309

13. Ministerstvo veřejných prací.

V roce 1935 byly ministerstvu veřejných prací zajištěny kromě shora vyjmenova-
ných, pravidelných finančních prostředků zcela mimořádné prostředky pro rozsáhlou akci,
týkající se vybudování silnic celostátně důležitých podle zvláštního tříletého programu.

K jednotlivým skupinám činnosti ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů
se poznamenává:

V udržování státních s i l n i c  a  m o s t ů, kde byl příslušný úvěr z úspor-
ných důvodů snížen, bude třeba co největšího úsilí, aby bylo zabráněno aspoň nejzávaž-
nějším škodám na silnicích a oprávněným stížnostem na udržování státních silnic, ze-
jména však, aby byly zachovány tak zvané lehké a střední úpravy, vozovek, které byly
v minulých letech provedeny velkým nákladem na vrub silničního fondu. Za těchto okol-
ností musí býti udržování státních silnic co nejlevnější a při tom pokud možno dokonalé,
což vyžaduje, aby byly všude, kde je to vhodné, používány v míře co největší způsobilé
silniční stroje a přístroje.

Ve skupině staveb nových státních silnic, prováděných na vrub úvěru
v rozpočtu vlastní státní správy, bylo v roce 1935 pokračováno ve stavbách započatých v dří-
vějších letech a dokončeny byly 3 o celkové délce 22. 665 m. Započato bylo dalších 5 staveb
o celkové délce 27. 928 m.

Státních silničních mostů se staví roku 1935 19, úhrnným stavebnina ná-
kladem 13'6 mil. Kč; z toho bylo se stavbou 5 mostů započato již roku 1934. Z těchto
mostů bude pravděpodobné 5 dostavěno až roku 1936, ostatní budou dostavěny ještě roku
1935. Roku 1936 se započne, pokud k tomu příslušný úvěr postačí, se stavbami 33 dalších
státních silničních mostů.

K stavbám a přestavbám nestátních silnic byly roku 1935 do
20. října povoleny státní příspěvky na 21 silniční stavbu v úhrnu 4, 941. 000 Kč, což je
as 35% nákladů rozpočtených úhrnem na 14, 071. 000 Kč. V roce 1936 budou povolovány
státní příspěvky k dalším důležitým stavbám nestátních silnic, pokud to dovolí úvěr a splatné
závazky z předchozích let.

Nestátních mostů státem podporovaných bylo v roce 1935 re stavbě 20.
Nejvýznačnější z nich je most přes Labe v ústí n. L., přes Moravu na okresní silnici Stráž-
nice-Bzenec, přes Váh v Povážské Bystřici, přes Už v Užhorodě a přes Tisu u Velatína.
Roku 1935 byly do 20. října povoleny státní příspěvky na 20 staveb nestátních mostů
v úhrnu 3, 234. 000 Kč, což je as 36% nákladů rozpočtených úhrnem na 9, 045. 000 Kč.
V roce 1936 budou povolovány další příspěvky k nezbytným stavbám nestátních mostů,
pokud to dovolí očekávaný úvěr a splatné závazky z předchozích let.

V zlepšování státních silnic na účet silničního fondu bylo postupováno
v roce 1935 tak, aby prováděné úpravy navazovaly na již upravené úseky státních silnic,
aby tím vznikly dlouhé souvislé trati. Práce tyto byly rozvrženy účelně po celém území
státu a přihlíženo k tomu, aby prováděním jejich byla zmírněna nezaměstnanost v nejvíce
postižených krajinách.

V roce 1935 byla povolena úprava 422 km nových silničních tratí, z čehož připadá za-
rovnaně 80 km na těžké vozovky, dále udělena státní subvence 61 městům na vydláždění
průchodů státních silnic v celkové délce 35. 7 km. Kromě toho bylo povoleno 16 přeložek
a novostaveb státních silnic v celkové délce 20. 7 km a zřízení 3 železničních podjezdů resp.

nadjezdů přes dráhy.

Shora uvedená hlediska budou směrodatná i pro sestavení programu na rok 1936 asi
v rozsahu předchozího roku.

Zlepšování nestátních silnic s podporami ze silničního
fondu v roce 1935 bylo umožněno ve větším měřítku než v letech minulých, v dů-
sledku poskytování podpor ministerstvem sociální péče z úvěru na produktivní péči o ne-
zaměstnané oněm samosprávným korporacím, které obdržely od ministerstva veřejných
prací příslib příspěvku ze silničního fondu, nebyly však jinak s to prokázati úhradu zbytku
nákladu posléze řečeným příspěvkem nekrytého.

Do rozpočtu státního silničního fondu na rok 1936 byla pro příspěvky na zlepšování
nestátních silnic zařaděna na vrub běžných příjmů fondu kromě zákonem stanovené roční
částky 90 mil. Kč ještě částka 114 mil. Kč, jako nevyužité zbytky z příslušných obdob-

---

310

13. Ministerstvo veřejných prací.

ných úvěrů z let 1931 až 1935, tedy úhrnem 204 mil. Kč. Vedle toho se zařaďuje na vrub
výpůjček částka 8 mil. Kč na příspěvky povolené, avšak nevyplacené do konce roku 1980.

Od založení silničního fondu do 1. října 1935 bylo povoleno, aneb přislíbeno zarovnané
k zlepšení 4. 481'4 km nestátních silnic o zarovnaném rozpočteném nákladu 1. 135'7 mil. Kč
příspěvků v celkové zarovnané výši..............805. 0 mil. Kč.

Od zřízení fondu do 1. října 1935 bylo z těchto příspěvků podle po-
stupu prací k výplatě uvolněno celkem.............5101 mil. Kč.

V řečených částkách jsou zahrnuty též příspěvky na opatření silničních strojů.

Stavby vodohospodářské.

Při vodohospodářských stavbách, spadajících do oboru působnosti ministerstva veřej-
ných prací, jest sledována snaha, aby soustavným splavněním, úpravou říčních toků, vy-
budováním přístavů a stavbami údolních přehrad, byly uskutečněny výkonné a národo-
hospodářsky významné vodní cesty, aby se předešlo škodám způsobeným velkými vodami,
nebo přílišnou labilitou toků, resp. aby retenčními nádržemi byl zlepšen odtokový režim
vod a konečně, aby v souvislosti s těmito snahami byla vhodným využitím vodní síly získána
-elektrická energie.

Státním vodohospodářským fondem, zřízeným podle zákona z 27. března 1931, č. 50 Sb.
z, a n., byla poskytnuta možnost, aby vodohospodářské stavby se rozvinuly účelnějším způ-
sobem, než tomu bylo dříve a jest připomenouti, že provádění těchto staveb a prací se
děje v převážné míře k tíží řečeného fondu.

V oboru úprav a splavnění řek a vybudování přístavů třeba se zmíniti o těchto význač-
ných stavbách a pracích.

Na středním Labi soustřeďují se úpravní a splavňovací práce nadále na úsek Kolín-
Mělník, aby aspoň do Kolína, jako význačného střediska hospodářského i komunikačního,
byla uskutečněna souvislá splavná trať. V další trati Středního Labe nad Kolínem prová-
dějí se práce nutné zejména s hlediska regulace toku, ochrany pozemků a neškodného od-
vedení vod. Z význačných staveb v úseku středního Labe Mělník-Kolín dlužno připo-
menouti: jako stavby, které se dokončují - stupně Lysá n. Lab., Brandýs n. Lab. a Kostelec
n. Lab. a dále jako stavby rozvinuté - zdymadla u Čelákovic, Kostomlátek a Klavar.

Na střední Vltavě jest z nejrozsáhlejších staveb připomenouti: úpravu v kotlině budě-
jovické a zdymadlo ve Vraném.

V mezinárodní trati Vltavy pod Prahou pokračuje se v úpravách sloužících k ochraně
území na pravém břehu u Troje.

V úseku mezinárodního Labe dokončuje se výstavba Masarykova zdymadla u Stře-
kova.

V mezinárodní trati Odry bylo pokračováno ve stavbě jezu u Koblova.

Pokud jde o přístavy, jest uvésti především dunajské přístavy, a to zejména přístav
bratislavský a komárenský, kde bylo pokračováno ve vybudování a doplnění přístavních
zařízení.

V oboru prací úpravních a udržovacích na Vltavě, Labi, Sázavě, Otavě a Berounce jest
připomenouti zejména úpravu Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích, úpravu Radbuzy a
Úslavy v Plzni.

V zemi Moravskoslezské bylo pokračováno v udržovacích a úpravních pracích na
Ostravici a Lučině.

V zemi Slovenské bylo pokračováno v udržovacích a úpravních pracích na Váhu
v trati od Žiliny do Komárna, na hraniční řece Moravě a mezinárodním Dunaji.

Veškeré tyto práce sledují u řeky Váhu a Moravy stabilisaci koryta a tím i zmírnění
devastujících účinků těchto toků.

Mimo to dlužno považovati úpravní práce na hraniční Moravě a Dunaji jako plnění
závazků, převzatých příslušnými mezistátními, resp. mezinárodními smlouvami.

---

311

13. Ministerstvo veřejných prací.

Pokud jde o údolní přehrady, byly ve stavbě toliko přehrada u Karl. Varů, která se
dokončuje, a přehrada na Divoké Orlici u Pastvin.

Jako objekty na využití vodní síly, v jichž stavbě bylo v r. 1935 pokračováno, resp.
jichž stavba byla zahájena, jest uvésti: v Čechách hydrocentrálu na Vltavě u Vraného, na
Labi u Dvora Králové a u Kostelce nad Labem, u Střekova a na Div. Orlici u Pastvin;
v zemi Slovenské na Váhu u Dol. Kočkovců; v zemi Podkarpatoruské u Onokovců a
v Užhorodě.

Program stavební činnosti v r. 1936 bude pozůstávati hlavně v dokončování, nebo
v pokračování staveb rozvinutých.

Plavebnictví.

Státní správa plavební starala se v roce 1935 o další rozvoj vodní dopravy a o zdo-
konalení a zvýšení provozu československých přístavů na splavných řekách Vltavě, Labi
a Dunaji, a to zvláště ve styku Československa s cizinou. Značná péče byla věnována
splavnosti řek a udržování plavebních hloubek v čsl. přístavech a překladištích za nižších
stavů vodních, jakož i označování a osvětlování plavební dráhy v brodových úsecích du-
najských.

V oblasti vltavsko-labské bylo usilováno o jednotný režim v přístavech,
které jsou dosud z části v provozu železniční správy.

V holešovickém přístavu dokončuje se stavba vyhořelého státního skladiště a provádí
se úprava ramp a volných skládek. Do provozu bude uveden jeřáb o nosnosti 5 tun po
úpravě přilehlé přístavní silnice. Lodní výtah bude rozšířen.

V přístavu mělnickém byl dán do provozu nový jeřáb před státním skladištěm. Jedná
se o rozšíření železničního překladištního tarifu na nově vybudovanou část překladiště.

V červnu 1935 byla zahájena na kanalisované labské trati z Mělníka do Brandýsa n.
Labem osobní doprava; v nejbližší době bude zmíněná trať odevzdána též dopravě ná-
kladní. V Děčíně uvažuje se o nutných stavebních úpravách na překladišti.

Připravuje se naplnění zdrže zdymadla ve Vraném a ve Střekově.

S hlediska plavebního byly vypracovány posudky projektů na splavnění středního
Labe a projetku na splavnění Labe od čsl. hranic do Hamburku, vypracovaného němec-
kými úřady. Dokončena byla plavební mapa Labe od státní hranice do Štětí.

V oblasti dunajské vynutila si stále vzrůstající doprava minerálních olejů po
Dunaji rozšíření překladiště minerálních olejů v Bratislavě o 7 nových nádrží po 800 m2.
Z důvodů požární bezpečnosti v přístavu uvažuje se o zřízení zvláštního petrolejového ba-
sénu. Pro případ nízkých vodních stavů bude uvažováno o zřízení přečerpací stanice mi-
nerálních olejů v přístavu komárenském pro odlehčení nádržových lodí.

Celkový překlad v překladištích vltavsko-labských činil	v r. 1934	2, 512. 265 tun.
Z toho připadá: na lodní dopravu tuzemskou....		1, 393. 403 tun,
na lodní dopravu zahraniční....		943. 372 tun,
a to na vývoz ...............	. 483. 526,
dovoz ...............	. 459. 846,
dopravu vorovou: tuzemskou .......		49. 408 tun,
cizozemskou ......		126. 077 tun.
Překlad v čsl. překladištích dunajských v r. 1934 činil		730. 066. 5 tun.
Z toho připadá na dopravu tuzemskou .......		111. 986. 8 tun,
zahraniční .......		618. 079. 6 tun,
a to na vývoz ....... . ........	156. 188. 5,
dovoz ...............	461. 891. 1.
Z celkového překladu v čsl. přístavech dunajských	připadá
na Bratislavu ...............		510. 867. 2 tun,
na Komárno ................		124. 747. 4 tun.

---

312

13. Ministerstvo veřejných praci.

Celkový hrubý příjem z provozu přístavu bratislavského a komárenského za rok 1934
odvedený státnímu vodohospodářskému fondu při ministerstvu veřejných prací činil
5, 023. 958'10 Kč. Příjem dělnictva na mzdách činil 3, 214. 200 Kč, příjem sociálních ústavů
na příspěvcích, na nemocenském a úrazovém pojištění činil 369. 420 Kč.

V čsl. nájemním pásmu ve svobodném přístavu hamburském byly v roce 1935 prove-
deny nejnutnější opravy starého skladiště čís. 49. Připravuje se projekt "na stavbu ná-
břežní zdi a nové skladištní budovy v sálském přístavu. Stavby ne území "Peuté" v celním
přístavu hamburském bylo nutno prozatím z úsporných důvodů odsunouti na pozdější
dobu.

Ministerstvu veřejných prací přísluší starati se též o výchovu, výcvik a vyzkoušení
zaměstnanců na čsl. lodích. Počátkem roku 1935 byly uspořádány plavební kursy v Praze
pro 52 žáky a v ústí n. Labem pro 40 žáků. čsl. plavební úřad vydal v roce 1935 54 nové
průkazy vůdcům lodí a vorů o plavecké způsobilosti na Labi a Vltavě. Zkouškám přede-
psaným pro dosažení způsobilosti k vedení lodi s vlastním pohonem na Dunaji podrobili se
4 čsl. příslušníci.

Veřejnost a plavební zájemci byli jako obvykle zpravováni periodickými zprávami
o plavebních poměrech a o provozu čsl. plavby na mezinárodních tocích.

Státní plavební správa sleduje pohyb vodních sazeb dopravních se zřetelem k výnos-
nosti plavebního podnikání a vývoj dopravních sazeb železničních s hlediska soutěživosti
vodní dopravy s dopravou železniční.

Podle zákona č. 74/1935 Sb. z. a n. o provádění mezinárodních plavebních úmluv, týkají-
cích se Dunaje a Labe budou znovu vyhlášeny plavební normy vydané na základě labské a
dunajské akty. V příštím roce budou zrevidovány a nově vyhlášeny přístavní a pobřežní
řády na Labi, Vltavě a Dunaji podle § 3 cit. zákona.

V oboru stavby lodí pečovalo ministerstvo veřejných prací o to, aby zastaralé lodní
typy byly nahrazeny novějšími, hospodárnými a výnosnými. V roce 1935 byly vystavěny
2 tankové nákladní lodi pro dopravu minerálních olejů z Rumunska, která je velmi vý-
nosná. Obě lodi přinášejí čistý zisk asi 900. 000 Kč ročně. Dále byla provedena přestavba
vlečného parníku "Morava" na motorový pohon, při čemž dřívější výkon strojů 650 ks
byl zvýšen na 1. 100 ks; kromě tohoto velmi podstatného zvýšení výkonu očekává se snížení
provozních výdajů asi o 600. 000 Kč oproti lodím stejně silným s parním pohonem. Stejnou
úspornost prokázala loď "President T. G. Masaryk" o 950 ks, která je stejného typu a je
v provozu již od roku 1932. Tato loď osvědčila se velmi dobře po celé dunajské trati.

Mezinárodní říční komise (dunajská, labská a oderská) jsou trvalé in-
stituce, zřízené mírovými smlouvami, které zajišťují svobodu plavby na mezinárodních ře-
kách, t. j. Dunaji, Labi a Odře a bdí nad plněním závazků pobřežních států po stránce
plavební, administrativní a technické, vyplývajících z dotyčných plavebních úmluv.

Agenda těchto komisí, dále agenda mezinárodních plavebních sjezdů, jakož i část
agendy generálních konferencí pro dopravu a transit soustředěny jsou v úřadě čsl. dele-
gáta v Mezinárodních říčních komisích při presidiu ministerstva veřejných prací.

Mezinárodní komise dunajská konala 4 plenární zasedání (z nich 2
mimořádná), na nichž projednala zejména změny jednacího řádu komise a změny a do-
plňky policejního plavebního řádu na Dunaji, zkoumala projekty pobřežních států na pro-
vedtení vodních staveb na Dunaji a pokračovala v systematickém zpracovávání výsledků
studií o fysickém stavu Dunaje. Komise projednala dále zvláštní otázky administrativní,
osobní a finanční týkající se správy železné Brány, regulační práce na Dunaji v úžině
jucké a záležitosti pomocné vlečné služby. V mimořádném zasedání zabývala se sporem
o zastoupení Německa a poněvadž bylo v této věci zahájeno rozhodčí řízení, byl komisí
Uplatněn modus vivendi, sjednaný pro ten případ.

Mezinárodní komise labská zabývala se zkoumáním německých projektů
mostních staveb přes Labe, rozhodla o stanovení některých překladišť a míst pro odleh-
čování lodí, zpracovala statistický materiál o plavebních poměrech a sestavila výroční
zprávy do r. 1933, rozhodovala jako odvolací soud plavební, stanovila způsob příštího pla-
cení příspěvků zúčastněných států a j. Dále rozhodla o změnách v zastoupení Německa,
které položilo též požadavek revise labské plavební úmluvy.

---

919

19. Ministerstvo veřejných prací.

Mezinárodní komise oderská projednala otázka zastoupení Německa
v komisi, dále otázku jednací řeči, změny v jednacím řádu komise, úpravu rozpočtu a ulo-
žení fondů a pokračovala v jednání o oderské plavební úmluvě.

Stálá technická komise pro režim vodstva dunajského pro-
vedla v r. 1935 revisi mezinárodní hlásné služby vodoměrné a povodňové, projednala vý-
roční přehledy jednotlivých států o vodních stavbách a lesní zprávy, týkající se smluvní
oblasti povodí Dunaje. Připravuje se vydání evidence lesů ve všech smluvních státech.
Příští 19. zasedání komise bude se konati v červnu r. 1936 v Tatranské Lomnici.

Mezinárodní stálá komise plavebních sjezdů a Meziná-
rodní plavební sjezd. Letošního roku konal se v Bruselu 16. mezinárodní
sjezd, jehož se československo zúčastnilo 9ti zprávami zdejších odborníků ke všem otáz-
kám a sdělením, pokud se vztahovaly na problémy vnitrozemské plavby, které právě
v našem státě se řeší. Stálou komisí byla vydána X. kapitola 6ti jazyčného technického
slovníku, týkající se pohyblivých jezů.

Kromě normální činnosti v Mezinárodních říčních komisích bude pro čsl. delegáta
příštího roku nejdůležitějším úkolem obhájení čsl. zájmů při řešení otázek, týkajících se
změn v zastoupení Německa v mezinárodních říčních komisích a revise labské plavební
úmluvy.

Civilní letectví.

Letecká doprava v r. 1935 byla oproti r. 1934 rozšířena, a to:

a) čs. Státní Aerolinie zahájily dopravu na nových liniích Bratislava-Vídeň,
Bratislava-Piešťany, Praha-Hradec Králové-Mor. Ostrava-Opava a mimo dosa-
vadní linii Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod byla zřízena přeletová trať
Praha-Užhorod, která slouží k dalšímu expresnímu spojení na linii Praha-Buku-
rešť. Tato nová linie bude v příštím roce pokračovati do Moskvy. Pro novou linii
Praha-Moskva byly v roce 1935 vykonány přípravy a proveden byl první zkušební
let Praha-Moskva.

b) Čsl. Letecká Společnost zahájila leteckou dopravu na nové linii Praha-Mnichov-
Curych-Ženeva-Marseille v letních měsících obdenně; linie Praha-Amsterodam,
provozovaná dosud čsl. Leteckou společností od dubna do října samostatně, byla le-
tos po prvé provozována i v zimním období, a to v poolu s holandskou společností
K. L. M.

Z cizích společností zahájila leteckou dopravu přes území republiky československé
anglická společnost Imperiál Airways na trati Londýn-Kolín n. R. -Praha-Vídeň-Bu-
dapešť a holandská společnost K. L. M., která na linii Amsterodam-Batavia v letním ob-
dobí přistávala na letišti v Bratislavě.

Snaha podpořiti činnost leteckých korporací byla uskutečněna mimo jiné též vypsá-
ním peněžitých cen pro národní let RČS, pořádaný Aeroklubem RČS; také na závody
plachtových letadel na Rané, pořádané Masarykovou Leteckou Ligou, ministerstvo veřej-
ných prací přispělo.

Pro zajištění leteckého provozu po stránce meteorologické byly zřízeny nové povětr-
nostní letecké hlídky v Liberci, Jindřichově Hradci, na Pradědu, Lysé Hoře a Pancíři,
ježto dosavadní počet hlídek nepostačoval.

Po stránce letadlové byla sledována bezpečnost letecké dopravy, která jest závislá od
vícemotorových letadel, od používání vhodných motorů, vrtulí, přístrojů, vhodného staveb-
ního materiálu, radiotelegrafních stanic a od pohonných látek. V leteckém provozu byla
dále sledována ekonomie, která závisí: na letadlech odpovídajících velikostí přibližně do-
pravovanému počtu cestujících, na vhodných motorech, spotřebujících co nejméně pohon-
ných látek, na poměrně větších rychlostech letadel a na vhodných přístrojích palubních,
umožňujících létati i za nepříznivých meteorologických poměrů v přímých kursech. Ko-
nečně byla sledována domácí výroba letadlových draků, motorů, přístrojů, vrtulí atd.

Letadlový park čs. Státních Aerolinií byl během roku 1935 doplňován pouze třimoto-
rovými letadly typu Fokker IX a dvoumotorovými letadly typu Saro-Cloud a Airspeed-

---

314

13. Ministerstvo veřejných prací.

Envoy. Typ Ainspeed-Envoy byl opatřen ve snaze zavésti do leteckého provozu Č. S. A.
bezpečné letadlo o větších rychlostech, hlavně pro leteckou Unii Praha-Moskva a typ Saro-
Cloud (amphibie), zakoupený v Anglii, byl určen pro leteckou linii Záhřeb-Sušak, a to
hlavně pro možnost přistávání na moři v Sušáku.

Kromě toho jest ve stavbě dopravní letadlo domácí výroby.

V roce 1935 bylo pokračováno v leteckých zkouškách motoru na těžká paliva za úče-
lem zvýšení ekonomie a bezpečnosti létání v dopravním letectví.

Ministerstvo veřejných prací se staralo dále o rozvoj turistického letectví mimo jiné
tím, že zakoupilo prototyp turistického letadla a podporovalo výcvik leteckých instruktorů
pro plachtové letectví.

Dále vykonávalo v oboru letectví dohled nad dodržováním leteckých zákonů, předpisů
nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými podniky, provádělo zkoušení letadel mo-
torových i bezmotorových, letců navigátorů a provádělo zápisy do leteckého rejstříku. Dále
podporovalo veškerou leteckou činnost propagační, jakož i letecké školství, literaturu, vý-
stavy, letecké kursy atd.

V oboru osvětlení leteckých tratí byla v roce 1935 provedena rekonstrukce majáků
trati Praha-Bratislava vmontováním samočinných výměnných zařízení pro nahrazení
spálených žárovek, čímž byla provozní bezpečnost této trati podstatně zvýšena.

Na letišti "Užhorod" bylo započato s přípravnými pracemi pro vybavení tohoto letiště
úplným leteckým osvětlením.

Přeloženo bylo elektrické vedení vysokého napětí a telefonní vrchní vedení z blízkosti
pomocného letiště "Přibyslav".

Pokud jde o radioslužbu, byl vybudován pozemní zaměřovač v Lučenci a započato se
zřízením zaměřovače ve Slatinských Dolech.

V oboru staveb na stávajících letištích byly v roce 1935 prováděny mimo běžné
udržovací práce různé stavby a úpravy potřebné z důvodů provozních.

Zlepšení přistávacích ploch zemními úpravami, event. i meliorací, bylo provedeno na
letištích v Bratislavě, Břeclavě a v Užhorodě, nástupiště leteckých cestujících se zřídila
v Užhorodě a v Brně; na brněnském letišti se mimo to postavil domek pro nový radiogo-
niometr a provádí se tam též bezprašná úprava povrchu interních silnic. Během roku byla
dokončena planie letiště "České Budějovice", započato s jeho meliorací, s terénovou úpra-
vou staveniště letištních objektů a se stavbou vnitřních komunikací; úprava staveniště a
stavba komunikací se provádí též na letišti v Liberci. Na letišti "Hradec Králové" byla
zřízena zpevněná hangárová rampa.

Z nových letišť bylo během roku započato s terénovou úpravou pomocného letiště
u Křižanova a letiště v Žilině.

Na nově vybudovaném letišti pražském u Ruzyně bylo v r. 1935 jednak pokračováno
na stavbách dříve započatých, t. j. na stavbě 3 hangárových bloků a na stavbě vnitřních
silnic, jednak bylo započato se stavbou odpadní stoky, kanalisační sítě, obvodové silnice,
ústředních garáží, obytného dvojdomku pro ředitele, leteckého nádraží a brzdoven letec-
kých motorů.

Dále byly zadány elektrické silnoproudové instalace ve třech hangárech v leteckém
nádraží a Dieselgenerátor jako reserva pro případ poruchy v dodávce elektrické energie.
Dokončeny byly elektrické instalace v budově vodárny a pracuje se na instalacích v gará-
žích a v ředitelském dvojdomku. Dále byly zadány veškeré slaboproudové instalace pro
celé letiště včetně příslušných kabelových vedení, souprava samočinných vah pro vážení
letadel a hydraulický zvedák pro garáž.

V roce 1936 bude realisována nová dálková linie Praha-Užhorod-Kijev-Orel-
Moskva, v provozu Čs. Státních Aerolinií. Připravuje se prodloužení Unie Bratislava-Zá-
hřeb-Sušák do Splitu.

Letecké korporace budou podporovány ve své činnosti v rozsahu povolených úvěrů
v rozpočtu na rok 1936.

---

315

13. Ministerstvo veřejných prací.

Pro připravovanou linii do Ruska bude třeba rozšířiti leteckou povětrnostní službu ze-
jména na Slovensku.

V roce 1936 bude pokračováno v principu v tomže směru jako v roce 1935, ale čin-
nost oproti r. 1935 bude značně rozšířena a to hlavně ve stavbě letadel, zkušebnictví, ve
výstavbě sportovního letectví a ve školení leteckých odborníků, pilotů a leteckého perso-
nálu.

Kromě toho zvětší se činnost v r. 1936 o leteckou policii, pro kterou hodlá ministerstvo
veřejných prací zakoupiti 6 letadel typu š 328.

Ve výstavbě letadel bude snahou ministerstva veřejných prací upraviti některá do-
pravní letadla pro Dieselový motory za účelem zvýšení bezpečnosti a ekonomie v pro-
vozu a z toho důvodu hodlá zakoupiti menší sérii Dieselových motorů. Dále hodlá se v r.
1936 zakoupiti větší počet sériových turistických letadel a několik prototypů turistických
letadel k umožnění rozvoje čsl. turistického letectví. Konečně jest v programu stavba
prototypu policejního letadla, sanitního letadla a případně i dopravního letadla.

Ve zkušebnictví jest snahou umožniti stavbu řiditelné vrtule za letu, opatřiti a vy-
zkoušeti pro letadla radiogonimetrické palubní stanice automatické piloty, přístroje pro
přistání v mlze a různé menší specielní přístroje.

V rámci výstavby sportovního letectví hodlá se opatřovati letadla pro závody, udě-
lovati klubům a jednotlivcům prémie za zvláštní výkony za účelem oživení činnosti ve
sportovním letectví. Dále jest v úmyslu podporovati účast na mezinárodních leteckých
podnicích. Konečně jest v programu podporovati výstavbu plachtového letectví a školení
leteckých odborníků, pilotů, jakož i veškerého leteckého personálu.

V roce 1936 bude dokončeno osvětlení pomocných letišť Praha-Bratislava vyzbroje-
ním letiště "Křižanov".

Na letišti "Užhorod" bude dokončeno letecké osvětlení a na kopci poblíž východní
hranice letištní plochy se projektuje vybudování majáku.

Elektrické vedení vysokého napětí vedoucí poblíž letiště "Čes. Budějovice" bude pře-
loženo, aby nebylo překážkou pro letecký provoz.

Na novém letišti "Praha" v Ruzyni bude pracováno na elektrických silnoproudových
a slaboproudových instalacích ve všech budovách. Bude zadána kabelová síť pro rozvod
silnoproudu, pro letecké osvětlení a pro zabezpečovací radioslužbu. Dále budou zadána pod-
zemní uskladnění pro pohonné látky a hlavní rozváděč pro celé letiště. V jeho výstavbě,
financované z výnosu půjčky práce, bude v roce 1936 urychleně pokračováno, aby podle
možnosti mohlo býti používáno již v roce 1937.

Letiště "Praha" v Ruzyni bude vyzbrojeno radioelektrickým majákem pro přistávání
letadel za špatné viditelnosti a zaměřovači pro řízení provozu a stanovení polohy letadel.
Pokud jde o radioslužbu, bude v roce 1936 dobudována síť zaměřovačů dokončením pozem-
ního zaměřovače v Slatinských Dolech a zřízením zaměřovače na úpatí Vys. Tater. Ko-
nečně je v programu vybavení letiště "Bratislava" přistávacím radiomajákem.

V roce 1936 bude jednak pracováno na stavbách letos nedokončených, jednak budou
na stávajících letištích provedeny řady nových staveb, vyžadovaných rozšířením provozu
a jeho zabezpečením.

Tak má býti na letištích v Čes. Budějovicích, Liberci, Brně, Bratislavě, Piešťanech,
Žilině, Zvoleni a Užhorodě postaven ocelový hangár s provozním přístavkem, v Karl. Va-
rech a Mar. Lázních mají býti zřízena betonová nástupiště leteckých cestujících a na
všech stávajících letištích budou postupně zdokonalovány komunikace.

Na pomocném letišti v Křižanově budou postaveny letištní objekty. Zemní úprava při-
stávacích ploch má býti provedena na projektovaných dalších pomocných letištích.

Stanovení a udržování hranic československé republiky.

V roce 1935 bylo pokračováno ve zpracování dříve vyšetřených měřických údajů k po-
řízení map a nárysů československo-německých hranic, které byly z větší části také re-