7
Ze všech těchto důvodů táží se podepsaní pá-
nů ministrů vnitra a spravedlnosti:
1. Jsou-li jim právě vylíčené poměry osady
Nové Vrbno známy a
2. uznávají-li naléhavost řešení těchto pomě-
rů a jsou-li ochotni učiniti příslušná opatření a
to bez odkladu, nejdéle v tomto roce: aby z osady
Nové Vrbno byla utvořena samostatná místní obec
a aby byla vyňata ze sousedního okresu fulnecké-
ho a politického okresu novojičínského a přiděle-
na k soudnímu okresu vítkovskému a k politické-
mu okresu opavskému, anebo aby byla připojena
jako osada k politické obci Větřkovicím jako nej-
bližší venkovské obci ve svém sousedství, vzdá-
lené jen 5 minut?
V Praze dne 17. března 1936.
Špaček,
Gajda, Ivák, dr. Fencik, Ježek, Kut, dr. Dominik,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr. Novotný, Smetánka,
Trnka, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, dr. Štůla, Chmelík,
inž. Schwarz, Knebort, Holeček, dr. Domin,
Zvoníček.
362/ VII.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministrům školství a národní osvěty,
veřejných prací, financí a sociální péče
o nedostatečném a nehospodárném umí-
stění měšťanské školy v Pišti na
Hlučínsku.
Od roku 1929 zřízena je v obci Pišti na Hlu-
čínsku státní měšťanská škola, která byla umístě-
na v budově obecné školy. Pro tuto bylo tudíž
nutno opatřiti učebny nájmem místností od sou-
kromníků, právě tak jako pro mateřskou školku,
zřízenou státem roku 1929.
Měšťanská škola má 3 třídy kmenové a 1 po-
bočku při první třídě. V budově obecné školy
není místa než pro tyto 4 učebny, kdežto pro ka-
binety, ředitelnu, sborovnu atd. není vůbec vhod-
ných místností. Ředitelna, která je zároveň sbo-
rovnou a kabinetem, je umístěna v podkroví na
půdě nejen nedůstojně, ale i životu a zdraví dětí
a učitelů nebezpečně, protože místnost nelze v zi-
mě vytápěti a při prohnilém stropu a slabých
zdech je nebezpečí požáru velmi pravděpodobné.
Pozemek pro stavbu měšťanské školy byl již
ministerstvem v r. 1932 zakoupen, dosud však se
nestalo nic, aby byla stavba budovy aspoň při-
pravena. Stát platí přes 13. 000 Kč nájemného z
místností, najatých za učebny od soukromníků na
různých místech obce a kromě toho vynakládá na
tento účel mnoho z titulu udržování a přizpůso-
bení těchto místností pro školní účely. Přes to
jsou ovšem tyto učebny zdravotně velmi zá-
vadné.
Při stále rostoucím počtu žactva zvláště na
měšťanské škole bude nutno utvořiti při každé
kmenové třídě novou pobočku a poněvadž je tato
škola navštěvována také žactvem z obecných škol
z obcí Bělé, Vřesiny a Závady, vzdálených od
Piště méně než 4 km, žádá obyvatelstvo těchto
čtyř obcí naléhavě, aby byla při této měšťanské
škole zřízena také 4. třída, protože do nejbližší-
ho místa, kde se čtvrtý ročník nalézá, t. j. do
Hlučína, je více než 10 km a není tu vhodného
spojení.
Stavbou školy by ušetřil stát na nájmu více
než 13. 000 Kč dnes a ještě více v budoucnosti a
při stavbě mohlo by býti zaměstnáno velmi mno-
ho nezaměstnaných místních obyvatel, kteří po-
voláním vesměs zedníci jezdili dříve na práce do
Německa. Ačkoliv toto je jim dnes uzavřeno, pře-
ce se stávají oddanými stoupenci němectví a dneš-
ního politického režimu v Německu. Zaměstnáním
při stavbě školy by ušetřil stát mnoho podpor v
nezaměstnanosti, vyplácených těmto zedníkům
bez práce, kteří jsou vydáváni politickým tenden-
cím protistátním tím spíše, že Píšť leží těsně na
naši státní hranici s Německem.
Stavba nové školní budovy, ve které by našla
umístění celá čtyřtřídní měšťanská škola s po-
bočkami a také mateřská školka, je tudíž v na-
léhavém státním zájmu politickém, kulturním i so-
ciálním a podepsaní táží se proto pánů ministrů
školství a národní osvěty, veřejných prací, so-
ciální péče a financí:
1. Jsou-li jim tyto poměry známy,
2. uznávají-li za nutno, aby nová budova pro
státní měšťanskou a mateřskou školu v Pišti byla
postavena co nejdříve a
3. zdali jsou ochotni zařaditi tuto práci do
investičního programu ministerstva školství a mi-
nisterstva veřejných prací, po případě jako práci
nouzovou, a ušetřiti tak na zbytečných státních
výdajích a současně provésti kulturně, politicky
a sociálně tak naléhavou státní školní novo-
stavbu?
V Praze dne 17. března 1936.
Špaček,
Ježek, Kut, dr. Dominik, Trnka, Gajda, Iván, Jan
Sedláček, inž. Protuš, dr. Novotný, Smetánka, dr.
Fencik, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, dr. Štůla, inž.
Schwarz, Chmelík,
Knebort, Holeček, dr. Domin,
Zvoníček.
6
362/VIII.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministrovi železnic
ve věci bezdůvodného potrestání Jana
Vacka, strojvůdce státních drah v Žatci.
Strojvůdce státních drah v Žatci Jan Vacek
byl obviněn z urážlivých výroků na veřejné vo-
lební schůzi.
Dlouhým a podrobným vyšetřováním nebylo
však Janu Vackovi vůbec nic dokázáno a proto
bylo řízení proti němu zastaveno. Avšak přes to,
že nebylo mu nic prokázáno, přece byl ze slu-
žebních důvodů přeložen do Luzné. Český že-
lezničář Vacek, který do úpravy svého naturální-
ho bytu ve zněmčeném území vložil 2. 000 Kč a
který má syna na české škole v Žatci, musel ze
Žatce odejiti, ačkoliv se ničeho nedopustil a ačko-
liv obtížnou službu ve smíšeném území vzorně vy-
konával.
Tážeme se Vás, pane ministře:
1. jste-li ochoten nechat si tento případ před-
ložiti a zjistiti pravdivost našich tvrzení,
2. jste-li ochoten dáti příkaz, aby přeložení
Jana Vacka bylo zrušeno a aby byl na svém místě
ponechán?
V Praze dne 18. března 1936.
Ježek,
dr. Fencik, Špaček, Kut, dr. Dominik, Trnka, Gajda,
dr. Domin, Jan Sedláček, inž. Protuš, Smetánka,
dr. Novotný, Ivák, dr. Rašín, dr. inž.. Toušek, dr.
Štúla, Chmelík, inž. Schwarz, Knebort, Holeček,
Zvoniček.
362/IX.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministrovi železnic
ve věci Aloise Urbance, vlakvedouciho,
t. č. v Ústí nad Labem.
Alois Urbanec, vlakvedoucí státních drah v
Lovosicích, přidělený služebně účtárně dopravní-
ho úřadu v Ústí nad Lab., byl obviněn u sekre-
tariátu sociálně demokratické Unie, že na volební
schůzi útočil na ministra železnic.
Ve skutečnosti mluvil na volební schůzi hrubě
proti poslanci Františku Ježkovi onen železničář,
který Aloise Urbance udal. Urbanec se poslance
Fr. Ježka na schůzi zastal a o ministru železnic
vůbec nemluvil.
Na téže schůzi mluvila členka Zemského za-
stupitelstva paní Marie Tippmannová, která kri-
tisovala činnost ministerstva železnic za ministra
Rudolfa Bechyně. Šlo tedy zřejmě o omyl a ač-
koliv paní Tippmannová čsl. stát. drahám ozná-
mila, že ona mluvila o ministru železnic a ač-
koliv šlo o udáni politického sekretariátu, přece
záležitost byla vyšetřována a když svědkové udá-
ni nepotvrdili, byl Alois Urbanec osvobozen.
Ale v těchže Lovosicích dopustil se jiný že-
lezničář, člen sociálně demokratické Unie Josef
Slavík, hrubého služebního přestupku. Vzdálil se
ze služby a šel místo služby na schůzi sociálně
demokratické Unie. Josef Slavík byl přeložen v
témže služebním místě Lovosicích pouze z jedné
služby do druhé, ale zaměstnanec Ant. Köstler,
který věc plným právem oznámil, byl přeložen na
vrchní stavbu.
Tážeme se Vás, pane ministře:
1. zda jste ochoten si nechat celý případ před-
ložiti,
2. zda jste ochoten učiniti opatřeni, aby se
podobné případy neopakovaly?
V Praze dne 18. března 1936.
Ježek,
dr. Dominik, Gajda, inž. Protuš, dr. Novotný, Ivák,
Trnka, Zvoniček, Holeček, dr. Domin, dr. Fencik,
Chmelik, Jan Sedláček, Kut, inž. Schwarz, Špaček,
Knebort, dr. Rašin, dr. inž. Toušek, Smetánka, dr.
Štúla.
362/X.
Interpelace
poslanců Františka Ježka a dr. Františka
Novotného
ministrovi železnic
ve věci persekuce traťmistra oficiála
Josefa Bulise z Rosic n. L.
Před volbami do Národního shromáždění v
r. 1935 připevnila místní organisace Národního
Sjednocení na domku traťmistra oficiála Josefa
Bulise v Rosicích n. L. větší volební plakát zcela
9
nezávadného rázu, na němž všechny kandidující
politické strany byly znázorněný karikaturami a
na němž byl znázorněn také vlak, řítící se do pro-
pasti. Traťmistr Bulis byl udán u ministerstva že-
leznic, že prý trpěl na svém domě plakát s kari-
katurou ministra železnic Rudolfa Bechyně a tím
Vás, pane ministře, jako svého služebního před-
staveného urazil. Nechceme se zabývati tím, že
šlo o karikatury v politickém životě obvyklé i
zcela nevinné a jen zdůrazňujeme, že traťmistr
Bulis neměl se zmíněným plakátem nic společné-
ho; plakát stál pouze u jeho domu.
Disciplinární řízení proti Josefu Bulisovi vede
vrch. adm. ředitel Leopold Czuřík, správce sku-
piny pro záležitosti aktivní kontroly ministerstva
železnic. V tomto řízení bylo zjištěno, že žádná
Vaše karikatura na plakátě nebyla a že šlo o
pouhý výmysl. Přes to však disciplinární řízení
proti Josefu Bulisovi zastaveno nebylo a další ří-
zení je vedeno z toho důvodu, že oním plakátem
byl uražen aspoň železniční podnik.
Vrchní ředitel Czuřik zavolal si na den 27.
září 1935 tajně a bez vědomi příslušných nadříze-
ných úřadů několik svědků do ministerstva že-
leznic, kde je o urážce podniku přesvědčil. Dne
7. října 1935 přijel do Pardubic a tam opět na
některé svědky v tomto smyslu působil. Potom
dal ředitelství státních drah v Hradci Králové
rozkaz, aby osoby jim přesvědčené byly vyslech-
nuty.
Když si chtěl Josef Bulis zjednati u řádného
a nestranného soudu satisfakci a žádal o svolení
k podání žaloby, bylo mu to odepřeno bez udání
bližších důvodů.
Jsme přesvědčeni, že byste nestrpěl ve svém
úřadě, aby bylo takovýchto prostředků používáno
a aby takto byla porušována čistota disciplinární-
ho řízení a jeho základní principy a proto Vás
pane ministře, na tento případ upozorňujeme a
tážeme se Vás:
1. Jste ochoten sám spisy a zvláště plakát
prozkoumati a přesvědčiti se o neudržitelnosti ob-
viněni Josefa Bulise, který je znám jako jeden
z
nejvzornějších zaměstnanců státních drah?
2. Jste ochoten dáti příkaz k zastavení disci-
plinárního řízení anebo naříditi
provedení discipli-
nárního řízení tak, aby ovlivnění svědci byli z ně-
ho vyloučeni a aby jakýkoliv postranní zásah p.
Czuříka byl zakázán?
3. Jste ochoten zjednati nápravu, aby bu-
doucně podobné přehmaty se neopakovaly?
V Praze dne 18. března 1936.
Ježek, dr. Novotný,
Špaček, Gajda, Ivák, Jan Sedláček, inž. Protuš,
Smetánka, dr. Fencik, Kut, dr. Dominik, Trnka,
Zvoniček, dr. Rašin, dr. inž. Toušek, dr. Štůla, inž.
Schwarz, Chmelik, Knebort, Holeček, dr. Domin.
362/XI.
Interpelace
poslanců Antonína Chmelíka a dr. Aloise
Štůly
ministrovi veřejných práci
a ministrovi železnic
ohledně úpravy (odstraněni) železničních
přejezdů, vedoucích přes ulice a výpado-
vé silnice, a ohledně úpravy
tzv. výpa-
dových silnic, jdoucích z Velké Prahy, a
zastavení prohrábkových prací pod Vran-
skou přehradou.
Velmi svízelné poměry v dopravnictví v hlav-
ním městě Praze vzhledem k jejímu terénu jsou
ještě ztíženy železničními přejezdy, které v mís-
tech největší frekvence ohrožují a podvazují do-
pravu, takže do budoucna, zejména v případě vál-
ky, byla by doprava nejen velikým problémem,
nýbrž skrývala by v sobě i značné nebezpečí.
Jde zejména o známé železniční přejezdy přes
výpadovou silnici zbraslavskou v Praze na Zlí-
chově a v Chuchli, dále přes výpadovou silnici
mladoboleslavskou ve Vysočanech a konečně že-
lezniční přejezdy ve vnitřní Praze, Bubenči-Dej-
vicích, v Libni na Palmovce, mezi Žižkovem a
Prahou VIII., v Krči, na Vyšehradě atd. Snad
v žádném hlavním městě kteréhokoliv státu evrop-
ského nesetkáme se s tolika železničními pře-
jezdy přes komunikační tepny, jako právě v
Praze.
Železniční přejezdy přes nejhlavnější komu-
nikační tepny v Praze jsou naší nejsmutnější do-
pravní kapitolou. Dnešní moderní technika bez
přílišných nákladů může hravě tyto potíže odstra-
niti. Jde jen o dobrou vůli, která se však musí
najíti v ústředních úřadech Československé repu-
bliky. Je však nutno jednati rychle, neboť otáz-
ka přejezdů, zejména na Zlíchově a v Chuchli, je
téměř veřejnou ostudou, která svědčí o bezmoc-
nosti a snad i bezradnosti veřejných orgánů v tak
důležitých otázkách.
Rada hlavního města Prahy, již několikráte
obrátila se na ministerstvo železnic se žádostí, aby
dalo souhlas k jinému řešení přejezdů železnič-
ních. Všechno snaženi obce pražské zůstalo však
bezvýsledným.
Tím stav dálkových spojů, vycházejících z
Velké Prahy na venek, stal se namnoze přímo od-
strašujícím. Obec pražská se marně namáhá o
zjednání nápravy a její memoranda, předkládaná
jak vládním, tak i ostatním veřejným činitelům,
zůstávají bez účinku. Zvláště je to otázka výpa-
dových silnic z Prahy do Povltaví ať po levém,
či po pravém břehu vltavském, která se stává po-
malu problémem nikterak nepřispívajícím k váž-
nosti veřejných orgánů.
10
Zastavením prohrábkových prací pod Vran-
skou přehradou přestaly také práce na úpravě
chuchelské silnice.
Řešení těchto naléhavých problémů nelze od-
kládati do nekonečna.
Táží se proto podepsaní pana ministra veřej-
ných prací, zda
1. jsou mu známy tyto svízelné poměry tak-
zv. výpadových silnic, vycházejících z Velké
Prahy,
2. jest ochoten dáti příkazy příslušným orgá-
nům k okamžité přípravě urychleného odstraňo-
váni těchto komunikačních závad,
3. je ochoten působiti k pokračování v pro-
hrábkových pracích pod Vranskou přehradou na
Vltavě a k pokračování započatých prací na úpra-
vě silnice chuchelské?
Dále se táži pana ministra železnic, zda
1. jsou mu známy dopravní potíže ve Velké
Praze, způsobené především železničními pře-
jezdy,
2. uznává naléhavost řešeni této nejožehavěj-
ší dopravní otázky pražské,
3. je ochoten zjednati nápravu tím, že si dá
předložiti projekty na nahrazení dnešního systé-
mu železničních přejezdů nadjezdy nebo pod-
jezdy,
4. je ochoten uložiti příslušným podřízeným
úřadům, aby neprodlené navázaly jednání s obcí
pražskou o urychlené řešení všech dopravních
otázek a odstranění překážek v dopravě, zejména
všude tam. kde to vyžaduji veřejné zájmy, jež se
týkají i dopravních úřadů v hlavním městě?
V Praze dne 19. března 1936.
Chmelík, dr Štála,
dr. Feneik, Kut, dr. Dominik, Traka, Gajda, Ivák,
Špaček, Ježek, inž. Schwarz, Jan Sedláček, inž.
Pretuš, dr. Novotný, dr. Domin, dr. Rašin, dr. inž.
Toušek, Knebert, Holeček, Smetánka,
Zvoníček..
362/XII.
Interpelace
poslanců Antonína Chmelíka a dr. Aloise
Štůly
ministrovi veřejných prací
v záležitosti regulačních plánů obce praž-
ské a státní regulační komise.
Regulační plán obce pražské, jak byl vytvo-
řen za vedení státní regulační komise v uplynu-
lých 10 letech v několika etapách, předložených
ku schváleni ministru veřejných prací, nevyhovu-
je všeobecným potřebám obce tak, jak může mo-
derní město právem očekávati
v nesčetné řadě
případů dokonce pak poškozuje i zájem vlastníků
půdy a majitelů nemovitostí ve Velké Praze
vůbec.
Poslání státní regulační komise, určené záko-
nem, skončí se dne 31. VII. t. r.
Dle zpráv
prošlých tiskem zamýšlí vláda (na návrh minister-
stva veřejných prací) pověřiti úkolem bývalé stát-
ní regulační komise nový orgán, v němž by stejně
jako doposud neměla pražská obec náležitého za-
stoupení.
Podepsaní táží se proto pana ministra veřej-
ných prací:
1. Jsou mu známy všechny závady regulační-
ho plánu a potíže, s jejichž škodlivým uplatněním
musí obec pražská téměř denně počítati?
2. Jest pan ministr ochoten zjednati nápravu
a křiklavé případy, v nichž majitelé půdy jsou na
svém majetku poškozováni, znovu dáti přezkou-
šeti, případně spravedlivěji řešiti?
3. Ví, že úmysl jmenovati jakýkoliv technický
orgán, který by převzal úkol bývalé státní re-
gulační komise a v němž by obec pražská ne-
měla náležité zastoupeni, musil by naraziti na ne-
překonatelné obtíže a naprostý nesouhlas se stra-
ny obce pražské?
4. Jsou panu ministrovi veřejných prací zná-
my návrhy obce pražské, dle nichž úkol dnešní
státní regulační komise by převzal městský re-
gulační úřad hl. města Prahy?
5. Je pan ministr ochoten výše uvedené ná-
vrhy řešiti a opatřiti si informace od městské ra-
dy pražské a po dohodě s technickým presidiem
obce zabezpečiti právo obce již vzhledem k to-
mu, že pan ministr veřejných prací sám je tech-
nikem a zaměstnancem obce pražské?
V Praze dne 19. března 1936.
Chmelík, dr. Štůla,
dr. Dominik, dr. Fencik, dr. Novotný, Ivák, Gajda,
Kut, Jan Sedláček, inž. Protuš, Špaček, Holeček,
dr. Domin, Trnka, Smetánka, Zvoníček, Ježek, inž.
Schwarz, dr. inž. Tousek, dr. Rašín, Knebort.
362/XIII.
Interpelace
poslanců Františka Ježka a dr. Františka
Novotného
ministry železnic
ve věci postupu železniční správy v pří-
pady Františka Malého, strojního topiče
ve výtopně státních drah v Pardubicích.
František Malý, strojní topič ve výtopně
státních drah v Pardubicích, byl po loňských par-
11
lamentních volbách udán místopředsedou Unie že-
lezničních zaměstnanců, nádražním Josefem Je-
línkem, že prý agitoval ve službě pro kandidátku
Národního Sjednocení.
Po dlouhém vyšetřování dostal František Ma-
lý na základě svědectví smluvního dělníka Václa-
va Žáka 40. -Kč ředitelského trestu a po potrestá-
ní byl ještě přeložen do Chomutova.
František Malý má 3 děti, podporuje svou sta-
rou matku a sám je stižen vleklou chorobou vředu
na dvanácterníku. Přeložením do výtopny v Cho-
mutově je existenčně těžce poškozen.
Nyní vyšly však v této záležitosti na jevo
zajímavé skutečnosti. Hlavní svědek Václav Žák
učinil napřed ústní a potom písemné prohlášení,
kterým potvrzuje, že Františka Malého nemůže
viniti z žádného agitováni pro politickou stranu
Národního Sjednocení k parlamentním volbám v
r. 1935. Výslovně prohlašuje, že protokoly, které
byly s ním nádražním úřadem sepsány, nezaklá-
dají se na pravdě. - Udání učinil z návodu Fran-
tiška Hatana, vlakového revisora ředitelství stát-
ních drah v Praze a Josefa Jelínka, nádražního
v Pardubicích. Zároveň prohlašuje, že doznání
činil ze své vlastní vůle, aniž by k tomu
byl
kýmkoliv donucen. Originál prohlášení podepsaný
Václavem Žákem, Josefem Pražákem, ředitelem
Občanské záložny, Antonínem Tylem, inspektorem
státních drah a Frant. Kabelem, obchodníkem v
Pardubicích, nalézá se v rukou poslance Františ-
ka Ježka.
Ukázalo se, že obhajoba Františka, Malého, že
na koleji XXIII. v udaný den nepracoval, je zce-
la správná. Svědectví o tom může vydat trať-
inistr Pavlík a úpravčí trati Šraler. Na základě
těchto nových skutečností podal si František Ma-
lý kolkovanou žádost svému představenému inž.
Isidoru Fischgrundovi, ale ten jeho žádost ne-
přijal.
Z toho důvodu dovolujeme se Vás, vážený pa-
ne ministře, tázati:
1. zda jste ochoten nechat si celý tento pří-
pad předložiti,
2. shledáte-li, že tvrzení naší interpelace jsou
správná, zda jste ochoten co nejpřísněji zakročiti
proti strůjcům tohoto obviněni Františku Hatano-
vi a Josefu Jelínkovi,
3. zda jste ochoten zrušiti dva velké tresty,
které byly neprávem Františku Malému uděleny?
V Praze dne 18. března 1936.
Ježek, dr. Novotný,
Špaček, Galda, Ivák, Jan Sedláček, inž. Protuš,
Smetánka, dr. Fencík, Kut, dr. Dominik, Chmelík,
dr. Rašin, dr. inž. Toušek, dr. Štůla, inž. Schwarz,
Knebert, Holeček, dr. Domin, Trnka, Zvoníček.
362/XIV.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministrům vnitra a financi
o nezbytnosti zříditi ihned nový okresní
úřad, případné též berní správu pro soud-
ní okres Slezská Ostrava, připadne i též
pro soudní okres Bohumín, ve Slezské
Ostravě.
Soudní okres Slezská Ostrava má podle po-
sledního sčítání lidu 55. 079 obyvatel a jeho po-
vaha je skoro ryze průmyslová, ježto území obcí
k němu patřící nachází se veskrze nad kameno-
uhelnými slojemi, které se těží jámami skoro ve
všech jeho obcích zřízenými. Tento soudní okres
jest svým hospodářským, kulturním a sociálním
složením úplně obdobný soudnímu okresu morav-
sko-ostravskému, nebo - ještě lépe řečeno -
je ještě stejnorodější nežli tento, poněvadž
moravsko-ostravskému soudnímu okresu patří ta-
ké obce zcela zemědělské povahy, čehož u slez-
sko-ostravského okresu není.
Slezsko-ostravský soudní okres patří však do-
sud politickému a vyměřovacímu okresu frýdecké-
mu, velkou převahou zemědělskému. Také tento
soudní okres má asi stejný počet obyvatel, takže
politický okres frýdecký se sídlem okresního úřa-
du ve Frýdku má celkem 115. 495 obyvatel a je
snivá největší nebo aspoň z největších venkov-
ských politických okresu v republice po politi-
ckých okresích hlavních zemských měst a po
okresích plzeňském, moravsko-Ostravském a libe-
reckém. Tento soudní okres slezsko-ostravský ve
svém malém územním rozsahu jen asi 40 km2
tvoří vlastně jakési souvislé předměstí Moravské
Ostravy, s níž souvisí všemi svazky hospodářské-
ho, kulturního a
společenskéha života, jichž však
vůbec nemá k soudnímu okresu a k sídlo okres-
ního úřadu ve Frýdku
Z těchto důvodů již dávno před válkou roz-
hodla se rakouská státní správa zříditi pro tento
soudní okres a některé s ním sousedící obce stej-
ného sociálního složení samostatně okresní hejt-
manství ve Slezské Ostravě. Věc byla již téměř
hotova, státu byl odevzdán pozemek pro stavbu
budovy, jejíž plány byly již připraveny, a jen
válka zmařila uskutečnění tohoto úmyslu rakous-
ké státní správy přihlížející již tenkrát k potřebám
vlastním i potřebám obyvatelstva a uznávací ne-
udržitelnost a nemožnost připoutání slezsko-
ostravského okresu k politickému úřadu ve vzdá-
leném Frýdku. Také našemu ministerstvu vnitra
jsou tyto poměry z četných interpelací a návrhu
v parlamentě známy již léta, ale přes všechny
tyto stížnosti a návrhy zůstává při předváleč-
ných poměrech, ačkoliv počet obyvatelstva vzrostl
a ačkoliv také ostatní hospodářské a kulturní po-
12
měry způsobily ještě další odcizení těchto dvou
soudních okresů v politickém okresu frýdeckém.
Zřízení samostatného politického okresu se
sídlem ve Slezské Ostravě odklidilo by těžké ne-
snáze a náklady obyvatelstva i státní správy, na
něž se stále poukazuje s výtkami státu a jež by
mohly ovšem býti napraveny rychle také připo-
jením tohoto soudního okresu k politické a berní
správě moravsko-ostravské. Jestliže však k tomu
není ochoty pro přílišnou početnost obyvatelstva
a úkolů těchto úřadů a je-li současně neudržitelná
jednotná politická a berní správa v sousedním
slezském politickém a vyměřovacím okresu fryš-
tátském, který má celkem 142. 065 obyvatel, z če-
hož připadá na soudní okres bohumínský 51. 011
a na soudní okres fryštátský 91. 054 obyvatel, jest
zřejmo, že je rozumno, účelno a tedy nezbytno
zříditi co nejrychleji nový politický, správní a
vyměřovací okres ve Slezské Ostravě pro soudní
okres slezsko-ostravský a bohumínský nebo po
případě pro většinu obci tohoto a pro některé
obce ze sousedního okresu frýdeckého nalézající
se v těsné souvislosti se slezsko-ostravským soud-
ním okresem průmyslovým, na př. Velké Kunčice
n. O. a Šenov.
Dosavadní stav je jak v politickém a vymě-
řovacím okresu frýdeckém, tak fryštátském na
škodu účelnému a hospodárnému výkonu státní
správy politické i finanční, na škodu úspornosti
a hospodárnosti života státu a jeho obyvatelstva.
Podepsaní táži se tudíž pánů ministrů vnitra
a financí:
1. jsou-li jim tyto skutečnosti známy a
2. jsou-li ochotni ihned naříditi bezodkladně
zřízení politického úřadu pro soudní okres slez-
sko-ostravský a bohuminský, po případě i pro ně-
které jiné obce soudního okresu frýdeckého se
sídlem ve Slezské Ostravě?
V Praze dne 17. března 1936.
Špaček,
dr. Fencik, Ježek, Kut, dr. Dominik, Gajda, Ivák,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr. Novotný, Smetánka,
Trnka, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, dr. Štúla, Chme-
lík, inž. Schwarz, Knebort, Holeček, dr. Domin,
Zvoníček.
362/XV.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru železnic
v záležitosti výhybkáře stát. drah v Sedlci
u Kutné Hory Josefa Polanského.
Výhybkář státních drah Josef Polanský ze
Sedlce u Kutné Hory byl udán místními sociálně-
demokratickými důvěrníky z rozdávání několika
volebních letáků ve službě. Ač se hájil poukazem
na sociálně demokratické členy Unie, kteří bez-
trestně rozdávali ve službě své letáčky, Josef
Dolanský byl odsouzen k trestu 10. - Kč. Na tom
však nebylo dosti. Byl přeložen do Františkova
nad Ploučnicí.
Proti tomuto přeložení se odvolal s odůvod-
něním, že má 3 děti, že jeho dcera chodí v Hradci
Králové do obchodní školy, ale nedostal od ředi-
telství v Hradci Králové ani odklad přeložení. Je-
ho žena se z toho nervově zhroutila a vážně one-
mocněla.
Pane ministře, podepsaní se Vás táži,
1. zda jste ochoten celý tento případ si ne-
chat předložiti,
2. shledáte-li, že naše tvrzení jsou pravdivá,
zrušiti oba tresty, kterými byl Josef Dolanský
trestán.
V Praze dne 18. března 1936.
Ježek,
dr. Fencík, Kut, dr. Dominik, Gajda, Ivák, Trnka,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr. Novotný, Smetánka,
Špaček, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, dr. Štúla, inž.
Schwarz, Chmelik, Knebort, Holeček, dr. Domin,
Zvoníček.
362/XVI.
Interpelace
poslance Viléma Kneborta
ministru sociální péče
ve věci vyloučení dělníka Karla Brázdy
ze Svazu lučebního dělnictva a
zastavení
výplaty podpor podle gentského systému.
Dělník Karel Brázda v Říčanech, člen tamní
skupiny Svazu lučebního dělnictva, byl zbaven ve
schůzi konané dne 16. června 1935 v hostinci
U Kozlů v Říčanech členství jmenovaného
sva-
zu a zároveň mu bylo zastaveno vyplácení pod-
por podle gentského systému. Zápis o této schůzi
praví o tom toto:
Schůze se konala za přítomnosti 28 členů.
Schůzi zahajuje předseda lučební skupiny A. Steh-
lík za přítomnosti tajemníka Nádvorníka a navr-
huje vyloučení Karla Brázdy a Vojtěcha Zemana.
V debatě uvádí člen Rýdl, že Brázda a Zeman ve
volbách agitovali pro stranu Národního Sjednoce-
ni, která je proti hnuti a proti celku. Beneš ob-
viňuje Brázdu, že háji stranu, která je protiděl-
nická. Rýdl dává návrh, aby byli ihned vylouče-
ni, že jsou členy Národního Sjednocení, které pra-
cuje proti dělnictvu. Tajemník Nádvorník béře věc
na vědomí a apeluje na to, že jsou za své činy