Proti dosavadnímu stavu se prodlužuje doba z 8 let
na 10 let. Pro ozbrojené sbory bylo však nutno učiniti
potřebné výjimky a místa u těchto
sborů mohou býti déle sloužícím
propůjčena již po 6 letech.
Otázka hodnocení další činné
služby ve služebním poměru, v němž
budou déle sloužící umístěni,
jest jedna z nejdůležitějších otázek,
na jichž kladném vyřešení má
vojenská správa eminentní zájem. Tato
otázka má býti vyřešena navrženým
novým zněním §u 7. O dalších
podrobnostech se dočtou kolegyně a kolegové
v důvodové zprávě.
Dovolte, abych několika slovy doplnil resoluční
usnesení, která jsou rovněž připojena
k osnově zákona. Branný výbor se v
prvé resoluci usnesl (čte): Vládě
se ukládá, aby se postarala vhodným opatřením
o to, aby při provádění tohoto zákona
nepoškodila zájmy zaměstnanců již
ustanovených a postavila dosavadní zaměstnance
z řad déle sloužících a legionářů
v jejich právech na roveň déle sloužícím,
umístěným podle novelisovaného zákona
o umisťování déle sloužících.
Tu měl branný výbor právem na zřeteli,
aby nám nevznikly kategorie dvě, jedna déle
sloužících z dřívějších
zákonů, druhá z titulu nového
zákona, nýbrž aby zde byla jednak určitá
unifikace, ale aby se také tímto zákonem
nestala křivda těm, kteří již
sloužili a kteří svých nároků
již nabyli.
V druhé resoluci se vládě ukládá,
aby při provádění zákona o
umisťování déle sloužících
přihlížela k zásadám platícím
pro přijímání nových sil do
státních a jiných veřejných
služeb za účelem zachování stanoveného
poměru v národnostní příslušnosti
zaměstnanců. Jistě také správný
požadavek.
Ve třetí resoluci se vláda vybízí,
aby v souvislosti s intencemi tohoto zákona připravila
vládní návrh zákona o usnadnění
příslušníkům živnostenského,
obchodního a zemědělského stavu, opouštějícím
vojenskou službu jako déle sloužící,
dosažení samostatného povolání.
Držíme se tu vzorů i jinde uplatňovaných,
zejména také v sousední Německé
říši, a branný výbor měl
na zřeteli, aby těm z déle sloužících,
kteří mají zvláštní smysl
a snad i určité prostředky a schopnosti pro
samostatná povolání živnostenská,
obchodní a zemědělská, byla tato povolání,
zvláště v místech pro obranu státu
důležitých, usnadňována.
Ve čtvrté resoluci se vláda vybízí,
aby s urychlením předložila osnovu zákona
o ochraně pracovního poměru zaměstnanců
povinných vojenskou presenční službou.
Tato otázka vyžaduje již brzkého řešení,
poněvadž není dobře možno, aby
ti, kteří konají presenční
službu, byli za to trestáni tím, že nemohou
býti umístěni, neboť dobrá vůle
a snaha, kterou tu zvláště p. ministr národní
obrany projevuje, nemůže sama o sobě postačovati.
Dále se ministerstvo národní obrany vybízí,
aby v souvislosti s novým zákonem o umisťování
déle sloužících poddůstojníků
připravilo osnovu zákona, kterou by byla vyřešena
otázka umisťování důstojníků
odcházejících i z několikaleté
dobrovolné další činné služby.
I tato otázka je důležitá.
A konečně jedním z nejdůležitějších
požadavků resoluce jest, že se vláda vybízí,
aby v nejbližší době přikročila
k požadované celkové úpravě služebních,
platových a pracovních poměrů civilních
zaměstnanců vojenské správy. Jestliže
jsme dali do zákona ustanovení, kde se dnes ne už
"může", nýbrž "musí"
déle sloužící umístit, je nutné,
aby také poměry v těchto službách
- a to se týká zvláště civilních
zaměstnanců vojenské správy i civilních
kancelářských zaměstnanců -
byly řádně upraveny; neboť lákadlem
pro déle sloužící nemůže
býti jenom zajištění určitého
místa, ale může jím býti zejména
ona okolnost, že jejich poměry jsou a budou řádně
upraveny. (Předsednictví převzal místopředseda
Langr.) Tolik k předložené osnově
zákona tisk 1348, jímž se mění
a doplňuje zákon o umisťování
déle sloužících. Doporučuji,
aby slavná sněmovna tuto osnovu zákona přijala
tak, jak se na ní branný výbor usnesl. (Souhlas.)
Místopředseda Langr (zvoní): K
této věci jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuje lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je schválena.
Přihlášeni jsou tito řečníci:
na straně "proti" pp. posl. dr Hodina,
Haščík, Hodinová-Spurná,
Kundt; na straně "pro" pp. posl.
Vaverka a Jaksch.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, p. posl. dr Hodinovi.
Posl. dr Hodina (německy): Slavná
sněmovno!
Právě projednávaná novela k zákonu
o umisťování déle sloužících
poddůstojníků patří, jako vše,
co se s české strany dnes ve státě
podniká, do problému: Zbrojení státu
proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli.
Za vnější nepřátele byly podle
českých listů označeny veškeré
státy sousední vyjma Rumunsko: Německo, nyní
také s říšskou zemí Rakouskem
dědičný nepřítel, Polsko nazýváno
je zřídka jinak než nepřítel.
A Maďarsko? Samozřejmě také nepřítel.
A vnitřní nepřátelé? My Němci
pod vedením Konráda Henleina, t. j. 95 % německé
národní skupiny, Poláci jsou nepřátelé,
maďarská národní skupina označuje
se také vždy jako nepřítel státu
vyjma maďarské židy. České listy
vyhlašovaly stále znova příslušníky
ľudové strany, tedy většinu Slováků,
za nepřátele státu. A v poslední době
dostáváme my němečtí nepřátelé
státu nečekaně ještě spojence.
České národně socialistické
listy a lidová strana pana ministra Šrámka
vyhlásily v posledních týdnech a dnech nyní
také české agrárníky za nepřátele
národa a státu.
Tím je v Československu většina obyvatelstva
orientována státu nepřátelsky a měla
by v důsledku toho podle demokratických zásad
převzetí odpovědnost a vedení
ve státu většina obyvatelstva, tedy nepřátelé
státu.
Politika v Československu byla vedena tak šťastně,
že by nyní měli odpovědnost za stát
převzíti jeho nepřátelé. A
proto ono zbrojení ve všech oborech i za obětování
celého státu a hospodářství
národa. Pouze jediná oblast, která mohla
býti nejlepším opevněním, nejpevnějším
hradem ve státě, t. j. mír mezi oněmi
četnými národy státu, zůstává
nepovšimnuta. Švehlovo slovo z r. 1926 zaniklo
a je zapomenuto. Nejdůležitější
problém státu, t. j. rozřešení
německé otázky ve státě, stal
se vedlejší věcí, bezpečnost
státu jest zaručena pouze štvaním na
Němce ve státě. (Posl. Špaček:
Vždyť to není pravda, pane kolego, co říkáte!
Vy tomu sám nevěříte!) Vítězi
zůstali čeští státní občané,
kteří v důsledku své neodpovědné
politiky hledají a uznávají kvalifikaci pro
spolehlivého státního občana pouze
ve štvanicích. Tento způsob politiky dává
za pravdu českému věštci Nerudovi a
dokazuje pravdivost jeho věšteckých slov, kterými,
zlé předvídaje, se obracel nabádavě
ke svému českému národu: "Vše
dokáže můj národ. Je hodný, pilný,
pracovitý a šetrný, vyzná se v budování,
v boji a dovede také vítězit. Chraň
nás Bůh před tím, abychom se někdy
museli zase spravovati sami. Nové velké neštěstí
pro můj národ!" (Posl. Špaček:
Z čeho jste to vytáhl? To je zase nějaký
kontext!) To jsou slova Nerudova. (Posl. Špaček:
Podívejte se, přečtěte si "Páteční
zpěvy" od Nerudy, uvidíte něco jiného!
Psal je před smrtí.) To je z "Národní
politiky" z r. 1927. Čechové nedovedou se sami
spravovati, tím méně pak ještě
tři, případně čtyři
jiné národy. (Posl. Špaček: Kde to
vybíráte?) Vybíráme si to, co
se nám dává s české strany
k disposici. Uděláme-li si svou četbou "České
slovo", můžete si vše vysvětliti.
Vezměte "A-Zet" nebo "Lidové listy",
pak je vše vysvětleno. (Posl. Špaček:
Pane kolego, a německé noviny si navzájem
nenadávají?) My jsme mezi sebou, zaplať
pán Bůh, udělali mír, přáli
bychom vám, abyste také vy udělali takový
mír. (Posl. Špaček: A přece říkáte,
že němečtí sociální demokraté
nejsou Němci! - Výkřiky.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. dr Hodina (pokračuje): Břímě
dluhů horečným tempem rostoucí, dnes
celkem 110 miliard, jest toho pádným důkazem.
A my zbrojíme, dnes novelou k zákonu o umisťování
déle sloužících poddůstojníků.
Před několika málo lety odůvodnila
vláda potřebu sboru déle sloužících
poddůstojníků snížením
doby presenční služby. Před 2 lety
snížila se na 18, později na 14 měsíců
a bylo pomýšleno dokonce na 12 měsíční
výcvikovou dobu, bude-li přiměřený
sbor déle sloužících poddůstojníků
po ruce. Nejprve bylo stanoveno 2000, později 4000 i 6000
až 8000 déle sloužících poddůstojníků
jako počet dostačující. My jsme mezitím
přešli od 14měsíční služební
doby opětně zase ke dvouleté a lze očekávati
zítra nebo pozítří dokonce zase tříletou
služební dobu. Ale i dnes je přes prodloužení
služební doby příliš málo
déle sloužících. Musí se jim
dostati lepšího postavení, aby se získal
přiměřený popud pro službu déle
sloužícího pod důstojníka, t.
j. to se jim slíbí a jejich umisťování
se po služební době, prodloužené
na 10 let, touto novelou usnadní. To není také
nic jiného než získávání
lidí a zbrojení a dokazuje to, že je stále
příliš málo déle sloužících
přes to, že je služební doba prodloužena.
Navrhovaná zlepšení a zajištění
umisťování nutno však také dodržeti,
avšak ne takovým způsobem, jako ujišťování
a sliby, dávané opět a opět nám
Němcům My jsme v tomto ohledu získali zvláštní
zkušenosti a ty působily na mne tak, že si kapitoly
"Ministerstvo národní obrany" v rozpočtu
pro rok 1938 důkladněji všimnu. Porovnáním
s číslicemi dřívějšího
rozpočtu a na základě faktů, trvajících
od založení státu, docházíme
k poznání, že jsme přese všechna
vzájemná ujišťování o nestranném
a spravedlivém zacházení s našimi německými
vojáky národohospodářsky rok za rokem
systematicky víc a více poškozováni,
takže nám není možno hlasovati pro tento
umisťovací a vyzbrojovací zákon.
Často byli naši němečtí vojáci
po závěrečných cvičeních
pochváleni generály, ministrem nár. obrany,
ba i nejvyšším velitelem branné moci,
presidentem státu. Každá chvála měla
zajisté dojíti také svého uznání.
Jak to však vypadá s tímto uznáním
u německých vojáků? Nejvyšší
hodnost, které německý voják může
dosáhnouti, je svobodník, pouze řídké
výjimky, jako cenné rarity, ukazují nám
sem a tam desátníka (Posl. Špaček:
Stávají se velmi často!), četaři
německé národnosti patří již
k zázračným tvorům. Velitelství
armády - pane kolego Špačku, slyšte!
- dalo to však prostřednictvím nižších
velitelství na příkaz Jednoty, která
jako oficielně uznaná vedlejší vláda
se do všech státních zájmů vměšuje,
zaříditi tak, že na německé straně
není žádných poddůstojníků
pro službu déle sloužících. Tento
postup se nedatuje teprve z poslední doby, kdy založil
Konrád Henlein velkou německou národní
organisaci. Dříve byla právě tak příslušnost
k německé národní nebo národně
socialistické straně dostatečným důvodem,
aby někdo nebyl povýšen, a dokonce nebyli povyšováni
vojáci, jichž otcové byli příslušníky
německých vládních stran, s odůvodněním,
že nejsou spolehliví. Dobře si ještě
pamatujeme slova: "Ve svém nitru jste vy, Němci,
přece všichni stejní, lhostejno, jste-li v
oposici nebo ve vládě". Poslední tři
až čtyři léta zakoušeli němečtí
vojáci takové zacházení a úmyslné
odstrkování, že každému z nich,
i kdyby byl rád jako déle sloužící
sloužil, zašla chuť na další službu.
Nechci se ani zmiňovati o častých pustých
nadávkách; skutečnost, že otec, bratr,
strýc, švagr anebo švagrová je "Henleinovcem",
stačí, aby německý voják byl
vyloučen z každého povýšení.
Kartotéky, vedené o každém německém
vojáku a jeho nejvzdálenějším
příbuzenstvu, jsou zasílány veliteli
oddílu, a tak jsou z povýšení vylučováni
němečtí vojáci, kteří
se sami povýšení bránili a kteří
byli proti své vůli velitelem roty k povýšení
navrženi, poněvadž jsou zdatnými vojáky.
Jen tak lze si vysvětliti, že dnes po 12leté
německé spolupráci ve vládě
máme ani ne 5% déle sloužících
poddůstojníků místo nám náležejících
22˙7%, okrouhle 23 %. (Posl. Špaček: Proč
se nehlásí?) Již jsem řekl, proč.
Tak jako naši němečtí mladí lidé
nepřicházejí v úvahu pro ostatní
státní anebo veřejně spravované
podniky a ani se nehodí ke dráze, k poště,
do tabákové továrny, do správ státních
lesů anebo jinam, právě tak se to praktikuje
i u vojenských úřadů. I poukaz na
to, že do vyšší vojenské školy
v Hranicích se přijímá vyšší
procento Němců, padá, protože pravidelná
vyřazení 150 až 200 důstojníků,
mezi nimi 1 nebo 2 Němců, dokazují
opak. Nejsou přijímáni. (Výkřiky
posl. Špačka.) Naši uchazeči se mohli
vykázati takovou znalostí češtiny, že
byli dokonce tázáni, jaká je jejich znalost
němčiny. Tak dobře česky se bavili
se svými představenými. (Výkřiky
posl. Špačka.)
Ani u vojska nemáme my Němci možnost založit
si existenci. Jak již řečeno, vykazujeme dnes
stav necelých 5 % déle sloužících
poddůstojníků a důstojníků
necelých 7 % místo 23 %. Zasloužilí,
uznávaní a nejlépe kvalifikovaní
důstojníci německé národnosti
končí svou kariéru, byť i 50 let sloužili,
nejvýše v hodnosti štábního kapitána.
Jediný německý plukovník měl
kvalifikaci na generála, byl to však snad slib daný
německým aktivistům, který tak jako
všechny ostatní nebyl splněn. Narychlo musel
býti plukovník dán do výslužby,
aby paní Zeminová neomdlela pro jmenování
německého důstojníka generálem
československé branné moci a nebo aby nebyla
svedena k novému výbuchu nenávisti. (Posl.
Špaček: Pane kolego, vy jste sloužil u 3.
pluku jako já, byli tam pouze 2 Češi -
ryze český pluk, kroměřížský
- já vím, jak mluvil pan obrst Schön
a pan major Langer. Žádný se nemohl domluvit
česky. To jsou výklady pro báby!)
Byli tam hodní chlapíci, dokud tam nebylo štvanic.
Ve vyšších důstojnických hodnostech
není žádný Němec. Je to tentýž
poměr, jako v jiných oborech. U železnic na
př. znám případy, kde němečtí
úředníci po převratě byli takto
kvalifikováni: "Vláda vám nikdy nezapomene,
jaké služby jste prokázali státu v jeho
nejtěžší době". Úředníci
byli výborně kvalifikováni, měli býti
povýšeni mimo pořad, byli však potom,
nebyli-li násilím pensionováni, 4 až
5krát přeskočeni. Přesto, že
byli častěji přeskočeni a že
byla dána přednost o 10 až 16 let mladším
Čechům, mají někteří
z těchto německých úředníků
ještě dnes nárok na jmenování
přednostou odboru. Kvalifikace je stále výborná;
a popis při návrhu ministerstvu? "Není
sice politicky nespolehlivý, není však přece
zcela spolehlivý." A tím je ještě
dnes ve znamení vyrovnání osud takového
úředníka nebo důstojníka zpečetěn.
Ponechme nyní stranou povyšování anebo
nepovyšování. Člověka nedůstojné
bylo a je ještě dnes, jak se zachází
s německými důstojníky a poddůstojníky.
Tito lidé, kteří konají svou povinnost
jako málo kdo, nesměli a nesmějí ani
dnes mluviti na ulici se svou ženou nebo se svými
dětmi německy, ježto mají z toho ihned
nepříjemnosti. Jsme toho svědky dnes opět
na pražské ulici. To by bylo přece zneuctění
stavu českého důstojníka! Musel jsem
se i jako bývalý příslušník
německé vládní strany vystříhati
toho, abych oslovil na ulici převzatého německého
kamaráda z války, který slouží
aktivně v československé armádě,
protože by tím ve své kvalifikaci byl poškozen,
kdyby se byl odvážil mluviti s německým
poslancem německy. Přešel-li kolem nás
důstojník vážně a mlčky
ve společnosti, pak to byl jistě Němec. (Výkřiky
posl. Špačka: Důkazy, důkazy!) Jak
potom vypadá výchova jeho německých
dětí? Německý důstojník
se nesmí odvážiti posílat své
německé děti do německých škol,
nebo se mu to znemožní přeložením
do českých posádek. Do těchto českých
posádek překládala též ostatní
ministerstva a úřady těch několik
německých úředníků.
Z české strany nemohl to nikdo pochopit, žádali-li
jsme pro německé děti v Hradci Králové,
Nymburku, Náchodě atd. německé menšinové
školy. Sepjatýma rukama prosili nás poslance
tito němečtí []: "Pomozte nám
přece, nemůžeme se svými dětmi
německy skoro už ani promluviti". Jen mezi čtyřmi
stěnami směly německé děti
od německé matky poslouchati německou pohádku
a směl otec vyprávěti německému
hochu a německému děvčeti o bídě
německého národa. Ještě dnes
právem setrváváme na požadavku po německých
veřejných nebo soukromých menšinových
školách. V Hradci Králové je přes
30 a v Náchodě více než 100 německých
dětí bez německé školy. (Posl.
Špaček: Snad také i v Přelouči?)
Snad také! A to nehledě vůbec na místa
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, známá
z bojů o školy, která ještě dnes
po 20 letech jsou beze školy, právem požadované.
Naproti tomu byly přes 18. únor 1937 a jeho oslavované
1leté jubileum 18. února 1938 letos před
několika měsíci zřizovány české
školy bez českých dětí pouze
se 2 dětmi ze smíšených manželství.
(Posl. Špaček [německy]: Smíšená
manželství mají za následek Henleina!)
My dnes již o to neprosíme. Je vaší věcí,
pánové z české strany, jak tuto tisícerou
křivdu odčiníte. (Výkřiky.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. dr Hodina (pokračuje): My již
jenom stojíme u vah a díváme se, zda se správně
váží. Víra v našem národě
byla svévolně utlučena. Na otázku,
může-li býti ztracená víra v
německém lidu opět probuzena tiskem druhu
"Českého slova", "Lidových
novin", "A-Zetu", "Telegrafu" atd., nemusím
snad odpovídati.
Jaké hmotné nesnáze byly naše mu národu
způsobeny a jaké obrovské sumy německého
národního jmění a Němci odvedených
daní byly Němcům zadrženy, ukazuje těchto
několik čísel z osobních výdajů
rozpočtu ministerstva nár. obrany pro rok 1938.
Při tom se berou v úvahu pouze gáže
důstojníků, platy déle sloužících
poddůstojníků, jakož i odměny
civilním smluvním úředníkům
a pomocným silám. Tak na př. u gážistů
v ministerstvu nár. obrany patří nám
při našich 23% ze 47 mil. 10˙8 milionů.
Není mi známo, že bychom měli v ministerstvu
nár. obrany jediného německého důstojníka.
Civilní pomocné síly: při našich
23 % náleží nám 3˙4 milionu Kč.
U gážistů armády a různých
zbraní s osobním nákladem 507 milionů
148.000 Kč oněch 23 % činí 81,143.680
Kč, zatím co se nám dostává
při stavu 7 % německých důstojníků
pouze 35 milionů. Tak tyto číslice pokračují.
U civilních pomocných sil nemáme vůbec
žádného Němce. Mezi důstojníky,
přidělenými zahraničním vojenským
misím, nemáme zcela určitě ani jediného
německého důstojníka. U déle
sloužících poddůstojníků
s nákladem 57,752.400 Kč připadá na
nás místo nám náležejících
10,395.432 Kč pouze 2,887.620 Kč, u podporučíků
s nákladem 14,720.000 Kč náleží
nám 2,355.600 Kč, avšak dostáváme
pouze 1,030.400 Kč. Ze všech smluvních úředníků
v zásobovací a technické službě
s nákladem 59,963.000 Kč náleží
nám při 23% 10,793.340 Kč, ve skutečnosti
však na německý národ připadá
pouze 5 %, 2,998.150 Kč. Podle toho uchází
našemu národu pouze na osobních výdajích
ministerstva nár. obrany ročně 127,504.719
Kč.