7
hlédacího úřadu, který se řádně legitimoval a
účastnil se celé schůze. Krátce po zahájení schůze
vešel do síně neznámý člověk. Pořadatelé ho ne-
chtěli vpustiti. Potom neznámý ukázal úřední
legitimaci, že jest tajným policistou.
Dne 11. února 1936 konala kadaňská ženská
skupina sudetskoněmecké strany schůzi, která
byla rovněž podle § 5 výše zmíněného zákona
omezena na členy sudetskoněmecké strany a po-
zvané hosty. Na tuto schůzi se nedostavil žádný
zástupce dohlédacího úřadu. Za této schůze však
zase přišel týž tajný policista, který se dostavil
již na schůzi dne 23. ledna. I tentokrát se legiti-
moval svou úřední legitimací detektiva.
Jako svědky těchto událostí uvádíme: 1. Josefa
Wolfa, kovářského pomocníka z Kadaně, Polní
ulice, 2. Karla Würla, pekařského pomocníka
z Kadaně, jatky, 3. Františka Tragla, jircháře
z Kadaně, Jahnova ulice 692.
Nelze pochybovati, že jednání tajného policisty
odporuje zákonu. V politické schůzi, omezené na
členy a zvané hosty, nemá tajný policista co hle-
dati. Rozhodně si však nesmí takový tajný poli-
cista přisvojovati nějakou politickou kontrolu
schůzí. Takové kontrolní právo přísluší pouze zá-
stupci vyslanému politickým dohlédacím úřadem
a k tomu způsobilému. Takový vyslaný zástupce
dohlédacího úřadu musí podle bodu 1. instrukce
pro úřední zástupce dohlédacího úřadu, kteří se
vysílají na veřejná shromáždění, řádně se legi-
timovati co do osoby, co do svého úředního po-
stavení, jakož i své činnosti jakožto na schůzi vy-
slaný zástupce dohlédacího úřadu. Účast tajného
policisty na schůzi, na kterou již dohlédací úřad
vyslal řádného zástupce, nebo na kterou dohlé-
dací úřad nevyslal žádného zástupce, odporuje ne-
jen zákonu a ústavně zaručené zásadě shromažďo-
vací svobody, nýbrž jest to mimo to čin úředního
poručníkování, jaké jest snad obvyklé v policej-
ním nebo vrchnostenském státě, nikterak však
v demokracii.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten dáti tuto věc vyšetřiti
a zjistiti, kdo vyslal tajného policistu na schůze
sudetskoněmecké strany?
2. Jest ministr ochoten se postarati, aby se
příště již neopakovalo podobné poručníkování a
nezákonná kontrola politických schůzí sudetských
Němců v okrese kadaňském?
V Praze dne 5. března 1936.
E. Köhler,
Sandner, Axmann, Birke, inž. Künzel, May, Ne-
metz, Stangl, Gruber, dr. Rosche, Kundt, dr. Peters,
dr. Zippelius, inž. Lischka, Hollube, dr. Kellner,
Fischer, dr. Jilly, inž. Richter, Wagner,
inž. Schreiber.
352/VII. (překlad).
Interpelace
poslance O. Liebla
ministrovi vnitra
o nezákonném postupu četníka Liebla ze
Záblatí v politickém okrese prachatickém.
Dne 26. ledna 1936 svolal křišťanovický okresní
úřad v politickém okrese prachatickém několik
nezaměstnaných místních obyvatelů do obecní
úřadovny, aby s nimi mohl provésti šetření o vy-
živovací akci. Při šetření byl záblatský četník
jménem Liebl.
K šetření povolaný Jan Eder z Křišťanovic do-
stavil se do obecní úřadovny s malým štítovitým
odznakem sudetskoněmecké strany. Když četník
zpozoroval tento odznak, obrátil se k Janu Ede-
rovi a prohlásil mu, že tento odznak strany, dokud
s ním mluví, musí zmizeti. Potom vytáhl četník
Janu Ederovi odznak připevněný jehlou z kabátu
a strčil mu jej pod límec kabátu, kde již nebylo
lze jej viděti.
Svědky tohoto případu byli: Ludvík Eder, Kon-
rád Winzig, František Moser, Rudolf Balej, Pa-
vlína Pinterová, Richard Moser, všichni z Kři-
šťanovic.
Toto jednání četníkovo jest příznačné pro jed-
nostranný postup nižších četníckých činitelů proti
sudetskoněmecké straně a pro poručníkování stát-
ních občanů některými správními orgány, připo-
mínající dávno již překonaný vrchnostenský stát.
Četníkův postup neznamená nic jiného než omezo-
vání ústavně zaručeného práva svobodného veřej-
ného projevu mínění a svobodného politického
vyznání.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr vnitra ochoten příkladně potre-
stati četníka Liebla pro jeho nezákonný postup
k nezaměstnanému Janu Ederovi?
2. Jest ministr ochoten poskytnouti záruku, že
se podřízení četníčtí činitelé budou zdržovati jaké-
hokoliv jednostranného chování a budou zachová-
vati k sudetskoněmecké straně tu míru nestran-
nosti, kterou od nich podle práva a spravedlnosti
lze předpokládati?
V Praze dne 6. března 1936.
Liebl,
Hollube, inž. Richter, Sandner, inž. Schreiber,
Axmann, Stangl, May, Kundt, dr. Peters, Gruber,
inž. Künzel, dr. Zippelius, inž. Lischka, dr. Rosche,
Wagner, dr. Jilly, Nemetz, Fischer, Birke,
dr. Kellner.
8
352/VIII. (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o protizákonných opominutích pracha-
tického okresního úřadu.
Dne 6. října 1935 konaly se v Prachaticích
obecní volby. Již dlouho před tím projevovalo
české obyvatelstvo obce Prachatic úsilí proměniti
německou většinu v Prachaticích v menšinu.
Po vypsání obecních voleb zasáhly do volebního
boje dokonce kulturní spolky, které se podle své
povahy a svých stanov mají zdržovati jakékoliv
politické činnosti.
Již v roce 1934 pronesl jednatel prachatické
místní skupiny Národní jednoty pošumavské, pro-
fesor Chadraba, při oslavě padesátiletého trvání
této místní skupiny řeč, kterou otiskl český tý-
denník "Zájmy Pošumaví" v čísle 45. ze dne
19. října 1934. V této řeči prohlásil profesor Cha-
draba, že prachatická místní skupina přesně vede
voličské seznamy a že to byla tato skupina, která
z národně politických důvodů dala podnět k roz-
puštění prachatického obecního zastupitelstva a
k dosazení vládního komisaře. Jest prý, pravil
prof. Chadraba dále, úkolem českých skupin roz-
množovati svou moc na radnici a v daném pří-
padě ji učiniti rozhodující, poněvadž to má celo-
státní význam. Ke konci svých vývodů projevil
naději, že na počátku druhého padesátiletí trvání
prachatické místní skupiny Národní jednoty po-
šumavské, bude moci tato skupina dáti svým pří-
znivcům darem českou radnici v Prachaticích.
Přímo před dnem volby a téhož dne vyvinula
však tato místní skupina Národní jednoty pošu-
mavské činnost, která měla dáti podnět politickým
dohlédacím úřadům, aby ihned zakročily. Tato
místní skupina nepolitického spolku rozšiřovala
před volbami spoustu plakátů a letáků, jimiž ne-
pokrytě a demagogicky agitovala pro kandidáty
českých politických stran. Při této agitaci použila
místní skupina Národní jednoty pošumavské
i němčiny a vydala tiskoviny, které se přímo
obracely na německé obyvatele Prachatic.
Pro toto nápadné přestupování stanovami vy-
mezené činnosti nepolitického spolku Národní jed-
noty pošumavské dostavil se poslanec sudetsko-
německé strany A. Jobst z Českého Krumlova dne
5. října 1935 na prachatický okresní úřad a učinil
tam toto oznámení, které orgány okresního úřadu
protokolárně sepsaly:
"Zápis,
sepsaný dne 5. října 1935 u prachatického okres-
ního úřadu.
Předstoupil pan poslanec A. Jobst z Českého
Krumlova a požádal o sepsání tohoto zápisu:
Podle ústního potvrzení prachatického okres-
ního úřadu, které učinil pan rada politické správy
dr V. Mareš, jest zde spolek "Národní jednota po-
šumavská" ohlášen jako spolek nepolitický.
Tento spolek rozdával dne 4. října 1935 dva
letáky jím podepsané, nebo vlastně po jednom a
to jeden český a jeden německý. Tiskl Ant. Šrá-
mek v Prachaticích. Nákladem vlastním.
V nich se nepolitický spolek "Národní jednota
pošumavská" vměšuje do politických volebních
věcí města Prachatic a vybízí německé voliče, aby
dne 6. října 1935 volili jednu z českých kandidát-
ních listin. Žádám tímto, aby tyto oba letáky byly
ihned zabaveny a podávám zároveň oznámení
proti tomuto spolku, poněvadž se vměšoval do po-
litických věcí, zvláště do volebních a překročil
spolkový zákon.
Žádám, aby okresní úřad ihned proti tomuto
spolku zakročil. "
Na toto oznámení nedostal poslanec A. Jobst
od prachatického okresního úřadu do dneška žád-
ného vyrozumění.
Podle jeho dotazu zamítl okresní úřad jakkoliv
zakročiti v této trestní věci. Tímto zamítnutím
trestně právního zakročení proti odpovědným či-
novníkům Národní jednoty pošumavské provinil
se odpovědný správce prachatického okresního
úřadu nezákonností.
Jsme přesvědčeni, že by prachatický okresní
úřad byl velmi ostře zakročil proti činovníkům
německých nepolitických spolků, kdyby se byli
provinili podobným překročením svých stanov.
Jsme přesvědčeni, že by okresní úřad byl takové
německé nepolitické spolky ihned zastavil a či-
novníky potrestal značnými pokutami. Ukazujeme
jen na zakročení policejních komisařství v Jihlavě
a Mostě proti nepolitickému spolku "Bund der
Deutschen".
V Mostě zastavilo tamější policejní komisař-
ství tamější místní skupinu spolku "Bund der
Deutschen", poněvadž některý činovník na sou-
kromém dopise užil nálepky "Kupujte německé
zboží". V Jihlavě nařídilo policejní komisařství
zastavení činnosti místní skupiny spolku "Bund
der Deutschen", poněvadž v nějakém časopise vy-
šel článek, že sběratelé ministerstvem schválené
akce "Sudetendeutsche Volkshilfe" mají míti od-
vahu říci každému, uznává-li se jeho příspěvek
za přiměřený či nikoliv a dále proto, že prý sbě-
ratelé jsou "samí přívrženci sudetskoněmecké
strany". Ačkoliv činovníci jihlavské místní sku-
piny spolku "Bund der Deutschen" odmítli jaké-
koliv podezření, že by byli napsali takový úplně
neškodný článek, a ačkoliv se jim toto autorství
nedalo ani v nejmenším dokázati, nařídilo poli-
cejní komisařství zastavení činnosti spolku a tím
i sociální akce "Sudetendeutsche Volkshilfe".
U německých spolků stačí tedy k zastavení, jsou-li
sběratelé,, samí přívrženci sudetskoněmecké
strany", ale u českých spolků
se naprosto nepři-
hlíží k politické příslušnosti jejich členů, naopak,
českým nepolitickým spolkům se dovoluje jako
takovým bez překážek provozovati politickou pro-
pagandu.
Ohrazujeme se na tomto místě zcela rozhodně
proti dvojímu lokti, jímž měří československá
správa německým a českým spolkům. I správní
zákony musí stejně platiti pro všechny občany
státu. Jest to politování hodný pokles naší domněle
demokraticky vykonávané správy, že proti němec-
kým spolkům z úplně neodůvodněných příčin za-
kročuje s celou přísností a bezohlednou mocí,
zatím co českým spolkům ukazuje největší blaho-
vůli a nechává nápadné poklesky proti zákonům
bez trestu.
Tážeme se tedy ministra vnitra:
1. Jest ministr ochoten zahájiti vyšetřování,
proč prachatický okresní úřad dosud nezakročil
9
proti prachatické místní skupině Národní jednoty
pošumavské a jejím činovníkům, ačkoliv mu byla
oznámena činnost tohoto spolku odporující sta-
novám ?
2. Jest ministr ochoten odpovědného správce
prachatického okresního úřadu pro toto protizá-
konné opominutí pohnati k odpovědnosti a po-
trestati ?
3. Jest ministr ochoten chrániti německé nepo-
litické spolky před pronásledováním nižších správ-
ních úřadů?
4. Jest ministr ochoten poskytnouti záruku, že
se při vykonávání správní moci bude stejně uží-
vati zákona vůči všem státním občanům, lhostejno
jaké jsou národnosti a politického smýšlení?
V Praze dne 6. března 1936.
Jobst,
dr. Peters, Gruber, Stangl, dr. Zippelius, Axmann,
Sandner, May, inž. Künzel, Fischer, Hollube, dr.
Rosche, Kundt, dr. Kellner, Birke, inž. Lischka, dr.
Jilly, inž. Richter, Nemetz, Wagner, inž. Schreiber.
352/IX.
Interpelace
poslance Krosnáře
ministru sociální péče
o poměrech v Nemocenské pojišťovně
soukromých úředníků a zřízenců v Praze.
Počátkem roku 1925 bylo úředně rozpuštěno
představenstvo a dozorčí výbor Nemocenské po-
jišťovny soukromých úředníků a zřízenců, zapsané
pojišťovny pomocné v Praze, a dosazen vládní ko-
misař, do jehož rukou byla vložena pravomoc obou
v zákoně uvedených sborů. Funkcí tohoto komi-
saře je pověřen Emanuel Hansik, vrchní rada ma-
gistrátu hlavního města Prahy. Jemu k ruce byl
dán poradní sbor, složený z 12 členů správní ko-
mise a 12 členů dozorčího výboru. V tomto po-
radním sboru jsou zastoupeny skupiny pojištěnců
a zaměstnavatelů podle zásad vytčených v §§ 59
a 64 zákona o pojištění zaměstnanců pro nemoc,
invaliditu a stáří.
Dne 1. ledna 1932 byli vládním komisařem
E. Hansikem dosazeni za vedoucí úředníky poji-
šťovny dva odboroví tajemníci a to František
Kislinger, tajemník Jednoty soukromých úředníků,
a dr. Zdeněk Paičl, tajemník Konfederace zaměst-
navatelských organisací. Oba tito tajemníci byli
do konce roku 1931 členy poradních orgánů vlád-
ního komisaře: František Kislinger členem správ-
ní komise a presidia, dr. Zdeněk Paičl členem do-
zorčího výboru a revisní komise. Těmto nově
ustanoveným ředitelům byly přiznány počáteční
platy, které spolu s remuneracemi převyšují
značně 100. 000 Kč ročně. Tak F. Kislingerovi byl
smluvně zaručen plat Kč 96. 000, dru Paičlovi Kč
92. 400. Pojišťovna za oba ředitele platí daně a
pojištění a odměňuje je mimořádnými remunera-
cemi, dosahujícími až Kč 15. 000. Do postupu a do
pense jim bylo započteno hned při nastoupení 20
služebních let. Platy ředitelů určeny podle první
služební třídy státních zaměstnanců s plným vy-
sokoškolským vzděláním se 100% ním zvýšením.
Služební doba stanovena pro ně na 35 roků, takže
za 15 let služby v nemocenské pojišťovně mohou
odejíti do pense s plným výslužným.
Ustanovením těchto dvou úředníků byla pře-
kročena pravomoc vládního komisaře, neboť podle
práva může býti u Nemocenské pojišťovny sou-
kromých úředníků a zřízenců v Praze jmenován
jen jeden vedoucí úředník. Jmenování vedoucího
úředníka však nemůže provésti vládní komisař po-
jišťovny, nýbrž jen Všeobecný pensijní ústav, a
v době, kdy nesprávně byli dosazeni dva ředitelé,
vyžadovalo takové jmenování ještě schválení mi-
nisterstva sociální péče. To se nestalo. Tímto ne-
správným postupem byly jednak porušeny zá-
konné předpisy, jednak způsobena pojišťovně
škoda, která činí ročně přibližně čtvrt milionu Kč.
Tento nezákonný stav trvá ještě dnes, takže výše
způsobené škody přestoupily již milion Kč.
Podepsaní se proto táží:
1. Ví pan ministr sociální péče, že v Nemocen-
ské pojišťovně soukromých úředníků a zřízenců
v Praze byli proti právním předpisům jmenováni
dva vedoucí úředníci s nepřiměřeně vysokými
platy, aniž bylo úředně prozkoumáno, nejsou-li
spoluodpovědni za nepořádky v této pojišťovně ?
2. Je pan ministr ochoten zjednati nápravu a
zejména dáti provésti nestrannou revisi, která by
prozkoumala celé hospodářství jmenované nemo-
censké pojišťovny a všechny nepořádky v tomto
hospodářství se vyskytující?
3. Co hodlá učiniti, aby škoda, způsobená po-
jišťovně vládním komisařem, byla nahrazena a
viníci potrestáni?
V Praze dne 9. března 1936.
Krosnář,
Kopřiva, Široký, Kosik, Borkaňuk, Sliwka, Beuer,
Schmidke, Vodička, B. Köhler, Klíma, Synek, Dol-
ling, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký, Vallo, Kliment,
Zupka, Slánský, Dvořák, Machačová, Šverma.
352/X.
Interpelace
poslance Kopřivy
ministrovi vnitra
o zákazu veřejné schůze v Přerově, odůvod-
něném tvrzením, že by metody lidové fronty
ve Francii a ve Španělsku ohrozily "veřejný
klid a pořádek".
Okresní úřad v Přerově vydal dne 29. února
1936 pod číslem 8599. IV tento výměr:
"Okresní úřad v Přerově nebere na vědomost
Vaše oznámení ze dne 26. února 1936, že hodláte
pořádati dne 6. března 1936 v Přerově na Tráv-
níku ve spolkovém domě veřejnou schůzi lidu
s programem: "Hospodářská a politická situace",
"Význam lidové fronty ve Francii a Španělsku" a
zakazuje Vám pořádání této schůze podle ustano-
vení § 6 zák. ze dne 15. II. 1867, č. 135 ř. z., po-
něvadž jest obava, že vychvalováním lidové fronty
ve Francii a Španělsku a tím, že by její působení
a metody byly doporučovány v našem státě, byl
by porušován veřejný klid a pořádek.
10
Zároveň se nepovoluje podle § 23 tisk. zák. le-
pení plakátů podle předloženého vzoru, které ko-
nání schůze mají vyhlásiti.
Z tohoto rozhodnutí lze se Vám odvolati do 15
dnů, ode dne po jeho doručení počínaje, u okres-
ního úřadu v Přerově na zemský úřad v Brně.
Případnému odvolání nepřiznává se však odvolací
účinek pro naléhavý zájem veřejný, neboť nelze
trpěti, aby veřejné projevy byly pořádány proti
úřednímu zákazu.
Okresní hejtman
Chmelík. "
Tento výměr je ovšem právnická nehoráznost
a politické vysvědčení strachu reakce před lidovou
frontou. Celému pokrokovému světu je známo, že
lidová fronta ve Francii a ve Španělsku odrazila
útoky fašistické reakce na demokratická práva a
republikánské svobody, že ona to je, která chrání
svobodu lidu proti pučistům, atentátníkům, ohro-
žovatelům míru. Celý pokrokový svět toto její pů-
sobení a její metody vítá a obdivuje. Ale okresní
hejtman v Přerově, p. Chmelík, si osvojuje právo
zakazovati veřejné schůze o lidové frontě ve
Francii a Španělsku s tvrzením, že působení a
metody lidové fronty porušují veřejný klid a po-
řádek.
Ptáme se pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten zrušiti citovaný vý-
měr pro jeho neudržitelnost a jeho reakční ráz ?
2. Je ochoten poučiti okresního hejtmana v Pře-
rově o právech občanstva na volné shromažďování
a o povinnosti okresního hejtmana nepřenášeti
své soukromé reakční smýšlení do veřejných zá-
ležitostí?
3. Je ochoten suspendovat jmenovaného okres-
ního hejtmana z funkce přednosty okresního úřadu
v Přerově?
V Praze dne 10. března 1936.
Kopřiva,
Vodička, B. Köhler, Kosik, Borkaňuk, Sliwka, Döl-
ling, Beuer, Synek, Schmidke, Kliment, dr Jar.
Dolanský, Nepomucký, Vallo, Klíma, Zupka, Slan-
ský, Široký, Machačová, Šverma, Dvořák.
352/XI.
Interpelace
poslance Dvořáka
ministrovi vnitra
o arogantním a nezákonném postupu okres-
ního hejtmana štolby v Něm. Brodě.
Na žádost nezaměstnaných dostavil se poslanec
Dvořák dne 6. března t. r. do Něm. Brodu, kde mu
byly předneseny stížnosti deputací nezaměstna-
ných z obcí Úsobí, Věže, Bedřichova, Zdířce,
Dlouhé Vsi, Něm. Brodu, Lipnice, Kojetína, Va-
leckých atd. na soustavné rozhánění schůzí neza-
městnaných a požadavky jako: investiční práce,
státní stravovací akce a pod.
Po zjištění celé řady příkoři, která se neza-
městnaným v tomto okrese stala, odebral se
poslanec Dvořák s deputací na okresní úřad
v Něm. Brodě. První slova rady okresního úřadu,
když se mu poslanec Dvořák představil, byla, od
které politické strany on jest. Na odpověď, že to
nemůže býti interesem úředníka okresního úřadu,
přijal okresní hejtman štolba z každé obce jed-
noho delegáta. Způsob, s jakým úředník jednal se
zástupci nezaměstnaných za přítomnosti člena
Národního shromáždění, byl přímo urážlivý, takže
to svědčí o tom, že tito úředníci se domnívají, že
se mohou chovat jako v hitlerovském Německu.
Na dotaz delegáta, proč jsou schůze nezaměst-
naných zakazovány, bylo odpověděno křikem: "Do
toho Vám nic není, s tím mi sem nechoďte. " Na
drastické případy, kde se nezaměstnaným dějí
křivdy, bylo odpověděno řvaním:,, Když Vám
něco dáme, tak to dáváme my a nemyslete si, že
jste to dostali Vašemi deputacemi. " Na upozor-
nění poslance Dvořáka, aby okresní hejtman jed-
nal jako úředník demokratické republiky, odsekl,
že s ním, s poslancem, nemá co mluviti.
Jeho chování bylo úplně urážlivé nejen vůči de-
putacím, ale i vůči členu Národního shromáždění.
Když deputace vyhnal v pravém slova smyslu
soustavným cynickým urážením, obrátil se k pří-
tomnému poslanci zády, chtěje odejíti. Na žádost
se pootočil a když mu poslanec Dvořák připo-
menul jeho nemožný postup, odcházel, křiče přede
všemi úředníky v druhé místnosti: "Vy, pane
poslance, sem již nechoďte, já s Vámi mluviti již
nebudu. "
Podepsaní poslanci se ptají:
1. Dává ministerstvo vnitra takové pokyny
úředníkům politické správy, aby občany uráželi
a aby byl urážen člen poslanecké sněmovny?
2. Je ochoten pan ministr vnitra tyto nemožné
poměry na okresním úřadě v Něm. Brodě dáti
vyšetřiti a zjednati nápravu?
3. Je pan ministr vnitra ochoten po vyšetření
odvolati tohoto neschopného úředníka štolbu
z funkce přednosty okresního úřadu v Něm.
Brodě?
4. Je ochoten upozorniti okresní úřad v Něm.
Brodě, že pro tento okres a města není likvido-
váno shromažďovací právo občanstva a právo
svobody a poučiti úřednictvo, aby nevystupovalo
jako exponent reakční politické strany?
V Praze dne 10. března 1936.
Dvořák,
Kopřiva, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik, Synek,
Schmidke, Vodička, B. Köhler, Klíma, Slanský, Kli-
ment, dr Jar. Dolanský, Nepomucký, Dölling,
Vallo, Široký, Zupka, Machačová, Šverma.
Původní znění ad 352/I.
Interpelláció
Benyutja: Dr. Porubszky Géza nemzet-
gyűlési képviselő
az Iskola- és Nemzetmüvelődésügyi
Miniszter Úrhoz
a Szlovenszkón és Kárpátalján működő
főiskolai végzettségű polgári iskolai tanerők
egyenjogúsítása tárgyában.
11
Miniszter Ur!
Szlovenszkón és Kárpátalján a régi magyar
törvények értelmében polgári iskolai tanári ké-
pesítéshez főiskolai végzettségre volt szükség
Ezek a tanerők a tanítóképző intézet elvégzése
után, vagy a középiskolai érettségi vizsga sikeres
letétele után az állami Paedagogiumon, a "Polgári-
iskolai Tanárképző Főiskolán" háromévi, - a
Képzőművészeti Akadémián vagy a budapesti
Tudományegyetemen négy évi tanulmány elvég-
zése utján szerezték meg a polgári iskolai tanári
képesítést. Ma is számos ilyen főiskolai képesítésű
tanerő működik ez országrészek polgári iskoláinál.
Ezek a magyar és az osztrák polgári iskolai típus
anfikálása után rendkivul visszás és szerencsétlen
helyzetbe kerültek.
A történelmi országrészekben ezt a főiskolai
képesítést nem irták elo a törvények, ezért három,
illetve négy évvel előbb kezdték meg szolgála-
tukat a polgári iskoláknál, s igy szolgálati illet-
ményeik is ennek megfelelően aránylag magasab-
bak, mint a magyar torvények alapján képesítést
nyert kollégáiké. Vagyis a régi magyar képesítésű
polgári iskolai tanerőknek mintegy bunhődniok
kell azért, hogy a tanítóképző intézet elvégzése,
illetőleg az érettségi után oklevelük megszerzésé-
hez a törvény által megkövetelt 3-4 évi főiskolai
tanulmányt folytattak.
A többi utódállam ezt a képesítést sokkal maga-
sabbra értékelte mint a Csehszlovák Koztársaság,
Igy pl. az osztrák állam Burgenlandban az átvett
magyar képesítésű polgári iskolai tanerőknek ta-
nári cimet adományozott, illetményeiket a közép-
iskolai tanárok illetményeivel egyenlő mértékben
szabta meg és pedig akként, hogy 2 fizetési fo-
kozattal feljebb vannak, mint az osztrák, vagyis
a történelmi országokbeli szaktanítókkal egyenlő
képesítéssel biró szaktanítók.
A fizetési anomáliák valamint a 104/1926.
számú tanítói törvényből származó sérelmek
tekintetében részletes felvilágosítást nyújt az itt
következő táblázat, amely összehasonlítást tesz az
elemi iskolai, a történelmi országokbeli szaktaní-
tók (régi osztrák minta szerint képesítettek) és
a magyar képesítésű tanerők szolgálati illetményei
között.
Az elemi iskolai tanítók és
a) a történelmi országokbeli szaktanítók
b) a szlovenszkói, főiskolát végzett tanárok
Illetményeinek összehasonlító táblázata.
|
Szolgálati |
Elemi |
Történelmi |
| Mennyivel alacsonyabb fizetést |
||
|
polgári iskolai |
az elemi |
a történeti |
|||
|
szaktaníto |
tanár |
||||
|
szolgálati illetményei |
|||||
|
tanitoképzöintét végzett |
|||||
|
1-3, adjutum |
adjutum |
3, ill 4 évi tanul- |
- |
_ |
|
|
3-6 |
9. 000 |
9480 |
adjutum |
- |
|
|
6-9 |
10800 |
11580 |
9480 |
- 1. 320 |
- 2. 100 |
|
9-12 |
12. 600 |
13. 680 |
11. 580 |
- 1. 020 |
- 2. 100 |
|
12-15 |
14 400 15 780 |
13. 680 |
- 720 |
- 2. 100 |
|
|
15-18 |
16. 200 |
17880 |
15. 780 |
- 420 |
- 2. 100 |
|
18-21 |
18000 |
19980 |
17. 880 |
- 120 |
- 2. 100 |
|
21-14 |
19. 800 |
22080 |
19. 980 |
+ 180 |
- 2. 100 |
|
24-27 |
21. 600 |
24480 |
22080 |
+ 480 |
- 2. 400 |
|
27-30 |
23. 400 |
26880 |
24. 480 |
+ 1. 080 |
- 2. 400 |
|
30- 33 |
25. 200 |
29280 |
26880 |
+ 1. 680 |
- 2. 400 |
|
33-36 |
27. 000 |
31. 680 |
29. 280 |
+ 2. 280 |
- 2. 400 |
|
36-39 |
nyugdij |
nyugdij |
31. 680 |
+ 4. 680 |
- |