316

13. Ministerstvo veřejných prací.

produkovány. Byla sjednána československo-německá smlouva o hraničních tocích v sas-
kém a bavorském úseku hranic a o výměně částí území a pokračováno v jednání o hra-
ničním statutu pro celé hranice s Německem. Dále byla zahájena přehlídka českosloven-
sko-polských hranic v úsecích, v nichž demarkace byla zničena povodní.

V roce 1936, jakmile sjednaná smlouva vejde v účinnost, budou výměny území v ní
obsažené pojaty do hraničních map a nárysů, které budou spojeny v hraniční dokumen-
tární dílo, jež bude podepsáno spolu s hraničním statutem. Dále budou odstraněny závady,
zjištěné na hranicích s Polskem a podle úmluvy č. 8/1931 Sb. z. a n. zahájena přehlídka
hranic s Maďarskem.

Práce zeměměřické.

V roce 1935 byla jako jednotný výškový podklad pro technické projekty a stavby
všech odvětví státní správy a případně též pro úkoly okresní a obecní samosprávy pro-
vedena přesná nivelace v okolí Prahy, v severovýchodních Čechách a ve střední Moravě
v délce asi 450 km. Dále byla vybudována základní výšková značka u Skutče a provedeny
přípravné práce pro další 3 základní značky v zemi české, k trvalému zajištění základní
výškové sítě. V zimních měsících vykonány výpočty nivelačních tratí, zaměřených loň-
ského roku.

Pro potřebu civilního letectví byly provedeny situační a výškopisné plány letišť
"Piešťany", "Košice",,, Karlovy Vary", a pro státní báňskou správu v železníku na Slo-
vensku byla vykonána podrobná triangulace.

Pro rok 1936 zamýšlí se vybudovati jednotnou výškovou síť v severních Čechách a
podle potřeby ústředních úřadů též v jiných částech republiky, v celkové délce asi 500 km.
Projektuje se postavení asi 3 základních výškových značek, zaměření dalších letišť a pro-
vedení triangulace pro státní báně v Rožnavě. V oboru pozemní a letecké fotogrametrie
zamýšlí se provésti zkušební zaměření některého vodního toku, případně letiště.

Cejchovní služba.

V roce 1935 byl vypracován a zaslán k připomínkovému řízení návrh vládního nařízení
o cejchování měr objemových, t. j. měr na tekutiny, měr na suché, drobnozrnné zboží a
konví na mléko. Rovněž byl vypracován návrh vládního nařízení o cejchování měr délko-
vých, měřidel délky, měřidel tloušťky a měřidel plochy, které spolu s již dříve připravenými
návrhy zákona o cejchování lékařských teploměrů a doplňujícího vládního nařízení, dále
vládní nařízení o cejchování taxametrů, budou odeslány k připomínkovému řízení. Zave-
dením cejchovní povinnosti pro teploměry lékařské a taxametry zvýší se příjem cejchov-
ních poplatků asi o 350. 000 Kč až 400. 000 Kč ročně. Pracuje se již na návrhu vládního na-
řízení o cejchování vah.

Na rok 1936 připravuje se dokončení zbývajících oddílů cejchovního řádu (závaží,
lihoměry a j. ).

Měsíční průměr běžného cejchování elektroměrů v roce 1935 jest asi 40. 000 kusů
- (asi o 2000 více proti roku 1934), u měřících transformátorů asi 60 kusů. V celku lze
očekávati v r. 1935 ověření asi 480. 000 elektroměrů a 700 měřících transformátorů a cel-
kový příjem na poplatcích asi 6, 500. 000 Kč za elektroměry i transformátory.

V komisích ESČ v roce 1935 spolupracovali úředníci cejchovní správy na vydání nové
normy pro elektroměry a souběžně s tím na úpravě dosavadních předpisů, pro cejchování
elektroměrů i měřících transformátorů. Příslušný návrh bude podán do konce roku 1935.

Puncovní služba.

V r. 1934 bylo označeno 1276 kusů platinového zboží ve váze 10. 905 K, z toho 23'4%
zboží zahraničního; 409. 823 kusů zlatého zboží ve váze 1, 128. 508 g, z toho podle váhy
9. 6% zboží zahraničního původu; 440. 604 kusů ve váze 18, 290. 241 g zboží stříbrného,

---

317

13. Ministerstvo veřejných prací.

z toho 1. 6% zahraničního původu; 55. 900 kusů zboží s obsahem 250/1000 zlata ve váze
133. 551 g, z čehož bylo 0'6% zahraničního původu.

Z celkové váhy v r. 1934 označeného zboží z drahých kovů 19, 563. 205 g bylo v zemi
České (1 úřad a 5 expositur) vyzkoušeno 37'8%, v zemi Moravskoslezské (2 úřady a 3 expo-
situry) 50'7% a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (1 úřad a 2 expositury) 11'5%..
Poměr ten jeví se u celkového počtu kusů 907. 603 v r. 1934 v zemi České 60'2%, v zemi
Moravskoslezské 29'3%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské 10'5%.

Váhové množství zboží v roce 1934 označené jest oproti r. 1933 u zboží platinového
a zlatého nižší o 11'6% a 7'6%, u zboží stříbrného a s obsahem 250/1000 zlata vyšší
o 2'9% a 3'3%. Jest zde patrný důsledek krise ve zvětšené poptávce po zboží levnějším.

Příjem z puncovních poplatků (manipulačních, kontrolních a různé jiné příjmy) byl
roku 1934 1, 203. 732. 70 Kč; na paušalované dani přepychové bylo v r. 1934 u puncovních
úřadů a expositur vybráno 1, 956. 319'65 Kč, na dani ze zapalovačů 527. 379'- Kč, při
čemž bylo označeno 64. 041 kus zapalovačů, z čehož bylo 40'6% původu domácího.

Výměna drahých kovů prováděná v zastoupení státní mincovny v Kremnici a báň-
ského ředitelství v Příbrami puncovním úřadem v Praze, jeví se pro rok 1934 takto:

ryzího zlata vyměněno bylo celkem 147. 338 g a ryzího stříbra 31. 030 g. Vydáno
bylo celkem 560 deseti-dukátů, 650 pěti-dukátů, 1842 dvou-dukáty a 7788 dukátů. Na
poplatcích bylo z této agendy vybráno pro státní mincovnu v Kremnici 91. 026'85 Kč.

V prvém pololetí r. 1935 bylo označeno platinového zboží 4475 g, zlatého zboží 404. 832 g,
stříbrného zboží 5, 338. 351 g a zboží s obsahem 250/1000 zlata 83. 147 g, tedy jeví se proti
roku 1934 pokles u všeho zboží vyjma s obsahem 250/1000 zlata.

Prováděním vyhlášky ministra financí č. 289/1934 Sb. z. a n. bylo přepuncováno celkem
694. 523 kusů zboží zásobní značkou. Na dani obratové vybráno za I. pololetí 1936
729. 774'- Kč.

V ústředním živnostenském rejstříku bylo ke dni 1. července 1935 zaznamenáno 4556
živnostníků v 947 obcích; z toho je 763 výrobců a 3793 obchodníků se zbožím z drahých
kovů. Puncovními orgány kontrolováni byli též obchodníci a výrobci se zapalovači.

Vyhláškou ministra financí ze dne 22. prosince 1934, č. 289 Sb. z. a n. byla paušalo-
vána daň z obratu a daň přepychová u zboží z drahých kovů a vyměřováním paušálu
u předmětů podléhajících puncovní kontrole byly pověřeny puncovní úřady.

Vládním nařízením ze dne 8. února 1935, č. 31 Sb. z. a n. byla změněna některá
ustanovení puncovního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1928, vládního
nařízení ze dne 28. prosince 1928, č. 215 Sb. z. a n.; zejména zrušeno bylo ustanovení § 12,
odst. 1, lit. g) puncovního zákona, že puncovní kontrole nepodléhají předměty platinové a
zlaté do 2 g a stříbrné do 3 g celkové váhy a dále zavedeno bylo obligatorní úřední
označování zboží s obsahem 250/1000 zlata, které až dosud podléhalo jen fakultativnímu
úřednímu označování.

Plynárenství.

Zákonem ze dne 4. července 1934, č. 177 Sb. z. a n. o plynárenských podnicích použí-
vajících výhod byl dán zákonný podklad pro podporu rozvoje našeho plynárenství. Mini-
sterstvo veřejných prací vypracovalo osnovu vládního nařízení, jímž se provádějí §§ 1,
a 5, cit. zákona, jež se právě projednává.

Elektrisace státu.

Výsledky všeužitečných elektrických podniků s kapitálovou účastí státu i v r. 1934,
třebaže nepříznivé poměry hospodářské znatelně se nezlepšily, jsou zcela uspokojující.

Upotřebení elektrické energie stoupá zvláště připojením nových odběratelů. Ceny elek-
trické energie byly všemi podniky přiměřeně sníženy a upraveny.
Společnosti vyplácely tyto dividendy:

---

318

13. Ministerstvo veřejných prací.

	za rok
	1934	1933
	%	%
Ústřední elektrárny, a. s. v Praze .............	.. 4	(4)
Elektrárenský svaz středočeských okresů, s. s r. o. Praha....		(- )
Elektrárenský svaz středolabských okresů, s. s r. o. Kolín....	.. 4	(4)
Východočeský elektrárenský svaz, s. s r. o. Pardubice .......		(- )
Východočeská elektrárna, a. s. v Hradci Králové .......	___	(- )
Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni ............	..	(- )
Elektrárenský svaz severopošumavských okresů, s. s r. o. Tachov..	------	(- )
Jihočeské elektrárny, a. s. Čes. Budějovice ..........	___ _	(- )
Západomoravské elektrárny, a. s. Brno ...........	.. 6	(6)
Středomoravské elektrárny, a. s. Přerov ...........	.. 4	(4)
Moravskoslezské elektrárny, a. s. Mor. Ostrava ........	.. 4	(4)
Západoslovenské elektrárny, a. s. Bratislava .........	.. 3	(3)
Južnoslovenské elektrárny, a. s. Komárno ..........	.. 2	(2)
Středoslovenské elektrárny, a. s. B. Bystřice .........	.. 2	(2)
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině..	.. 2	(2)
Východoslovenské elektrárny, a. s. Košice ..........	.. 1	(1)
Podkarpatoruské elektrárny, a. s. Užhorod ..........	.. -	(- )
Na stavby dálkových vedení o 100. 000 V poskytnuty byly státním elektrisačním fon-
dem, zřízeným podle zákona č. 44/1929 Sb. z. a n. ze VI. zápůjčky:
Ústřední elektrárny, a. s. Praha ..............	.. 1, 000. 000 Kč,
Západomoravské elektrárny, a. s. Brno ...........	.. 2, 000. 000 Kč,
Moravskoslezské elektrárny, a. s. Mor. Ostrava ........	.. 3, 500. 000 Kč,
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. Žilina....	.. 1, 500. 000 Kč.
Úhrnem.	.. 8, 000. 000 Kč.

Celkem poskytnuto bylo dosud zápůjček 75, 500. 000 Kč.

Investiční hodnota staveb, na něž byly poskytnuty zápůjčky z fondu,
činila k 31. prosinci 1934 úhrnem..............154, 800. 000 Kč.

Na elektrisaci venkova byl povolen v roce 1934 z úvěru státního rozpočtu, povoleného
zákonem č. 72/1932 Sb. z. a n. do konce r. 1940, stavební příspěvek 141 žadatelům v zemi
České, 98 žadatelům v zemi Moravskoslezské, 66 žadatelům v zemi Slovenské a 21 žadatelům
v zemi Podkarpatoruské. úhrnem bylo povoleno stavebních příspěvků na elektrisaci 3. 069
v Čechách, 1. 487 na Moravě a Slezsku, 776 na Slovensku a 78 na Podkarpatské Rusi. Po-
volenými podporami byly vyřízeny všechny žádosti došlé do konce dubna 1932, na něž bylo
povoleno 268, 326. 506 72 Kč a vyplaceno 196, 623. 650 01 Kč.

Báňská administrativa.

činnost báňské administrativy v r. 1934 se vyznačovala zejména úsilím prohloubiti
a zdokonaliti všechna opatření a zařízení, týkající se bezpečnosti při provozování hor.

Šlo tu především o provádění zákona z 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n.,
o báňské inspekci a Vládního nařízení z 19. října 1934, č. 222 Sb. z. a n., kterým se
stanoví obvody a sídla báňských inspektorátů a vydává služební řád pro dělnické báňské
inspekční asistenty. Báňské inspektoráty byly zřízeny při revírních báňských úřadech
v Praze, Plzni, Mostě, Karlových Varech, Brně, Mor. Ostravě, Báňské Bystřici a ve Spiš-
ské Nové Vsi. Před jejich aktivováním byla novým orgánům báňské inspekce z řad děl-
nictva (dělničtí báňskí inspekční asistenti) poskytnuta možnost nabýti potřebných infor-
mací, resp. nutné přípravy pro jejich činnost ve zvláštním instrukčním kursu, jejž mini-
sterstvo veřejných prací uspořádalo ve smyslu příslušného ustanovení zákona o báňské
inspekci.

Také komise pro bezpečnostní opatření při provozování hor, zřízená v r. 1934 k tomu,
aby revidovala báňsko-policejní předpisy, přizpůsobovala je nynějšímu stavu báňské tech-

---

319

13. Ministerstvo veřejných prací.

niky a soustavně sledovala nebezpečí při provozování hor i jejich příčiny a hledala pro-
středky, jimiž by jim mohlo býti čeleno, náležitě se ustavila a zahájila svou činnost.

Ústřední báňský inspektorát zřízený zákonem o báňské inspekci při ministerstvu ve-
řejných prací přikročil již ke zpracování zpráv o činnosti báňských úřadů v oboru báňské -
inspekce pro desetiletí 1919-1928 a pro jednotlivá léta 1929-1934. Pokračoval dále ve
sbírání a roztřiďování platných báňsko-policejních předpisů, upraviv pro tisk sbírky před-
pisů pro obvody revírních báňských úřadů v Českých Budějovicích a v Brně. Zpracoval
podrobnou hornickou úrazovou statistiku pro rok 1933 a připravuje statistiku úrazů
v roce 1934. Bdí nad činností báňských inspektorátů, řídě a reviduje ji. Počet inspekcí
byl v době od 1. ledna 1935 do 31. srpna 1935 větší o 22. 33% než v roce 1934 a počet
inspekčních dnů o 45. 68% větší než v roce 1934.

V oboru legislativním sluší zmíniti se především o tom, že v dohledné době bude při-
kročeno k úřednímu projednání novelisace zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. o pojištění
u báňských bratrských pokladen. Podle naléhavosti a důležitosti jednotlivých částí obec-
ného horního zákona pracuje se dále také na jeho reformě.

Pokud jde o hospodářský stav a pracovní poměry v hornictví brzdila hospodářská
krise i letos zaměstnanost jednotlivých podniků, takže se pracovalo skoro na všech báň-
ských závodech omezeně. K hromadnému propouštění horníku však nedošlo.

Hornické rozhodčí soudy fungovaly normálně.

Snížení cen některých druhů uhlí pro otop v domácnostech provedené vl. nař. ze dne
7. prosince 1933, č. 220 Sb. z. a n. se zachovává.

Postup hospodářské krise, která nastala v uhelném průmyslu československém v r.
1930 a pokračovala v následujících letech, zastavil se částečně v roce 1934 a také v I. po-
lovině roku 1935 nepokračuje.

V poměru k roku 1933 klesá však ještě podstatně počet dělníků. V ostatních složkách
hospodářské situace nastává však pozvolné zlepšení. Počet kamenouhelných dolů zůstal
stejný a přibylo několik nových malých dolů hnědouhelných. Počet pracovních dnů se po-
někud zvýšil a také těžba kamenného i hnědého uhlí stoupla a výroba koksu se zvýšila.

Přehled o vývoji uhelné těžby, počtu dělníků a jejich výkonu o vývozu a dovozu v po-
sledních letech je patrný z této tabulky:

		Těžba, po	čet dělní	ku, výkon.
Uhlí kamenné				Uhlí	hnědé
Rok	Těžba v t.	Počet	Výkon	Těžba v t.	Počet	Výkon
		dělníků	na směnu		dělníků	na směnu
			a dělníka			a dělníka
1913	14, 271. 408	62. 550	0760	23, 107. 456	35. 051	2'188
1929	16, 750. 674	57. 592	1'042	22, 555. 212	38. 589	2'043
1930	14, 572. 332	57. 618	1'027	19, 316. 246	37. 334	2'042
1931	13, 243. 367	53. 856	1'062	17, 960. 907	33. 893	2168
1932	11, 052. 508	44. 419	1'072	15, 909. 764	31. 592	2'230
1933	10, 639. 815	46. 249	1171	15, 124. 861	29. 952	2'291
1934	10, 775. 197	43. 056	1'207	15, 258. 398	28. 385	2'288

		Vývoz v tunách.
Rok	Uhlí kamenné	Uhlí hnědé	Koks	Brikety
1919	1, 068. 490	2, 686. 217	188. 621	-
1929	1, 894. 876	3, 123. 435	887. 715	152. 367
1930	1, 706. 395	2, 395. 794	577. 460	89. 865
1931	1, 650. 061	1, 962. 702	399. 959	85. 907
1932	1, 370. 515	1, 543. 650	274. 657	82, 129
1933	1, 380. 232	1, 654. 748	267. 053	81. 806
1934	1, 452. 228	1, 837. 350	344. 264	88. 408

---

320

13. Ministerstvo veřejných prací

Dovoz v tunách.

Rok	Antracit	Uhlí kamenné	Uhlí hnědé	Koks	Brikety
1919	-	354. 328	-	82. 848	-
1929	30. 704	2, 317. 929	102. 754	382. 552	39. 834
1930	20. 778	1, 808. 282	123. 325	212. 298	27. 118
1931	27. 587	1, 747. 063	117. 364	238. 003	35. 294
1932	33. 255	1, 494. 477	106. 497	221. 374	34. 297
1933	35. 312	1, 117. 488	56. 217	166. 704	28. 153
1934	37. 179	1, 212. 481	49. 201	161. 782	23. 819

Přičleněné ústavy.

Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický

T. G. Masaryka.

Ústav hydrologický, jednak sám, jednak za součinnosti svých hydrografických oddě-
lení při zemských úřadech zpracoval materiál z okrouhle 3500 pozorovacích stanic různých
druhů, částečně též materiál, který opatřil sám a výsledky této práce uveřejnil ve svých
periodických a neperiodických tiscích, které pojednávají o srážkách ovzdušných, o vod-
ních stavech a průtocích na řekách, o vodních silách, o vydatnosti pramenů, o podélných
profilech toků atd. Vedle toho byly pořizovány vědecké a odborné základy, na nichž spo-
čívá zpracování řečených publikací, pak různých studií a posudků, jakož i organisace
pozorovatelské služby.

ústav hydrotechnický ve svých zkušebnách - částečně také v přírodě samé - zji-
šťoval pokusně na modelech dotčených staveb a tratí toků technickou vhodnost různých
staveb pro účely plavby, vedení trasy říčních úprav, tvaru a velikost vypouštěcích zaří-
zení údolních přehrad, situačního umístění zdýmacích zařízení, tvaru jezového prahu a
podjezí, tvaru pilířů mostních a jezových, stavidel, opatření k zamezení ztrát na vodní
síle; dále zkoumal účelnost různých objektů kanalisačních a vodovodních, pohyb štěrků
v říčních korytech a opatření k zamezení škodlivých účinků tohoto pohybu.

V ústavní laboratoři pro výzkum vodních staveb byly pro různé úřady a soukromníky
zjišťovány fysikální vlastnosti zemin, jež mají býti vystaveny účinkům vody. Byly tu vy-
šetřovány jich propustnost, stlačitelnost, pevnost ve smyku, rozbřídavost, zrnitost, speci-
fická váha, pórovitost, obsah jílu, vápna a organických látek, jakož i přípustné sklony
svahů zemních hrází.

Pracovní program obou ústavů na rok 1936 bude v zásadě týž jako byl v roce 1935.

Státní geologický ústav.

V roce 1935 bylo pokračováno v systematickém geologickém mapování československé
republiky na podkladě topografických plánů v četných územích československé republiky,
při čemž však bylo oproti jiným letům mapování soustředěno na méně listů, aby tímto způ-
sobem mohly býti v nejbližší době dokončeny listy, které byly z největší části rozpracovány.

Mimo zmíněného již soustavného mapování věnoval státní geologický ústav značně času
i práce různým geologickým výzkumům a šetřením, vyžadovaným jak úřady státními, tak
i samosprávnými, na př. při projektech četných staveb vodních, pozemních, v otázkách
hydrogeologických při výzkumu ložisek různých užitkových nerostů atd.

V r. 1935 byla dána do tisku geologická mapa listu Kladno, a v nejbližších dnech bude
dán k reprodukci list Královice, a snad ještě tohoto roku bude odevzdán k tisku též list
Lanžhot-Šaštín.

Chemická laboratoř státního geologického ústavu provedla r. 1935 řadu ana-
lytických rozborů a určení rud, hornin, užitkových minerálů a zejména četné analysy užit-
kových, pitných i minerálních vod.

---

321

13. Ministerstvo veřejných prací.

V r. 1936 bude jednak pokračováno v soustavném mapování těch listů, které jsou z nej-
větší části rozpracovány, dále listů, na nichž jsou ložiska naftová i jiná, v nynější době
národohospodářsky velmi důležitá ložiska. Státní geologický ústav projektuje pro příští rok
zahájení soustavného výzkumu přírodního bohatství celé československé republiky.

Mimo to bude věnována zvláštní pozornost ložiskům stavebních a dekoračních kamenů,
zejména lomům, z nichž je možno dodávati dostatečné množství vhodného kamene staveb-
ního a obzvláště štětu a štěrku pro stavby silniční, které v nejbližší době budou pravdě-
podobně ve velkém měřítku v četných územích československé republiky zahájeny.

V r. 1936 vedle map, které jsou již v tisku, budou ještě tištěny další mapy geologické,
z velké části již připravené k tisku a k většině map budou připraveny vysvětlivky ve zvlášt-
ních brožurách, v nichž bude vzat zřetel na otázky technické a praktické geologie i ložiskům
užitečných hornin. Mimo to bude pokračováno ve vydávání Věstníku státního geologického
ústavu, jediné to pravidelně vycházející publikace státního geologického ústavu.

Státní radiologický ústav.

ústav má úkoly vědecké a praktické. Pracuje theoreticky i pokusně ve všech otázkách
radiologie i oborů s ní souvisejících. Praktická činnost záleží v tom, že ústav je zkušební
stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné intere-
senty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských, ústav disponuje poměrně doko-
nalými laboratořemi fysikálními a chemickými, jejichž zařízení však nutno stále doplňovati,
aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

V oboru vědecké činnosti roku 1935 pokračováno ve výzkumu hornické nemoci jáchy-
movské, studovány nové projekty měřicích přístrojů zejména pro použití v radiumtherapii.

Bylo pokračováno v soustavném radiologickém výzkumu Krkonoš. Prováděno soustavné
měření radioaktivity naftových vod z naftových polí ve Gbelích a Jasině. Ve spolupráci
s Karlovou universitou a st. geolog. ústavem prováděn všestranný výzkum jáchymovských
dolů. V rámci soustavného radiologického výzkumu lázeňských míst v našem státě prove-
deno zkoumání pramenů na Sliači. V chemické laboratoři byla vypracována methoda k rych-
lému a přesnému rozpouštění rud za účelem stanovení jejich obsahu amanační methodou.
Na okraji této práce učiněny zkušenosti o možnostech potenciometrického stanovení důle-
žitých součástí radioaktivních nerostů. V oddělení pro aplikaci radiologie v biochemii byl
prozkoumán vliv ß-záření na propustnost blány buněčné pro anorganické soli. Jako bio-
logický objekt byl použit jednobuněčný organismus rostlinný - řasa Zygnema; zároveň
stanoven vliv ß-záření na růst a dělení buňky při slabých a silných dosích, a prostudována
periodičnost v reagování buňky na jednodobé ozáření.

V činnosti i praktické změřil ústav před prodejem všechny radiové preparáty vyrobené
v Jáchymově a určené k účelům léčebným. Preparáty byly státní prodejnou báňských a hut-
nických výrobků v Praze prodány různým zájemcům doma i za hranicemi. Mimo to pro-
váděl četné rozbory různých lékařských přípravků, označených jakožto "radioaktivní". Do
konce září 1935 změřeno 550 různých radiových preparátů s celkovým obsahem asi 6500 mg
radia-prvku a provedeno 40 různých radiologických rozborů pro zájemce.

V roce 1936 bude pokračováno v studiu problému hornické nemoci, v rekonstrukci prak-
tických měřicích přístrojů, v experimentech s desintegrací hmoty a umělou radioaktivitou.

Bude pokračováno v soustavném radiologickém výzkumu jáchymovských dolů, nafto-
vých polí, Krkonoš a lázeňských míst. Chemická laboratoř bude konati pokusy o přípravu
ionia a jiných radioaktivních látek z odpadního materiálu jáchymovské továrny. Bude po-
kračováno v aplikaci potenciometrické methody na stanovení součástek v radioaktivních
nerostech. Programem biologické laboratoře je: Studium vlivu a- a y-záření na propustnost
blány buněčné pro anorganické soli a řasy Zygnemy. Porovnám biologického účinku růz-
ných druhů záření ve směru kvalitativním a kvantitativním. Studium účinků neutronů na
organismus.

Praktická činnost ústavu se bude vyvíjeti podle potřeb jáchymovského báňského ředi-
telství, státní prodejny báňských a hutnických výrobků, ministerstva veřejného zdravot-
nictví a jiných zájemců.

21

---

322

13. Ministerstvo veřejných prací.

ústav pro hospodárné využití paliv.

V roce 1935, podobně jako v letech minulých, vyvíjel ústav činnost výzkumnou, zku-
šební, publikační a vzdělávací, činnost zkušební a počet prací na objednávku rostou, takže
položka příjmová vykazuje zvýšení oproti částce rozpočtové.

Činnost Ústavu byla dále rozšířena tím, že dosavadní samostatná silniční zkušebna byla
přičleněna Ústavu a tento veškerou její činnost převzal.

V jednotlivých oborech konány byly tyto práce:

a) V oboru všeobecné tepelné techniky věnována byla dále pozornost přestupům tepla
a poznatky uplatněny byly hlavně při posudcích sušicích zařízení na uhelný prach pro
státní podniky. Dále pracováno bylo na zdokonalení měřicích method všeobecné tepelně-
technických a na doplnění a zdokonalení potřebné měřicí aparatury. O výsledcích po-
dávány jsou postupné v tisku zprávy. Nové zahájeny byly zkoušky isolačních materiálů.

b) Jako v roce minulém, konají se i letos pravidelné odpařovací zkoušky na lokomotivách
za účelem kvalifikace různých druhů paliv a stanovení podkladů pro přejímání uhlí
pro Č. S. D.

Ústav vypracoval konečně i návrhy na provádění trvalé kontroly paliv pro Č. S. D.,
jež by měla prohloubiti a doplniti dosavadní kvalifikační zkoušky.

c) V oboru domácích topenišť prováděny byly opět zkoušky stáložárných kamen na pevná
paliva, topných i vařičích zařízení na petrolej, benzin a pod. a spolupracováno bylo na
normalisaci kovové výstroje kachlových kamen i na vlastní normalisaci kamen kach-
lových.

d) V oboru ústředního topení a průmyslových topenišť konány byly jednak typové zkoušky
nových konstrukcí kotlů pro ústřední topení, jednak řada zkoušek garančních a velmi
četné srovnávací zkoušky s různými druhy paliv v nejrůznějších topeništích, hlavně

pro potřeby státní správy a pracovány byly posudky o navrhovaných úpravách topenišť

i kotelen.

e) V oboru keramickém prováděny byly prohlídky cihlářských pecí za účelem zjišťování
příčin provozních závad, dále zkoušky vápenických pecí, pecí na pálení šamotu, gene-
rátorů a pecí sklářských. Konány byly také srovnávací zkoušky s různými koksy ve
vápenkách státních cukrovarů. Studována byla dále možnost zplyňování hnědouhelného
dehtu a provedeny příslušné pokusy ve větším měřítku, pokračováno ve studiu pecí na
pálení kachli a v oboru sušení.

f) V oboru chemicko-analytickém vykonány byly různé rozbory jak pro soukromé strany,
tak i pro státní správu.

V roce 1935 započato bylo s kontrolou ústředních topení ve státních budovách Velké
Prahy; jest naděje, že tato kontrola přispěje ke snížení otopných nákladů ve státních bu-
dovách. Program činnosti v r. 1936 dán je rozsahem i množstvím prací dosud prováděných,
v nichž bude pokračováno a rozšířena bude o práci zkušební týkající se stav. materiálu,
používaného v silničním stavitelství.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších fondů zásobovacích a jest doplňován dobrovolnými pří-
spěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt
roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou jest obhospodařován mimorozpočtově. Hlav-
ním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporo-
vání výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud bylo z prostředků tohoto fondu vystavěno a osídleno celkem 30 osad se 670
domky, v nichž bylo umístěno 1. 483 nájemníků se 7. 416 osobami.

Náklad na vybudování těchto 30 osad a obytných domů s opatřením stavenišť a pro-
vedením potřebných úprav terénu, zřízením cest, různých prací regulačních činil úhrnem
75, 467. 594 Kč, z čehož na revír mostecko-teplicko-chomutovský připadá částka 63, 731. 834 Kč,