7
nutno míti za prokázáno, že svůj čin spáchali
z bezmezné zášti proti
Československé republice a
Československému národu.
Škoda, způsobená paliči, se odhaduje na 200. 000
Kč, neboť v Kravařích shořelo české hasičské skla-
diště s novou stříkačkou a inventářem, v Koutech
pak dvě budovy při škole a zničeno zařízení jedné
třídy.
Čin hlučínských žhářů pobouřil širokou veřej-
nost, ale neméně pobouřilo veřejnost chování se
určité části obyvatelstva při požáru. K požáru
v Koutech se dostavilo 200 občanů, kteří se zřej-
mým uspokojením požáru přihlíželi. Když je po-
žádal místní učitel, aby pomohli z hospodářské bu-
dovy vynášeti uložené tam věci (školná lavice,
uhlí, koks, tělocvičné nářadí atd. ), byl mu smích
odpovědí. Jizlivé poznámky začaly padati ze zá-
stupu. Jistý Stoklasa, rolnický syn, počal mluviti
německy. Pro několik výroků je vyšetřován čet-
nictvem. Když četník vyzval přítomné, aby pomá-
hali pumpovati vodu, celý dav začal couvati, a
k práci nešel nikdo. V té době byla totiž už u školy
stříkačka německého hasičského sboru v Koutech.
Tuto těžkou čtyřkolovou stříkačku dotáhli k po-
žáru čtyři mladíci, členové hasičského sboru. Po
celé cestě se jim nikdo k pomoci nenabídl Teprve
po důrazné četnické výzvě počali někteří jednot-
livci ze zevlujícího davu pomáhati. Sotva však
první proudy vody počaly dopadati na hořící bu-
dovu, byly pojednou přerušeny. Někdo uzavřel ko-
houtek u stroje, jímž voda přechází z čerpadla do
hadic, aby tak rušil hašení. Při této příležitosti
jest třeba zdůrazniti, jak někteří uvědomělí hlu-
čínští Moravci ochotně a obětavě pracovali při po-
žáru. Jsou to ti, kteří již po léta snášejí trpělivě
největší příkoří za to, že se otevřeně hlásí k na-
šemu státu. Z kruhů občanských, nám nepřátel-
sky naladěných, se jim nadává, vysmívá se jim,
je jim vyhrožováno, že první budou viset, až Hit-
ler obsadí Hlučínsko, což prý bude už brzy. Je jim
hrozeno vypálením (takový pokus se již stal), je
jim házen jed do dvora atd.
Hašení požáru českého hasičského skladiště
v Kravařích se zúčastnil tamější německý sbor
dobrovolných hasičů. I zde řada svědků prokazuje
značnou neochotu, zvláštní liknavost při hašení.
Zejména udivuje, proč sbor německých hasičů se
dostavil k požáru s ruční stříkačkou, když má mo-
derní motorovou, proč se snažil čerpati ruční stří-
kačkou vodu nejdříve z 12 m hluboké studně, když
na blízkém nádraží je k disposici vodní nádrž.
Přítomný svědek požáru Alfréd Muczka, četnický
strážmistr, potvrzuje, že němečtí hasiči nedbali
jeho volání, aby brali vodu z nádraží, svědek inž.
Štěpán Bena potvrzuje, že uplynulo asi 3/4 ho-
diny, nežli stříkačka byla plně v provozu, svědek
Michal Gergl měl dojem, že hašení bylo úmyslně
protahováno, svědku Frant. Kociánovi bylo ná-
padno, proč němečtí hasiči nepřijeli k ohni s mo-
torovou stříkačkou, když jindy vždy jsou velmi
pohotovi.
Podepsaní zdůrazňují, že tyto nebezpečné inci-
denty, které se na Hlučínsku staly, jejichž obětí
byla česká škola a hasičské skladiště a mohly
býti i životy celé rodiny učitele, jsou článkem ce-
lého řetězu systematické, podkopné práce, jež
proti
Československým zájmům se na Hlučínsku
provádí.
Z toho důvodu, že jde o velmi vážný zjev, jehož
důsledky mohou býti velmi nebezpečné pro
Česko-
slovenský živel a mohou těžce postihnouti státní
autoritu, nebude-li jim čeleno, táží se podepsaní
pana ministra vnitra:
1. Jsou Vám, pane ministře, tyto případy pod-
robně známy a jste ochoten exemplárně potrestati
jak původce zločinu, tak ty, kdož zločin schvalo-
vali, případně svým chováním dali buď přímo nebo
pasivní resistencí při požáru najevo, že souhlasí
s těmito teroristickými činy?
2. Jste ochoten věnovati Hlučínsku zvýšenou
péči, jak o ni bylo již žádáno v interpelaci pode-
psaných dne 24. června 1935 tím, že vybavíte do-
hlédací úřad v Hlučíně zvýšenou pravomocí a
zesílíte četnické sbory na Hlučínsku, zřídíte nové
v obcích, kde jich dosud není, postaráte se o zří-
zení policejního komisařství v Hlučíně, podléhají-
cího policejnímu ředitelství v Mor. Ostravě a za-
ručíte českým uvědomělým a státně spolehlivým
lidem, že nebudou teroristy a zločinci státu ne-
přátelskými ohrožováni na životech a majetku?
V Praze, dne 6. listopadu 1935.
Uhlíř, Tichý,
Mikuláš, Stejskal, Hrušovský, dr Neuman, Tučný,
Fiala, Lanc, F. Richter, Jenšovský, Netolický, Ha-
tina, Tykal, Bátková, Polívka, dr Kozák, dr Klap-
ka, Bábek, F. Langr, dr Moudrý.
88/IX.
Interpelace
poslanců E. Tichého a Č. Fialy
vládě
ve věci sestátnění studénsko-štramberské
místní dráhy.
Tato dráha, která je vlastnictvím Guttmanna,
jenž jest spolumajitelem vítkovických železáren,
je velmi důležitou spojkou mezi Studénkou hlavni
tratí a Štramberkem statni drahou, která pak
ústí ve Veřovicích na trati Frýdek-Krásno n. B.
Po stránce hospodářské má tato dráha neobyčejný
význam pro celý kraj, poněvadž spojením obcí,
ležících blízko této trati, je značné podporován
obchodní ruch, zejména však podporuje rozkvet
průmyslové výroby ať již v Příbore, Kopřivnici
nebo ve Štramberku. Tato drahá je jedinou vhod-
nou komunikační spojkou celého kraje bílovecké-
ho, t. j. celé části východního opavského Slezska,
do kraje valašského a pak na Slovensko přes Vse-
tín-Bylnice do Trenč. Teplé. Právě dnes, kdy
celá severní část země mor. -slezské nemá pro
blízkost hranic jiných států, dobrého spojení
s Valašskem, nutno pokládati tuto trať pro vo-
jenské účely za nejvhodnější, ze strategického dů-
vodu za nejúčelnější.
Zvláště okolnost, že ředitelství této dráhy je
v rukou úředníků národnosti německé, kteří ne-
respektují ani v nejmenším přání a účelné návrhy
českého občanstva širokého kraje, nejlépe doka-
§
zuje, jak tendenčně je postupováno, zejména vy-
skytují-li se tam zjevy, že zaměstnanci něm. ná-
rodnosti jsou protěžováni oproti zaměstnancům
českým. Tyto okolnosti oprávněně vzbuzují obavy
u loyalních občanů našeho státu, že v případě po-
nechání dosavadního stavu mohou vzniknout pro
náš stát v době nejdůležitější nedozírné škody.
Na základě poznání této skutečnosti obracejí
se podepsaní na vládu s dotazem:
1. Jsou jí známy okolnosti o důležitosti této
dráhy jak po stránce hospodářské, tak zejména
strategické v době nebezpečí našeho státu?
2. Je si vědoma nebezpečí pro stát v případě
ponechání dosavadního stavu?
3. Je vláda ochotna sestátniti tuto pro stát z vo-
jenských důvodů velmi důležitou dráhu?
V Praze dne 5. listopadu 1935.
Tichý, Fiala,
Lanc, Uhlíř, Jenšovský, Hatina, Hrušovský, dr.
Moudrý, dr. Kozák, dr. Neuman, Polívka, Stejskal,
Mikuláš, F. Richter, F. Langr, Netolický, Bát-
ková, Bergmann, Zeminová, dr. Stránský, Tučný.
88/X.
Interpelace
poslance dra AI. Neumana, dra J. B. Ko-
záka a F. Uhlíře
ministru vnitra
o zákazu táboru lidu Volné myšlenky Čes-
koslovenské a Unie socialistických svobod-
ných myslitelů v Čes. Budějovicích.
Volná myšlenka čsl. podala jménem Akčního
výboru organisací bezkonfesních v Čes. Budějo-
vicích, v němž je kromě této organisace zastou-
pena také Unie soc. svobod, myslitelů a spolek
"Karel Havlíček", žádost o povolení táboru lidu
na den 1. září v Čes. Budějovicích na Jirsíkově
náměstí. Na tomto táboru lidu měl promluviti
kap. Em. V. Voska na téma: "Za svobodnou
a demokratickou školu. " Tato žádost byla roz-
hodnutím okresního úřadu v Čes. Budějovicích za-
mítnuta výnosem ze dne 26. srpna 1935 pod č.
54. 726/Št. Zákaz byl vydán podle § 6 zák. shro-
mažďovacího v zájmu veřejného klidu a pořádku
vzhledem k místním poměrům.
Tento zákaz okresního úřadu je neodůvodněný,
poněvadž v naší republice se usilovalo a usiluje
o svobodu a demokracii ve všech oborech, tedy
také ve školství. Seriosnost pořádajících korporací
i osoby přednášejícího dávala záruku, že projevu
nebude žádným způsobem zneužito.
Rovněž tak žádná okolnost nenasvědčovala to-
mu, že by při táboru lidu bylo mohlo dojíti k vý-
tržnostem s jiné strany, nebo k nějakým jiným
incidentům, které by mohly porušiti veřejný klid
a pořádek.
Podotýkáme ještě, že toto není první případ,
v němž okresní úřad v Čes. Budějovicích postu-
poval tímto způsobem, podle našeho názoru ne-
oprávněným. Tážeme se proto pana ministra:
1. Je panu ministrovi známa praxe okresního
úřadu v Čes. Budějovicích v postupu vůči bezkon-
fesním občanům?
2. Je pan ministr ochoten vyšetřiti, proč byl
zakázán tábor lidu Akčního výboru organisací
bezkonfesních, ohlášený na den 1. září v Čes. Bu-
dějovicích?
3. Je pan ministr ochoten, přesvědčí-li se, že
zákrok okresního úřadu byl neoprávněný, zame-
zit, aby se podobné případy v budoucnosti opa-
kovaly?
V Praze dne 23. října 1935.
Dr. Neuman, dr. Kozák, Uhlíř,
dr. Moudrý, Hatina, Tučný, Tichý, Hrušovský,
Babek, Netolický, Bátková, Zeminova, Fiala, Jen-
šovský, Mikuláš, Bergmann, dr. Klapka, Polívka,
Stejskal, Lanc, Tykal, F. Richter, F. Langr.
88/XI.
Interpelace
poslanců Václ. Mikuláše, dr. O. Klapky,
A. Babka a dr. A. Neumana
vládě
o poměrech zemědělských pachtýřů a nalé-
havosti úpravy těchto poměrů.
Podle výsledků sčítání zemědělských závodů
z 27. května 1930 jest v Čechách úhrnem 639. 660
zemědělských závodů. Z uvedeného počtu jest
však jen 326. 937 hospodářství s půdou jen vlastní
a 312. 723 hospodářství s půdou vlastní a cizí.
Z počtu hospodářství, majících půdu vlastní a
cizí, jest pak 46. 966 hospodářství jen s půdou
cizí a 24. 018 s 90% půdy cizí.
Jest tedy jen v Čechách 70. 984 hospodářství,
odkázaných na půdu cizí. Vedle těchto jest dále
v
Čechách 62. 551 hospodářství, majících od 50
do 90% cizí půdy a 129. 829, majících od 10 do
50% cizí půdy.
Podle zprávy Státního úřadu statistického ob-
náší v Čechách výměra "cizí" půdy, t. j. půdy, na
které hospodaří jiná osoba než vlastník, 461. 276. 72
ha a z toho jest 446. 994. 62 ha půdy pachtované
(připachtované).
Je-li z této výměry (ze 446. 994. 62 ha) 320. 842. 07
ha pachtované půdy za pachtovné, stanovené
v pevné částce peněžní, jest zjevno, že převládá
pacht peněžní, t. j. pacht, při němž pachtýř jest
zavázán zaplatiti pachtovné vždy ve stejné výši,
9
bez ohledu na výsledek hospodaření po stránce
naturálního i peněžního (ceny) výnosu.
Spravedlivější pro obé strany jest v normálních
poměrech sklizňových pacht, při němž se pach-
tovné vyjadřuje množstvím zem. výrobků (ob-
vykle určitého druhu obilí) nebo cenou určitého
množství výrobků v penězích.
Takovýmto způsobem bylo k 27. květnu 1930
propachtováno v Čechách však jen 124. 872'10 ha
půdy.
O tom, jaká různost pachtovních poměrů pa-
nuje, svědčí to, že i v Čechách bylo k uvedenému
dni 1279'85 ha půdy, propachtované za pachtovné,
vyjádřené podílem na sklizni.
To a řada jiných, statisticky nezachycených
způsobů a variací určováni pachtovného, svědčí
o usilovné snaze najíti takový způsob, který by
byl pro obě strany smluvní (propachtovatele a
pachtýře) spravedlivým.
O poměrech v jiných zemích republiky ke dni
27. května 1930 nevydal dosud Státní úřad sta-
tistický zpráv.
Možno však souditi, že jsou tu zemědělské pach-
ty poměrně ještě ve větším měřítku, než v Če-
chách.
Počítati třeba dále s tím, že proti stavu k 27.
květnu 1930 jest nyní patrně hospodaření na půdě
pachtované ještě rozšířenější jak co do počtu
pachtýřů, tak výměry pachtované půdy.
Vycházejíce z uvedeného odhadujeme, že v re-
publice jest na 180. 000 hospodářů všech velikost-
ních skupin závodů, odkázaných jen na půdu
pachtovanou, 170. 000 hospodářů, odkázaných více
než polovinou na půdu pachtovanou a na 200. 000
hospodářů, odkázaných do poloviny na půdu pach-
tovanou.
Jest tedy v republice na 550. 000 zemědělských
pachtýřů, což jest skoro třetina všech zeměděl-
ských závodů. Z toho, že uvedený počet pachtýřů
má v pachtu jen ca 10% veškeré půdy, jest zjev-
no, že převládá drobný, parcelní pacht, ač ve
všech velikostních skupinách jest pacht početně
(i výměrou pachtované půdy) zastoupen.
O drobném zemědělském pachtu třeba připo-
menouti, že ve většině případech jest pouhým,
často z nezbytnosti jiných možností použitým
prostředkem k obhájení obživy, nikoliv podniká-
ním v pravém slova smyslu.
Počítáme-li, že na uvedený počet 550. 000 ze-
mědělských pachtýřů připadá jen 450. 000 pro-
pachtovatelů (jeden propachtovatel bývá často
společný - zvláště při drobném parcelním pachtu
několika pachtýřům) zjišťujeme, že v republice
jest 1 milion osob hospodářsky a mnohdy celou
svou hospodářskou existencí vázán přímo na
pacht půdy. Připočteme-li nepřímé účastníky
(rodinné příslušníky, zaměstnance a pod. ), mnoh-
dy stejné intensivně interesované, můžeme mírně
odhadnouti, že na 2 miliony lidí jest přímo a ne-
přímo odkázáno na pacht půdy.
Vyjma smluv pracovních jsou smlouvy o pachtu
půdy patrně nejrozšířenější počtem a nejrůznější
obsahem.
Právě tato rozšířenost a různost smluv o pachtu
půdy vyžaduje samostatné úpravy zákonné, t. j.
vydání zvláštního zákona pachtýřského, poněvadž
jest jisto, že všeobecná ustanovení občanského
zákoníku nedostačují. Samostatný pachtýřský zá-
kon by mohl býti později při vydání nového zá-
koníku občanského vsunut do tohoto.
Klub Československé strany národně socialis-
tické podal již v r. 1930 návrh pachtýřského zá-
kona. Podáváme nyní návrh takový znovu. Pach-
týřské poměry jsou však v přítomné době tako-
vého druhu, že jest potřebí okamžitého opatření
alespoň pokud se týče úpravy pachtovného.
Již v r. 1933 bylo sice vydáno vládní nařízení
č. 164, kterým byla umožněna úprava pachtov-
ného se zřetelem k změněným cenám obilí a
zvláště se zřetelem k rozdílům mezi cenami jed-
notlivých druhů obilí.
Ustanovení nařízení toho se však vztahuje
pouze na nejvýše tři pachtovní roky, počínajíc
rokem 1982/1933 a končíc tedy pachtovním ro-
kem 1934/1936.
Poněvadž důvody, které vedly k vydání naří-
zení č. 164 z r. 1933 nepominuly, jeví se nutným
prodloužiti účinnost uvedeného nařízení na další
pachtovní roky, počínajíc pachtovním rokem
1935/1936.
V roce 1934 podal klub čs. strany nár. soc.
návrh na novou úpravu § 1105 obč. z. v tom
smyslu, aby při nezaviněném snížení výnosu pach-
tované půdy mohl pachtýř uplatňovati nárok na
poměrné snížení pachtovného (z důvodu neúrody)
i tehdy, když doba trvání pachtu jest delší než
rok.
Vláda vyšla oprávněnému volání pachtýřů
vstříc vydáním nařízení č. 272 z r. 1934 o slevě
pachtovného pro sklizňový rok 1934 v okresích
zvlášť těžce postižených neúrodou.
Podobného opatření jest třeba i pro sklizňový
rok 1935.
I v tomto roce byla v důsledku katastrofálního
sucha a jiných živelních pohrom v celých vel-
kých krajích neúroda a to neúroda větší než v r.
1934. To proto, že vedle obilovin utrpěly neúrodou
i okopaniny a zvláště pícniny. Pokud statistika
sklizně, v r. 1935 vydaná Státním úřadem statis-
tickým, vykazuje lepší sklizeň obilovin než v r.
1934, není možno z toho usuzovati, že všude byla
lepši sklizeň, nýbrž jen na to, že zvýšení sklizně
v některých krajích vyvážilo nedostatečnou skli-
zeň jiných krajů tak, že celkový výsledek se uka-
zuje býti lepším.
Při tom však jsou kraje - zejména ty, které
již v r. 1934 byly postiženy - které mají ježte
menší úrodu než v r. 1934.
Jsou tedy důvody i pro vydání nařízení o slevě
pachtovného pro sklizňový rok 1935.
Nemáme tu na mysli pouhé prodloužení naří-
zení č. 272 z r. 1934 pro sklizňový rok 1935. Jeho
omezeni na okresy v r. 1934 neúrodou postižené
bylo by nevyhovující. Máme za to, že není vůbec
třeba omezování na určité okresy, nýbrž pone-
chati nařízení všeobecnou platnost, při čemž sleva
pachtovného by nastávala jen v těch obcích, ve
kterých byl uznán průměrný sklizňový úbytek.
Dále bude třeba, aby nařízení o slevě pachtov-
ného pro sklizňový rok 1935, jehož vydání se do-
žadujeme, nepočítalo jen se sklizni a úbytkem
sklizně obilnin a pícnin, nýbrž také se sklizní oko-
panin a jejím úbytkem.
Vylíčili jsme co nejstručněji poměry pachtýř-
ské a předpokládajíce, že vládě jest známa dů-
10
ležitost a význam spravedlivého řešeni vztahů
mezi propachtovateli a pachtýři a opačně, táže-
me se:
1. Bude vláda působiti k vydání zvláštního zá-
kona pachtýřského, který by umožňoval spra-
vedlivé vyrovnávání zájmů propachtovatelů a
pachtýřů tehdy, když toho vyžadují okolnosti, le-
žící mimo dosah smluvních stran?
2. Vydá vláda okamžité nařízení o prodloužení
nařízení č. 164/1933 na pachtovní roky 1935/1936
a další?
3. Vydá vláda neprodlené nařízení o slevě pach-
tovného z důvodu neúrody pro sklizňový rok
1935?
V Praze 5. listopadu 1935.
Mikuláš, dr. Klapka, Bábek, dr Neuman,
Zeminová, Bergmann, Lanc, F. Richter, Jenšov-
ský, Hatina, dr. Moudrý, Tykal, Polívka, Tichý,
Tučný, Netolický, dr. Kozák, Fiala, dr. Patejdl,
dr. Stránský, F. Langr, Hrušovský, Uhlíř.
88/XII.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna a Fr. Zeminové
ministru vnitra
ve věci provokačního odřeknutí hudebního
festivalu v Karlových Varech.
V roce 1934 ucházelo se asi 20 světových měst
o uspořádání mezinárodního hudebního festivalu,
který každoročně organisuje mezinárodní společ-
nost pro soudobou hudbu.
V poradách, konaných ve Florencii, ucházely
se Karlovy Vary s veškerým úsilím o to, aby
mezinárodní hudební festival byl tam uspořádán.
Ačkoliv Karl. Varům vážně konkuroval Brusel,
kde letos byla uspořádána světová výstava, zví-
tězily na konec v této soutěži Karlovy Vary a měl
býti v roce 1935 zde uspořádán tento z meziná-
rodního hlediska pro náš stát velmi významný
podnik.
Celá naše veřejnost radostně uvítala toto roz-
hodnutí, ale byla zklamána, když několik týdnů
před festivalem městská rada v Karlových Va-
rech tento podnik odřekla, poněvadž prý město
nemá peněz.
Přesto, že rozhodující činitelé projevili ochotu
přispěti městu Karlovým Varům, aby festival
mohl býti uspořádán, nedošlo k tomu. Tím utrpěl
stát značnou újmu, ne-li ostudu před celým svě-
tem vinou nepochopitelného jednání městské rady
v Karlových Varech, diktované spíše momenty
politickými, než finančními.
Aby se podobný, stát poškozující případ nemohl
v budoucnosti opakovati, jest v zájmu veřejnosti,
aby byl případ karlovarský přísně vyšetřen a
zjistí-li se, že městská rada dopustila se z úmy-
slnosti tendence politické, pak není schopnou
spravovati obec a jest zde důvod k rozpuštění.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pana mi-
nistra vnitra:
1. Je-li ochoten přísně vyšetřiti vpředu uve-
dený případ jednání městské rady v Karlových
Varech a na základě výsledku vyšetřování učiniti
vhodné rozhodnutí, jímž by se pro budoucnost za-
bránilo podobnému poškození státního zájmu?
2. Je-li ochoten sděliti podepsaným, co v této
věci zařídil, aneb učiniti hodlá?
V Praze, dne 5. listopadu 1935.
Bergmann, Zeminová,
dr Moudrý, Stejskal, dr Neuman, Mikuláš, Tučný,
Jenšovský, F. Langr, Hrušovský, Netolický, Bát-
ková, Bábek, Hatina, Lanc, Tykal, dr. Klapka,
Polívka, F. Richter, Fiala, Uhlíř, Tichý.
88/XIII.
Interpelace
poslanců H. Bergmanna a Al. Tučného
vládě
o nedostatcích vlád. nař. z 15. června 1934,
čís. 133 Sb. z. a n., o služebním oděvu stát-
ních zřízenců.
Naříkané vládní nařízení, jímž přikazuje se
služební oděv definitivním nebo jiným jim co do
služebního poměru na roven postaveným státním
zaměstnancům zřízeneckých, podúřednických ne-
bo obdobných služebních kategorií, a to pokud
skutečně a trvale konají služby, uvedené v citova-
ném vládním nařízení, ublížilo státním zaměst-
nancům již tak poškozeným redukcí platovou, že
vzbudilo v řadách státně-zaměstnaneckých ne-
malý ohlas. Vládní nařízení nepřiznává některé
součástky služebního oděvu, které zaměstnancům
dle dřívějších nařízení byly přiznány. Doba no-
šení jednotlivých součástek byla většinou pro-
dloužena, aniž bylo dbáno v prvé řadě kvality
oděvních součástek, v druhé řadě pak povahy
služeb, výkonů jednotlivých kategorií státních
zřízenců, která sama o sobě dobu nošení součástek
oděvních snižuje. Vládní nařízení také zapomnělo
na některé pomocné zřízence, kteří dostávají slu-
žební šat inventární a na různé kategorie stát-
ních zřízenců zapomnělo vůbec.
Zvláště příznačnou jest okolnost, že přesto, že
vládní nařízení bylo vydáno dne 20. července
1934, byl vydán poukaz k přidělení pracovního
šatu, na který mají státní zaměstnanci přímý ná-
rok, velmi opožděně.
Státně-zaměstnanecká veřejnost cítí se býti
tímto vládním nařízením velmi poškozena, neboť
služební šat tvořil u nich součást platovou.
Citované vládní nařízení v části zvláštní B.
odst. 2 v resortu ministerstva vnitra uvádí a
11
předpisuje užívací dobu oděvních součástí pro
službu ošetřovatelů koní, a sice blůzu na 2 roky,
kalhoty 11/2 roku, služební čepice na 3 roky, ač-
koliv užívací doba u těchto součástí oděvních byla
dříve 1 rok. Na zřízence zemského úřadu, spada-
jící pod pravomoc resortu ministerstva vnitra, se
vůbec zapomnělo a tito do vládního nařízení zařa-
děni nebyli.
Vládní nařízení v části zvláštní odst. 3. resort
ministerstva financí nepřihlíželo k zvláště mimo-
řádné službě zřízenců exekučních, berních a fi-
nančních, která při výkonu pracovním vyžaduje
mimořádných ohledů. Této kategorii vládní naří-
zení nepřiznalo pracovních halen, které při pra-
covním jejich výkonu mimo výkon doručovací, po-
chůzkový a jiný jsou zvláště nutné.
V resortu ministerstva školství a národní
osvěty odst. 4. zvláštní části B zhoršila se užívací
doba kalhot o 1/2 roku a zimníků o 1 rok. Mimo to
odejmuty byly školníkům pracovní haleny, na
které podle dřívějšího nařízení měli nárok. Škol-
níci mimo styku se stranami, úřady a veřejností
vykonávají služby manuelní, při nichž oděv velmi
trpí a proto je nárok na pracovní haleny odůvod-
něný.
Vládní nařízení ve zvláštní části odst. 7. mini-
sterstva veřejných prací nevzalo zřetele na
zvláště těžkou a namáhavou práci cestářů a poříč-
ních zřízenců, jichž služba vykonávána býti musí
za každého počasí a nepřiznalo jim ani kožených
kabátů ani bot. Na tuto kategorii státních zří-
zenců samotná povaha služby klade velké poža-
davky, takže příděl kožených kabátů a bot stává
se potřebou nevyhnutelnou.
Toto vládní nařízení v části zvláštní odst. 9.
ministerstva vnitra zvýšilo zřízencům tohoto re-
sortu užívací dobu u kabátů z jednoho roku na
dva roky, u vesty taktéž z jednoho roku na dva
roky, u kalhot z jednoho roku na jeden a půl
roku, u čepice z jednoho roku na dva roky a
u zimníků z tří let na čtyři roky. Zaměstnancům
ministerstva zdravotnictví na prosekturách, v pi-
tevnách, desifektorům a ostatním, kteří přichá-
zejí nejen ve styk se stranami, ale obzvláště ze
zdravotních důvodů potřebují pracovního oděvu,
nebyl přiznán pracovní šat vůbec.
Citované vládní nařízení v části všeobecné A.
pol. 7. přiznalo zřízencům v dílnách, strojovnách,
laboratořích, prádelnách, kuchyních jen pracovní
oblek, ačkoliv podle dřívějších nařízení měli právo
na kabát, vestu a kalhoty s užívací dobou 1 roku.
Zřízenci tito nejen že přicházejí ve styk se stra-
nami, ale ze zdravotních důvodů pod pracovním
oblekem musí nositi zvláštní šat a nárok na tento
šat jim přiznán nebyl.
Zřízenci ekonomátů, ve správách budov, při
státním dozoru na tisk denní, ve skladištích, vzor-
kovnách a výrobních místnostech podnikových,
jak uvedeni jsou ve všeobecné části A. pol. 6.,
pobírali, resp. měli nárok na kalhoty, vestu, ka-
bát a čepici, s užívací dobou jednoho roku a zim-
ník na čtyři léta. V nynějším vládním nařízení
však přiznává se jim pouze právo na pracovní
plášť a kabát bez ohledu na to, že jsou ve stálém
styku se stranami ve službě doručovací a musí
pracovní oblek, nastane-li nutnost styku s veřej-
ností, odkládati.
Vládní nařízení ve všeobecné části A. pol. 13.
přiznává řidičům nákladních automobilů, mimo
veřejnou dopravu, nárok na kožený kabát, kal-
hoty, čepici, pracovní oblek a krátký kožich s vý-
jimkou těm, kteří pracují jen v horských krajích.
Na šoféry benzinových válců, parních nákladních
aut a parních válců citované vládní nařízení ne-
pamatovalo vůbec přesto, že pracují v nepohodě,
s ohněm a olejem a vystaveni jsou po zdravotní
stránce všem nepohodám roční doby. Jest proto
odůvodněný u nich stejný nárok jako u kategorie
vpředu uvedené.
Na strojníky a topiče stabilních kotlů pamato-
valo vládní nařízení ve všeobecné části pol. 14.
jen pracovním oblekem přesto, že tato kategorie
státních zaměstnanců oprávněně podle dřívějších
nařízení měla nárok na kalhoty a čepici s užívací
dobou jednoho roku, vestu a kabát s užívací do-
bou dvou roků a zimník s užívací dobou tří roků.
Skutečnost, že tato kategorie pracuje nejen
s ohněm, olejem a žíravinami, ale i obstarává
pochůzkovou službu na úřadech a jest ve stáleni
styku s veřejností, vynutila si dříve přiznání ná-
roku na vrchní oděv, takže odejmutí tohoto ná-
roku v cit. vládním nařízení je nejen křivdou, ale
i ze služebních důvodů neodůvodněno.
Obdobně jako u strojníků a topičů přiznalo
vládní nařízení ve všeobecné části v pol. 15. ná-
rok pouze na pracovní oblek elektrotechnikům,
montérům a mechanikům, ačkoliv tito výkonem
svojí služby více jak kterékoliv jiné kategorie
státních zaměstnanců přicházejí ve styk s veřej-
ností a proto vrchního oděvu mimo pracovní
oblek potřebují.
Obzvláště těžkého nedopatření dopustilo se zmí-
něné vládní nařízení v resortu min. vnitra u zří-
zenců zemských úřadů, o nichž vládní nařízení
vůbec nemluví. Tito zřízenci dle předcházejících
nařízení měli nárok na kabát, vestu, čepici a ha-
lenu s užívací dobou jednoho roku a zimník s uží-
vací dobou 3 roků. Speciální povaha služby vyža-
duje, aby zřízenec zemského úřadu, zařaděný pro
službu v centrálních úřadech a přicházející do
styku s nejširší veřejností, obdržel též oblek vy-
cházkový a pracovní oblek z manšestrové látky, a
to bez ohledu je-li definitivním, pomocným nebo
smluvním, poněvadž při službě jeho ve styku
s veřejností nedělá se žádného rozdílu.
Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:
1. Jsou tyto nedostatky a tvrdosti vlád. nař.
čís. 133/1934 vládě známy a jest ochotna podro-
biti citované vládní nařízení revisi na základě
skutečností v této interpelaci uvedených?
2. Je vláda ochotna sděliti podepsaným, co
v této věci zařídila, aneb učiniti hodlá?
V Praze dne 5. listopadu 1935.
Bergmann, Tučný,
Fiala, Stejskal, Hrušovský, dr Moudrý, dr Kozák,
dr Neuman, Ferd. Richter, Netolický, Bátková,
dr Klapka, Babek, Uhlíř, Lanc, F. Langr, Jen-
šovský, Mikuláš, Hatina, Tichý, Polívka, Tykal.
12
88/XIV.
Interpelace
poslanců Františka Uhlíře a Ervína
Tichého
ministrům vnitra a školství a národní
osvěty
o soukromém německém vyučování na
Hlučínsku.
Neudržitelné politické a školské poměry na
Hlučínsku, jež si již vyžádaly radu individuálních
a kolektivních zákroků u vlády, zhoršují se den
ode dne. Zejména záležitost soukromého němec-
kého vyučování na Hlučínsku vstoupila do stadia,
že jest třeba energického zákroku státní správy,
nemá-li býti těžce ohrožena státní autorita na
tomto území, před 15 léty vráceném českým
zemím.
Soukromým německým vyučováním na Hlu-
čínsku se odnárodňuje několik set českých dětí.
Jejich rodiče podlehli soustavné agitaci živlů na-
mnoze státu nepřátelských, dali se zlákati růz-
nými i hmotnými výhodami, aby své děti vzali
z československých státních škol a svěřili je vý-
chově soukromých osob, většinou bez náležité uči-
telské aprobace.
Ve smyslu §u 23 říš. zák. o školách obecných
ze 14. května 1869, čís. 62 ř. z., není dovoleno
prováděti soukromé vyučování formou pokoutních
škol, to jest způsobem kolektivního vyučování.
Toto jasné zákonné ustanovení není na Hlu-
čínsku respektováno, takže stále jsme svědky
hromadného pokoutního vyučování. O téže věci
jasně mluví výnos zemské školní rady v Praze ze
dne 9. ledna 1871, č. 9175 a formu soukromého
vyučování zvláště upravuje § 204 def. řádu škol.
a vyučovacího. Úpravu soukromého vyučování
jasně modifikuje výnos č. 76. 164-I/2. Tato jasná
ustanovení se na Hlučínsku nedodržují a stále se
obcházejí, což nemůže prospívati ani výchově dětí
po stránce státoobčanské i jiné, ale také ne státní
autoritě, která, jak z psychosy, jež na Hlučínsku
zavládla, jest podlomena.
Podepsaní konstatují, že nebyly splněny pod-
mínky zápisu a že nebyla dostatečně prozkoumána
pedagogická státoobčanská spolehlivost učitelů
soukromého německého vyučování.
Dále uvádějí, že z rodičů, posílajících své děti
do "Privatunterrichtu", jest 132 bez zaměstnání
a 123 pracuje v Německu, kde se pro soukromé
německé vyučování na Hlučínsku mezi hlučín-
skými obyvateli velmi silně agituje. Vzhledem
k tomu, že dle citovaných jasných výnosů není
dovoleno hromadné soukromé vyučování, že tudíž
vydržovatelem soukromého učitele má býti vždy
jedna rodina, zůstává nerozřešena otázka, kdo
platí soukromé učitele v uvedených 132 rodinách
nezaměstnaných, žijících z veřejných podpor, ne-
počítaje v to rodiny sezónních dělníků, jejichž
počet v uvedených 132 rodinách není zahrnut. Po-
něvadž dle přesných zjištění pohybuje se měsíční
plat soukromých německých učitelů od 300-600
Kč, čili průměrně 450 Kč měsíčně, činí roční ná-
klad na vydržování 49 soukromých učitelů, kteří
dnes na Hlučínsku působí, nejméně 265. 000 Kč,
tedy obnos, který rozhodně nemohou uhraditi ro-
diny, jež jsou na soukromém vyučování zúčast-
něny, poněvadž jsou téměř výhradně sociálně
slabé.
Poněvadž velká část dětí dále navštěvuje zaká-
zané pokoutné vyučování a jiná značná část dětí
nechodí vůbec nikam, ani do státních škol, ani
není soukromě vyučována, vzniká na Hlučínsku
nemožný stav, který musí býti nejen v zájmu
zdárné výchovy dětí, ale také v zájmu státní
autority bezodkladně energicky vyřešen.
Z toho důvodu táží se podepsaní pana ministra
vnitra:
1. Jsou panu ministru vnitra známy případy,
že ani soukromí němečtí učitelé, ani rodiče dětí,
navštěvujících soukromé německé vyučování, ne-
uposlechli zákazu, jenž jim byl řádně oznámen?
2. Jest ochoten důsledně trvati na provádění
výnosu o soukromém vyučování na Hlučínsku, ze-
jména pak dbáti, aby odvolání trestaných, podaná
k zemskému úřadu do Brna, byla urychleně ve
smyslu posledních nařízení vyřizována?
3. Jest ochoten v tomto směru podporovati
školskou správu, neboť záležitost soukromého ně-
meckého vyučování na Hlučínsku není pouze zá-
ležitostí školskou, ale eminentně politickou, ježto
na ní má zájem cizí, zahraniční činitel, který pro-
střednictvím soukromého vyučování německého
usiluje nejen o systematické odnárodňování na
Hlučínsku, ale o rozleptávání naší státní auto-
rity.
4. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten sděliti, jaká administrativní opatření ve
věci soukromého německého vyučování na Hlu-
čínsku, vyjímaje poslední nařízení v této věci,
byla učiněna, aby autorita školské správy nebyla
tímto desolátním stavem podlamována a aby byl
respektován plně § 12 vlád. nař. ze 4. května
1920, jímž se nařizuje na Hlučínsku českoslo-
venský vyučovací jazyk?
V Praze dne 5. listopadu 1935.
Uhlíř, Tichý,
dr. Neuman, Mikuláš, Fiala, Stejskal, Polívka,
Hrušovský, dr. Moudrý, dr. Kozák, Ferd. Richter,
Netolický, dr. Klapka, Bátková, Babek, F. Langr,
Tučný, Lanc, Jenšovský, Hatina, Tykal.
88/XV.
Interpelace
poslance Josefa Laňce
vládě
o nedodržování bezpečnostních předpisů
na dole "Prokop" v Sobědruhách u Teplic.
Po katastrofě na dole Nelson III. v Oseku se
předpokládalo, že bezpečnostní opatření v uhel-