6
strašovalo. Toto úřadování jde tak daleko, že po-
licejní komisařství v únoru 1936 nevzalo na vě-
domí oznámení schůze, zaslané poslem, vrátilo je
a žádalo, aby svolavatel osobně oznámení před-
ložil. Tato prakse vedla, k tomu, že se dělníci obá-
vají sami vejíti na policejní komisařství, poněvadž
se jim tam mezi čtyřma očima obyčejně nadává
a zachází se s nimi nepřípustně.
Proto dělník Popp, když šel dne 4. ledna 1936
na policejní komisařství, aby si dal vystaviti po-
tvrzení o věcech zabavených dne 30. prosince 1936,
vzal s sebou dělníka Heina. Při této úřední čin-
nosti tam přišel dr. Mainer a tázal se, proč přišel
také Hein, který doznal, že jest přítomen jen jako
průvodce Poppův. Potom potupil dr. Mainer pří-
tomné těmito slovy: "Taková drzost, vy čestní ko-
munisté musíte vždy s sebou míti svědka, já vám
to zatrhnu, ven, vy drzoune atd. "
8. Že zde jde o soustavné trýznění dělnického
hnutí, ukazuje i tento případ: Herecký soubor
"Ozvěna zleva" se pokusil stejně jako v jiných
městech uspořádati i v Krnově představení. Za-
tím co v 60 místech v Čechách a na Moravě byla
představení beze všeho povolena, v Krnově bylo
zakázáno. Při osobním zakročení dne 6. října 1936
prohlásil úřadující policejní komisař dr. Mainer,
"dělá-li 60 jiných lidí oslovství, já je nebudu dě-
lati. Ostatně jsem zařídil u zemského úřadu, aby
tento soubor již nesměl vystupovati. " Tento pro-
jev rovněž ukazuje, že při tomto zákazu nejde
rovněž o oprávněné důvody, nýbrž o zásadní ne-
přátelství k dělnickému hnutí s plnou nevážností
stanoviska, které mají zaujímati státní úřady při
svém úřadování.
Z vylíčených případů, které by se daly doplniti
ještě dalšími událostmi, jasně vysvítá:
Krnovské policejní komisařství vědomě zaka-
zuje odborovým organisacím a jejich jednotlivým
členům vykonávati ústavně jim příslušející práva.
Zakazuje schůze ohlášené jednotlivci s tím, že
je mají ohlásiti odborové organisace, aby je znova
mohlo zakázati s odůvodněním, že prý byly pře-
kročeny stanovy.
Policejní komisařství při tom zamýšlí tohoto
překročení stanov, které samo vyvolalo, použíti
k tomu, aby zastavilo činnost dělnických organi-
sací, jejichž práce odporuje osobnímu politickému
smýšlení dr. Mainera.
Tyto případy jasně ukazují, že se u krnovského
policejního komisařství nedodržují nejzákladnější
předpisy ve styku se stranami a státními občany,
že naopak komisařství vytvořilo pro dělníky a je-
jich organisace stav bezpráví a svévole.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je-li ochoten provésti ihned vyšetřování o po-
měrech u krnovského policejního komisařství a
o úřadování jednotlivých orgánů tohoto komisař-
ství?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby krnovskému
dělnictvu zajistil vykonávání jeho ústavně zaruče-
ných práv beze všeho omezování a beze všeho
trýznéní?
3. Jest pan ministr ochoten úředníkovi dr. Mai-
nerovi za tyto poměry odpovědnému odníti jeho
úřad?
V Praze dne 21. března 1936.
Dölling,
Kopřiva, Synek, Sliwka, Beuer, Borkaňuk, Kosik,
Vodička, Krosnář, Machačová, Kliment, Schmidke,
dr. Jar. Dolanský, Široký, Klíma, Dvořák, Nepo-
mucký, Vallo, Zupka, Slánský, Šverma.
388/V (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministrovi sociální péče a ministrovi vnitra,
že jihlavské textilní závody soustavně
porušují zákon o pracovní době.
V jihlavských textilních závodech se podle še-
třeni jednotlivých odborových organisací pravi-
delně pracuje přes čas, aniž si podnikatelé vyžá-
dali povolení podle zákona potřebného.
V téže době, když firma Kergerova snížila po-
čet dělníků o 1/3, byla pracovní doba prodloužena
na 85 hodin týdně, jak musejí přiznati i úřední
šetřeni; stejně u firmy Adam Saidner, kde se po
propuštění 50 dělníků pracovalo týdně až 61 ho-
din. Podle oznámení dělníků se stává, že se večer
uzavírají všechny dveře, aby se dělníkům zabrá-
nilo opustiti pracovní místo a aby byli nuceni
pracovati přes čas.
Tato práce přes čas, která jest vědomým poru-
šením zákona o pracovní době, musí pobuřovati
tím spíše, že textilní firmy zároveň, zvláště v pro-
sinci, propustily nebo vyloučily část dělnictva.
Udání dosud podaná jihlavskému okresnímu
úřadu neměla přiměřených výsledků a dlužno za-
znamenati, že firmy přes tato udání klidně dále
nejhrubším způsobem porušují zákon o pracovní
době. Úřady povinné bdíti nad pracovní dobou a
zákonitými ustanoveními nekladou, jak níže uve-
dené případy ukazují, důrazu na dodržování zá-
kona. Naopak jejich jednání musí přímo povzbu-
zovati podnikatele k dalšímu porušování záko-
nitých ustanovení. Tak odpověděl znojemský živ-
nostenský inspektorát na oznámení odborových
svazů textilních dělníků o poměrech v jihlavských
textilních závodech takto:
"Zároveň se zdůrazňuje, že zdejší úřad bude
moci soustavně a přísně vyšetřiti pracovní po-
měry ve všech jihlavských pletárnách teprve
v prvních dnech měsíce února, poněvadž jest do
konce ledna úplně zaměstnán zpracováním vý-
sledků své činnosti za uplynulý rok ve formě jistě
vám velmi dobře známé zprávy, která se před-
kládá zákonodárným sborům. Podepsaný úřad
proto očekává, že tamější organisace uznají, že
nemůže ihned zasáhnouti do žádané věci, poněvadž
lhůta pro předložení výroční zprávy se nesmí pře-
kročiti. "
7
Toto sdělení živnostenského inspektorátu se
stalo dne 15. ledna a jasně ukazuje, že úřady ur-
čené pro dohled nad podniky neplní svou povin-
nost pro svůj byrokratismus.
Dne 4. února byla práce přes čas znova před-
mětem vyšetřování a byla podána oznámení proti
firmám Kerger, Adam Saidner, Fischer a Öster-
reicher, Fürst a Hausner, Broudek, Trieta, Atman-
specher, Emil Saidner. U firem Kergera a Adama
Saidnera byly oznámeny přestupky, že obě firmy
zaměstnávaly ženy v sobotu po 14. hodině odpo-
lední.
Na schůzi akčního výboru jihlavského dělnictva
továren na pletené a stávkové zboží, který se
skládá ze zástupců všech odborových organisací,
konstatovali dne 11. března t. r. dělníci, že se
dále pracuje přes čas a to u firmy Saidnerovy
do 7 hodin večer a u firmy Kergerovy často od
7 hodin ráno do 10 hodin večer.
Pokud víme, byly podnikatelům, jimž skutečně
bylo dokázáno porušení zákona o pracovní době,
uloženy pokuty od 10 do 50 Kč. Nehledě k tomu,
že podnikatelům jsou tyto pokuty pro posměch,
dlužno konstatovati, že uložený trest činí většinou
jen zlomek toho, co by podnikatelé musili zapla-
titi na přirážkách za odpracované hodiny přes
čas. Podnikatelé neplatí tuto 25% ní přirážku za
práci přes čas, platí nepatrné pokuty uložené
okresním úřadem a vydělávají při tom velké pe-
níze.
Nelze se tedy diviti, je-li mezi obyvatelstvem
rozšířeno mínění, že si podnikatelé mohou dělati
co chtějí, že je okresní úřad vážně nepotrestá, že
odborové organisace nemohou nic podniknouti
proti tomuto úřadu, poněvadž okresní hejtman jest
dobrým přítelem pana ministra vnitra, jak se vše-
obecně denně vypravuje.
Tážeme se pánů ministrů sociální péče a vnitra:
1. Jste ochotni naříditi úředníkům znojemského
živnostenského inspektorátu a jihlavskému okres-
nímu úřadu, aby přísně vyšetřily práci přes čas
v jihlavských textilních závodech a zaříditi, aby
se proti firmám zakročilo podle nejostřejších usta-
novení zákona?
2. Jest pan ministr sociální páče ochoten naří-
diti znojemskému živnostenskému inspektorátu,
aby ihned zahájil jednání mezi jihlavskými tex-
tilními podnikateli a odborovými organisacemi,
aby byla uzavřena smlouva obsahující ustanovení
o zvláštní náhradě hodin přes čas 25% ní při-
rážkou ?
3. Co hodlá učiniti pan ministr vnitra, aby
příště zaručil, že okresní úřad bude přesně do-
držovati zákonitá ustanovení nebo prováděti
trestní ustanovení, bude-li porušen zákon o pra-
covní době, podle § 13 zákona č. 91/1918 Sb. z.
a n. ?
V Praze dne 19. března 1936.
Dölling,
Dvořák, Synek, Sliwka, Borkaňuk, Kosik, Beuer,
Schmidke, Vodička, B. Köhler, Machačová, Široký,
Klíma, dr. Jar. Dolanský, Nepomucký, Vallo,
Zupka, Kliment, Kopřiva, Slanský, Šverma.
388/VI (překlad).
Interpelace
poslance A. Nitsche
ministrovi spravedlnosti
o zevním označení levočského krajského
soudu.
Pane ministře!
§ 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z.
a n. výslovně ustanovuje, že "v okresích s ná-
rodní menšinou podle odst. 2 použíti jest při vy-
hláškách státních soudů, úřadů a orgánů a při
jejich zevních označeních také jazyka národní
menšiny".
Působnost levočského krajského soudu se vzta-
huje také na soudní okresy kežmarský a gelnický,
které mají německou menšinu přesahující 20%.
Přes to byla v poslední době všechna dosud dvou-
jazyčná označení na budově a v budově tohoto
krajského soudu sňata a nahrazena jednojazyč-
nými slovenskými. Poněvadž výše uvedená usta-
novení mají kategorický ráz, jsou tato opatření
krajského soudu překročením zákonných ustano-
vení a porušením menšinových práv, pojatých do
ústavního zákona.
Táži se tedy:
1. Ví pan ministr o výše vylíčeném, zákonu od-
porujícím jednání levočského krajského soudu?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby tato
protizákonná opatření levočského krajského soudu
byla zrušena a aby zevní označení budovy a úřadů
soudu a jeho vyhlášky byly podle zákonitých před-
pisů zase i německé?
V Praze dne 24. března 1936.
A. Nitsch,
Szentiványi, Jaross, Esterházy, dr. Szüllö, dr. Ho-
lota, dr. Porubszky, Petrášek, dr. Korláth, Jobst,
Axmann, inž. Lischka, Wollner, Stangl, Jäkel,
Sogl, Gruber, Obrlik, Fischer, dr. Zippelius, Ne-
metz.
388/VII (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi vnitra,
že rumburský okresní úřad zakázal schůzi.
Rumburský okresní úřad dostal dne 29. února
1936 oznámení rumburské místní skupiny su-
detskoněmecké strany o veřejné schůzi, která se
8
měla konati dne 5. března 1936 v hostinci "Střel-
nice" a měla býti omezena na členy sudetskoně-
mecké strany a pozvané hosty. Na denním pořadu
byl referát s názvem: "Vysvětlení o zákonech
týkajících se nemocenských pokladen a o nemo-
cenských pokladnách. "
Rumburský okresní úřad zakázal tuto schůzi
dopisem ze dne 1. března 1936, 2. 5469 a svůj
zákaz odůvodnil doslovně takto:
"Podle novinářských článků, uveřejněných před
oznámením v tisku sudetskoněmecké strany, pro
kterou svoláváte schůzi, lze určitě míti za to, že
se na schůzi bude útočiti proti rumburské okresní
nemocenské pojišťovně.
Není však ve veřejném zájmu, aby se rumburské
okresní nemocenské pojišťovně, která lest nosite-
lem veřejného sociálního pojištění a pro trvalou
těžkou hospodářskou krisi, která způsobila vzestup
požadavků při klesajících příjmech, beztoho stále
tíže může dostáti svým úkolům, ztěžovala činnost
ještě tím, že by část členstva byla pohnuta k od-
poru proti tomuto ústavu. "
Z odůvodnění jest zřejmo, že zákaz schůze po-
strádá jakéhokoliv zákonitého podkladu. Progra-
mem schůze bylo: "Vysvětlení o zákonech týka-
jících se nemocenských pokladen a o nemocen-
ských pokladnách. " Okresní úřad nebyl tedy
oprávněn míti za to, že se na této schůzi bude
útočiti proti rumburské okresní nemocenské po-
jišťovně. Ale i kdyby bylo lze očekávati na schůzi
útoky proti okresní nemocenské pojišťovně, ne-
smělo to býti pro rumburský okresní úřad dů-
vodem k zákazu.
V ústavní listině (§ 117) jest vyslovena zásada,
že každý může v mezích zákona projevovati své
mínění slovem, písmem, tiskem atd. Jedním z nej-
důležitějších základních práv státních občanů
v demokracii jest svobodná kritika veřejných po-
měrů a zařízení. Tato ústavné zaručená kritika
veřejných poměrů, která jest vlastně živnou pů-
dou demokratického státu, jest však rozhodnutím
rumburského okresního úřadu v tomto případě
odstraněna. Není možné, aby nižší správní orgány
překážely občanstvu konstatovati poměry ve ve-
řejných ústavech a podrobovati je spravedlivé a
zákonité kritice.
Odstraňuje-li rumburský okresní úřad v jed-
notlivém případě tuto kritiku, ruší tím nejdůle-
žitější způsob kontroly veřejných ústavů stát-
ními občany. Veřejné mínění nelze rušiti shro-
mažďovacími zákazy. Lze je nanejvýš zatlačiti na
postranní cesty.
Vyzývají-li poměry v rumburské okresní nemo-
censké pojišťovně k veřejné kritice, nesmí okresní
úřad potlačovati tuto kritiku, neboť veřejné blaho
se nepodporuje tím, že se potlačuje rozprava o ve-
řejných poměrech a nešvarech, naopak takovým
jednáním se veřejné blaho v nejvyšší míře ohro-
žuje. Jsou-li v nějakém veřejném ústavě nešvary,
měl by býti každý státní občan oprávněn a po-
vinen, aby tyto nešvary bezohledně odhaloval
a vší silou potíral. Každý pokus znemožniti boj
proti nešvarům ve veřejných ústavech rovnal by
se nejen zrušení ústavně zaručeného svobodného
projevu mínění, nýbrž také podporování vrstev,
které nemají zájmu na odhalování veřejných ne-
švarů. Obojí odporuje ústavě našeho státu. Potud
jest výměr rumburského okresního úřadu proti-
zákonný.
Naříkané rozhodnutí jest však také vadné, a to
proto, poněvadž rumburský okresní úřad ve svém
rozhodnutí neuvedl, pokud jím očekávaná kritika
poměrů v rumburské okresní nemocenské pojiš-
ťovně by mohla porušiti veřejné blaho. Okresní
úřad odůvodňuje porušení veřejného blaha tím, že
část členstva by mohla býti pohnuta k odporu
proti ústavu. Toto odůvodnění jest klamný závěr.
Členové sotva mohou býti pohnuti k odporu proti
ústavu jako takovému, neboť jest sociálním zaří-
zením, které jest v zájmu všech. Kritika na schůzi
byla by mohla zachytiti nanejvýš jednání ve-
doucích osob tohoto ústavu. Jest však zásadní
chyba ztotožňovati správce nějakého ústavu
s tímto ústavem samým. Činnost správců veřejné
instituce podléhá, jako každá veřejná činnost, ve-
řejné kontrole státních občanů. Že však veřejná
kontrola poškozuje veřejné instituce, netvrdil
dosud žádný odpovědný správní orgán.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jste ochoten dáti zrušiti rozhodnutí rumbur-
ského okresního úřadu a uvědomiti pana okres-
ního hejtmana, že naprosto nemá práva zakazo-
vati ohlášenou schůzi s odůvodněním, které
uvedl ?
2. Jste ochoten pečovati, aby bylo zachováno
právo shromažďovací svobody a svobodného pro-
jevu mínění a aby především i sudetskoněmecké
straně bylo přiznáno právo, aby v mezích ústavy
a zákonů činila předmětem rozpravy veřejná za-
řízení a podle okolností je také právem kritiso-
vala?
V Praze dne 24. března 1936.
May,
inž. Richter, Nemetz, inž. Schreiber, Gruber,
Stangl, inž. Karmasin, Fischer, Wollner, Nickerl,
Jobst.
Sandner, Wagner, dr. Zippelius, Jäkel,
Kundt, dr. Peters, Knöchel, inž. Künzel, dr. Kellner,
Liebl.
388 /VIII (překlad).
Interpelace
posl. dr. T. Jillyho a R. Axmanna
ministrovi vnitra a ministrovi veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy
o oběžníku brněnského zemského úřadu
o přijímání do veřejných nemocnic.
V oběžníku brněnského zemského úřadu
č. 29 929/IV10 ze dne 28. srpna 1935 o úpravě
přijímán a propouštění nemocných a o předpi-
sování léků a dietě ve všeobecných veřejných ne-
mocnicích se konstatuje, že všeobecné veřejné ne-
mocnice jsou výlučně jen léčebné ústavy na rozdíl
od chorobinců a chudobinců.
Právo na přijetí mají tedy jen osoby trpící vy-
léčitelnou nemocí, nevyléčitelní jen tehdy, zhor-
šil-li se podstatně jejich neduh.
9
Členové nemocenských pojišťoven, kteří zůsta-
nou v nemocnici přes 28 dní, mají býti ihned pro-
puštěni, odepře-li nemocenská pojišťovna platiti
nemocniční útraty.
V oběžníku se dále praví, že se ukládá úřed-
ním lékařům, aby především stále přísně dohlí-
želi na všeobecné veřejné nemocnice a přísně dbali
toho, aby se výše uvedené předpisy dodržovaly.
Přísné provádění tohoto oběžníku, jejiž zemský
úřad vydal z úsporných důvodů, způsobilo četné
krutosti právě proti nejchudším, nemocným ne-
zaměstnaným. Tak na př. byla propuštěna žena,
matka tří dětí, jejíž muž nemá zaměstnání, s odů-
vodněním, že její nevyléčitelná srdeční vada činí
nemožným, aby dále zůstala v nemocnici. Co si
má počíti nezaměstnaný manžel této ženy se
svými třemi dětmi v ubohém bytě se ženou, která
jest upoutána na lůžko a má již smrt před očima,
o tom se ovšem oběžník nezmiňuje. Otázka, co se
má s touto ženou státi, byla by rozřešena ve
chvíli, kdybychom měli chorobince.
Přísné provádění takového oběžníku, který se
beze všeho dá podle zákona odůvodniti, tvoří
v dnešní době, v době tolika chudých a nezaměst-
naných lidí, poměry, jež se nedají udržeti.
Hrozivé následky pro nemoci úplně vyléčitelné,
jakými jsou často postiženi pacienti trpící plicními
souchotinami, má však ustanovení, které nařizuje,
že pacient má býti propuštěn, odepře-li nemocenská
pojišťovna po uplynutí 4 týdnů platiti útraty. Zde
oběžník přímo odporuje ustanovením nemocnice,
že se vyléčitelní nemocní mají přijímati a ošetřo-
vati, dokud se snad neuzdraví. Věcné a účelné
ošetřování četných případů na př. souchotin se
tím činí pochybným.
Všechny vrstvy veřejnosti ostře odmítly tento
oběžník. To se projevilo m. j. na schůzi v brněn-
ském hotelu Padowetz dne 21. prosince 1935, kte-
rou velmi četně navštívili zástupci nemocenských
pokladen a rozličných nemocnic. Resoluce tam
schválené byly kdysi odevzdány panu moravskému
zemskému presidentovi a panu ministrovi veřej-
ného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Příčinou ostrého odmítnutí oběžníku jest, že se
zde chce prokazatelně šetřiti na útraty nejubo-
žejších, nezaměstnaných, nevyléčitelně nemocných
lidí. Nesociální stránka tohoto výnosu se jasně
projevuje tím, že do dneška ještě není zákona,
jenž by mohl donutiti zámožného člověka, aby
kromě denního poplatku za pobyt asi 20 Kč hra-
dil útraty, které uvaluje na veškerenstvo svým
lékařským ošetřováním ve veřejné nemocnici.
Tážeme se tedy pánů ministrů vnitra a veřej-
ného zdravotnictví a tělesné výchovy:
1. Jsou páni ministři ochotni se postarati, aby
nesociální výnos brněnského zemského úřadu byl
zrušen nebo aspoň zmírněn?
2. Jest pan ministr veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy ochoten působiti, aby od určitého
příjmu výše nemocní, kteří se odeberou do ve-
řejné nemocnice, platili kromě stravného ještě
i výdaje na léky, obvazy atd., které jsou způso-
beny nemocnici ošetřováním takového pacienta,
i když leží na třetí třídě?
V P r a z e dne 24. března 1936.
Dr. Jilly, Axmann,
Wollner, inž. Karmasin, Sandner, inž. Künzel,
dr. Zippelius, inž. Lischka, Nemetz, Jobst, May,
dr. Hodina, Nickerl, Jäkel, Liebl, dr. Kellner,
Illing, Knöchel, dr. Peters, Gruber, Obrlik, Kundt.
388/IX (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministrovi vnitra,
že četnictvo v Malé Černoci v okrese pod-
bořanském bez důvodu hromadně obvinilo
sudetskoněmeckou stranu.
Místní skupina sudetskoněmecké strany v Malé
Černoci v okrese podbořanském uspořádala dne
30. května 1935 májový věneček. Před vlastním
věnečkem podle starého lidového zvyku král máji
odvážel královnu máji a kácela se máje.
Ze zabarvení rohů a kopyt krav, které táhly
májový kočár a ze starobylého oděvu kočího vy-
myslil si chlapec s bujnou fantasií, syn českého
učitele, že je zde souvislost se státními barvami.
Vyprávěl to svým rodičům a náhle více českých
obyvatelů z Malé Černoce uznalo, že barvy repu-
bliky byly potupeny, aby vážnost republiky byla
snížena.
Četník, jemuž bylo hlášeno podezření, učinil
udání na 7 účastníků této májové slavnosti. Do
tohoto udání doslovně napsal: "Jde o předem
smluvený čin, spáchaný z nenávisti proti českému
národu, neboť všichni jsou členové sudetskoně-
mecké vlastenecké fronty. "
Toto udání se ukázalo ovšem naprosto neodů-
vodněným, neboť dne 18. listopadu 1935 byli po
provedeném místním ohledání obžalovaní účastníci
osvobozeni.
Z uvedené poznámky četníkovy jest zřejmé, že
se četník vůbec netají svým politickým zaujetím
proti sudetskoněmecké straně. Toto neodůvodněné
hromadné obvinění nejhoršího druhu, obsažené
v četníkově poznámce, však také ukazuje, že naše
správní orgány jsou zpolitisovány a proti sudet-
skoněmecké straně jednostranně stranicky za-
ujaty.
Když si četník dovoluje takto bez důvodu hro-
madně obviňovati a útočiti proti sudetskoněmecké
straně již v úředním spise, co lze od téhož čet-
níka teprve očekávati, vykonává-li svá úřední
oprávnění s vyloučením veřejnosti?
Uvádíme jen tento jediný případ jako zvlášť
typický případ jednostranné zaujatosti četníků
proti sudetskoněmecké straně. Takové případy
jednostranného postupu dějí se však ve větším
10
počtu stále a tichým schválením představených
úřadů, ode kdy trvá sudetskoněmecká strana.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten četníka, od
něhož pochází písemné udání, pohnati k odpověd-
nosti a příkladně potrestati pro jeho politisující
činnost při podávání úředních oznámení?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby tento četník poskytl sudetskoněmecké straně
přiměřené dostiučinění za své neodůvodněné hro-
madné obvinění?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten se postarati,
aby konečně přestaly tyto nesčetné případy jed-
nostranně zaujatosti četnictva proti sudetskoně-
mecké straně a aby se četníci chovali stejně a bez-
vadně ke všem státním občanům, ať to jsou Němci
nebo Češi?
V Praze dne 24. března 1936.
Illing,
May, inž. Richter, Nemetz, Wagner, dr. Zippelius,
Kundt, inž. Künzel, Sandner, Wollner, Stangl,
Nickerl, Liebl, inž. Karmasin, dr. Peters, Gruber,
Sogl, Knöchel, inž. Lischka, dr. Kellner, Birke,
Jobst, Fischer.
Připojil: "Ať jsi redaktor, tajemník nebo poslanec,
je mi úplně lhostejné a kdybych měl gumový obu-
šek, zpracoval bych tě ještě docela jinak. " Když si
chtěl znovu zapíchnouti Dimitrovův odznak, jejž
četníci označili za vyzývavost, byl zpoličkován.
Po 21/2 hodinném tomto "výslechu" vyvedli dva
četníci Hünigena z města a propustili ho s hroz-
bou, aby se již nikdy neukazoval v
České Kame-
nici.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je-li ochoten naříditi ihned přísné vyšetřo-
vání tohoto neslýchaného případu?
2. Je-li ochoten působiti, aby příslušní četníci
byli pro své surové a nelidské chování ihned pro-
puštěni ze služby a postarati se, aby se příště
zabránilo podobným výstřednostem četníků?
V Praze dne 23, března 1936.
Beuer,
B. Köhler, Hodinová-Spurná, Vodička, Kosík,
Sliwka, Borkaňuk, Schmidke, Kliment, Široký,
Machačová, Dvořák, Synek, dr. Jar. Dolanský,
Nepomucký, Klíma, Wallo, Slánský, Zupka,
Šverma, Dölling.
388/X (překlad).
Interpelace
poslance Beuera
ministrovi vnitra,
že českokameničtí četníci ztýrali mladist-
vého dělníka Hünigena.
Dne 12. února konala se v České Kamenici
schůze mladistvých nezaměstnaných podle § 2. Po
půlhodinném trvání dostavili se do místnosti
schůze dva četníci. Tázali se několika účastníků,
mají-li pozvánky, což dotázaní podle pravdy po-
tvrdili. Nyní přistoupil jeden z četníků ke zpra-
vodaji, mladému dělníku Gerhardu Hünigenovi, a
vytrhl mu náčrt řeči z rukou. Hünigen se klid-
ným tonem ohradil proti tomuto jednání a pro-
hlásil, že jest beze všeho ochoten jíti na četnickou
stanici, aby se tam legitimoval a zodpovídal.
Schůze byla rozpuštěna, svolavatel Böhm a zpra-
vodaj Hünigen zatčeni a odvedeni na četnickou
stanici. Nejdříve byl vyslechnut Böhm a potom
propuštěn. Když velitel četnictva sepsal osobní
data Hünigenova, křičel na něho: "Ty všiváku,
ty umazaný usmrkanče, nyní nemáš za sebou
žádné lidi, nyní jsi v našich rukou. " Při tom tři-
krát uhodil Hünigena pěstí a tahal ho za vlasy.
Četník vedle stolící ho rovněž tloukl, takže Hüni-
gen upadl, ačkoliv ho držel třetí četník. Nyní ho
četníci zase strhli do výšky, pevně ho drželi a
prohledávali ho, při čemž ho stále tloukli. Když
předložil svou legitimaci zpravodaje, křičel na
něho jeden z četníků, že je tulák a pobuda a při-
388/XI (překlad).
Interpelácia
poslanca Jarossa
ministrovi sociálnej pečlivosti
o zaistení chleba 80 robotníkom prepuste-
ným uhoľnými doly akc. spol. v Čaka-
novciach.
Uhoľné doly akc. spol. v Čakanovciach (okres
Lučenec) daly dňa 1. marca 14-dennú výpoveď
80 robotníkom pracujúcim v bani v Raďovciach.
Všetci títo robotníci bez výnimky sú z miestne i
obce alebo z obcí priamo susediacich. Akciová
spoločnosť už od rokov snižuje plánovité počet
svojich miestnych robotníkov a zamestnáva ro-
botníkov kolonizovaných v okolí Čakanoviec
z iných krajov republiky. Tento systém je tým
nápadnejší, lebo prepustení robotnici sú takmer
bez výnimky maďarskej národnosti, kým novo-
zamestnaní robotníci sú Čechoslováci.
S ohľadom na ťažké hospodárske pomery za-
viedla akc. spoločnosť prácu vo skupinách, totiž
robotníci v určitých skupinách zamestnaní boli
po dobu kratšiu; tento systém bol teraz zrušený
a na miesto toho prepustili 80 robotníkov, keďže
československí robotníci z Liptova boli s týmto
systémom nespokojní a všetky zárobky chceli si
zabezpečiť pre seba. Pre situáciu je príznačné,
že medzi robotníkmi práve zamestnanými niet ani
jedného, ktorý by vo svojom starom domove ne-
mal dom a pozemky, na ktorých mu pracuje
čelaď, kdežto on sám koná prácu banícku, ktorá
mu sľubuje väčšie zárobky.