Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 2. zasedání.

296.
lnterpelace:

I. posl. Haššíka min. vnútra pre hrubé zneužívanie úradnej moci, politizovanie a neprístojné
chovanie četníckych orgánov na slovenskom východe,

II. posl. Bayera, Otáhala a Václava Sedláčka min. spravedlnosti o bezdůvodné konfiskaci časo-
pisu "Naše Slezsko" čís. 3, roč. XVVII. ze dne 18. ledna 1936,

III. posl. Jobsta min. vnitra, že prachatický okresní úřad proti zákonu omezuje pořádání schůzí
a nedbá ustanovení zákonů o správním řízení.

IV. posl. Haššíka min. školstva a nár. osvety vo veci zneužívania školskej mládeže k politickým
úkonom a neprístojného chovania sa školského inšpektora Hrivňáka v Sobranciach,

V. posl. Šaláta min. zemědělstva o pokutách, vyrabovaných št. lesnou správou v Kremnici na
ťarchu obyvateľov obce Šváb (okr. Kremnica),

VI. posl. Šaláta min. zemědělstva o jasnom vyjadrení sa, či sa ešte bude parcelovať pre roľníkov
z erárnej pôdy vígľašského veľkostatku,

VII. posl. Šaláta min. zamedelstva o zrušiť sa majúcom pronájme erárných lúk (remanencií),
užívaných doteraz lesorobotníkmi a povozníkmi v Dekýši (okr. Banská Štiavnica).

296/I.

Interpelácia

poslanca Štefana Haššíka
ministru vnútra

pre hrubé zneužívanie úradnej moci, poli-
tizovanie a neprístojné chovanie četníckych
orgánov na slovenskom východe.

Neni to po prvé, že v parlamente podané boly
interpelácie, ústné ponosy v plene snemovne a
trpké výčitky na adresu ministerstva vnútra pre
neprístojné chovanie sa četníckych orgánov
v službe, i mimo služby. Hrubé zneužíva-
nie úradnej moci a politizovanie vy-
skytly sa hlavne na Slovensku, ale najviac predsa
len na nesriadenom východnom Slovensku. Zistené
prípady priamo zarážajú, lebo nie sú mysli-
teľné ani len v priemerne admini-
strovanej kolonii. A je zasa divným
úkazom, že pre oznámené prípady vinníci nie len
že neboli exemplárně potrestaní, ako by sa to pa-
trilo v právnom štáte, ale boli ešte za svoje ne-
zákonné a drzé kúsky povýšením a preložením na
lepšie služobná miesta - odmenení!

O neslýchaných výčinoch četníckych orgánov
uvedieme len niekoľko konkrétnych prípadov:

Veliteľ četníckej stanice vo Víťazovciach (okr.
Humenné), vrch. strm. Koutný, dňa 18. júna 1936
verejne vyhlásil v obci Černina toto: "Vy černin-
čania ste ľudia nečestní, lebo ste v ľudovej
strane. Ale ste aj p r o t i š t á t n í, lebo podporu-
jete ľudovú stranu!"

Iný četník, menom František Pazdera z tejže
stanice, dňa 16. mája 1936 v obci Baškovce na
valnom shromaždení miest. org. Hlinkovej sloven-
skej ľudovej strany, v službe a v uzavretej miest-
nosti kričal: "Divím se vám, že takové veci berete
do rúk a čtete!" Stalo sa to vtedy, keď po dlhšom
terorizovaní rečníka, tento začal rozdávať cen-
zúrou a úradmi povolené volebné tlačivá.

Hoci prípad oboch četníkov bol oznámený priamo
krajinskému četníckemu veliteľovi v Bratislave,
oba sedia nerušene na svojich miestach a dá sa
očakávať, že budú ešte vyznamenaní.

Dňa 25. mája 1935 v obci Myslina vnikol do
súkromného a zamknutého bytu Juraja Sivého
četn. strm. Štefan Vladár z četníckej stanice Slo-
venská Volová (okr. Humenné) a svojvoľne,
zneužitím úradnej moci zhabal so stola niekoľko
volebných tlačív Hlinkovej slovenskej ľudovej
strany a časopis "Slovenská Pravda", hoci všetky
tieto tlačivá boly cenzúrou prepustené a úradmi
povolené. Četnícky strm. Vladár porušil tu nie len
§ 112. ústavnej listiny, ale osvojil si aj práva cen-

---

2

zora a vyšetrujúceho sudcu, ba i okresného ná-
čelníka, lebo vo svojom trestnom oznámení na
Jozefa Sivého a Jablonského, podaného četn. stan.
v Slovenskom Volovom č. j. 1652/35, výslovne
uviedol, že on tlačiva preto zhabal, lebo ich obsah
mohol ohroziť verejný poriadok(?)! Je to jedi-
nečný prípad drzého politizovania, nadobro poza-
budnuvšieho sa četníckeho organu.

Ešte v r. 1932 stalo sa v obci Strážske (okr.
Michalovce), že četn. strm. Dutý a štb. strm. Haš-
kovec v úplne opilom stave ztýrali na ulici nie-
koľko ľudí a jednu samodruhú ženu kopli do
brucha. Žena bola v pokročilom stave tehotenstva.
Vec bola 26. júna 1934 interpelovaná v senáte
(tlačivo č. 1343). Odpoveď na túto interpeláciu
(tlač. 1384/5) pán minister vnútra dal v tom
smysle, že on neshľadáva dôvodu k "nejakému
opatrení"! četnícke orgány spité do nemoty fac-
kajú po ulici ľudí, kopú do brucha samodruhé
ženy, opíjajú sa notorický do dnes a pán minister,
keďže súd ich obžaloby "sprostí!", nemá dôvodu,
aby proti menovaným čo najprísnejšie zakročil
cestou disciplinárnou a aby tieto četníctvo zostúd-
zajúce indivídua z kraja odstránil.

Dňa 17. januára 1994 bolo podané na vrch. četn.
strm. Jozefa Kessla (četn. stan. Trhovište) ozná-
menie, že zneužívajúc svojej úradnej moci, v službe
politizuje. Boly Krajinskému četníckemu veliteľ-
stvu oznámené konkrétne prípady. Výsledok ozná-
menia: proti oznamovateľovi bolo zmocn. št. za-
stúp. Slamkom u okresného súdu v Bratislave za-
vedené trestné pokračovanie, lebo vraj ne-
správne obvinil četn. vrch. strm. Kessla, kto-
rému za jeho výčiny nie ten že vlas na hlave ne-
skryvil, ale bol dokonca vyznamenaný tým, že bol
preložený za veliteľa stanice do Michaloviec.
Kessl bol dokonca označený za jednoho z najlep-
ších četníckych orgánov v okrese, pravda, za zá-
sluhy v prenasledovaní členov Hlinkovej sloven-
skej ľudovej strany, zneužívaním úrad-
nej moci!

Obdobný je prípad okresného četníckeho veli-
teľa, por. výk. Bartoňa v Trebišove, predtým
v Michalovciach, ktorý zaiste za prenasledovanie
členov ľudovej strany a pre dobré obchody s ošípa-
nými a inými artiklami, povýšený bol na poručíka.
Len keď sa prezradily jeho obchodné machinácie,
za ktoré by bol četník Slovák bezodkladne suspen-
dovaný, bol snáď na čas z Michaloviec odstrá-
nený. Patrí poznamenať k činnosti tohoto výteč-
níka, že po známom ľudovom shromaždení v Mi-
chalovciach dňa 12. mája vydržiavanom a rozbi-
tom opitými agrárnikmi, nevinných ľudákov vy-
šetroval už ráno o 6. hod. v posteli, hoci je to
protizákonné. Pravda, opitých rozbíjačov-agrárov
vyšetrovať zabudol.

U vojenského prokurátora v Košiciach pod č. j.
0-492/33-II vedené bolo vyšetrovanie proti vrch.
strm. Kaválkovi Jozefovi a Šlapákovi Františkovi,
oba z četníckej stanice v Bracovciach (okr. Micha-
lovce). Proti obom četníkom podal trestné ozná-
menie Dr. M. Huťka, pravotár v Michalovciach,
pre zneužívanie úradnej moci a politizovanie
v službe. Pravda, ako obvykle, aj v tomto prípade
zastavené bolo trestné pokračovanie nie len u vo-
jenského prokurátora, lebo ten neshľadal žiadneho
trestného činu, ale aj u četníckej vrchnosti, ktorá
nenašla na oboch ani toľko viny, že by bola proti
nim zaviedla disciplinárne pokračovanie. Ba do-

konca, zaiste za zásluhy, preložila vrch. strm. Ka-
válka na lepšie miesto do Veľkých Zalužíc.

I z doteraz uvedených prípadov je zrejmé, že sa
tu mlčky trpí u četníckej vrchnosti a čo horšie,
priamo u ministerstva vnútra stav, ktorý je od-
zrkadlením pomerov na Slovensku. Bezpečnostné
orgány - užívajú sa docela otvorene k politickému
boju proti slovenskému národnému hnutiu, ba od-
meňovaním previnivších sa orgánov nadriadenou
vrchnosťou je dokladom, že sa tak vlastne deje na
jej želanie. Ovšem, kam povedú tieto pomery a
aké budú uzávery perzekvovaného slovenského
ľudu, to je iná otázka, ktorá ale nútiť musí zod-
povedných činiteľov štátu, aby v záujme budúc-
nosti republiky urobili predsa len prietrž týmto ne-
slýchaným koloniálnym metódam.

Keď proti zneužívaniu četníckych orgánov,
k prenasledovaniu politických odporcov a Slovákov
autonomistov čo najrozhodnejšie protestujeme,

pýtame sa pána ministra vnútra:

Či má vedomosť o týchto nemožných pomeroch
na východnom Slovensku, kde sa četníctvo tak ne-
slýchané zneužíva k politickému boju ?

či je ochotný proti označeným četníckym oso-
bám pre ich výčiny čo najprísnejšie zakročiť?

či je ochotný odstrániť nezodpovedné veliteľské
četnícke orgány, ktoré tento stav trpia a mlčky
podporujú ?

Čo hodlá pán minister zariadiť, aby četníctvo
vrátené bolo svojemu pôvodnému poslaniu, meno-
vite v dnešných rozháraných bezpečnostných po-
meroch a aby raz navždy prestal stav, ktorý zo-
stúdza dobré meno Republiky a poburuje pokojný
slovenský ľud?

V Prahe, dňa 8. januára 1936.

Haššík,

Sidor, Čavojský, Danihel, Dembovský, Onderčo,

Rázus, dr. Wolf, Šalát, Suroviak, dr. Pružinský,

Longa, Hlinka, dr. Tiso, Florek, Kendra, Sivák,

dr. Sokol, Slušný, Turček, Drobný.

296/II.

Interpelace

poslanců Františka Bayera, Oldřicha Otá-
hala a Václava Sedláčka

ministru spravedlnosti

o - bezdůvodné konfiskaci časopisu "Naše

Slezsko", čís. 3., roč. XXVII., ze dne

18. ledna 1936.

V Opavě vychází týdeník "Naše Slezsko". V ča-
sopise tomto v Čís. 3., roč. XXVII. ze dne 18. ledna
1936 uveřejněn byl na první straně na úvodním
místě článek "O právní jistotu".

Celý článek tento i s nadpisem byl konfiskován
z důvodů nicotných - bezdůvodně.

---

3

K posouzení našeho tvrzení uvádíme doslovně
znění toho konfiskovaného článku, který zní:

O právní jistotu.

"Lidové Listy" ve čtvrtek minulý týden uveřej-
nily místo úvodníku dopis starého stolařského
mistra odkudsi z Moravy. Dopis líčí jeden
z tisíců případů nesmyslného řádění berních úřadů,
jež mělo za konec zničení existence tak četných
jedinců a dosud prosperujících podniků. Ne-
můžeme pro nedostatek místa uvádět čísla z do-
pisu, jež ukázala, jak berní správa docela svévolně
pro daňový základ si několikanásobila číslice pů-
vodního daňového přiznání a není toho ani třeba,
protože docela určitě celé stovky našich čtenářů
to znají ze své smutné zkušenosti. Jde jen o jeden
případ z desetitisíců, jež se odehrávaly, odehrávají
a budou odehrávati, snad v Opavě, snad v Praze,
či na jiném místě republiky - dokud tomu nebude
učiněna přítrž. "L. L. " dost naivně uzavírají svůj
článek otázkou, kdo prý mu pomůže. Naivně proto,
že redakci listu celostátního významu musí býti
jasno, že ve velké většině těchto případů bylo
hrubě porušeno platné právo a že je tedy zájmem
nejen onoho starého stolaře, ale naší demokracie
a tedy povinností na základě zákonů zvolených zá-
stupců lidu učiniti přítrž řádění byrokracie. Pří-
pad tento a tisíce stejných nelze nazvat jinak než
řáděním, protože tu jde o vyložené ničení právní
jistoty - a demokracie nemůže než spočívat na
právní jistotě a právní jistota lidu je i právní jis-
totou demokracie.

V denním tisku, ale i v řadě nejvážnějších našich
revuí bylo mnohokráte konstatováno, že vyměřu-
jící úřady při snaze opatřit státní pokladně pe-
níze, velmi zhusta ignorují platné předpisy a sa-
motné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Poukázali jsme už několikráte na to, že tímto způ-
sobem se kope příkop mezi občanstvem a státem,
v jehož jménu tu berní správy vystupují a jednají.
Pan ministr financí ve sněmovní debatě volal po
slušném poměru mezi finanční správou a poplat-
níky a slíbil, že bude dbát, aby se ho dosáhlo.
Řekl dokonce, že bude trestat ty, kdo budou jednat
proti jeho intencím.

Je však možno dosíci tohoto "slušného poměru",
dokud poplatník bude vidět a cítit, že mu stát bere
víc, než má právo, ba dokonce, že ničí jeho exis-
tenci ?

Není docela přirozené, že místo želaného sluš-
ného poměru vytváří se u postižených lidí poměr
docela obrácený a že postižený člověk začíná ne-
návidět režim, který ohrozil jeho podnik, ba do-
konce i život? Není na bíledni, že tato prakse
je živnou půdou všelijakých "fašismů", kterým
postačí, aby naproti tomu poukázaly na případy,
které zrovna nesvědčí o stejně přísném měřítku
v nakládání s veřejnými penězi? Nejtragičtější
pak při tom je, že nejhůře se při této "berní čin-
nosti" daří lidem a podnikům malým a středním
a pak poctivým. Bylo by v zájmu naší demokracie,
aby její volení representanti - poslanci a sená-
toři - postavili se aspoň na den k vchodům ber-
ních úřadů a tam by na vlastní uši uslyšeli, jak
špatnou službu republice koná tato berní prakse.
O škodách na berní morálce ani nemluvíme. Jak
to může dopadnout, když poplatník vidí, že berní
správa prostě nevěří, že by u nás byli poctiví po-
platníci a že to ještě nejlépe dopadne s lidmi, kteří
činí daňová přiznání falešně? Nepoukazuje se

mezi lidmi přímo na určité podniky, které platí ne-
přiměřeně malé daně proto, že "se v tom vy-
znají" ?

Zašli bychom daleko, kdybychom měli psát
o všem, co s tímto tématem souvisí. Dnes nám jde
jen o to, říci, že nestačí otisknout dopis a ptát se,
kdo tu pomůže.

Nejde tu jen o jednoho aneb deset tisíc stolařů,
ale jde tu o republiku. Dnes ničíme jednoho, zítra
druhého, kolik za rok a položme si otázku, kolik
existencí bylo zničeno od té doby, co takovýmto
způsobem jsou vybírány berně.

Co říci případu, kdy úředník prostě řekne: ať
si rekuruje, stejně mu to nic nebude platné, má
peníze, tak ať platí. Lze v takovýchto případech
ještě mluvit o právním citu tohoto úředníka a
stejně mohou smýšlet všichni! Cítíte, že toto vše
jde na kořeny republiky a bude možné, kdyby se
tyto smutné poměry neměly hned změniti, vůbec
se dostat z krise?! Z krise nás přece nedostane
žádný úřednický aparát, ale rozkvět výroby a ob-
chodu, tedy soukromého podnikání. Může však do-
jíti k rozkvětu, kdyby se s námi dělil stát víc než
o polovičku výsledku naší práce, ba dokonce, jako
v případě stolaře, skoro o poslední kůrku chleba?!

Nemůže být pochybnosti, že stát musí dostat, co
je jeho a že na tom musíme mít všichni zájem.
To znamená, že tato otázka není jen otázkou fi-
nančních úřadů, ale v prvé řadě otázkou samotné
demokracie, jíž jsou a zůstanou lidé, které jako
representanty volíme a my všichni. My všichni
se musíme starat, aby berní právo i prakse byly
takové, aby musel platiti každý, kdo platit má a ne
jen ten, kdo se z toho neumí dostat. Na druhé
straně však nesmíme trpět, aby na místě práva
vládla zlovůle byrokratů velkých i malých a aby
v poplatníku byl spatřován prostě objekt státních
příjmů a nic víc. Žádný berní úřad, ani berní
správa neroztočí kolečka našich továren a z toho
musíme vycházet. Aby nám bylo rozuměno, to zna-
mená, že nesprávně předepsané daně nesmějí na-
dále zůstat soukromou věcí postiženého poplatníka
a provinilé berní správy, ale věcí demokracie a
parlamentu. Národní shromáždění se musí posta-
rat, aby případy stolaře nebyly ututlány, ale aby
byly projednány ve sněmovních výborech a sně-
movně, a aby úředníci, kteří by tímto suchým způ-
sobem chtěli provádět socializaci soukromého ma-
jetku byli exemplárně jako škůdci státu a lidu po-
trestáni.

Jedině tak se vrátí klid, práce a vědomí, že heslo
"Pravda vítězí" není jen vytištěno na naší ústavní
listině, ale že prostoupilo celý náš státní život.
V tom vidíme jedno z poslání mladých poslanců a
mladé generace vůbec.

Obsah článku jest tedy naprosto pravdivý, není
v něm nic proti státu pobuřujícího, nanejvýše
pravdivá kritika neudržitelného postupu finanč-
ních úřadů proti poplatnicím. Nesprávný postup
tento jistě nesmí býti hájen a umlčován druhým
orgánem státu, sice jinak by to v našem státě
opravdu vypadalo jako ve státě byrokratickém a
nikoliv demokratickém.

A novinám musí přece býti ponechána volnost,
aby svobodně ke všem zjevům veřejného života
mohly zaujati vážné a věcné stanovisko.

Vzhledem k tomu, že v uvedeném případě bylo
toto jejich právo úmyslně a bezdůvodně přerušeno
státním úředníkem, táží se podepsaní:

---

4

Jest panu ministru tento případ znám?

Co hodlá pan ministr zaříditi, aby takový po-
stup státních, censuru tisku provádějících úřed-
níků byl pro příště znemožněn ?

Jest ochoten pan ministr případ uvedený dáti
zevrubně vyšetřiti a postarati se o to, aby škoda
tímto bezdůvodným zabavením zmíněnému časo-
pisu byla nahrazena?

V Praze dne 21. ledna 1936.

Bayer, Otáhal, V. Sedláček,

Knotek, Hintermüller, Šamalík, dr. Jos. Dolanský,

dr. Hula, Janalík, Stašek, Petr, Zajíček, Bezděk,

dr. Novák, dr. Mičura, Brukner, Řičář, Košek,

Stanislav, Vičánek, Světlík.

296/III (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra,

že prachatický okresní úřad proti zákonu
Omezuje pořádání schůzí a nedbá ustano-
vení zákonů o správním řízení.

Místní vedoucí sudetskoněmecké strany ve Vim-
perku a Pokových Hutích v politickém okrese pra-
chatickém, oznámili okresnímu úřadu pořádání ve-
řejných schůzí, které se měly konati dne 26. ledna
1936 a dne 2. února 1936.

Prachatický okresní úřad vzal tato oznámení
schůzí na vědomí výměrem ze dne 23. ledna
1936, č. 10/17 a výměrem ze dne 29. ledna 1936,
č. 10/29, zasáhl však do programu schůzí a zaká-
zal obsažené tam davové písně "Jsme vojsko
práce" a "Zapějte zvučně a jásavě" a hudební
skladbu "Pochod fehrbellinských jezdců".

Obě rozhodnutí prachatického okresního úřadu
jsou klasický příklad svévole, se kterou nižší
správní úřady v jednotlivých případech ruší
ústavně zaručené právo shromažďovati svobody.
Ani jeden z obou výměrů nemá řádného a záko-
nitého poučení o opravných prostředcích. Pracha-
tický okresní úřad tím odňal žadatelům právo po-
řadem stolic naříkati úplně nedostatečná a své-
volná rozhodnutí prachatického okresního úřadu.

Prachatický okresní úřad si tedy nejen na-
prosto nepřípustně a nezákonitě osobuje jistou
censům programů politických schůzí sudetskoně-
mecké strany, nýbrž vydává o tom také rozhod-
nutí, která porušují platné předpisy a nejprostší
zásady správního řízení.

Obě ohlášené schůze byly veřejné schůze v uza-
vřených místnostech, jejichž pořádání nezáviselo
na žádném povolení okresního úřadu. Prachatický
okresní úřad měl pořádání schůzí vzíti na vědomí
nebo je zakázati. Nepřísluší mu zasahovati do
programu. Prachatický okresní úřad by mohl jen
tehdy žádati podmínky a změny v programu,
kdyby schůze byly závisely na jeho povolení.

Rozhodné však nesmí si prachatický okresní
úřad osvojovati funkci jakési spolkové policie nad
sudetskoněmeckou stranou. Prachatický okresní
úřad není oprávněn předpisovati politické straně
program jejích schůzí nebo svévolně tento program
měniti. I kdyby k tomu byl oprávněn, musil by
rozhodně takové zasáhnutí do programu veřejné
schůze přiměřeně odůvodniti.

Prachatický okresní úřad však ve výměru ze
dne 23. ledna 1936, č. 10/17 vůbec neodůvodnil
zákaz písně a hudební skladby a ve výměru ze
dne 29. ledna 1936, č. 10/29 jen uvedl: "Toto roz-
hodnutí bylo vydáno proto, že by těmito písněmi
mohl býti porušen veřejný klid a pořádek".

I toto odůvodnění jest nanejvýš nedostatečné.
Všeobecná formulka "veřejný klid a pořádek" ne-
stačí, aby odůvodnila zrušení ústavně zaručeného
práva na svobodu. Obsah programu politické
schůze jest právě tak předmět práva shromažďo-
vací svobody jako schůze sama sebou. Kdyby tedy
měl okresní úřad omeziti program veřejné schůze,
musil by konkrétně odůvodniti, jak by vytýkaný
program schůze mohl porušiti veřejný klid a po-
řádek.

Prachatický okresní úřad se však o to vůbec
nenamáhal. Jest to velmi povážlivý příznak a
správně označuje způsob, jímž správní úřady pro-
vádějí ústavní právo tohoto státu.

Tážeme se ministra vnitra:

1. Jest ministr vnitra ochoten odpovědné správce
prachatického okresního úřadu pohnati k odpo-
vědnosti pro vylíčené jednání, odporující zákonu
a ústavě?

2. Jest ministr vnitra ochoten se postarati, aby
prachatický okresní úřad svá rozhodnutí podle zá-
kona a konkrétně odůvodňoval a při jejich sepi-
sování nezanedbával ustanovení správního řízení?

3. Jest ministr vnitra ochoten se postarati, aby
nižší správní úřady svévolně nezbavovaly členy
sudetskoněmecké strany ústavně zaručeného práva
na shromažďovací svobodu?

V Praze, dne 14. února 1936.
Jobst,

Axmann, inž. Künzel, May, Budig, inž. Peschka,
dr. Köllner, Obrlik, inž. Lischka, dr. Peters, Sand-
ner, Illing, dr. Kellner, Nemetz, Jäkel, inž. Rich-
ter, Gruber, dr. Hodina, Frank, B. Fischer, Kundt.

296/IV.

Interpelácia

poslance Štefana Haššíka
ministrovi školstva a národnej osvety

vo veci zneužívania školskej mládeže k po-
litickým úkonom a neprístojného chovania
sa školského inšpektora Hrivňáka v So-
branciach.

Dňa 11. januára 1936 usporiadalo Sdrúženie
úradníckeho a učiteľského odboru agrárnej strany
tanečnú zábavu v Sobranciach, na ktorej účinkoval

---

5

aj tamburášsky sbor školských dietok z obce Fe-
kíšovce. Ako slávnostný rečník prehovoril školský
inšpektor Hrivnák v Sobranciach. Prítomné obe-
censtvo bolo priamo konšternované, keď inšpektor
Hrivnák z javiska sa rozkríkol: Ministerský pred-
seda je agrár, krajinský prezident je agrár, okresní
náčelníci sú agrári, teda všetko je naše, všetko je
agrárne!" Celú reč školského inšpektora Hrivňáka,
prešpikovanú podobnými frázami, počúvali aj prí-
tomné školské dietky z Fekíšoviec, vedené svojim
učiteľom Nemešom. Už aj z týchto niekoľko faktov
je zrejmé, že tu bola hrubo zneužitá útla školská
mládež práve tými školskými faktormi, ktorí by
mali bdieť čo nejpečlivejšie nad jej svedomitou
výchovou, prostou akýchkoľvek zhubných vlivov.
Toto neprístojne chovanie školského inšpektora
Hrivňáka, ktorý je za veci v prvom rade zodpo-
vedný, mohlo sa stať len pri jeho vedomí, že "jemu
sa nemôže nič stať!"

Len takto pochopíme nemožné chovanie sa škol.
inšpektora Hrivňáka aj v iných veciach, ako:

Po jeho príchode do Sobraniec zmocnil sa hneď
platenej funkcie verejného poručníka u súdu,

zaistil si platené miesto pri vedení Okresnej
pečlivosti o mládež,

uvelebil sa proti výslovnému zneniu služobnej
pragmatiky v Správnej rade Roľníckej vzájomnej
pokladnice v Sobranciach,

zasadol si do správcovského bytu štátnej ľudo-
vej školy, v dôsledku čoho správca učiteľ musel
obsadiť miestnosti opatrovne, kde by maly byť
núdzové triedy pre vyučovanie, atp.

Tu treba ešte poznamenať, že manželka inšpek-
tora Hrivňáka je tiež učiteľkou a vyučuje v So-
branciach. Teda pobierajú dvojitý plat.

Keby správ. uč. býval v správcovskom byte,
miestnosti opatrovne mohly by byť zariadené ako
núdzové triedy.

Referát ministerstva školstva a národnej osvety
v Bratislave trpí, hoci mu je známo, že Hrivnák
na svojom pôsobišti ako sa chová - aby úrad
školského inšpektora viedol človek, ktorý je na
to miesto nesúci.

Svoju politickú exponenciu Hrivnák odôvodňuje
tým, že aj tak bude menovaný inšpektorom zeme-
deľských ľudových škôl, ktoré miesto má mu byť
odmenou, za jeho terajšie kúsky v prospech českej
agrárnej strany.

Preto sa pýtame pána ministra školstva:

Či mu je známy prípad humpľovania školskej
mládeže v Sobranciach za vedenia školského
inšpektora Hrivňáka?

Či má pán minister vedomosť o platených
funkciách inšp. Hrivňáka a o jeho súkromnom
šafárení s bytmi v školských budovách?

Či je ochotný pán minister vziať na zodpoved-
nost inšp. Hrivňáka za jeho neprístojne chovanie
a odstrániť ho z úradu, do ktorého nepatrí?

Čo hodlá pán minister zariadiť, aby sa podobné
prechmaty u podriadených školských orgánov viac
neopakovaly ?

Praha, dňa 27. januára 1936.

Haššík,

Šalát, dr Sokol, Florek, Dembovský, dr Pružinský,

dr Tiso, Čavojský, Longa, Hlinka, Sivák, Sidor,

dr Wolf, Rázus, Slušný, Danihel, Drobný, Turček,

Suroviak, Onderčo, Kendra.

296/V.

Interpelácia

posl. Antona Šaláta
ministrovi zemedelstva

o pokutách, vyrubovaných št. lesnou sprá-
vou v Kremnici na ťarchu obyvateľov obce
Šváb (okr. Kremnica).

Prabiedni obyvatelia obce Šváb (okr. Kremnica)
sú takrečeno zaplavení pokutami, vymeranými im
št. lesnou správou v Kremnici.

Obyvatelia Švábu sú chudobní robotníci a veľmi
slabo sa majúci roľníci. Ich pole je takmer násilne
rozrezané pásom št. lesu, ktoré im oddeľuje malé
role od ich lúk a od obecného pasienku.

Švábania od nepamäti požívali práva slobodného,
bezplatného prechodu svojho dobytka z obce na pa-
sienok cestou, vedúcou cez erárny les. Toto právo
im lesný erár pred 2-3 rokmi odoprel. Švábania
sa žiadosťami, zadanými na ministerstvo zemedel-
stva dožadovali buďto uznania práva priehonu cez
erárny les, alebo o prídel tej čiastky št. lesu, ktorá
rozdeľuje občianske pole na dvoje.

Nebolo im vyhoveno ani v jednom, ani v dru-
hom. Ba bola im predostretá k podpisu dohoda,
v ktorej sa síce povoľuje priehon dobytka cez
erárny les, ale za ťažkých podmienok (za ročný
poplatok od kusa 10 Kč možno len na retiazkach
preháňať dobytok, aj to len staršími pastiermi).

Chudobní Švábania nemohli prijať takéto ťažké
podmienky a preto sa odtedy valia na nich pokuty,
lebo svoj dobytok cestou cez erárny les aj naďalej
preháňajú na svoj pasienok.

Nateraz sú pokutovaní títo:
Karel Nemčok. Šváb. pokuta	Kč 160. -
Štefan Priebera, Šváb. pokuta	Kč 160. -
Štefan Pinka, Šváb, pokuta	Kč 155. -
Florián Hogh. Šváb. pokuta	Kč 55. -
Štefan Hlaváč, Šváb, pokuta	Kč 143. -
Štefan Ťahún, Šváb, pokuta	Kč 210. -
Fr. Habela, Šváb, pokuta	Kč 199. -
Jozef Konoracký, Šváb, pokuta	Kč 105. -
Štefan Salav, Šváb, pokuta	Kč 253. -
Štefan Kňažko, Šváb, pokuta	Kč 217. -
vd. Márie Ťahúnová, Šváb, pokuta	Kč 220. -
vd. M Považanova, Šváb. pokuta	Kč 55. -
Michal Považan, Šváb. pokuta	Kč 170. -
Ignác Frind. Šváb. pokuta	Kč 170. -
Zuzana Debnár, Šváb, pokuta	Kč 155. -
Alžbeta Hlaváčová, Šváb, pokuta	Kč 79. -
Ján Hlaváč, Šváb, pokuta	Kč 55. -
Ján Salay, Šváb, pokuta	Kč 155. -
Jozef Knoška, Šváb, pokuta	Kč 155. -
František Reiter, Šváb, pokuta	Kč 170. -
Ondrej Hogh, Šváb, pokuta	Kč 105. -
vd. Maria Tinesová, Šváb, pokuta	Kč 155. -
Jozef Tines, šváb. pokuta	Kč 155. -
vd. K Drozdova Šváb, pokuta	Kč 105. -
Fr. Gašpar, Šváb, pokuta	Kč 105. -
Ján Horovic, Šváb, pokuta	Kč 55. -,
Fr. Bíles, Šváb, pokuta	Kč 55. -,

---

6

Ondrej Horovic, Šváb, pokuta	Kč 55. -,
Ondrej Drozd, šváb, pokuta	Kč 105. -,
Fr. Reiter, Šváb, pokuta	Kč 170. -,
Ondrej Hogh, Šváb, pokuta	Kč 210. -,
Jozef Tines, Šváb, pokuta	Kč 182. -,
Maria Tinesová, Šváb, pokuta	Kč 340. -.

Vzhľadom na biedne pomery, panujúce v obci
Šváb, výšudané pokuty sú nesnesiteľné. Ak budú
vymáhané, bude treba rad-radom ekzekvovať ľudí
a vrhnúť ich do zúfalstva. Obyvatelia Švábu sa
driev živili zo zárobkov ako sezónni, banskí a lesní
robotníci. Dnes tieto pramene výživy pre nich
skoro úplne vyschly, takže kto z nich má jedno-dve
jutrá poľa, snaží sa držať kravu, aby mal aspoň
mlieka pre deti.

Je nepochopiteľné, že - ač št. lesná správa
v Kremnici dobre pozná ťažké výživné pomery
Švábanov - toľkými pokutami ich zaťažuje. Na-
opak mala sama všemožne odporúčať ministerstvu
zemedelstva, aby spravodlivej žiadosti občanov
Švábu bolo vyhovené, čím by sa len dopomohlo ku
konsolidácii pomerov v tejto obci.

Preto v záujme verejného dobra pýtame sa pána
ministra zemedelstva:

1. či je ochotný nariadiť vyšetrovanie, prečo sú
občania Švábu tak zaplavovaní veľkými pokutami
za preháňanie dobytka erárnou lesnou cestou ?

2. či je ochotný nariadiť, aby riaditeľstvo št.
lesov a statkov v Žarnovici spravilo s občanmi
Švábu priateľnú dohodu o užívaní priehonu cez
erárny les?

3. alebo či je ochotný dať pokyn, aby občanom
Švábu za prijateľných podmienok bola pridelená
nimi žiadaná čiastka erárneho lesu?

Praha 18. februára 1996.

Šalát,

dr. Sokol, dr. Pružinský, Dembovský, Slušný, Ča-

vojský, Danihel, Drobný, Longa, Kendra, Hlinka,

dr. Tiso, Sidor, Haššík, Onderčo, Sivák, Turček,

dr. Wolf, Rázus, Florek, Suroviak.

296/VI.

Interpelácia

poslance Antona Šaláta
ministrovi zemedelstva

o jasnom vyjadrení sa, či sa ešte bude par-
celovať pre roľníkov z erárnej pôdy vígľaš-
ského veľkostatku.

Na okolí obci Vígľaš, Zvolenská Slatina, Očova,
Očovské Dúbravy, Stožok, Vígľašská Huta občas
roztrusujú chýry agitátori čsl. vládnych strán,
zvlášť čs. agr. strany, že sa bude parcelovať ten,
alebo onen majer vígľašského št. veľkostatku, že
sa niektoré št. pasienky a lesné čiastky prepustia
roľníkom do vlastníctva.

Ľudia samozrejme si prekotne zadávajú žiadostí

o prídely a netrpezlivé čakajú, kedy im bude vyho-
vené. Vysielajú do Prahy deputácie, súria parla-
mentných, pracovníkov, aby v ich veciach interve-
novali na ministerstve zemedelstva, na Generálnom
riaditeľstve št. lesov a statkov a na štátnom po-
zemkovom úrade v Prahe.

Úradnou odpoveďou št. pozemkového úradu
býva: - Ak nám Generálne riaditeľstvo št. lesov
a statkov ako spravovateľ erárnej pôdy dá pokyn,
aby sme parodovali a vyznačí, že čo a kde máme
rozparcelovať, tak sa bude hneď parcelovať podľa
obvyklých podmienok a spôsobov. Tento pokyn
však dosiaľ mešká, ba údajne vôbec nemá vyjsť,
preto v dohľadnej dobe nebude z parcelácie nič.
Žiadosti - a to celá hŕba - ležia nevybavené,
držíme ich v evidencii.

Na Generálnom riaditeľstve št. lesov a statkov
v Prahe na dotazy v tejto veci odpovedajú takto:
- Zásadne musíme byť proti parcelácii ďalších ma-
jerov vígľašského panstva, lebo keď si rozdáme
pole, čo budeme robiť s bírešmi, ako ich zaopatríme,
ako sa nám budú rentovať nastavené objekty na
zmenšenom veľkostatku. Z lesnej pôdy tiež ne-
môžeme dať prídely na pasienky, lebo sa už priveľa
lesov zničilo na Slovensku, čo má škodlivý vliv na
klimatické a vodné pomery nielen Slovenska, ale

i pod ním ležiaceho Maďarska, ktoré už na medzi-
národných fórech protestovalo oproti odlesňovaniu
Slovenska, - Mimo toho na Slovensku je už toľko
neužitečných plôch, zmenených z lesných na past-
viny a potom postupne na bralisté karsty, že skôr
treba pomýšľať na zalesňovanie niektorých erár-
nych pastvín, lúk, zvlášť takzvaných enklávnych,
než na ďaľšie odlesňovanie.

Ľudu treba vraj pomôcť tým, že sa mala previesť
revízia doterajšej parcelácie, kolonizácie, mala by
sa prevádzať novšia kolonizácia na južnom Sloven-
sku a maly by sa intenzívnejšie pestovať doterajšie
pastviny. Ináč ak ministerstvo zemedelstva nariadi
Generálnemu riaditeľstvu št. lesov a statkov, aby
parcelovalo a dávalo z erárnej pôdy do súkromného
vlastníctva, vyplní sa vraj rozkaz.

No a na samom ministerstve zemedelstva mienka
odborníkov býva táto: - Ak pán minister zeme-
delstva podpíše nariadenie, aby sa parcelovalo
z erárnej pôdy vígľašského veľkostatku, tak sa to
prevedie. Ale veci, týkajúce sa odpredaja št. ma-
jetku, musia sa vždy predostrieť ministerskej rade
k predbežnému schváleniu. Keď táto neschváli
návrh na odpredaj, na parceláciu štátnych objektov,
rezortný minister, čo by aj chcel, čo by ho do toho
aj hnala jeho strana s tajomníkmi a s celým svo-
jím aparátom, nesmie vydať nariadenie o odpre-
daji, parcelácii štátneho majetku.

Na dôkaz hodnovernosti týchto informácií a vý-
povedí mohli by sme tu uviesť mená tých vysokých
štátnych úradníkov, ktorí ich interpelantovi po-
skytli. Neide tu však o žiadnu intriku, ale o verejné
dobro, o uspokojenie a o vecné informovanie ľudu.

Čo si náš pospolitý ľud môže pomyslieť o úra-
doch, ministroch, poslancoch a politických pracov-
níkoch, keď sa mu zo strany jedných niečo pri-
sľúbi na isto: on si robí kolkovné trovy na žiadosti,
prípadne cestovné trovy na deputácie, chodí, prosí
hore-dole a všade mu vyhýbavým spůsobom vy-
svetľujú, prečo nemožno splniť jeho túžbu, vzbu-
denú rafinovanými politickými agentmi, - reč-
níkmi -. Takto sa kazí autorita úradov a politic-