441

Ražba stříbrných dvacetikorun, která měla zaměstnati min-
covnu po celý rok, byla již koncem března 1934 zastavena,
poněvadž oběh mincí byl již nasycen a další ražby nebylo
vzhledem k téměř úplnému dosažení kontingentu stanoveného
v § 4 zákona ze dne 9. června 1932, čís. 94 Sb. z. a n., již třeba.
V mezích kontingentu zákonem stanoveného bylo raženo
pouze:

3, 200. 000 stříbrných dvacetikorun a

13, 200. 000 desetihaléřů, u kterýchžto však výrobní zisk jest
velmi malý.

K výměně za mince oběhem poškozené bylo raženo:

500 kusů 20-korun,

65. 000 kusů 1-korun,

15. 000 kusů 50-haléřů,

2. 000 kusů 25-haléřů,

40. 000 kusů 20-haléřů,

16. 000 kusů 10-haléřů,

6. 000 kusů 5-haléřů.

Také ražba dukátů poklesla v důsledku ustanovení vl. nař.
čís. 202/1934 oproti rokům předchozím, jak patrno z tohoto
srovnání:

Skutečné dosažený příjem z mincovaní byl v důsledku ome-
zení ražby mincí nižší o 4, 142. 433 Kč 25 h než rozpočtený.
Tento podstatný úbytek u hlavního zdroje příjmů nemohl
zůstati ovšem bez vlivu na výsledný zisk přes to, že u téměř
všech ostatních příjmových položek bylo dosaženo výsledku
proti rozpočtu příznivějšího. K zmírnění úbytku příjmů z min-
cování a tím i nepříznivějšího výsledku provozního přispěly
hlavně vyšší těžby z ražby pamětních minci a pak kursový
zisk při kovech (zejména zlatu) vzniklý devalvací čsl. koruny
podle zákona ze dne 17. února 1934, čís. 25 Sb. z. a n. Ve vý-
sledku vykázaném v oddíle "Vlastní příjmy provozovací" jsou
zahrnuty i úroky z odvedených přebytků, ježto jde rovněž
o příjem plynoucí z činnosti provozní. Tím se zároveň vy-
světluje nepříznivý výsledek v oddílu III. "Zisky finanční",
kde příjem z úroků byl preliminován. Zmíněné úroky jsou
proti rozpočtu o 53. 455 Kč 40 h nižší, ježto úroková sazba
z přebytků na běžném účtu u finanční státní správy byla sní-
žena a ježto se i zůstatek na běžném účtu snížil.

Příznivější výsledek v oddílu IV. "Jiné příjmy" se vy-
světluje tím, že při sestavování rozpočtu nebylo počítáno se
zvláštním pensijním příspěvkem podle § 10 vlád. nař. z 22. pro-
since 1933, čís. 252 Sb. z. a n.

V nákladech jeví se dosažené výsledky u srovnání s roz-
počtenými částkami - s výjimkou odpisů z hodnoty zakláda-
cích aktiv a pensijních zaopatřovacích platů, u nichž byly
úvěry překročeny o poměrně malé částky, - vesměs přízni-
věji. Úspory na platech stálých zaměstnanců bylo dosaženo
tím, že nebyla obsazena místa pensionovaných zaměstnanců.
Příznivější výsledek u platů smluvních zaměstnanců vznikl
odchodem ředitele mincovny ze služby během roku. Z položek
zahrnutých v ostatních výdajích skupiny "Vlastní výdaje pro-
vozovací", u nichž bylo dosaženo značnějších úspor, sluší uvésti
zvláště: mzdy dělnictva s přídavky, spotřebu drahých kovů,
surovin a pomocného materiálu a různá vydání.

Pro značné omezení mincovního provozu bylo nutno snížiti
počet dělnictva. Provisionováním 13 stálých dělníků, kteří měli
plně vyslouženo, a propuštěním 38 dočasných dělníků zmenšil

se celkový stav dělnictva o 42%, čímž vznikla úspora na
mzdách a zároveň i na výlohách sociálního pojištění. Úspory
u ostatních shora uvedených položek jsou důsledkem toho, že
nebyly raženy všechny druhy mincí, které byly do ražebního
programu zařaděny, jakož i výše zmíněné již skutečnosti, že
ražba mincí byla později zúplna zastavena.

Příznivější výsledek ve skupině výdajů všeobecných tkví
v tom, že schodek bratrské pokladny byl menší, než rozpočet
předpokládal, a v souvislosti s tím i příspěvek státní mincovny
na jeho úhradu.

Investice.

Investiční činnost státní mincovny se omezila v roce 1934 na
obnovu stávajících zařízení, jichž náklady se uhrazují z vlast-
ních prostředků podniku a které v investičním rozpočtu na
rok 1934, tak jako i v dřívějších letech, nebyly preliminovány.
Pořizovací hodnota těchto investic činila 49. 984 Kč 16 h, což
odpovídá okrouhle 23% odpisů z hodnoty zakládacích aktiv za
rok 1934 a okrouhle 24% průměru ročních odpisů posledních
tří let.

442

Hospodářský výsledek.

Se zřetelem k ustanovení § 2, odst. 4 vládního nařízení
čís. 206/1924 Sb. z. a n. byly ve výdajích i příjmech účtovány
roční paušály 60, 000. 000 Kč, které vyjadřují ve vydání hod-
notu náhrady za přepravu poštovních zásilek státními drahami
a v příjmu hodnotu náhrady poštovného za porta prosté zá-
silky jednotlivých odvětví státní správy a které nebyly prelimi-
novány. (Viz důvodovou zprávu k fin. zákonu na rok 1931,
str. 176. ) Nepřihlíží-li se při porovnání s rozpočtem k těmto
paušálním průběžným položkám, byly ve skutečnosti výdaje

nižší o............ 535. 778 Kč 25 h

a dosažené příjmy nižší o..... 18, 970. 523 Kč 20 h,

Pokles příjmů projevil se zejména na poštovních a telefonních
poplatcích, na stavebních, amortisačních a automatisačních
příspěvcích a na položce "Zřizování a udržování telegrafních
a telefonních zařízení na cizí účet". Příčinou těchto nepřízni-
vých výsledků jsou jednak úprava dopravy kusového zboží po
dráze a konkurence zasilatelských firem, jednak nenastalo
zlepšení hospodářských a průmyslových poměrů v té míře, jak
při rozpočtu se očekávalo. Menšího příjmu bylo dosaženo také
na nájemném, ježto nedošlo k úpravě otázky naturálních bytů,
na položce "Peníze za noviny" pro vzájemné zákazy dovozu
většiny cizozemských novin a časopisů mezi ČSR., Německem
a Rakouskem, na položce "Různé" zejména tím, že nebylo do-
saženo očekávaného kursovního zisku z poukázkového styku
s cizinou v důsledku devisových opatření.

Položka "Ostatní příjmy" vykazuje příznivý výsledek z té
příčiny, že sem byly přeřaděny různé jiné příjmové položky,
náležející povahou mezi příjmy provozní, jako peníze za no-
viny, celní a jiné poplatky a pod., které byly preliminovány

v oddílu IV "Jiné příjmy". Tím se vysvětluje též, proč
v oddílu IV nejsou vykázány žádné výsledky.

Vyšších příjmů bylo dosaženo u telegrafních poplatků v dů-
sledku hojnějšího používání levných druhů telegramů, u roz-
hlasových poplatků, ježto značně stoupl počet platících poslu-
chačů rozhlasu, u pensijních příspěvků zavedením 50% srážky
ze zvýšení pensijní základny při postupech podle vlád. nařízení
čís. 252/1933 Sb. z. a n., u příjmů z úředních publikací a tis-
kopisů, zejména vyšším výnosem z prodeje brakovního papíru
a některých úředních publikací a z inserce; konečně bylo do-
saženo příznivého výsledku u aktivních úroků a u celního vý-
platného, kteréžto příjmy nebyly preliminovány.

U vlastních výdajů provozovacích jeví se překročení v částce
66, 007. 575 Kč 60 h, které vzniklo hlavně tím, že u položky b)
"Ostatní" byly zúčtovány náklady přesahující rozpočet celkem
o 117, 485. 227 Kč 45 h a po započtení částky 60, 000. 000 Kč,
které vyjadřují ve vydání hodnotu náhrady za přepravu poš-
tovních zásilek státními drahami a v příjmu hodnotu náhrady
poštovného za porta prosté zásilky jednotlivých odvětví státní
správy, celkem o 177, 485. 227 Kč 45 h. Tento nepříznivý vý-
sledek byl způsobem hlavně účetně-technicky tím, že na této
položce byly vyúčtovány provozní náklady uvedené v rozpočtu
mezi výdaji všeobecnými v oddílu I/3 b) "Ostatní" a v oddílu
IV/1 "Různé", kde byly preliminovány částkami 99, 375. 400 Kč
a 4, 400. 000 Kč.

Nehledíc k nepříznivým výsledkům, vzniklým z tohoto pře-
sunu, projevilo se překročení zmíněné položky "Ostatní vý-
daje" zvláště u poštovních a telegrafních poplatků, ježto
úprava čsl. měny a hospodářské poměry si vyžádaly při od-
počtu s cizími správami, vyšších nákladů, než bylo rozpočtem
očekáváno. Rovněž výdaje za obstarávání programu rozhlasu
byly proti rozpočtu vyšší, jednak tím, že vzrostl podíl Radio-
journalu na vybraných rozhlasových poplatcích, jednak v dů-
sledku příspěvku 2, 000. 000 Kč, vyplaceného z vybraných roz-
hlasových poplatků divadlům nepožívajícím státní podpory.
Celkem nepatrného překročení vyžádaly si výdaje na udržo-
vání telegrafních a telefonních vedení, jež vyplývá ze snížení
příjmového účinu této rubriky, ježto v roce 1934 nedošlo
k súčtování vyzískaného materiálu do přijmu v takové míře,
jak rozpočet předpokládal, neboť nebyly prováděny předpo-
kládané rozsáhlé rekonstrukce v místních ústřednách a sítích.
Zřízením nových míst a zvýšením počtu hodin zaměstnanosti
poštovních poslů vznikl vyšší náklad na jejich platy. Rovněž
výdaje na služební oděv byly překročeny, protože nedošlo jed-
nak k úpravě přídělových norem, s níž bylo při sestavování
rozpočtu počítáno, jednak že došlo k zvýšení ceny textilních
dodávek v důsledku vládního nařízení čís. 3/1934 Sb. z. a n.
Rozpočtem předpokládané omezení výdajů na cestovné se ne-
dostavilo. Vyšší náklad na výpomoci byl zaviněn neutěšenou
hospodářskou situací zaměstnanců podniku a přiznáváním vý-
pomocí zaměstnancům, nemajícím po dobu vojenského cvičení
nároku na služební příjmy. Vyšší výdaje u položky "Úřední
potřeby - jiné výdaje" vznikl hlavně súčtováním poplatků za
služební telefonní stanice. Rozpočtem nebylo pamatováno na
výdaje souvisící s obstaráváním celní agendy poštovní, z níž
plynou opět nepreliminované příjmy.

Naproti tomu bylo v provozu dosaženo úspor, a to tím, že
vrácené poštovní poplatky si vyžádaly menšího nákladu, do-
pravní náklady byly sníženy hlavně úpravou paušálů podnika-
telům poštovních jízd a omezením jich na nejmenší míru;
u doprovodného a poselného za spěšné zásilky zrušením ně-
kterých vlakových pošt a úbytkem počtu spěšných zásilek.
Ubylo náhrad za ztracené, vyloupené nebo poškozené zásilky.
Úspory jeví se u průběžně účtovaných stavebních příspěvků,
ježto nebylo dosaženo očekávaných příjmů, a na zřizovacích
a udržovacích nákladech telegrafního a telefonního vedení na
cizí účet v důsledku nižšího výnosu z korelativních příjmů.
Na platech poštovních pomocníků plně i neúplně zaměstnaných

443

bylo dosaženo úspor v důsledku opatření podle vlád. nařízení
ze dne 22. prosince 1933, čís. 252 Sb. z. a n. Další úspory
vznikly na udržovacích nákladech poštovních, telegrafních a
telefonních inventářů v důsledku úsporných opatření, u sociál-
ních opatření, kde si potřeba na příspěvky Léčebnému fondu
nevyžádala očekávané částky; výrobní náklady cenin, tisko-
pisů a publikací byly nižší zejména proto, že nebyly vydány
některé publikace, s nimiž rozpočet kalkuloval. Poklesla výše
provise prodavačům poštovních cenin, jichž prodej byl menší.
Posléze jeví se překročení u pol. "Pense" ve "Výdajích vše-
obecných" v důsledku pensionování zaměstnanců podle usne-
sení ministerské rady ze 7. července 1933 a výplatou od-
bytného vdaným zaměstnankyním podle zák. čís. 204/1932
Sb. z. a n.

Pokles pasivních úroků nastal v důsledku změny dluhu Čsl.
pošty v pohledávku na běžném účtu s finanční správou, jakož
i tím, že nebyl celý příděl z půjčky práce přiúčtován ve pro-
spěch Čsl. pošty a nebylo jej proto nutno úrokovati.

K uvedeným úbytkům došlo pro zavedení odděleného účto-
vání účinů rozhlasu s platností od 1. ledna 1934. V důsledku
toho byly v tomto roce převedeny účetně na vrub nově otevřeně
položky "Stanice a zařízení rozhlasu" všechny investice slou-
žící rozhlasu, účtované až dosud hlavně na inventář a nemovi-
tosti, částečně pak i na vedení.

Provozovací aktiva vzro-
stla proti roku minulému o.... 7, 782. 245 Kč 80 h.

Nevelké celkem zvýšení jeví se na položkách:

V této položce jest obsažena hodnota odeslaných přídělů,
resp. žirových odvodů, které do 31. prosince 1934 nedošly na
místo určení, to jest nebyly Národní bankou Čsl. připsány ve
prospěch Poštovní spořitelny. Projevivši se zvýšení spočívá
v důsledném provádění ustanovení, podle něhož smějí býti
u poštovního úřadu ponechány toliko peníze pro provoz ne-
zbytně nutné. K zlepšení na položce "Finanční správa"
o 7, 546. 354 Kč 40 h, značící v roce 1934 pohledávku podniku
Čsl. pošta proti dluhu v roce minulém, došlo hlavně přiúčto-
váním přídělu z půjčky práce, úhradou ztráty a úmorových
splátek za rok 1933 a refundací přídělu od ministerstva financi
na úhradu vyššího nákladu na staropensisty.

Jiný majetek, který představuje kapitálová účast
podniku Čsl. pošta ve společnosti "Kablo" a "Radiojournal",
se nezměnil.

444

Tento pokles byl hlavní příčinou, že skutečně dosažený vý-
nos úrokový byl proti rozpočtu nižší o 5, 168. 278 Kč 15 h.

Pokud jde o jednotlivé složky, vyplynul tento nižší výnos
úrokový jednak z nižšího příjmu na úrocích těžebných, jednak
z vyšších úroků ztrátových. Proti rozpočtu byl totiž nižší výnos
z úroků eskontních (vlivem značného uvolnění na peněžním
trhu, které bylo patrné zvláště v druhé polovině roku) a úro-
kový výnos z vkladů u peněžních ústavů a jiné, naproti čemuž
byl vyšší náklad na pasivní úroky z úsporných vkladů na
vkladní knížky, který se vysvětluje vzrůstem úsporných vkladů
v roce 1934 o 61. 77% (koncem roku 1933 činily úsporné vklady
93, 701. 458 Kč, kdežto koncem roku 1934 dosáhly výše
151, 582. 646 Kč 55 h).

Mimo to byl proti rozpočtu nižší příjem z vplatného, které
se vybírá podle vlád. nař. č. 62/1933 Sb. z. a n. ve výši 50 hal.
při každém vkladu v hotovosti na šekové účty, a to nižší
o 2, 200. 868 Kč - h. Příčinou toho byl pokles těchto vkladů,
jichž bylo

kdežto rozpočet předpokládal jejich vzrůst.

Nižší příjmy, než rozpočet očekával, byly také u položky
provise, kde sice zavedení minimální výše provise působilo příz-
nivě, nestačilo však k vyrovnání poklesu mimořádné provise
z emisí státních půjček, takže celkový příjem z provisí byl
proti rozpočtu nižší o 400. 515 Kč 75 h.

Naproti tomu byl proti rozpočtu lepší příjem na položce
ostatních poplatků o 2, 474. 753 Kč 40 h, a to zvláště ze zvýše-
ných poplatků za vyhotovování rentových poukázek, z poplatků
za kontrolu podmíněných výplat, jakož i z poplatků remitenč-
ních; dále se jevil zlepšený příjem dosažením vyššího kursov-
ního zisku při mezinárodních převodech na položce různé pří-
jmy o 1, 032. 918 Kč 80 h.

Z výše zmíněného menšího výnosu úrokového a menšího
příjmu z vplatného a z provisí po přihlédnutí k vyšším příjmům,
uvedeným v předchozím odstavci, vyplývá proti rozpočtu ne-