Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
274.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Franka, Wollnera a Illinga o výtržnostech vojínů na
zábavě v Úhošťanech v okrese kadaňském (tisk 80/VII),
II. min. národní obrany na interp. posl. dr Köllnera a Franka o protizákonné činnosti vojínů
(tisk 80/V),
III. min. sociální péče a min. vnitra na interp. posl. Kosika, Vallo a Širokého o zavírací ho-
dině v Košicích (tisk 63/IX),
IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Polívky a Hrušovského ve věci chování se
prof. Germušky a Trnovského ze státního reálného gymnasia v Prešově ohledně oslavy
státního svátku 28. října (tisk 88/XVIII),
V. min. financí na interp. posl. Vodičky o svevolném postupu berní správy v Pardubicích a
jejích exekutorů při vymáhání dani od malých živnostníků (tisk 80/VIII),
VI. min. veřejných prací na interp. posl. Illinga, dr Kliebera a dr Kollnera o zanedbaném stavu
okresních silnic v západních Čechách (tisk 80/I),
VII. min. sociální péče a vnitra na interp. posl. dr Köllnera, Franka a Sandnera, že činnost ně-
kterých odborových organisací odporuje zákonu a stanovám (tisk 63/VII/,
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Zupky o postupu okresního soudu v Popradě (tisk
210/IV),
IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Uhlíře ve věci chování se polských učitelů
na Těšínsku (tisk 88/XVI),
X. min. železnic na interp. posl. Tichého a Fialy v záležitosti přiznání služebního příplatku
pro hlavní tratě v úseku tratě Hranice-Vsetín-Bylnice (tisk 119/VIII),
XI. min. železnic na interp. posl. Bergmanna o slevě na drahách pro státní zaměstnance (tisk
119/11),
XII. min. financi na interp. posl. Neumeistra, Kopasze a Polacha ve věci zřízeni nově trafiky
v Praze-II, Hybernská ulice (tisk 119/XII),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Vodičky o zabavení knihy J. Doliny »Pět cípů« státním
zastupitelstvím v Praze (tisk 133/III),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dr Sokola ve věci slovenských podomních obchodníků (tisk
88/XIX),
XV. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta o pasienkových přídělech a lesních pokutách
v obci Beňuš a v jejich osadách Braväcovo a Gaspärovo (tisk 63/V),
XVI. min. zemědělství v dohodě s min. vnitra na interp. posl. Šaláta o zaopatřeni slúhov par-
celovaného velkostatku v Domadiciách (okres Levice) (tisk 63/X),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Machačové o brutálním zakročení košířské policie proti děl-
nickým ženám a dětem (tisk 141/0.
2
274/1 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslanců K. H. Franka,
Wollnera a Illinga
o výtržnostech vojínů na zábavě v Úhoš-
ťanech v okrese kadaňském (tisk 80/VII).
Bylo zjištěno, že případ v interpelaci vylíče-
ný ani nebyl vyvolán důvody národnostními, ani
nebyl takového rozsahu, jak se interpelace mylně
domnívá. Důstojník, který se ihned po činu na
místo dostavil, nezjistil žádných sutin ani jiných
stop ničeni. Občanstvo samo nepředneslo žádných
stížností proti vojínům a zejména se nikdo nezmí-
nil o tom, že vojíni pronášeli výroky v interpe-
laci uvedené nebo že napadli toho, kdo se prohlá-
sil za Němce. Naproti tomu několik starších ob-
čanů z Úhošťan prohlásilo, že výtržnost způsobili
civilní přespolní rváči, kteří mezitím zmizeli.
Za těchto okolností nepovažovaly vojenské
úřady za potřebné činiti ve věci další opatření.
Jinak třeba zdůrazniti, že ministerstvo ná-
rodní obrany i všichni vedoucí vojenští funkcio-
náři kladou velkou váhu na klidné soužiti voj-
ska a civilního obyvatelstva ve všech posádkách
a se své strany činí vše, co jest v jejich moci,
aby žádoucího souladu bylo dosaženo. Bylo by
velmi žádoucí, aby tyto snahy nalezly plné po-
rozumění i ve všech vrstvách civilního obyvatel-
stva; pak nedojde k incidentům, jichž nelze než
hluboce litovati.
V Praze dne 8. ledna 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
274/II (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců dra F. Köllnera
a K. H. Franka
o protizákonné činnosti vojínů
(tisk 80/V).
Proti účastníkům výtržnosti, o které se zmi-
ňuje interpelace, bylo učiněno trestní oznámení
vojenskému prokurátoru v Plzni. Vojenský pro-
kurátor trestní oznámeni vrátil, jelikož v udání
neshledal trestních činů podle vojenského trest-
ního zákona.
Proti účastníkům bylo pak zakročeno admi-
nistrativně a byli potrestáni kázeňsky.
Jinak odkazuji na svoji odpověď, kterou jsem
podal na interpelaci poslanců Franka, Wollnera a
Illinga tisk 80/VII.
V Praze dne 8. ledna 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
274/ III (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kosíka, Vallo
a Širokého
o zavírací hodině v Košicích (tisk 63/IX).
Interpelace má patrně na mysli otvírací a za-
vírací hodiny obchodů, o nichž platí na Slovensku
a Podkarpatské Rusi vládni nařízení ze dne 29.
července 1933, č. 154 Sb. z. a n. Na podkladě to-
hoto nařízení provedl městský notářský úřad v
Košicích podrobnou úpravu otvíracích a zavíra-
cích hodin v obchodních místnostech v Košicích
a to různě pro jednotlivé druhy obchodů.
Kontrolu zavíracích hodin v obchodech v Ko-
šicích řádně provádí policejní ředitelství a zjiště-
né přestupky trestá městský notářský úřad. Od
roku 1934 až do začátku listopadu 1935 podalo
policejní ředitelství v Košicích celkem 1935 trest-
ních oznámení na nedodržování těchto předpisů.
V roce 1935 bylo podáno 708 oznámení, z nichž
224 bylo vyřízeno pravoplatným trestním nále-
zem - z toho jen v říjnu 1935 176 případů -
a uloženy pokuty v mezích zákonné sazby. V 186
případech se tyto pokuty exekučně vymáhají.
V případech, které byly ústně projednány a kde
obvinění byli uznáni vinnými, vyměřeny byly po-
kuty ve výši 40-50 Kč, ve více případech z ro-
ku 1934 ve výši od 100 až 800 Kč, v jednom pří-
padě 1. 000 Kč.
Dle úředních relací vyřizuje městský notář-
ský úřad v Košicích došlá oznámení o nedodržení
zavírací hodiny obchodů a skutečně provádí vy-
hlášku o otvíracích a zavíracích hodinách obchod-
ních místností v Košicích. Dle sděleni úřadů ne-
dal zemský úřad v Bratislavě městskému úřadu
notářskému telefonicky pokyny o nějakém zvlášt-
ním postupu při projednávání trestních oznámení
proti košickým obchodníkům pro nedodržování
otvíracích a zavíracích hodin.
Porušeni nedělního klidu v obchodech jest stí-
háno policejním ředitelstvím v Košicích. U tohoto
úřadu bylo v roce 1934 projednáno 255 případů
a v roce 1935 do začátku listopadu 172 případy.
Nad dodržováním předpisů zákona č. 91/1918
Sb. z. a n. o 8hodinné pracovní době dohlíží v Ko-
šicích místní živnostenský inspektorát a o zjiště-
ných přestupcích zákona činí trestní oznámení,
o kterých rozhoduje policejní ředitelství v Koši-
cích. Celkem bylo policejním ředitelstvím v Koši-
cích v roce 1934 projednáno 130 a v roce 1935
108 případů porušení zákona o 8hodinné době pra-
covní.
Ministerstvo sociální péče bude i v budoucno-
sti pečlivě přihlížet k tomu, aby byly příslušné
předpisy a zákonná ustanovení dodržována.
V Praze dne 13. ledna 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Jar. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
274/IV.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Vlád. Polívky a
Igora Hrušovského
ve věci chování se prof. Germušky a
Trnovského ze státního reálného gymna-
sia v Prešově ohledně oslavy státního
svátku 28. října (tisk 88/XVIII).
Interpelovaný případ je mi znám a podrobil
jsem jej zevrubnému a přísnému vyšetřování. Na
základě dosavadních výsledků tohoto vyšetřování
požádal jsem referát ministerstva školství a ná-
rodní osvěty v Bratislavě, aby na profesora Ger-
mušku učinil neprodleně oznámení u příslušné
disciplinární komise. Podle sdělení krajského sou-
du v Prešově ze dne 27. listopadu 1935, č. TK IX
699/35-1 bylo proti řečenému profesorovi zavede-
no trestní řízeni pro přečin podle § 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky.
O profesoru Trnovském dosavadní šetřeni ne-
potvrdilo skutečnosti, na jejichž podkladě by se
mohlo proti jmenovanému zakročiti.
Ředitel ústavu Alexander Chrappa přišel do
schůze těsně před projevem prof. Germušky, proti
němuž mu bylo nesnadno zakročiti pro nebezpečí
porušeni autority před přítomnými zástupci stu-
dentů. Ředitel Chrappa osvědčil se jinak až dosud
způsobem, z něhož se nedá vyvozovati, že by byl
v inkriminovaném případě jednal opatrnicky.
Státní školská správa vykonala všechna Še-
tření s největším urychlením a jisté i příště po-
užije všech zákonných prostředků k zamezení a.
bude-li třeba, i k potrestání podobných skutků.
V Praze dne 21. ledna 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Krčmář, v. r.
274/V.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Jana Vodičky
o svévolném postupu berní správy v Par-
dubicích a Jejích exekutorů při vymáhání
daní od malých živnostníků (tisk 80/VIII).
Ke konkrétním případům v interpelaci vytý-
kaným sděluji toto:
Josef Majer, krejčí v Pardubicích, byl spolu
se svojí manželkou Marii vlastníkem domu čp. 327
v Pardubicích, který na jaře roku 1935 prodal. Ku-
pující převzal podle trhové smlouvy veškeré dluhy
na tomto domě váznoucí kromě dlužných daní, jež
byly na domě knihovně zajištěny a to na polovině
patřící Josefu Majerovi částkou 22. 920. 65 Kč a na
polovině domu patřící jeho manželce částkou
1. 812. 90 Kč. Skutečný daňový dluh obou manželů
Majerových byl však větši, neboť byli na daních
od roku 1924 u berního úřadu v Pardubicích dlužní
30. 268. 20 Kč; část těchto daní požívající přednost-
ního zákonného zástavního práva nebyla však na
domě knihovně zajištěna. Kupující zadržel proto
z kupní ceny částku 31. 000 Kč a složil ji na vklad-
ní knížku městské spořitelny v Pardubicích, kte-
rou odevzdal-notáři s určením, aby byla upotře-
bena k vyrovnáni daňových nedoplatků, váznou-
cích na koupeném domě. částka ta nebyla zřejmě
zapravena přímo bernímu úřadu proto, poněvadž
v té době se projednávala žádost J. Majera za
slevu dlužných daní, v níž tento vylíčil svoji ma-
jetkovou a hospodářskou situaci tak, jako by
těchto 31. 000 Kč složených u notáře pro daně bylo
jediným jeho majetkem, jehož potřebuje k zalo-
žení nové existence, když dosavadní ztratil pro-
dejem domu, a činil si tudíž naděje na příznivé
4
Její vyřízení. Tato žádost byla však zemským fi-
nančním ředitelstvím v Praze zamítnuta, když
vyšlo najevo, že manželka žadatele (J. Majera)
spolu se zetěm koupili v Pardubicích dvoupatrový
dům čp. 1307 za 140. 000 Kč a při koupi zaplatili
hotově cca 70. 000 Kč, dále, že J. Majer do tohoto
domu, ležícího blízko kasáren železničního pluku,
přestěhoval svoji živnost, kterou nyní jako vo-
jenský krejčí provozuje na mnohem příznivějším
místě než dříve.
Po zamítnutí žádosti za slevu dlužných daní
vyzval berní úřad v Pardubicích J. Majera, aby
dlužné daně zaplatil, by mohl býti proveden jich
výmaz. Dlužník však odepřel tak učiniti a proto
berní úřad se rozhodl vkladní knížku s nedoplat-
kem kupní ceny, smluvními stranami vinkulovanou
na zaplaceni daní, zabaviti, a vydal k tomu pří-
slušný příkaz bernímu vykonavateli Pondělíčkovi.
Když J. Majer nechtěl vkladní knížku tomuto vy-
konavateli vydati dobrovolně a veřejně prohla-
šoval, že nic nezaplatí, vyčkal berní vykonavatel,
vykonávaje zájemni příkaz berního úřadu, se za-
bavením vkladní knížky na okamžik, kdy Majer
chtěl vklad u městské spořitelny za přítomnosti
K. Kříže z Pardubic jako zástupce kupující strany
vybrati. Zabavení vkladní knížky bylo dne 27.
června 1935 provedeno podle výpovědi jmenova-
ného berního vykonavatele a svědecké výpovědi
K. Kříže a likvidujícího úředníka městské spoři-
telny v Pardubicích takto:
Když J. Majer předložil u přepážky uvede-
nou vkladní knížku k výplatě, přistoupil k němu
berní vykonavatel, vkladní knížku se stolu vzal,
prohlásiv při tom, že knížku zabavuje pro dlužné
daně J. Majera, a v klidu odcházel. J. Majerovi
se nelegitimoval proto, že předpokládal, že ho J.
Majer již osobně zná, poněvadž u něho týden před
tím prováděl zájem pro dlužnou pokutu k dani
z obratu. Při výkonu exekuce nebyl způsoben vů-
bec žádný pokřik ani mimořádný hluk, berní vy-
konavatel také nebyl nikým zadržen a zjišťován,
jak se mylně v interpelaci líčí. Naopak nikdo kro-
mě úředníka městské spořitelny u přepážky a K.
Kříže ničeho nezpozoroval. Nato se J. Majer s K.
Křížem odebrali k bernímu úřadu, aby zařídili
další.
V postupu berního úřadu v Pardubicích a ber-
ního vykonavatele Pondělíčka nespatřuji nic ne-
zákonného. Mohu pouze vytknouti přestupek pří-
slušného administrativního předpisu, podle něhož
měl berní vykonavatel ihned po výkonu sepsati
o zabavení vkladní knížky a pokud možno na mí-
stě samém zájemní protokol. V tom smyslu dávám
úřadu výtku. K námitce, že se berní vykonavatel
měl legitimovati, uvádím, že berní vykonavatel
podle příslušného administrativního předpisu je
povinen se legitimovati jen na požádání dlužníka
nebo jiných osob při výkonu exekuce zúčastně-
ných. K celé věci ještě podotýkám, že by k ne-
milému exekučnímu zákroku v budově spořitelny
zajisté nedošlo, kdyby daňový dlužník projevil
více ochoty k plnění svých daňových povinností
a kdyby se s berním úřadem dohodl o modalitách
zaplacení dluhu. Ze zabaveného vkladu bude po-
užito pro úhradu daňových dluhů J. Majera pouze
část, poněvadž částka 13. 687. 90 Kč bude na vylu-
čovací žádost jeho manželky této uvolněna.
Malíři pokojů Antonín Gregora, Karel a Jiří
Tomášek jsou bernímu úřadu v Pardubicích dlužní
daně již od roku 1931 (a to většinou daň z'obratu),
na které neplatí dobrovolně ničeho. Splátky, které
byly Antonínu Gregorovi berním úřadem v Par-
dubicích povoleny, tento nedodržel. Mobilární exe-
kuce zůstává bezvýslednou. Když na platební ne-
ochotu těchto poplatníků bylo poukazováno z řad
jiných malířů pokojů řádně platících, odhodlal se
berní úřad k zabaveni jejich pohledávek za práce
prováděné ve školách pardubických v částkách
1. 000 Kč. K zabavení těchto pohledávek v plné výši
přikročil berní úřad z té úvahy, že tyto pohle-
dávky nebyly jediným zdrojem příjmu dlužníků
v té době. Ani tento zákrok berního úřadu ne-
přiměl však jmenované daňové dlužníky k placení.
Přesto berní úřad v Pardubicích vyšel vstříc
Antonínu Gregorovi v jeho žádosti, aby mu bylo
ze zabavené pohledávky u městského důchodu
v Pardubicích uvolněno 367. 05 Kč na zaplacení
potřebného materiálu, a žádosti týž den vyhověl.
Dávám bernímu úřadu v Pardubicích pokyn, aby
uvedené daňové dlužníky znovu předvolal a snažil
se v dohodě s nimi vybrati dlužné částky v při-
měřených splátkách a, budou-li tyto dodržovány,
v exekučním řízeni proti nim nepokračoval.
Rovněž Miloslav Sedláček, cukrář v Holicích,
dluží bernímu úřadu v Holicích daně ve značné
výši a to již od roku 1926. Po všechna léta,
v nichž provozoval svoji živnost, dobrovolně ni-
čeho neplatil splátky, jež mu byly několikráte
v přiměřené výši povoleny, nikdy nedodržel. Aby
ho pohnul k placení stále narůstajících nedoplatků,
rozhodl se berní úřad v Holicích provésti transfe-
raci zabavených u něho svršků. Transferaci měli
provésti 4 nezaměstnaní, kteří k tomu účelu byli
na policejní strážnici bernímu vykonavateli při-
děleni. Stalo se to v době. kdy byly na strážnici
rozdíleny poukázky pro nezaměstnané. Při tomto
rozdělování 2 poukázky zbyly a byly dativ těmto
4 nezaměstnanym, nikoliv však jako úplata za po-
moc při transferaci, nýbrž proto, že zbyle po-
ukázky jsou vždy rozdávány kdyby je nedostali
přivě tito 4 nezaměstnaní, byly by dány jište ji-
ným nezaměstnaným. Na toto rozdělení poukázky
neměl ostatně ani herní úřad ani herní vykona-
vatel vlivu. Práce, kterou měli nezaměstnaní
nan-
esti pro herní úřad. měla býti samozřejmě při-
měřene zaplacena. Nezaměstnaní však odmítli při
této transferaci spolupůsobiti, i když dostali nii-
ítenf od herního vykonavatele. že práce jim bude
řádní zaplacena. V důsledku toho svršky byly
ponechány u daňového dlužníka; byly mu znovu
povoleny splátky jež však opět nedodržuje.
Ani v postupu berního úřadu v Pardubicích
v případech Antonína Gregory, Karla Gregory a
Jiřího Tomáška, ani v postupu berního úřadu
v Holicích v případě M. Sedláčka nemohu spatřo-
vati nějakou svévoli nebo protizákonnost,
neboť
těmto úřadům jest zákonem uloženo nezaplacené
daně od poplatníků vymáhati; při tomto vymáháni
projevily vůči datlovým dlužníkům, o něž jde, do-
statek blahovůle. Berní správa v Pardubicích pak
C
se vymáhacího řízení vůči uvedeným dlužníkům
nezúčastnila. Tato berní správa ve své zprávě
sděluje, že v jejím obvodu poplatníci mající oprav-
du úmysl plniti své daňové povinnosti, najdou u
úřadu vždy porozumění pro jejich těžkou finanční
situaci a že jim úřad vyjde vždy ochotně vstříc
v mezích stanovených zákonem.
Panové slevy, o nichž jest řeč ke konci in-
terpelace, nebyly povoleny berní správou v Par-
dubicích. Sleva Fantovým závodům v udané výši
byla povolena ministerstvem financí v roce 1925
podle §§ 1 a 4 zák. č. 235/1924 Sb. z. a n. Byly
jí sníženy nedoplatky na daních za léta 1918-1921
ve výši asi 20% pod podmínkou, že zbývajících
neslevených 80% bude vyrovnáno ve lhůtě asi
jednoho roku. Důvodem pro slevu byla kritická
situace firmy, zaviněná v té době enormní škodou,
kterou firma utrpěla při státem garantovaném
prodeji minerálních produktů a která způsobila
značné předlužení firmy. Firma podmínky slevy
splnila. Firmě B. Hostovský, zasílatelství a celní
jednatelství v Pardubicích, resp. jejímu majiteli
Hugo Roubíčkovi, povolilo zemské finanční ředi-
telství v Praze v r. 1930 bezpodmínečný odpis
nedoplatků přímých dani za r. 1923 a předchozí
v částce cca 30. 000 Kč při celkovém daňovém ne-
doplatku cca 120. 000 Kč. Podle líčení berní správy
v Pardubicích jest však přesto hospodářská si-
tuace této firmy, která v roce 1928 zařídila vlast-
ním nákladem bez přispění státu v Pardubicích
celní jednatelství, pro průmyslovou
krysi nyní ne-
prosperujíci, velmi kritickou, při níž se dlužník do-
máhá dalších úlev.
V Praze dne 23. ledna 1936.
Ministr financí:
Dr Trapl, v. r.
274/VI. (původní zněni).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců J. Illinga,
dr G. Kliebera a dr F. Köllnera
o zanedbaném stavu okresních silnic
v západních Čechách (tisk 80/1).
Na úpravy okresních silnic lze povoliti ze sil-
ničního fondu příspěvky toliko tehdy, jde-li o trati
mající důležitost pro dálkovou dopravu motorický-
mi vozidly (ustanoveni § 2 zákona o silničním fon-
du) a k žádosti příslušného okresu.
Iniciativa přísluší tedy samosprávným svaz-
kům, jimž jsou příslušná ustanoveni zákona o sil-
ničním fondu známa a které již v dřívějších le-
tech hojnou měrou používaly dobrodiní silničního
fondu.
Okresu loketskému bylo příkladně v letech
1930 a 1933 povoleno na příspěvcích ze silničního
fondu 1, 554. 000 Kč k částečné úhradě nákladu na
zlepšení 16. 373 m rozpočteného na 2, 357. 000 Kč.
Mimo jiné byly subvencovány také úpravy
několika úseků okresních silnic, uváděných v in-
terpelaci, a to Loket-Granesau-Chodov-Nejdek,
Chodov-Mnichov-Počerny-Rybáře a Loket-Nové
Sedlo.
Část těchto úprav o rozpočteném nákladu asi
663. 000 Kč, k nimž povolen byl ze silničního fondu
příspěvek 75% zarovnaně asi 497. 000 Kč, okres
Loket dosud neprovedl, ač úhrada zbytku staveb-
ního nákladu, nekrytého řečeným příspěvkem,
mohla mu býti usnadněna příspěvkem z úvěru na
produktivní péči o nezaměstnané.
Pokud se týče okresu Jáchymov, nedošla do-
sud do ministerstva veřejných prací žádná žádost
o povolení příspěvku ze silničního fondu na zlep-
šení okresních silnic uvedených v interpelaci.
Na území okresu Kadaň byla vozovka okresní
silnice od Klášterce přes Stráž až na hranice
okresu Jáchymov vyasfaltována r. 1930 a jest v
dobrém stavu. Malé poškozeniny může okres snad-
no sám opraviti. Ministerstvu veřejných prací jest
znám špatný stav asfaltované vozovky této trati
od Klášterce zpět přes Prunéřov až přes hranice
okresu Chomutov do Černovic. Dále je tato silni-
ce v pořádku až přes Ervěnice, odkudž bude dle
možnosti upravena, právě tak jako části vpředu
uvedené. Rovněž tak i u okresní silnice Karlovy
Vary-Hroznětín-Merklín hleděno bude k nápra-
vě, pokud ovšem budou předloženy řádně dolože-
né příslušné žádosti za příspěvek a pokud stačí
účelové úvěry silničního fondu, které se ukázaly
vůči svým stále vzrůstajícím úkolům býti naprosto
nedostačující.
Následkem těchto okolnosti jsou řečené úvě-
ry dosud povolenými, vztažmo přislíbenými pří-
spěvky již vázány ku předu na celý rok 1936 a
značnou částkou i na rok 1937, takže povolování
nových příspěvků ze silničního fondu k zlepšení
nestátních silnic naráží čím dále tím více na vět-
ší obtíže. Z tohoto důvodu nebude též možno tou
dobou vyhověti žádosti okresu Cheb za subven-
cování úpravy okresní silnice Horní Lomany-
Vildštejn-Plesná-Schönbach v úseku Plesná-
Steingrub-Schönbach, zvláště když okres neupra-
vil dosud mnohem důležitější úseky téže silnice,
a to druhý díl úseku mezi H. Lomany a Vildštej-
nem a úsek mezi Vildštejnem a Plesnou, o jejíž
subvencování by bylo ministerstvo veřejných pra-
cí v mezích úvěrových možností při nejbližší pří-
ležitosti ochotno uvažovati.
V Praze dne 15. ledna 1936.
Ministr veřejných prací:
inž. Dostatek, v. r.
6
274 VII. (původní znění).
Odpověď
ministrů sociální péče a vnitra
na Interpelaci poslanců dr F. Köllnera,
H. K. Franka a R. Sandnera,
že činnost některých odborových organi-
sací odporuje zákonu a stanovám
(tisk 63/VII).
Případy v interpelaci uvedené, pokud se podle
znění interpelace dotýkají ustanovení spolkového
práva, byly. s hlediska těchto předpisů přezkou-
mány, nebylo však zatím shledáno, že by zmíněné
předpisy byly porušeny způsobem vyžadujícím,
aby příslušný úřad zakročil.
Ze zpráv, které na základě nařízeného šetře-
ní dosud došly, vidno, že interpelace se zmiňuje
i o osobách, které nepřestaly býti členy odborové
organisace, takže s hlediska péče o nezaměstna-
né neutrpěly újmy. Interpelace zahrnuje i případ,
kde podpora nebyla pouze přechodně vyplácena
do té doby, než bylo rozhodnuto o dotazu odbo-
rové organisace, zda při přechodném zaměstnání
v jiném odvětví výrobním nárok jest odůvodněn.
Pokud jde o jiná tvrzení interpelace, na př.,
že určité osoby nezaviněně byly odborovou orga-
nisací vyloučeny, je vyloučení možné tenkrát,
když členové odborových organisací v rozporu se
stanovami, jež přístupem uznali pro sebe za zá-
vazné, se dopustili jednáni na škodu vlastní orga-
nisace. Není v intencích zákona o státním příplat-
ku k podpoře nezaměstnaných, aby jim tyto pří-
pady byly chráněny.
Zbavení členství ve spolku jest v podstatě
vnitřní záležitosti spolku, kterou sluší vyřizovati,
je-li sporná, těmi orgány, které podle stanov jsou
povolány řešiti spory z poměru spolkového. Po-
kud by vyloučený člen se domníval, že jeho vy-
loučení se stalo za okolností budících podezření
trestního činu, zejména má možnost trestním o-
známením proti příslušným spolkovým funkcioná-
řům vyvolati zásah řádného soudu. To se též v
některých případech, jež interpelace uvádí, stalo;
zavedené trestní řízení skončilo bud zprošťujícím
rozsudkem, nebo není dosud skončeno.
Pokud by přicházel v úvahu trestní zákrok
proti činovníkům odborových svazů, příslušel by
vzhledem k povaze event. trestných činů řádným
soudům. Ústavou zaručená svoboda tisku nedovo-
luje, aby časopisům byl co do obsahu jimi uveřej-
ňovaných článků dáván nějaký zákaz. Lze pouze
v konkrétním případě posouditi, zda za projev,
jenž byl učiněn tiskem, zodpovídá určitý spolek
a zda se takovýto projev spolku nejeví jako po-
rušeni trestního zákona, nebo veřejného pokoje a
řádu, a lze-li pak spolek pohnati za projev k zod-
povědnosti. ,
Členům odborových organisaci jsou zajištěna
členská práva za předpokladu, že svým jednáním
nevybočí z mezí daných právními předpisy a usta-
noveními schválených stanov.
V Praze dne 22. ledna 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
274/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Zupky
o postupu okresního soudu v Popradě
(tisk 210/IV).
Je pravda, že Jan Kolbaba byl odsouzen jed-
nak okresním úřadem v Popradě a jednak okres-
ním soudem v Rimavské Sobotě. To neodporuje
zákonu, ježto politické úřady mohou ukládati pro
nepřístojné chování na veřejných místech tresty
ve smyslu článku 3. zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.
bez újmy soudního stíháni.
Trest uložený Kolbabovi okresním soudem
nebyl ještě vykonán a poněvadž spadá pod amnes-
tii presidenta republiky ze 14. prosince 1935 bylo
v tom směru zavedeno příslušné řízení.
V Praze dne 20. ledna 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.