13

rech sedí se zástupci finančního kapitálu, velko-
agrárníků také ,,socialističtí" vůdcové, přejímají
odpovědnost za stanovené nepřiměřeně vysoké
ceny a z družstev nadělají pouhý distribuční apa-
rát těchto kapitalistických domén, budovaných a
podpíraných těmi samými vůdci, ale i organi-
sacemi, tvořenými z dělnictva, které je zdražovací
politikou kapitalistických kartelů za spoluúčasti
reformistických vůdců znovu důkladně bito a vy-
kořisťováno. Dělnická družstva jako organisace
spotřebitelů musí vésti rozhodný boj proti zdražo-
vatelům a zdražovací politice těchto kapitalistic-
kých útvarů nebo i vlád, třebaže se zdražování
provádí za souhlasu reformistických vůdců, socia-
listických ministrů a poslanců, neboť zdražování
životních potřeb znamená snižování životní úrovně,
jako snižování mezd a ve svých důsledcích není
ničím jiným nežli zbídačením pracujících mas. "

,, Jestliže reformističtí vůdcové, socialističtí mi-
nistři, ve spolku s kapitalisty zdražují nebo dávají
souhlas k zdražování, nemohou pochopitelně po-
stavit se do čela těch, kdož každým zdražením
jsou postiženi, a musí vésti proti němu v zájmu
záchrany svých rodin neúprosný boj. Tito vůdcové
se nemohou postavit v čelo hladovících a zbídače-
ných proletářů. To neučiní, protože dvěma pánům
nelze sloužiti a buržoasie velmi brzo a rychle by
jim dala výpověď z nerovného manželství. Ne-
čekejte, že reformističtí a socialističtí vůdcové po-
staví se v čelo boje proti zdražovatelům a ne-
oddalujte společný boj! Tito vůdcové mohou zůstat
v koalici s buržoasií, ale kdo nemůže déle čekat, je
pracující lid a pracující spotřebitelé. Nesmí se
spoléhat a váhat pod dojmem manévrů svých
vůdců. "

Z článku ,,Z celoříšské konference družstev"
bylo zabaveno toto:

,,Teprve v ČSR za ministrování soc. dem. dra
Meissnera vytáhli skoro 60 let starý persekuční
paragraf proti funkcionářům dělnických družstev,
za ministrování socialistů byly v družstvech pro-
váděny policejní prohlídky, byly parlamentem
schváleny plné moci vládě, podle kterých může
politický úřad rozpustiti družstva, clo" - ,,druž-
stvům a jestli reformističtí družstevní vůdcové
měli smutnou odvahu projevovati radost z těchto
demokratických zákonů a denuncovat současně
družstva s revolučním vedením, mohou se podívat
do Německa, Rakouska a jinam, jak jsou úžasně
krátkozrací a jakou zbraň proti všem dělnickým
družstvům schvalovali buržoasii. "

Tyto konfiskace jsou tak libovolné, že se proti
takové praksi musíme co nejostřeji ohradit a
ptáme se proto pana ministra, je-li ochoten proti
této konfiskační praksi zakročiti a zjednati ná-
pravu?

V Praze dne 5. března 1936.

Kopřiva,

Kosik, Borkaňuk, Beuer, Schmidke, Vodička, Dvo-
řák, B. Köhler, Machačová, Šverma, Kliment,
Slánský, Zupka, Klíma, Široký, Synek, Dolling,
dr. Dolanský, Vallo, Nepomucký, Sliwka.

341/XVII (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra

o nezákonitém jednání orgánů opavské
státní policie s účastníky rozpuštěné schůze.

V sobotu dne 29. února konala v síni opavské
střelnice opavská místní skupina německé děl-
nické strany, jejíž hlavni sídlo jest v Jablonci
nad Nisou, veřejnou schůzi, kterou řídil pan
Plepla. Jako řečník promluvil za německou děl-
nickou stranu dr Goldberg z Prahy. Poněvadž
převážná část účastníků schůze se skládala z pří-
vrženců sudetskoněmecké strany, zajistil před-
seda svobodu slova krajskému vedoucímu sudet-
skoněmecké strany, panu Josefu Barwigovi
z Opavy. Po řečích dra Goldberga a pana Her-
fortha za německou dělnickou stranu chtěl se po-
dle dohody ujmouti slova jako třetí řečník Josef
Barwig. Přívrženci sudetskoněmecké strany po-
chvalné uvítali vystoupení svého krajského ve-
doucího. To se asi nehodilo staviteli Glogarovi,
přívrženci německé dělnické strany a proto vy-
křikl: "První zaplacený řečník. " Tento osobní a
věcně neodůvodněný výkřik způsobil mezi účast-
níky schůze odpor a živé výkřiky.

Ovšem i za výkladu obou řečníků německé děl-
nické strany bylo několikrát slyšeti odpor. Zatím
co přítomný vládní zástupce vrchní komisař dr
Brixi přijímal na vědomí tyto projevy bez námi-
tek, rozpustil schůzi, když se měl ujmouti slova
mluvčí sudetskoněmecké strany.

Stranický postup vládního zástupce vzbudil
ovsem pozornost u všech účastníků schůze. Přes
to účastníci schůze hned po jejím rozpuštění
v plném klidu a pořádku opouštěli síň, která má
jen úzký východ. V několika vteřinách byla v síni
státní policie a násilím tlačila zástup k východu,
neohlížejíc se na to, že odchod se děje spořá-
daně. Bez jakéhokoliv zřejmého důvodu tloukli
policejní úředníci gumovými obušky velmi surově
do bezbranného zástupu, stlačeného u východu.
Krajský vedoucí sudetskoněmecké strany Bar-
wig, který se rozhodně ohradil proti takovému
jednáni a poukázal, že tento postup státní policie
odporuje zákonu, neboť přece policie se má sta-
rati o udržení klidu a pořádku, nikoliv však
o zmatek, byl obvodním inspektorem Juránkem
a velitelem vrchním inspektorem Reichlem zatla-
čen do rohu předsíně, tam se mu spílalo a tak
byl zpracován gumovým obuškem, že utrpěl četná
zranění. Policisté slepě mlátící do bezbranného
množství zranili asi 20 účastníků schůze, muže a
ženy, více nebo méně těžce a přímo zavinili, že
dav stlačený u dveří vyrazil tabulky ve skleně-
ných dveřích.

Surovým jednáním policistů byli zraněni tito
účastnici schůze: pani Králová z Opavy (byla do
krve zbita a roztrhány jí šaty), pan Walter
z Opavy (toho policisté tak ztloukli, že musil
býti ve mdlobách vynesen ze síně), pan Josef
Barwig z Opavy (byl zraněn ranami obuškem na

14

hlavě a horní části trupu). Boule a lehčí zranění
mají tito účastníci schůze: Lev Paleta, Ferdinand
Länger, Antonín Gukla, Josef Kreuzer, Quido
Preuss, Antonín Pechert, Gross, Rudolf Brigula,
Alfred Walter, Arnošt Kiesslich, Josef Heintel.

Poněvadž událost výše vylíčená musí v nejvyšší
míře pobouřiti každého spravedlivě cítícího člo-
věka, tážeme se pana ministra:

1. Schvalujete stranický postup vládního zá-
stupce, jakým provedl rozpuštění schůze?

2. Jste ochoten dáti poučiti tohoto vládního zá-
stupce, že na schůzích má zachovávati úplnou
nestrannost?

3. Jste ochoten dáti ve všech podrobnostech vy-
šetřiti jednání státní policie na opavské schůzi a
přísně potrestati velitele odpovědného za surový
postup a pohnati k odpovědnosti i jednotlivé
strážníky pro jejich neodůvodněnou surovost?

4. Jakou záruku můžete poskytnouti, že opav-
ská státní policie bude plniti svůj vlastní úkol.
totiž udržovati klid a pořádek, nikoliv však na-
nejvýš pobuřovati obyvatelstvo nezákonnými opa-
třeními?

5. Co hodlá pan ministr učiniti, aby osobám na
této schůzi ztýraným a zhanobeným poskytl
spravedlivé dostiučinění ?

Tato interpelace nechť jest projednána nalé-
havě, poněvadž podle zkušeností má vyšetřování
takových případů úspěch jen tehdy, když se za-
hájí hned po činu. To platí především tam, kde
jde o výslech svědků a zjištění, jaké zranění kdo
utrpěl, čemuž zde tak jest.

V Praze, dne 2. března 1936.

Inž. Karmasin,

Birke, Axmann, dr. Hodina, inž. Peschka, Knorre,
dr. Kellner, Knöchel, Fischer, inž. Künzel, inž.
Lischka, dr. Neuwirth, Fr. Nitsch, Wagner, E.
Köhler, Szentiványi, A. Nitsch, dr. Holota, dr. Kor-
láth, Jaross, dr. Porubszky, Esterházy, dr. Szüllö,
dr. Köllner, Wollner, Sandner, Stangl, dr. Peters,
Illing, Jäckel, dr. Jilly, inž. Schreiber, Obrlik,
Frank, dr. Rosche, Rösler, Jobst, Kundt, dr. Zip-
pelius, inž. Richter, Nickerl, Gruber, Hirte, Liebl,
Sogl, Hollube, Nemetz, G. Böhm, Budig, dr Eich-
holz, May, dr Klieber.

Původní znění ad 341/IX.

Interpellation

des Abgeordneten Benno Fischer
an den Minister des Innern

wegen unbegründeten Verbotes einer Ver-
sammlung der Ortsgruppe Freiwaldau der
Sudetendeutschen Partei.

Die Ortsgruppe Freiwaldau der Sudetendeut-
schen Partei beabsichtigte am 31. Jänner 1936 in
Freiwaldau um 20. 30 Uhr eine öffentliche Ver-

sammlung und zwar einen Sprechabend zu ver-
anstalten. Die Versammlung wurde ordnungsge-
mäß bei der Behörde angemeldet. Die Bezirks-
behörde in Freiwaldau verbot diese Versammlung
mit folgender Begründung:

,,In den von der Partei SdP im Monate Jänner
abgehaltenen Versammlungen im hiesigen poli-
tischen Bezirk wurden Reden gehalten, welche in
vielen Orten den Tatbestand einer strafbaren
Handlung nach § 14 des Schutzgesetzes bildeten,
z. B. am 11. Jänner 1936 in Setzdorf, am 22. Jänner
1936 in Friedeberg und schließlich mußten wegen
derartigen wiederholten anstößigen Ausdrucken die
Versammlungen am 22. Jänner 1936 in Friedeberg
und am 25. Jänner 1936 in Schwarzwasser, sowie
am 26. Jänner 1936 in Gurschdorf aufgelöst wer-
den, da durch dieselben die öffentliche Ruhe und
Ordnung gestört wurde.

Nachdem mit Rücksicht auf die sich wieder-
holenden Fälle die begründete Befürchtung be-
steht, daß durch die Veranstaltung weiterer Ver-
sammlungen die öffentliche Ruhe und Ordnung
gefährdet werden könnte, hat die hiesige Behörde
entschieden, die von Ihnen angezeigte Versamm-
lung zu verbieten. "

Dieses Vorgehen der Bezirksbehörde Freiwaldau
ist gesetzwidrig. Der Umstand, daß in anderen
Gemeinden des Bezirkes Freiwaldau im Verlaufe
der letzten Wochen Versammlungen der Sudeten-
deutschen Partei aufgelöst worden sein sollen, gibt
der Bezirksbehörde nicht die Berechtigung, alle
weiteren Versammlungen der Sudetendeutschen
Partei zu verbieten. Auf diese Weise hätte es die
Bezirksbehörde in der Hand, die verfassungs-
mäßig gewährleistete Versammlungsfreiheit prak-
tisch überhaupt zu beseitigen und jede weitere
Versammlung der Sudetendeutschen Partei zu
verbieten. Die Versammlung in Freiwaldau hat
mit den Versammlungen, die in anderen Gemein-
den stattgefunden haben, nicht das mindeste zu
tun. Die Bezirksbehörde in Freiwaldau hatte daher
nicht den mindesten Grund, von der in Freiwaldau
beabsichtigten Versammlung eine Störung der
öffentlichen Ruhe und Ordnung zu erwarten.

Das Verbot der Versammlung stellt sich also als
ein krasser Akt der Willkür der Bezirksbehörde
Freiwaldau dar. Durch dieses Versammlungsver-
bot soll die Sudetendeutsche Partei in ihrer poli-
tischen Tätigkeit gehemmt und beschrankt werden.

Wir stellen daher an den Minister des Innern
die nachstehenden Anfragen:

1. Ist der Minister des Innern bereit, den ver-
antwortlichen Leiter der Bezirksbehörde in Frei-
waldau wegen seines verfassungs- und gesetz-
widrigen Versammlungsverbotes zur Rechenschaft
zu ziehen?

2. Ist der Minister des Innern bereit, dafür zu
sorgen, daß das Verfassungsrecht der Versamm-
lungsfreiheit auch den Mitgliedern der Sudeten-
deutschen Partei zugute kommt?

Prag, am 2. März 1936.

Fischer,

Axmann, G. Böhm, Dr. Hodina, Birke, Nickerl,

Jobst, Ing. Lischka, Obrlik, Liebl, Jäkel, Illing,

Gruber, Dr. Köllner, Hollube, Dr. Jilly, Kundt,

Ing. Künzel, Frank, Knöchel, May.

15

Původní znení ad 341/XVII.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Franz Karmasin
an den Minister des Innern

wegen des ungesetzlichen Vorgehens von
Organen der Staatspolizei in Troppau gegen
Teilnehmer einer aufgelösten Versamm-
lung.

Arn Samstag den 29. Feber hielt im Troppauer
Schützenhaussaal die Ortsgruppe Troppau der
deutschen Arbeiterpartei (Hauptsitz Gablonz
a. N. ) eine öffentliche Versammlung ab, die von
Herrn Plepla geleitet wurde. Als Redner trat für
die deutsche Arbeiterpartei Dr. Goldberg, Prag,
auf. Da der überwiegende Teil der Versammlungs-
teilnehmer aus Anhängern der Sudetendeutschen
Partei bestand, sicherte der Vorsitzende dem
Kreisleiter der SdP, Herrn Josef Barwig, Troppau,
Redefreiheit zu. Nach den Reden des Dr. Goldberg
und des Herrn Herforth für die deutsche Arbeiter-
partei wollte vereinbarungsgemäß als dritter Red-
ner Josef Barwig das Wort ergreifen. Die Anhän-
ger der Sudetendeutschen Partei begrüßten das
Auftreten ihres Kreisleiters mit Beifall. Das
schien dem Baumeister Glogar, einem Parteigän-
ger der D. A. P. nicht zu passen, weswegen er den
Zwischenruf machte: ,,Der erste bezahlte Redner!"
Dieser persönliche und sachlich unbegründete
Zwischenruf löste unter den Versammlungsteil-
nehmern Widerspruch und lebhafte Zwischenrufe
aus.

Selbstverständlich war auch während der Aus-
führungen der beiden Redner der D. A. P. wieder-
holt Widerspruch zu hören gewesen. Während
diese Kundgebungen vom anwesenden Regierungs-
vertreter, Oberkommissär Dr. Brixi. aber an-
standslos zur Kenntnis genommen worden waren,
löste er, als der Sprecher der Sudetendeutschen
Partei das Wort erhalten sollte, die Versammlung
auf.

Selbstverständlich fiel das parteiische Vorgehen
des Regierungsvertreters allen Versammlungsteil-
nehmern auf. Trotzdem verließen die Versamm-
lungsteilnehmer sofort nach der vorgenommenen
Auflösung der Versammlung in voller Ruhe und
Ordnung den Saal, der nur einen schmalen Aus-
gang besitzt. Innerhalb weniger Sekunden war die
Staatspolizei im Saale und drängte die Menge
ohne Rücksicht auf den geordneten Abzug mit
Gewalt zum Saalausgang. Ohne jeden ersicht-
lichen Grund schlugen die Polizeibeamten in
rohester Weise auf die wehrlose, beim Ausgange
zusammengedrängte Menge mit den Gummiknüt-
teln ein. Kreisleiter Barwig der SdP, der sich
gegen eine solche Behandlung entschieden ver-
wahrte und auf die Ungesetzlichkeit dieses Vor-
gehens der Staatspolizei hinwies, die ja an der
Aufrechterhaltung der Ruhe und Ordnung, nicht
aber an einem Chaos Interesse haben mußte, wurde
von dem Rayoninspektor Juranek und dem kom-
mandierenden Oberinspektor Reichel in eine Ecke
des yorraumes abgedrängt, dort beschimpft und
so mit dem Gummiknüttel traktiert, daß er mehr-
fache Verletzungen davontrug. Die blindlings in
die wehrlose Menge hineindreschenden Polizei-

leute verletzten gegen 20 Versammlungsteilneh-
mer, Männer und Frauen, mehr oder minder
schwer und tragen auch die direkte Schuld daran,
daß die an der Tür zusammengedrängten Massen
die Scheiben der Glastüre eindrückten.

Durch das brutale Vorgehen der Polizeibeamten
wurden nachstehende Versammlungsteilnehmer
verletzt:

Frau Kral, Troppau (diese wurde blutig ge-
schlagen und ihr die Kleider am Leib zerrissen),

Herr Walter, Troppau (dieser wurde von den
Polizisten so geschlagen, daß er ohnmächtig aus
dem Saale getragen werden mußte),

Herr Josef Barwig, Troppau (erlitt Verletzun-
gen durch Schläge mit dem Gummiknüttel am
Kopf und am Oberkörper).

Beulen und leichtere Verletzungen wiesen nach-
stehende Versammlungsteilnehmer auf:

Leo Paleta, Ferdinand Länger, Anton Gukla,
Josef Kreuzer, Guide Preuss, Anton Pechert,
Gross, Rudolf Brigula, Alfred Walter, Ernst
Kiesslich, Josef Heintel.

Da der oben geschilderte Vorfall jeden gerecht
empfindenden Menschen auf das höhste empören
muß, fragen wir den Herrn Minister:

1. Billigen Sie das parteische Vorgehen des
Regierungsvertreters, durch welches er die Auf-
lösung der Versammlung erreichte?

2. Sind Sie bereit, den betreffenden Regierungs-
vertreter darüber belehren zu lassen, daß er sich
bei Versammlungen vollster Objektivität zu be-
fleißigen hat?

3. Sind Sie bereit, das Vorgehen der Staats-
polizei bei der Versammlung in Troppau in allen
Einzelheiten untersuchen zu lassen und den für
das brutale Vorgehen verantwortlichen Komman-
danten auf das strengste zu bestrafen und auch
die einzelnen Wachleute wegen ihrer unbegründe-
ten Brutalität zur Verantwortung zu ziehen?

4. Welche Garantie können Sie dafür geben, daß
die Staatspolizei in Troppau ihrer eigentlichen
Aufgabe nachkommt, die Ruhe und Ordnung auf-
recht zu erhalten, nicht aber durch ungesetzliche
Maßnahmen die Bevölkerung auf das höchste zu
erregen ?

5. Was gedenkt der Herr Minister zu tun, um
den bei dieser Versammlung mißhandelten und
beschimpften Personen eine gerechte Sühne zuteil
werden zu lassen?

Die Interpellation möge dringlich behandelt
werden, da erfahrungsgemäß die Untersuchung
solcher Vorfälle nur dann Erfolg verspricht, wenn
sie unmittelbar nach dem Geschehen einsetzt. Das
gilt vor allem dort, wo es sich um Zeugeneinver-
nahme und die Feststellung erlittener Verletzun-
gen handelt, was in vorliegendem Falle zutrifft.

Prag, am 2. März 1936.
Ing. Karmasin,

Birke, Axmann, Dr. Hodina, Ing. Peschka, Knorre,
Dr. Kellner, Knöchel, Fischer, Ing. Künzel, Ing.
Lischka, Dr. Neuwirth, Fr. Nitsch, Wagner, E.
Köhler, Szentiványi, A. Nitsch, Dr. Holota, Dr.
Korláth, Jaross, Dr. Porubszky, Esterházy, Dr.
Szüllö, Dr. Köllner, Wollner, Sandner, Stangl, Dr.
Peters, Illing, Jäckel, Dr. Jilly, Ing. Schreiber,
Oberlik, Frank, Dr. Rösche, Rösler, lobst, Kundt,
Dr. Zippelius, Ing. Richter, Nickerl, Gruber, Hirte,
Liebl, Sogl, Hollube, Nemetz, G. Böhm, Budig,
Dr. Eichholz, Dr. Kleiber, May.

Státní tiskárna v Praze. - 1352-36.