241

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V r. 1935 byly sjednány a publikovány tyto mezinárodní smlouvy: úmluva o anti-
difterickém seru (č. 10/1935 Sb. z. a n. ), úmluva o řízení smírčím, soudním a rozhod-
čím s Lotyšskem (č. 12/1935 Sb. z. a n. ), úmluva upravující lov velryb (č. 34/1935 Sb.
z. a n. ), rozšíření působnosti smlouvy s Velkou Britanií a Irskem z 11. listopadu 1924

o právní pomoci ve věcech občanských na ostrovy Normanské a ostrov Man (vyhláška
č. 90/1935 Sb. z. a n. ), dodatková úmluva o civilním řízení soudním s Velkou Britanií
a Severním Irskem (č. 178/1935 Sb. z. a n. ), dodatková úmluva se Spojenými státy ame-
rickými o vzájemném vydávání zločinců (č. 185/1935 Sb. z. a n. ), jihoamerická proti-
válečná smlouva o neútočení a o smírčím řízení.

Připravují se: úmluva s Argentinou o právní pomoci ve věcech občanských,
úmluva o vydávání zločinců, s B e l g i í úmluva o vzájemném uznání a vykonatelnosti
exekučních titulů, s Brazílií úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech
trestních, s Bulharskem dohoda o školských a kulturních stycích, s Egyptem
úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a úmluva ve věcech pozůstalostních,
s Francií úmluva o vzájemném uznání a vykonatelnosti exekučních titulů, s Ja-
ponskem prohlášení o vzájemnosti vykonatelnosti exekučních titulů, s Maďar-
skem úmluva o vydávání zločinců a dohoda o úpravě různých finančních otázek, s Mo-
nakem, úmluva o právní pomoci ve věcech občanských, jakož i úmluva o vydávání zlo-
činců, s Německem úmluva o ověřování, dodatková dohoda o stihání a vzájemné
pomoci bezpečnostních orgánů, s Norskem úmluva o vydávání zločinců, s Polskem
úmluva o rozdělení sirotčích pokladen, s Rakouskem úmluva o postihu a vzájemné
pomoci bezpečnostních orgánů, úmluva o usnadnění vypátrání a zatýkání uprchlých zlo-
činců, s S. S. S. R. úmluva o právní pomoci ve věcech občanských a úmluva konsulární
a pozůstalostní, s Uruguayem úmluva o právním styku ve věcech občanských a
úmluva o vydávání zločinců.

V oboru vícestranných smluv se připravují: přístup k jihoamerické smlouvě o ochra-
ně práva autorského, revise Bernské úmluvy o ochraně práva autorského, přístup k Roe-
richově paktu o ochraně historických památek v případě války, přístup k úmluvě o vzá-
jemné ochraně proti horečce Dengue.

Pokud jde o provádění modu vivendi, bylo s Vatikánem dohodnuto, že se nej-
prve provede t. zv. vnější delimitace, t. j. definitivní srovnání římskokatolických a řecko-
katolických diecésí s hranicemi státními a zároveň se zruší dosavadní vnucená správa
církevních statků slovenských, načež se přikročí k delimitaci vnitřní. Podle dohody s Va-
tikánem byly uvedené statky odevzdány dne 1. června 1935 do rukou nové církevní
správy. Tím byla upravena cesta k vydání cirkumskripční buly, která má býti publiko-
vána v týž den, kdy bude vydáno vládní nařízení o zrušení závěry dotčených statků, jakož

i cesta k odvolání žalob podaných maďarskými církevními jednotkami u smíšeného soudu
československo-maďarského. Tak bude zjednán základ pro novou úpravu církevních po-
měrů na Slovensku, zejména pro urychlené provedení vnitřní delimitace a pro rozdělení
majetku mezi příslušné církevní jednotky. Podrobné návrhy delimitační a dotační byly
už před časem vypracovány odbornými znalci za součinnosti slovenských činitelů církev-
ních a předloženy Vatikánu.

V oboru mírových smluv byly vyřizovány věci týkající se úpravy reparačních a pří-
buzných otázek haagské konference z r. 1929 a 1930, dále pařížské konference z r. 1930
a lausannské schůze z r. 1932, jmenovité věci souvisící s likvidací smíšených rozhodčích
soudů československo-německého a československo-maďarského. Obstarávány byly dále
věci týkající se neprovedených zbytků mírových smluv, distribuce předválečného dluhu
rakouského a uherského i dluhů mezispojeneckých.

16

242

4. Ministerstvo zahraničních věcí.

V oboru smírčích a rozhodčích smluv byla sledována otázka sjednání smírčí a roz-
hodčí smlouvy s Bulharskem, Portugalskem a jihoamerickými státy, dále otázka, výpo-
vědních lhůt smluv s Belgií, Finskem, Litvou, Lucemburskem, Polskem, Rakouskem, Řec-
kem a švédskem. Obnovena a doplněna byla Stálá smírčí komise s Rakouskem, Němec-
kem a švédskem.

V oboru smluv hraničních byla vyřizována agenda týkající se hranic a pohranič-
ního styku se sousedními státy: s Polskem (tatranská reservace, pieninská cesta, Ze-
gestow, voroplavba, triangulační síť, hraniční označení), s Rumunskem (rybolov, ra-
tifikace hraničního statutu), s Maďarskem (hraniční statut, rybolov, úpravy na
tocích Dunaje a Tiszy), s Rakouskem (spory urbaristů, úprava hraničních tratí Mo-
ravy), s Německem (hraniční statut, školské a církevní poměry česko-saské, urovnání
konfliktů, hranice v obvodu vratislavského arcibiskupství, vodní toky, úmluva o provozo-
vání lovu a ochrany zvěře, smlouva o hraničních tocích, spojení základních trigonometric-
kých sítí).

V oboru úmluv konsulárních jedná se s Rumunskem, S. S. S. R. a Spojenými státy
americkými.

Ministerstvo zahraničních věcí sleduje činnost Společnosti národů, Mezinárodního
úřadu práce, Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a stará se o spolupráci v těchto
institucích, československo účastnilo se jako člen Rady všech jejích zasedání, dále prací
Mezinárodní konference práce, prací správní rady Mezinárodního úřadu práce a prací stá-
lých orgánů Malé Dohody.

Do obchodní politiky všech států zasahují i v r. 1935 velmi rušivé měnové otázky a
s nimi souvisící potíže převodu platů, zvláště za zboží, a přímé omezování mezinárod-
ního obchodu kontingentací dovozu. Tyto celkové poměry nezůstaly bez vlivu ani na
Československou republiku a působily i na její obchodně-politické akce.

V rámci Hospodářské Malé dohody byl konstatován příznivý vývoj vzájemného do-
vozu s Jugoslávií, kdežto s Rumunskem se připravuje jednání o trvalejší úpravu vzájem-
ného dovozu. V jednání s Německem půjde hlavně o to, aby byl zachován takový poměr
vzájemného dovozu, aby pohledávky za čs. vývoz v Německu nezamrzaly, naopak, aby do-
statečnými platy za dovoz z Německa byl všechen čs. vývoz do Německa kryt i v budouc-
nosti. S Rakouskem se jedná o novou obchodní smlouvu. S Maďarskem byla sjednána
obchodní dohoda; rámec vzájemných hospodářských vztahů zůstává i na dále značně
úzký. Zavedení přísného dovozního a devisového režimu v Itálii vyvolalo nutnost nové
úpravy převodu platů a vzájemné výměny zboží. To se stalo jednak dohodou mezi cedu-
lovými bankami, jednak dohodou mezi vládami, v níž vyřešeny byly i některé celně-
tarifní otázky.

S Ruskem byla sjednána dne 25. března t. r. obchodní a plavební smlouva a ji doplňu-
jící úmluva o vzájemné ochraně živnostenského vlastnictví. Rámcová smlouva obsahuje ob-
vyklá ustanovení obdobných smluv, přizpůsobená odlišným právním a hospodářským řa-
dům obou stran. Z nejvýznačnějších kladů smlouvy je úprava průvozu čs. zboží územím
S. S. S. R. Její význam jako celku spočívá pak v tom, že zboží S. S. S. R. získává v RČS. všech
smluvních sazeb a že RČS. sjednáním smlouvy dostalo se do kategorie smluvních států
S. S. S. R., což při systému zahraničního obchodu, platném v S. S. S. R., je pro dodávky velmi
významné. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stoupl náš vývoz do S. S. S. R.
velmi podstatně a je ve znamení dalšího zvětšení.

S Řeckem byla sjednána dohoda o vzájemné úpravě dovozu a dohoda mezi cedulovými
bankami o některých finančně-technických otázkách, týkajících se této úpravy. Se Spoje-
nými státy americkými byla sjednána dohoda o výkladu zásady nejvyšších výhod, stipu-
lované v úmluvě z 29. října 1923. Dohodou sjednanou s Kubou bylo docíleno odstranění
diskriminace, jíž bylo postiženo čs. zboží vyvážené na Kubu. S vládou Jihoafrické Unie
se vyjednává o dohodu k odstranění diskriminace, jíž podléhá dosud zboží obou států při
vzájemném dovozu. S delegací australské vlády se vyjednává o řádnou obchodní smlouvu,
spočívající na zásadě nejvyšších výhod.

Nepříznivá situace až do nedávná bránila hospodářským organismům Společnosti ná-
rodů, aby náležitě rozvinuly svoji činnost. Snahy podporující společnou akci v hospodář-
ském a měnovém oboru byly popudem k dvěma význačným akcím. Jednou z nich byla an-

243

4. Ministerstvo zahraničních věcí

keta o příčinách, dosahu, metodách a výsledcích mezinárodních platebních úmluv clearin-
gových a úmluv kompensačních. Druhá akce vyústila ve zprávu o současných hospodář-
ských a měnových problémech s hlediska mezinárodni spolupráce. Z ostatních akcí lze jme-
novati tři multilaterální úmluvy veterinární, návrh mezinárodní dohody o obchodě s ma-
sem a výrobky z něho, ulehčení obchodní propagandy a návrh schématu celního sazeb-
níku a vysvětlivek k němu.

Pokud se týká dopravy vodní, účastní se ministerstvo zahraničních věcí prací mezi-
ministerských výborů pro československé nájemní právo v Hamburku, jakož i mezinárod-
ních komisí dunajské, labské a oderské a komise pro vodní režim dunajský. V rámci prací
Hospodářské Malé Dohody sjednány byly konvence o tarifní Unii a o racionalisaci provozu.
Třetí konvence o repartici nákladu má býti uzavřena na VI. zasedání H. M. D.,
načež všechny tři konvence vstoupí v platnost. Československá sekce předloží též návrh
na spolupráci malodohodových států na Dunaji a návrh, aby Rumunsko přistoupilo k do-
hodě o radiopřijímačích stanicích na dunajských lodích.

V oboru dopravy železniční byla ústavně schválena smlouva s Německem o úpravě po-
měrů na železnicích, přecházejících přes československo-německé hranice; nyní jedná se
s Německem o ratifikaci úmluvy, v níž mimo jiné jest ustanovení, že správa ná-
draží v Chebu, dosud říšsko-německá, přejde do režie československých státních drah.
Dále přejde říšsko-německá trať Liberec-Hrádek n. N. koupí do našich rukou. V rámci
prací Hospodářské Malé Dohody byly sjednány přímé tarify mezi československými stani-
cemi a rumunským přístavem Constanza. Dokončuje se též sestavení tarifů mezi česko-
slovenskými stanicemi a Sušákem, resp. ostatními jadranskými jugoslávskými přístavy.
Konečně pracuje se na jednotném přepravním železničním řádu států Malé Dohody.

V oboru letecké dopravy spolupracuje ministerstvo zahraničních věcí s ministerstvem
veřejných prací při sjednávání dalších smluv. Nejdůležitější bylo podepsání letecké smlouvy
s S. S. S. R. Jedná se o podrobnostech letecké přepravy přes Rumunsko. Na VI. zasedání
Hospodářské Malé Dohody budou předloženy návrhy na uzavření federace leteckých orga-
nisací států malodohodových, na uzavření dohody o leteckých plavebních průkazech a na
uzavření dohody o normalisaci pohonných hmot pro letadla.

Ministerstvo zahraničních věcí mělo účast na založení Exportního ústavu českosloven-
ského. Jako vždy, spolupracovalo na všech akcích v oboru vnitřní hospodářské politiky.

Ministerstvo zahraničních věcí likviduje postupně a plánovitě akci ve prospěch rus-
kých a ukrajinských uprchlíků přes to, že převzalo větší počet těchto emigrantů, kteří
dosud byli podporováni ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem země-
dělství.

Po stránce administrativní prostředkuje ministerstvo zahraničních věcí styk českoslo-
venských úřadů s úřady cizími ve věcech administrativně-právních, mezi něž lze uvésti:
otázky státního občanství (zjišťování, nabývání a pozbývání státní a domovské přísluš-
nosti, multiplicita státního občanství atd. ), zařizování zápisů do matrik, oprava a výměna
jejich s cizinou, věci postrkové, opatřování osobních dokladů, zjišťování poměrů osobních
a pátrání, evidence československých příslušníků v cizině, ochrana československých pří-
slušníků proti administrativním opatřením cizích států, pokud odporují platným záko-
nům, smlouvám nebo mezinárodnímu právu, záležitosti cizinců v československé republice,
zejména otázky pobytu bez pasu cizích politických emigrantů a uprchlíků a ohlašování
živností cizími státními příslušníky, kterážto agenda nabyla velkého rozsahu a důležitosti,
a konečně věci vojenské československých příslušníků v cizině a jiné.

K této činnosti patří též právní ochrana ve věcech občanských a trestních, mimo to
otázky týkající se osobního stavu československých příslušníků v cizině (platnost man-
želství, rozluky, adopce, legitimace, prohlášení za mrtva), právní pomoc ve styku meziná-
rodním ve věcech soudních, občanských, obchodních, ve věcech řízení nesporného, kon-
kursního, exekučního a trestního, zejména při vydávání a průvozu zločinců, dále věci
pozůstalostní, poručenské a opatrovnické, evidence trestních činů československých pří-
slušníků v cizině a desekvestrace.

Důležitým oborem jest dále péče o československé příslušníky v cizině, zejména
o vystěhovalce. Ministerstvo zahraničních věcí sleduje zákonodárství cizích států a činnost

18*

244

4 Ministerstvo zahraničních věcí.

Mezinárodního úřadu práce a Společnosti národů a je ve stálém styku s korporacemi
a institucemi, které mají tuto péči v programu. Činnost se projevuje dále ochranou česko-
slovenských příslušníků zaměstnaných trvale nebo přechodně v cizině, při čemž se přihlíží
ke všem druhům sociálního pojištění a podpor v nezaměstnanosti, a vztahuje se konečně
i na ochranu domácího trhu práce, na péči o československou mládež v cizině, na projed-
návání věcí zdravotnických ve styku s cizinou, na léčebné, převoz choromyslných a na
věci dobročinných a výchovných organisací. S cizími státy jedná se o věcech pasových a vi-
sových, zejména o zrušení visové povinnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí věnuje stálou péči zdokonalení sítě zastupitelských
úřadů zejména ve státech zámořských, aby mohlo poskytnouti nejúčinnější podpory prů-
myslu a obchodu. Aktivovalo proto již dříve povolené vyslanectví v Caracasu (Venezuela),
jehož titulář byl pověřen také ve státech Columbie, Ecuador, Panama a Costa Rica.
Z úspor vzniklých zrušením konsulátu v Shanghaji byl zřízen konsulát v Singapore. Mi-
nisterstvo nepouští se zřetele zřízení vyslanectví v Bangkoku a uvažuje o zřízení vysla-
nectví v Oslo. V brzké době bude aktivován generální konsulát v Kyjevě, jehož zřízení
bylo již schváleno. Kromě toho pomýšlí se na zřízení několika dalších konsulárních úřadů
v nejdůležitějších střediscích sovětského Ruska, zejména v jižním Rusku a na Dálném
Východě. Dále uvažuje ministerstvo o zřízení efektivních konsulárních úřadů v Bagh-
dadu, Batavii, Casablance, Limě a případně i v Bogotě a v Havaně. Konsulát v Kap-
ském Městě bude pravděpodobně přeložen do Johannesburgu.

Podobně byla v zájmu československého obchodu zahraničního rozšířena též síť kon-
sulárních úřadů honorárních. Bylo zatím aktivováno několik honorárních konsulárních
úřadů i v zemích, kde by bylo žádoucno zříditi úřady efektivní, které lépe vyhovují po-
třebám československého obchodu (Orient, Jižní Amerika). Tak byly během r. 1935 nově
zřízeny honorami konsuláty: v Aucklandu (Nový Zéland-Britská říše), Guayaquilu (Ecua-
dor), New Orleansu (stát Louisiana, U. S. A. ), Port Saidu (Egypt), Madridě (gene-
rální konsulát) a Buenos Aires (generální konsulát) a reaktivovány honorami konsu-
láty v Linci n. D. a v Patrasu (Řecko).

Kromě toho se jedná o zřízení dalších honorárních konsulátů v Mersině (Turecko-
Malá Asie), Agen (Francie, kons. jednatelství), Atlante (stát Maryland, U. S. A. ), Bo-
gotě (Kolumbie), Bostone (stát Massachusetts, U. S. A. ), Celovci, Cordobě (Argentina),
Dairenu (Kwantungský poloostrov, Japonsko), Detroitu (stát Michigan, U. S. A. ), Djed-
dahu (království Saudovy Arábie), Halmstadu, Haelsingborgu (švédsko), Jassích, Kiši-
něvě (Rumunsko), Kobe (Japonsko), La Paz (Bolivie), Mexiku-Městě, Panama City (rep.
Panama), Port of Spain (ostrov Trinidad), Recifé (Brasilie), Samsunu (Turecko, Malá
Asie), Sundsvallu (Švédsko), Tientsinu nebo Peipinu a Willemstadu (ostrov Curacao).
Honorární konsuláty v Baghdadu a Bogotě, o nichž bylo jednáno již shora, byly zřízeny
zatím na dobu, než by došlo ke zřízení efektivních úřadů v těchto městech. Všechny uve-
dené úřady budou zřízeny v nejbližší době.

Otázka znovuobsazení jest projednávána u těchto honorárních úřadů konsulárních:
Birmingham (Anglie), Bordeaux, Caracas (Venezuela), Dakar (Senegal, Francie), Ha-
vana (Kuba), Haifa (Palestina), Karachi (Přední Indie, Britská říše), Constanza (Ru-
munsko), Lima (Peru), Papeete (ostrov Tahiti, Francie), Quito (Ecuador), San José de
Costa Rica, Tunis a Winnipeg (Kanada). Honorami generální konsulát v Havaně a
honorární konsulát v Limě budou obsazeny jen tehdy, nedojde-li k zamýšlenému zřízení
efektivních úřadů. Dále se jedná o zrušení honorárního konsulátu v Rhodos (Rhodos,
Itálie) a v důsledku demise nebo úmrtí tituláře byla zastavena prozatím činnost hono-
rárních konsulátů ve Winnipegu (Kanada), Papeete, Quito, Karachi a Limě.

Na generální konsulát byl povýšen honorami konsulát v Göteborgu (Švédsko), na
konsulát honorární vicekonsulát v Goméz Palacio (Mexiko). Jedná se o povýšení hono-
rárního vicekonsulátu v Tel Avivu (Palestina) na konsulát. V případě uvedeného již
přenesení efektivního konsulátu z Kapského Města do Johannesburgu byl by honorami
konsulát v tomto městě zrušen a zřízen nový honorami úřad v Kapském Městě.

245

4. Ministerstvo zahraničních věcí.
Přehled a vývoj zastupitelských úřadů.

A. úřady skutečné:

Třicetjedno vyslanectví vykonává kromě agendy diplomatické též agendu konsulární.

246

5. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Výdaje.

247

5. Ministerstvo národní obrany.

Větší potřeba u věcných výdajů je odůvodněna zvýšeným počtem mužstva a koní
v důsledku dvouleté presenční služby, vzrůstajícími zásobami vojenského materiálu jsou-
cím v používání, který nutno doplňovati, udržovati a konservovati.

Podrobná odůvodnění zvýšených požadavků jsou uvedena ve vysvětlivkách kapitoly 5
státního rozpočtu na rok 1936.

Zmenšení věcných výdajů zařaděných v kapitole 5
nastalo hlavně u nákladů na:

Část věcných výdajů v celkové výši 360, 000. 000 Kč není pojata do kapitoly 5 stát-
ního rozpočtu, nýbrž bude opatřena podle zvláštního ustanovení finančního zákona.

Příjmy.

Preliminář všech příjmů je přizpůsoben nynějším poměrům a výsledkům dosaženým
v předchozích letech, podle nichž lze očekávati menší příjem z pronajatých vojenských
místností a pozemků, menší výtěžek za výrobky vojenského zeměpisného ústavu a menší
příjem vojenských zdravotních ústavů.

Stravné bude v roce 1936 stanoveno nadále způsobem, zavedeným od 1. ledna
1934, t. j. podle cen, za které útvary proviant skutečně nakupují a které sjednala cenová
komise příslušné posádky. Tento systém stanovení stravného se již vžil a dobře se
osvědčuje.

Chléb bude i v roce 1936 konsumován jako konkretuální náležitost, poněvadž zkuše-
nosti s tímto způsobem konsumce, zavedeným v roce 1933, jsou velmi příznivé. Chléb se
jí společně, každý vojín dostává tolik, kolik spotřebuje k nasycení.

Spotřebuje-li útvar při této konsumci méně chleba než 700 g na muže a den, připadne
částka za méně spotřebovaný chléb v prospěch stravního hospodářství dotčeného útvaru
k zlepšení stravy. Za přechodně více spotřebovaný chléb odvede stravní hospodářství pří-
slušnou částku do státních peněz.

Oves a žito jakož i mouku opatřuje vojenská správa podle vládního nařízení
č. 137/1934 Sb. z. a n. a vládního nařízení č. 152/1935 Sb. z. a n. za ceny stanovené česko-
slovenskou obilní společností.

Ostatní proviant, t. j. seno, lůžkovou a stelivovou slámu, palivo a topivo za-
jišťuje vojenská správa ponejvíce veřejnou soutěží za konkurenční ceny.

V důsledku zavedení paušalisované daně z obratu u textilií (vyhláška ministerstva
financí ze dne 28. března 1934, č. 61/1934 Sb. z. a n. ) a 10% lnářské přirážky (vládní
nařízení č. 3/1934 Sb. z. a n. ), odvádí vojenská správa ze svého rozpočtu 8 až 10 mi-
lionů Kč ročně jiným státním resortům.