My Slováci práve preto, že vidíme, že je tu nedostatok subalterných dôstojníkov, domáhame sa opätovného vybudovania slovenskej vojenskej akademie tak, ako nám to Slovákom patrí. (Posl. Chloupek: Ale kolik se jich hlásilo? Nebuďte demagogem!) Nie som zvedavý na vaše poznámky a vyprosím si, aby ste ma titulovali demagogom. Demagog ste vy! Žiadame si, aby na Slovensku bola zriadená pre Slovákov slovenská vojenská akademia, aby boly pre Slovákov vytvorené slovenské pluky, slovenské velenie. Keď to mohli dostať Horvati za bývalého Rakúsko-Uhorska, niet príčiny, aby toto právo nebolo priznané aj Slovákom. (Výkřiky posl. Chloupka.)

Slávna snemovňa, máme v evidencii aj prenasledovanie Slovákov. (Výkřiky.) Každý by myslel, že snáď je tu určitá norma, ktorá sa všemožne stará o to, aby Slovákom nebolo krivdené. (Výkřiky posl. Remeše.) Slávna snemovňa, mám zistený prípad, že ďalej slúžiaci poddôstojník bez toho, že by bola udaná príčina jeho prepustenia, bol jednoducho zo sväzku armády prepustený (Výkřiky.) a existenčne zničený. Keď sa dotyčný pýtal, pre aké dôvody bol z armády prepustený, bolo mu vysvetlenie odopreté. Na konci sa zistilo (Stálé výkřiky.), že tento ďalej slúžiaci poddôstojník bol z armády prepustený len preto, lebo sa zistilo, že jeho brat bol odsúdený ako ľudák podľa zákona na ochranu republiky. Stačilo teda, že jeden príbuzný bol potrestaný podľa zákona na ochranu republiky, aby bol iný jeho príbuzný existenčne zničený.

Máme tu aj iný prípad prakse, ako sa prevádza politika brannosti v zbrojovkách štátnych podnikov. (Výkřiky.) Videl som na vlastné oči dekret desiatnika Františka Ďuricu, ktorý po ťažkých, namáhavých intervenciách prijatý bol do štátnej zbrojovky v Považskej Bystrici. Je zaujímavé, že bez udania príčiny, bez bližšieho označenia bol desiatnik František Ďurica zo zbrojovky vyhodený a dodnes nebol znova prijatý. Stalo sa to na základe jednoduchého četníckeho oznámenia, ktoré je dneska viacej, než je pochvaľný dekrét plukovného veliteľa. Plukovník, veliteľ pluku, vydá vojakovi dekrét pre jeho vzorné chovanie, tento vojak dostane existenciu, a tu prijde denunciantské oznámenie nejakého orgána, pochvaľný dekrét plukovníka je nula a platí tu denunciantstvo. Takto sa ničia slovenské existencie. Pán kol. Chloupek, chcem, aba ste mi na toto láskave poznámku urobil. Pýtam sa, čo je meritornejšie, závažnejšie, pochvalný dekrét plukovníka, alebo raport nejakého denuncianta? Kto je oprávnený kvalifikovať vojaka? Keď sme my dobrí na plukovné dekréty s podpismi aktívnych plukovníkov, tak sme dobrí aj na slušný kúsok chleba, a tým viacej doma na Slovensku.

Slávna snemovňa! Nedávno sa odbavily Štefánikove oslavy. My Slováci sme očakávali, že tieto Štefánikove oslavy vyznejú ako spontánna manifestácia celej našej armády. Naproti tomu sme videli, že letecká zbraň oslávila pamiatku Štefánikovu, ale ostatné zbrane nepokladaly za slušné ani len to, aby vyniesly štátne zástavy. 4. máj, výročie smrti Štefánikovej je historickým dňom pre Československo a my tu trváme na tom, aby armáda pamiatku Štefánikovu spontánne oslávila.

Nám sa hovorí aj to, že sme predvojom sovietov. Keď si všimneme volieb do závodných výborov štát. zbrojných podnikov, vidíme len jedno: na pr. v Považskej Bystrici vo štát. zbrojovke väčšina členov závodného výboru sú marxisti, v Škodových závodoch v Dubnici nad Váhom väčšina členov závodného výboru je taktiež marxistická, a kto si to chce doplniť, nech sa podíva na májové sprievody, kde sme videli občianske strany spolumanifestovať s boľševikmi, na veľkú radosť našich nepriateľov. Občianske strany manifestovaly s boľševikmi na 1. mája ako na znamenie toho, že je u nás svornosť. Slávna snemovňa, nie je sa čo čudovať, keď sa nás pozerajú ako na avantgardu sovietov.

Slávna vláda činí si vždy nárok na nás Slovákov, aby sme hlasovali za t. zv. štátne nezbytnosti. My si pokladáme za mravnú a vlasteneckú povinnosť, aby sme za takúto osnovu hlasovali. Hlasovali sme za zákon o obrane štátu ako opozičná strana, ale, slávna snemovňa, ak sa nemýlim, práve z týchto vládnych lavíc kvalifikoval nás Slovákov jeden minister koalície, ze sme sopľoši a všiváci. Jeden koaličný časopis vládny napísal, že Slováci ľudáci sú paraziti, ploštice a potkani. Ale, slávna snemovňa, nech mi není zazlievané, že chcem vás zabávať v tak peknom májovom počasí, predčítam úradný orgán Štefánikovej spoločnosti na pestovanie československej jednoty, ako píše v Trenčíne na našu adresu. Doslovne sa tu uvádza toto (čte): "Ľudová strana Hlinkova robí politiku protištátnu a protinárodnu. (Hlasy: To je pravda! - Výborně!) V svojej nenávisti proti Čechom ide ďalej než sám Henlein, lebo ten uverejnil svoje požiadavky k jednaniu a je ochotný jednať, ale ľudová strana vôbec jednať nechce. A preca by jednala so Slovákom dr Milanom Hodžom, ktorý prejavuje pre ňu väčší záujem než si strana zaslúži. Za to Hlinkova strana pojednáva o spoločnom protištátnom fronte s tými Maďarmi a Nemcami, ktorí usilujú o rozbitie Československa. To je politika, ktorej neporozumie žiadny Slovák, ktorý má česť v tele a miluje svoj národ." (Výborně! - Tak jest!) Počujte ďalej: "Je to čosi strašného, čo sa to utajuje v zákulisí ľudovej strany Hlinkovej, čo ju komanduje azda aj cez hlavu Hlinkovu a celého oficiálneho vedenia jeho strany. Je to nejaká tajuplná osobnosť, ktorá nechce menej než rozbitie Československa a zotročenie Slovákov v novej národnej porobe." (Potlesk.) Ďalej sa tu píše, a to je to najzábavnejšie: "Kto je ten neznámy riaditeľ a komandant ľudáckej politiky? (Výkřiky.) Je to poľský Beck, alebo maďarský Horthy, Bethlen, Kánya, Darányi? Zdá sa, že nikto z tých, lebo tí uvažujú teraz o nútnosti vlastnej obrany proti nebezpečnej rozpínavosti Nemecka a potrebujú k tomu skôr Československo silné než rozvrátené. Potom tu zbýva len zákulisný macher (Stálé výkřiky.), napojený nacizmom a pracujúci pre Nemecko a jeho Drang nach Osten za každú cenu. Je to Papen?" (Stálé výkřiky.) sa tu pýtajú.

Slávna snemovňa! Ja som tuná prečítal len malinký citát z t. zv. úradného orgánu Štefánikovej spoločnosti na pestovanie československej vzájomnosti.

Slávna snemovňa! Taký vládny režim, ktorý má pre nás titul v ministerských laviciach sopľošov a všivákov, režim, ktorého orgány píšu, že sme paraziti, ploštice a potkani a ktorý hovorí takýmto hanlivým spôsobom za peniaze ministerstiev, taká vláda našej dôvery požívať nemôže, my takejto vláde dôveru neodhlasujeme. (Výkřiky: Nic se nestane!). A preto, slávna snemovňa, hoci je toto zákon dobrý, hoci tento režim usiluje sa všemožne, aby dostal naše placet, Hlinkova ľudová strana, ako jediná reprezentantka suverénneho slovenského národa v tomto parlamente prehlašuje, že za túto osnovu z týchto dôvodov hlasovať nebude. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Dále je ke slovu přihlášena pí posl. Hodinová-Spurná. Dávám jí slovo.

Posl. Hodinová-Spurná: Slavná sněmovno!

Projednáváme-li zde osnovu zákona o umisťování déle sloužících poddůstojníků, musíme se také zabývati situací těch, kteří již buď jako úředníci, četníci, zřízenci nebo železničáři a financi zastávají svoji těžkou službu v pohraničním území. V týdnu po 1. máji ze všech koutů republiky, hlavně z míst obývaných německým obyvatelstvem přicházejí stále častěji zprávy o provokacích vyvolaných henleinovci, vyvrcholujících ve srážky s obyvatelstvem německé národnosti nebo se státním aparátem. V sobotu před 1. májem odehrála se demonstrace henleinovců v Opavě, kde došlo k zásahu policie. Hned nato v Šumperku byla zhanobena a rozbita socha presidenta Masaryka. Na tuto sochu byl namalován hákový kříž a nakonec byla rozbita.

Já chci právě po těchto událostech charakterisovat naše poznatky, které jsme jako delegace poslanců v německých územích zjistili, a zjištěnými fakty chci se zde zabývati.

Po těchto událostech následovalo přepadení dvou dam na ulicích Jablonce, když prodávaly květy pro dobročinný dámský spolek na podporu dětí. Po zatčení útočníka následovalo srocení henleinovců na ulici a demonstrace za jeho propuštění. Davy ohrožovaly policejní orgány a když útočník byl odveden na policii, davy před policejní strážnicí demonstrovaly. Útočníci byli v tomto případě jako v mnoha jiných okamžitě propuštěni. Následovala demonstrace v Aši, ve Falknově, přepadení četníků v Dolním Jiřetíně při služebním výkonu atd.

To jsou všechno ukázky, co znamenají troufalá slova Henleinova, která pronesl na 1. máje v Karlových Varech, že nebudou-li jejich požadavky, proklamované Henleinem v Karlových Varech, co nejdříve splněny, půjdou ve svém boji dále a že tento boj ještě zostří. Situace v německém území, jak byla vytvořena v posledních týdnech drzostí a troufalostí Henleinovy strany a naopak kolísavostí, nerozhodností a ustupováním vládních činitelů, se nedá na dlouho udržeti. Terorem a provokacemi snaží se Henleinova strana vštípit německému obyvatelstvu nezvratné přesvědčení, že Třetí říše rozšíří své panství v několika dnech o německé území Československa.

Váhavost a kolísavost vládních míst a zrádcování a smlouvání kagulardů z českého tábora slouží jim k tomu, aby v lidu udržovali a rozšiřovali víru, že Československá republika a její vláda nemá zájmu na německých oblastech a proto že to v Československu půjde tak hladce jako v Rakousku. Prostému německému lidu namlouvají henleinovští funkcionáři, že Československo bude rozděleno tak, že Čechy a Morava připadnou velkoněmecké říši a že v rámci této říše dá Hitler Čechům autonomii. O Slovensko a Podkarpatskou Rus prý se - prohlašuje úplně otevřeně ve své propagandě, dnes už ne flüsterpropagandě, nýbrž otevřeně na ulicích a všude na místech veřejně přístupných - rozdělí Maďarsko a Polsko. Této propagandy je pak používáno k tomu, že se různými způsoby dělá na německé obyvatelstvo nátlak, aby vstupovalo do Henleinovy strany a tím se zajistilo pro den příští. Metody teroru a dělání psychologické nálady pro slibovaný den příští, to znamená pro příchod Hitlerův, jsou různé. Je to otevřený teror v továrnách, na ulicích, v domech, v obcích a v obchodech, dále je to vyhrožování, ignorování, vtipkování, šeptaná propaganda a provokace . . . (Výkřiky posl. B. Köhlera.) Chci uvésti konkrétní ukázky.

Vzezření měst a vesnic se přizpůsobuje životu v Třetí říši. Na ulicích zdraví docela otevřeně Henleinovci zdvižením paže a pozdravem "Heil Hitler". Při demonstracích se otevřeně proklamuje heslo: Třetí říše: Jeden národ, jedna říše, jeden vůdce! Toto heslo pronášejí - mimochodem řečeno - i školní děti ve školách při různých příležitostech. Rolníci se vybízejí, aby neplatili československému státu daně. Zadluženým obchodníkům se říká: Jen si nakupte na dluh zboží, platit to stejně už nebudete. To se rozšiřovalo hlavně před lázeňskou sezónou v Karlových Varech i v ostatních západočeských lázních. Nezaměstnaným dělníkům říkají: Tak dlouho jste už v Československu hladověli, teď to ještě nějakou chvíli vydržte a pak už přijde vůdce, který vám dá práci, a když ne prací, tedy vydatnou podporu. Henleinovské úderky, které pod blahovolnou patronancí ministerstva vnitra dělají beztrestně svá pochodová cvičení, jsou uniformovány jako SA v Třetí říši.

Uvedu příklady teroru v závodech: U fy Max Köhler v Aši, továrna na prádlo, říšskoněmecká firma, dostali dělníci v sobotu ve výplatním sáčku přihlášky do SdP. Když byl majitel firmy policií napomenut, hrozil, že si to nedá líbit a že henleinovští poslanci podají v parlamentě interpelaci a udělají z toho světový skandál. U fy Frant. Wagner v Krnově dostali dělníci rovněž v sobotu výplatní sáčky s číslovanými přihláškami do Henleinovy strany. Když soc.-demokratická dělnice Kreutzeová se vzepřela tomuto teroru a odmítla přestoupiti do Henleinovy strany, zavolal si ji šéf závodu do kanceláře a tam jí řekl: "Buďto přestoupíte, anebo budete bez práce". U fy Rudolf v Benešově u Opavy, kde je šéf rakouským státním příslušníkem, řekl šéf, než se odebral na nějakou obchodní cestu, svým zaměstnancům: "Než se vrátím, chci míti všechno dělnictvo v sudetskoněmecké straně. Jiné organisace zde nestrpím." To je jenom několik náhodných ukázek našeho zjišťování závodního teroru.

Vážení pánové a dámy, kdybychom měli o všech našich zjištěních zde mluviti, pak ne půl hodiny, nýbrž celý den by bylo možno zde uváděti příklady, jakým způsobem je prováděn teror v německých územích. Nejstrašlivějším, co v této chvíli v německém území se odehrává, je otázka výchovy školních dětí. Každému člověku se musí hnusiti způsob vyučování, který se děje na našich školách, nejenom obecných a měšťanských, nýbrž i na gymnasiích a ostatních učilištích. Jako příklad chci uvésti několik míst, aby bylo dokumentováno, jak dochází právě k těmto provokačním činům v místech, jako je Šumperk a jinde, kde jsme toho byli v posledních dnech svědky. Na šumperské státní průmyslové škole jsme zjistili dne 29. dubna tato fakta: Ve 4. třídě průmyslové školy visel plakát na skříni již celý týden, který v karikaturách znázorňoval československý stát jako pštrosa, který strká hlavu do písku, a vedle toho byl hanlivý nápis: Sovětský svaz znázorňoval jako pěticípou hvězdu propíchanou a vedle toho byl nápis "Der verfaulte Moskauer Apfel", dále byly vylepeny protižidovské karikatury nejhnusnějšího typu. Když na naši intervenci na policejním ředitelství byl poslán policejní agent do školy zjišťovati tato fakta, bylo konstatováno, že nejen v této třídě, nýbrž také v ostatních třídách průmyslové školy takovéto karikatury a různá protistátní hesla byly vylepeny. Když ředitel školy, který je organisovaným příslušníkem sudetskoněmecké strany, byl napomenut, že trpí tuto protistátní propagandu ve škole, vydal oběžník, který byl ve třídách předčítán třídními profesory, kteří vedle toho, že přečetli tento oběžník ředitelství ve všech třídách, dodali k tomu tento dodatek: "Je hanbou německé školy, že se zde našel udavač, Schuft, Lump, atd." - názvy, které naprosto není možno zachytiti - "a já vás vyzývám, abyste se vy, všichni žáci, spolu s námi přičinili o to, aby tento Gauner, který to dělá z národnostní zášti, - poněvadž v této škole je také několik žáků české národnosti, kteří tuto školu navštěvují - "byl nalezen, abychom jej mohli ze školy vykopnout." V téže škole syn továrníka Brasse ze Zábřehu, který tuto školu jako žák navštěvuje, přišel v den anšlusu do školy o celou hodinu pozdě a vešel do třídy s hitlerovským pozdravem a se zdviženou paží. Profesor, který vyučoval, nezmohl se na nic jiného, než že se ho ptal: "Kde máte atlas?" Žák prohlásil: "Co, atlas? Vy se opovažujete jako profesor geografie se mne ptát, kde mám atlas? Já se domnívám, že se budeme učit něco jiného než blbé vyučovací předměty, domnívám se, že dnes nám budete mluviti něco o tom, co znamená vytvoření velkoněmecké říše."

To je obrázek z jedné školy šumperské. Ale nejen na této škole, nýbrž i na gymnasiu se tak děje. U školy je cvičební zahrada. V hodině tělocviku přijdou žáci na cvičiště, staršími z nich jsou rozestavěni ve skupiny, zvednou ruce k hitlerovskému pozdravu, zavolají třikrát za sebou "Heil Hitler" a pak se rozejdou. Profesor tělocviku zůstane za dveřmi do té doby, až je tento jejich obřad skončen, pak přijde a nastane hodina cvičení. Po hodině profesor odejde a tato procedura se opakuje znovu.

Že to nejsou jen vyšší školy, kde se takováto propaganda dělá, nýbrž že jsou zachváceny vesměs školy, o tom vám chci podat doklad. Jest strašlivé, co se odehrává na všech školách německých. Jaké se tam pěstuje nepřátelství a šovinismus, ale nejen nepřátelství ke všemu, co není henleinovské, fašistické a co nesouhlasí s Třetí říší a jejími metodami, ukazuje případ z II. třídy dívčí měšťanské školy v Liberci. Tam při tělocvičné hodině navrhly žákyně zpívat při tělocviku tuto píseň (čte): [ ] (Výkřiky komunistických poslanců.)

Vážení pánové a dámy! To nejsou nejlepší perly, které jsem zde vybrala, nepřátelské propagandy proti presidentu republiky, proti vládě a všem, kteří jsou demokratického smýšlení; případů propagandy mezi dětmi, která se tu provádí, dalo by se u vést na sta.

Chci vám ukázat jen namátkou, jak se i na národních školách, ba i v prvé třídě obecné školy dnes v německém území nevyučuje. Matky všude tam, kam jsme přišli, prohlašovaly nám souhlasně, jak nahoře v Aši, tak také na Šumpersku, Liberecku a ve všech krajích: Naše děti se už nic neučí, nýbrž politikují, perou se navzájem a neznají nic jiného než národnostní zášť a vzájemné štvaní.

Tak na př. počátkem března napsaly děti V. třídy obecné školy v Haindorfu před počátkem vyučování na tabuli: Alle deutschen Kinder der 5. Klasse gehören in den deutschen Turnverein. Pod to nakreslily hákový kříž. Když vstoupila do třídy učitelka Jahnová, jejíž muž je vynikajícím funkcionářem sudetskoněmecké strany, pravila: To je dobře, to jste udělaly dobře a tak to má býti. Všechny německé děti patří do německého z Turnvereinu. To bylo vždycky mé přání.

V Liberci v Karlově ulici na vývěsní tabuli listu "Reichenberger Zeitung" jsou vyvěšeny obrázky z májového průvodu a májových demonstrací sudetskoněmecké strany a nahoře nad tím je nápis: Der erste Mai der Sudetendeutschen Partei. Čtyři obrázky znázorňují mezi jiným děti od 6 do 12 až 13 roků, jak ve skupinách stojí uprostřed henleinovských demonstrací a zvedají ruce k hitlerovskému pozdravu a volají tento pozdrav.

Jedním z nejstrašlivějších zel v německém území je t. zv. šeptaná propaganda. Co všechno se dělá touto šeptanou propagandou, že může člověk pochopit, teprve když se několik dní zdržuje v německém území.

Abych charakterisovala události, které se odehrály v Opavě, a vliv, jaký má stálé ustupování vládních orgánů a vlády samé před terorem a násilnostmi Henleinovců, chci ukázati, co všecko bylo před 1. májem, kdy byla na tomto území naše delegace a co všechno zde bylo šeptanou propagandou hlásáno. Tak především na tomto území, jako ve všech místech německých krajů, se mluvilo otevřeně na 1. máje o tom, že Henleinova strana bude mašírovat, i kdyby se mělo střílet. A bude-li střílet - dodávalo se - "dann geht es einmal los". To znamená, že pak se půjde do toho. A dodávali: Pak přijde Hitler a konečně už jednou naše situace bude vyřešena.

V Krnově ve čtvrtek před 1. májem byla dělána v továrnách i na ulicích veřejná propaganda pro to, aby byly vytaženy na všechny tovární komíny, domy atd. henleinovské prapory; a říkalo se předem: v Německu je připraveno 300 úderníků k tomu, aby přestoupili hranice, které zde, mimochodem řečeno, 20 jsou velmi blízko, a aby se shromáždili v hotelu "Tirol"; a je třeba, aby před tímto hotelem "Tirol" byli shromážděni všichni henleinovci již v 8 hod. ráno. Není pak divu, že vlivem této propagandy došlo v Opavě k henleinovským demonstracím a že musila zasáhnout policie. Ale politování hodným opatřením je, že místo potrestání oněch, kteří takovýmto způsobem připravovali už 1. květen demonstrace, byli potrestáni právě ti, kteří proti tomu zasáhli.

Dále je šeptaná propaganda prováděna na př. v tomto smyslu, a to vtipem a různými způsoby. Vykřikuje se tam, že když se Hitler vrátil z Vídně, ptal se ho prý Göbbels, co mu z Vídně přinesl, a Hitler řekl: "Dnes jsem ti přinesl vídeňský řízek, v létě ti přivezu pražskou šunku." Takovýchto věcí bylo by zde možno uvésti bezpočetně. Jest jen třeba uvésti ještě některé věci, které se vztahují na události, které se předpovídají. Na př. v šeptané propagandě se říkají lidem takovéto básničky: "Im März macht der Führer nur einen Scherz, im April da macht er was er will, im Mai nimmt er sich die Tschechoslowakei, im Juni, wenn die Rosen blühn, da ist Prag so deutsch wie Wien."