7.

nárok týchto zamestnancov na určité odevné sú-
čiastky (obdržané podľa starých predpisov) neza-
nikol podľa vl. nar. č. 133/34, ale zanikol vraj po-
výšením, prevedeným už za účinnosti cit. vlád. na-
riadenia. Ide tu o povýšenie sprievodcov vlakov
na vlakvedúcich, ktorí na tie odevné súčiastky mali
nárok i podľa starých predpisov. Povýšenie je tu
len zámienkou k neoprávnenému a úmyselnému
poškodzovaniu zamestnancov. A dôvody minister-
stva železníc, ktorými je tu hájený postup želez-
ničnej správy - sú len zbytočný fiškalizmus,
ktorým sa marí sociálny úmyseľ zákonodarcov
a marí sa legislatívne ustanovenie byrokratickou
administratívou.

Podpísaní sa preto sl. vlády pýtajú:

1. Je ministerstvo železníc vzhľadom na § 17.
vl. nar. č. 133/34 oprávnené požadovať od zamest-
nancov určité odevné súčiastky?

2. Zanikne nárok podľa § 17. cit. nariadenia po-
výšením zamestnanca - na príklad: zo spriev.
vlakov na vlakvedúceho ?

Praha, dňa 5. marca 1936.

Suroviak,

Hlinka, Sidor, dr. Tiso, Florek, dr. Wolf, Drobný,

Šalát, Čavojský, Danihel, Dembovský, Haššík,

Kendra, Longa, Onderčo, dr. Pružinský, Sivák,

Slušný, dr. Sokol, Turček, Rázus.

341/IX (překlad).

Interpelace

poslance B. Fischera
ministrovi vnitra,

že byla bez důvodu zakázána schůze frýval-
dovské skupiny sudetskoněmecké strany.

Frývaldovská místní skupina sudetskoněmecké
strany chtěla dne 31. ledna 1936 ve 20. 30 hod.
uspořádati ve Frývaldově veřejnou schůzi, a to
debatní večer. Schůze byla řádně ohlášena úřadu.
Frývaldovský okresní úřad zakázal tuto schůzi
s odůvodněním:

Na schůzích, které v měsíci lednu konala su-
detskoněmecká strana ve zdejším politickém
okrese, byly pronášeny řeči, které na četných
místech tvořily skutkovou podstatu trestného činu
podle § 14 zákona na ochranu republiky, na př.
dne 11. ledna 1936 v Zigharticích, dne 22. ledna
1936 ve Frýdberku a konečně musily pro takto se
opakující závadné výroky býti rozpuštěny schůze
dne 22. ledna 1936 ve Frýdberku a dne 25. ledna
1936 v černé Vodě, jakož i dne 26. ledna 1936 ve
Skorošicích, poněvadž byl jimi porušen veřejný
klid a pořádek.

Poněvadž se zřetelem na opakující se připady
jest odůvodněné podezření, že by pořádáním dal-
ších schůzí byl ohrožen veřejný klid a pořádek,
rozhodl se zdejší úřad zakázati schůzi, kterou jste
ohlásil. "

Tento postup frývaldovského okresního úřadu
odporuje zákonu. To, že v jiných obcích frýval-
dovského okresu byly prý v posledních týdnech
rozpuštěny schůze sudetskoněmecké strany, ne-
opravňuje okresní úřad, aby zakazoval všechny
další schůze sudetskoněmecké strany. Tak by bylo
v moci okresního úřadu, aby prakticky vůbec
zrušil ústavně zaručenou shromažďovací svobodu
a zakázal každou další schůzi sudetskoněmecké
strany. Schůze ve Frývaldově nemá vůbec nic spo-
lečného se schůzemi, které se konaly v jiných
obcích. Frývaldovský okresní úřad neměl tedy nej-
menšího důvodu, aby od schůze, která se měla
ve Frývaldově konati, očekával porušení veřej-
ného klidu a pořádku.

Zákaz schůze jest tedy křiklavý projev svévole
frývaldovského okresního úřadu. Tímto zákazem
schůzí má se brzditi a omezovati politická činnost
sudetskoněmecké strany.

Tážeme se tedy ministra vnitra:

1. Jest ministr vnitra ochoten pohnati k odpo-
vědnosti odpovědného správce frývaldovského
okresního úřadu, protože proti ústavě a zákonu za-
kázal schůzi?

2. Jest ministr vnitra ochoten postarati se, aby
také členové sudetskoněmecké strany mohli uží-
vati ústavního práva shromažďovací svobody?

V Praze, dne 2. března 1936.

Fischer,

Axmann, G. Böhm, dr. Hodina, Birke, Nickerl,

Knöchel, Jobst, inž. Lischka, Obrlik, Liebl, Jäkel,

Illing, Gruber, May, dr Köllner, Hollube, dr. Jilly,

Kundt, inž. Kiinzel, Frank.

341/X.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta
vláde republiky ČSR,

či je ochotná dať dôkladne vyšetriť, ako
boli slovenskí kolonisti v Slávikove (okr.
Feledince) pri družstevnom budovaní obyt-
ných a hospodárskych budov neslýchané po-
škodení.

Na južnom Slovensku, blíže hranic maďarských
pri Rimavskej Seči bola založená slovenská kolo-
nia pod názvom Slávikovo. Títo slovenskí kolo-
nisti spolu s inými sú vklinení do maďarského pro-
stredia, aby tam pestovali čsl. štátnu a slaviansku
ideu, aby tam boli takrečene stálymi strážcami
čsl. hraníc.

Keď im Štátny pozemkový úrad zo záhorovej
pôdy vyznačil príslušné parcely, museli sa chytiť
do stavby obytných a hospodárskych budov. Na
ten cieľ viacerí z nich - súc nahovorení a zlákaní
prisľúbenými subvenciami a výhodami - pristú-

---

8

pili za členov ,,Stavebného a bytového družstva
obecne prospešného pre kolonistov", ktorého ústre-
die je v Prahe.

Toto stavebné družstvo svojim prapodivným
účtovaním vohnalo kolonistov-stavebníkov rovno
do finančnej záhuby.

Veľkými sumami prekročilo pôvodné rozpočty,
dané stavebníkom a veľmi nízko účtovalo k dobru
stavebníkov tie práce a dodávky, ktoré oni vyko-
nali pri stavbách svojich obytných a hospodár-
skych budov.

Predostierame výkaz, ktorý je krikľavá obža-
loba oproti vedúcim funkcionárom tohto staveb-
ného družstva kolonistov v Slávikove.

1. Štefan Kudja, pôvodne mal rozpočet na
stavbu od 120. 000 Kč do 150. 000 Kč. Rozpočet mu
bol zdvihnutý na 287. 121 Kč, rozdiel je teda
137. 121 Kč. Jeho práce a dodávky účtovalo druž-
stvo len 46. 101, 40 Kč, kdežto, mierne rátane, malo
mu byť k dobru započítané 75. 932, 40 Kč; bol teda
ukrátený pri zaúčtovaní hodnoty jeho práce a do-
dávok o 29. 891 Kč. Štefan Kudja ochotný je správ-
nosť týchto údajov potvrdiť prísahou.

2. Štefan Adamčík, dostal rozpočet na stavbu
od družstva na 95. 000 Kč. Tento rozpočet mu bol
zdvihnutý na 161. 000 Kč, teda o 66. 000 Kč viac.
Na hodnotu jeho práce a dodávok zaúčtovalo druž-
stvo len 21. 050 Kč, kdežto mierne rátano, malo byť
účtované 36. 460 Kč. Bol teda družstvom pri
tomto zaúčtovaní ukrátený o 15. 410 Kč. Správnosť
údajov môže Štefan Adamčík potvrdiť prísahou.

3. Peter Zošák dostal rozpočet na 120. 000 Kč,
tento bol zdvihnutý na 215. 589 Kč, teda o
95. 589 Kč viac. Hodnota jeho práce a dodávok bola
družstvom účtovaná na 35. 464, 40 Kč, kdežto
mierne rátano malo mu byť podľa bežných cien
účtované 60. 140 Kč. Bol teda ukrátený o
24. 676, 40 Kč. Správnosť údajov hotový je potvrdiť
prísahou.

4. Vincent Junčák dostal rozpočet na 120. 000
clo 150. 000 Kč, tento mu bol zdvihnutý na
315. 732 Kč. Teda o 165. 732 Kč viac. Hodnota
jeho práce a dodávok bola družstvom účtovaná na
69. 844 Kč, kdežto podľa bežných cien malo mu byť
k dobru účtované 101. 662 Kč. Bol teda ukrivdený
pri tejto položke o 31. 818 Kč. Správnosť údajov
môže potvrdiť Vincent Jurčák prísahou.

5. Vendelín Zemančík dostal rozpočet od druž-
stva na 120. 000 Kč, tento mu bol zdvihnutý na
213. 547 Kč, teda o 93. 547 Kč viac. Hodnota jeho
práce a dodávok bola účtovaná len 30. 453 Kč,
kdežto malo byť účtované v sume 54. 949 Kč, bol
teda ukrátený pri tejto položke o 24. 496 Kč.
Správnosť údajov môže potvrdiť prísahou.

6. Ján Kubacka dostal rozpočet na 120. 000 Kč,
bol zdvihnutý na 215. 599 Kč, teda o 95. 589 Kč
viac. Hodnota jeho práce, povozov a dodávok bola
účtovaná 34. 934 50 Kč, kdežto malo byť účtované
71. 822, 50 Kč. Bol teda ukrátený o 36. 888 Kč.
Správnosť údajov môže potvrdiť prísahou.

7. Terézia Lašaková a spol. dostala rozpočet na
60. 000 Kč, bol jej zdvihnutý na 125. 683 Kč, teda
o 65. 683 Kč viac. Za prácu, povozy a dodávky
bolo jej účtované 28. 313, 70 Kč, kdežto malo jej
byť účtované 45. 130 Kč. Bola teda poškodená
o 16. 817 Kč. Správnosť údajov môže potvrdiť po-
škodená prísahou.

8. Josef Bolčár dostal rozpočet na 55. 000 Kč,
bol mu zdvihnutý na 80. 726 Kč, teda o 25. 726 Kč
viac. Hodnota jeho práce, povozov a materiálu
bola mu účtovaná 7. 661 Kč, kdežto mu patrilo
25. 350 Kč. Bol teda ukrivdený o 17. 689 Kč. Správ-
nosť údajov môže potvrdiť prísahou.

9. Matej Jánošík dostal rozpočet na 45. 000 Kč,
bol mu zdvihnutý na 73. 570 Kč, teda o 28. 570 Kč
viac. Hodnota jeho práce, povozov a materiálu
bola účtovaná 9. 390 Kč 10 hal., kdežto mu patrilo
21. 115 Kč. Bol teda ukrivdený pri tejto položke
o 11. 725 Kč. Správnosť údajov môže dotyčný po-
tvrdiť prísahou.

10. Štefan Banecký dostal rozpočet na 45. 000 Kč,
bol mu zdvihnutý na 74. 590 Kč, teda o 29. 590 Kč
viac. Za prácu, povozy a materiál bolo mu účto-
vané 12. 979, 10 Kč, kdežto mu patrilo 16. 425 Kč.
Bol teda ukrátený o 3. 496 Kč. Správnosť údajov
môže potvrdiť prísahou.

11. Albert Marmula dostal rozpočet na
40. 000 Kč, bol mu zdvihnutý na 74. 500 Kč, teda
o 34. 500 Kč viac. Za povozy a práce bolo mu účto-
vané 6. 634 Kč, kdežto mu patrilo 17. 395 Kč. Bol
teda ukrátený o 10. 761 Kč. Správnosť údajov môže
potvrdiť prísahou.

12. Peter Jablonský dostal rozpočet na
45. 000 Kč, bol mu zdvihnutý na 99. 111 Kč, teda
o 54. 111 Kč viac. Za povozy, práce a materiál
bolo mu účtované k dobru 11. 488. 85 Kč, kdežto
malo byť účtované 26. 622 Kč. Bol teda ukrátený
o 15. 134 Kč. Správnosť údajov môže potvrdiť prí-
sahou.

13. Anton Michalica a jeho matka dostali roz-
počet na 45. 000 Kč, bol zvýšený na 72. 549 Kč,
teda o 27. 549 Kč viac. Za povozy, práce a mate-
riál bolo im účtované len 9. 769. 70 Kč, kdežto malo
byť účtované 23. 775 Kč. Boli teda ukrátení
o 14. 006 Kč. Správnosť údajov môžu potvrdiť prí-
sahou.

14. Anton Vyrva dostal rozpočet na 45. 000 Kč,
bol mu zdvihnutý na 125. 463 Kč, teda o 80. 463 Kč
viac. Za povozy, práce a materiál bolo mu účtované
len 16. 539 Kč, kdežto malo byť účtované
34. 240 Kč. Bol teda ukrátený pri tejto položke
o 17. 701 Kč. Správnosť údajov môže potvrdiť prí-
sahou.

15. Ignác Zivčák dostal rozpočet na 45. 000 Kč,
bol mu zdvihnutý na 85. 834 Kč, teda o 40. 834 Kč
viac. Za povozy, práce a materiál bolo mu k dobru
účtované len 11. 276 50 Kč, kdežto malo byť účto-
vané 22. 715 Kč. Bol teda ukrátený pri tejto po-
ložke o 11. 439 Kč. Správnosť údajov môže potvr-
diť prísahou.

16. Ján Čulík dostal rozpočet na 60. 000 Kč, bol
mu zdvihnutý na 101. 161 Kč, teda o 41. 161 Kč
viac. Za povozy, práce a materiál bolo mu účto-
vané len 17. 051, 30 Kč, kdežto malo byť účtované
34. 827, 80 Kč. Bol teda ukrátený o 17. 776, 50 Kč.
Správnosť údajov môže potvrdiť prísahou.

Výšuvedené číslice sú čerpané zo samých sta-
vebných rozpočtov, daných kolonistom, a sú hlavne
dôkazom toho, že všetcia poprední funkcionári
onoho družstva mali by byť prísne stíhaní ako
obyčajní podvodníci, ktorí - dostavší do rúk ne-
skúsených Slovákov-kolonistov - jednoducho ich
okradli.

---

9

Zničení kolonisti v rozsiahlej zápasníci sa pono-
sujú, ako im predáci stavebného družstva sľubo-
vali, že im vymôžu veľké štátne subvencie na
stavby. Dokazovali im, že čím väčšie sumy vy-
kážu v rozpočtoch, tým vyššia bude štátna sta-
vebná subvencia, z ktorej - vraj - nie že si len
vyplatia stavebné účty, ale im vraj zostane z nej
toľko, že zaplatia aj cenu pridelených im po-
zemkov.

Neskúsení kolonisti uverili tento absurdný sľub
a preto z prvoti sa neponosovali oproti veľkým
zmenám v rozpočtoch, bránili sa len oproti níz-
kemu zaúčtovaniu hodnoty ich prác a dodávok.

Teraz však, keď už zrejme vidia, že boli okla-
maní, zúfale volajú o pomoc, o spravodlivé vyše-
trenie celej družstevnej stavebnej akcie. Odvolá-
vajú sa hlavne na to, že keď nikto iný, aspoň zá-
stupca štátneho pozemkového úradu, vrchný radca
ing. Malek ich mal upozorniť na škodlivosť pre-
hnaného zvyšovania stavebných rozpočtov, lebo on
bol stálym úradným dozorcom pri založení a vy-
budovaní kolónie v Slávikove. Poškodení kolonisti
jednomyseľne tvrdia, že práve tento úradný zá-
stupca štátneho pozemkového úradu ich najviac
nahováral a vháňal do toho, aby stavali len druž-
stevne a nie jednotlivé, súkromne. Nevedeť, aký
záujem mal na tom!

Kolonisti stavebníci vytýkajú, že príliš vysoké
mzdy boly účtované pre murárov, privezených
k stavbe kolónie až z Čiech. Slovenskí murári
o moc lacnejšie by boli pracovali, keby ich sta-
vebné družstvo bolo vzalo do roboty.

Kolonisti sa ponosujú na miestneho predsedu
stavebného družstva na Vendelína Moňaka, na
jednateľa Jozefa Mouhu a na staviteľa Kadleca,
ktorý bol štátnym pozemkovým úradom vyslaný
za odborného dozorcu k stavbám. Týchto hlavne
a ing. Maleka že Št. P. U. obviňujú, že zapríčinili
finančnú záhubu kolonistov v Slávikove.

Hmotné zničenie našich pohraničných kolonistov
škodí nielen im samým, ale i štátu a preto sa
pýtame:

1. Či vie vláda republiky Čsl., ako boli kolonisti
v Slávikove (okr. Feledince) finančne zničení ne-
svedomitým účtovaním stavebného družstva?

2. Či je ochotná nariadiť prísne vyšetrovanie,
ktorým by sa zistili praví vinníci a vyriešilo by
sa konečné, spravodlivé vyúčtovanie spomenutého
stavebného družstva?

Praha 5. marca 1936.

Šalát,

dr. Tiso, Hlinka, Sidor, dr. Wolf, Florek, Čavojský,

Drobný, Onderčo, dr. Sokol, Rázus, Suroviak,

dr. Pružinský, Haššík, Danihel, Dembovský, Kendra,

Longa, Sivák, Slušný, Turček.

341/XI.

Interpelace

poslance dra Dominika
ministru vnitra

o zákazu verejné schůze v Brně-Králově
Poli.

Jednota Národní Obce Fašistické v Brně-Králově
Poli oznámila okresnímu policejnímu komisařství
v Brně-Králově Poli, že hodlá pořádati dne
30. ledna 1936 o 20 hod. veřejnou schůzi v hostinci
Kulíškově v Králově Poli s pořadem: ,,Dnešní poli-
tická a hospodářská situace". Okresní policejní ko-
misařství v Brně-Králově Poli zakázalo výměrem
ze dne 25. ledna 1936, č. 84/pres. K-II, konání této
schůze podle § 6 zákona, číslo 135/1867 z důvodu
ohrožení veřejného pořádku a veřejného blaha.

Do rozhodnutí okresního policejního komisařství
v Brně-Králově Poli podala Jednota N. O. F.
v Brně-Králově Poli odvolání k Zemskému úřadu
v Brně, vytýkajíc, že rozhodnutí trpí vadou řízení,
poněvadž nebyly zjištěny žádné okolnosti dovolující
závěr, že ohlášení veřejné schůze ohrožuje veřejnou
bezpečnost nebo veřejné blaho, a nesprávným práv-
ním posouzením, poněvadž § 6 zák. č. 135/1867 vy-
slovuje toliko ochranu veřejné bezpečnosti a veřej-
ného blaha, nikoliv - jak úřad za to měl - také
veřejného pořádku.

Zemský úřad v Brně rozhodnutím ze dne 4. února
1936, č. 1361/I/1 tomuto odvolání nevyhověl, avšak
naříkaný výměr pozměnil, resp. doplnil tak, že po-
řádání schůze se zakazuje podle § 6 zák. č. 135/
1867, poněvadž jejím konáním by byla ohrožena
veřejná bezpečnost a veřejné blaho, neboť šetřením
konaným z podnětu odvolání bylo zjištěno, že stou-
penci socialistických stran připravovali znemožnění
a rozbití ohlášené schůze a za tím účelem agitovali
čile mezi dělnictvem v továrnách i mezi nezaměst-
nanými, takže byla odůvodněna obava, že by na
této schůzi došlo ke srážce, a tím k ohrožení ve-
řejné bezpečnosti a veřejného blaha.

Zemský úřad v Brně zákon nesprávně vyložil.
Neboť k zákazu podle § 6 zák. č. 135/1867 nestačí
pouhá možnost ohrožení veřejné bezpečnosti a ve-
řejného blaha, nýbrž podle doslovu zákona je nutno,
aby veřejná bezpečnost a veřejné blaho konáním
ohlášené schůze skutečně byly ohroženy.

Dále jest vadné skutkové zjištění Zemského
úřadu, a nezákonným jest zákaz schůze z něho
vyvozený. Neboť třeba bylo zjištěno, že stoupenci
socialistických stran připravovali rozbití schůze a
proto čile agitovali mezi dělnictvem v továrnách
i mezi nezaměstnanými, nebylo přece zjištěno, že
tato jejich agitace měla nějaký výsledek a zda pří-
pravy k rozbití schůze pokročily tak daleko, že
schůze mohla býti rozbita. Bylo-li však zjištěno,
že stoupenci socialistických stran se k rozbití
schůze skutečně připravují, pak byly bezpečnostní
úřady povinny učiniti všechna opatření proti maření
schůze a měly zakročiti proti těm stoupencům so-
cialistických stran, kteří se dle zjištění připravovali
na znemožněni nebo rozbití ohlášené schůze, avšak
neměly, ustupujíce teroru, prostě zakázati schůzi
těm, kteří měli býti napadeni. Neboť veřejnou bez-
pečnost a veřejné blaho neohrožuje v tomto případě
ohlášená schůze, nýbrž přípravy odpůrců k jejímu
rozbití, a ty měl úřad zameziti. Jinak mohlo by
několik neodpovědných individuí zmařiti konání ve-
řejné schůze každé politické straně nebo skupině
již tím, že by se - třeba hodně zdaleka - chystali
schůzi rušiti nebo rozbíti, a politické úřady neza-
kročovaly by proti nim podle platných zákonů proti
útisku a na ochranu svobody ve shromážděních,
resp. na ochranu svobody osobní, nýbrž zakročovali
by proti pokojným občanům, kteří v mezích zákona
chtěli schůzi pořádati, a znemožňovaly by jim vý-
kon práva shromažďovacího zaručeného ústavou.

---

10

Podobná praxe zavádí se nyní na Moravě jako
pravidlo.

Podepsaní táží se proto pana ministra vnitra:

1. Zná-li tuto nezákonnou praxi politických a
policejních úřadů v zemi Moravskoslezské ?

2. Co hodlá učiniti, aby tyto úřady nadále přísně
dbaly předpisů zákona č. 135/1867 o svobodě shro-
mažďovací ?

3. Je-li ochoten dáti těmto úřadům pokyn, aby
proti zjištěným rušitelům schůzí, nebo těm, kdož
podle zjištění k tomu se připravují, zakročovalo se
podle §§ 4 a 6 zák. č. 309/1921, a za daných okol-
ností podle §§ 98 a 99, resp. 8 tr. z. ?

V Praze dne 5. března 1936.

Dr. Dominik,

dr. Novotný, Ivák, Trnka, Jan Sedláček, Smetánka,
Knebort, dr. Domin, Holeček, Chmelík, dr. Rašín,
dr. Fencik, Špaček, inž. Schwarz, dr. Štůla, Kut,
inž. Protuš, Ježek, Gajda, Zvoníček, dr. Branžovský.

341/XII.

Interpelácia

poslanca Vlad. Polívku
ministra školstva a nár. osvety a financií

vo veci učiteľov, správcov škôl, riaditeľov a
školských inšpektorov a profesorov, pridele-
ných školským úradom na Slovensku.

O právnych a platových pomeroch učiteľov,
správcov, riaditeľov, profesorov a školských inšpek-
torov, pridelených referátu min. škol. a n. o. v Bra-
tislave a školským inšpektorátom na Slovensku,
bolo veľmi často písané, najmä pokiaľ išlo o pre-
vedenie § 27 zákona čís. 104/1926 Sb. z. a n. Kedy-
koľvek sa pojednávalo o právnom postavení škol-
ských inšpektorov a o reforme školskej správy,
nebolo v návrhoch pamätané na neserie neudrža-
teľných právnych a platových pomerov práve tých,
ktorí majú nemalú zásluhu o rozvoj národného
školstva na Slovensku od prevratu až po dneskajšú
dobu. Toto opomíjanie a neriešenie právneho a
platového pomeru spôsobilo veľmi neblahú fluk-
tuáciu pridelených síl na uvedených úradoch.
Mnohé sily po svojom dlhoročnom zapracovaní
odišly na svoje učiteľské miesta ku škode školskej
správy. Je nesporné, že tento stály pohyb pridele-
ných síl má svoje vážne dôvody k nespokojnosti
ich, vzhladom k tomu, že pre zvýšené pracovní po-
vinnosti a ku strate mnohých výhod učitelských
vzali na seba prácu, zodpovednosť a nevýhody
administrativních úradníkov bez toho, že by boly
riešené i platovej aj právne pomery, ako to bolo
u iných kolegov s rovnakým vzdelaním predbež-
ným, ktorí boli definitívne prevzatí s rôznymi ti-

tulmi úradnými a so služobnými požitkami odpo-
vedajúcim týmto titulom. Pridelené sily v niekoľ-
kých memorandách žiadaly zvýšenie systemisova-
ného stavu administratívnych úradníkov vyššej
osvetovej ako aj pomocnej služby pri referáte min.
škol. a n. o. v Bratislave, prípadne pri budúcej
krajinskej školskej rade, najmenej o 50%. Ďalej
bolo žiadané, aby miesta pridelených učiteľov, pro-
fesorov, správcov, riaditeľov, okresných inšpekto-
rov boly spojené s príslušným funkčným prídav-
kom, odstupňovaným podľa služebných rokov od
1-10 rokov Kč 1500,-, od 10-15 rokov
Kč 2100,-, od 15-20 rokov Kč 3000,-, od 20-25
rokov Kč 4200,-, od 25-30 rokov Kč 5000,-, od
30-35 rokov Kč 6200,- s priznaným titulu škol.
inšpektora od 21 služobného roku. Ďalej memo-
randa žiadaly, aby systemisované miesta inšpek-
torských tajemnikov pri školských inšpektorátov
na Slovensku boly spojené s funkčným prídavkom,
odstupňovaným podľa služebných rokov a síce:

1-10 rokov Kč 1500,-, 10-20 rokov Kč 2100,-,
20-30 rokov Kč 2700,-, 30-35 rokov Kč 3300,-,

Prirodzene bolo žiadané, aby uvedené funkčné
priedavky boly započítatelné do penzie a kvalifi-
kovanie pridelených učiteľov školským inšpektorá-
tom bolo jednotné s učiteľmi pôsobiacimi na ško-
lách, ďalej aby práca mimo úradné hodiny bola
spravedlive a náležité odmeňované a zjednodušená
celková úradná agenda. Plným právom sa memo-
randa dožiadovaly, aby školským inšpektorátom
o počte najmenej 300 učitelov boly pridelovaní uči-
telskí praktikanti.

Funkčný prídavok bol priznávaný aj vyplácaný
učiteľským silám na školskom referáte do 31. pro-
since 1925. Pri prevode do nových platov podľa
platového zákona 104/1926 bol tento prídavok po-
jatý do vyrovnávacího prídavku vo smysle § 40
odst. 1. zákona 104/1926.

Pri prevedení systemisácie z r. 1927 boly sice
úradnícke miesta vo vyšej administratívnej službe
zaplnené osobami z radov pridelených a tak ich
pomer právne aj platové upravený, ale prevažná
väčšina zostala bez právneho a platového pomeru.
Tento stav trvá doteraz. Riaditelia a správcovia
škôl mali naturálny byt, menší počet hodín, riadne
školské prázdniny a prirodzene aj vedúce postave-
nie. Ako pridelení vykonávajú odpovednejšiu práci,
bohužiaľ výhod z nej nemajú naprosto žiadnych.

Je treba uznať, že táto práca pridelených síl je
hodnotná a ohromného významu. Z tých dôvodov
podpísaní sa dotazujú:

1. Sú pánom ministrom známe pomery menova-
ných učiteľských a profesorských síl pri školskom
referáte v Bratislave?

2. Sú ochotní prispet ku kladnému a urýchle-
nému rešeniu ich oprávnených požiadaviek?

V Prahe, dňa 5. marca 1936.

Polívka,

dr. Neuman, Bergmann, Jenšovský, Tichý, Fr.
Langr, Uhlíř, Hrušovský, Bábek, Lanc, dr. Klapka,
Fiala, Ferd. Richter, dr. Stránský, Hatina, Bátková,
dr. Moudrý, Dávid, dr. Patejdl, Stejskal, Mikuláš.

---

11

341/XIII.

Interpelace

poslance Josefa Stejskala
ministru sociální péče a ministru vnitra,

že v textilních závodech v Jihlavě se syste-
maticky porušuje zákon o osmihodinové
době pracovní.

V Jihlavě je několik textilních továren, ve kte-
rých se systematicky pracuje přes čas a tato práce
není jako přesčasová ani úřadům hlášena a jimi
povolena, ani také dělníkům zaplacena.

Tak u firmy Gabriel Karger v měsíci lednu
1936 byla řada dělníků zaměstnávána až po 85
hodin týdně. Celkový počet zaměstnanců při tom
klesl ze 217 na 145.

U firmy Otto Adam a Luis Seidner v prosinci
r. 1935 pracovalo se přes čas u pomocných dělnic
až 55 hod. týdně, v žehlíme 54 a půl hod. týdně,
u přejímače 61 hod. a ve skladě až 61 hod. týdně.
Při tom počet zaměstnanců u této firmy se snížil
o 51 pracovních sil. U obou těchto firem zaměst-
návány byly ženy také v sobotu po 14. hod. odpo-
lední.

Tak jako u dvou výše jmenovaných firem pře-
kročuje se systematicky zákon o osmihodinové době
pracovní, u firem Karger, Adam & Seidner, Fi-
scher & Oesterreicher, Fürst a Hausner, Bloudel,
Trieta, Atmanspacher a Emil Seidner.

Podnikatelé, kterým bylo úředně dokázáno poru-
šování zákona o pracovní době, byli potrestáni
okresním úřadem v Jihlavě pokutami 10-50 Kč.
Někteří takto ,,potrestaní" podnikatelé vyloženě
dělali si žerty z těchto pokut, které samozřejmě za
žádný trest nepokládali.

Na druhé straně tento postup úřadů a průmysl-
níků vyvolává nespokojenost v řadách nezaměst-
naných dělníků, jichž počet stále roste.

Podepsaní se Vás proto pane ministře táží:

Jaké kroky hodláte podniknouti, aby v Jihlavě
a v obvodu okresního úřadu jihlavského byl do-
držován zákon o osmihodinové době pracovní?

Jaké kroky hodláte učiniti proti benevolenci
okresního úřadu vůči továrníkům, systematicky
porušujícím zákon?

V Praze dne 5. března 1936.

Stejskal,

Fiala, Mikuláš, dr. Neuman, Tichý, Netolický,
Tykal, Jenšovský, dr. Moudrý, Hrušovský, Polívka,
Bergmann, dr. Patejdl, dr. Klapka, Ferd. Richter,
dr. Kozák, Hatina, dr. Stránský, Bátková, Uhliř,
David,

341/XIV.

Interpelace

poslanců Fr. Uhlíře, Jaroslava Hladkého,

Oldřicha Otáhala, dr. inž. Tumlířové a Ireny

Kirpalové

vládě republiky Československé

o odborných zkouškách ředitelských, zave-
dených vládním nařízením č. 168/1934 Sb.
z. a n.

Profesorstvo středních a odborných škol velmi
těžce nese odborné zkoušky ředitelské, zavedené
vládním nařízením čís. 168/1934 a jest zneklidněno
stavem, který se zavedením jich vytvořil. Zvláštní
odborné zkoušky pro dosažení přednostenských
míst nejsou vládním nařízením čís. 132/1931 za-
vedeny v žádné kategorii zaměstnanců s vysoko-
školským vzděláním (služební třídy I b) a nejsou
zavedeny ani u analogické kategorie učitelstva ji-
ných druhů škol. Cítí se tedy profesorstvo uvede-
ných škol touto zvláštností proti jiným obdobným
kategoriím značně poškozeno, jednak morálně, spa-
třujíc v ní právem nedůvěru ke své práci a ke
svým schopnostem, jednak hmotně, poněvadž se
mu jí ztěžuje a ztrpčuje dosažení jediného pový-
šení, jež jest u něho možné a jehož se právě u této
kategorie dostane tak mizivému počtu příslušníků,
asi 5% z celkového počtu, že toho není u jiných
kategorií obdoby. Právem se poukazuje, že tyto
zkoušky naprosto nejsou s to, aby přispěly k zlep-
šení výběru sil pro místa ředitelská, poněvadž se
jimi nemohou zjistiti nejpodstatnější vlastnosti pro
ředitele potřebné, pedagogická zdatnost a ušlechti-
lost charakteru a taktnost, nýbrž nejvýše jen zna-
losti nebo dovednosti v podstatě podružné, které lze
u každého příslušníka stavu předpokládati, nebo
které lze snadno získati výkonem úřadu samého.

Podrobovati se zkoušce věcného, podřadného vý-
znamu, jež se však jeví pouze jako nedostatek dů-
věry ve schopnosti kandidátovy, jest jistě stav po-
nižující odborníka, který má již vykonánu velkou
část životní práce, neboť by se jí musili podrobo-
vati profesoři i 50letí a starší. Jest to postavení,
které jistě sníží i vážnost takových zkoušenců
v očích veřejnosti. Proto je obava, že se takové
zkoušce budou právě nejušlechtilejší a nejzdatnější
pracovníci vyhýbati a budou pak ztraceni pro ve-
doucí postavení ve školství ke škodě škol a zájmu
veřejného.

Přípravy, které až dosud byly k aktivování
těchto zkoušek vykonány, již samy ukazují jejich
nevhodnost, poněvadž žádný z činitelů tu súčast-
něných nemá ujasněno, v čem by měla býti pod-
stata zkoušek a jak by se jimi zjistila vhodnost či
nevhodnost zkoušence pro místo ředitelské.

Proto jsou všichni ti interesovaní činitelé, a to
nejen profesorstvo jako celek, ale i většina orgánů
školské správy přesvědčeni o tom, že instituce od-
borných zkoušek ředitelských jest nevhodná, ba
škodlivá a přejí si jejího odstranění.

Táží se proto podepsaní vlády republiky Česko-
slovenské:

---

12

1. Jest jí známo zneklidnění a roztrpčení profe-
sorstva středních a odborných škol, způsobené za-
vedením odborných ředitelských zkoušek?

2. Jest jí známa nevhodnost a neúčelnost těchto
zkoušek?

3. Jest ochotna ředitelské zkoušky zrušiti?

V Praze, dne 5. března 1936.

Uhlíř, Hladký, Otáhal, dr inž. Tumlířová, Kirpal,

dr. Neuman, Ferd. Richter, Tichý, Vičánek, dr. No-
vák, Zischka, dr. Mareš, dr. Klapka, Mikuláš, U.
Chalupa, Jenšovský, Stejskal, Heeger, dr. Patejdl,
Bergmann, Fiala, F. Langr, Hatina, Nový, Bát-
ková, David, Polívka, Tykal, dr. Moudrý, Katz,
Krejči.

341/XV.

Interpelace

poslance Krosnáře

ministru pro veřejné zdravotnictví, mini-
stru vnitra a ministru spravedlnosti

o smrti Karla Majera, způsobené otravou
masem.

Dne 4. února koupil Karel Majer, zaměstnaný
toho času v nouzové pracovní koloně ve Střešo-
vicích, bytem v Košířích, Čechova 282, u velko-
uzenáře J. Nováka v Košířích, Brožíkova ul. č. 245,
sekaninu. Téhož dne po 5. hod. večerní tuto
sekaninu snědl a o 22. hod. noční byl postižen zá-
chvatem žaludečních bolestí, takže musil ihned
volati lékaře dra Antonína Sládka, bytem v Ko-
šířích, Václavská ulice, obecní domy, který zjistil
otravu masem a doporučil Majera clo všeobecné
nemocnice v Praze.

Když byl Karel Majer 5. února dopraven svojí
švagrovou Josefou Jankovskou do jmenované ne-
mocnice, bylo jeho přijetí odmítnuto s odůvodně-
ním, že prý není místa. Karel Majer doma ulehl a
poněvadž se jeho stav více a více horšil, nařídil
dne 8. února revisní lékař okresní nemocenské
pojišťovny v Praze jeho převezení do všeobecne
nemocnice v Praze. Byl tedy ihned převezen na
kliniku prof. Pelnáře. Pak byl na klinice prof.
Jiráska operován, ale dne 23. února t. r. o 4. hod.
ranní zemřel. Pan prof. Pelnář před svědky: Vác-
lavem Jedličkou, Košíře, Pivovarská ul. č. 4, Jo-
sefou Jaroslavskou, Košíře, Čechova ul. č. 282 a
vdovou po zemřelém Karlu Majerovi prohlásil:
,,Jde o otravu a to po sekané, kterou jste jedli
k večeři. " Vdova po zemřelém nato prohlásila:
,,Sekanou jedl jen můj manžel. "

Důkazem těchto tvrzení jsou potvrzení dra
Sládka, dále svědectví prof. Pelnáře, dělníka Bo-
huslava Nováka, bytem v Košířích, Demartinka
1347, u pana Řádky, Václava Jedličky, bytem Ko-
šíře, Pivovarská ul. č. 4, Josefy Jaroslavské, bytem
Košíře, Čechova ul. čp. 282, a Františky Majerové,
bytem Košíře, Čechova ul. čp. 282.

Dne 26. února po 6. hod. večerní dostavili se
k manželce zemřelého Karla Majera Františce
Majerové dva policejní agenti a říkali jí, že nesmí
o případu svého manžela mluvit mezi lidmi.

Ptáme se pana ministra pro veřejné zdravot-
nictví:

1. Jak ospravedlňuje, že Karel Majer nebyl dne
5. února přijat do všeobecné nemocnice v Praze?

2. Co hodlá učiniti, aby se zabránilo prodeji
zkaženého masa?

Pana ministra vnitra se tážeme:
Jak odůvodní vylíčený postup policie ?
Všech pánů ministrů se ptáme jsou-li ochotni
učiniti ihned opatření k trestnímu stíhání velko-
uzenáře J. Nováka z Košíř a k tomu, aby se po-
zůstalým po Karlu Majerovi dostalo patřičného
odškodnění ?

V Praze dne 5. března 1936.

Krosnář,

Dvořák, Kopřiva, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik,

Synek, Schmidke, Vodička, Machačová, Šverma,

Kliment, Zupka, Slanský, Široký, Klíma, Vallo,

Nepomucký, dr. Jar. Dolanský, Dölling.

341/XVI.

Interpelace

poslance Kopřivy
ministru spravedlnosti

o konfiskaci v časopise ,,Včela" čís. 2 ze dne
14. února 1936.

V časopise ,,Včela", čís. 2. ze dne 11. února 1936
byla zabavena tato místa:

1. ,,V sobotu 15. února schází se v Praze jedi-
nečný celoříšský kongres nejpočetnější prolelář-
ské kategorie, a to skutečných proletářů: kongres
nezaměstnaných, kterému posíláme srdečné prole-
tářské a upřímné pozdravy. 850. 000 - snad celý
milion - dospělých mužů a žen bloudí městy a
vesnicemi, ulicemi a silnicemi, někteří dva i více
roků chtějí pracovat, shánějí příležitost, aby na-
sytili sebe a své hladovící děti nebo rodiče, ale
kapitalistický systém a vlády, ač stojí stroje a to-
várny, nedonutí jejich majitele, aby otevřeli vrata
továren a spustili stroje, které by obsluhovali ti,
kdož marně se dovolávají povinnosti svých dřívěj-
ších vykořisťovatelů a kapitalistických vlád. "

2. ,,Tím více si uvědomují nutnost hoje, když
vidí, že jedině v zemi socialismu, v SSSR, kde roz-
hodují jedině potřeby a zájmy pracujících, není
krise a nezaměstnaných, a když vědí, že proletariát
bývalého carského Ruska musel napřed bojem po-
razit celou tu smečku jeho utlačovatelů, aby mohl
budovat svůj stát, stát socialistický. "

3. ,,... a to za souhlasu kapitalistických nebo
koaličních vlád. Je přímo ironií, že v těchto útva-