také vy udělali takový mír. (Posl. Špaček: A přece říkáte, že němečtí sociální demokraté nejsou Němci! - Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodina (pokračuje): Břímě dluhů horečným tempem rostoucí, dnes celkem 110 miliard, jest toho pádným důkazem. A my zbrojíme, dnes novelou k zákonu o umisťování déle sloužících poddůstojníků. Před několika málo lety odůvodnila vláda potřebu sboru déle sloužících poddůstojníků snížením doby presenční služby. Před 2 lety snížila se na 18, později na 14 měsíců a bylo pomýšleno dokonce na 12 měsíční výcvikovou dobu, bude-li přiměřený sbor déle sloužících poddůstojníků po ruce. Nejprve bylo stanoveno 2000, později 4000 i 6000 až 8000 déle sloužících poddůstojníků jako počet dostačující. My jsme mezitím přešli od 14měsíční služební doby opětně zase ke dvouleté a lze očekávati zítra nebo pozítří dokonce zase tříletou služební dobu. Ale i dnes je přes prodloužení služební doby příliš málo déle sloužících. Musí se jim dostati lepšího postavení, aby se získal přiměřený popud pro službu déle sloužícího pod důstojníka, t. j. to se jim slíbí a jejich umisťování se po služební době, prodloužené na 10 let, touto novelou usnadní. To není také nic jiného než získávání lidí a zbrojení a dokazuje to, že je stále příliš málo déle sloužících přes to, že je služební doba prodloužena.

Navrhovaná zlepšení a zajištění umisťování nutno však také dodržeti, avšak ne takovým způsobem, jako ujišťování a sliby, dávané opět a opět nám Němcům My jsme v tomto ohledu získali zvláštní zkušenosti a ty působily na mne tak, že si kapitoly "Ministerstvo národní obrany" v rozpočtu pro rok 1938 důkladněji všimnu. Porovnáním s číslicemi dřívějšího rozpočtu a na základě faktů, trvajících od založení státu, docházíme k poznání, že jsme přese všechna vzájemná ujišťování o nestranném a spravedlivém zacházení s našimi německými vojáky národohospodářsky rok za rokem systematicky víc a více poškozováni, takže nám není možno hlasovati pro tento umisťovací a vyzbrojovací zákon.

Často byli naši němečtí vojáci po závěrečných cvičeních pochváleni generály, ministrem nár. obrany, ba i nejvyšším velitelem branné moci, presidentem státu. Každá chvála měla zajisté dojíti také svého uznání. Jak to však vypadá s tímto uznáním u německých vojáků? Nejvyšší hodnost, které německý voják může dosáhnouti, je svobodník, pouze řídké výjimky, jako cenné rarity, ukazují nám sem a tam desátníka (Posl. Špaček: Stávají se velmi často!), četaři německé národnosti patří již k zázračným tvorům. Velitelství armády - pane kolego Špačku, slyšte! - dalo to však prostřednictvím nižších velitelství na příkaz Jednoty, která jako oficielně uznaná vedlejší vláda se do všech státních zájmů vměšuje, zaříditi tak, že na německé straně není žádných poddůstojníků pro službu déle sloužících. Tento postup se nedatuje teprve z poslední doby, kdy založil Konrád Henlein velkou německou národní organisaci. Dříve byla právě tak příslušnost k německé národní nebo národně socialistické straně dostatečným důvodem, aby někdo nebyl povýšen, a dokonce nebyli povyšováni vojáci, jichž otcové byli příslušníky německých vládních stran, s odůvodněním, že nejsou spolehliví. Dobře si ještě pamatujeme slova: "Ve svém nitru jste vy, Němci, přece všichni stejní, lhostejno, jste-li v oposici nebo ve vládě". Poslední tři až čtyři léta zakoušeli němečtí vojáci takové zacházení a úmyslné odstrkování, že každému z nich, i kdyby byl rád jako déle sloužící sloužil, zašla chuť na další službu. Nechci se ani zmiňovati o častých pustých nadávkách; skutečnost, že otec, bratr, strýc, švagr anebo švagrová je "Henleinovcem", stačí, aby německý voják byl vyloučen z každého povýšení. Kartotéky, vedené o každém německém vojáku a jeho nejvzdálenějším příbuzenstvu, jsou zasílány veliteli oddílu, a tak jsou z povýšení vylučováni němečtí vojáci, kteří se sami povýšení bránili a kteří byli proti své vůli velitelem roty k povýšení navrženi, poněvadž jsou zdatnými vojáky. Jen tak lze si vysvětliti, že dnes po 12leté německé spolupráci ve vládě máme ani ne 5% déle sloužících poddůstojníků místo nám náležejících 22˙7%, okrouhle 23 %. (Posl. Špaček: Proč se nehlásí?) Již jsem řekl, proč.

Tak jako naši němečtí mladí lidé nepřicházejí v úvahu pro ostatní státní anebo veřejně spravované podniky a ani se nehodí ke dráze, k poště, do tabákové továrny, do správ státních lesů anebo jinam, právě tak se to praktikuje i u vojenských úřadů. I poukaz na to, že do vyšší vojenské školy v Hranicích se přijímá vyšší procento Němců, padá, protože pravidelná vyřazení 150 až 200 důstojníků, mezi nimi 1 nebo 2 Němců, dokazují opak. Nejsou přijímáni. (Výkřiky posl. Špačka.) Naši uchazeči se mohli vykázati takovou znalostí češtiny, že byli dokonce tázáni, jaká je jejich znalost němčiny. Tak dobře česky se bavili se svými představenými. (Výkřiky posl. Špačka.)

Ani u vojska nemáme my Němci možnost založit si existenci. Jak již řečeno, vykazujeme dnes stav necelých 5 % déle sloužících poddůstojníků a důstojníků necelých 7 % místo 23 %. Zasloužilí, uznávaní a nejlépe kvalifikovaní důstojníci německé národnosti končí svou kariéru, byť i 50 let sloužili, nejvýše v hodnosti štábního kapitána. Jediný německý plukovník měl kvalifikaci na generála, byl to však snad slib daný německým aktivistům, který tak jako všechny ostatní nebyl splněn. Narychlo musel býti plukovník dán do výslužby, aby paní Zeminová neomdlela pro jmenování německého důstojníka generálem československé branné moci a nebo aby nebyla svedena k novému výbuchu nenávisti. (Posl. Špaček: Pane kolego, vy jste sloužil u 3. pluku jako já, byli tam pouze 2 Češi - ryze český pluk, kroměřížský - já vím, jak mluvil pan obrst Schön a pan major Langer. Žádný se nemohl domluvit česky. To jsou výklady pro báby!) Byli tam hodní chlapíci, dokud tam nebylo štvanic.

Ve vyšších důstojnických hodnostech není žádný Němec. Je to tentýž poměr, jako v jiných oborech. U železnic na př. znám případy, kde němečtí úředníci po převratě byli takto kvalifikováni: "Vláda vám nikdy nezapomene, jaké služby jste prokázali státu v jeho nejtěžší době". Úředníci byli výborně kvalifikováni, měli býti povýšeni mimo pořad, byli však potom, nebyli-li násilím pensionováni, 4 až 5krát přeskočeni. Přesto, že byli častěji přeskočeni a že byla dána přednost o 10 až 16 let mladším Čechům, mají někteří z těchto německých úředníků ještě dnes nárok na jmenování přednostou odboru. Kvalifikace je stále výborná; a popis při návrhu ministerstvu? "Není sice politicky nespolehlivý, není však přece zcela spolehlivý." A tím je ještě dnes ve znamení vyrovnání osud takového úředníka nebo důstojníka zpečetěn.

Ponechme nyní stranou povyšování anebo nepovyšování. Člověka nedůstojné bylo a je ještě dnes, jak se zachází s německými důstojníky a poddůstojníky. Tito lidé, kteří konají svou povinnost jako málo kdo, nesměli a nesmějí ani dnes mluviti na ulici se svou ženou nebo se svými dětmi německy, ježto mají z toho ihned nepříjemnosti. Jsme toho svědky dnes opět na pražské ulici. To by bylo přece zneuctění stavu českého důstojníka! Musel jsem se i jako bývalý příslušník německé vládní strany vystříhati toho, abych oslovil na ulici převzatého německého kamaráda z války, který slouží aktivně v československé armádě, protože by tím ve své kvalifikaci byl poškozen, kdyby se byl odvážil mluviti s německým poslancem německy. Přešel-li kolem nás důstojník vážně a mlčky ve společnosti, pak to byl jistě Němec. (Výkřiky posl. Špačka: Důkazy, důkazy!) Jak potom vypadá výchova jeho německých dětí? Německý důstojník se nesmí odvážiti posílat své německé děti do německých škol, nebo se mu to znemožní přeložením do českých posádek. Do těchto českých posádek překládala též ostatní ministerstva a úřady těch několik německých úředníků. Z české strany nemohl to nikdo pochopit, žádali-li jsme pro německé děti v Hradci Králové, Nymburku, Náchodě atd. německé menšinové školy. Sepjatýma rukama prosili nás poslance tito němečtí []: "Pomozte nám přece, nemůžeme se svými dětmi německy skoro už ani promluviti". Jen mezi čtyřmi stěnami směly německé děti od německé matky poslouchati německou pohádku a směl otec vyprávěti německému hochu a německému děvčeti o bídě německého národa. Ještě dnes právem setrváváme na požadavku po německých veřejných nebo soukromých menšinových školách. V Hradci Králové je přes 30 a v Náchodě více než 100 německých dětí bez německé školy. (Posl. Špaček: Snad také i v Přelouči?) Snad také! A to nehledě vůbec na místa v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, známá z bojů o školy, která ještě dnes po 20 letech jsou beze školy, právem požadované. Naproti tomu byly přes 18. únor 1937 a jeho oslavované 1leté jubileum 18. února 1938 letos před několika měsíci zřizovány české školy bez českých dětí pouze se 2 dětmi ze smíšených manželství. (Posl. Špaček [německy]: Smíšená manželství mají za následek Henleina!)

My dnes již o to neprosíme. Je vaší věcí, pánové z české strany, jak tuto tisícerou křivdu odčiníte. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodina (pokračuje): My již jenom stojíme u vah a díváme se, zda se správně váží. Víra v našem národě byla svévolně utlučena. Na otázku, může-li býti ztracená víra v německém lidu opět probuzena tiskem druhu "Českého slova", "Lidových novin", "A-Zetu", "Telegrafu" atd., nemusím snad odpovídati.

Jaké hmotné nesnáze byly naše mu národu způsobeny a jaké obrovské sumy německého národního jmění a Němci odvedených daní byly Němcům zadrženy, ukazuje těchto několik čísel z osobních výdajů rozpočtu ministerstva nár. obrany pro rok 1938. Při tom se berou v úvahu pouze gáže důstojníků, platy déle sloužících poddůstojníků, jakož i odměny civilním smluvním úředníkům a pomocným silám. Tak na př. u gážistů v ministerstvu nár. obrany patří nám při našich 23% ze 47 mil. 10˙8 milionů.

Není mi známo, že bychom měli v ministerstvu nár. obrany jediného německého důstojníka. Civilní pomocné síly: při našich 23 % náleží nám 3˙4 milionu Kč. U gážistů armády a různých zbraní s osobním nákladem 507 milionů 148.000 Kč oněch 23 % činí 81,143.680 Kč, zatím co se nám dostává při stavu 7 % německých důstojníků pouze 35 milionů. Tak tyto číslice pokračují. U civilních pomocných sil nemáme vůbec žádného Němce. Mezi důstojníky, přidělenými zahraničním vojenským misím, nemáme zcela určitě ani jediného německého důstojníka. U déle sloužících poddůstojníků s nákladem 57,752.400 Kč připadá na nás místo nám náležejících 10,395.432 Kč pouze 2,887.620 Kč, u podporučíků s nákladem 14,720.000 Kč náleží nám 2,355.600 Kč, avšak dostáváme pouze 1,030.400 Kč. Ze všech smluvních úředníků v zásobovací a technické službě s nákladem 59,963.000 Kč náleží nám při 23% 10,793.340 Kč, ve skutečnosti však na německý národ připadá pouze 5 %, 2,998.150 Kč. Podle toho uchází našemu národu pouze na osobních výdajích ministerstva nár. obrany ročně 127,504.719 Kč.