15

ba se šířiti; co může všestranné porozu-
mění pro cestovní ruch - se strany ve-
řejnosti i příslušných úřadů (a které vlast-
ně nejsou příslušny?) - znamenati pro za-
jištění příznivé mezinárodní atmosféry,
kterou ke jménu Československa připou-
tali dosud spíše jen jeho vynikající syno-
vé. Dobré jméno Československa jistě ší-
ří v cizině mnohé jeho průmyslové výrob-
ky; jest naší ctižádostí i potřebou, aby je
šířilo také ochotné i odborně poučené ho-
stinství.

V tom je však celý velký program vý-
chovy nejširších vrstev obyvatelstva k
sympatickému a aktivnímu zájmu o ces-
tovní ruch, otázka účelné organisace slu-
žeb pro cestovní ruch - služeb, které zpří-
jemňují a usnadňují cizinci pobyt i pohyb
uvnitř našich hranic, a také úkol dobré
propagace Československa a jeho cizinec-
kých atrakcí.

Z toho důvodu se návrh zákona přede-
vším zabývá zřízením ústředí, které by
sdružovalo všecky zájmové kruhy nejen
v hlavním městě, ale především v krajích,
k soustavné práci na poli cizinecké péče
za účinné pomoci příslušných úřadů; má
to být ústředí samosprávné, které opíra-
jíc se proto o důvěru nejširších vrstev,
bude také skutečně způsobilé, všechny
vrstvy obyvatelstva tohoto státu získati
k spolupráci, čehož by nikdy nedosáhl se-
be důkladnější byrokratický aparát. Účin-
ná propaganda, podmíněná dokonalou in-
formační službou o všem, co má v oblasti
republiky pro cestovní ruch význam, jest
myslitelná nejspíše také v ústředí, které
má všestranný kontakt s interesenty po
celém státním území a jež v důsledku své
autonomní organisace jest s to prováděti
propagaci co možná dle obchodních zásad.
Odtud plyne autonomní a regionální kon-
strukce ústředí, které má tento návrh na
mysli.

Nejlépe organisovaná propaganda byla
by však ničemným zaměstnáním, kdyby
služby, nabízené u nás cizinci - zaříze-
ní našich lázní, hotely, doprava, informač-
ní služba atd. - neodpovídaly měřítkům
běžným ve státech, které nám v cestov-
ním ruchu konkurují.

Po té stránce nás především zajímá stav
našeho hotelnictví - zařízení i služeb na-

šimi hotely poskytovaných. Mnohé naše
lázně jsou svým léčivým účinkem ne-
pochybně jedinečné na světě a řa-
da našich hotelů, které se v nich kupí,
snese jistě evropské měřítko. Ale nám ne-
jde dnes tak o to, aby po našich krajích,
v lázních, v líbezných klimatických mís-
tech, kulturně historických střediscích
leskly se imposantní řady oken luxusních
hotelů. Protože se cestovní ruch zdemo-
kratisoval a hoví více zájmu o přírodu a

o pobyt na volném vzduchu než kdykoli
dosud, postrádáme v leckterých našich
krajích spíše malých hotelů s občanským
komfortem a s demokratickými cenami -
podniků, jichž umístění, stavební úprava

i vnitřní zařízení by dovedla cizinci napo-
věděti, že se octl v kraji, který je sice
civilisačně nesporně dobrého evropského
průměru, jenž je však přírodně a kulturně
něco právě jen československého. Tato
svéráznost obydlí i prostředí, nebo třeba
jen tato novost a odlišnost, bude pro mno-
hého a mnohého cizince, který již videi
italská města a galerie, francouzské zám-
ky a parky, švýcarské a rakouské ledov-
ce, objevem a zážitkem, který dá zapo-
menout na výškový handicap našich Ta-
ter proti Alpám, handicap plochy třeboň-
ských rybníků proti finským jezerům a
pod.

Takových útulných hotelových objektů
se nám nedostává na příklad v jižních Če-
chách, Moravském Krasu, na Dyji, ve
středním Slovensku - a při tom zase v
západních Čechách máme zřejmou hyper-
trofii hotelových podniků, z nichž mnohé
následkem velkého zadluženi, jež přinesl
zvrat konjunktury, válka s jejími hospo-
dářskými i politickými důsledky, patrně
nikdy už nebudou s to, aby jejich pokoje
se naplnily zámožnými cizinci, aby se te-
dy udržely a ovšem aby i své zařízení
uvedly na výši doby.

Tak tedy stojíme s jedné strany před
úkolem, jak zachránit v důležitých stře-
discích našeho cestovního ruchu podniky
života schopné, v míře odpovídající aktu-
álním předpokladům cestovního ruchu v
nich - a na druhé straně máme přikročiti
k programové výstavbě hotelů a jiných
zařízeni pro cestovní ruch v krajích a mí-
stech, v nichž cestovní ruch vázne zřej-

---

16

mě pro nedostatek takových podniků. A
při tom všem musíme věnovati trochu ví-
ce péče o dobrou úroveň služeb, jež by
měl cizinec najíti ve všech podnicích, s ni-
miž přichází ve styk.

To je důvod, proč tento návrh zákona
chce konkrétně přispěti také k řešení o-
tázky, jak zabezpečiti rozvoj našeho lá-
zeňství a hotelnictví přípravou účelné ú-
věrové akce, která by vycházela ze zjiš-
tění skutečných poměrů příslušných pod-
niků a dbala programu, zaměřeného dle
potřeb a předpokladů jednotlivých krajů
a míst pro cestovní ruch. O úvěrové po-
moci našim lázním a hotelům a o podpore
soukromého úvěru z veřejných prostřed-
ků mluví se již léta, aniž se stal první ne-
zbytný krok k realisaci této pomoci -
totiž zjištěni, v jakém hospodářském sta-
vu se nalézají podniky, jichž se týče. Po-
dle návrhu má míti organisační středisko
cestovního ruchu, jež má být zřízeno, za
jeden z hlavních úkolů provésti vyšetření
skutečné situace v tomto směru. Protože
to bude středisko autonomní, sdružující
přímé i nepřímé interesenty na cestovním
ruchu, lze právem očekávati, že toto še-
tření bude provedeno úspěšně. Jako po-
radní orgán vlády ve věcech lázeňského
a hotelového úvěru může pak naše Národ-
ní cestovní středisko jistě platně zasá-
hnouti na prospěch nové úvěrové politiky
vůči lázním a hotelům.

Poukazujeme zde na memorandum, jež
v minulých dnech rozeslala Ústředna ob-
chodních a živnostenských komor o této
otázce; je v něm jistě zajímavý poukaz
na vztah mezi myšlenkou regionalistické
organisace cestovního ruchu a celonárod-
ním programem výstavby hotelů ve Fran-
cii, kde speciální úvěrový ústav Crédit
National Hoteliér dosahuje v racionelním
programu výstavby resp. restaurace ho-
telů nejlepších výsledků, osvědčuje se ze-
jména také jako regulátor, brzdící zřizo-
vání nových podniků v místech, kde pro
to nejsou zřejmě hospodářské předpokla-
dy.

A stejně jsme pokládali za potřebné, a-

bychom učinili návrh na minimální záko-
nodárná opatření, jimiž by byl zabezpečen
vydatnější vliv správních úřadů na "po-
řádek v živnostech", o něž běží, formulu-

jíce v positivní právní pravidla to, co více
méně bylo dosud suplováno - a ovšem
ne vždy dostatečně - praksí živnosten-
ských úřadů, opírající se o tituly policie
zdravotní a j. Jsme přesvědčeni, že pře-
vážná část našich hotelových a hostin-
ských živností, jichž odborná úroveň jest
nade vší pochybnost, tato opatření uvítá,
ježto jimi budou uvedeny do patřičných
mezí podniky, jichž nedostatečné zaříze-
ní, nedbalá služba a nesolidní vedení ne-
jen poškozovaly dobrou pověst našeho
hotelnictví, ale začasté zavdaly podnět
k propagandě, neprávem zkreslující vše-
obecnou úroveň našeho hotelnictví, čímž
ovšem trpěly i podniky solidní.

Na jiném místě formulujeme návrh na
ingerenci Národ. cest. střediska na povo-
lování nových hotelových koncesí. Samo-
zřejmě nedáváme mu nijaké moci rozho-
dující a nezasahujeme vůbec koncese již
udělené. Chtěli bychom jen stručně upo-
zorniti, že zvláště změna v úvěrové poli-
tice našich peněžních ústavů na prospěch
hotelů a lázní není možná dříve, než bu-
de postaráno o to, aby rozhodující úřa-
dy nepovolovaly ve střediscích cestovní-
ho ruchu více hotelových koncesí než to
odpovídá potřebě - a než to dovolují
předpoklady jakés takés hospodářské pro-
sperity podniků již existujících, které ne-
jen musí umořovati značné investice, ale
časem také obnovovati vnitřní zařízení,
aby udržely krok s požadavky doby. Má-
li peněžní ústav před očima risiko, že pro-
sperita podniku hotelového nebo lázeňské-
ho, jejž má financovati, bude ohrožena
stavbou podniků dalších bez ohledu na ho-
spodářské předpoklady takového podniká-
ní v místě, jistě se zdrží poskytnutí úvě-
ru, kdyžtě hotelové a lázeňské podnikání
beztak obsahuje, ne nepodobně podnikání
průmyslovému, tolik risik jiných, jež pe-
něžním ústavům brání v liberálnější politi-
ce úvěrové.

Zvláštní kapitola je věnována v návrhu
otázce pravdivého označování podniků lá-
zeňských, hotelových atd. Nemáme dosud
na příklad oficiální klasifikace hotelů, běž-
né v západních zemích. Soudíme, že ne-
můžeme dnes a okamžitě přenášeti me-
chanicky k nám měřítka, běžná v západ-
ní Evropě v třídění hotelů, již proto, že

---

17

nemáme celostátní hotelové tradice jako
na západě. Doporučujeme tudíž v návrhu
způsob, který volily ve svém návrhu zá-
kona o podpoře cizineckého ruchu obchod-
ní komory: Podle direktiv daných ústře-
dím budou vybrány krajinskými výbory
v jejich obvodu působnosti hotely, které
vyhovují měřítkům občanského komfortu
a jsou solidně vedeny; těm bude propůj-
čeno určité označení, registrované jako
ochranná známka a pod touto známkou bu-
dou pak podniky jí opatřené propagovány.
To zajisté přiměje další podniky, aby se
ucházely o propůjčení téhož označení, v
čemž jim bude vyhověno, uspokojí-li pří-
slušné podmínky a podřídí-li se patřičné
kontrole provozu. Tím bude, myslíme, dán
základ k pozdější podrobnější klasifikaci.

B. Část zvláštní.
Rozvrh obsahu:

I. §§ 1 až 6. Organisace N. C. S.

II. §§ 7 a 8. Propagace a informace.

III. § 9. Zajištění pravdivé reklamy.

IV. §§ 10 až 14. Úvěrová pomoc.

V. §§ 15 až 17. Pořádek v živnostech.

VI. § 18. Finanční základna.

VII. §§ 19 a 20. Závěrečná ustano-
vení.

K oddílu I. (§§ 1-6):

Tento oddíl obsahuje ustanovení o orga-
nisaci československého střediska pro
pěstění cestovního ruchu. Z návrhů, které
byly učiněny z odborných kruhů k této
věci (zejména Ústřední svaz čsl. lázní,
Svaz hoteliérů, Národohosp, ústav pro
Slovensko a Podkarp. Rus) zdá se nám,
že nejsympatičtější odezvy došel návrh
Ústředny komor - jednak asi proto, že
látku nejpodrobněji rozvedl (připojena by-
la obsáhlá důvodová zpráva), jednak pro-
to, že veřejnost zaujal zásadní regionali-
stickou konstrukcí organisační. Osvojuje-
me si v podstatě toto pojetí, které žádá
zřízení autonomního střediska, sdružující-
ho kompetentní resorty státní správy a
zástupce odborných kruhů jako činitele
souřadné.

Praktické doklady zdárné spolupráce
zástupců státní správy s odborníky na

štěstí máme, na př. v oboru tak eminent-
ně obchodním jako je pojišťovnictví, kde
v pracovním výboru Fondu pro pojišťo-
vání vývozních úvěrů spolupracují zá-
stupci ministerstev se zástupci odborných
kruhů velmi účelně. Protože v našem pří-
padě nejde o nijaká opatření správní,
v nichž by se úřad jako takový svým zá-
stupcem zavazoval, je kooperace úřed-
ních zástupců s odborníky zřejmě prak-
tická.

V krajích má míti N. C. S. svoje po-
bočná střediska, která vůči Ústředně re-
presentují autonomii krajů. Jen když se
dá krajům slušná míra samosprávy (§ 6),
možnost hospodařiti určitými prostředky
přidělenými z N. C. S., dá se očekávati
aktivní kooperace všech činitelů po ven-
kově, jimž záleží na cestovním ruchu;
bez ní všecky direktivy z Prahy nemají
účinku.

V centrále bude třeba zříditi výkonnou
kancelář. Nepředstavujeme si ji nikterak
rozsáhlou (Francouzové mají ve své cen-
trále cestovního ruchu 9 konceptních ú-
ředníků). Zvláště důležité bude její oddě-
lení propagační, jež si bude musit zejmé-
na zařídit řádný archiv (fotografií, filmů,
prospektů, propagační literatury a pod. ).
Velmi mnoho záleží na správné volbě ře-
ditele. Má to býti osobnost se živým
smyslem pro domácí realitu a zároveň
pro to, pro co a jak se děje propaganda
v cizině a co se tam podniká pro zvelebení
cestovního ruchu. Musí umět počítat s tím,
co tu jest, a při tom musí mít dost
fantasie, aby dovedl naše atrakce cestov-
ního ruchu presentovat sice bez nadsazo-
vání, ale přece poutavě. Měl by to být
jakýsi vrchní komisař cestovního ruchu
po způsobu francouzském - osobnost,
které jsou kdykoliv otevřeny dveře u mi-
nisterstev i jiných úřadů (u nichž nenarazí
na kompetenční nedůtklivosti), stejně jako
u přímých interesentů a jich organisací,
kde by se těšil autoritě pro pracovní po-
hotovost i schopnost svého ústavu.

K§1.

Propaganda Československa jako cíle
turistiky je hlavním úkolem N. C. S.

---

18

zkušenosti v cizině ukázaly, že provoz
cestovní kanceláře přímo pod firmou N.
C. S. by nebyl vhodný, ale možnost pří-
mé ingerence na provoz takové kanceláře
nebo kanceláři je na místě a je třeba si
ji vyhraditi výměrem dostatečně širokým.
(viz italský ENIT a CIT). Naproti tomu
provoz informačních a propagačních kan-
celáříí ve vlastní režii je naprosto žádoucí.
Ale dá se mysliti také na jiné podniky,
tak na př. na zřízení propagační síně N.
C. S. v Praze, Karl. Varech a pod., v níž-
byly exposice lahodných českosloven-
ských výrobků, makety českosloven-
ských lázní a jiných pozoruhodných ob-
jektů, plakáty, upomínkové předměty, ja-
ko si zařizují jiné státy ve svých hlavních
městech.

K §2.

Řádní členové mají tvořiti rozhodující
správní orgány; mimořádní členové mají
tvořiti orgány poradní. Rádné členství je
funkcí čestnou; pokud jde o členy mimo-
řádné, určí vládní nařízení, v kterých pří-
padech je možno honorovati je (na př.
hraditi jim hotové výlohy), zvláště půjde-
li o specialisty, trvale a úzce s N. C. S.
spolupracující. Úvěrový komitét dle § 10
má význam zvláštní v organisaci N. C. S.;
odtud důvod k jinému způsobu jmenování
do nebo.

Obchodním komorám a Regionalistic-
kým sborům přiznává se výrazný podíl
v organisaci N. C. S.; oboji jsou regiona-
listické organisace svým určením; ob-
chodní komory kromě toho mohou pouká-
zati na to, že sdružují téměř všechny ho-
spodářské interesanty, jichž se cestovní
ruch dotýká a že mají v regionalistické
práci zvelebovací dlouholetou tradici; ná-
rodohospodářské sbory krajové pak mají
v sobě silnou životnost organisace, které
se daří soustřediti k práci pro kraj. činitele
samosprávné, hospodářské i kulturní. Ce-
stovní ruch dává jim naprosto positivní
pracovní úkoly.

K§ 3.

Správní sbor jest jakousi valnou hroma-
dou N. C. S.; bude se tudiš scházeti jen
jedenkrát až dvakrát ročně, aby se usnesl

o rozpočtu, účetní uzávěrce a zásadních
směrnicích agendy.

Běžnou správu povede výkonný výbor.
Dozorčímu výboru náleží běžná kontrola
hospodářství, zkoumání účetní uzávěrky
a zprávu o ní správnímu výboru.

K §4.

V poradních sborech má N. C. S. příle-
žitost získat pro spolupráci odborníky,
kteří nebudou zatíženi organisační váza-
ností, jako tomu patrné bude i zde u Členů
řádných. Až na komitét úvěrový, který
bude početnější (aby v něm našli místo
zástupci Národní banky, různé druhy pe-
něžních ústavů, podnikatelé lázní, hotelů
atd. - podrobnosti upraví vládni naříze-
ní), budou ostatní výbory užší, skutečně
pracovní komitéty.

Je důležito, aby také kraje měly v těch-
to komitétech náležité zastoupení; budou
je moci vykonávati delegací odborníků
(na př. členů rodáckých spolků a pod. )
sídlících v Praze.

K §5.

a) Domníváme se, že tímto způsobem
prospějeme koordinaci akcí jednotlivých
ministerstev, zejména na poli propagace,
která dosud trpěla značným tříštěním.
V bodu a) uplatní se N. C S. zajisté účel-
ně jako středisko studijní a statistické.

b) Ustanovením do kanceláře myslí-
me, že určiti referenti ministerští budou
do kanceláře M C. S. pravidelně dochá-
zeti nebo se jinak pravidelně s funkcio-
náři N. C. S. o běžné agendě dohovoří.

K §6.

Kraje jsou výrazné rámce cestovního
ruchu; cizinec v nich nalézá celou řadu
atrakcí přírodních, kulturních, hospodář-
ských a jiných, a jejich bohatý repertoár
ho svede k návštěvě; kraj může být pro-
pagován přímo jako cestovní program.
Důvody pro vytvoření kraje jako jednotky
správní (péče o cestovní ruch) byly veľmi
názorně sneseny na regionalistické kon-
ferenci v dubnu 1988 v Praze.

---

19

Pomoci krajům, aby v nich vzkvétal
cestovní ruch, znamená u mnoha z nich
jeden z nejdůležitějších způsobů hospo-
dářské restaurace. Nejúčelněji budou
k tomuto účelu pracovati - jak v zájmu
kraje, tak v zájmu státního celku - ti,
kdo v krajích působí, dostane-li se jim do-
statečné finanční podpory a přispění ú-
středí po stránce technické (jak dělat
technicky dobře plakáty, brožury, jak
obstarat distribuci prospektů atd. ).

Ale ovšem tito činitelé budou zase na
druhé straně podporovat - především
informačně - ústředí, aby mohlo dělat
celostátní propagaci na reální basi. Kra-
jinským výborům bude ovšem také pří-
slušet, aby dohlížely na činnost místních
(obecních) orgánů pro cestovní ruch; u
krajinských výborů budou ustaveny, po-
dobně jako v ústředí, zvláštní poradní ko-
mitéty pro věcí úvěrové, hotelové atd.

Obchodním komorám svěřuje se účetní,
pokladniční a revisní služba v zájmu zjed-
nodušeni a zlevnění administrativy i
v zájmu objektivnosti hospodářské kon-
troly.

K oddílu II. (§§ 7 a 8).

K §7.

V propagandě bude ústředí samozřejmě
postupovati ve styku s krajinskými vý-
bory, aby nenastala zbytečná duplicita a
tříštění propagace.

Na soukromou propagandu jednotlivých
podniků zajišťuje se zde N. C. Středisku
vliv pouze co do vnější úpravy propagač-
ních tisků, a ta jen jestli příslušné podniky
jsou podporovány z veřejných prostřed-
ků. Nechceme více omezovati iniciativnost
jednotlivců!

V odstavci 4. má být postaráno o to,
aby zahraniční propaganda jednotlivých
míst a podniků vždy uplatňovala situaci
toho kterého místa nebo podniku v jeho
vztahu k určitému kraji a Českosloven-
sku, tak aby cizinec byl upozorněn na
širší krajinné či kulturní pozadí místa. Tím
se jistě nepřepína povinnost každého ob-
čana, aby propagoval vlast

K § 8.

Naše propaganda trpěla dosud velice
nedostatečnou informací příslušných ú-
středí o tom, co se v oboru cestovního
ruchu po vlasti děje či chystá. Ustano-
vení tohoto paragrafu mají tomuto nedo-
statku odpomoci tím, že takový materiál
má býti dodáván N. C. S. bez zvláštní žá-
dosti.

Odst. 5. Má se tím dopomoci také roz-
hojnění finančních zdrojů ústavu (prodej
přihlas, lístků za mírnou cenu).

Odst. 6. Zde běží vlastně o nepřímou
formu zdanění cestovních kanceláří na
prospěch N. C. S.; vystavení a rozdávání
Československého propagačního materiálu
má aspoň značnou obchodní hodnotu.

K oddílu III. (§ 9).

K §9.

Cizinec očekává komfort v cizině ob-
vyklý a určitou odbornou úroveň a pod-
niků, které se v zahraničí propagují jako
hotely, lázně atd. Čelili v tom směru ne-
pravdivé reklamě jest vlastním účelem
tohoto paragrafu. Nepravdivá reklama
ohrožuje veřejný zájem; takým jest roz-
voj cestovního rachu v Československa.

Při stanovení rozhodných znaků, co jest
to hotel atd., se strany N. C. S. (což se
ovšem stane za účasti odborníků lázeň-
ských, hotelových atd. a ministerstva
zdravotnictví atd. ) nám nikterak nejde
o odborné detaily, jež jsou vlastním před-
mětem úpravy zákona lázeňského atd. Jde
toliko o brzké (a v jistém smyslu provi-
sorní) zjištění určitých typických znaků
a zjištěni minima technického zařízení a
komfortu, jaká se u podniků toho kterého
druhu obecně předpokládají, s hlediska
pravdivé reklamy.

Přijímáme tu celkem formulaci návrhu
Ústředny komor. Poznámka vztahující. se
k této věci ve všeobecné části důvodové
zprávy (ke konci) vystihuje situaci, jak se
asi vyvine, zejména pokud hotelů se týče,
cestou dobrovolného výběru příslušných
podniků za součinnosti, resp. z iniciativy
N. C. S, resp. jeho krajinských výborů

---

20

dříve, než se dospěje k oficiálnímu vyhlá-
šení »znaků« ve smyslu odst. 1.

K odst. 5. Vládní nařízení určí, co bude
měřítkem této znalosti; budou ji zjišťovati
příslušné krajinské výbory.

K oddílu IV. (§§ 10-14).

Předpokladem řešeni úvěrové pomoci
hotelům, lázním atd. jest zjistiti přesně
podniky, které by takové podpory potře-
bovaly, jich zadlužení - a opodstatněnost
nových úvěrů; tuto bude nutno posuzo-
vati s hlediska předpokladů cestovního
ruchu v místě, situace podniku, důklad-
nosti i účelnosti stavby, jakosti zařízení,
ekonomie provozu a odbornosti i solidno-
sti vedení. Ježto hypotékami zatížení jest
asi ve většině případů značné, bude po př.
nutno uvažovati o vhodné formě garanto-
vaného úvěru provozního. Všeobecně
se sotva dá uvažovat - z důvodů již ve
všeobecné části důvodové zprávy uvede-
ných (hypertrofie hotelů v některých mí-
stech, předlužení) o sanační akci; bude tu
potřebí výběru podniků života schopných.
Prostředky pro úvěrovou akci v tomto
omezeném rámci by se zajisté i dnes na-
šly, také u ústavů stavovských a u míst-
ních záložen, ovšem za předpokladu, že
ve stavbě hotelů a příbuzných podniků
bude dodržován celostátní program, ze-
jména bránicí překotnému růstu nových
podniků, a za přiměřené podpory z veřej-
ných prostředků, která by spočívala na př.
v subvencích na zvýhodněné úrokové
sazby z takových úvěrů (subvencích ply-
noucích ze speciálních příjmů z titulu ce-
stovního ruchu, na př. z příjmů z heren)
nebo v garanciích veřejné ruky za pří-
slušný úvěr. Ve Francii poskytuje stát
ústavu Crédit National Hotelier bezúroč-
né půjčky.

Dnes docilují u nás hotely, po př. lázeň-
ský podniky dlouhodobých úvěrů jen vel-
mi zřídka, ježto výnosnost těchto podniků
Jest závislá od velmi mnoha faktorů, v ne-
poslední řadě od schopnosti podnikatele.
Kdyby však se utvořilo v N. C. S. skuteč-
ně odborné a všestranně informované
Středisko, vnikající do hospodářské si-
tuace příslušných podniků, vyvinulo by

v důsledku své intimní znalosti faktorů,
určujících cestovní ruch v jednotlivých
místech zajisté příznivý vliv na úvěrovou
politiku peněžních ústavů. V mnoha pří-
padech by jistě docílilo především kon-
verse krátkodobých úvěrů v úvěry dlou-
hodobé, což by bylo značnou úlevou, při-
nášejíc mnoha podnikům novou kalkulační
základnu a tím pro ně otvírajíc zároveň
cestu k liberálnějšímu úvěru provoznímu;
pro ten by se patrně záhy našly způsoby,
jak mu pomoci vhodnými garanciemi
veřejné ruky.

Ale předpokladem všech těchto plánů
jest, opakujeme, zjištění skutečného ho-
spodářského stavu podniků, o něž běží,
a jeho spolehlivé sledování.

Máme za to, že N. C. S. jako autonomní
středisko, sdružující všecky kompetentní
hospodářské složky, je způsobilé k tomu,
aby příslušné šetření provádělo a výsled-
ky jeho řádně zpracovalo a jich použilo.
Plně tu souhlasíme s memorandem
Ústředny komor.

Návrh především ukládá (§ 12) majite-
lům hotelů atd. povinnost oznamovati pe-
riodicky určité okolnosti znázorňující
průběh jejich provozu, aniž se jde do pří-
lišných detailů. Tento materiál zjedná
N. C. S. dostatečný podklad, aby jako po-
radní orgán vlády (§ 10) formuloval ná-
vrhy, náležitě podložené a praktické. Ta-
kového trvalého poradního fora je v tom-
to oboru naléhavě potřebí (je tu jistá apli-
kace myšlenky peněžní rady dle zákona
č. 44/1933).,

N. C. S. bude mít tak všestrannou orien-
taci v poměrech příslušných podniků, že
jeho autorisace k přezkoumání úvěrových
podmínek, podniků ucházejících se o pod-
poru veřejné ruky je zajisté účelná (§ 10,
odst. 2).

Revise podniků musí se ovšem díti tak,
aby detaily šetření v jednotlivých podni-
cích nebyly sdělovány širokému foru N.
C. S., resp.. v určitém směru i úvěrního
komitétu. Příslušným orgánům, o jichž
zřízení a jednacím řádě dá pravidla vlád-
ní nařízení, budou předkládány jen ko-
nečné výsledky šetření. Zajištění odbor-
nosti a nestrannosti šetření i ohled k vše-

---

21

možnému zachování tajemství o provoz-
ních a hospodářských poměrech určitého
podniku diktovalo nám vsunutí dodatku
o zmocnění zvláštních odborníků nebo
odborných ústavů k revisi (§ 10, odst. 2).

K jednotlivým paragrafům ještě pozna-
menáváme:

K § 10.

Důležito je, aby se při stavbě hotelů
atd. myslilo vždy celostátně: stavěti pře-
devším v krajích nejpotřebnějších, kde
nejsou slušné hotely vůbec. Kde pak jsou,
modernisovat nejprve existující podniky,
resp. tuto modernisaci podporovat. Pro-
gram znamená také umět se zdržeti stav-
by hotelů atd. v krajích a místech, které
jsou existujícími podniky již saturovány.
Budou-li v tom směru kraje formulovati
svoje zkušenosti i desiderata,. můžeme se
vskutku těšiti na věcné, celostátně účelné
řešení.

Bylo by na místě, aby podniky, které
budou takto pod stálou revisí N. C. S. (ne-
bo jež by se jí podrobily), požívaly jistých
výhod při poskytnutí úvěrové podpory.

K § 11.

Odst. 1. Ježto úvěrový komitét bude
trvale informován o hospodářské situaci
hotelů atd. v jednotlivých krajích a jako
poradní orgán vlády bude míti patřičnou
autoritu, hodí se mu podle našeho názoru,
aby se mohl ujmout iniciativy k přátel-
skému uspořádání provozu postižených
podniků. Bude moci zajisté také učiniti
vládě resp. peněžním ústavům vhodné ná-
vrhy na podporu takového uspořádání.
Pokud jde o zásah veřejné ruky, bylo by
na místě, aby podnikům takto kooperují-
cím byly poskytnuty zvláštní výhody
v zárukách úvěru, úrokové sazbě atd.

Pokládáme za správné, aby po návrhu
většiny podniků mělo N. C. S. právo za-
vést šetření u všech podniků v místě, jako
by šlo o zjištění potřeby a účelnosti in-
vestic u všech jich. Neboť jednak všechny
tyto podniky žiji v jakémsi zájmovém spo-
lečenství, jednak obrátila-li se na N. C. S.
většina podniků, je situace v místě zřejmě
povážlivá a vybízí k pokusům o preven-

tivní opatření. Objektivní vysvětleni pak
je zajištěno jen při prozkoumáni situace
všech podniků, i když snad jsou mezi ni-
mi podniky, které se, třeba z důvodů pre-
stiže toliko, o pomocnou akci nehlásí. Za-
stavení povolování nových koncesí, vlast-
ně výhrada pořadu ministerstva obchodu,
zdá se nám naprosto odůvodněným opa-
třením v takovém případě. Nepokračuje-li
řízení dosti rychle, resp. kloní-li se k vý-
sledku negativnímu, konstatuje to mini-
sterstvo obchodu a tím se obnoví pravi-
delný instanční pořad. Tento doplněk živ-
nostenského řádu pokládáme za nutný,
má-li dojíti k ozdravění úvěrových pomě-
rů v našich lázních a v hotelnictví a má-
me-li pozvednout úroveň těchto podniků
tak, jak to předpokládá rozvoj cestovní-
ho ruchu u nás.

Odst. 2. Také zde doporučujeme ze stej-
ného důvodu jistou korekturu živnosten-
ského řádu (§ 18 ž. ř. ), který při stavbě
hotelů ve větších městech a lázeňských
místech nežádá, aby bylo při udílení kon-
cesi přihlíženo k potřebě místního obyva-
telstva. Klademe důraz hlavně na ohled
k hospodářské situaci podniků v kraji a
místě existujících a žijících z určitého roz-
sahu cestovního ruchu v kraji a místě.
Posouditi takovou situaci zajisté N. C. S.
dovede.

K § 12.

Těmito údaji celkem snadno kontrolo-
vatelnými jsou zachyceny důležité (třeba-
že ne všecky) znaky vývoje provozu pří-
slušných podniků a jejich hospodářské si-
tuace; lze z nich jistě dosti spolehlivě
usuzovati na jejich hospodářský stav k ú-
čelům §§ 10 a 11.

K §§ 13 a 14.

Tato ustanovení nejsou příkřejší celkem
než obdobná ustanovení o šetření v pod-
nicích peněžních dle zákona č. 44/1933.

K oddílu V. (§§ 15-18).
K § 15.

Krajinské výbory N. C. S. budou míti
příležitost všímati si pořádku v živno-