8
282/VIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministru vnitra,
že bruntálský okresní úřad porušil shro-
mažďovací svobodu zakázav schůze su-
detskoněmecké strany v Andělské Hoře a
Nových Heřminovech, a že omezil ústav-
ně zaručenou činnost posl. R. Knorreho.
Dne 9. ledna 1936 oznámili místní vedoucí su-
detskoněmecké strany v Andělské Hoře a Nových
Herminovech příslušnému bruntálskému politické-
mu okresnímu úřadu, že dne 13. ledna 1936 uspo-
řádají veřejné schůze sudetskoněmecké strany.
Tato oznámení schůzi vykazovala všechny nále-
žitosti, zvláště i program schůzí.
Bruntálský okresní úřad zakázal obě schůze,
jak v Andělské Hoře, tak i v Nových Heřmino-
vech. Svůj zákaz odůvodnil tím, že posl. R.
Knorre, který měl mluviti na zakázaných schůzích,
na nějaké schůzi, která se konala již dne 14. října
1935, tedy před celým čtvrtletím, ve Skrbovicích,
užil protizákonných výrazů. Jako další důvody
pro svůj zákaz schůzí uvedl bruntálský okresní
úřad, že obyvatelstvo obce Andělské Hory i No-
vých Heřminovů jest rozličného politického pře-
svědčení a že by konání schůzi mohlo vésti ke
zhoršení místních politických poměrů a se zřete-
lem na napjatou náladu celé veřejnosti pro ne-
dávnou událost v Kunově k ohrožení veřejného
klidu a pořádku v těchto obcích.
Bruntálský okresní úřad neuvedl pravé dů-
vody, proč tyto schůze zakázal. Důvody uvedené
ve výměru jsou pouze zdánlivé. Pravým důvo-
dem není chrániti veřejný klid a pořádek, nýbrž
pokud možno omezovati a brzditi politickou čin-
nost sudetskoněmecké strany. Tento pravý úmysl
bruntálského okresního úřadu a jeho odpovědného
správce je zřejmý z četného soustavného zakazo-
váni schůzi a z četných příkladů, kdy bylo za-
ujato stanovisko proti sudetskoněmecké straně.
Rozebírajíce odůvodnění těchto zákazů schůzi,
které uvedl bruntálský okresní úřad, musíme
nutně uznati, že toto odůvodnění jest jen předstí-
rané. Konstatovati, zdali výroky, jichž prý kdysi
a kdesi užil posl. R. Knorre, odporují zákonu či
nikoliv, není věcí bruntálského okresního úřadu,
nýbrž příslušných soudů. Dosud ještě státní za-
stupitelství pro tyto výroky nepodalo ani žalobu,
a vůbec nezahájilo řízení. Nehledě k tomu ne-
mohou domnělé, zákonu odporující projevy posl.
R. Knorreho, učiněné před plným čtvrtletím, býti
zákonitým důvodem, aby se posl. R. Knorremu
zakázalo pronášeti řeči, neboť zákazy schůzi ne-
obsahují nic jiného, než zákaz poslanci R. Knorre-
mu řečniti v bruntálském politickém okrese.
Posl. R. Knorreho zvolili jeho voličové, k nimž
patři i obyvatelé obcí Andělské Hory a Nových
Heřminovů, ve svobodné demokratické volbě zá-
stupcem lidu. Bruntálský okresní úřad nemůže
tedy podle naší demokratické státní ústavy, která
se opírá o myšlenku, že národ zastupuji poslanci,
zakazovati, aby se poslanec nedohovořil se svým
lidem. Domněle zákonu odporující výroky, jichž
prý poslanec kdysi jednou užil, nejsou zákonitým
důvodem, aby se poslanci překáželo v jeho ústav-
ní činnosti a aby se rušilo ústavně zaručené právo
shromažďovací svobody.
Bruntálský okresní úřad nedovede ani uvésti,
pokud jest oprávněn se domnívati, že posl. R.
Knorre bude na zakázaných schůzích v Andělské
Hoře a Nových Heřminovech opakovati své do-
mněle zákonu odporující výroky. Prakse bruntál-
ského okresního úřadu zakazovati schůze sudet-
skoněmecké strany by poskytla, kdyby se měla
považovati za právně odůvodněnou, tomuto okres-
nímu úřadu trvalé právo zakázati každou schůzi
sudetskoněmecké strany v bruntálském okrese.
Jest velmi snadné označiti nějaký projev řečníkův
na nějaké schůzi jako protizákonný a tuto proti-
zákonnost pak předstírati jako záminku, aby se
po mnoha měsících schůze téhož řečníka s poru-
šením ústavní svobody krátce zakázala.
Dovolávati se rozličného politického přesvěd-
čení obyvatelstva obcí Andělské Hory a Nových
Heřminovů rovněž neobstojí. Není snad obce v re-
publice, ve které by obyvatelstvo nebylo různého
politického přesvědčení.
Kunovskou vraždu uvádí bruntálský okresní
úřad v četných zákazech schůzí se zálibou jako
hlavní důvod zákazů. Zvláštní je na tom jen to,
že kunovskou vraždu předstírá bruntálský okres-
ní úřad jen tehdy, když jde o to, aby zakázal
schůze sudetskoněmecké strany. Jiné strany,
zvláště sociální demokraté, mohou pořádati schů-
ze kdykoliv a na těchto schůzích štváti proti su-
detskoněmecké straně. Těmto schůzím poskytuje
bruntálský okresní úřad plnou ochranu a podle
jeho mínění nejsou schopny porušiti nebo ohro-
ziti veřejný klid a pořádek v bruntálském okrese.
Uvedené zákazy schůzí bruntálského okresní-
ho úřadu jsou přímo vzornými příklady, jak se
jednostranně postupuje proti sudetskoněmecké
straně, vzornými příklady svévole nižších správ-
ních úřadu, vzornými příklady absolutistického
porušování shromažďovací svobody, vzornými
příklady špatně zahalené předpojatosti a nevra-
živosti k největší straně ve státě.
Tážeme se ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten pohnati
k odpovědnosti odpovědného správce bruntálské-
ho okresního úřadu pro jeho nezákonitý a stra-
nický postup při zákazech schůzí sudetskoněmec-
ké strany v Andělské Hoře a Nových Hermino-
vech?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten poskytnouti
sudetskoněmecké straně plné dostiučinění za zá-
kazy schůzí, jež proti zákonu vydal bruntálsky
okresní úřad?
9
3. Jest pan ministr vnitra ochoten poskytnouti
záruku, že i sudetskoněmecká strana bude moci
užívati ústavně zaručené shromažďovací svo-
body?
4. Jest pan ministr vnitra ochoten poskytnouti
záruku, že se posl. R.
Knorre bude moci v poli-
tickém okrese bruntálském dohovořiti se svými
voliči ?
V Praze dne 24. ledna 1936
Knorre,
Nemetz, Jäkel, Gruber, dr. Rosche, Nickerl, Illing,
dr. Peters, inž. Peschka, Kundt, Wagner, Obrlik,
inž. Schreiber, dr. Kollner, inž. Kunzel, Sandner,
May, inž. Richter, Wollner, Stangl, Jobst.
282/IX.
Interpelace
poslanců L. Vaverky a A. Srby
ministru vnitra
o nadměrně vysokých sazbách při povin-
ném pojištění motorových vozidel.
Zákonem č. 81/1935 Sb z. a n. byla stano-
vena povinnost držitelů motorových vozidel po-
jistiti se proti následkům odpovědnosti z provozu
těchto vozidel.
Zavedením obligatorního pojištění nastala v
poměru mezi pojištěnci a pojišťovnami naprostá
nerovnost, neboť držitelé motorových vozidel jsou
povinni uzavírati pojistné smlouvy za podmínek,
které si mohou pojišťovny jednostranně diktovati
Aby byli držitelé motorových vozidel proti využí-
vání teto nerovnosti chránění, bylo zákonem v §
56 dáno vládě právo určiti vládním nařízením, že
výše pojistných prémií z pojistných smluv podlé-
há schválení ministerstva vnitra
Ministerstvo vnitra však tohoto práva záko-
nem daného nevyužilo, čímž bylo umožněno, že
si pojišťovny volně rozhodovaly o výši pojistných
prémií a stanovily je nepřiměřeně vysoké, dokon-
ce vyšší než byly sazby dosavadní Pojišťovny
tím získaly dvojnásob, neboť zavedením obliga-
torního pojištění odpadly jim náklady, spojené se
získáváním zákazníků velikým akvisičním apará-
tem, na druhé straně pak se dalekosáhle zmenšilo
risiko vznikající z pojišťovacích smluv.
Pojišťovny dále započítaly do pojistných pre-
mií výslovně proti duchu zákona i povinné pro-
cento, které jsou nuceny odvádět z uzavřených
pojistek ve prospěch »Fondu pro podporu při úra-
zech motorovými vozidly«, zřízeného ve smyslu
§ 64 zákona.
Naše pojištění je neúměrně vysoké proti ci-
zině, ale také ostatní pojišťovací podmínky jsou
pro pojištěnce velmi tíživé a nikterak neodpoví-
dají nynějšímu rozvoji automobilismu. Pojistnou
povinností byli držitelé motorových vozidel znovu
značně zatížení, zejména byly těžce postiženy
vrstvy lidové, které nejsou s to nově vzniklé ná-
klady nésti Důsledky toho se projevují v hro-
madném odhlašování vozidel ke škodě průmyslu,
obchodu a zaměstnanosti velkého počtu dělníků,
úředníků a jejich rodin, v neposlední řadě také
ke škodě brannosti státu.
Tážeme se proto pana ministra vnitra:
1. Je panu ministrovi tento stav věcí znám?
2. Je pan ministr ochoten vyšetřiti, proč pří-
slušný úřad nevyužil ustanovení zákona, které mu
umožňovalo zasáhnouti iniciativně do nového po-
měru mezi pojišťovnami a pojištěnci?
3. Je pan ministr ochoten učiniti s největším
urychlením opatření, aby byly vyšetřeny nastalé
změny v počtu pojistek motorových vozidel proti
povinnému ručení a podle těchto změn aby byl
zjištěn podklad pro novou úpravu pojišťovacích
sazeb a jich podstatné snížení.
V Praze dne 1. února 1936.
Vaverka, Srba,
Jaša, Bečko, Benda, Hladký, Schulcz, Klein, Fer.
Kučera, Tymeš, Jurnečková-Vorlová, Nový, Pik,
Stivín, dr. Markovič, Révay, Kopasz, A. Langer,
Jar. Kučera, Ešner, R. Chalupa, Laušman,
Neumeister.
282 (překlad).
Interpelace
poslance dr. F. Zippeliuse
ministru spravedlnosti,
že v čísle 18 ze dne 31. prosince 1935
krajinského časopisu sudetskoněmecké
strany v Mostě vycházejícího byl zaba-
ven článek »Změna roku - změna osudu. «
V čísle ze dne 31. prosince 1935 uveřejnil ča-
sopis »Volksruf«, mostecký krajinský list sudet-
skoněmecké strany, na první stránce novoroční
úvahy s nadpisem »Změna roku - změna osu-
du «
Mostecký censurní úřad zabavil nadpis jakož
i prvních sedm a poslední tři odstavce tohoto
úvodníku. Zabavené odstavce znějí:
Minul rok tak bouřlivý pro náš sudetskoně-
mecký lid Lidem naší kdysi tak bohatě vlasti
10
přinesl vskutku přemírů nouze a střádání, takže
je dnes zapotřebí již velké víry a velké odvahy
k životu, abychom s důvěřivými zraky překročili
práh nového roku.
Bratři, kteří mluví naší řečí, lidé, kteří spo-
lečně s námi snášejí krutý osud naší vlasti, hla-
dověji a mrznou.
Plynul rok za rokem, aniž se ukázalo byť
jen nepatrně zlepšení nebo částečně splnění všech
našich naději. TU se ovšem nelze diviti, že vstu-
pujeme do nového roku beze smíchu a veselosti
a místo abychom radostně vítajíce budoucnost
pohlíželi ku předu, čekáme zítřka s uzkostlivou
otázkou.
Nemáme ani práva hlasitě se radovati a bujně
se veseliti, dokud tisíce a tisíce naších rodáků je
vydáno vsáno bídě a nouzi. Kdysi, když se po-
slední noc loučícího se roku utápěla v šumu a
hluku, bylo to snad jiné, neboť tehdy mohli lidé
do jisté míry pávem doufati, že jim nový rok
splní jejich přání. Než tuto naději a tuto vírů roz-
tříštíla krutá doba.
A přece! Nesmíme ztráceti odvahu, neboť
Kuráž nemít,
vše značí pozbýt,
to lépe by bylo zrozen nebýt!
Nesmíme zmalomyslněti, i kdyby utrpení, jež
tíží naše již unavená bedra, bylo ještě stokrát
větší. Nesmíme ztráceti víru v sebe a také ne-
musíme. Osud na nás síce uvalil těžké břímě, ale
právě táto doba nouze má posíliti naši vůli, aby-
chom vynaložili vše, aby se osud, jejiž společně
snášíme, zlepšil i naši společnou silou. Až k po-
slednímu příslušníku našeho sudetskoněmeckého
lidu musí proniknouti poznání, že jsme spolu
spjati v dobrém i ve zlém a že osud jednotlivce
není ničím, srovnáme-li je s osudem národa.
S tím se rok chýlí ke konci. Změna roku -
změna osudu? Pro nás je ještě budoucnost skry-
ta za šedými clonami a stále ještě protivníci usi-
lují překážeti vůli spojených sudetských Němců,
vůli pnoucí se do výše a ochotne budovati. Ale
víme také, že se trvale nedá přeslechnouti hlas
milionového hnutí a proto přese vší bídu a vše
utrpení kráčíme do budoucnosti s vírou, že i nám
musí jednou nastati jiné časy.
Ta síla, s niž jsi svázan,
ta i tvou bídu zkráti.
Vždyť silnější než osud
jest vůle, jež jej zvrátí.
Zde uvedená censurní prakse mosteckého cen-
súrního úřadu nejen odporuje zákonu, nýbrž nelze
ji ani pochopit. Ani nejúzkoprsejší nejnedůvěři-
vejší censor nemůže v zabavených místech viděti
nic nezákonitého nebo nebezpečného státu. Zaba-
vená místa obsahují v podstatě tytéž všeobecné
úvahy, jaké uveřejnil skoro každý sudetskoněmec-
ký časopis při změně roka. Nelze pochopiti, že
censor svým zabavením nechce dopřáti čtenářům
časopisu Volksruf víry v obrat k lepšímu, v pří-
chod lepších sociálních a národních poměrů. Po-
stup censora směřuje asi k tomu, aby sudetsko-
německým nezaměstnanými, jimž především platí
zabavená místa článku, úplně odňal všechnu na-
ději na lepší doby.
Tento postup mosteckého censurního úřadu
není schopný, aby přesvědčil sudetskoněmeckou
veřejnost, že svoboda tisku je skutečně zaručena.
Mostecký censurní úřad se v tomto případě
provinil zasáhnutím do ústavně zaručené svobody
tisku, za které nemůže odpovídati. Pro censurní
úřad může jako směrnice všeho jeho konání pla-
titi jen ustanovení § 113 ústavní listiny. Rozhod-
ne-li se v jednotlivém případě, že omezí ústavně
zaručenou svobodu, musí tento případ také odů-
vodniti. V tomto případě, není však postup cen-
surního úřadu odůvodněni; to vidí každý laik.
Zabavená místa mají především sociální ráz,
jsou běžného rázu a s hlediska trestního práva
naprosto bezvadná.
Poněvadž byla zabavena bez důvodu, musíme
dospěti k mínění, že pravým účelem zabavení ne-
bylo chrániti státně uznané právní statky před
útokem, nýbrž vydání časopisu »Volksruf«, krajin-
ského listu sudetskoněmecké strany, zdržeti, četné
čtenáře časopisu »Volksruf« zneklidniti, popuditi
českou veřejnost; pokud se staví proti sudetsko-
německé straně, a činnost sudetskoněmecké stra-
ny omezovati a brzditi.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pán ministr spravedlnosti ochoten po-
hnati k odpovědnosti mostecký censurní úřad, pro-
tože proti krajinskému listu sudetskoněmecké
strany »Volksruf« zakročil proti zákonu a jedno-
stranně?
2. Co hodlá pán ministr spravedlnosti učiniti,
aby časopis »Volksruf« a tím i sudetskoněmeckou
stranu v mosteckém okrese chránil před dalšími
jednostrannými a nezákonitými opatřeními censur-
ního úřadu?
V Praze dne 24. ledna 1936.
Dr. Zippelius,
Knorre, dr. Peters, Sandner, Nickerl, Nemetz,
Illing inž. Richter, Fischer, Axmand, Kundt, Budig,
Liebl, G. Böhm, dr. Kellner, dr. Hodina, Jobst,
Jäkel, inž. Künzel, dr. Köllner, inž.
Lischka, Birke.
Interpelace
poslanců Synka a Machačove
ministru národní obrany
o výrobě leteckých motorů pro Italii
továrnou Walter.
U firmy Walter byla uzavřena po předbežném
jednání generálního ředitele Kumpery objednávka
11
motorů pro Italiu na základě vyslání montérů pod
vedením inž. Nušla do Italie k předvedení komo-
logační zkoušky rekonstruovaného motoru. »Pe-
kas«, 550 HP nominál, vyrobeného dle anglické
licence. (Majitel licence pro ČSR je ministerstvo
národní obrany. )
Tento zdokonalený typ nebyl dosud Česko-
slovensku dodán. Pravé naopak bylo použito 30
kusů v sérii nyní vyráběných motorů staršího
typu, objednaných MNO k této rekonstrukci,
přesto, že byly tyto v detailní přehlídce převzaty
a orazítkovány dozorčím orgánem MNO č. 6
k urychlenému vyřížení italské objednávky. Tyto
motory jsou určeny k účelům válečným, jak
svědčí specielní uzpůsobení zařízení výškového a
pomocných náhonů. Zúčastněnému personálu na-
řízeno přísně nemluviti o manipulacích s touto vý-
robou souvisejících. Dle našich informací doprava
motoru se má díti rozloženě v bednách, prostřed-
nictvím známé rakouské firmy, pro vyvarování
obtíží sankčních.
Pro vážnost věci ptáme se pana ministra ná-
rodní obrany:
1. Je panu ministru národní obrany známa
snaha firmy Walter obejíti sankční nařízení za be-
nevolence přímých zástupců ministerstva národní
obrany v továrně?
2. Co hodlá pan ministr učiniti proti tomuto
očividnému obcházení sankcí a proti této podpoře
válečné výbojnosti italského fašismu?
V Praze dne 30. ledna 1936.
Synek, Machačová.
Vodička, Široký, Slivka, Beuer, Kosik, Dvořák,
Hodinová-Spurná, Schmidke, Borkaňuk, Nepo-
mucký, dr Jar. Dolanský, B. Köhler, Slánský,
Vallo, Kliment, Zupka, Šverma, Klíma, Krosnář.
282/XII.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru sociální Péče
a ministru vnitra,
že nezaměstnaným v okrese hustopeč-
ském nebyla přiznána podpora ze stravo-
vací akce.
Místní sociální komise v Syrovicích podala
okresnímu úřadu v Hustopečích dne 15. prosince
1935 seznam nezaměstnaných obce Syrovice. Pří-
pisem ze dne 8. ledna 1936 č. 369/IV. -8 sdělil
okresní úřad v Hustopečích, že přiděluje obci pou-
hých 10 poukázek stravovací akce pro 4 neza-
městnané. Že seznamu obepni sociální komise byli
okresní sociální komisí vyškrtáni tito nezaměst-
naní;
1. Dvořák František, 2. Svoboda Bohumil,
3. Bauer Emanuel, 4.. Laps Ludvik,
5. Franek František, 6. Svoboda Jaroslav,
7. Vejvoda Josef, 8. Brychta Václav,
9. Jiříkovský Leopold, 10. Suchánek Jan,
11. Baisler Rudolf, 12. Blumajer Rudolf,
13. Drahanský Jan, 14, Drahanský Štěpán,
15. Doležal Jan, 16. Šmíd Josef,
17. Holcmanová Frant., 18. Ostřižová Jindra.
19. Konečný Jan, 29. Hejzler Jan,
21. Ostříž František, 22. Peloušek Jan,
23. Svoboda Matěj, 24. Prochazka Jan,
25. Minaříková Julie, 26. Jiříkovský Jan,
27. Suchánek Rudolf, 28. Jiřikovský Bohůmil,
29. Ostříž Jan.
Bylo zištěno, že uvedení nezaměstnaní sku-
tečně nárok na příděl ze stravovací akce mají.
Podobné případy se vyskytují také v jiných
obcích okresu hustopečského.
Podepsaní se proto táží,
zda páni ministři jsou ochotní vyšetřiti uve-
dený postup okresního úřadu v Hustopečích, zjed-
nati neprodleně nápravu a zejména naříditi, aby
se jmenovaným nezaměstnaným dostalo patřičné-
ho přídělu ze stravovací akce a aby odpovědní ú-
ředníci byli potrestáni?
V Praze dne 3. února 1936.
Klima,
B. Köhler, Machačová, Dvořák, Vodička, Kosík,
Borkaňuk, Sliwka, Beuer, Synek, Schmidke, Ko-
příva, Šverma, Kliment, Slanský, Široký, dr Jar.
Dolanský, Dölling, Nepomucký, Volko, Zupka.
282 XIII (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministru národní obrany
o špatném zacházení s vojíny v III. pra-
poru pěšího pluku č. 44 v Turnově.
U pěšího pluku č. 44, III. praporu v Turnově,
jest příděl chleba naprosto nedostatečný. Přes
četná prohlášení a opatření, aby mužstvo mělo
tolik chleba, kolik potřebuje k jídlu, dostává 13
mužů 51/2 bochníku chleba, což naprosto nestačí
k ukojení hladu mužstva. Porce chleba stačí jen
na večeři a mužstvo se musí až do večera příštího
dne obejíti bez chleba.. Meze tedy říkati, že muž-
12
stvo dostává dosti chleba. Důkazem toho jest,
nejen že se chléb musí kupovati v kantinách, ale
také, že jej vojíni za svůj nepatrný žold musí ku-
povati u pekarů. Tento nedostatečný příděl chleba
ohrožuje zdraví mužstva, jelikož i příděl ostatní
stravy rovněž nestačí.
Přiděl uhlí k vytápění místností pro mužstvo
rovněž nestačí. Nyní dostávají světnice pro muž-
stvo na 4-5 dní totéž množství uhlí, které dříve
dostávaly na dva dny. Následek toho jest, že vždy
na několik dní není paliva, a vojíni musí mrznouti
Pěšák Bákal z 11. roty se již po druhé po-
kusil o sebevraždu, poněvadž jej poddůstojník
Pachmeier stále trýzní. Již jednou pokusil se o se-
bevraždu oběšením a mohl býti zachráněn teprve
v poslední chvíli, nyní pokusil se o m znova, vra-
ziv si bodlo do prsou. Déle sloužící poddůstojník
Pachmeier, jenž jest příčinou těchto pokusů o se-
bevraždu, byl již z trestu přeložen z Plzně a
Mladé Boleslave a rozhodně se nehodí, aby měl
dozor nad mužstvem, ani aby zastával svou hod-
nost.
1. Tážeme se pana ministra nár. obrany, ví-li
o těchto poměrech u III praporu pěšího pluku č.
44 v Turnově ?
2. Co hodlá pan ministr národní obrany učiniti,
aby napravil tyto poměry, které se nedají udržeti
a hlavně se postaral o to, aby byli přísně potre-
stáni ti, kdož jsou za to odpovědni ?
3 Co učinil pan ministr národní obrany, aby
potrestal déle sloužícího poddůstojníka Pachmeiera
a definitivně ho odstranil s jeho místa ?
V Praze dne 1 února 1936
Dölling,
Machačová, Kopřiva, Krosnář, Kosik, Sliwka,
Beuer, Synek, Schmidke. Vodička, Dvořák, Ho-
dinová-Spurná, Kliment, Široký, dr. Jar. Dolanský,
Vallo, Klíma, Zupka, B. Köhler, Slanský, Šverma.
282/XIV. (překlad).
Interpelace
poslance lni. F. Künzela
ministru spravedlnosti,
že okresní soud v Moravském Krumlově
nezachovává ustanovení jazykového
zákona.
Knihovní oddělení moravskokrumlovského o-
kresního soudu provádí všechny knihovní zápisy
výlučně českým jazykem, ať byla podání němec-
ká či česká nebo ať byla podána německými či
českými stranami.
Moravskokrumlovský soudní okres má asi 35%
německých obyvatelů. Postup knihovního odděle-
ní moravskokrumlovského okresního soudu odpo-
ruje tedy jazykovému zákonu a jazykovému na-
řízení.
Na výtky stran prohlašují odpovědní činitelé
moravskokrumlovského okresního soudu, že kni-
hovní úředníci jsou přetíženi prací a mohou tedy
prováděti zápisy jen česky. Jistě nemusíme zdů-
razňovati, že tento postup moravskokrumlovské-
ho okresního soudu jest ranou proti jazykovým
právům německého obyvatelstva.
Ustanovení jazykového zákona jsou zde pro-
to, aby je dodržovaly i státní úřady. Důvody ú-
čelnosti nemohou podle jasných ustanovení jazy-
kového práva sloužiti moravskokrumlovskému
okresnímu soudu k tomu, aby německé obyvatel-
stvo zbavoval jeho beztoho skrovných jazyko-
vých práv. Moravskokrumlovský okresní soud si
rovněž nesmí troufati, aby ustanovení jazykového
zákona a jazykového nařízení zbavil účinnosti
pro obvod soudního okrsku moravskokrumlov-
ského.
Moravskokrumlovský okresní soud však ne-
provádí tuto praksi jen sám. I z jiných morav-
ských sídel okresních soudů jsou známy podobné
přehmaty knihovních oddělení proti ustanovením
jazykového práva.
Tážeme se tedy ministra spravedlnosti:
1. Jest ministr spravedlnosti ochoten pohnati
k odpovědnosti odpovědné činitele moravskokrum-
lovského okresního soudu pro nevážnost, kterou
projevují k jazykovým právům německého obyva-
telstva?
2 Jest ministr spravedlnosti ochoten upozor-
niti všechny jemu podřízené okresní soudy na
ustanovení jazykového zákona a jazykového na-
řízení a přiměti je k tomu, aby dbaly jazykových
práv příslušejících německému obyvatelstvu a
přesně je dodržovaly?
V Praze dne 1 února 1936
Inž. Künzel,
Obrlik, Knochel, Liebl, Birke, Wollner, Sogl,
inž. Richter, Wagner, Sandner, dr. Rosche, dr.
Peters, Stangl, Gruber, Kundt, Hollube, Nickerl,
Axmann, Illing, Fischer, inž. Lischka.
282/XV. (překlad).
Interpelace
poslance F. Nemetze
ministru vnitra
o nespravedlivém postupu kadaňského
okresního úřadu při jmenování místních
volebních komisařů.
Kadaňský okresní úřad výměrem ze dne 20.
prosince 1935, č. 35. 524 jmenoval členy místní vo-
13
lební komise pro obec Pětipsy. Z politické strany
"Svaz zemědělců" jmenoval okresní úřad dva čle-
ny, ale ze sudetskoněmecké strany jen jednoho.
Nutno poznamenati, že svaz zemědělců do-
sáhl při volbách dne 19. května 1935 v obci Pěti-
psech 19 hlasů, zatím co sudetskoněmecká strana
na sebe soustředila 223 hlasy. Přes tuto skoro
dvanáctinásobnou převahu sudetskoněmecké stra-
ny nad svazem zemědělců dostal svaz zemědělců
dvakrát tolik volebních komisařů než sudetskoně-
mecká strana.
Tento nespravedlivý postup kadaňského o-
kresního úřadu odporuje nejen § 5 zákona o stá-
lých volebních seznamech, jenž obsahuje požada-
vek, že všechny strany mají býti rovnoměrně za-
stoupeny v místních volebních komisích, nýbrž i
všem demokratickým zásadám. Ukázalo-li se nut-
né, aby v místní volební komisi obce Pětipes by-
la jedna strana zastoupena dvěma členy, měl býti
tento druhý člen, kdyby byl kadaňský okresní
úřad nejednal nespravedlivě a předpojatě, jmeno-
vati ze sudetskoněmecké strany, která při volbách
dosáhla 223 hlasů, nikdy však ne ze svazu země-
dělců, který dosáhl sotva 19 hlasů.
Tato nespravedlnost, kterou se provinil kadaň-
ský okresní úřad, velice roztrpčila a zneklidnila
obyvatelstvo obce Pětipes. Taková nespravedlivá
rozhodnutí nejsou schopna povznésti vážnost stát-
ních úřadů a víru ve spravedlnost. Co si má oby-
vatelstvo kadaňského okresu mysleti o okresním
úřadě, který prostě nedbá jasných požadavků zá-
kona ani zásad slušnosti a spravedlnosti.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr vnitra ochoten pohnati k od-
povědnosti odpovědné správce kadaňského okres-
ního úřadu pro nespravedlivé jmenování při sesta-
vování místních volebních komisí?
2. Jest ministr vnitra ochoten naříditi kadaň-
skému okresnímu úřadu, aby odvolal druhého míst-
ního volebního komisaře obce Pětipes, jmenova-
ného ze svazu zemědělců, a na jeho místo jme-
noval dalšího člena, jejž mu označí sudetskoně-
mecká strana, což by podle posledního volebního
výsledku bylo jen slušné a spravedlivé?
V Praze dne 1. února 1936.
Nemetz,
Hollube, Fischer, Nickerl, Obrlik, Knöchel, Kundt,
dr Peters, inž. Richter, Sandner, dr Rosche, Sogl,
Wagner, Wollner, Stangl, Gruber, Liebl, Illing,
Inž. Lischka, Birke, Axmann.
Původní znení ad 282 III.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Illing
an den Minister des Innern und
an den Justizminister,
betreffend die ungerechtfertigte Verhaf-
tung des Josef Röder, Wagnermeisters in
Pomeisl und die unbegründete Pauschal-
verdächtigung der führenden Funktionäre
der Sudetendeutschen Partei durch den
Gendarmeriewachtmeister Jan Vicány.
Auf die Denunziation des Sozialdemokraten
Adolf Richter in Pomeisl wurde das Mitglied der
Sudetendeutschen Partei, Josef Röder, Wagner-
meister in Pomeisl, einer Hausdurchsuchung un-
terzogen und ohne richterlichen Befehl verhaftet.
Josef Röder verblieb mehrere Wochen m Unter-
suchungshaft.
Durch die Denunziation wurde Josef Röder
beschuldigt, dass er bei der Mitgliederwerbung
zur Gründung einer Ortsgruppe der Sudetendeut-
schen Partei sich am 14. März 1935 geäussert ha-
ben soll, dass hier das zweite Saargebiet sei, und
wenn die Leute gescheit seien, wussten sie, was
das bedeute.
Der Gendarmeriewachtmeister Jan Vicány
schrieb in seiner Gendarmerieanzeige gegen Josef
Röder folgendes:
Roder ging von Person zu Person, welche
früher bei der DNSAP waren und lud diese in
die neue Organisation ein. Aus dem angeführten
Ausspruche, nämlich »dass hier das zweite Saar-
gebiet sei und wenn die Leute gescheit seien,
wussten sie, was das bedeute« ist klar, welche
Ziele die neue Organisation (SHF) habe, denn dies
habe Röder von führenden Funktionären dieser
Partei.
Die strafgerichtliche Untersuchung ergab die
vollkommene Haltlosigkeit der Denunziation.
Selbst der Denunziant konnte die Gendarmerie-
anzeige nicht bestätigen. Josef Röder musste
daraufhin freigelassen werden. Sein Verlangen auf
Entschädigung für ungerechtfertigte Untersu-
chungshaft wurde abgewiesen. Die Anzeige wegen
Verleumdung gegen den Denunzianten, Konsumlei-
ter Adolf Richter, wurde in der Weise erledigt,
dass das Verfahren gegen Adolf Richter eingestellt
wurde. Durch die mehrwöchentliche Untersu-
chungshaft wurde Josef Röder geschäftlich emp-
findlich geschadigt.
Dieser Fall des Josef Röder ist einer der
vielen Falle, in denen sudetendeutsche Staatsbür-
ger auf haltlose Denunziationen hin wegen blosser
14
unterschobener Wortdelikte wochenlang in Haft
gehalten werden.
Die Anführung des Gendartnenewachtmeisters
in seiner Gendarmerieanzeige, »aus dem angeführ-
ten Ausspruche ist klar, welche Ziele die neue
Organisation SHF hat, denn dies hat Röder von
führenden Parteifunktionären«, weist deutlich
darauf hin, dass der Gendarmenewachtmeister
Vicány die Grenzen seiner Befugnisse überschrit-
ten hat. Er bezichtigt die führenden Funktionare
der Sudetendeutschen Partei hochverräterischer
Umtriebe, deren Tatbestand unter das Schutzge-
setz fällt. Diese falsche Pauschalbeschuldigung des
Gendarmen Vicány zeigt deutlich, dass die Poli-
tisierung der Verwaltung bis in das Gendarmene-
korps gedrungen ist.
Wir stellen daher an den Minister des Innem
und an den Justizminister die nachstehenden An-
fragen:
1. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass auf Grund haltloser Denunziationen politi-
scher Gegner keinerlei Verhaftungen vorgenom-
men werden?
2. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass Verhaftungen, die auf Grund blosser Wort-
delikte erfolgen, nicht ins Ungewisse und Unge-
bührliche verlängert werden?
3. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass Gendarmerieverhaftungen nur auf Grund
eines richterlichen Befehles oder auf Grund einer
handhaften Tat, die zur Verhaftung berechtigt.
vorgenommen werden?
4. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass dem gesetzwidrig verhafteten Josef Roder,
der weder auf handhafter Tat, noch auf Grund
eines richterlichen Befehles verhaftet wurde, für
die unschuldig erlittene Untersuchungshaft die
entsprechende Genugtuung zuteil wird?
5. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass die Politisierung der Gendarmerie in wirk-
samer Weise verhindert wird und dass sich ähn-
liche Pauschalverdächtigungen der führenden
Funktionäre der Sudetendeutschen Partei seitens
des Gendarmeriewachtmeisters Jan Vicány nicht
mehr wiederholen?
6. Sind die Minister bereit, dafür zu sorgen,
dass der Gendarmeriewachtmeister wegen seiner
haltlosen Verdächtigung der führenden Funktio-
näre der Sudetendeutschen Partei disziplinär be-
straft wird?
Prag, am 24. Jänner 1936.
Wies,
Knorre, Gruber, Kundt, dr Peters, Jäkel, Jobst,
Dr Hodina, Sandner, Georg Böhm, Hollube, Budig,
Dr. Rösche, Wagner, Ing. Richter, Nemetz, Rösler,
Stangl, Nickerl, Ing. Lischka, Ficher.
Původní znění ad 282 IV.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Illing
an den Minister des Innern,
wegen ungerechtfertigten Verbotes des
»Sudetendeutschen Marsches« und des
Liedes »Weit lasst die Fahnen wehen«,
durch die Bezirksbehörde in Podersam.
Der Ortsleiter der Sudetendeutschen Partei
in Podersam zeigte für Sonntag, den 22. Dezember
1935 1/29 Uhr abends die Veranstaltung einer
öffentlichen Versammlung der Mitglieder der Su-
detendeutschen Partei in Podersam, Gasthaus
Rauch, bei der das Hauptleitungsmitglied der Su-
detendeutschen Partei, Dr Wilhelm Sebekovsky.
sprechen sollte, an.
In der Vortragsfolge, die der Bezirksbehorde
gleichzeitig mit der Anmeldung der Versammlung
bekanntgegeben wurde, befand sieh als Einleitung
der Vortrag des Musikstückes »Sudetendeutscher
Marsch« und als Schluss der Vortrag des Liedes
"Weit lasst die Fahnen wehen".
Die Bezirksbehörde Podersam genehmigte
zwar die Abhaltung der Versammlung, verbot je-
doch den Vortrag des Musikstückes »Sudeten-
deutscher Marsch« und des Liedes »Weit lasst die
Fahnen wehen«. Die Begründung hiefür lautet:
»Ich verbiete jedoch den Musikvortrag des
Marsches »Sudtendeutscher Marsch« weiters den
Vortrag des Liedes »Weit lasst die Fahne» we-
hen« und zwar einerseits aus dem Grunde, dass
der Vortrag desselben im Stande ist die öffent-
liche Ordnung, Ruhe und Sicherheit zu gefährden
und soweit es den Vortrag des Liedes »Weit lasst
die Fahnen wehen« noch besonders aus dem Grun-
de, da dessen Inhalt absolut zweideutig ist, voll
Drohungen und Trotz. «
Das Verbot des »Sudetendeutschen Marsches-
ist ausgesprochen rechtswidrig. Dieser Marsch,
der keinen Text besitzt, sondern ein blosses Mu-
sikstück darstellt, kann weder bei den staatli-
chen Behörden, noch bei der Bevölkerung irgend-
welche unangenehme Reminiszenzen an frühere
Verhältnisse erwecken und er kann auch bei den
Besuchern der Versammlung keine staatsgefährli-
chen Reaktionen auslösen. Der Marsch ist erst in
jungster Zeit entstanden und er erinnert weder
in seiner Tonsetzung, noch in irgendwelcher an-
deren Art an verbotene, staatsgefährliche Musik-
werke, er ist mit einem Worte in jeder Hinsicht
harmlos und unbedenklich. Per »Sudetendeutsche
Marsch« wurde zuert bei einigen Ortsgruppen der
Sudetendeutschen Partei und späterhin aus einer
gewissen Tradition heraus, bei den Versammlun-
gen der übrigen Ortsgruppen der Sudetendeut-
schen Partei als Eingangsmarsch mit Vorliebe