391

§ 5. Československé státní dráhy.

Z přehledu jsou patrné stále příznivější výsledky, jež v roce 1934 se projevují dalším
zkrácením opravné doby vozidel a menšími udržovacími výdaji na každé vozidlo, kromě
elektrických lokomotiv, u nichž zvětšená spotřeba souvisí s větším poetem vyvažování ko -
lejových motorových vozidel, u nichž přišly v úvahu i práce, jež v době ručeni byly hra-
zeny dodavateli a kromě pluhů nebo podvalníků, u nichž zvětšená potřeba souvisela s na-
hodilými opravami většího rozsahu.

Mírný vzestup procenta vozidel souvisí s menším počtem vozidel v provozu.

392

§ 6. Československé státní dráhy.

A. Místní dráhy, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem před-
nostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

U běž. čís. 30-60 pouze umoření.

393

§ 5. Československé státní dráhy.

*) U běž. čís. 30-50 pouze umoření.

394

§ 6a. Státní lesy a statky.

§ 6a. Státní lesy a statky.

Činnost organisační a personální.

Z důvodů organisačních bylo dnem 1. ledna 1935 zrušeno ředitelství státních lesů a
statků v Brandýse n. L., jehož dosavadní oblast byla přidělena jednak k ředitelství stát-
ních lesů a statků v Liberci, jednak k ředitelství státních lesů a statků v Praze-Bubenči.
Odloučením správních jednotek ve střední, jižní a jihovýchodní Moravě, jakož i správních
jednotek při moravsko-slovenských hranicích, začleněných doposud k ředitelství státních
lesů a statků v Praze-Bubenči a správních jednotek v jihozápadní Moravě, doposud pod-
řízených ředitelství státních lesů a statků v Třeboni, jakož i zrušením inspekce státních
statků v Bratislavě, zřízeno bylo dnem 1. ledna 1935 nové ředitelství v Hodoníně.

Správa nadačních a fondovních statků v Čechách, jež spadá do působnosti minister-
stva zemědělství, byla kromě správy lesů a statků čes. náboženské matice v Nejdku,
která zůstala u ředitelství libereckého, soustředěna u ředitelství státních lesů a statků
v Praze-Bubenči.

V Brandýse n. L. byla pak zřízena lesní taxační kancelář státních lesů, která zatím
pracuje pro ředitelství pražské, liberecké a ředitelství školního lesního statku Kostelec
n. Č. Lesy, jež bylo ke studijním účelům propůjčeno vysoké škole zemědělského a lesního
inženýrství v Praze.

Vláda republiky československé ve schůzi konané dne 26. dubna 1935 schválila novou
systemisaci služebních míst v podniku "Státní lesy a statky". Tato systemisace je revisí
systemisace z roku 1928, jakož i jejím doplněním, zvláště pokud jde o statky převzaté
v postátňovací lesní akci do správy ministerstva zemědělství (ústředního ředitelství stát-
ních lesů a statků) až po schválení systemisace z roku 1928. Proto teprve v důsledku
této nové systemisace služebních míst v podniku bude možno zařaditi asi 800 zaměst-
nanců do služebního poměru podle služebního řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy
a statky", kteří převážně byli převzati do služeb podniku následkem postátňovací akce
prováděné ještě po schválení systemisace dřívější. Toto zařadění bylo z větší části prove-
deno sice již v roce 1935, ale dodatečné práce spojené s tímto převodem, jako na příklad
vyřízení námitek proti zařadění, vyřešení otázek pensijních, převody prémiových reserv,
zvýší běžnou agendu podniku i v roce 1936.

úsporná činnost, jak na osobních, tak i věcných nákladech správních vyvíjí se v inten-
cích činnosti předcházejících let, kdy byly vykázány na těchto položkách, kromě účinů pla-
tových srážek, pozoruhodné úspory. Postupným úbytkem zaměstnanců, jež váží služební
místa dočasně systemisovaná, která jejich odchodem zaniknou, budou osobní náklady při-
vedeny na míru, s níž systemisace počítala.

V příštím roce bude možno přikročiti již k propracování organisačního řádu a in-
strukcí.

Lesní hospodářství a průmyslové závody lesní.

Nepříznivé cenové i odbytové poměry na domácím i zahraničním trhu dřevním, trva-
jící již od roku 1930 a způsobující pasitivu lesního hospodářství a lesního průmyslu pod-
niku "Státní lesy a statky" nedoznaly v roce 1935 zlepšení, takže i v tomto roce potíže
v provozu lesního hospodářství a lesního průmyslu znemožnily rozvinutí lesních prací na
normální a potřebnou míru.

Pro nedostatek finančních prostředků nebylo možno v dostatečné míře prováděti za-
lesňování rozsáhlých kalamitních holin z posledních let, jakož i vylepšování a čištění kul-
tur již založených.

Z těchže důvodů nebylo také možno prováděti a udržovati výstavbu lesních cest,
udržovati a doplňovati provozní zařízení a stavby, jakož i provozní inventář v takové míře,
jak by i při omezeném provozu bylo zapotřebí a bude nutno nedostatky zanechané v těch-
to létech nákladně zlepšovati v létech příštích.

395

§ 6 a. Státní lesy a statky.

Odbyt dříví a dřevařských výrobků na domácím trhu je nedostatečný v důsledku stále
trvající značné nezaměstanosti v našem státě. Vývozu dříví a dřevařských výrobků do
jiných států staví se pak v cestu mnohdy nepřekonatelné překážky. Především jsou to
autarkické snahy států dřevo dovážejících, dále všeobecná světová hospodářská deprese,
neurovnané poměry cenové v důsledku nejistoty měnové a pod. V mnohých případech Je
možný vývoz dříví a dřevařských výrobků jen cestou kompensační, která je ovšem pro
vývozce dříví velice obtížná a značně nákladná.

Z těchto důvodů není proto možno těžiti ve státních lesích plný předepsaný roční etát
pro domácí spotřebu a vývoz, resp. podle příslušného vládního nařízení nejvýše 60% roč-
ního etátu pro domácí spotřebu. Skutečná těžba ve státních lesích v roce 1935 určená pro
domácí spotřebu i vývoz dosahuje v celku pouze 66'48% pro rok 1935 předepsaného etátu
(v roce 1934 bylo těženo 70'33% pro rok 1934 předepsaného etátu).

V číslicích jeví se těžba dříví ve státních lesích v roce 1935 takto:

Převážná část těženého dříví je prodávána na domácím trhu; zbytek pak z části zpra-
cován (pilařská kulatina) ve vlastní režii na státních pilách, z části pak vyvážen přímo
do ciziny.

Ceny dříví, a to zvláště kulatiny, drží se až na některé výjimky na výši loňských
cen. Zásluhu o to má Čsl. lesní syndikát, v němž je členem i podnik "Státní lesy a statky"
prostřednictvím československé ústřední prodejny dříví a. s. v Praze. Pouze v některých
případech, zvláště při dříví, resp. kulatině horší jakosti (na př. jedlové), anebo dříví
v oblastech vzdálenějších bylo nutno od případu k případu povoliti poněkud nižší ceny
oproti cenám roku loňského.

V situaci československého dřevařského trhu má velký význam utváření se vývozu
dříví a dřevařských výrobků, neboť Československo vykazuje i při normální domácí spo-
třebě přebytek dříví a je tedy státem dřevo vyvážejícím.

Největší důležitost pro odbyt československého dříví do ciziny má především Německo
a Maďarsko. Avšak vývozní možnosti do těchto dvou států se poslední dobou stále horší.
Při poslední úpravě platebního styku československo-německého a při sjednání dohody
o výměně zboží mezi ČSR a Německem v listopadu 1934 byly s Německem sjednány do-
vozní kontingenty na dříví a dřevařské výrobky.

Při tomto jednání nebylo při nejlepší vůli možno dosíci takového poměru mezi jednot-
livými kontingenty, který by byl - zvlášť pokud se týče jehličnatého řeziva - českoslo-
venskému dřevařskému hospodářství vyhovoval. Také i výše stanovených ročních kontin-
gentů případné i kontingentů dodatkových, sjednaných při únorovém zasedání příslušných
vládních komisí, československé a německé, je pro československé dřevařské hospodářství
nepostačující.

O významu Maďarska pro odbyt československého dříví možno si učiniti nejlépe obraz
z níže uvedených dat. V létech 1928-1934 jsme vyváželi do Maďarska dříví celkem: