7
nedošlo k dalšímu zavírání podniků, které by mě-
lo v zápětí zvýšeni dnes již značné nezaměstna-
nosti jihočeského dělnictva.
Poukazujíce na tyto skutečnosti, táží se po-
depsaní:
1. Jest pan ministr železnic ochoten nařídit,
aby pro jihočeskou průmyslovou oblast byly vy-
dány takové železniční tarify, které by zabránily
dalšímu zavíráni, eventuelně přenášení jihočeských
průmyslových podniků do jiných částí státu?
2. Pro dobu, než dojde k zjištění výše nut-
ných tarifních úlev, únosných pro správu státničtí
drah, jest pan ministr železnic ochoten nařídili,
aby byla realisována úleva, přiznaná jihočeské
výrobě výnosem ze dne 22. ledna 1935, č. 61580-
III/4/1934, který je pro ministerstvo železnic zá-
vazným?
V Praze dne 21. ledna 1936.
Dr Neuman, Hrubý, Dlouhý, Hintermüller,
Jiráček, Jaksch, Zierhut,
Křemen, Tichý, Uhlíř, Pozdílek, Fr. Langr, Beran,
Ferd. Richter, Mikuláš, dr Kozák, Lanc, Řičář,
Babek, dr Hula, Brukner.
268 VII.
Interpelace
poslance dra Dominika
ministru vnitra,
o zákazu veřejné schůze ve Vránové,
pol. okres Zábřeh na Moravě.
Župní sekretariát Národní Obce Fašistické
v Olomouci oznámil okresnímu úřadu v Zábřeze
na Moravě, že hodlá pořádati dne 28. září 1935
o 14 1/2 hod. veřejnou schůzi ve Vránové v míst-
nostech hostince Šuplerova s pořadem: »Dnešní
hospodářská a politická situace. Okresní úřad v
Zábřeze zakázal výměrem ze dne 24. září 1935
č. 7/127-III/7 pořádání této schůze podle § 6
zák.
ze dne 15. listopadu 1868, č. 136 ř. z., ježto je-
jím konáním by byl ohrožen veřejný klid a po-
řádek.
Do rozhodnutí okresního úřadu v Zábřeze po-
dal župní sekretariát NOF v Olomouci odvoláni
Zemskému úřadu v Brně, vytýkaje, že rozhodnutí
jest zmatečné, poněvadž zákaz schůze byl vyslo-
ven podle zákona, který se na to vůbec nevzta-
huje, že rozhodnutí jest stiženo vadou řízení, po-
něvadž nebyly zjištěny žádné okolnosti dovolují-
cí závěr, že ohlášená schůze ohrožuje veřejnou
bezpečnost nebo veřejné blaho, a konečně ne-
správné právní posouzení, poněvadž § 6 zákona č.
135 z roku 1867 vyslovuje toliko ochranu veřej-
né bezpečnosti a veřejného blaha, nikoliv - jak
úřad za to měl - veřejného klidu a pořádku.
Zemský úřad v Brně rozhodnutím ze dne 30.
října 1935 č. 38510/pres tomuto odvolání nevyho-
věl a naříkaný výměr okresního úřadu v Zábře-
ze potvrdil z důvodů v něm uvedených, které
doplnil dalším odůvodněním, že šetřením konaným
z podnětu odvolání bylo zjištěno, že chystaná
schůze měla býti rušena příslušníky jiného poli-
tického přesvědčení, ježto podle programu se da-
lo očekávati, že na schůzi bude útočeno na pro-
tivné politické strany.
Zemský úřad v Brnč potvrdil tedy zmatečný
výměr úřadu okresního, a potvrdil ho, ač § 6 zák.
č. 135/1867 není chráněn veřejný klid a pořádek,
a ač k zákazu podle uvedeného zákonného místa
nestačí pouhá možnost ohrožení právních statků
tam zmíněných, nýbrž podle doslovu zákona je
nutno, aby veřejná bezpečnost nebo veřejné bla-
ho konáním ohlášeni veřejně schůze skutečně by-
ly ohroženy.
Pokud jde o odůvodnění připojené Zemským
úřadem samým, že ohlášená veřejná schůze měla
býti rušena příslušníky jiného politického přesvěd-
čení, ježto podle programu se dalo očekávati, že
na schůzi bude útočeno na protivné politické stra-
ny, jest toto skutkové zjištění vadné, a zákaz
schůze z něho vyvozený, nezákonným. Program
ohlášené veřejné schůze zněl: »Dnešní hospodář-
ská a politická situace.
Z tohoto pouhého znění
denního pořadu schůze vyvodil Zemský úřad v
Brně, že se dalo očekávati, že na schůzi bude
útočeno na protivně politické strany, a že proto
příslušníci jiného politického přesvědčeni tuto
schůzi budou rušiti. Zemský úřad tedy nezjistil -
a z denního programu schůze vůbec zjstiti ne-
mohl - že na této schůzi bude útočeno skutečně
na jiné politické strany, což po případě vyvolá
jejich odezvu, nýbrž zjišťuje z pouhého názvu
chystaného referátu, že se něco takového dalo
očekávati, a proto - místo, co by učinil anebo
učiniti dal náležitě opatření proti rušeni schůze,
a zakročil nebo zakročiti dal proti těmto přísluš-
níkům jiného politického přesvědčení, kteří se dle
zjištění chystali ohlášenou veřejnou schůzi rušiti
- zakázal prostě konání této schůze těm dru-
hým. Za tohoto stavu věci mohlo by několik ne-
zodpovědných individuí zmařiti konáni každé ve-
řejné schůze již tím, že by se chystali schůzi
rušiti, a politické úřady nezakročovaly by proti
nim, nýbrž proti pokojným občanům, kteří schůzi
chtěli pořádati, a jim by znemožňovaly výkon
práva shromažďovacího zaručeného ústavou.
Podobných případů stalo se na Moravě v po-
slední době již několik. Podepsaní táží se proto
pana ministra vnitra:
1. je-li mu tato nezákonná prakse politických
úřadů v zemi moravskoslezské známa?
8
2. co hodlá učiniti, aby tyto úřady nadále
přísně šetřily předpisů zákona ze dne 15. listopa-
du 1867, č. 135 ř. z. o svobodě shromažďovací?
V Praze dne 21. ledna 1936.
Dr Dominik,
Holeček, Kut, inž. Schwarz, Knebort, Smetánka,
dr Inž. Toušek, Gajda, Chmelik, dr Kramář, dr
Rašin, Ježek, dr Branžovský, Jan Sedláček, Ivák,
Zvoníček, Špaček, Trnka, dr Novotný, inž. Protuš,
dr Domin, dr Štůla.
268/VIII.
Interpelace
poslance Frant. Uhlíře
ministru školství a národní osvěty
o sídlech zkušebních komisí pro učitelství
na obecných a měšťanských školách.
Ve Věstníku ministerstva školství a národní
osvěty roč. XVIII, č. 1 z 15. ledna 1936 jest uve-
řejněna ministerská vyhláška o sídlech zkušebních
komisi pro učitelství na obecných a měšťanských
školách, vyhlášená podle bodu 2, §
1 zkušebního
řádu pro zkoušky učitelské způsobilosti, vyhlá-
šeného ministerským výnosem ze dne 23. ledna
1935 č. 56. 827/35-I.
Na základě této ministerské vyhlášky zřizuje
se v zemi České 12 zkušebních komisi s vyučo-
vacím jazykem československým pro školy obec-
né a 6 zkušebních komisí pro školy obecné s vy-
učovacím jazykem německým, 6 zkušebních ko-
misi pro školy mesiánské s vyučovacím jazykem
československým a 3 zkušební komise pro školy
měšťanské s vyučovacím jazykem německým.
V zemi Moravskoslezské se zřizuje 6 zkušebních
komisí pro školy obecné s vyučovacím jazykem
československým a 2 zkušební komise pro školy
obecné s vyučovacím jazykem německým, - 2
zkušební komise pro školy měšťanské s vyučova-
cím jazykem československým a 2 zkušební ko-
mise pro školy měšťanské s vyučovacím jazykem
německým. Na Slovensku se zřizuje 6 komisí pro
školy obecné a 3 komise pro školy měšťanské.
Počet komisi pro Školy měšťanské s vyučova-
cím jazykem československým v zemi České a
Moravskoslezské naprosto nestačí. V zemi České
jest potřebí zříditi zkušební komisi pro měšťanské
Školy s vyučovacím jazykem československým
ještě v Žatci a v zemi Moravskoslezské nutno
zříditi zkušební komise pro měšťanské Školy s vy-
učovacím jazykem československým ve Znojmě a
v Olomouci.
Nedostačující počet dosavadních zkušebních
komisi pro měšťanské školy s vyučovacím jazy-
kem československým bude příčinou přílišného
nákladu na zkoušky, jež zatíží statni pokladnu,
neboť kandidáti, mající nárok na hrazeni výloh se
zkouškou spojených, mají ke zkušebním komisím
příliš daleko.
Při zkouškách způsobilosti klade se zvýšená
pozornost na regionální otázky a jest tudíž v zá-
jmu zkoušejících i zkušebních komisařů, aby zku-
šební komise byly umístěny v centrech určitých
regionů a aby nebyly důležité oblasti a rozsáhlá
territoria bez sídel zkušebních komisí.
Také poměr českého učitelstva k učitelství
německému, vyjádřený v Čechách čísly 15. 382:
6. 893 a v zemi Moravskoslezské čísly 9. 533: 3. 545
přímo vyžaduje hustější sítě zkušebních komisí
s vyučovacím jazykem československým.
Z těchto důvodů táží se podepsaní:
Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten zříditi ještě zkušební komise pro měšťan-
ské školy s vyučovacím jazykem československým
v Žatci, Znojmě a Olomouci a tím doplniti mini-
sterskou vyhlášku o sídlech zkušebních komisí?
V Praze dne 23. ledna 1936.
Uhlíř,
Bergmann, dr Klapka, dr Stránský, David, Po-
lívka, Zeminová, Ferd. Richter, Hatina, Stejskal,
Lanc, dr Patejdl, Netolický, Fr. Langr, Mikuláš,
Jenšovský, Šmejcová, Fiala, Bátková, Babek,
Hrušovský.
268/IX.
Interpelace
poslanců Fr. Uhlíře a dr Kozáka
ministrům školství a národní osvěty, fi-
nancí a železnic
ve věci úpravy cestovních a dietních
paušálů a zlevněné jízdenky okresním
školním inspektorům.
Dle odstavce 10, § 33 zákona z roku 1873 se
nařizuje, aby okresním školním inspektorům byla
dána přiměřená náhrada na stravné a čestné
z prostředků státních.
Cestovní a dietní paušály upraveny byly na
okresech dle počtu škol a tříd tak, že se na kaž-
dou školu obecnou nebo měšťanskou, jmenované-
mu inspektoru podřízenou, počítalo 10 K, za kaž-
dou třídu pak 5 K ročně. Výnosem ministerstva
školství a národní osvěty ze dne 31. srpna 1920,
9
č. 39. 613/M. V. II. str. 299) zvýšeny byly cestov-
ní a dietní paušály okresních školních inspektorů
o 150% a činí dnes 250% dosud platné základní
výměry.
Měl-li tedy okresní školní inspektor v roce
1873 vyměřen cestovní a dietní paušál částkou
700 zlatých (1400 K), pobírá dnes po 62 létech
od vydání zákona - ročně 3. 500 Kč, t. j. jen 11/3
víc než inspektor v r. 1873.
Uvážíme-li, že za dobu 62 let se naprosto
změnily jak poměry hospodářské, tak i rozsah
inspektorské práce, jest třeba přizpůsobiti těmto
změněným okolnostem i úpravu cestovních a
dietních paušálů okresních školních inspektorů.
V zájmu sociální spravedlnosti i úspěšné práce
okresních školních inspektorů táží se podepsaní:
1. Jsou pánům ministrům okolnosti ty známy?
2. Jsou ochotni zvýšiti cestovní a dietní paušál
okresních školních inspektorů v poměru 600%
proti roku 1873?
3. Jsou ochotni učiniti opatření pro započteni
aspoň 4000 Kč z uvedeného paušálu do pense, aby
se tím umožnila i volnější soutěž o ředitelská mí-
sta pro uchazeče neinspektory?
4. Jsou ochotni učiniti opatřeni pro poskytnutí
jízdní výhody na čsl. drahách okresním školním
inspektorům ve výši 50% slevy nebo poskytnuti
volné poukázky okr. školnímu inspektoru na drá-
hy v rozsahu jeho pedagogické působnosti?
V Praze dne 22. ledna 1936.
Uhlíř, dr Kozák,
Zeminová, Babek, Netolický, Bergmann, David,
Fr. Langr, dr Klapka, Polívka, Fiala, Hatlna, Mi-
kuláš, Šmejcová, Bátková, Stejskal, Jenšovský,
Tichý, Láne, F. Richter, Tykal.
268/X.
Interpelace
poslance Josefa Šamalika
ministru spravedlnosti
o bezdůvodné konfiskaci »Venkovských
Novin č. 3, ročník VIII, ze dne 14. ledna
1936.
V Brně vycházející týdeník »Venkovské No-
viny* otiskl v čísle 3, ročník VIII, ze dne 14. ledna
1936, na druhé straně článek s nadpisem: »Poctiví
živnostníci utíkají z živností.
V článku tom převzata část úvodního článku
z deníku Lidových Listů* číslo 5, ročník III, ze
dne 9. ledna 1936. V článku tom zkonfiskovány
byly tyto části vět:
1. »nastalo pronásledováni živnostníků naší
berní správou,
2. protože je zrazena spravedlnost?
Jest to úžasným zjevem, pakli věty článku
úvodního nezávadně otisknutého deníku »Lidové
Listy - zkonfiskovány byly ve "Venkovských
Novinách vycházejících v Brně.
Podepsaní se táží:
Jest panu ministru tento případ znám?
Co hodlá pan ministr zaříditi, aby takový po-
stup censuru provádějících státních úředníků byl
zamezen?
Jest pan ministr ochoten shora uvedený pří-
pad dáti vyšetřiti a postarati se o to, aby kon-
fiskace byla zrušena a škoda bezdůvodným zaba-
vením »Venkovským Novinám způsobená byla
nahrazena?
V Praze dne 23. ledna 1936.
Šamalík,
V. Sedláček, Vlčánek, Otáhal, Stanislav, dr Hulá,
dr Novák, Ričář, dr Mičura, Hintermüller, Petr,
Světlík, Brukner, Janalik, Bayer, Stašek, Knotek,
Košek, Zajíček, Bezděk, dr Jos. Dolanský.
268/XI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministerskému předsedovi
v záležitosti zastaveni některých discipli-
nárních řízení u všech odvětví veřejné
správy a prominutí disciplinárních trestů
na podkladě Jich uložených.
Téměř denně jsou nám podávány doklady
o prováděni disciplinárního řízeni na základě udá-
ní, učiněných často z politické msty, pro výroky
skutečně nebo domněle učiněné nebo články na-
psané v době volebních zápasů politických.
Jest jisto, že do politického boje bylo strho-
váno nejen občanstvo, nýbrž také i zaměstnanci
státních úřadů a podniků, mezi nimiž docházelo
přirozeně k debatám více méně politickým i při
službě. Často se stávalo, jak možno posloužiti
10
doklady, že někteří nesnášenliví kolegové ve
službě, opírajíce se o příslušenství k mocné straně
nebo ke straně resortního ministra, přímo provo-
kovali svoje druhy ve službě a když se tito
v obraně unáhlili, ihned polemiku přerušovali a
své kolegy denuncovali u nadřízených. Tím vznik-
lo napjaté ovzduší v celé řadě úřadů, které na-
prosto není zdravé pro výkon služby. I když
v celé řadě disciplinárních řízení se zjistí nevina,
přece již ta okolnost, že se provádí disciplinární
řízení, nařízené centrálním úřadem, zanechává
velkou nechuť a zatrpklost.
Je nám znáni případ, kdy starý, poctivý úřed-
ník, denuncovaný dokonce úřednickým aspiran-
tem, je sužován disciplinárním řízením, takže
jednu chvíli byl tak deprimován a rozčilen, že si
chtěl sáhnouti na život. Dalo hodně práce pře-
svědčiti jej, že i kdyby bylo pravdou to, co o něm
denunciant tvrdil, že by pro to nemohl býti jinak
potrestán, než napomenutím. Jednalo se o domnělý
výrok o jistém ministru, kterého neslyšel nikdo
z celé řady přítomných, kromě onoho horlivého
aspiranta. Jména budou sdělena na požádání.
President dr T. G. Masaryk se rozloučil se
svým úřadem velikomyslnýrn aktem amnestie a
abolice. Zatím co tímto aktem byly omilostněny
určité trestné činy, stíhané nebo stihatelné trest-
ními soudy, provádí se výše uvedené disciplinární
řízení dále, v některých resortech dokonce s péčí
a energii lepší věci hodnou.
Není důvodu pochybovati o tom, že by bylo
svrchovaně na místě také tomuto postupu, mají-
címu pozadí čistě stranicko - politické, učiniti přítrž,
tím spíše, že činy kvalifikované jako trestné, tedy
daleko těžší, byly prominuty zmíněným aktem.
Je to v zájmu klidu a pořádku ve státničtí
úřadech a podnicích a také v zájmu uklidnění hla-
diny veřejného života, jejíž znepokojováni pro
politickou kampaň vzdálenou již tři čtvrti roku
nelze blahem státu odůvodniti.
Podepsaní táži se proto pana ministerského
předsedy, zda je ochoten:
1. zastaviti disciplinární řízení zavedené z dů-
vodů politických pro skutečné anebo domnělé de-
likty, spáchané obzvláště v době před- a povo-
lební a naříditi prominuti trestů na základě jich
složených a
2. působiti k tomu, aby se státní zaměstnanci
chovali k sobě snášenlivě a přátelsky a aby jejich
rozdílná politická příslušnost nebyla záminkou ani
příčinou k rozmíškám a sporům a aby nebyla také
podkladem pro přijímání sil a pro jmenování ve
Státních úřadech.
V Praze dne 23. ledna 1936.
Jan Sedláček,
Ježek, dr Branžovský, Ivák, Zvoníček, Gajda, dr
Dominik, Špaček, dr lnž. Toušek, dr Štůla, dr No-
votný, Holeček, Trnka, inž. Protuš, Smetánka,
inž. Schwarz, Knebort, Kut, dr Rašin, dr Fencik,
dr Domin. Chmelík.
268/ XII
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministerskému předsedovi
v záležitosti telefonisace a zvýšení bez-
pečnosti pohraničního území republiky
Československé a v záležitosti zřízení
hraničářských sekcí při všech minister-
stvech i zemských úřadech a zemských
ředitelstvích.
Veškerá československá veřejnost je zneklid-
něna pomalým tempem provádění telefonisace po-
hraničí Československé republiky a příliš poma-
lým tempem i jiného zabezpečováni státních hra-
nic. Kdežto u našich sousedů jsou všechny obce,
dokonce všechny hájovny a důležitá místa při
hranicích opatřena všemi moderními prostředky
dorozumívacími a spojovacími, děje se na naší
straně těchto opatření břišně málo a tempem tak
pomalým, že není naprosto úměrným s tempem
příprav našich sousedů.
Bylo sice telefonem opatřeno pohraniční mí-
sto, kudy ujeli vrazi inž. Formise z Českosloven-
ska do Německa, ale nestalo se tak již jinde po
celé hranici, ani na místech velmi důležitých.
V pohraničí jsou celé obce, celní úřady, četnické
stanice, dokonce i poštovní úřady, které nemají
telefonu! Je v tom kus pohodlné, fatální nezodpo-
vědnosti ! Také určité úřady i soukromá místa je
nutno vésti v bedlivé pozornosti a osazovati je
lidmi národně a státně spolehlivými, chytrými a
hmotně neodvislými, aby lépe odolávali svodům
okolí a měli větší radost z práce.
Považujeme za nutné, aby byl dán příkaz ku
zřízení hraničářských sekcí při všech minister-
stvech a ústředních úřadech, při všech zemských
úřadech a všech zemských ředitelstvích, aby je-
jich nitky sbíhaly se v ústřední sekci hraničářské
při ministerské radě! Ministerstvo vnitra budiž
zvláště pečlivě po této stránce vybaveno pravo-
mocí a zodpovědnosti! Situace státu a události
kolem nás vyžadují urychlené a nejintensivnější
zajištění bezpečnosti státu všemi směry a pro-
středky těmi nejmodernějšími!
Tážeme se proto pana ministerského před-
sedy:
1. Zda je ochoten naříditi urychlené prová-
dění telefonisace celého pohraničí a stanoviti pro
tuto akci konečné terminy?
2. Zda je ochoten prosaditi i další zabezpečení
našeho pohraničí všemi moderními prostředky do-
rozumívacími, spojovacími i jinými do šířky i
hloubky? Upozorňujeme, že produktivní péče
o nezaměstnané by tu nalezla mnoho a mnoho
vděčné a užitečné práce a nejširší pole činnosti
pro existenci a bezpečnost státu.
3. Jest ochoten prosaditi zřízení hraničářských
sekcí při všech ministerstvech a centrálních úřa-
dech, při ministerské radě a při všech zemských
úřadech a ředitelstvích?
4. Jest ochoten dáti přikaž všem minister-
stvům, zemským úřadům a ředitelstvím, aby dba-
ly, by pohraniční území bylo osazováno jen obča-
ny státu bez výhrad věrnými a oddanými, spo-
lehlivými, chytrými a hmotně neodvislými?
V P r a z e dne 23. ledna 1936.
Jan Sedláček,
Ježek, dr Branžovský, Ivák, Zvoniček, Gajda, dr
Dominik. Špaček, dr inž. Toušek. Holeček, dr Štů-
la, dr Novotný, Trnka, inž. Protuš, Chmelík,
dr Fencik, inž. Schwarz, Knebort, dr Rašín, Kut.
Smetánka, dr Domin.
plněn následujícím nařízením, dle kterého budou
učitelští praktikanti ustanovováni také na školy.,
kde působí učitelé, jednatelé okresních osvětových
sborů a dle nichž převezmou za tyto jednatelé
OOS 4 hodiny týdně z učebního závazku,, který
na ně ve škole připadá, aby takto získaný čas
mohli věnovati agendě OOS, který je orgánem
státní osvětové péče?
2. Aby změněna byla i další ustanovení ve
věci překládání učitelských praktikantů během
školního roku ze školy na školu v tom smyslu, že
je možno a přípustné, aby byli učitelští prakti-
kanti přeloženi během školního roku na školy, kde
působí zmínění jednatelé OOS?
V Praze dne 22. ledna 1936.
Fr. Uhlíř,
Zeminová. Babek, David, Fiala. Tykal, Hatina.
Hrušovský. Mikuláš, F. Langr. Polívka, dr Neu-
man, Netolický, Šmejcová, Bátková, Stejskal,
Jenšovský, Tichý, Lanc, dr Kozák, F. Richter.
268/ XIII.
Interpelace
poslance Frant. Uhlíře
ministru školství a národní osvěty
o učitelských praktikantech.
Zákonem ze dne 13. VII. 1922, č. 251 Sb. z. a
n. byla v čl. VII, odst 1. stanovena závazná spo-
lupráce učitelstva v lidové výchově i nad výměru
jeho povinností vyučovacích. Práce tato se neodmě-
ňuje a jsou jí nejvíce zatíženi učitelé ve funkcích
jednatelů osvětových sborů. Zemská školní rada
v Brně ocenila jejich úsilí ve státní péči osvětové
zvláštním uznáním ze dne 25. III. 1935. č. 11961.
V dnešní době se však lidovýchovná práce
rozšířila tolik, že jednatelé okresních osvětových
sborů jsou prací přetíženi, jestliže chtějí dostáti
úplně svým povinnostem v povolání a současně
všem povinnostem, plynoucím z funkce jednatelů
okresních osvětových sborů. Nastávající nové
úkoly veřejné osvětové péče ve směru organisace
státoobčanské výchovy a výchovy k brannosti
budou vyžadovati ještě mnohem více času těchto
jednatelů než doposud.
Aby aspoň poněkud těmto učitelům, jednate-
lům okres. osvětových sborů, bylo v jejich dobro-
volné mimoškolní práci pomoženo, táží se pode-
psaní:
Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
1. aby výnos ministerstva školství a nár. osvěty
ze dne 19. VII. 1935, č. 92852/1 byl opraven a do-
268/XIV.
Interpelace
posl. Fr. Zeminové, J. Bátkové a
M. Šmejcové
ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy
a ministru sociální péče
ve věci vydání zákona, upravujícího
právní a existenční poměry porodních
asistentek.
Když po dlouholetém usilování odborových
organisací porodních asistentek, podepřených vě-
deckými kruhy lékařskými a zástupkyněmi žen
v Národním shromáždění, došlo v r. 1928 k řešení
poměrů této předůležité kategorie výdělečně čin-
ných žen, přes veliké úsilí poslankyň a senátorek,
zejména nár. soc. a soc. dem.. došlo k řešeni ne-
úplnému, kusému.
Zákon z r. 1928 řešil pouze otázku předběž-
ného vzdělání, školení a prakse porodních asisten-
tek a částečně pomocnou praksi porodnickou. Ne-
zasáhl však velmi důležitou část existenčního a
právního zabezpečení.
Všechny poslankyně ohradily se tenkrát proti
této nedokonalé osnově. Neboť nejde o zájmy
jedné třídy, jedné strany, jednoho stavu. Ale
v sázce je důležitý zájem celonárodní, celostátní
a po pravdě řečeno všeženský. Jde nejen o dů-
ležitý stav porodních asistentek, ale na spravedli-
19
vém rozřešeni věci záleží všem ženám-matkám.
Neboť statisíce životů rodiček a novorozeňat
ročně v naší republice závisí na dobré školenosti,
čistote, zdraví a klidné duševní rovnováze porod-
ních asistentek.
Jak vypadá nynější stav? Máme ve státě přes
10. 000 porodních asistentek. Mají nyní dobrou prů-
pravu. Ale žijí v poměrech tak neupravených, ho-
spodářsky rozháraných, že je nebezpečí, že by
nemohly svůj důležitý úkol zdárně plniti. Před
7-10 léty bylo průměrně kolem 320. 000-350. 000
porodů ročně a porodních asistentek bylo o 1000
až 1500 méně. Hospodářské poměry byly však
dobré, na 1 asistentku připadalo 20-30-40 po-
rodů ročně, různě dle krajů a lidnatosti. Byla tedy
aspoň nejnutnější existence jejich zabezpečena.
V posledních 5 létech se poměry nepřetržitě
horší. Se stoupajícím hospodářským vyčerpáním
rodin klesá ve státě porodnost, zejména bohužel
u lidi zámožných a ve středních stavech. Počet
porodních asitentek však vzrostl školením v no-
vých, prohloubených kursech. Přes nepřetržité
usilováni není však provedeno rayonování obvo-
dů, zchudlé vrstvy vesnické i městské nemohou
porodní asistentky prosté honorovati, dochází
k pokoutním zákrokům a životy tisíců matek i dětí
jsou ohroženy. Ale také porodní asistentky pro-
padají rostoucí bídě, nemají ani nemocenského
ani starobního pojištění, žádné jistoty právní,
zdravotní, existenční.
Při tomto desolátntm stavu je přes 15% obcí
v republice bez školené porodní asistentky. Rayo-
nování obvodů jeví se proto nezbytností. Na 90%
matek rodí v rodinách a jen asi 10% ve veřejných
porodnicích a v porodnických odděleních nemoc-
nic a sanatorií. Na 50. 000 rodiček ročně žije v tak
neutěšených hmotných poměrech, že porodním
asistentkám zaplatiti nemohou, ale v zájmu bu-
doucnosti národa této pomoci nezbytně potřebují.
Místa v porodnicích a porodnických odděleních
nemocnic, sanatorií a ambulatorlí nutno bezpod-
mínečně obsazovati kvalifikovanými porodními
asistentkami. Pomoc, poskytovanou úplně nema-
jetným rodičkám, nemajícím jiný zákonný nárok,
nutno platiti z veřejných prostředků.
Porodní asistentky jsou jedním ze základních
pilířů opory matek a nově rozených děti. V zájmu
zdatnosti a zdravotního bezpečí příštích pokolení
dožadujeme se proto právem, aby porodním asi-
stentkám z ohledu na důležitý zájem státní bylo
zabezpečeno nemocenské a starobní pojištění, ja-
kož i skromná existence, aby se plně svému
vážnému povolání mohly věnovati.
Protože déle nelze do nekonečna řešeni těch-
to problémů odkládati, táží se podepsané poslan-
kyně a poslanci čs. strany nár. soč.:
1. Jsou pánům ministrům veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy a sociální péče známy
neutěšené, neudržitelné poměry právní a existenč-
ní porodních asistentek?
2. Jest ochoten pan ministr veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy provésti rychle rayo-
nováni obvodů porodních asistentek, aby nebyl
v některých místech přebytek a jinde nedostatek
porodních asistentek?
3. Postará se pan ministr zdravotnictví a tě-
lesné výchovy o uplatněni nově, moderně 'škole-
ných asistentek ve veřejných porodnicích a ne-
mocničních porod, odděleních i soukromých po-
dobných institucích?
4. Podpoří páni ministři návrh poslankyň Ze-
minové, Smejcové a Bátkové na zřízeni a finanční
zabezpečení Zemských fondů pro podporu chudých
rodiček, ze kterých byly by placeny služby po-
rodních asistentek u těchto nemajetných rodiček?
5. Vstoupí pan ministr sociální péče v jednání
se zemskými výbory jednotlivých zemí za účelem
převzetí části nákladu na nemocenské a starobní
pojišťování porodních asistentek za pomoci okre-
sů, spadajících v rayonované obvody této pře-
důležité kategorie zaměstnanecké, protože se jed-
ná znatelně o veřejný zájem?
6. Jest známo pp. ministrům, že za minimální
požadavky porodních asistentek staví se všechny
ženy bez rozdílu přesvědčení, všechny ženské
spolky, sociálně zdravotní instituce a dlouhá léta
také vědecké lékařské kruhy našeho státu?
7. Jsou ochotni páni ministři vydati co nej-
rychleji souborný zákon o právním a hospodář-
ském zabezpečeni porodních asistentek, obsahují-
cí mimo jiné tyto hlavni jejich požadavky, pod-
porované všemi ženami republiky?
V Praze dne 21. ledna 1936.
Zeminová, Bátková, Šmejcová,
dr Neuman, Tichý, F. Langr, Tykal, Polivka, Ba-
bek, Fiala, Netolický, Hrušovský, Uhlíř,
Bergmann,
F. Richter, dr Patejdl, Jenšovský, Mikuláš, Lanc,
Hattna, David.
268/XV.
Interpelace
poslanců Fr. Uhlíře, Bátkové a Tichého
vládě
o konečné likvidaci nároků plebiscitních
poškozenců na Těšínská.
Plebiscitní poškozenci na Těšínsku domáhají
se již více jak 15 let likvidace svých spravedli-
vých nároků, vyplývajících z útrap a škod, vznik-
lých jim v době plebiscitní na Těšínsku.