Třicátá loterie

od 12. prosince 1933 do 9. května 1934.
105. 000 losů.

9

352

Jednatřicátá loterie

od 18. června 1934 do 15. listopadu 1934.
108. 000 losů.

§2 Státní loterie.

353

§ 3. Státní mincovna v Kremnici.
§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

V roce 1934 narazila mincovna

3, 280. 000 kusů stříbrných 20 Kč ve jmenovité hodnotě... 65, 600. 000 Kč a
13, 200. 000 kusů desetníků ve jmenovité hodnotě..... 1, 320. 000 Kč,

úhrnem 16, 480. 000 kusů mincí ve jmenovité hodnotě...... 66, 920. 000 Kč

proti 30, 096. 000 kusů mincí ve jmenovité hodnotě...... 60, 846. 750 Kč

v roce 1933.

Medaillí, plaket, odznaků a jiných výrobků bylo v roce 1934 zhotoveno úhrnem 277. 046
kusů proti 144. 898 kusům v roce 1933.

Čistý zisk za rok 1934 činil 1, 051. 429 Kč proti 2, 835. 44970 Kč v roce 1933.

V roce 1935 bylo dosud naraženo jen 1, 080. 000 kusů desetníků. Pamětních medaillí
k oslavě 85. narozenin pana presidenta republiky bylo dosud vyrobeno 248. 000 kusů. Pra-
cuje se na dodávce vojenských odznaků.

V roce 1936 počítá se toliko s obmezenou ražbou desetníků. Činnost mincovny se sou-
středí na medailérství a elektrické loučení drahých kovů.

23

354

§ 4a. Československá pošta.

§ 4a. Československá pošta.

1. Poštovní provoz.

Ze srovnání statistických výsledků roku 1934 s výsledky roku 1933 lze souditi, že
v roce 1934 ubývalo zvolna nepříznivých vlivů, které působily depresivně na intensitu
poštovního provozu. Pokles dopravy sice zcela neustal, avšak byl přece jen podstatně
menší, než v létech dřívějších. Vyloučí-li se u některých položek, u nichž se projevil znač-
nější pokles, zvláštní vlivy, jako na př. další ztěžování styku s cizinou, možno usouditi
všeobecně, že v roce 1934 nastávalo pozvolné ustalování výkyvů kolem průměru roku před-
chozího. Tak na př. vzrostl počet dopravených listovních zásilek v roce 1934 okrouhle
o 4 miliony proti roku 1933. Také počet novinových zásilek vzrostl asi o 18 milionů. Po-
čet novinových zásilek vyměňovaných s cizinou ovšem poklesl. Je to pochopitelné, uváží-li
se, jak často docházelo v roce 1934 z politických důvodů k zákazu dopravy těchto zásilek
ve vzájemných stycích s některými sousedními státy.

Počet dopravených cenných psaní, krabic a balíkových zásilek po prvé od roku 1930
neklesl proti roku předchozímu, naopak vzrostl z 24, 346. 728 na 24, 455. 415. Působila tu
arciť také usilovná snaha poštovní správy a poštovních zaměstnanců o záchranu tohoto
odvětví poštovní služby, pro něž byla s nemalým nákladem vybudována v předchozích le-
tech účelná zařízení.

Počet doporučených zásilek na dobírku v roce 1934 značně poklesl. Je to především
důsledek toho, že devisové řízení bylo podstatně omezeno, takže se vydává čím dál tím méně
devisových osvědčení, která se dopravují poštou jako doporučené zásilky na dobírku. Také
počet balíkových zásilek na dobírku poklesl,

Počet podaných i vyplacených poštovních poukázek klesl asi o 11/2% a částka, na kte-
rou poukázky zněly, asi o 3%. Pokles v letech předchozích byl však mnohem větší.

Do jaké míry lze přičítati relativně příznivější výsledky roku 1934 působení vnějších
vlivů, jako na př. měnovým opatřením vlády, a do jaké míry také různým opatřením poš-
tovní správy, ukáže teprve srovnání s výsledky roku 1935.

Poštovní správa učinila v r. 1934 pro zlepšení poštovního provozu a hospodářských
výsledků zejména tato opatření:

Upravila nově předpisy o neskladných balících, čímž zlevnila o třetinu poplatky za ba-
líky, pokládané do té doby za neskladné. Novými zasílacími podmínkami pro tuzemské
balíky zlevnila podstatně poplatky za balíky bez udané ceny tím, že připustila za nezvý-
šené sazby převažky až do 250 g; zmírnila též předpisy o obalu, uzávěře, adresování a
průvodních dokladech balíků. Náležité využití nejnižších sazeb za poštovní balíky umož-
nila tím, že dovolila přijímati k poštovní dopravě poštovní zboží kdekoliv, a nejen tedy
v některých místech jako dosud.

Aby usnadnila obchodním a výrobním kruhům získávání zákazníků, zlevnila poš-
tovní správa sazby za akvisiční tiskoviny (obchodní tiskoviny) o polovinu a zavedla le-
tákové poštovní zásilky a obchodní odpovědní lístky a psaní. Zároveň s těmito opatřeními
vydala nové zasílací podmínky pro tiskoviny v tuzemském styku, aby zabránila nedoroz-
uměním, jež vznikala různým výkladem zasílacích podmínek dřívějších, a to mnohdy ke
škodě obecenstva. Předpisy o rozměrech listovních zásilek a o váze ukázek zboží byly
změněny tak, aby odpovídaly předpisům mezinárodním.

Dále umožnila poštovní správa lepší využití peněžní poštovní služby tím, že uložila
všem poštovním úřadům, aby přijímaly k dopravě telegrafické poukázky, i když samy ne-
obstarávají telegrafní službu. Počátkem roku 1935 rozšířila ještě možnost platiti u poštov-
ních úřadů šekem místo penězi.

Pro pohodlí obecenstva zařídila, aby některé poštovní úřady přijímaly k dopravě po
úředních hodinách všechny druhy zapsaných zásilek.

V roce 1935 směřuje úsilí poštovní správy především k tomu, že podle nabytých zku-
šeností buď zdokonaluje právě uvedená opatření z roku předchozího, nebo je přizpůsobuje
Účelu a praksi. V této snaze jí však poněkud brání ohledy na finanční situaci podniku.

355

§ 4a. Československá pošta.

S platností od počátku roku 1935 snížila některé tuzemské poštovní poplatky, aby
byly úměrné poplatkům mezinárodním, zavedeným Světovou poštovní úmluvou, sjednanou
v roce 1934 v Kahýře. Z téhož důvodu byla nucena provésti různé změny v organisaci
poštovní provozní služby. Aby přispěla k zrychlení oběhu platidel a podpořila tím plynu-
lost peněžního trhu, provedla v roce 1935 novou organisaci sběrní a odvodové peněžní
služby poštovní.

Stěžejní úkoly v oboru organisace poštovního provozu očekávají však poštovní správu
ve zbývající části letošního roku a v roce 1936. Především hodlá vydati nový poštovní řád,
kterým provede zejména unifikaci předpisů platných v západní a východní části státu. Zá-
roveň s posledními přípravami k vydání tohoto řádu bude nutno provésti revisi celého ta-
rifního systému, aby byl v souladu s novou organisaci služby a vyhovoval potřebám a
duchu doby.

V mezinárodním styku poštovním nabyla dne 1. ledna 1935 účinnosti ustanovení ka-
hýrské Úmluvy o mezinárodní poště listovní, jakož i ustanovení specielních kahýrských
ujednání o cenných psaních (krabicích), poštovních poukázkách, balících, příkazech, poš-
tovních převodech a o předplacení novin a časopisů poštou.

Podle těchto nových ustanovení byly od 1. ledna 1935 upraveny některé poštovní po-
platky ve styku s cizinou; zejména bylo sníženo výplatné za slepecký tisk a balíčky, do-
platné za doporučené zásilky, poplatek za zpáteční lístek vyžádaný po podání, za pilné ba-
líkové zásilky, za výplatní zmocnění a obnovení platnosti poštovní poukázky a za po-
ptávku. Nově upraveny poplatky za žádosti o vrácení poštovních zásilek, změnu jejich
adresy, snížení nebo zrušení dobírky nebo opravu příkazního seznamu; také byly nově
opraveny některé vedlejší poplatky při dodání (doručné, zvláštní příchodní poplatek za
balíčky, úložné a pod. ).

Tyto změny rázu poplatkového, k nimž patří u balíků do ciziny také snížení dosa-
vadní 100 %ní majorace za námořní dopravu na 50%, pak změny a novoty rázu provozního,
jakož i stanovení nového přepočítacího poměru československé koruny ke zlatému franku
(8: 1), vyžádalo si k 1. lednu 1935 vydání nového balíkového sazebníku a vhodné doplnění
listovního sazebníku z r. 1930. K novému vydání listovního sazebníku mohlo býti přikro-
čeno teprve v červenci 1935, poněvadž údaje některých cizích poštovních správ pro něj
určené došly opožděně.

V novém balíkovém i listovním sazebníku uvedeny jsou všechny provozní změny a
novoty, které nastaly v mezinárodním poštovním styku od 1. ledna 1935. Jest to zejména.:
zvýšení dovoleného prostorového obsahu balíkových zásilek do zámoří, rozmnožení počtu
zemí, osad atd., do nichž lze zasílati psaní a ukázky zboží s věcmi podrobenými clu a ba-
líčky, možnost připojovati k tiskovinám dopisnice, obálky nebo pásky s odesilatelovou
adresou, vyplacené předem poštovní známkou země určení tiskoviny, povolení žádostí
o výplatku po podání balíkové zásilky, stanovení jednoduchého poplatku za společnou
ohlášku nedoručitelnosti k několika poštovním balíkům podaným zároveň u téhož úřadu
týmž odesilatelem na tutéž adresu, zavedení jednotných rozměrů pro listovní zásilky vyjí-
majíc dopisnice, zmocnění příjemce poštovního balíku k žádosti o náhradu za ztrátu, vy-
loupení nebo poškození zásilky, dovolení, že odesilatel poštovní zásilky na dobírku nebo
poštovního příkazu do ciziny může žádati, aby vybraná dobírková (příkazní) částka byla
mu poukázána na šekový účet u poštovní spořitelny v Praze (Brně) a pod.

Přes nepříznivé důsledky světové hospodářské krise, která vyvolala v jednotlivých
zemích Světové poštovní unie ochranná opatření, která nejen že brání rozšiřování dosavad-
ních mezinárodních styků poštovních, nýbrž vyžadují namnoze i zrušení nebo omezení slu-
žeb již zavedených podařilo se poštovní správě rozšířiti v roce 1935 mezinárodní službu
poštovní aspoň v některých úsecích, a to: Pro dopravu poštovních balíků do ciziny sjed-
nány nové dopravní cesty, jimiž se urychlí nebo zlevní doprava balíkových zásilek, pokud
jsou určeny do těchto zemí, osad atd.: Afganistan, Bismarkovo souostroví, Severní Bor-
neo, Brunei, Capverdské ostrovy, Čína, Dominikánská republika, Fidžiské ostrovy, Chile,
Irak, Kamerun, Belgické Kongo, Kuba, Macao, Malajské státy, Nové Hebridy, Papua, Sa-
rawak a Siam; sjednána přímá výměna poštovních a telegrafických poukázek s Portu-
galskem; zjednodušena doprava postou předplacených novin a časopisů při změně adresy

23*

356

§ 4a. Československá pošta.

ve styku s Dánskem, Estonskem, Finskem, Francií, Gdánskem, Nizozemím, Litvou, Lotyš-
skem, Německem, Norskem, Rumunskem, Švýcarskem a Vatikánem.

Kromě toho se jedná o zavedení přímé výměny poštovních poukázek s Tureckem a
Mexikem a o vybudování služby cestovních bonů poštovních s Francií, Alžírském a Švý-
carskem. Dokončují se jednání o přímé výměně poštovních balíků mezi Československem
a Svazem sovětských socialistických republik, podle něhož bude možno dopravovati po-
štovní balíky z Československa rychlejší pozemní cestou do Iránu a Japanu. Vyjednává se
také o připuštění neskladných balíků do Vatikánu a spěšných balíků do Itálie a Velké
Britanie až do váhy 10 kg.

K 1. lednu 1936 připravuje se reorganisace novinové služby s cizinou a nové před-
pisy pro tuto službu.

Ku konci roku 1935 se počne s přípravnými pracemi pro nová zvláštní ujednání
o dopravě balíků ve styku se Spojenými státy americkými a o zjednodušené výměně ba-
líků ve styku s Rakouskem, Maďarskem a po případě s Polskem.

Počátkem roku 1936 hodlá poštovní správa sjednati přímou výměnu poštovních po-
ukázek s Austrálií, Bolivií a Novým Zélandem a pokud možná rozšířiti službu cestovních
bonů poštovních na další země, které zavedou také tuto službu.

Koncem roku 1933 bylo v činnosti 3746 poštovních úřadů, z toho 11 občasných (se-
zonních), a 842 poštoven, z toho 18 občasných (sezónních).

Počet poštovních úřadů se v roce 1934 nezměnil; počet poštoven však klesl na 838.

K usnadnění poštovního styku obecenstva, shromážděného příležitostně na určitých
místech (slavnosti, výstavy, slety, sjezdy a pod. ), zřídila poštovní správa příležitostné
poštovní úřady a příležitostné poštovní přepážky. Celkem bylo v roce 1934 zřízeno 36 ta-
kových poštovních úřadů a přepážek.

Pokud to finanční poměry podniku dovolily, byla zavedena přespolní doručovací
služba do dalších obcí v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kde bylo takové opatření odů-
vodněno větším poštovním ruchem.

Poštovní doprava ve vlacích byla obstarávána v roce 1934 (číslice v zá-
vorkách vyznačují stav ze dne 31. prosince 1933) 673 (693) vlakovými poštami, z nichž
bylo 349 (352) doprovázeno úředníky a zřízenci, 324 (341) jen zřízenci, dále 760 (697) že-
lezničními kursy pro úhrnnou poštovní dopravu, v nichž 732 (670) bylo provázeno poštov-
ními a 28 (27) železničními zřízenci a konečně 1302 (1290) železničními kursy pro do-
pravu listovní pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Dopravu pošty obstará-
valo denně 2. 724 (2. 634) železničních vlaků, kterými obíhalo 609 (554) poštovních vozů.
Z těchto vozů bylo 165 (172) čtyřnápravových, 47 (46) třínápravových a 397 (336) dvou-
nápravových, nečítajíc v to vozy služební se zvláštním oddílem pro poštu. Délka poštov-
ních kursů na železnicích činila 219. 344. 6 (212. 869. 4) provozních km.

Poštovní doprava na silnicích byla v roce 1934 obstarávána 2538 (2499) automobil-
ními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6823 (6831) koňskými jízdami,
obstarávanými 1204 (1226) smluvními podnikateli poštovních jízd, kteří používali 1347
(1376) státních a 1499 (1458) soukromých silničních vozidel; konečně se konala poštovní
doprava na silnicích 14. 943 (14. 873) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zří-
zenci a posly. Délka všech 24. 304 (24. 203) silničních poštovních kursů činí 66. 632. 1
(66. 735. 2) km.

Ve vlacích byla učiněna celá řada významných opatření, která přivodila zlepšení
a urychlení dopravy. Novou organisací železničních kursů poštovních byla urychlena do-
prava balíků, zejména pro střední a východní Moravu, Slezsko a Východní Slovensko,
z východních Čech pro Německo a země v průchodu Německem.

Přeložením vlakové pošty Praha-Bratislava 3 z nákladního rychlíku č. 8610 do mezi-
národního rychlíku č. 14 se docílilo velmi značného urychlení v dopravě pošty, zejména
pražských novin, pro jihovýchodní část Moravy, pro Slovensko, pro Rakousko, Jugoslávii
a Itálii. Také poštovní spojení s jižní částí země české bylo zlepšeno prodloužením vlakové
pošty Praha-Protivín 86 do Českých Budějovic. Na tratích Praha-Domažlice, Bohu-
mín-Filakovo a Košice-Bohumín se zlepšily dopravní poměry rozmnožením personálu
vlakových pošt.

557

§ 4a. Československá pošta.

Byly zlepšeny také pracovní podmínky personálu vlakových pošt vybavením někte- -
rých vozů vlakových pošt větracím zařízením. Jedná se také o vybavení vozů vlakových
pošt zařízením pro odprašování pytlů při jejich vyprazdňování. V roce 1934 byly dodány
pro vlakové pošty tři nové vozy řady Fa, pět vozů řady F a osmnáct vozů řady CDFlm
pro dopravu pošty v motorových vlacích. V roce 1935 bylo objednáno: 26 vozů řady
CDFlm a 15 vozů řady F. Z důvodů stále se zvětšující motorisace železničního provozu
byla nucena československá poštovní správa poříditi značný počet specielních vozů pro do-
pravu pošty v motorových vlacích.

V mezinárodní poštovní dopravě nastala podstatná zlepšení použitím nových mezi-
národních rychlíků a nových lodních spojení se zeměmi zámořskými. Tak byly zlepšeny
poštovní styky s Itálií, Velkou Britanií, Litvou, Lotyšskem, Bulharskem, Egyptem, Pale-
stinou, Spojenými státy americkými.

Doprava poštovních celních zásilek z ciziny byla urychlena novou úpravou obvodů
některých vyclívacích poštovních úřadů.

Na silnicích byla zřízena řada nových poselských pochůzek, některé pochůzky
byly přeměněny v jízdy s koňským potahem a mnoho silničních kursů bylo automobiliso-
váno.

Byla provedena částečná automobilisace poštovních jízd v Brně, zavedeno vybírání
poštovních schránek zřízenci dopravovanými motorovými vozidly v Hradci Králové, a dále
byly zautomobilisovány poštovní jízdy v některých městech na př. v Teplicích nad Metují,
v Dolních Břežanech, v Polhore pri Námestove a pod. Ve Velké Praze bylo urychleno
v některých čtvrtích vybírání poštovních schránek.

S platností od 1. ledna 1935 byla pražská poštovní doprava nově zorganisována; toto
opatření znamená nejen zlepšení poštovních dopravních poměrů ve Velké Praze, nýbrž
i snížení finančních nákladů a tuto dopravu.

Bylo pokračováno v organisaci osvědčené bezplatné sběrné služby balíkové od "podava-
telů a bezplatné dopravy takových balíků k podávacím úřadům poštovními jízdami, které
se vracejí prázdné. Byly zavedeny i zvláštní bezplatné sběrné balíkové jízdy tam, kde o ně
byl projeven zájem.

V místech, kde takových jízd není, dává poštovní správa sbírati a bezplatně dopravo-
vati balíky od podavatelů k podávacím úřadům rovněž zvláštními bezplatnými pochůzkami,
obstarávanými poštovními zaměstnanci.

Také v roce 1934 věnovala poštovní správa všechnu svoji pozornost nejmodernějšímu
dopravnímu prostředku letadlu, jehož používání přináší zájemcům velmi značné výhody se
srovnáním s dopravou po železnicích a lodích.

V evropském styku byla získána výhodná celoroční doprava leteckých balíkových zá-
silek do Švýcarska a Sárského území použitím letecké služby Praha-Strasbourg.

Z používaných mezinárodních leteckých služeb byla trať London-Athinai-Cape Town
rozšířena o mnoho přípojných leteckých tratí, čímž byla získána nová přímá poštovní
letecká spojení z Československa do jihozápadní Afriky, do vnitra Jihoafrické Unie a na
ostrov Madagaskar.

Bylo zavedeno přímé letecké spojení na ostrovy Baleáry a Kanárské ostrovy.

V roce 1934 byl zaveden přímý letecký balíkový styk se Svazem sovětských socialistic-
kých republik a jako novinka byla zavedena doprava leteckých balíků do Jižní Ameriky
prostřednictvím řiditelné vzducholodi "Graf Zeppelin".

Prodloužením anglické letecké služby London-Karachi přes Sukkur-Multan do La-
hore bylo získáno přímé letecké spojení do Beludžistanu a severozápadní části britské
Indie, zřízením pak nové australské letecké služby Austrálie-Singapore získali českosloven-
ští zájemníci přímé poštovní letecké spojení přes Singapore do Austrálie a téměř na
všechny ostrovy v Tichém oceánu.

Po úspěšném jednání s příslušnými domácími leteckými společnostmi, které obstará-
vají leteckou dopravu na tratích, vycházejících z Prahy, byly opět značně sníženy letecké
příplatky za balíkové zásilky do mnoha evropských zemí.