384

§ 5. Československé státní dráhy.

Obnovy železničního svršku je zamýšleno nadále uskutečňovati v mezích víceletého
programu obnov železničního svršku, který předvídá pro jednotlivá léta obnovy svršku, seč
jen možno, ve větším rozsahu než v letech minulých. Tímto programem má býti umožněno
plánovité vybudování některých důležitých tratí pro větší výkonnost, t. j. pro zvýšenou
rychlost i pro úplnou nebo co největší možnou přechodnost a využití vozidel, a tak usnad-
něna soutěž jak se železnicemi sousedních států, tak i s dopravou po silnici. Prováděním
obnov železničního svršku ve větším rozsahu se též usnadní a zhospodární jeho udržování.
Kromě toho plánovitými obnovami v delších úsecích a na menším počtu pracovních míst
zhospodární se i práce obnovovací a zmírní rušení vlakové dopravy těmito pracemi.

Největší dovolená rychlost jízdy byla zvýšena na řadě tratí; rovněž i největší dovolený
tlak kol vozových byl na některých tratích zvýšen.

Na velmi četných tratích byla mimo to povolena přechodnost výkonnějších strojů s vět-
šími nápravovými tlaky než na nich dosud užívanými, zvláště však na tratích Praha-Česká
Třebová-Břeclav a Česká Třebová-Petrovice u Bohumína přechodnost strojů řady 387'0 se
zvýšeným nápravovým tlakem, jež jsou nyní nejtěžšími stroji u nás užívanými.

Kromě toho byly vydány směrnice pro přechodnost výkonnějších (vlakových) strojů na
vlečky s malými poloměry oblouků.

Mimo to se připravuje zvýšení největší dovolené rychlosti jízdy, největšího dovoleného
tlaku kol vozových a přechodnost strojů se zvýšenými nápravovými tlaky ještě na někte-
rých dalších tratích.

Program investičních staveb provozních na rok 1936 obsahuje
jednak provozní stavby podniku ČSD, jednak stavby, které z celostátních důvodů mají slou-
žiti k doplnění celé železniční sítě, a to nejen na státních drahách, ale i na soukromých dra-
hách ve státním provozu. S většinou stavebních prací v programu obsažených bylo již začato
v roce 1935 příp. v letech předchozích a jde tedy o jejich pokračování nebo dokončení. Nové
práce do programu zařaděné jsou nutné v zájmu bezpečnosti a hospodárnosti provozu.

Tak bude pokračováno ve stavbě traťových spojek, jakož i ve stavbě druhých kolejí,
zejména na trati Břeclav-Brno, Brno-Německý Brod-Čáslav, Brno-Veselí n. Mor., Hra-
nice-Horní Lideč, Vrútky-Hor. Štubňa, Hronská Breznica-Zvolen, Žilina-Vrútky a Vý-
chodná-Batizovce.

Rovněž bude pokračováno v přestavbě tratí a stanic na zvýšenou výkonnost, jakož
i v přestavbě a rozšíření důležitých větších i menších stanic v obvodu celé železniční sítě.

V oboru stavby a výměny kolejových vah byl proveden pětiletý sanační program
a bude třeba nadále tento stav udržovati nebo doplňovati konstrukcemi, ježto přirozeným
opotřebováním stávají se neschopnými, případně nerentabilní váhy bez náhrady rušiti.

Bude pokračováno v soustavném zesilování resp. vyměňování ocelových mostních kon-
strukcí a v přestavbě mostů na hlavních tratích Plzeň-Cheb, Praha-Chomutov a mostů
v obvodu Velké Prahy, aby bylo umožněna přechodnost nových těžkých lokomotiv, jakož
i zvýšena pojízdná rychlost.

Bude též pokračováno ve stavbě náhradných nadjezdů nebo podjezdů za zrušené pře-
jezdy na křižovatkách důležitých železničních tratí a silničních komunikací, a to podle
programu, projednaného v meziministerské investiční komisi a schváleného vládou.

V oboru stavby nových drah byla stavba hlavní dráhy Handlová
-Horní Štubňa o délce 18 547 km dokončena v roce 1931 a veřejný provoz na ní
byl zahájen 20. prosince 1931. V roce 1935 ukončí se veškeré administrativní i účetní práce.

Stavba hlavní dráhy červená Skala-Margecany provozně 92'663
km dlouhé, byla v dílčí trati z červené Skaly do Telgártu o provozní délce 5'474 km ode-
vzdána veřejné dopravě 1. října 1933 a druhá část z Telgártu do Ladové Jaskyně o pro-
vozní délce 14'120 km dne 28. září 1934.

V druhém stavebním oddílu z Ladové Jaskyně do Vondrišelu, 32 km dl., byly v roce
1935 zadány zbývající práce ve stavebním úseku č. 6. a 7. Ve stavebním úseku č. 4. a 5.
rozvinou se práce tak, aby část trati z Ladové Jaskyně do Mlýnků (km. 20'1-30'5/6)
mohla býti podle programu odevzdána veřejnému provozu 1. prosince 1935. V roce 1936

---

385

§ 5. Československé státní dráhy.

rozvinou se plně práce ve stavebním úseku č. 6. a 7., budou ukončeny práce na želez-
ničním spodku v celém II. oddílu, položen železniční svršek, budou provedeny pozemní
stavby ve stanicích a na trati a část trati z Mlýnků až do Vondrišelu (km 30. 5/6-52. 00)
bude odevzdána veřejné dopravě počátkem druhé poloviny roku.

Stavba III. stavebního oddílu z Vondrišelu do Margecan, 40 km dlouhého, byla za-
hájena v roce 1933. V roce 1935 rozvinou se stavební práce v celém stavebním oddílu.
Byla zadána stavba železniční spojky u Margecan. Byl dohotoven pochozí a zadávací ope-
rát 12. stavebního úseku. Stavba bude rozepsána a zadána. Budou dokončeny veškeré
práce na železničním spodku v 10. a 11. úseku a event. i 12. úseku a na spojce u Mar-
gecan. Na této části bude zahájena veřejná doprava v listopadu 1935. V roce 1936 do-
končí se veškeré práce na železničním spodku a pozemních stavbách, a část trati z Von-
drišelu do Mníšku n. H. bude odevzdána veřejné dopravě počátkem druhé poloviny roku,
čímž celá dráha z červ. Skaly do Margecan bude v provozu. Za veškeré přípravné práce
a stavební práce na celé dráze červená Skala-Margecany bylo od zahájení prací až do
konce roku 1934 vydáno celkem 157. 661. 500 Kč.

V roce 1934 byl ukončen výkup pozemků a práv dráhy presidenta Masa-
ryka Vsetín-B y l n i c e a proveden knihovní pořádek. Do konce roku 1934 bylo vy-
dáno na stavbu této dráhy 151, 042. 900 Kč.

Dráha Veselí n. M. -Nové Město n. Vah. V roce 1935 bude dokončen
knihovní pořádek a provedeny dodatečné úpravy a opatření na trati podle výsledku po-
chozího řízení, vykonaného v roce 1934. Do konce roku 1934 bylo vydáno na stavbu této
dráhy celkem 285, 257. 600 Kč.

Dráha generála Štefánika, zprostředkující spojení se se-
verním Slovenskem Púchov n. Váh. -Horní Lideč. Celá trať byla roz-
dělena na 5 stavebních úseků. V roce 1935 byl dokončen pochozí operát pro celou trať a
podroben úřednímu řízení. Dokončen zadávací operát, stavba rozepsána veřejnou soutěží
a zadána. Na celé trati se rozvinou postupně stavební práce tak, aby stavba této dráhy
byla podle programu dokončena v roce 1936 a dráha odevzdána veřejnému provozu na
konci roku 1936 - nejpozději na počátku roku 1937.

Za veškeré dosud vykonané práce na stavbě této dráhy bylo vydáno do konce roku
1934 708. 500 Kč.

D r á h a Zlaté Moravce-Zbehy asi 32'1 km dlouhá. Pro tuto novou dráhu
bylo započato s přípravnými pracemi v roce 1935. Pracuje se na povšechném i detailním
projektu a zadávacím operátu. V roce 1936 bude pokračováno na přípravných pracech,
bude dohotoven zadávací operát a stavba bude zadána. Vlastní stavební práce budou za-
hájeny počátkem druhé poloviny roku 1936.

Spojovací dráha ze Světlé n. S á z. na dráhu Praha-P l z e ň, asi -
122'4 km dlouhá. S přípravnými pracemi bylo započato v roce 1935. Byla provedena ge-
nerální studie rekonstrukce trati ze Světlé n. Sáz. přes Čerčany do Vrané n. Vlt. a nové
trati z Vrané n. Vlt. do Dobřichovic. V roce 1936 bude pokračováno v přípravných pra-
cech a bude vykonáno event. úřední řízení, t. j. revise trasy, staniční komise a politická
pochůzka některé části trati.

Dráha Humpolec-P a c o v, asi 34 km dlouhá. V roce 1935 byla provedena po-
všechná studie a bude vyhotoven generální projekt.

Dráha Banská Bystrica-Diviaky se spojkou na Horní
Štubňu, o délce asi 45'5 km. V roce 1936 bude pokračováno v přípravných pracech,
bude dohotoven generální i detailní projekt a podroben úřednímu řízení. Rozhodne se
o výsledku těchto řízení, a bude přikročeno k zahájení stavebních prací.

Spojka u Žabokrek, dlouhá asi 700 m. V roce 1935 bude vypracován detailní
projekt a podroben úřednímu řízení. Rozhodne se o výsledku tohoto řízení a udělí sta-
vební povolení. V roce 1936 bude proveden železniční spodek a upravena železniční pláň.

Do konce roku 1934 bylo celkem vystavěno a veřejnému provozu odevzdáno 177'302
km a ve stavbě je 100'930 km nových tratí.

Od účinnosti zákona č. 235/1920 Sb. z. a n. bylo na stavbu nových drah do konce
roku 1934 vydáno 819, 291. 500 Kč,

26

---

§ 5. Československé státní dráhy.

Služba dopravní a zabezpečení dopravy.
Osobní doprava.

Rozmnožení vlakových km v osobní dopravě je výhradně v provozu motorovém, kde
počet ujetých vlak. km stoupl téměř se 14 mil. v roce 1933 na 19 milionů v roce 1934, tedy
o 38'65%, kdežto v parním provozu nastal úbytek se 69 mil. vlak. km v roce 1933 na 68
mil. v roce 1934, tudíž o 1'83%.

Jako dosud, tak i nadále se snaží správa ČSD vyrovnati úbytek na příjmech aspoň
částečně pokračováním v zhospodárnění provozu. Děje se to zejména přizpůsobením sou-
prav vlaků počtu cestujících a přeměnou provozu parního na levnější provoz motorový.

V roce 1936 bude v celku zachován jízdní řád, platný od 15. května 1935.

Nákladová doprava.

Pravidelná doprava nákladová je udržována jen v nejnutnější míře. Všechny vý-
kyvy dopravy jsou obstarávány vlaky od případu k případu zaváděnými a tím dosahuje
se také hospodárného využití všech náležitostí.

Všechny nákladní vlaky s výjimkou vlaků posunovacích jsou již průběžně bržděny.

Racionalisace provozu.

Zjednodušený způsob dopravy zaveden byl v roce 1934 na dalších osmi tratích, takže
jest tímto způsobem dopravováno celkem na 159 tratích o celkové délce 4. 157 km. Do-
sažené úspory jsou trvalého rázu.

Částečné oživení provozu nezůstalo bez vlivu na potřebu staničního personálu stano-
venou v roce 1933, která se proto u některých služeben celkem nepatrně zvýšila.

Služba vozová.

Osobní oboz ČSD a drah soukromých ve státním provozu, čítajíc v to trati úzko-
rozchodné, v počtu 12. 066 vozů snížil se od 1. ledna 1935 o 121 vůz. Ve stavu náklad-
ního obozu nastal rovněž úbytek o 1. 713 vozů a poklesl tím celkový jeho stav na 95. 223
vozy.

Pohotovost osobního obozu byla pro požadavky osobní dopravy za podzimního a zim-
ního období 1934/1935 velmi uspokojující; při normální dopravě bylo nutno ponechati
značný počet, jmenovitě vozů osobních, v klidu. Za letních měsíců, zejména za zvýšené
osobní frekvence, jeví se sice občasně a ojediněle zvýšená potřeba nad pohotový stav
osobního obozu, jest však vyrovnávána vhodnými disposicemi dopravními a dodávkou
účelně zařízených vozů náhradních z nákladního obozu.

Nákladní oboz převyšuje při trvající tísnivé hospodářské situaci doposud značným
počtem vozů jeho potřebu, byť i v rozsahu mnohem mírnějším než v letech předchozích.
Přebytky vozů v různých stanicích nebyly úkazem ojedinělým ani za zvýšené podzimní
přepravy v roce 1934.

V roce 1934 dosáhl počet celovozových nákladů na čsl. státních drahách výše 4 mil.
445. 237 a na všech tratích v ČSR. 4, 479. 823 vozy, čítajíc v to i vozy soukromé. Jelikož
od počátku roku 1935 možno znamenati další, sice ponenáhlý, avšak trvalý vzestup ná-
kladní dopravy a tím i zvýšený počet celovozových zásilek, lze s určitostí předpokládati
- potrvají-li tyto poměry i nadále - že počet naložených celovozových nákladů v roce
1935 předčí opětně jejich výši z roku předchozího.

Občasným obtížím s dodávkou vozů o značné délce, nosnosti nebo ložného prostoru
čelí železniční správa přistavováním vhodných vozů jiných druhů a cizích vozů, nebo růz-
nými opatřeními rázu tarifně administrativního. K zjednodušení poděje celovozových zá-
silek a k urychlení dodávky potřebných vozů přispělo velmi značně další rozšíření pravo-
moci stanic, ve vyřizování objednávek vozů, opětná úprava obsluhy a provozu na vlečkách
a složištích a trvalé ponechání normálních lhůt vykládacích a nakládacích beze změny. Ke

---

387

§ 5. československé státní dráhy.

zvýšení pohotovosti obozu a k zrychlení jeho oběhu velmi přispívá pokračování ve vy-
bavení nákladního obozu průběžnou brzdou a všestranné úsilí o všeobecné zrychlení do-
pravy.

Pro zvýšení zájmu o železniční dopravu byly nadále ponechány v platnosti velmi
značné úlevy při účtování poplatků za zdržení vozů a veškerá opatření, usnadňující styk
ve věcech služby vozové. Jejich účinnost je nepřetržitě sledována a získané zkušenosti jsou
podkladem pro jejich další zlepšení.

Zabezpečení dopravy, zařízení telegrafní a telefonní.

V roce 1936 bude pokračováno ve stavbách, rekonstrukcích a doplňování zařízení za-
bezpečovacích a dorozumívacích, aby byla zvyšována bezpečnost dopravy, získány bezpeč-
nostní podmínky pro zvyšování jednak rychlosti vlaků, zejména při průjezdech stanicemi,
jednak výkonnosti tratí co do počtu vlaků, a aby bylo dosaženo úspor na provozních vý-
dajích. Při tom bude přihlíženo také k nutné jednotnosti zařízení, o kterou usiluje správa
ČSD již od převratu.

Zabezpečovací zařízení budou nově zřízena, doplněna, případně upravena v řadě dal-
ších stanic a v některých stanicích budou dosavadní zabezpečovací zařízení obnovena resp.
upravena.

Na hlavních rychlíkových tratích Bratislava-Břeclav a Bohumín-Přerov bude po-
kračováno v doplňování oddílových návěští předvěstmi. Dále bude pokračováno v rekon-
strukci traťového zabezpečovacího zařízení na trati Leopoldov-Žilina, a to se zřetelem na
ekonomické sloučení se službou závorářskou.

Obsluha cestních závor ve větším měřítku bude upravena na 4 přejezdech, při čemž
závory budou obsluhovány buď ze sousedních stanovišť nebo stanic.

Bude pokračováno ve zřizování telefonů, které se v provozu železničním velmi osvěd-
čily. Mimo to bude pokračováno ve zdvojování vedení telefonních linek na tratích, aby bylo
dosaženo spolehlivějšího a lepšího dorozumění všech zapojených telefonních stanic. Po ad-
ministrativní stránce byly uskutečněny tyto všeobecně prospěšné změny: přijímání a do-
ručování soukromých telegramů v rychlovlacích a ve vlacích spěšných, přijímání i mimo
úřední hodiny takových telegramů, které se týkají přivolání zdravotní pomoci, jako opa-
tření při automobilových a leteckých nehodách a při poruchách elektrovodních sítí; při ne-
hodách leteckých a automobilových lze se dovolati pomoci i ze železničních zastávek
a strážních domků.

Aby byly získány vlastní zkušenosti pro zavedení nových pomůcek železniční zabez-
pečovací techniky, případně aby byly získány podklady pro rozhodnutá o nových rekon-
strukcích, kterými by bylo lze nynější zařízení nejen zdokonaliti, ale i dosáhnouti další
úspornosti, jsou konány pokusy s různými zařízeními. Tak na příkl. s novým zařízením
elektromechanickým, které zamezuje přestavení výměn, jsou-li obsazeny vozidly, dále s no-
vými pákami trojpolohovými, se zařízeními k automatickému přenášení návěštních zna-
mení na vlak, s kmitavými bílými světly pro znamení "volno" u signálů s hustě zastave-
ným okolím nebo nepříznivým pozadím a pod.

Dále je studována i řada otázek zabezpečovací techniky týkajících se dalšího zvýšení
bezpečnosti dopravy, příp. ekonomisace provozu a udržování pomůcek k zabezpečení tech-
niky železniční.

Silniční doprava automobilová.

Dnem 1. ledna 1935 dosáhl počet autobusů 668, autobusových linek bylo 287 o délce
7. 702 km, počet ujetých autobusových km činil 18, 189. 910. Perlustrací, která byla prove-
dena v roce 1934, byl počet linek snížen o jednu proti roku 1933, délka linek byla však
zkrácena o 116 km.

Podle zkušeností získaných po sloučení poštovního autobusového provozu s kmenovým
autobusovým provozem byla připravena definitivní organisace automobilního provozu.
Rovněž byl již vládě předložen návrh na systemisaci služebních míst automobilního pro-

25*

---

388

§ 5. Československé státní dráhy.

vozu a na sjednocení personálních poměrů personálu, převzatého z bývalého poštovního
provozu, s personálními poměry kmenových zaměstnanců ČSD.

Pokud jde o zřizování nových linek, bude i nadále postupováno s největší opatrností,
a takovéto linky budou zřizovány jen tehdy, bude-li po předchozím zkušebním provozu
možno očekávati jejich rentabilitu.

Služba vozební.

A. Parní provoz.

Výkony: V roce 1934 stoupl celkový výkon proti roku 1933 ve strojových km
na 149, 803. 438, t. j. o 0'5% v 1000 hrubých tunových km na 27, 393. 863, t. j. o 5'5%.
Střední zatížení na 1 stroj, km zvýšilo se se 174 tun na 183 tuny, t. j. o 6. 3%.

Od počátku roku 1935 se poměry ve srovnání se stejným obdobím roku 1934 opětně
dále zlepšily. V lednu stoupl výkon ve stroj, km o 4. 1%, v únoru o 3'1%, v březnu o 1'5%.
Výkon v 1000 hrtkm stoupl ještě příznivěji, a to v lednu o 12%, v únoru o 7'6%, v březnu
o 1'52%. Tento příznivější výkon v 1000 hrtkm projevuje se i ve zvýšení středního zatí-
žení na strojový km. Střední zatížení na 1 stroj, km jest v lednu vyšší o 7. 5%, v únoru
o 4'1% v březnu o 0. 56%.

Příznivějšího vytížení vlaků parního provozu bylo dosaženo oživením nákladní dopro-
vy a pokračujícím rozšiřováním kolejového provozu vozidly se spalovacím motorem, kte-
rými se nahrazovaly především parní osobní vlaky s malou frekvencí.

Lokomotivy. V roce 1934 byl poměrně značný počet lokomotiv remisován.
Byly to většinou stroje nákladní. Průměrný počet remisovaných strojů činil 14'16% celko-
vého stavu lokomotiv. Nových lokomotiv bylo dodáno 6, a to pro rychlovlaky a těžké
zrychlené osobní vlaky. Zrušením ubylo 37 lokomotiv méně výkonných. Dnem 31. prosince
1884 měly ČSD celkem 4167 parních lokomotiv. Na rok 1935 byly objednány 4 stroje řady
486. 0 a 1 stroj řady 475. 0, dále 6 strojů řady 464. 0 a 2 stroje řady 387. 0.

Na rok 1936 hodlá státní správa objednávati opět jen rychlíkové a osobní stroje pro
horské trati. Uvolněných tím strojů ř. 354. 1 bude použito na rovinných tratích, kde se po-
ciťuje jejich nedostatek.

Za účelem dalšího zlevnění provozu pokračuje se v provádění rekonstrukce vhodných
strojů sdružených a strojů na páru nasycenou, na stroje dvojčité s parou přehřátou a dále
v normalisaci vozidlových součástek.

Spotřeba provozního materálu. Následkem mírnější zimy v roce 1934
a též v důsledku dalšího zvýšení dozoru na spotřebu materiálu v provozu poklesla spotřeba
normálního paliva na 1 stroj. km se 24'2 kg na 23'2 kg, t. j. o 4'1%, při čemž spotřeba na
1000 hrtkm se snížila, hlavně příznivějším vytížením vlaků se 138'9 kg na 126'8 kg, t. j.
8'70/0.

Spotřeba normálního maziva na 1 stroj, km klesla se 46'1 g na 41'8 g, t. j. o 9'3%. Je
to nejnižší spotřeba od roku 1919 a je ještě o 1'5 g nižší, než jaké bylo dosaženo u býv.
rakouských státních drah v roce 1912.

V lednu 1935 poklesla spotřeba normálního paliva proti minulému roku na 1 stroj, km
o 0'4% na 1000 hrtkm o 7'l% v únoru stoupla na 1 stroj, km o 0'8%, na 1000 hrtkm
klesla o 3'5%. v březnu pak následkem větší zimy stoupla na 1 stroj, km o 2'97%, na 1000
hrtkm o 2'6%. Spotřeba normálního maziva poklesla proti roku 1934 v roce 1935 v lednu
o 5'2% v únoru o 1. 8%, v březnu o 3'27%.

Výtopenská služba. Koncem roku 1934 byla odevzdána do provozu nová vý-
tonna v Čes. Třebové. Na stavbě výtopny v Libni byly dokončeny zemní práce, a v Chomu-
tově, v Duchcově, v Rumburku a v Jičíně byl rozšířen výtopenský obvod. V Bohumíně bylo
pokračováno v rozšiřovacích pracích pro sloučení vozební služby. Provedeny nebo zahájeny
byly stavby osmi nových garáží pro kolejová vozidla se spalovacím motorem a 1 lokomo-
tivní remisa byla upravena na garáž. Zřízeno bylo 8 čerpacích stanic pro pohonné látky
a zelektrizován "pohon 11 vodáren,

---

389

§ 5. Československé státní dráhy.

Tlaková brzda. V roce 1934 bylo vystrojeno 120 lokomotiv, 122 osobních a
5. 939 nákladních vozů tlakovou brzdou a 1. 500 vozů potrubím tlakové brzdy. V roce 1935
bude vystrojením dalších 10 lokomotiv a 1. 018 vozů tlakovou brzdou celý program ukončen.

B. Motorový provoz.

Výkon kolejových vozidel s výbušným motorem se zvýšil v roce 1934 na 19, 847. 702 km,
t. j. o 39% a v 1000 hrtkm na 506. 946, t. j. a 52'5%. Koncem roku 1934 bylo ve stavu 155
motorových vozů, 237 kolejových autobusů, 6 vozíků pro dopravu novin a 7 lokotraktorů.
Na rok 1935 bylo objednáno 20 motorových vozů, 2 čtyřnápravové motorové vozy
úzkorozchodné, 20 kolejových autobusů, 2 čtyřnápravové motorové vozy nákladní a 132
přípojných vozů k vozům motorovým.

Aby bylo dosaženo zvláště rychlého spojení důležitých středisk mezi sebou, příp. s lá-
zeňskými místy, zamýšlí železniční správa objednati 2 motorové vlaky (spojené jednotky)
pro rychlost 130 km/hod. Vlaky tyto budou vybaveny tak, aby vyhověly i zvýšeným po-
žadavkům cestujících.

K doplnění motorového provozu na tratích, kde se motorisace vzhledem k místním po-
měrům plně osvědčila, bude objednáno 7 čtyřnápravových motorových vozů, 7 dvounápra-
vových motorových vozů, 27 kolejových autobusů, 25 přípojných vozů řady Clm a 18 pří-
pojných vozů řady CDlm.

Čtyřnápravové a dvounápravové motorové vozy dnešní konstrukce jsou zdokonalovány,
aby i při vysokých rychlostech měly co možno klidný chod a poskytovaly též co největší
pohodlí. Aby bylo dosaženo úspor, uvažuje se o rekonstrukci 9 motorových vozů řady 131. 0.

C. Elektrický provoz.

Výkon elektrických vozidel poklesl ve strojových km na 952. 839, t. j. o 7'7%, v 1000
hrtkm na 52. 322, t. j. o 12'3%. Nové lokomotivy a motorové vozy nebyly objednávány.
Koncem roku 1934 bylo ve stavu 24 elektrických lokomotiv a 12 elektrických motorových
vozů.

D. Služba osvětlovací, vytápění vozů.

Osvětlování stanic. Koncem roku 1934 bylo celkem již 1. 078 stanic a zastá-
vek elektricky osvětlovaných s úhrnným počtem asi 85. 000 instalovaných žárovek.

Osvětlování vozů. Podle stavu k k 1. lednu 1935 jest celkem 4. 648 vozů s elek-
trickým osvětlením, počítajíc v to i přípojné vozy pro lokální a motorový provoz. Na zlep-
šení elektrického osvětlování vozů se neustále pracuje. Uvažuje se na příklad o zvětšení
výkonu osvětlovacích dynam a o použití křišťálových skel vnitřně opalisovaných pro sví-
tidla.

V oboru plynového osvětlování vozů jest sledována další racionalisace oběhu přeprav-
ních vozů na plyn přípravou vhodných opatření. Pro plynové osvětlování vozů bylo v roce
1934 vyrobeno v plynárnách na olejový plyn v Plzni a v Praze celkem 362. 072 m3 plynu.
Mimo to bylo odebráno 296. 915 m3 zemního plynu v jímací stanici ve Vlkoši-Kelčanech.

Vytápění vozů. V roce 1934 bylo vybaveno 8 kursovních vozů řady ABa zaříze-
ním pro elektrické vytápění.

E. Opatřování materiálu.

Ceny většiny materiálií poklesly nebo zůstaly na stejné výši jako v předchozím roce.
Cena dříví se poněkud zvýšila, a to především v důsledku zřízení dřevařského syndikátu.
Ceny minerálních olejů a pohonných látek stouply počínajíc 20. dubnem 1935 následkem
zvýšení spotřební daně z minerálních olejů podle zákona ze dne 12. dubna 1935 č. 78 Sb.
z. a n.

---

390

§ 5. Československé státní dráhy.

Potřeba pohonných látek stoupá, zejména značně stoupla potřeba plynového oleje k po-
honu většího počtu nově do provozu zařaděných motorových vozidel, opatřených motory
Dieselovými.

Na rok 1934 bylo smluvně zajištěno 3, 642. 800 tun uhlí za cenu 380, 685. 000 Kč a 50. 400
tun speciálních druhů uhlí. Celkem bylo dodáno však v důsledku větší objednávky s použi-
tím opce 3, 876. 980 tun uhlí a 47. 223 tun speciálních druhů uhlí. Při zadávce uhlí na rok
1935 dosaženo bylo pro celoroční smluvní množství 3, 594. 200 tun uhlí pro provoz a za-
městnance a 49. 230 tun speciálních druhů uhlí proti roku 1934 snížení ceny celkem
o 17, 368. 000 Kč, t. j. o 4'5%. Zásoby uhlí se zvýšily v důsledku objednávky plus opce 1934
a činily k 1. lednu 1935 asi 380. 000 tun, což odpovídá 47denní spotřebě. Tyto zásoby budou
postupně sníženy na předepsanou minimální výši (na 30 dnů).

Zavedená centralisace nákupu materiálu a inventáře se podle získaných zkušeností
dobře osvědčuje.

Služba dílenská.

Organisační činnost ve službě dílenské a úsporná opatření posledních let zračí se ve
vývoji význačnějších dat, jež uvedena jsou od účinnosti zákona podnikového v tomto pře-
hledu:

		V roce:
		1925	1926	1927	1928	1929	1930	1931	1932	1933	1934
	parních lokomotiv..	22. 9	22. 1	20. 7	21. 0	20. 7	19. 5	18. 6	15. 7	14. 4	15. 6
	elektr. lokomotiv....	-	-	-	-	-	-	24. 2	20. 8	16. 0	16. 2
	motorových vozidel .....	-	-	-	-	-	-	25. 6	23. 1	22. 4	25. 5
	osobních, poštovních, služeb-
	ních vozů ........	13. 4	13. 4	9. 7	9. 2	10. 7	8. 3	8. 6	7. 9	7. 8	7. 8
	nákladních vozů .....	8. 1	4. 8	6. 7	4. 6	5. 4	3. 6	4. 5	4. 5	5. 2	5. 4
	hlavní oprava parních loko-
	motiv .........	138. 0	119. 5	99. 9	94. 8	83. 7	83. 3	83. 1	707	67. 0	55. 0
	vyvažování parních lokomotiv	46. 0	43. 3	38. 3	37 7	37. 7	34. 2	34. 5	33. 7	30. 0	27. 9
	občasné prohlídky osobních
	vozů	57. 0	23. 9	19. 0	18. 1	17. 3	17. 2	15. 9	14. 1	13. 2	12. 4
	občasné prohlídky nákladních
	vozů .........	17. 0	12. 8	8. 8	8. 6	7. 2	6. 9	6. 4	5. 7	5. 2	4. 9
	1 parní lokomotivu..	77. 000	78. 904	75. 713	77. 487	85. 990	82. 717	72. 342	67. 418	65. 867	60. 791
	1 elektrickou lokomotivu	-	-	-	12. 968	50. 262	70. 078	46. 844	39. 452	48. 380	51. 455
	1 motorové vozidlo...	25. 753	20. 997	28. 412	40. 536	42. 945	53. 407	49. 715	37. 545	34. 928	35. 133
	1 osobní vůz ........	12. 907	12. 698	12. 257	12. 016	13. 469	13. 713	12. 407	10. 795	9. 220	8. 516
	1 nákladní vůz ......	1. 778	1628	1. 565	1. 559	1. 656	1. 631	1. 335	1. 222	1. 103	966
	1 pluh nebo podvalník..	889	1. 846	885	804	995	653	1. 078	628	567	992
	1 silniční autobus...	-	-	-	3. 159	20. 580	21. 572	17. 836	14. 283	18953	17. 338
	1 nákladní automobil....	-	-	-	-	-	-		2. 860	4. 647	5. 981