22

stech sloužících cestovnímu ruchu a za-
kročovati po eventuelním předchozím va-
rování u živnostenských úřadů o nápra-
vu. Živnostenské úřady nemohou se vě-
novati při své veliké agendě jako úřady
správní I. instance kontrole pořádku v té
míře, jak by někdy bylo třeba; N. C. S.
bude jim moci býti značně nápomocno,
už proto, že mnoho stížnosti jistě se vy-
řídí již přímým jeho zasažením (přátel-
skou intervencí) v příslušných podnicích.

Druhý odstavec má vztah zvláště k §
139 živnostenského řádu (možnost odnětí
živnostenského oprávnění).

K § 16.

Zde jsou pod a) až d) uvedeny typické
případy, jak nesolidní živly kazívají do-
brou pověst našich hotelů a hostinců.
Úřady se o takových přestupcích buď ne-
dovídají nebe se dovídají příliš pozdě a
nemají bohužel v právní interpretaci živn.
řádu vždy, zejména §§ 52 a 54, pomůcku
dosti vydatnou, aby takové nešvary
mohly účinně staviti. Bylo by na př. vel-
mi žádoucí, aby § 54 ž. ř. upraven byl
výrazněji takto: Úřední opatření dle § 54
ž. ř. mohou býti vydána také k odstranění
závad nebo proto, aby byl zabezpečen
stav zařízení nebo provozu živnosten-
ských podniků dle § 16 ž. ř. podle běžných
požadavků mezinárodního cestovního ru-
chu. Jaké jsou tyto běžné požadavky,
o tom. se vyjadřuje N. C. S.

Domníváme se, že v návrhu našeho
§ 16 formulujeme nikterak přemrštěný a
jistě velmi naléhavý požadavek »noveli-
sace živn. řádu«; soudíme, že bychom
touto úpravou velice prospěli našemu ce-
stovnímu ruchu. Koncesovaný živnostník,
který se přes opětovné předchozí tresty
dopustil přestupku proti předpisům o pro-
vozu živnosti, může dle § 133 b) ž. ř. býti
potrestán dočasným nebo trvalým odně-
tím živnostenského oprávnění. Ve věci
tak veřejného zájmu jako jest dobrá úro-
veň našich živností hotelových atd., tato
výstraha je jistě na místě.

Povinné vedení knihy stížností poklá-
dáme za účetné; kniha by mohla být vy-
pravena jato kniha přání a stížností,

aby její vedení nebylo pra živnostníka
zbytečně odiosní. Z téhož důvodu může
vládní nařízení určiti, že je přípustná vý-
měna knihy stížností za jistých podmínek
po určité době, že jsou možný úřední kor-
rektury stížností, totiž záznamy o těchto
korekturách v knize.

Z jisté odborné strany byl nám dán pod-
nět, aby každý hostinský podnik dispono-
val specielními zálepkami N. C. S. s jeho
adresou již vtištěnou, jichž by cizinec
mohl použít přímo k odeslání stížnosti
Středisku. Námět je jistě zajímavý, zdá
se nám však, že zde odpadá zvláštní mo-
rální účinek knihy stížností. Má ovšem vý-
hoda (pro příslušný podnik odiosní), že
stěžovatel nemá takových rozpaků s ode-
sláním stížnosti jako při zápisu do knihy
stížností.

K oddílu VI. (§ 18).
K § 18.

Znění tohoto §u je z valné části převza-
to z návrhu Ústředny komor.

a) Částka 5 milionů Kč není jistě dale-
ká částky, kterou už dnes věnují na pro-
pagaci (cestovního ruchu přímo) nebo na
propagaci kulturní, pro cestovní ruch vý-
znamnou, ministerstva zahraniční, obcho-
du, železnic a zdravotnictví, takže není
potřebí pro toto vydání zvláštního návrhu
úhradového. Není to příspěvek vysoký,
uvážíme-li, že to je investice do cizinec-
kého průmyslu, který pro republiku zna-
menal příjem 800 milionů Kč ročně (při
tom nedostatku propagace a nerozvité
péči o cizince, jaký dosud u nás byl!).
Ostatně částka 5 milionů Kč je míněna
jen pro první dobu, než se sejdou příjmy
z jiných pramenů.

b) Zatížení obcí nebude doufáme neú-
nosné i při stísněné hospodářské situaci
většiny jich. Jisto jest, že ještě dnes vy-
dají četné obce velmi značné částky na
propagaci, bohužel na propagaci často ne-
odbornou a neúčelnou.

c) Jak významným příjmem by mohl
být příjem z propůjčení koncese heren, u-
kazuje nejnověji příklad Rakouska. Naši
vlastní lidé tam jezdi aby hráli. Úspěšný


23

příklad povinného pojištěni cestujících na
železnici skytají Španěly. Zpráva Ústřed-
ny komor vypočítává, že by z tohoto pra-
mene mohlo plynouti ročně 5 milionů Kč.

d) Upouštíme zde od příjmu z dávky
z přechodného ubytování jako velmi ne-

populární. Je oblíbena tím méně, že vlast-
ně se jejího výnosu vůbec nepoužívá na
podporu cestovního ruchu v obcích, ač z
tohoto zdroje prýští. Naznačené zatížení
hotelů jistě není značné, i když nebereme
ohled na počet pokojů skutečně obsaze-
ných (pro složitost kontroly).

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru iniciativnímu,
živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.

V  P r a z e dne 17. března 1936.

Dr. Neuman, dr. Patejdl, Bergmann, F. Richter,

Zeminová, Tykal, Fiala, dr. Moudrý, Šmejcová, Jenšovský, Uhlíř, Hrušovský, dr.
Kozák, David, Mikuláš, Polívka, Bátková, Tichý, Lanc, Netolický, Fr. Langr, dr.

Klapka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP