358
§ 4a. Československá pošta.
Jako novinku zavedla československá poštovní správa od 15. listopadu 1934 letecké
nákladní zásilky do všech zemí, obsluhovaných francouzskou leteckou společností
"Air France", jejímž akcionářem je i československý stát.
Realisováním této nové služby nejen že se rozšířil značně okruh zemí, do nichž bylo
dosud možno zasílati poštovní letecké balíkové zásilky, ale umožnila se také rychlá doprava
zboží letadlem do celé řady zemí evropských a zámořských, které letecké poštovní balíky
vůbec nepřijímají.
Tento nový způsob dopravy balíků záleží v tom, že zásilky mají pouze během dopravy
od československého podávacího úřadu k sběrnému úřadu Praha 7 charakter poštovních
leteckých balíků. V Praze jsou přijímány zmíněnou leteckou společností ve funkci nejen
dopravce, nýbrž i komisionáře, který se stará o jejich další dopravu letadlem a doručení
příjemci.
Výplatné za "nákladní letecké zásilky" jest značně nižší než výplatné za poštovní
letecké balíky, neboť slouží pouze k úhradě skutečných výdajů, které československá správa
platí leteckému podniku. Při stanovení tohoto výplatného byly rozhodující kruhy vedeny
výhradně snahou pomoci československému exportu.
Poštovní správa věnovala zvýšenou péči také vydávání poštovních
cenin (známek a
dopisnic), při čemž dbala, jako dosud, aby na nich došla uplatnění naše národní a kulturní
historie.
V roce 1934, kdy národ oslavoval památku geniálních představitelů české a slovanské
hudební tvorby, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, vydala známky s jejich podo-
biznou.
Stejně vzácnou a významnou příležitostí k vydání pamětních známek byly vzpomín-
kové oslavy 20. výročí vzniku čsl. branné moci. V rámci těchto oslav a na trvalou paměť
obětavých dobrovolníků-legionářů, kteří při vzplanutí světové války utvořili první česko-
slovenské vojenské jednotky - českou družinu na Rusi a rotu Nazdar ve Francii - vy-
dala poštovní správa 4 hodnoty pamětních známek s vyobrazením památných výjevů. TV
budou stálou připomínkou dnešní i příští generaci, že obnovení naší samostatnosti bylo
vykoupeno obětavostí hrdinných synů vlasti.
Koncem roku 1934 bylo vzpomenuto 100. výročí vzniku písně "Kde domov můj ?" vy-
dáním dvou hodnot známek, které byly zároveň vydány v úpravě grafických listů s auten-
tickým nápěvem a textem písně.
V roce 1935 vzbudila všeobecný zájem domácí veřejnosti a značnou pozornost v cizině
emise 4 hodnot známek, vydaných k oslavě 85. výročí narozenin pana presidenta republiky.
Ve snaze zpopularisovati historii československého zahraničního odboje pokračovala
poštovní správa i v roce 1935 a vydala dvě hodnoty pamětních známek k 20. výročí slav-
ných bojů roty Nazdar u Arrasu a výplatní známku s podobiznou národního hrdiny gene-
rála M. R. Štefánika.
Řadu příležitostných emisí známek poštovní správa zatím ukončila vydáním tří hodnot
známek, jimiž uctila památku slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje.
Další vydavatelská činnost poštovní, správy bude směřovati k tomu, aby řada obyčej-
ných výplatních známek s obrázky propagujícími historické památky měst a krásy přírodní
našeho státu byla doplněna a nově upravena.
V rámci této soustavně prováděné propagace našich významných měst a krajin vydala
poštovní správa v období 1934-1935 také 36 druhů obrázkových poštovních dopisnic
- tuzemských a 10 druhů dopisnic pro styk s cizinou.
V zájmu propagace našich známek zúčastnila se poštovní správa celé řady výstav doma
i v cizině. Zasluhují zvláštní zmínky výstavy, jež byly pořádány v rámci oslav presidenta
republiky v českých Budějovicích, v Pardubicích a v Moravské Ostravě, jež poštovní správa
obeslala souborem exponátů, znázorňujících desetiletý vývoj ocelotiskové výroby známek
s podobiznou presidenta republiky.
V cizině zúčastnila se poštovní správa světové výstavy v Bruselu exposicí poštovních
známek.
359
§ 4a. Československá pošta.
2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiotelefonní provoz. Potrubní pošta.
Dne 1. ledna 1934 vstoupil v platnost nový mezinárodní i tuzemský telegrafní
řád, tuzemské telegrafní provozní předpisy, jakož i nový telegrafní
sazebník. Nově vydané předpisy se plně osvědčily a nejeví se zatím potřeba je měniti.
Pokud jde o telegrafní sazby, nebylo v roce 1934 valných změn; teprve od 1. ledna
1935 byly telegrafní poplatky ve styku s cizinou zvýšeny o 11'6%, a to jako důsledek
devalvace československé koruny. Toliko ve styku s některými evropskými státy (na př.
s Anglií, Nizozemskem, Švýcarskem, Rumunskem) nebyly poplatky zvýšeny, po případě
zvýšení bylo zmírněno, protože tyto státy přistoupily na návrh československé správy, žá-
dající obapolné snížení terminálních poplatků.
Pokud jde o vlastní telegrafní provoz, lze pozorovati v roce 1934 pokles telegrafní
dopravy, ovšem v míře mnohem menší než v letech minulých.
V roce 1934 bylo podáno 2, 989. 309 tuzemských telegramů proti 2, 989. 481 v r. 1933;
bylo podáno tedy jen o 172 telegramy méně proti roku 1933 (v roce 1933 byl pokles proti
roku 1932 daleko větší, totiž o 394. 378 kusů, t. j. 11'7%).
Do ciziny bylo v roce 1934 podáno u nás 608. 704 telegramů (v roce 1933 621. 498);
pokles v roce 1934 činí 12. 794 telegramy, t. j. 2'06% (proti 15% v roce 1933). Z ciziny
došlo k nám téhož roku 657. 218 telegramů (v roce 1933 673. 628), takže pokles činí
16. 410 telegramů, t. j. 2. 42% (proti 15% v roce 1934).
Přibývá zlevněných telegramů: listovních telegramů bylo v roce 1934 podáno (do tu-
zemska i do ciziny) 146. 728, což znamená přírůstek 804 proti roku 1933, kdy jich bylo
podáno 145. 924. Podobně i blahopřejné telegramy v tuzemsku vykazují pozoruhodnou
vzestupnou tendenci: v roce 1934 bylo podáno 438. 152 telegramů, kdežto v roce 1933 jen
326. 738. Přírůstek činí tudíž 111. 414 telegramů, t. j. 34. 09% (v roce 1933 činil přírůstek
jen 114%). Zdá se, že zvýšené používání služby blahopřejných telegramů zmírnilo po-
kles počtu tuzemských telegramů.
V prvých měsících roku 1935 stoupl poněkud počet tuzemských telegramů; proti
tomu však klesá dále počet telegramů ve styku & cizinou.
Dne 1. května 1934 byla zavedena služba ozdobných telegrafních blanketů, která
vykazuje za prvý rok velmi slušný úspěch: od 1. května 1934 do 30. dubna 1935 bylo na
těchto blanketech doručeno 160. 295 telegramů a hrubý příjem z této služby činí
480. 885 Kč. Služba ozdobných telegrafních blanketů, jakož i zvýšení telegrafních sazeb
ve styku s cizinou, odůvodněné devalvací československé koruny, způsobily, že příjmy
československé telegrafní správy se poněkud zvýšily, ačkoliv provoz je slabší.
V roce 1934 přibyly u nás nové 103 telegrafní úřady, takže koncem roku bylo
v Československu 3. 400 telegrafních úřadů státních (včetně smluvních telegrafních sta-
nic s telefonním provozem); zřizují se většinou telegrafní úřady s telefonním provozem,
a to i v místech, kde dosud byly železniční telegrafní stanice. Tímto způsobem zaniklo 14
železničních telegrafních stanic. Pokud jde o telegrafní vedení a počet telegrafních pří-
strojů, nedoznala československá telegrafní síť podstatnějších změn.
Délka všech telegrafních tratí v Československu činila koncem roku 1934 (v závor-
kách uveden stav koncem roku 1933) celkem 20. 278 (20. 303) km; tyto trati obsahovaly
131. 768 (131. 644) km vedení (drátů). Z toho bylo v majetku poštovní a telegrafní správy
70. 269 (68. 316) km, v majetku železniční správy 61. 489 (63. 317) km a v majetku sou-
kromém 10 (11) km. Úbytek v celkové délce telegrafních tratí (25 km) vznikl přenese-
ním některých telegrafních vedení na trati telefonní za účelem úspor při udržování, dále
přeměnou některých telegrafních stanic na telegrafní stanice s telefonním provozem.
Z význačnějších telegrafních staveb prováděných v roce 1935 dlužno uvésti:
Rozšíření časové služby v Praze, přeložení telegrafní a telefonní trati Břeclav-
Brno a Brno-Trenčianska Teplá v důsledku stavby II. železniční koleje, přeložení tele-
grafní a telefonní trati v úseku Hranice-Krásno nad Bečvou, rovněž v důsledku stavby
II. železniční koleje, připnutí telegrafního vedení č. 91 v trati Spišské Vlachy-Malá Be-
rezná, snesení telegrafních vedení č. 95 a 97 v trati Košice-státní hranice u Ďakova, pře-
360
§ 4a. Československá pošta.
sídlení stanice potrubní pošty u poštovního úřadu Praha 4, zdvojení železniční línky čís.
8643 Německý Brod-Humpolec a rekonstrukce společné telegrafní trati Velký Bočkov-
Trebušany.
Pro rok 1936 se připravuje pokračování ve výstavbě časové služby v Praze, přeložení
a zakabelování telegrafních vedení u nového mostu v ústí nad Labem, překládka společné
telegrafní trati při stavbě II. koleje Brno-Vlárský průsmyk, Brno-Rajhrad, kabelo-
vání telegrafních vedení v českém Těšíně směrem ke Frýdku a Žilině a směrem k Bohu-
mínu a Cieszynu, rekonstrukce telegrafní trati Žilina-Vrútky, jakož i rekonstrukce tele-
grafní trati na nádraží v Košicích.
V oboru radiotelegrafního provozu byl začátkem roku 1934 na přání turecké tele-
grafní správy zastaven bezdrátový styk s Cařihradem, náhradou za to však byl 11. června
1934 zahájen přímý radiotelegrafní provoz s Beyrouthem v Sýrii.
Pražské radiotelegrafní ústředí vypravilo v roce 1934 do ciziny radiotelegraficky
214. 447 telegramů (v roce 1933 jen 205. 293); přírůstek činí 9. 154 telegramy (4'46%).
Přijato bylo bezdrátově 167. 347 telegramů proti 164. 447 v roce 1933; znamená to pří-
růstek 2. 900 telegramů (1'76%).
Nyní se právě zkouší služba v přímém radiotelegrafním spojení Prahy s Buenos
Aires a lze očekávati, že v nejbližší době bude v této relaci zahájen pravidelný provoz.
Kromě toho jedná se o radiotelegrafní spojení se Svazem sovětských socialistických re-
publik, neboť telegrafní provoz ve styku s tímto státem potěšitelně stoupá.
Stále naléhavější potřeba zřízení nového ústředí pro radiotelegrafní příjem a usta-
vičné zhoršování přijímacích podmínek (elektrisace okolí Prahy) vyžaduje rozsáhlých
příprav, soustřeďujících se hlavně na rádio elektrická měření v různých místech a za od-
lišných podmínek časových a povětrnostních. Systematickým měřením byla nalezena
vhodná místa, kde dočasně zřízené malé přijímací stanice potvrdily výsledky předcho-
zích měření a daly podklad k jednání o koupi, respektive pronájmu pozemku ve značné
výměře.
Projekt, který byl na základě měření a zkoušek vypracován, se postupně realisuje.
V příštím roce bude možno alespoň částečně v nejobtížnějších relacích zahájiti pro-
voz a postupně budovati jednotlivá pracoviště a anténní systémy.
Souběžně s budováním přijímacího ústředí zdokonaluje se stále radioústředna, která
roku 1936 bude rozmnožena o nové registrační a vysílací zařízení pro novou krátkovlnnou
stanici v Poděbradech. Stožáry poděbradské vysílací stanice byly prozatímně zajištěny a
v projektu na příští rok počítá se s jejich rekonstrukcí.
V oboru strojové telegrafie budou příštím rokem uvedeny do provozu další rychlo-
telegrafní přístroje vzoru "start-stop".
Rozhlas: Ke konci roku 1934 bylo u nás přihlášeno 693. 694 koncesionářů roz-
hlasu proti 573. 109 koncesionářů na konci roku 1933; přibylo tudíž 120. 585 koncesionářů
(21'04%). Počet koncesionářů rozhlasu stoupá i v roce 1935: Podle dat z 30. června
1935 bylo jich již 746. 353, z toho 741. 474 platících a 4. 879 osvobozených od poplatku
(školy, nemajetní invalidé a slepci).
Pokud jde o technickou stránku rozhlasu, byla v roce 1935 dokončena rekonstrukce
a zesílení rozhlasového vysilače v Košicích a pokračuje se ve stavbě rozhlasového vysi-
lače v Báňské Bystrici, který za příznivých podmínek bude možno koncem roku uvésti do
zkušebního provozu. Jeho konečná úprava a doplnění zařízení se provede v roce 1936.
V budově poděbradské radiostanice se staví krátkovlnný rozhlasový vysilač, kterého
bude možno použíti také pro radiotelegrafii. Tato stavba bude dokončena v příštím roce,
kdy bude též zahájen zkušební provoz. Stanice ta jest mimo jiné určena pro propagaci
Československa v blízké i daleké cizině.
Studuje se dále antifadingový anténní systém a sledují se výsledky docílené v cizině,
aby tento systém mohl býti případně použit pro některé naše vysilače, v prvé řadě pro
Liblice.
Nová pražská rozhlasová studia a příslušná akusticko-elektrická zařízení byla letoš-
ního roku dokončena a podle docílených zkušeností jsou stále zlepšována, jak to vyžaduje
961"
§ 4a. Československá pošta.
neustálý rozvoj a zvýšené požadavky doby. Také rozhlasová zařízení studií v Brně, Bra-
tislavě, Moravské Ostravě a Košicích budou v roce 1936 zlepšena. Za tím účelem jsou
konány přípravné práce.
K zlepšení přenosů různých aktualit, sportovních a jiných událostí bylo sestaveno
zkušební krátkovlnné vysílací a přijímací zařízení, které bylo při různých příležitostech
prakticky vyzkoušeno a výsledky zhodnoceny pro projekt reportážní soupravy, která
bude realisována v roce 1936. V příštím roce budou také zřízeny nové soupravy pra
soustavnou kontrolu měření elektromagnetického pole našich rozhlasových vysilačů.
Pro získání zkušeností v oboru televise byla zřízena zvláštní komise, která se zabývá
studiem tohoto oboru, a vypracováním projektu k využití televise pro praktickou potřebu
u nás.
Sledovány jsou také otázky radioelektrické pro leteckou službu. Poštovní správa ob-
starává též pro ministerstvo veřejných prací technickou stránku i provoz leteckých vysí-
lačů, přijímačů a radiogoniometrů.
Pokud jde o potrubní poštu v Praze, bylo koncem roku 1934 v provozu celkem 19
strojoven, 74 strojových zařízení, 133 potrubních přístrojů; délka potrubí dopravních
tratí činí celkem 60 km 244 m. Stanic potrubní pošty bylo celkem 64 a schránek potrubní
pošty 116.
Potrubní pošta v Praze dopravila v roce 1934 287. 188 zásilek potrubní pošty, t. j.
o 79. 401 více než v roce 1933, kdy jich bylo dopraveno celkem 207. 787.
Pro rok 1936 se připravuje prodloužení potrubní pošty z poštovního úřadu Praha 30
do poštovního úřadu Praha 59.
3. Telefonní provoz.
Telefonní provoz za rok 1934 zaznamenává sice další pokles, avšak v míře mnohem
menší, než jak tomu bylo v roce 1933. Je to patrno z těchto dat:
Počet místních hovorů mezi účastnickými stanicemi v roce 1934 činil 221, 696. 409
a byl nižší proti roku 1933 o 3, 821. 304 hovorů, t. j. o 1. 7%. V roce 1933 činil úbytek
1. 9% proti roku 1932; v roce 1934 zmenšil se tedy úbytek o 0'2% a rovná se úbytku
v roce 1932. Počet místních hovorů přihlášených u veřejných hovoren vykazuje však
v roce 1934 vzrůst, neboť proti počtu 664. 292 hovorů v roce 1933 byl jejich počet v roce
1934 672. 747; jeví se tudíž přírůstek 8. 455 hovorů, t. j. o 1. 2%. Z toho lze usuzovati, že
širší obecenstvo používá telefonu ve větší míře. Jsou to zejména bývalí účastníci, kteří se
nemohou přece jen bez telefonu obejíti.
Meziměstský telefonní styk tuzemský vykazuje v roce 1934 celkem 14, 608. 918 hovo-
rových jednotek a byl jen o 73. 419 hovorových jednotek menší než v roce 1938 (14, 682. 337),
t. j. o 0. 5%. V roce 1933 činil úbytek proti roku 1932 5. 1%, takže v roce 1934 se úbytek
zlepšil o 4. 6%.
Meziměstský telefonní styk mezinárodní zaznamenává v roce 1934 celkem 2, 992. 000
hovorových minut do ciziny a 2, 810. 440 hovorových minut z ciziny. Proti roku 1933, kdy
uskutečnilo se 3, 098. 336 hovorových minut do ciziny a 2, 921. 518 hovorových minut z ci-
ziny, činí úbytek hovorových minut do ciziny 106. 336, t. j. 3. 4% a úbytek hovorových mi-
nut z ciziny 111. 078, t. j. 3. 8%. Protože však rok 1933 vykazoval úbytek proti roku 1932
do ciziny 9'8% a z ciziny 11%, je úbytek v roce 1934 percentuelně značně nižší než v roce
1933 a i nižší než v roce 1932, kdy činil 16. 9%, respektive 17. 3%. Telefonní styk se sou-
sedními státy, vyjímajíc Rumunsko, doznává dalšího poklesu; za to stoupá ve styku s Tu-
reckem, Španělskem, Bulharskem a Holandskem.
Značný pokles zaznamenává zprostředkovací styk mezi cizími státy. V roce 1934 byl
celkový počet hovorových minut 45. 718, t. j. o 10. 245 hovorových minut menší než v roce
1933, kdy činil 55. 963 hovorových minut. Pokles činí tedy 22%.
V roce 1934 opětně ubylo hovorů za vyšší sazby a přibylo hovorů v období slabého
provozu a hovorů novinářských.
362
§ 4a. Československá pošta.
Přírůstek nově zřízených hlavních účastnických a služebních stanic v roce 1934 činí
770 stanic, kdežto v roce 1933 přibylo jen 298 stanic. Hrubý přírůstek účastnických sta-
nic činil v roce 1934 vlastně 946 stanic, neboť současně ubylo 176 stanic služebních. Třeba
ovšem podotknouti, že pražská síť vykazuje sama v roce 1934 přírůstek 1. 656 účastnic-
kých stanic, takže vlastně ostatní sítě vykazují ztrátu 710 účastnických stanic (1. 656
-946), v roce 1933 1. 130 stanic. Správa snaží se stále propagovati zřizování nových
stanic a zabrániti vypovídání starých. Jen tomuto úsilí jest děkovati, že celkový stav
účastnických stanic nezaznamenává efektivní úbytek.
Celkový stav telefonních stanic (účastnických a služebních, hlavních i vedlejších a
soukromých, jež jsou oprávněny ke styku se státní telefonní sítí) byl v roce 1934 menší
o 1. 881 stanic proti roku 1933.
Poštovní správa snažila se jako v předchozích letech i v roce 1934, aby podle finanč-
ních možností rozmnožila počet telefonních služeben. Tak bylo zřízeno 49 telefonních
ústředen hlavních a 19 telefonních ústředen vedlejších a 67 veřejných telefonních hovo-
ren, kromě oněch, jež byly zřízeny u 68 nových ústředen. Z celkového počtu 2. 738 telefon-
ních ústředen v roce 1934 bylo 93 s automatickým provozem.
Jak lze souditi z uvedených statistických údajů, znamená rok 1934 podstatné zlep-
šení proti roku 1932 a 1933, neboť pokles provozu i příjmů jest mnohem menší. Možno
míti tudíž za to, že v roce 1935 bude pokles zastaven vůbec a že v příštích letech nastane
vzestup provozu. Poštovní správa vynasnaží se všemožné, aby tento vzestup umožnila a
podporovala. Snížení tarifů automatických, snížení předplatného v některých třídách,
úprava hovorného v místním styku a snížení meziměstského hovorného v I. hovorovém
pásmu, jakož i zrušení VIII. hovorového pásma jistě přispějí k rozšíření telefonních za-
řízení a telefonního provozu.
V rámci investičního programu na rok 1935 pokračuje se v dostavbě automatických
telefonních ústředen v Aši, Klánovicích, Liberci a v Nitře, dále dochází k rozšíření hlavní
automatické ústředny Praha-Letná v telefonní síti pražské o zařízení pro 1. 000 účast-
nických přípojek, k automatisaci telefonního provozu v Popradu a k rekonstrukci tele-
fonní ústředny v Litoměřicích v manuálním systému.
Kromě toho dojde v roce 1935 ještě ke stavbám nových automatických ústředen
v Senohrabech, Pardubicích, Píšťanech a Uhříněvsi, po případě i ve Strakonicích a k po-
stupné automatisaci ústředen v železné Rudě a v severním úseku skupinové telefonní sítě
brněnské.
Stavební program na rok 1936 obsahuje stavby nebo rekonstrukce jen několika míst-
ních a meziměstských telefonních ústředen, v nichž nezbytnost zajištění řádného telefon-
ního provozu navrhovanými zařízeními jest bezpečně prokázána a hospodářsky výhodná.
V prvé řadě budou dostavěny ústředny, s jichž stavbou bylo nebo bude započato v roce
1935 (zřízení automatické ústředny ve Strakonicích, Píšťanech a Pardubicích, případně
meziměstské ústředny v Pardubicích), dále se počítá s obnovou nebo úpravou těch ústře-
den, k jejichž přemístění má dojíti v roce 1935 (znovuzřízení místní ústředny v Šumperku
a znovuzřízení meziměstské ústředny v Levici a Šumperku).
Do stavebního programu jsou pojaty ještě také rekonstrukce ústředny v Krnově
v manuálním systému a automatisace místní ústředny v Žilině.
V roce 1935 - stejně jako v letech minulých - bylo třeba v prvé řadě provésti
úpravy místních telefonních sítí nepřímo vyplynuvší z právních ujednání, t. j. z výpo-
povědí z dosavadních a nájmů nových vhodnějších místností pro poštovní a telegrafní
úřady, nebo vyplynuvší z přeměny telefonního provozu na samočinný způsob spojování.
Přemístění úřadů vyžaduje v roce 1935 rekonstrukce telefonních sítí ve větším
rozsahu v Bilině, Rakovníku, Puchově, Trenčanských Teplicích, Krupině, Fulneku a Uhří-
něvsi.
úpravy telefonních sítí a případná nutná rozšíření a rekonstrukce svazků spojova-
cích vedení při automatisaci telefonního provozu budou v letošním roce prováděny ve
Zbraslavi nad Vltavou, v Klánovicích, Aši, Nitře a v Popradu. Při automatisaci provozu
prováděné z prostředků "Půjčky práce" dokončuje se i rekonstrukce telefonní sítě libe-
recké a pokračuje se v úpravě telefonní sítě karlovarské.
363
§ 4a. Československá pošta.
Obtíže, vyplývající při zřizování a stěhování telefonních stanic z obsazení účastnic-
kých rozvodů, přetížení tratí, nebo sešlosti starých konstrukcí, jsou v letošním roce od-
straňovány kabelisací vedení a rekonstrukcemi místních sítí ve větším rozsahu v Turnově,
Novém Bydžově, Jičíně, Písku, Pelhřimově, Mladé Boleslavi a Zlíně, k nimž přičleňují se
postupné plánovité dílčí úpravy sítí ve velkých městech: v Plzni, Brně, Bratislavě, v zá-
padní oblasti moravsko-ostravské s Mar. Horami a Svinovem a v břevnovské oblasti
v Praze a na Král. Vinohradech. Etapově se pokračuje v úpravě a obnově telefonní sítě
v Košicích z prostředků "Půjčky práce".
V roce 1936 bude třeba upraviti i telefonní sítě u příležitosti přestěhování poštov-
ních a telegrafních úřadů zvláště v Mělníku, Kralupech nad Vltavou, Říčanech, Ross-
bachu, Lysé nad Labem, Plesné, Králíkách, Šumperku, Vsetíně, Valašských Kloboukách,
Miroslavi, Příboru, Cukmantlu, Levicích, Šuranech, Galantě, Kremnici, Novém Městě nad
Váhom, v Senici, Sečovicích a v Mukačevě.
K těmto stavbám druží se i rekonstrukce těch telefonních sítí, kde se ruční telefonní
provoz nahradí provozem automatickým, zvláště v Teplicích saňově (I. etapa), v Žilině
a v Hrabůvce u Moravské Ostravy.
V etapových úpravách místních telefonních sítí potřebných pro zřizování stanic a
z důvodů obnovy bude v roce 1936 pokračováno i v různých částech Prahy, v Plzni,
v Brně, ve Zlíně a v Bratislavě a budou provedeny rekonstrukce telefonních sítí z těchže
důvodů v Táboře, Komárně a v Parkáni.
Z prostředků "Půjčky práce" bude v roce 1936 dokončena zejména úprava automati-
sované telefonní sítě v Karlových Varech a provedena potřebná rekonstrukce při za-
mýšlené automatisaci telefonního provozu v Pardubicích.
Celostátní zájem vyžaduje, aby v roce 1936 byla telefonem opatřována různá místa
nepoměrně intensivněji, než v letech minulých. Proto v investičním programu pro rok
1936 je na tento pracovní úsek pamatováno částkou přiměřeně zvýšenou. Zmíněný celo-
státní zájem jde ruku v ruce se snahou o popularisaci telefonu na venkove.
částka preliminovaná v rozpočtu na rok 1935 na výstavbu meziměstských telefon-
ních vedení umožní zřízení nejnutnějších telefonních linek Liberec-Frýdlant v Čechách,
Varnsdorf-Velký šenov, Radvanice v Čechách-Teplice nad Metují, Náchod-Nové Mě-
sto nad Metují, Vítkov-Odry a Jáchymov-Abertany.
Kromě těchto staveb bude meziměstská telefonní síť doplněna vhodnými spojkami
v některých krajích, kde se ukázala nutnost zajistiti telefonní spojení novými cestami pro
případ přerušení vedení dosavadních. V roce 1935 byla již provedena velmi naléhavá
stavba meziměstského telefonního vedení Beroun-Rakovník jako část vedení Praha-Ra-
kovník a byla také dokončena výstavba telefonního vedení Příbor-Ružomberok jako část
spoje Praha-Ružomberok.
Československá telefonní dálková kabelová síť měla koncem roku 1934 1. 272 km po-
ložených telefonních kabelů a v letošním roce rozšiřuje se o kabelový úsek Brno-Uherské
Hradiště v délce 78 km, který je prvou částí kabelové trati Brno-Trenčín-Bratislava
a Trenčín-Žilina.
V trati dálkového kabelu Svitavy-Olomouc dokončena byla montáž a pupinisace a
trať byla odevzdána do provozu.
V zesilovací stanici ve Svitavách byla provedena instalace zesilovacích zařízení.
Dálková kabelová síť umožnila další rozmnožení vnitrostátních spojů a zřízení mezi-
národních vedení Terst-Varšava a Praha-Kodaň.
V roce 1935 byla zřízena v dálkových kabelech další superfantomní telegrafní vedení
Brno-Bratislava, Praha-Brno-Moravská Ostrava, Praha-Teplice-Šanov a za použití
vysokofrekvenční telefonie vedení Praha-Bukurešť, Berlín-Bukurešť, Košice-Kluž a
Praha-České Budějovice.
Mezinárodní telefonní styk Československa byl opět rozšířen a to v Evropě o telefonní
styk se Svazem sovětských socialistických republik a v zámoří o telefonní styk s Rhodesií
a Japonskem; jinak byl telefonní styk, dříve již zavedený, dále zlepšován, zejména pak
byl zlevněn telefonní styk s Estonskem a Lotyšskem použitím kratší cesty přes Varšavu.