27
dosud platné osvobození od domovní daně
na 25 a 15 let, stavební náklady poklesly,
navrhuje osnova v zájmu oživení sta-
vebního podnikání jen nepatrné zkrácení
této doby. Zkracuje-li se podle osnovy pro
rok 1938 doba osvobození o další rok, děje
se tak jen ve snaze přikročiti konečně k zá-
měrnému odbourávání daňové úlevy až na
dobu pravidelného osvobození podle zákona
o přímých daních.
Do svého § 37 sloučila osnova dosavadní
ustanovení §§ 56 a 57 zák. č. 45/1930 Sb.
z. a n. Rozdíl oproti zákonu č. 45/1930 Sb.
z. a n. spočívá pouze v tom, že pro osvobo-
zení převodu rodinných domků vystavěných
právnickými osobami veřejného práva nebo
obecně prospěšnými stavebními sdruženími
s podporou podle hlavy IV a VI stanoví se
nyní preklusivní lhůta tří let.
O přímé podpoře stavebního ruchu jed-
nají hlavy IV až VI osnovy.
Hlava IV přejímá celkem ustanovení
§§ 30 až 45 a § 59, odst. 1 zák. č. 45/1930
Sb. z. a n., omezujíc všeobecnou přímou pod-
poru pouze na státní záruku. Dosavadní
podporu ve způsobe státního příspěvku ne-
navrhuje osnova všeobecně obnoviti, ježto
poklesem stavebních nákladů od roku 1930
a zejména novou úpravou úrokových sazeb
podle vládního nařízení č. 238/1935 Sb. z. a
n. byl úplně setřen původní účel této pod-
pory.
Na struktuře podpory ve způsobe státní
záruky osnova ničeho nemění, omezujíc
pouze okruh staveb, na něž možno státní
záruku uděliti, na domy s nejmenšími byty
podle obdoby § 36, odst. 3 zák. č. 45/1930
Sb. z. a n. ve znění čl. II, § 3 vl. nař. č. 159/
1934 Sb. z. a n. Naproti tomu rozšiřuje se
státní záruka v zájmu rozvoje stavebního
podnikání i na nájemní domy jiných osob
než právnických osob veřejného práva a
obecně prospěšných stavebních sdružení,
ale jen v rozsahu stanoveném pro rodinné
domky.
Pokud jde o pojem a rozsah stání záruky,
vynutily si zkušenosti nové ustanovení, za-
řazené do § 42, odst. 2 osnovy. Stávalo se
totiž velmi často, zejména u ústavů lidového
peněžnictví na venkově, že věřitelé oznamo-
vali ministerstvu sociální péče dlužníkovo
prodlení mnohdy s kolikaletým průtahem,
žádajíce pak úhradu všech splatných lhůt
s příslušnými úroky z prodlení za celou
uplynulou dobu. Prvá věta tohoto odstavce
druhého byla sem přeřazena z § 34, č. 1 zák.
č. 45/1930 Sb. z. a n, (§ 42, odst. 1, č. 1
osnovy).
Důležitý doplněk dosavadních ustanovení
obsahuje osnova ve svém § 52. Nebylo to-
tiž řídkým úkazem, že neknihovní věřitelé,
jejichž pohledávky vznikly z naprosto ji-
ného titulu než z důvodu stavby, vedli za
účelem vydobytí svojí pohledávky proti
vlastníku domu exekuci zabavením a při-
kázáním nájemného a způsobili tak, že stát
byl nucen z důvodu převzaté záruky platiti
za vlastníka domu anuity ze zaručené zá-
půjčky. Tyto případy má pro příště od-
straniti navrhované nové ustanovení, podle
něhož nebude možno nájemné exekučně za-
baviti ani zajistiti. Nutno tu upozorniti, že
tímto novým opatřením nezasahuje se
nikterak do práv věřitelů zaručených a
předcházejících nezaručených zápůjček,
jimž zůstává i nadále zachována možnost
dosíci uspokojení vedením exekuce vnuce-
nou správou, po případě i nucenou dražbou
nemovitosti.
Do § 45 přejímá osnova ustanovení § 59,
odst. 1 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n., a to,
pokud jde o podstatu osvobození, ve formě
věcně nezměněné.
Ustanoveními hlavy V má býti řešena
palčivá otázka opatření co možno nejlev-
nějších bytů pro chudé obyvatelstvo.
První krok v tom směru byl učiněn již
v čl. II, § 4 vl. nař. č. 159/1934 Sb. z. a n.,
jímž byl obcím a právnickým osobám, na
nichž jest obec majetkově zúčastněna, po-
skytnut pro tento účel zvýšený státní pří-
spěvek podle obdoby §§ 47 až 50 zák. č.
45/1930 Sb. z. a n.
Základem podpory podle hlavy V má býti
státní záruka, jak je navržena v hlavě IV,
s úchylkou, že zaručená zápůjčka může či-
niti tolik, aby jí a předcházející nezaruče-
nou zápůjčkou byl uhrazen celý stavební
náklad, nečítajíc v to náklad na pozemek,
který má obec zpravidla pro takové stavby
k disposici.
O státním příspěvku přejímá osnova cel-
kem zásady, na nichž byl vybudován tento
druh podpory v zákoně č. 45/1930 Sb. z. a n.
Věcnou úchylku tvoří roční výše státního
příspěvku, kterou nenavrhuje osnova určo-
vati přesnou percentuelní částkou, jak je
tomu ve zmíněném zákoně, nýbrž částkou
20
stanovenou v každém jednotlivém případě
podle výše úroků, úmoru a vedlejších platů
ze zápůjček, na jejichž zúročení byl příspě-
vek poskytnut. Povinnost státu platiti pří-
spěvek není časově omezena jako dosud zá-
sadně na dobu 10 let, nýbrž osnova na-
vrhuje přímo, aby závazek státu trval po
celou amortisační dobu hypotekárních zá-
půjček.
Jako subjekty podpory navrhuje osnova
především obce, u nichž bytová péče
o chudé bude tvořiti jen součást celkové
chudinské péče náležející do oboru jejich
vlastní působnosti.. Osnova požaduje proto
v § 57, odst. 1 analogicky podle čl. II, § 4,
odst. 2 nař. č. 159/1934 Sb. z. a n. na ob-
cích, aby samy z vlastních příjmů přispí-
valy ročně ke snížení nájemného. Toliko
subsidiárně pro případ, že by obec nesta-
věla buď vůbec nebo jen v nedostatečné
míře, připouští osnova za nositele podpory
i obecně prospěšné stavební spolky, vylu-
čujíc současně z možnosti získati navrho-
vanou podporu jiné právní útvary obecně
prospěšných stavebních sdružení. Jde tu
zejména o družstva, která vzhledem k je-
jich právní struktuře nelze považovati za
způsobilé subjekty navrhované podpory,
ježto není možno požadovati na chudých
osobách zaplacení závodního podílu; jiným
osobám než svým členům pak družstva byty
pronajímati nemohou.
Pokud jde o objekty podpory, musí
stavby obsahovati výlučně byty, a to jen
o jedné obytné místnosti, po případě s další
místností do 10 m2; z podmínek § 136 zák.
č. 76/1927 Sb. z. a n, bude přicházeti
v praksi v úvahu jen ustanovení odstavce
3 o stavebním uzavření bytu.
Při výpočtu nájemného z bytů získaných
s podporou podle této hlavy stačí kalkulo-
vati s ročními výlohami v částce asi 3% sta-
vebního nákladu. Podle toho, počítáme-li
se stavebním nákladem na 1 obytnou míst-
nost asi 20. 000 Kč, činilo by roční nájemné
z jednoho bytu asi 600 Kč.
Hospodářské poměry, které vyřadily
trvale z pracovního trhu značný počet
dělnictva, vyžadují nových zákonných opa-
tření, jimiž by bylo umožněno těmto li-
dem nalézti jiným způsobem aspoň částeč-
nou obživu. Tomuto účelu mělo zatímně
sloužiti již ustanovení čl. IV nař. č.
159/1934 o podpoře na usídlení neza-
městnaných, které se přejímá do osnovy
jako hlava VI bez podstatných změn. Výše
státního příspěvku i subjekt podpory jsou
upraveny shodně s příslušnými ustanove-
ními hlavy V.
Na úhradu státního příspěvku poskyto-
vaného podle hlavy V a VI má býti použito
nevyčerpaných zbytků z částky 20, 000. 000
Kč, uvedené v § 51 zák. č. 45/1930 Sb. z. a
n., zvýšené ustanovením § 1 zák. č. 205/1981
Sb. z. a n. na 30, 000. 000 Kč, ustanovením
čl. IV, § 2 zák. č. 54/1933 Sb. z. a n. na
40, 000. 000 Kč a konečně ustanovením čl.
IV, § 4 zák. č. 32/1934 Sb. z. a n. na
45, 000. 000 Kč. Z této částky bylo do 31. pro-
since 1935 vyčerpáno okrouhle 31, 000. 000
Kč; ze zbytku okrouhle 14, 000. 000 Kč bude
na poskytování státního příspěvku podle
zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. a k účelům
podle vládního nařízení č. 160/1934 Sb. z.
a n. třeba ještě asi poloviny této částky.
Podle toho lze na státní příspěvek podle
hlavy V a VI osnovy počítati asi s částkou
7, 000. 000 Kč.
Maximální úhrn zaručených zápůjček
podle hlavy IV až VI navrhuje osnova
určiti částkou 300, 000. 000 Kč. Počítáme-li,
že za daných poměrů na stavebním trhu
činí průměr stavebního nákladu, připada-
jícího na 1 obytnou místnost, asi 20. 000
Kč, bylo by možno při úhrnu zaručených
zápůjček ve výši 40% až 50% stavebního
nákladu získati při navrhované částce asi
30. 000 až 37. 500 obytných místností, t. j.
asi 15. 000 až 18. 750 bytů o pokoji a kuchyni
s příslušenstvím.
Ustanovení, tvořící dosud obsah §§ 12 až
27 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n., byla pojata
v osnově do hlavy VII. Jde tu o rozhodčí
soudy mzdové, které se v praksi plně osvěd-
čily.
Organisaci rozhodčích soudů mzdových
navrhuje osnova připojiti na organisaci
soudů pracovních, zřízených podle zákona
č. 131/1931 Sb. z. a n. Myšlenkou byla tu
snaha sjednotiti pokud možno rozhodování
o materii věcné shodné do jedněch rukou.
Důsledkem této změny bylo též uvedení
jednotlivých ustanovení zákona č. 45/1930
Sb. z. a n. v soulad s předpisy zmíněného
zákona č. 131/1931 Sb. z. a n.; určitou
směrnicí pro organisaci rozhodčích soudů
a pro řízení před nimi byly tu též předpisy
vládního nařízení č. 262/1934 Sb. z. a n.
29
Aby pak nebylo pochybností o kompe-
tenci mezi rozhodčími soudy a soudy pra-
covními, až nabudou účinnosti ustanovení
§ 39 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n., nutno po-
znamenati, že působnost pracovních soudů
nebude se vztahovati na hromadné spory,
jejichž rozhodováni jest přikázáno rozhod-
čím soudům, ježto tu jde o předpisy povahy
specielní.
Ustanovení závěrečná, obsažená dosud
v §§ 76 až 81 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n.,
pojala osnova do hlavy VIII, vypustivši
předpis § 75 a spolu s ním ustanovení
§§ 73 a 74 cit. zákona, šlo tu o ustanovení
převzatá z části ze zákona č. 92/1920 Sb.
z. a n., která jsou dnes prakticky nahrazena
účinnějšími předpisy nařízení č. 27/1936
Sb. z. a n.
V Praze, dne 20. února 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
Ministr sociální péče:
J. Nečas v. r.
Státní tiskárna v Praze. -1076-36.