7
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby bylo zaru-
čeno koaliční a shromažďovací právo občanům
v ČSR?
3. Co hodlá učiniti, aby bylo zajištěno domovní
právo občanů a aby byla zajištěna osobní svoboda
občanů ?
4. Co hodlá učiniti, aby byli vyšetřeni a přísně
potrestáni vinníci, kteří takto porušují nejzáklad-
nější práva občanská?
V P r a z e, dne 20. února 1986.
Krosnář,
Machačová, Kopřiva, Kliment, Široký, Kosik, Bor-
kaňuk, Sliwka, Beuer, Synek, Schmidke, Vodička,
Šverma, B. Köhler, Klíma, dr. Jar. Dolanský, Ne-
pomucký, Slánský, Zupka, Vallo, Dvořák, Dölling.
305/VIII.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru sociální péče
ve věci vypsání voleb do nemocenských
pojišťoven.
Podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z.
a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci,
invalidity a stáří, ve znění zákona ze dne 8. listo-
padu 1928, čís. 184 Sb. z. a n. a vládních nařízení
čís. 112/34 Sb. z. a n. a čís. 143/34 Sb. z. a n.,
vyhlášeném ministrem sociální péče ve Sbírce zá-
konů a nařízení pod čís. 189/1934 mají býti voleny
vždy na 4 roky tak zv. sbory delegátů.
V § 55 tohoto zákona ohlášené prováděcí naří-
zeni dosud vydáno nebylo. Rád volení byl sice vy-
dán nařízením ze dne 27. února 1930, avšak na
základě novelisace, provedené po tomto roce, je
nutno vydati řád nový.
Protože se tak dosud nestalo, nemohly býti
řádné volby vypsány. Nebyly však po celou dobu
naší státní samostatnosti dosud nikdy před tím vy-
psány ani podle dříve platných právních předpisů.
Proto správu nemocenských pojišťoven vedou až
dosud představenstva, jmenovaná politickými
úřady II. stolice podle § 131 zákona čís. 184/1928
Sb. z. a n.
Je skutečností všeobecně známou, která neslouží
dobrému jménu našeho sociálně pojišťovacího za-
řízení, že poslední volby do nemocenských pojišťo-
ven se konaly v r. 1911.
Jsou uváděny mnohé důvody pro prodloužení do-
savadního stavu, avšak ani jeden z nich nemůže
obstáti věcností svojí argumentace.
Podepsaní táží se proto pana ministra sociální
péče, zda
1. je ochoten přičiniti se o urychlené vydání
vládního nařízení, obsahujícího řád volení do ne-
mocenských pojišťoven,
2. je ochoten učiniti vše, aby tyto volby byly co
nejdříve vypsány?
V Praze, dne 20. února 1936.
Ježek,
Jan Sedláček, dr. Novotný, dr. Štüla, dr. inž. Toušek,
dr. Rašín, dr. Kramář, Kut, dr. Dominik, Holeček,
Chmelík, inž. Protuš, Knebort, dr. Domin, Ivák, dr.
Branžovský, inž. Schwarz, dr. Fencik, Špaček,
Trnka, Smetánka.
305/IX.
Interpelace
poslance Viléma Kneborta
ministru průmyslu, obchodu a živností
ve věci podpory cizineckého ruchu se
zvláštním zřetelem na firmu Čedok.
Ministerstvo obchodu vydalo pro povznesení
cizineckého ruchu velmi krásný propagační mate-
riál za účelem zvýšení návštěvy cizinců v naší re-
publice. Věc sama je však řešena tak nešťastně, že
tento materiál slouží vlastně jen reklamě firmy
Čedok a je úplně nevšímavý k ostatním cestovním
kancelářím. Toto řešení pokládáme za nešťastné,
protože znemožňuje ostatním cestovním kancelá-
řím tohoto úředního propagačního materiálu po-
užívati a jej rozšiřovati, ježto by takovýmto způ-
sobem vlastně doporučovaly svoji konkurenci.
Proto je nutno, aby tato úřední propaganda byla
zpracována tak, aby nefavorisovala pouze firmy
Čedok, nýbrž aby byla přijatelná pro všechny ces-
tovní kanceláře, které by potom pro zvýšení cizi-
neckého ruchu u nás mohly spolupracovati.
Firma Čedok, která je mimo právě uvedenou tis-
kovou podporu ministerstva obchodu také státem
subvencována a v níž je stát finančně účasten,
propaguje v odměnu za to návštěvu všech jiných
států, jen ne Československa. Fotografickými
snímky můžeme dokázati, jak tato firma doporu-
čuje v Paříži honosnou reklamou lyžařům návštěvu
Alp, jakoby nebylo možno, ba dokonce nejvýše
nutno, co nejnaléhavěji upozorňovati na skvělé
možnosti lyžařského sportu v našich krásných Ta-
trách, Krkonoších, Bezkydách a pod.
Dosavadní prakse ukazuje, že propaganda cizi-
neckého ruchu nedělá se dosti účinně a kromě toho
se provádí jednostranně podporováním jen jedné
cestovní kanceláře - firmy Čedok. Tento postup
budí u všech ostatních kanceláří cestovních, jež
jsou sdruženy ve Svazu cestovních kanceláří
v ČSR, dojem, ba přesvědčení, že firma Čedok se
těší zvláštní nepochopitelné přízni ministerstva
obchodu, ač svoje poslání, jak právě uvedeno, ne-
plní nejpečlivěji. Tato skutečnost není ani zdravá,
ani prospěšná povznesení cizineckého ruchu u nás.
Podepsaní se proto táží pana ministra průmyslu,
obchodu a živností:
8
a) zda je mu znám způsob, jakým plní Čedok
za hranicemi svoje poslání,
b) jaké důvody vedou ministerstvo obchodu
k tak jednostranně podpoře této cestovní kance-
láře,
c) co hodlá učiniti k nápravě, aby podpora cizi-
neckého ruchu dála se způsobem správným a co
nejúčinnějším, jak se strany cestovních kanceláří,
tak i se strany ministerstva obchodu ?
V Praze, dne 20. února 1936.
Knebort,
Jan Sedláček, Kut, Smetánka, dr. Domin, Holeček,
dr. inž. Toušek, dr. Rašín, dr. Kramář, inž. Schwarz,
dr. Branžovský, dr. Fencik, Ivák, Trnka, dr. Domi-
nik, inž. Protuš, dr. Štůla, Chmelík, Ježek, dr.
Novotný, Špaček.
305/X.
interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministra průmyslu, obchodu a živností
a ministru veřejných prací
o konkurenční činnosti státních hutí, žele-
záren a oceláren v Podbrezové na Slovensku.
Svaz továren na ocelové lisované lopaty a pod.
zápasí o existenci svých středních podniků a usi-
luje o dočasný numerus elausus v tomto oboru.
Existenční snahy těchto podniků jsou velmi kří-
ženy konkurenční činností státních hutí, železáren
a oceláren v Podbrezové, které vyrábějí také liso-
vané zboží, železná okna, železné konstrukce,
emailové a ohýbané zboží a pod. a tím úplně za-
tlačují střední podniky do pozadí a uvádějí je
v nebezpečí, že budou muset likvidovati a roz-
množiti nezaměstnanost. Státní podniky kalkulují
při konkurenci železo za cenu exportní (ztráto-
vou), t. j. 70-75 Kč, kdežto jiná firma musí
počítati cenu, za jakou hutě dodávají a tato cena
160-160 Kč je víc než o 100% vyšší, než v jaké
kalkulují státní podniky v Podbrezové. Když
státní podniky prodělají, zaplatí to stát. Státní
železárny a ocelárny v Podbrezové prodělaly v r.
1934 obnos 17, 086. 088. 45 Kč. Schodek zaplatil
stát. A když prodělají soukromé podniky, kdo
těmto zaplatí schodek a kdo všechno na to do-
platí? Na to doplatí podnikatel svou zkázou, stát
ztrátou poplatníka a naše dělnictvo nezaměstna-
ností a zvýšenou bídou. Není přece možné, aby
státní podniky konkurovaly takovým způsobem,
že by ničily soukromé podnikání, rozmnožovaly
nezaměstnanost a aby kalkulovaly ztrátově; aby
vyráběly suroviny a současně hotové zboží za
podmínek, kterých nemůže míti soukromý podni-
katel a při tom vlastně z kapes poplatnictva si
ještě vyplácely prémie za špatné hospodářství
formou odměn a pod., které u státních oceláren
a železáren obnášely v r. 1984 448. 059. 20 Kč.
Čísla jsou ze státního závěrečného účtu za rok
1934, předloženého Nejvyšším účetním kontrolním
úřadem.
Tážeme se proto pana ministra obchodu, prů-
myslu a živností a pana ministra veřejných prací:
1. Jaké stanovisko zaujímá k rozšiřování vý-
robní činnosti státních podniků tam, kde jest do-
statečně postaráno o příslušný obor výrobní čin-
nosti soukromým podnikáním?
2. Jaké stanovisko zaujímá k podnikatelské a
konkurenční činnosti státních podniků v Podbre-
zové, které prodělávají rok co rok těžké miliony
a v r. 1934 prodělaly podle státního závěrečného
účtu Nejvyššího kontrol, úřadu 17, 086. 088. 45 Kč?
3. Zda jest mu známo, že státní úřady byly vy-
zvány, aby v prvé řady braly zřetel při dodávkách
na tyto státní železárny a ocelárny v Podbrezové,
které svou kalkulací ničí naše střední závody a
svou činností jen zvyšují vlastní ztráty a poško-
zují státní finance?
4. Co hodlá učiniti, aby byla zaručena existence
středních továren na ocelové a lisované zboží a
pod., která jest v zájmu větší zaměstnanosti a
také v zájmu státu i jinak a zda hodlá zastaviti
a usměrniti nezřízenou konkurenci státního pod-
niku?
5. Zda hodlá i v těmto oboru vyhlásiti dočasnou
závěru (numerus elausus), aby byl získán čas na
vyrovnání zájmů a usměrnění konkurenční zá-
kladny?
V Praze, dne 18. února 1936.
Jan Sedláček,
Kut, dr. Domin, Holeček, dr. inž. Toušek, dr Rašín,
dr. Kramář, Špaček, inž. Schwarz, Ivák, dr. Bran-
žovský, dr. Fencik, Knebort, Trnka, dr. Dominik,
inž. Protuš, dr. Stůla, Smetánka, dr. Novotný,
Ježek, Chmelík.
305/XI.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru průmyslu, obchodu a živností a
ministru veřejných prací
v záležitosti zřízení nového filiálního zá-
vodu pro impregnaci dřeva na Slovensku
polostátní firmou
,,Sublima" v Březnici.
V Československé republice je 6 soukromých
firem s 11 továrnami, které se zabývají impreg-
nací dřeva, samozřejmě hlavně pro stát. R. 1930
byla založena nová firma na impregnaci dřeva
v Březnici, která je podnikem s většinou státního
kapitálu ministerstva veřejných prací. Všechny
soukromé firmy pracují jen s nepatrným využitím
své kapacity a dělnictvo těchto firem jest více
bez práce než v práci a stát musí platiti dělnictvu
značné podpory v nezaměstnání. Při tomto stavu
9
připravuje polostátní firma ,,Sublima" v Březnici
zřízení nového závodu pro impregnaci dřeva na
Slovenska. To znamená, že stávající továrny na
impregnaci dřeva budou ještě méně zásobovány
státními dodávkami a že dělnictvo bude připra-
veno i o zbytek práce, kterou ještě v těchto to-
várnách má. Tento stav je nemožný, aby stát vy-
hazoval peníze, které potřebuje jistě k užitečněj-
ším věcem, než k zakládání obyčejně pasivních
továren na ubíjení stávajících podniků, které svou
funkci konaly dobře, a na rozmnožení nezaměst-
nanosti.
Jak hospodaří státní podniky, vidět nejlépe ze
státního závěrečného účtu republiky Českosloven-
ské za rok 1934, předloženého nejvyšším účetním
kontrolním úřadem, dle něhož na př.: lesní pod-
niky a statky měly odvésti státní pokladně dle
rozpočtu obnos 33, 976. 362. 10 Kč a neodvedly ani
haléře a ještě měly ztrátu 7, 774. 408. 60 Kč (bez
školních statků a pod. ). Státní báňské a hutnické
závody měly odvésti státní pokladně podle roz-
počtu 38, 801. 200 Kč, ale neodvedly ani haléře. Do-
konce ve ztrátách státních podniků v Podbrezové
17, 086. 088. 90 Kč, v Báňské Štiavnici 8, 740. 972. 95
Kč, v Příbrami 9, 256. 552. 55 Kč atd. úplně se utápí
zisky ze státních důlních podniků v Mostě, Po-
rube, z naftových dolů ve Gbelech a ze státních
solných dolů a solivarů v Prešově a Slatinských
Dolech!
Proto podepsaní táží se ministra obchodu, prů-
myslu a živností a ministra veřejných prací:
1. Zda jest mu znám neutěšený stav impregnač-
ních závodů, jejich slabá zaměstnanost a tím
veliká nezaměstnanost dělnictva v tomto oboru?
2. Zda jest známo panu ministru, že polostátní
firma v Březnici hodlá založiti filiální závod na
Slovensku a tím ještě více rozmnožiti nezaměst-
nanost a poškoditi stávající a již beztak živořící
impregnační závody v Československé republice?
3. Zda hodlají zabrániti tomu, aby státní a polo-
státní podniky svou konkurencí, strhováním stát-
ních objednávek na sebe a pod. ubíjely soukromé
podniky a rozmnožovaly nezaměstnanost?
4. Zda hodlají se přičiniti, aby státní a jiné pro-
středky, které měly býti investovány do zbytečné
impregnační továrny, byly upotřebeny v rámci
produktivní péče o nezaměstnané na užitečnější
investice a práce, které by účelně snížily neza-
městnanost a státu pomohly tak snížiti příspěvky
na nezaměstnané?
V Praze, dne 18. února 1936.
Jan Sedláček,
Kut, Smetánka, dr. Domin, Holeček, Špaček, dr
Rašín, Chmelík, dr Novotný,
dr. Štůla, inž. Protuš,
Knebort, dr. Branžovský, dr. Kramář, Ježek, dr.
Dominik, Trnka, Ivák, dr. inž. Toušek, dr. Fencik,
inž. Schwarz.
305/XII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru sociální péče, veřejných prací a
vnitra
v záležitosti technických příprav k rozvi-
nutí produktivní péče o nezaměstnané a
v záležitosti včasného vyúčtování prací
veřejných a pro vybavení technických
úřadů dostatečným počtem odborných sil.
Množí se stížnosti, že technické oddělení re-
sortní, oddělení zemských a okresních úřadů ne-
mohou včas zdolati mimořádné požadavky kla-
dené na tato oddělení v důsledku zvýšené agendy
technické v rámci produktivní péče o nezaměst-
nané. Plány a rozpočty nemohou býti včas ho-
tovy, protože stávající síly jsou již přetíženy
běžnou úřední agendou, statistikami a podáváním
zpráv, takže mimořádnou práci konají s napětím
sil. Je nebezpečí, že nebude v tomto roce zase
plně využito ani prostředků, ani vhodného času
k vykonání prací a provedení investic, plánova-
ných v rámci produktivní péče o nezaměstnané a
zůstane při těšínských jablíčkách.
Také vyúčtování již provedených prací vázne.
Tak na př. spojené firmy Josef Pilc a Antonín
Bartošek, stavitelé v Přerově, stavěli v r. 1924 až
1927 budovy okresního soudu a finančních úřadů
v Přerově. Stavby odevzdali 30. června 1927, su-
perkolaudace ministerstva veřejných prací byla
provedena v březnu 1930, avšak firma dodnes
nemá proúčtovány nedoplatky s úroky od 80.
června 1927 a náhradu škody.
Při tom mnoho mladých, zdatných architektů,
inženýrů a absolventů průmyslových škol jest bez
zaměstnání a bez příležitosti k praksi a rádi by
prospěli veřejnosti a pracovali. Jest nutno, aby
náš dorost, než zaujme zodpovědná místa, měl
příležitost zapracovati se u starých osvědčených
praktiků a nabyl zkušeností. U technických sil
jest to zvláště důležité, protože tam se v cestě
rekursní špatně provedené plány nedají již bez
velkých škod napravovati.
Tážeme se proto pana ministra sociální péče,
veřejných prací a vnitra:
1. Zda jsou zaručeny všechny technické pří-
pravy k rozvinutí stavebního a pracovního ruchu
v rámci produktivní péče o nezaměstnané tak, aby
bylo možno v r. 1936 využíti nejen všech peněž-
ních prostředků, které jsou k disposici, ale také
zejména vhodného času?
2. Zda jsou zúčastnění páni ministři ochotni po-
starati se o zvýšené a dostatečné vybavení tech-
nickými a odbornými silami všech zúčastněných
úřadů, zejména zemských úřadů, okresních úřadů
a příslušných technických oddělení v rámci své
působnosti, která připravují, vypisují a propočí-
távají projekty a oferty na práce v rámci produk-
tivní péče o nezaměstnané i práce jiné ? Zda jsou
ochotni věnovati úrovni a praktické výchově tech-
10
nického dorostu úředního zvýšenou péči a po-
zornost?
3. Zda jsou ochotni postarati se o to, aby vy-
konané a schválené práce byly vždy včas vyúčto-
vány a proplaceny? Zda jsou dále ochotni zjistiti
příčiny zdlouhavosti příprav i vyúčtování a od-
straniti jejich příčiny aťsi již tkví v nedbalosti
úřadu, nebo přetížení úřadu a v nedostatečném
vybavení odbornými silami pro mimořádné po-
žadavky?
V Praze, dne 18. února 1936.
Jan Sedláček,
Kut, Ivák, Smetánka, dr. Domin, Holeček, Špaček,
dr. Rašín, dr. Kramář, inž. Schwarz, dr. Branžov-
ský, dr. Fencik, Knebort, Trnka, dr. Dominik, inž.
Protuš, dr. Štůla, dr. Novotný, Chmelík, Ježek,
dr. inž. Toušek.
305/XIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru vnitra
o zdržování soudního projednání obvinění
okresního hejtmana ve Šternberků před-
nostou berní správy drem Vaňkem tamtéž.
Přednosta berní správy ve Šternberků dr. Vaněk
obvinil okresní úřad ve Šternberků stížností, po-
danou na zemský úřad v Brně, že při udílení pod-
por v nezaměstnanosti postupuje ledabyle na
škodu státu a že trpí, aby o udílení podpor roz-
hodoval člověk soudně trestaný.
Okresní hejtman ve Šternberků dr. Dostál cítil
se tímto tvrzením jako přednosta úřadu a refe-
rent v rozhodování o podporách v nezaměstna-
nosti obviněn z trestních činů a vymohl si povo-
lení k podání žaloby na dra Vaňka, aby se z to-
hoto nařčení očistil.
Tento spor táhne se již přes půl druhého roku
a dosud nedošlo k hlavnímu přelíčení u trestního
soudu. Stalo se dokonce i to, že přelíčení, stano-
vené na určitý den, bylo zastaveno, trestní spisy
byly od soudu odeslány do Prahy ministerstvu
vnitra a dosud nebyly vráceny.
Od obyvatelstva okresu šternberského i jiných
okresů, které se značným zájmem čekalo a čeká
na výsledek procesu, docházejí stále dotazy, co
s tou věcí je, a dojde-li opravdu k faktu, v demo-
kratickém státě nezvyklému, že obvinění státního
úředníka na význačném místě bude umlčeno, aniž
se veřejnosti dá jistota, došlo-li v úřadě opravdu
k trestním činům a poškození státu, či je-li obvi-
nění nesprávné a křivé.
Obyvatelstvo chce vědět, zda může mít k úřa-
dům důvěru, či má se dožadovati nápravy. Do-
konce šíří se hlasy, jakoby se zaváděla privile-
govaná kasta osob, které se mohou dopouštěti
trestních činů, za které jiní občané v demokra-
tické republice jsou přísně trestáni. Tím se po-
škozuje vážnost a autorita státních úřadů!
S druhé strany není vyloučena možnost, že ob-
vinění není odůvodněno a tu zastavení procesu
a odebrání spisů od soudu znemožňuje okresnímu
hejtmanovi a ostatním žalobcům obranu jeho a
obranu státního úřadu a mohlo by vzbuditi pode-
zření - které také je skutečně velmi často pro-
nášeno - že někomu záleží na tom, aby udavač
byl takovým způsobem zbaven trestních následků
za křivá obvinění. Bohužel, došlo již v tomto
směru k promlčení dvou žalob proti přednostovi
berní správy ve Šternberků dru Vaňkovi tím, že
spisy byly dlouho u ministerstva financí a mi-
nisterstva vnitra. Vzniká domnění, že se tak stalo
úmyslně.
Ptáme se proto pana ministra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten zaříditi, aby
trestní spisy byly neprodleně vráceny trestnímu
soudu v Olomouci k projednání za účelem spra-
vedlivého zjištění viny a neviny a za účelem zjed-
nání plné autority státního úřadu?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten vyšetřiti a
sděliti, z jakého důvodu byl proces zastaven a
spisy od soudu vyzvednuty a na čí popud se tak
stalo?
3. Jest ochoten zjistiti, proč došlo k promlčení
dvou žalob proti přednostovi berní správy dru
Vaňkovi?
V Praze, dne 18. února 1936.
Jan Sedláček,
Kut, dr. Domin, Holeček, Špaček, dr. Rašín, dr.
Kramář, inž. Schwarz, dr. Branžovský, dr. Fencik,
Knebort, dr. Dominik, Ivák, inž. Protuš, dr. Štůla,
dr. Novotný, Chmelík, Ježek, Smetánka, dr. inž.
Toušek, Trnka.
305/XIV.
Interpelace
poslanců dra Neumana, Ferd. Richtra
ministru vnitra
ve věci vysokých sazeb pojištění motoro-
vých vozidel.
Ve velké anketě deníku ,,České slovo" o moto-
rismu, které se súčastnili nejvýznamnější před-
stavitelé veřejného i hospodářského života, byla
příčina dnešního úpadku motorismu v našem státě
mimo jiné spatřována - a to právem - ve vy-
sokých sazbách pojistných, platných pro motorová
vozidla, a to jak v oboru pojištění škodového tak
i odpovědnostního. V denním tisku byly též na-
značovány cesty, schůdné i pro pojišťovny, jimiž
by bylo možno docílit snížení těchto sazeb. Ze-
jména bylo doporučeno, aby škodové pojištění
bylo upraveno odstupňováním sazeb a nároků
11
podle stáří vozidla a u odpovědnostního pojištění
aby byly zavedeny kilometrové sazby.
V oboru odpovědnostního pojištění pojišťovny
mnoho získaly, neboť uzákoněním povinnosti to-
hoto pojištění (zákon č. 81/1935 Sb. z. a n. ) od-
padly akvisiční a jiné náklady, které před tím
pojišťovny byly nuceny na tento obor pojištění
vynakládat.
Poněvadž každý průtah v řešení některého
z předpokladů nového rozvoje československého
motorismu je přímo zločinem, páchaným na pří-
pravě obrany státu, táží se podepsaní:
1. Je pan ministr ochoten nařídit, aby minister-
stvo vnitra jako dozorčí orgán přezkoumalo výši
sazeb pro pojištění motorových vozidel?
2. Po úředním přezkoumání sazeb je pan ministr
ochoten přimět pojišťovny k radikálnímu snížení
pojistných sazeb pro motorová vozidla po případě
snížené sazby prohlásit za maximální?
V Praze, dne 7. února 1936.
Dr. Neuman, Ferd. Richter,
Uhlíř, Netolický, Babek, Stejskal, Jenšovský,
Lanc, Zeminová, Bátková, Fr. Langr, Hatina, dr
Kozák, David, dr. Klapka, Tichý, Tykal, Šmejcová,
Mikuláš, Hrušovský, Fiala.
305/XV.
Interpelace
poslanců Ervína Tichého a Čeňka Fialy
ministru železnic
ve věci využití záložních sil na kapitole XII.
Ředitelství čsl. st. drah v Olomouci vydalo dne
18. prosince 1995 pod čís. 1863/2-V-35 služební
rozkaz, kterým se upravuje využití a evidence
záložních sil na kapitole XII. od 1. ledna 1936.
Dle tohoto rozkazu snižuje se počet záložních sil
na 5%, tudíž v daném případě skoro o polovici.
Záloha, která jest počítána do rámce normova-
ného (systemisovaného) stavu míst, jest určena
k zastupování zaměstnanců v době dovolených,
ať již z titulu turnusového volna nebo patřičné
dovolené, jakož i zastupování nemocných zaměst-
nanců.
Stav zálohy do 1. ledna 1936, který byl v ně-
kterých místech služebních až 10%, sotva mnohdy
vystačoval pro vystřídání a zastupování, takže
v takovém případě byly služebny nuceny si na-
vzájem vypomáhati půjčováním zaměstnanců za
souhlasu příslušného ředitelství.
Nyní snížením této zálohy v důsledcích uvede-
ného nařízení ocitají se služebny v prekérní si-
tuaci, zápasíce s absolutním nedostatkem perso-
nálu. Nařízení má již ten účinek, že ke službě
staniční jsou přidělováni zaměstnanci od služby
jízdní z kap. XIII. a nedostatek na tomto záhlaví
je kryt z vlastního stavu tím způsobem, že v tur-
nuse zařadění volno mající zaměstnanci jsou v době
tohoto volna nuceni vykonávati službu.
Tímto způsobem se uměle jak na kap. XIII. a tak
i XII. udržuje zdáni nedostatečného předepsaného
výkonu, poněvadž službu konajícím zaměstnancům
u jízdy v době turnusového volna se tato odpraco-
vaná doba nepočítá do výkonu a zase použitím
zaměstnanců z kap. XIII. ve staniční službě a ne-
započítáváním tohoto výkonu do služby jízdní sni-
žuje se při úhrnném součtu odpracovaných hodin
na kap. XIII. výkon, takže dochází k mylné relaci,
mající za následek neodůvodněné přepínání perso-
nálu ve služebním poměru. Totéž jeví se také ve
službě staniční při manipulaci se zaměstnanectvem,
přiděleným od jízdní služby k výkonu služby sta-
niční.
Takováto manipulace, která každému zaměst-
nanci ve svých důsledcích je velmi dobře známa,
způsobuje nejen prodlužování pracovní doby a tím
porušování zák. o 8hod. době pracovní, nýbrž vy-
volává u personálu oprávněné mínění úmyslného
postupu proti nižším kategoriím.
Úsporná tendence, která jest sledována tímto
nařízením, jest naprosto pochybená, poněvadž psy-
chologicky vyvolává u personálu opačný účinek,
jenž může míti pro železniční podnik neblahé vý-
sledky. Tímto opatřením jest znemožněno pro ne-
dostatek personálu prováděti zácvik zaměstna-
nectva v jednotlivých oborech staniční služby, což
pochopitelně má a bude míti značný vliv na hladký
a klidný provoz našich drah.
Zvláště ustanovení zmíněného rozkazu, které zní:
,,Dopravní úřady o větším počtu »záloh« nedodržují
často našeho nařízení a disponují bez našeho vě-
domí jmenovanými zaměstnanci, ač potřeba jim
byla již dříve známa a často ani nehlásí zařaděni
takového zaměstnance ve vlastní stanici k zastu-
pování jiného nepřítomného zaměstnance, čímž evi-
dence »záloh« služby dopravní jest značně ztížena. "
Nařizujeme proto, že žádná z domovských stanic
,,záloh" nesmí zařaditi v místě záložního zaměst-
nance služby dopravní (úředníka II. sl. tř., gáž.
m. sl. tř., stan. mistra) bez dřívějšího schválení
odd. V.
, jasně dokazuje že úsporná stránka tohoto
rozkazu jest absolutně pochybená, poněvadž ad-
ministrativní řízení vyžádá si několik kancelář-
ských i úřednických sil, nehledě k tomu, že úplným
dodržováním tohoto ustanovení může dojíti k ta-
kovým technickým těžkostem, které se velmi silně
vymstí na samotné dopravě.
Poněvadž tento rozkaz má na mysli v první řadě
uměle snížit stav personálu, kterého se již před
vydáním tohoto rozkazu pociťoval značný nedosta-
tek, což dokazuje okolnost, že některé služebny
byly nuceny si zaměstnance vypůjčit od odb. p. u.
dráhy a ježto uplatňováním tohoto nařízení bude
personál postižen ve služebním poměru prodlužo-
váním prac. doby a také s ohledem na to, že uplat-
ňování jeho může míti velmi zlé následky pro do-
pravu a její bezpečnost, táží se podepsaní pana
ministra železnic:
1. zda jest mu známo opatření, které učinilo
ředitelství čsl. st. drah v Olomouci a jež ve svých
důsledcích sleduje poškození žel. zaměstnanectva ?
2. zda jest ochoten vzhledem k naprostému ne-
dostatku personálu naříditi nejen zrušení tohoto
vydaného nařízeni řed. v Olomouci, nýbrž rozšíření
stavu personálu na žádoucí výši a uvolnění tak
12
dosavadního napatého služebního poměru nejen
v Olomouci, ale u všech ředitelství ČSD. ?
V Praze, dne 18. února 1936.
Tichý, Fiala,
Babek, Stejskal, Fr. Langr, Jenšovský, Uhlíř,
Tykal, dr. Kozák, Zeminová, David, dr. Patejdl,
F. Richter, Hatina, Bátková, Šmejcová, Lanc, Mi-
kuláš, dr. Klapka, dr. Neuman, Netolický.
305/XVI.
Interpelace
poslance Frant. Uhlíře, Ervína Tichého,
Fr. Langra, Jarmily Bátkové a Aloise
Babka
ministra veřejných prací
v záležitosti úpravy toku řeky Ostravice.
Horská řeka Ostravice nadělá každoročně značné
škody následkem dosud nezregulovaného řečiště.
Zejména rozvodněná Ostravice jest nebezpečná
majetku i životům, jak dosvědčují povodně, jež
způsobila v letech 1880, 1913, 1925 a 1981 obyva-
telstvu, jehož majetky sousedí s tokem řeky. Ze-
jména mnoho škod bylo způsobeno na říční par-
cele 4466 a 4467. Na těchto parcelách stojí pět
stavení a obyvatelé jejich žijí ve stálém strachu,
že je rozvodněná Ostravice jednou odnese k Frýd-
lantu n. O. i 9 jejich staveními.
Přesnou evidenci škod způsobených rozvodněnou
Ostravicí vede státní technická kancelář pro regu-
laci řeky Ostravice ve Frýdku. Uvádíme zde jen
některé z nich:
Při veliké povodni r. 1980 vyryla si Ostravice
jiný tok asi o 100 m vlevo od svého původního
řečiště a vše, co bylo jí na dosah, odnesla. Při po-
vodni roku 1926 vyryla si zase řečiště asi o 30 m
vpravo a odnesla od domu č. 274 dvě parcely orné
půdy a to parcelu 1717 celou a parcelu 1720 téměř
celou. Tyto parcely ležely podél říční parcely
č. 4466.
Ve Frýdku sice státní technický úřad pro regu-
laci řeky Ostravice provádí každým rokem opravu
řečiště, ale tato úprava se děje pomalu, ježto není
na ni vydatnějšími finančními prostředky pama-
továno.
Vzhledem k tomu, že řeka Ostravice v dnešním
stavu ohrožuje majetky chudobných podbezkyd-
ských občanů a ohrožuje i životy v době povodní,
jest nejvýš potřeba urychlení regulace jejího toku
a to v roce 1936 nejméně až k jezu, který leží
na říční parcele č. 4466. Tím také se do značné
míry pomůže nezaměstnaným na Ostravici, neboť
při regulačních pracech, prováděných ve větším
rozsahu, se může značná část jich zaměstnati.
Z toho důvodu se táží podepsáni pana ministra
veřejných prací, zda je ochoten v zájmu ochrany
majetků při Ostravici přikročiti v roce 1936 k ná-
ležité regulaci řeky Ostravice.
V Praze, dne 18. února 1936.
Uhlíř, Tichý, Fr. Langr, Bátková, Babek,
Stejskal, Jenšovský, Šmejcová, dr. Klapka, dr Ko-
zák, F. Richter, Zeminová, dr. Patejdl, David, Ha-
tina, Lanc, Fiala, Mikuláš, Tykal, dr. Neuman,
Netolický.
305/XVII.
Interpelace
poslanců Frant. Uhlíře, Fr. Zeminové, Jar.
Bátkové
ministru sociální péče
o bezodkladné pomoci sociálně trpícím
dětem na okrese valašsko-meziříčském.
Horský okres valašsko-meziříčský trpící zvláště
zvýšenou nezaměstnaností má také mimořádně vy-
soké procento dětí, jejichž záchrana se jeví ne-
vyhnutelně nutná. Na základě zjišťovaných sta-
tistických dat potřebuje pomoci na venkově uvede-
ného okresu 491 dětí. Z těchto dětí je 76 polo-
sirotků, t. j. 15. 50%, 892 dětí nemanželských, t. j.
79. 80%, 22 dětí legitimních, t. j. 5. 50% a 1 ne-
známého původu, t. j. 0. 20%. Z těchto dětí se část
odstěhovala do jiných okresů. Poručenství má v 88
případech generální poručník, ostatní matka nebo
ustanovený poručník.
K nemanželským dětem se hlásí nebo přispívá
nemanželský otec pouze v 76 případech, t. j. 18 %,
ve 47 případech složil otec výživné najednou, t j.
11%, ostatní případy zůstávají úplně bez pomoci,
výhradně na starost matkám, jež jsou z převážné
míry dělnicemi a buď vůbec dnes nepracují, nebo
pracují omezeně.
V dostatečném prostředí žije 371 dětí, t. j.
87-88%, ale jen nepatrné procento
těchto dětí má nejnutnější pro-
středky k výživě a svému vývoji.
V úplně nevhodném prostředí žije 62 dětí, t. j.
12%, jež potřebují okamžité pomoci.
Z uvedeného počtu dětí žije u matky nebo pří-
buzných 365 dětí, u pěstounů a v Dětském domově
49 dětí, choravých dětí je 73, normálně vyvinu-
tých 360.
Podepsaní se táží pana ministra sociální péče,
zda je ochoten ihned vykonati pro záchranu těchto
dětí vše, čeho je třeba.
V Praze, dne 18. února 1936.
Uhlíř, Zeminová, Bátková,
Stejskal, Jenšovský, Hatina, Tichý, dr. Klapka,
dr. Kozák, dr. Patejdl, Fr. Langr, Lanc, Mikuláš,
dr. Neuman, Tykal, David, Fiala, Babek, Šmejcová,
Netolický, Hrušovský.