13
ných dolech budou zostřena a bezpečnostní před-
pisy správami dolů dodržovány. Zdá se však, že
ani tato strašlivá důlní katastrofa nebyla dosta-
tečnou výstrahou těm, kteří za bezpečnostní opa-
tření v úhelných dolech zodpovídají nebo na do-
držování bezpečnostních předpisů dozírají. Dokla-
dem toho jest výbuch požárních plynů na dole
"Prokop" v Sobědruhách u Teplic - při němž dne
6. října 1935 zahynulo 6 horníků.
Na dole "Prokop", který patří obchodníku ků-
žemi Josefu Muzikářovi z Teplic a jeho společ-
níku Uhrovi z Trnovan, pracovalo na noční směně
ze soboty na neděli dne 6. října t. r. celkem 13
horníků na zdolání ohně v hlavní chodbě. Při vý-
měně hořící stropnice nastal výbuch, prohořelý
strop chodby se prolomil a velká hromada hoří-
cího uhlí rozdělila při požáru zaměstnané horníky
tak - že z 13 horníků zůstalo jich 6 v chodbě
uzavřeno. Horníci z přední strany snažili se
k uzavřeným kamarádům proniknouti, což se jim
však bez záchranných přístrojů nepodařilo. Je pří-
mo neuvěřitelné, že v době katastrofy žádné zá-
chranné přístroje na dole "Prokop" neměli. Když
se dostavily záchranné čety s plynovými maskami
z okolních dolů, bylo již pozdě. Následkem ne-
dodržování předepsaných bezpečnostních opatření
byl osud 6 horníků zpečetěn. Je trestuhodným pro-
viněním majitelů dolu "Prokop" v Sobědruhách a
také báňského revírního úřadu v Teplicích, že ne-
zřízením předepsaného druhého východu z jámy
byla záchrana 6 horníků znemožněna.
Podle bezpečnostních předpisů musí každý-hně-
douhelný důl míti nejméně dva schůdné vchody
s povrchu a mimo to mají býti na každém uhel-
ném dole připraveny záchranné přístroje s příslu-
šenstvím. Na dole,, Prokop" se tento předepsaný
druhý vchod z úsporných důvodů nezřídil a také
žádné záchranné přístroje v době katastrofy na
dole nebyly. Úřední zpráva o katastrofě na dole
"Prokop" potvrdila, že při zmáhání ohně nebylo
postupováno podle požárního řádu a že nebylo
postaráno o druhý východ z dolu nebo aspoň o ná-
hradní chodbu k jámě, jak bylo báňským revír-
ním úřadem v Teplicích výslovně nařízeno.
Také v úřední zprávě o katastrofě na dole Nel-
son III. se uvádělo, že inspekčními orgány bylo
třikráte za sebou zjištěno, že se nebezpečný uhel-
ný prach neodstraňoval - ale zodpovědný zá-
vodní nebyl nikdy pro nedbání bezpečnostních
opatření potrestán.
V průběhu vyšetřování katastrofy na dole Nel-
son III. bylo mimo jiné zjištěno, že již v polovině
r. 1933 došlo na tomto dole k menšímu výbuchu,
který však báňskému revírnímu úřadu v Mostě
hlášen nebyl. Jest nesporné, že kdyby bývala sprá-
va dolu Nelson III. tento první výbuch báňskému
revírnímu úřadu v Mostě podle předpisů ohlásila,
mohlo býti učiněno opatření a jistě by ke kata-
strofě v takovém rozsahu dne 3. ledna 1934 ne-
došlo.
Podle § 240 obec. hor. zákona trestají se majitelé
hor pro nedbání bezpečnostních opatření peněži-
tou pokutou od 1. 000 do 250. 000 Kč a při nebez-
pečí většího rozsahu odejmutím horního opráv-
nění i když je nestíhá osobní zavinění ve smyslu
obecních trestních zákonů.
Zajisté nemůže býti nebezpečí většího rozsahu
nežli byla katastrofa na dole Nelson III., kde ná-
sledkem nedbání bezpečnostních opatření zahynulo
142 horníků. Od katastrofy na dole Nelson III.
uplynulo již 22 měsíců, ale Mostecká uhelná spo-
lečnost nebyla dosud za tuto hromadnou smrt 142
horníků odejmutím horního oprávnění potrestána.
Z těchto důvodů táží se podepsaní:
Jaké opatření učiní vláda proti takovým maji-
telům uhelných dolů, kteří bezpečnostních opatře-
ní nedodržovali a tím hromadnou smrt horníků
zavinili ?
Jaké opatření hodlá učiniti vláda pro zvýšení
bezpečnosti v uhelných dolech?
V Praze dne 2. listopadu 1935.
Lanc,
Netolický, Bábek, Stejskal, Mikuláš, dr. Moudrý,
dr. Kozák, dr Neuman, Zeminová, Bergmann, Da-
vid, Hrušovský, F. Langr, Fiala, Richter, Bátková,
dr. Klapka, Jenšovský, Tykal, Polívka, dr. Strán-
ský, Hatina.
88/XVI.
Interpelace
poslance Františka Uhlíře
ministru školství a národní osvěty
o chování se polských učitelů na Těšínská.
V poslední době, zejména pak po teroristických
akcích na Těšínsku, při nichž byly vytloukány čes-
ké školy a tupen státní znak republiky, byli za-
tčeni tito polští učitelé:
1. Pastuszek Rudolf, narozený 11. října 1904
v Doubravě, okr. Fryštát, příslušný do Orlové,
učitel polské občanské školy v Horní Suché. Je
podezřelý ze zločinu dle § 14, čís. 1, 3, 5, zločinu
dle § 2, resp. přečinu dle § 17 a přestupku, resp.
přečinu dle § 18, čís. 1-3 zákona na ochranu re-
publiky.
2. Jindřich Dobesz, narozený 15. ledna 1900
v Ustroni, příslušný do Třince, bytem v Dolní
Líštné č. 172, ženatý, rotný v záloze. Zatčen pro
§ 16/1 zákona na ochranu republiky.
3. Brzuska Alfons, nar. 30. října 1905 v Horní
Suché, příslušný do Mostu u Jablunkova, bytem
tamtéž, ženatý. Je stihán pro §§ 14, 16 a 18 zá-
kona na ochranu republiky.
Poněvadž se jedná o učitele, kterým je svěřena
výchova mládeže, a to v kraji pohraničním, jenž
v posledních měsících byl terčem soustředěných
útoků zločinných provokatérů, táží se podepsaní
pana ministra:
1. Jsou Vám, pane ministře, známy tyto přípa-
dy zatčení polských učitelů?
2. Jaké důsledky z jejich zatčení vyvodila škol-
ská správa, především zemská školní rada v Brně
a kdy tak učinila a jakým výnosem?
3. Jakou služební kvalifikaci získali uvedení uči-
14
telé od okresních škol. inspektorů, případně od p.
zemského škol. inspektora? Kdy byli kvalifiko-
váni, kdy u nich byla naposledy provedena in-
spekce a kým a jaké důvody rozhodly u inspekč-
ních orgánů pro event. příznivé jich kvalifiko-
vání?
V Praze, dne 5. listopadu 1935.
Uhlíř,
Polívka, Hrušovský, dr. Moudrý, dr. Neuman, dr.
Kozák, Tykal, Stejskal, Tučný, Fiala, Mikuláš,
Bátková, Ferd. Richter, Netolický, dr. Klapka,
Babek, Langr Fr., Lanc, Jenšovský, Hatina, Tichý.
88/XVII.
Interpelace
poslanců Františka Uhlíře a Ervína
Tichého
ministru vnitra
o protistátní činnosti provokatérů na
Těšínsku.
Těšínsko jest v posledních měsících středem
útoků provokatérů, kteří teroristickými činy snaží
se zvrátiti klid v pohraničí, ohroziti bezpečnost
a snížiti naši státní autoritu. Celá řada českých
škol na Těšínsku byla vytlučena, strhány státní
znaky republiky a nahrazeny polským státním
znakem; v poslední době pak vyvrcholily tyto
štvanice v atentát na vlak v Loukách u Českého
Těšína. Hraničářští čeští pracovníci jsou bombar-
dováni výhružnými dopisy anonymních provoka-
térů, kde se jim vyhrožuje smrtí. Tuto těžkou
atmosféru, jež na Těšínsku zavládla, zvyšuje i ne-
zřízené štvaní katovického a v poslední době i var-
šavského rozhlasu, kde nepravdivými zprávami
útočí se proti ČSR a kde se exponovaným českým
lidem hrozí represáliemi. Tím vším ohrožen byl
nebezpečně klid a bezpečnost na hranicích do té
míry, že jest třeba okamžitého a trvalého opatření
k znemožnění těchto provokací, jež se stále stup-
ňují. Za tím účelem žádají podepsaní pana mi-
nistra vnitra, aby v nejbližší době byla zvýšena
bezpečnostní opatření na Těšínsku v tomto
smyslu:
1. Nespolehliví zaměstnanci buďtéž ihned pře-
loženi.
2. Síť četnických stanic budiž rozšířena a do-
savadní stanice buďtež zesíleny.
3. V Českém Těšíně, Fryštátě, Jablunkově a ji-
ných větších městech na Těšínsku buď bezodklad-
ně zřízena státní policie se širokým obvodem pů-
sobnosti.
4. Pro okres Český Těšín budiž v nejkratší době
zřízeno policejní komisařství, podléhající policej-
nímu ředitelství v Mor. Ostravě a budiž dosta-
tečně vybaveno jak technicky, tak i personálem.
Je také třeba, aby po stránce technické bylo lépe
vybaveno i policejní ředitelství v Mor. Ostravě,
zejména zvýšením počtu motorových vozidel.
5. Všechny četnické stanice buďtéž vybaveny
telefony, jejichž používání by bylo zaručeno ne-
jen ve dne, ale i v noci.
Podepsaní táží se pana ministra vnitra, v jakém
rozsahu hodlá splniti tyto požadavky, jež jsou
vzhledem k situaci na Těšínsku naprosto nezbytné.
V Praze, dne 5. listopadu 1935.
Uhlíř, Tichý,
dr. Neuman, Fiala, Hrušovský, dr. Moudrý, dr.
Kozák, F. Richter, Netolický, Bátková, dr. Klapka,
Babek, F. Langr, Tučný, Lanc, Jenšovský, Hatina,
Mikuláš, Stejskal, Tykal, Polívka.
88/XVIII.
Interpelácia
poslanca Vlad. Polívku a Igora Hrušov-
ského
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci chovania sa prof. Germušku a
Trnovského zo štát. r. gymnázia v Prešove
ohľadom oslavy štátneho sviatku 28. X.
Počiatkom mesiaca októbra t. r. svolaná bola
prípravná porada kultúrnych pracovníkov za spo-
luúčasti MOS a OOS v Prešove, aby prejednala
program tohoročných osláv štátneho sviatku
28. X. Za radu O r l a
v Prešove súčastnili sa prof.
štát. r. gymnázia v Prešove Germuška a
Trnovský. Porady sa súčastnili tiež zástup-
covia študentských samovzdelávacích krúž-
kov na stredných školách prešovských. Pri pojed-
návaní zásadných smerníc o jednotnej
oslave štátneho sviatku stál proti jednotnej spo-
ločnej prácu prof. Trnovský a hrdinsky sa vy-
znamenal prof. Germuška svojím rezolútnym
výrokom, že on neuznáva štátny
sviatok 28. X. pre Slovákov, že len 30.
X. je štátnym a národným sviatkom,
preto ho nebudú spoločne sláviť 28. X. V ostrej
polemike s tajomníkom evanj. biskupa dr. Čo-
brdu Neckárom, ktorý sa dotazoval prof.
Germušku, vie-li čo hovorí a ako hovorí - či
ako štátny prof. alebo Orol, osvedčil sa Germuška,
že tu nehovorí ako profesor ale ako delegát rady
Orla. Ostrej polemiky sa súčastnil prítomný
okres. inšp. Hrnčiar ako aj iní. Z výroku prof.
Germušku vzniklo veľké pohoršenie, najmä
pre prítomných delegátov študujúcej mládeže.
Výroky prof. Germušku ako aj vyzývavé cho-
vanie prof. Trnovského zanechalo vo všet-
kých veľmi špatný dojem a veľmi tiesnive pôso-
bilo, že prítomný riad. gymnázia C h r a p p a,
predstavený obidvoch vlasteneckých hrdinov ku
všetkým ich výrokom opatrnicky čušal.
Presvedčili sme sa, že Československá verejnosť
15
v Prešove je pobúrená jednáním obidvoch profe-
sorov.
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
1. Je mu známy incident obidvoch profesorov a
výroky o št. sviatku?
2. Je ochotný vec prísné dať vyšetriť a vzať
k zodpovednosti menovaných za ich nekvalifiko-
vané výroky o 28. X. ?
3. Je ochotný učiniť opatrenie, aby sa podobné
veci neopakovaly?
V P r a h e, dňa 5. novembra 1986.
Polívka, Hrušovský,
Zeminová, Tykal, Mikuláš, Bátková, Jenšovský,
Hatina, Lanc, Tučný, dr. Kozák, Fiala, dr. Neuman,
Babek, F. Richter, Tichý, David, Netolický, dr.
Moudrý, Uhlíř, F. Langr, Stejskal.
88/XIX.
Interpelácia
poslanca dr. Martina Sokola
ministrovi vnútra
vo veci slovenských podomových obcho-
níkov.
Podomoví obchodníci slovenskí v časoch pred-
prevratových vyhľadávali so svojim tovarom
nielen bývalú monarchiu, ale aj iné ďaleké štáty.
Po prevrate stratili možnosť prevádzať svoj ob-
chod v cudzine; odkázaní sú len na územie Slo-
venska, no a čiastočne na Čechy a Moravu. Ich
ťažký život a nepatrný zárobok často nie je úmer-
ný veľkej námahe, spojenej s podomovým obchod-
níctvom; ale podpory si zaslúžia títo podomoví
obchodníci, lebo kraj, odkiaľ pochádzajú neposky-
tuje výživy svojmu obyvateľstvu. Podomoví ob-
chodníci títo známi sú svojou skromnosťou a
slušnosťou. Práve preto veľmi zaráža prípad,
ktorý sa stal 16. októbra t. r. v Tábore. Sem cho-
dia niekoľko rokov podomoví obchodníci zo Zlie-
chova (okr. Iľava). Jeden z nich Jakub Hrvol,
válečný invalid zaujal v ten deň na trhu svoje ob-
vyklé miesto a začal svoj tovar vykladať. V tom
prišli trhovníci z
Českých Budejovic, postavili sa
na jeho miesto, rozhádzali mu tovar a keď sa
tomu bránil, zbili ho, že sa hnúť nemohol. Keď to
jeho druhovia zo Slovenska videli, bežali pre po-
licajnú stráž, ale tá Slovákov neobránila; českí
trhovníci nadávali svojim druhom slovenským do
blbých Slovákov a otvorene hromžili na nich, aby
si šli na Slovensko, že ich v Čechách nepotrebujú.
Zaráža aj tá skutočnosť, že keď sa zbitý Jakub
Hrvol žiadal do nemocnice, intervenujúci policajný
strážnik v Tábore ani počuť o tom nechcel.
Spytujeme sa pána ministra vnútra:
1. či je ochotný dať vyšetriť túto poľutovania
hodnú udalosť.
2. či je ochotný dať zistiť, či bolo zavedené vy-
šetrovanie proti páchateľom z
Českých Budejovic
pre ohrozenie života, útisk a štvanie proti ná-
rodnosti.
3. či je ochotný zaistiť osobnú bezpečnosť Čechy
a Moravu navštevujúcich slovenských podomo-
vých obchodníkov vtedy, keď na Slovensku neha-
tene obchodujú obchodníci a trhovníci z českých
zemí.
V Prahe, dňa 5. novembra 1936.
Dr. Sokol,
Suroviak, Dembovský, Danihel, Onderčo, Florek,
dr. Pružinský, Hlinka, Turček, Haššik, Kendra,
Šalát, Rázus, Longa, Čavojský, Sidor, dr. Wolf,
Slušný, Drobný, Sivák, dr. Tiso.
88/XX.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pošt a telegrafov
týkajúca sa vkladov, uložených na území
Slovenska v bývalej uhorskej poštovej spo-
riteľni v Budapešti.
Do štátneho prevratu mnohí z vrstiev chudob-
ného slovenského ľudu do tejto sporiteľne ukla-
dali svoje ťažko nadobudnuté úspory.
No tieto
vklady, nevedieť z akých príčin, neboly doteraz
vyučtované.
Pýtame sa úctive pána ministra:
1. v akom stave sa nachodí likvidácia vkladov,
2. prečo vyúčtovanie mešká,
3. či je pán minister ochotný urobiť vhodné
opatrenie a aké, aby tieto vklady boly čím skôr
vyplatené ?
V Prahe, 5. novembra 1935.
Drobný,
Sidor, dr. Pružinský, Turček, Dembovský, Slušný,
Sivák, Onderčo, Hlinka, dr. Tiso, Florek, dr. Sokol,
Longa, Kendra, Haššík, Čavojský, Danihel, Šalát,
Rázus, dr. Wolf, Suroviak.
88/XXI.
Interpelácia
poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pošt a telegrafov
ohľadom vrátenia kaucií bývalým uhor-
ským poštmajstrom.
Smluvní poštmajstri za bývalého Uhorska pri
ustanovovaní boli povinní složiť kaucie. Kaucie
16
boly rozličných výšok, podľa dôležitosti, poťažne
peňažného obratu úradov.
Nakoľko štátnym prevratom prestali byť títo
poštmajstri v smluvnom pomere s Maďarskom a
boli prevzatí do služieb
Československého štátu,
prestal aj ich záručný záväzok. No kaucie im ne-
boly vrátené.
Úctivé sa spytujeme pána ministra pošt:
1. čo sa vykonalo vo veci vrátenia týchto kaucií,
2. či by poštová správa nemohla tieto kaucie
zálohové vyrovnať i s príslušnými úrokmi, keďže
tieto súhrne reprezentujú sumu asi 60-70. 000 Kč.
Táto suma poštový rozpočet by iste nezaťažila vo
veľkej miere a vrátením kaucií pomohlo by sa
biednej vrstve bývalých poštmajstrov.
V Prahe, 5. novembra 1935.
Drobný,
Rázus, Sivák, dr. Tiso, Onderčo, Hlinka, Suroviak,
dr. Wolf, Haššík, Danihel, Šalát, Sidor, Slušný, dr.
Pružinský, Čavojský, Turček, Kendra, Longa, Flo-
rek, dr. Sokol, Dembovský.
88/XXII.
Interpelace
poslance Ant. Chmelíka
ministru vnitra
o tom, že pěstování sportu na Moravě, Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi je podrobeno
dekretu - dvorské kanceláře z roku 1836.
Pane ministře!
Je Vám jistě známo, že sportovci na Moravě,
Slovensku a Podkarpatské Rusi nesčíselněkráte
protestovali proti výnosům tamních zemských
úřadů o licenční povinnosti při pořádání footballo-
vých zápasů.
Výnosy opírají se o zastaralé, 100 let staré řády,
jdeť o dvorský dekret z r. 1836. Citovaný dvorský
dekret č. 5 sbírky
polit. zákonů (svazek 64. str. 8)
se týká podle svého nadpisu i výslovného znění
jen kočovných podniků, hlavně cizinců a neměl
na mysli produkce sportovní dnešního rázu, ani
podívanou druhu, tehdy jim podobného.
Kromě toho stav dekretem tím založený byl
změněn § 41. min. nar. ze dne 19. ledna 1853, č. 10
říšských zák., jimiž upravena byla kompetence
k udělování povolení k produkcím, a to tak, že
k udělování povolení v jednotlivém okrese jest
příslušný okresní úřad. I z toho jest patrno, že jde
o jednotlivce, kteří podle shora citovaného dvor-
ského dekretu provozují produkce po živnostensku
výdělečným způsobem, cestujíce z místa na místo.
V Čechách v poslední době v praksi dekretu se
nepoužívá. Tím se ve státní administrativě uplat-
ňuje dvojí loket. Dnes i sebe větší odpůrce foot-
ballu musí uznati jeho veliký význam v našem
sportovním dění. Veškerá sportovní činnost je do-
brovolná, vyvíjí se ve sportovních klubech, v nichž
disciplina a pořádek je prvním základem branné
povinnosti občanů. Podvazovati rozmach sportu
výnosy, které se opírají o zastaralé dekrety, je
veliká chyba a není to jistě v úmyslu demokratic-
kých úřadů republiky.
Podepsaní poslanci se táží:
Ví pan ministr o dvojí úřední praksi při použí-
vání dvorského dekretu z r. 1836 ?
Zná pan ministr praksi zemského úřadu na Mo-
ravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi, zejména
výnosy, opírající se o dvorský dekret z r. 1836,
jimiž sport trpí?
Podepsaní apelují na Vás, pane ministře vnitra,
abyste z moci svého úřadu učinil opatření, která
znemožní na příště uplatňování dvorského dekretu
z r. 1836 a která odstraní křivdu, jíž čsl. sport
je podvazován.
V Praze, dne 5. listopadu 1935.
Chmelík,
Ježek, dr. Fencik, dr. inž. Toušek, dr. Domin, inž.
Schwarz, Rázus, Špaček, dr. Tiso, Florek, Sivák,
Sidor, Suroviak, Slušný, Šalát, Drobný, Kut, inž.
Protuš, Jan Sedláček, Knebort, dr. Štůla, Holeček,
dr. Novotný, dr. Rašín, Smetánka, dr. Sokol.
Původní znění ad 88/III.
Interpelacja
posła dra Leona Wolfa
do Ministra Spraw Wewnętrznych
w sprawie niesłusznego traktowania pol-
skich organizacji katolickich w Trzyńcu.
Orzeczeniem Urzędu Powiatowego w Čes. Tě-
šíně z dnia 3. września 1935 liczba V-2701/28 za-
rządzono usunięcie Franciszka Kłusa, jako zastęp-
cę przemysłu gospodnio-szynkarskiego "Czytelni
Katolickiej" w domu 207 w Trzyńcu, zastawienie
wykonywania koncesji oraz zajęcie przyrządów,
służących do wykonywania koncesji gospodnio-
szynkarskiej.
Jako uzasadnienie tego niezwykłego kroku po-
daje orzeczenie, że w dniu 30. sierpnia 1935 byl
w lokalach gospodnych tej "Czytelni Katolickiej"
witany Józef Knobloch, który powrócił z więzienia
śledczego, że były tam chwalone czyny, za które
Knobloch był w śledztwie i że były tam śpiewane
na cześć tegoż Knoblocha przez towarzystwo
"Lira" różne pieśni. Dalej, że przy tej przeciw-
ustawowej czynności był obecny zastępca prze-
mysłu gospodnio-szynkarskiego p. Franciszek
Klus, że nie wystapil przeciwko temu, lecz rów-
nież brał w tem udział.
Orzeczeniem tego samego Urzędu Powiatowego
w Čes. Těšíně z dnia T. września 1935 licz. IV-
17
4039/1 zawieszono z powołaniem się na § 25, ust,
2 ustawy o stowarzyszeniach z dnia 15. listopada
1867 dz. u. p. nr. 134 działalność towarzystwa
"Czytelnia Katolicka" w Trzyńcu;
a wreszcie orzeczeniem tego samego urzędu
z dnia 7. września 1935 licz. IV-4063 zawieszono
z powołaniem się na tensam przepis ustawy dzia-
łalność towarzystwa "Polski Związek Zawodowy
Chrześcjańskich Robotników" w Trzyńcu.
Oba te orzeczenia motywowano tem, że towa-
rzystwa te przekroczyły zakres swojej działalno-
ści przez to, że członkowstwo towarzystw wzięło
udział dnia 31. sierpnia 1935 przy przywitaniu
Józefa Knoblocha, przeciw któremu prowadzi się
śledztwo spowodu zamącenia spokoju publicznego
podług § 14 ustawy o ochronie republiki, a który
wymienionego dnia powracał z aresztu śledczego.
Wszystkie te zarządzenia Urzędu Powiatowego
w Čes. Těšíne są sprzeczne z ustawą konstytucyj-
ną, zabezpieczającą wolność stowarzyszania się,
a szczególnie z § 113 tej ustawy konstytucyjnej.
Są one także sprzeczne z przestarzałą ustawą
o stowarzyszeniach z roku 1867, która obowiązy-
wać może tylko tak daleko, jak nie jest sprzeczna
z ustawą konstytucyjną, gdyż ani w § 26 tej usta-
wy nie mają te tak surowe zarządzenia uzasadnie-
nia. Stowarzyszenie bowiem nigdy nie może od-
powiadać za to, co robią osoby pojedyncze, będące
przypadkowo członkami stowarzyszenia.
Orzeczenie z dnia 3. września 1936 licz. V-
2701/28 jest również sprzeczne z § 133 b ordyna-
cji przemysłowej, gdyż żaden gospodzki nie jest
powinien badać, czy ktoś popełnił jakiś występek
i nie może wypędzać gości, którzy się bawią w go-
spodzie.
Przeciw wszystkim tem orzeczeniom wniosły
odnośne towarzystwa odwołanie w drodze urzędo-
wej przez Urząd Powiatowy w Čes. Těšíne do
Rządu Krajowego w Brnie. Wskazujemy na treść
tych odwołań, w których jest uzasadniona nie-
słuszność wdrożonych przeciw tem towarzystwom
zarządzeń.
Załatwienia tych odwołań do dziś dnia niema,
chociaż towarzystwa te ponoszą wskutek za-
mknięcia ich lokali i zawieszenia ich działalności
nieobliczalne szkody materjalne, a oprócz tego
także ponoszą młodzież i członkowie tych stowa-
rzyszeń, jak również i cały szereg innych towa-
rzystw, mających swe siedziby w lokalach "Czy-
telni Katolickiej" wielkie szkody moralne.
Polska ludność odczuwa te zarządzenia jako
wielką krzywdę, gdyż widocznem jest z nich, że
urzędy państwowe usiłują odebrać Polakom moż-
ność obrony ich praw narodowych przez organi-
zacje. Zarządzenia te wywołały ogólne rozgory-
czenie i przyczyniają się wielce do obniżenia po-
wagi władz wśród polskiej ludności.
Podpisani zapytują tedy Pana Ministra
1. czy jest o tych zarządzeniach Powiatowego
Urzędu w Čes. Těšíne powiadomiony i co zamierza
zrobić, aby w przyszłości się takie wypadki nie
zdarzały ?
2. czy Pan Minister zechce dać odpowiednie na-
kazy, aby odwołania i zażalenia w takich spra-
wach załatwiono bezzwłocznie i co zamierza uczy-
nić, aby szkody wyrządzone wyżej oznaczonem to-
warzystwom zostały wynagrodzone?
W Pradze, dnia 23. października 1935.
Dr Wolf,
Hlinka, Sidor, Čavojský, Florek, Dembovský,
Drobný, Slušný, Šałát, Kendra, Haščík, Turček,
dr Pružinský, Danihel, Longa, Onderčo, dr Sokoł,
dr Tiso, Sivák, Rázus, Suroviak.
Státní tiskárna v Praze. - 5070-35.