7
počet komisí nepostačil, pročež bylo uznáno
za doporučitelné, výslovné ustanovení o
počtu rozhodčích komisí do zákona nepojí-
mati, nýbrž dáti do zákona místo toho
zmocnění pro vládu, aby nařízením určila
sídla i obvody těchto komisí.
Jinak má ústavně-právní výbor za vhod-
né konstatovat, že ustanovení odstavce 2
tohoto paragrafu nevylučuje, aby mezi sku-
pinou zaměstnavatelskou a zaměstnanec-
kou došlo k dohodě o pracovních podmín-
kách a zejména pak o mzdách; rozhodčí
komise jsou povolány rozhodovati jen na
žádost zaměstnavatelů nebo zaměstnanců.
po případě z podnětu věcně příslušného
státního ústředního úřadu.
K §§ 64 a 65 sluší poznamenati, že k "ve-
řejným institucím" patří i Národní banka
Československá, takže o jejích zaměstnan-
cích a funkcionářích budou platit též usta-
novení právě uvedených paragrafů.
Do § 65 bylo uznáno za vhodné pojmouti
výslovné ustanovení o tom, že ustanove-
ními tohoto paragrafu nejsou dotčena
práva Národního shromáždění; tím se tedy
přejímá v poněkud jiné formulaci to, co
je uvedeno ve vládní důvodové zprávě.
Jinak se poznamenává, že povinností
setrvati ve funkcích podle § 65, odst. 1
písm. a) není dotčena povinnost k vykoná-
vání vojenské služby, k níž je ta neb ona,
osoba podle platných předpisů povinna.
Při projednávání § 66, odst. 3 a § 81,
odst. o bylo konstatováno, že osobní úkony
a věcné prostředky lze požadovati podle
těchto ustanovení pro účely spojeneckých
států jen za války.
V § 68 byl mezi osobami osvobozenými
od osobních úkonů v písm. c) uveden též
guvernér Národní banky československé.
V § 95 bylo uznáno za, vhodné uvésti
v odstavci 3, že ubytovací povinnosti ne-
podléhají též budovy a jejich části ne-
zbytně sloužící k účelům provozu Národní
banky
Československé
Při projednávání § 96 bylo konstatováno
že povinnosti zde uvedené lze obcím uklá-
dat jen v mezích prostředků, které jsou jim
dostupné. Vládní důvodová zpráva to sice
uvádí, je však doporučitelné pojmouti o tom
výslovné ustanovení přímo do zákona. Ve-
dle toho má ústavně-právní výbor za vhod-
né zdůraznit, že se obcím za plnění povin-
ností podle § 96 dostane příslušné náhrady
podle ustanovení hlavy VII.
V §§ 104 a 103 byla vynechána výslovná
zmínka o konci působnosti nejvyššího
úřadu hospodářského a o tom, co má být
zařízeno při zrušení nejvyššího úřadu hos-
podářského. Po té stránce je vhodné pone-
chat řešení věci zvláštní úpravě, která bude
provedena v daném okamžiku příslušným
legislativním aktem zvláště.
V § 114 bylo přesněji v odstavci 1 vy-
jádřeno, že ustanovení druhé věty platí
jako směrnice pro sdělávání návrhu stát-
ního rozpočtu; legislativní činnost Národ-
ního shromáždění, jemuž přísluší návrh
rozpočtu schvalovati, nemůže tím býti ome-
zována.
Při projednávání § 116 pokládal ústavně-
právní výbor za samozřejmé, že ustanove-
ním druhé věty odstavce 2 nemá býti vy-
lučováno, aby evakuovaná (odsunutá. )
osoba po provedené evakuaci se odebrala
pak na místo, které si zvolí, pakliže je
ochotna se postarati sama ze svých pro-
středků o svoji výživu.
§ 123 měl ústavně právní výbor za
vhodné neomezovati jen na možnost pro-
vésti opatření tam uvedená v oboru bezpeč-
nostní policie obecní, nýbrž upraviti tento
paragraf tak aby podle potřeby mohla býti
podobná opatření provedena, i pokud jde
o přenesenou působnost obce, zejména pak
o provádění vojenské agendy.
V § 121, odst. 2 bylo vyjádřeno, že k roz-
puštění (zrušení) útvarů tam uvedených
může dojíti jen tehdy, když jsou vážně
ohroženy veřejné zájmy a nestačí opatření
uvedená v odstavci 1, t. j. zejména úřední
dozor nebo vnucená správa.
§ 127 byl doplněn ustanovením, které je
odůvodněno snahou, aby - se zřetelem na
dalekosáhlá zmocnění a oprávnění, která
návrh jednotlivým úředním orgánům udílí
byla zdůrazněna lež jejich odpovědnost
aby výhledem k tomu bylo již ex lege vy-
loučeno povolování podmínečného odkladu
trestu nebo podmínečné propuštění z něho,
jakož i snižování trestů pod dolejší hranice
trestní sazby nebo zaměňování jejich způ-
sobu za mírnější, pakliže se tyto osoby do-
pustí zločinu zneužití úřední moci. Stejné
ustanovení má platiti pro
ty, kdož se do-
pustili některého zločinu podle zákona čís.
568 1919 Sb. z. a n. o trestání válečné
lichvy.
8
K hlavě VI.
Ústavně-právní výbor uznal potřebu, aby
se vládě dostalo v případě, že nastanou
okolnosti, jež jsou důvodem mimořádných
opatření (výjimečného stavu) podle záko-
na č. 300/1920 Sb. z. a n. ve znění zákona
č. 125/1933 Sb. z. a n., oprávnění učiniti
na dobu nezbytné potřeby opatření v § 139
uvedená, měl však za potřebné omeziti toto
oprávnění vlády tím,
a) že takové vládní nařízení lze vydati
jen se souhlasem presidenta republiky a
b) že vydané nařízení třeba předložiti
do 14 dní ode dně vyhlášení oběma sněmov-
nám Národního shromáždění a že ode-
prou-li obě sněmovny hlasováním podle
§ 48, odst. 1 ústavní listiny je schváliti,
pozbývají platnosti od dne tohoto usnesení.
V § 140 provedl ústavně-právní výbor
ve shodě s důvodovou zprávou změnu citace
§ 139, odst. 1, písm. c) na "§ 139, odst. 1,
písm. a) a c)"; s druhé strany měl však
ústavně-právní výbor za vhodné zdůraz-
niti prozatímnost opatření § 140 navrhova-
ného zákona tím, že se omezuje jeho plat-
nost na dobu čtrnácti dní (nebude-li do
této doby vydáno vlastní vládní nařízení
podle § 139, odst. 1).
V § 142 bylo výslovně zdůrazněno, že
zmocnění tam předvídaného lze použíti jen
k splnění mezinárodních závazků, které Ná-
rodní shromáždění schválilo ve smyslu § 64,
odst. 1, č. 1 ústavní listiny. Vedle toho bylo
v tomto paragrafu stanoveno, že vládní na-
řízení podle něho vydaná musí býti do 14
dní ode dne vyhlášení předložena oběma
sněmovnám Národního shromáždění a že
odeprou-li je obě sněmovny hlasováním
podle § 48, odst. 1 ústavní listiny schváliti,
pozbývají platnosti ode dne tohoto usnesení.
K hlavě VIII.
V této hlavě provedeny byly některé
drobnější stylistické úpravy.
Tak byl zejména § 177, odst. 2, případ
druhý upraven tak, aby bylo nesporné, že
se toto ustanovení vztahuje i na patentního
zástupce, který jedná proti ustanovení § 44.
V § 181 bylo pak vyjádřeno - aby ne-
bylo o tom pochybností -, že trestní usta-
novení hlavy VIII se vztahují i na osoby
podřízené pravomoci vojenských soudů.
K hlavě IX.
Poslední odstavec § 194 byl vynechán a
místo toho byl doplněn § 7 novým od-
stavcem, vyjadřujícím, že působnost, kterou
obce vykonávají podle zákona o obraně
státu a předpisů podle něho vydaných, je
přenesenou působností obecní (resp. v zemi
Slovenské a Podkarpatoruské "úkolem
státní správy svěřeným obci"), z kteréžto
skutečnosti plyne po stránce kompetenční
již ze zákona důsledek, který byl původně
výslovně vyjádřen v § 194, odst. 7.
§ 198 byl pak nahrazen novým textem,
přihlížejícím ke skutečnosti, že nový zákon
železniční nebyl dosud vydán, jak bylo pů-
vodně předpokládáno a je pravděpodobné,
že dojde k jeho vydání teprve po vydání zá-
kona o obraně státu. Je proto třeba upraviti
§ 198 tak, aby se neodvolával na konkrétní
ustanovení nového železničního zákona.
Ačkoli navrhovaný zákon v několika
svých ustanoveních (na př. § 4, § 13, odst.
1, § 65, odst. 8 a j. ) zdůrazňuje, že zůstá-
vají nedotčena ustanovení ústavní listiny
o Národním shromáždění a jeho členech,
zejména pokud jde o působnost Národního
shromáždění, měl ústavně-právní výbor za
vhodné, vyjádřiti tuto myšlénku ještě ve
zvláštním samostatném paragrafu, který
vložil mezi ustanovení § 199 a § 200.
Výbor ústavně-právní projednal tento ná-
vrh zákona o obraně státu ve svých schů-
zích a doporučuje poslanecké sněmovně, aby
přijala osnovu zákona v připojeném znění,
jakož i připojené resoluce.
V P r a z e, dne 22. dubna 1936.
Dr. Patejdl v. r.,
předseda.
Dr. Dufek v. r.,
zpravodaj.
9
11.
Vláda předložila Národnímu shromáždění
k ústavnímu projednání osnovu zákona
o obraně státu, po níž bylo již v nesčetných
projevech parlamentních a zejména též
v branném výboru, opětovně voláno.
Bylo právem pociťováno jako nedosta-
tek, že náš stát nemá dosud zá-
kona, který by soustavně upravoval vše,
čeho je k obraně státu, a zejména též k její
včasné přípravě, zapotřebí. Má-li být sa-
mostatnost naší republiky, znovu nabytá
po staletém úsilí, jež vyvrcholilo za svě-
tové války, zabezpečena před každým mož-
ným ohrožením, je třeba obranu státu ná-
ležitě připravit, zajistit a její provádění
umožnit, a to po všech stránkách, poněvadž
předpokladem zdaru obrany státu není jen
branná moc sama, nýbrž i rozvinutí všech
ostatních sil a prostředků státu a národa.
Zákona, na základě něhož by to vše
mohlo být soustavně připravováno a pro-
váděno, náš stát dosud nemá. Má zatím
jen některá ustanovení dílčí, tak zejména
zákony o válečných úkonech z r. 1912.
Tyto zákony jsou však nepostačující, jak
ukázaly zkušenosti za světové války, kdy
bylo třeba v bývalé monarchii vydávati
četné normy doplňující, které nebyly na-
mnoze ani řádně připraveny a uváženy.
Sluší proto jen uvítati, že vláda přikro-
čila k podání osnovy zákona o obraně státu,
která má opatřiti bezpečný právní podklad
ke všem opatřením, jichž je k obra-
ně státu zapotřebí, a to nejen k obraně
státu za mobilisace a ve válce (podle ter-
minologie osnovou používané "za branné
pohotovosti státu"), nýbrž i v dobách mi-
mořádných, kdy bude republika ohrožena,
protože nastanou události, ohrožující zvý-
šenou měrou celistvost státu, demokra-
ticko-republikánskou formu, ústavu nebo
veřejný klid a pořádek. Vedle toho má
osnova četná ustanovení všeobecná, která
mají platnost neomezenou (jak v dobách
mírových, tak i v dobách mimořádných a
za branné pohotovosti státu) a jež mají
přizpůsobit mírový právní
řád hlediskům obrany státu,
tak aby se tato hlediska mohla potřebně
uplatnit všude, kde toho bude zapotřebí.
Branný výbor věnoval navrženému zá-
konu o obraně státu všestrannou pozornost.
Posoudil jednotlivá jeho ustanovení zejmé-
na s hlediska potřeb branné moci a ostat-
ních potřeb branné moci a došel k závěru,
že po věcné stránce těmto potře-
bám vyhovuje.
Ježto pak mezitím byl vládní návrh zá-
kona o obraně státu prozkoumán též
ústavně-právním výborem s hlediska práv-
ního, který svoje práce ukončil podáním
výborové zprávy ze dne 22. dubna 1936,
uvážil branný výbor navrženou osnovu též
s přihlédnutím k změnám, které na osnově
provedl ústavně-právní výbor s hlediska
právního a došel k závěru, že vládní návrh
zákona o obraně státu v úpravě navržené
ústavně-právním výborem plně vyhovuje a
poznamenává v jednotlivostech ještě toto:
K hlavě I.
Základní ustanovení v této hlavě obsa-
žená vhodně vymezují pojem obrany státu,
stanoví povinnost učiniti potřebné přípravy
k obraně státu již v míru a určují úkoly
jednotlivých resortů na obraně státu
zúčastněných. Upravují též ústavní odpo-
vědnost vlády a jejích členů (ve smyslu
§§ 75 a 79 ústavní listiny) ve věcech obra-
ny státu, čímž zůstává nedotčena odpověd-
nost hlavního velitele a ostatních vojen-
ských velitelů za správné plnění úkolů na
ně vznesených; o této odpovědnosti platí
příslušná vojenská ustanovení, zejména
pak ustanovení §§ 271 až 292 voj. trestního
zákona.
K hlavě II.
Branný výbor uvítal, že vládní návrh ob-
sahuje ustanovení, jímž má býti opatřen
bezpečný právní podklad pro Nejvyšší radu
obrany státu, která byla zatím konstituo-
vána formou vládního usnesení. Jde tu
o instituci obzvláště významnou, která exi-
stuje ve většině evropských států, jak bylo
podrobně uvedeno v důvodové zprávě vlád-
ní předlohy.
Zřízením Nejvyšší rady dostává naše
právní a správní soustava instituci, která
má za účel soustavně pečovat o náležité za-
bezpečení obrany státu, a to jak v době mí-
rové, tak i za mobilisace a ve válce.
Je to výbor vlády, který má být podle
navrženého zákona nadán určitou kompe-
10
tencí a jehož usnesení se mohou za určitých
předpokladů státi závaznými pro všechny
resorty, jichž se týkají. Při tom však zů-
stává nedotčena kompetence vlády a Národ-
ního shromáždění, což nesporně plyne z for-
mulace § 13, odst. 1 v úpravě doporučené
ústavně právním výborem. Je tudíž zřízení
Nejvyšší rady s kompetencí, kterou jí
návrh přiznává, v plném souladu s ústavní
listinou.
K hlavě III.
Podnikům důležitým pro obranu státu
třeba - vzhledem k jejich významu pro
obranu státu - věnovati zvláštní pozor-
nost.
S věcného hlediska sluší proto vítati, že
vládní návrh tuto věc zákonem upravuje,
po kteréžto stránce je dosud platný právní
řád naprosto neuspokojivý.
Obzvláště třeba po věcné stránce schva-
lovati, že vládní návrh pečuje o to, aby byly
z těchto podniků odstraněny živly státně
nespolehlivé, a to jak pokud jde o držitele
podniků, tak i pokud jde o členy správních,
dozorčích a revisních orgánů a zaměst-
nanců.
Při tom si byl branný výbor vědom ob-
tížnosti, vymeziti přesně pojem státní ne-
spolehlivosti. Po zevrubných úvahách,
které této věci věnoval, došel k závěru, že
nelze sice podati přesnou definici tohoto
pojmu, že však je přesto doporučitelné,
pojmouti do zákona aspoň určité bližší vy-
mezení, které by jednak vypočetlo nega-
tivní znaky, které nikdy nemohou býti dů-
vodem označení někoho za osobu státně
nespolehlivou (příslušnost k určitému ja-
zyku, náboženství nebo rase), jednak pak
demonstrativně uvedlo některé z positiv-
ních znaků, které mohou odůvodniti závěr,
že jde o osobu státně nespolehlivou.
Po té stránce měl branný výbor za vhod-
né vládní návrh doplniti a došel tu k stej-
ným závěrům jako ústavně-právní výbor.
Rovněž měl branný výbor za vhodné po-
někud zlepšiti procesní postavení strany,
jež má býti označena za státně nespolehli-
vou, zejména po té stránce, aby byla před
vydáním rozhodnutí vyslechnuta a aby jí
byla dána příležitost, by se mohla vyjád-
řiti o podezření, že je státně nespolehlivou.
Změny, které v této hlavě provedl po
právní stránce ústavně-právní výbor, má
i branný výbor za účelné a připojuje se
k nim i se zřetelem k své věcné přísluš-
nosti.
K hlavě IV.
Z dalších všeobecných ustanovení o obra-
ně státu věnoval branný výbor zvláštní po-
zornost zejména opatřením v pohraničním
pásmu a v obvodu opevněných a jiných
pro obranu státu důležitých míst, dále
vývozu, dovozu a průvozu zbraní, střeliva
a některých jiných předmětů, opatřením
v oboru patentů a vynálezů a ustanovením
o stavbách důležitých pro obranu státu.
Podrobil všechna tato ustanovení po věc-
né stránce podrobné úvaze a shledal je
v zájmu obrany státu nezbytnými.
Zvláště území při státních hranicích
sluší tu věnovati zvláštní pozornost, vzhle-
dem k jeho významu po stránce vojenské.
Třebať počítati s tím, že válka začne pře-
padem; tím nabývá mimořádné důležitosti
pohraniční pásmo jakožto území přepadové
a vstupuje tím do popředí všech opatření,
která stát činí buď pro případ mimořád-
ného územního ohrožení anebo pro dobu
míru za účelem nutné prevence.
To si uvědomil na př. i iniciativní návrh
senátora Klofáče, podaný v senátu pod č. t.
166 z r. 1936 a domáhající se toho, aby
vedle zákona o obraně státu byl vydán
zvláštní zákon o státním území pohra-
ničním.
Branný výbor porovnal návrh sen. Klo-
fáče s textem osnovy zákona o obraně
státu a došel k závěru, že osnova zákona
o obraně státu umožní svými ustanoveními
to, co má návrh sen. Klofáče na mysli. Jen
o výkonu veřejné moci státem, resp. o za-
městnancích obcí v pohraničním pásmu,
nemá osnova zákona o obraně státu žád-
ného ustanovení; jde tu o věc, kterou je
doporučitelné - vzhledem k dalekosáh-
lému politickému významu - řešit samo-
statně, při čemž by bylo navázáno na
normu vydanou vládním nařízením č. 51/
1936 Sb. z. a n. o organisaci policejní
správy a služby a o některých jiných opa-
třeních v obora vnitřní správy.
K hlavě V.
Tato hlava je věnována obraně státu za
branné pohotovosti. Upravuje se tu z nej-
větší části to, co bylo upraveno v dosud plat-
11
ných zákonech o válečných úkonech z r.
1912, při čemž byla ustanovení těchto záko-
nů potřebně změněna a doplněna se zřete-
lem k nabytým zkušenostem.
V této době se musí obrana státu rozvi-
nout v plné své šíři a po všech možných
stránkách. V této době je každý, kdo není
zavázán k účasti v obraně státu podle jiných
ustanovení navrženého zákona anebo podle
jiných zákonných ustanovení, na př. podle
branného zákona, povinen k osobní účasti
nebo k jiné součinnosti při obraně státu
a k její podpoře a lze mu v zájmu obrany
státu uložit jakékoliv omezení a požadovat
od něho věcné prostředky, které má, čímž
se rozumí vše, čeho lze užít k potřebám
branné moci, obyvatelstva nebo k jiným
účelům obrany státu.
Navržený zákon nečiní tu rozdílu mezi
jednotlivými občany. Ukládá povinnosti
všem, maje tu na zřeteli též ustanovení
§ 127 ústavní listiny, jenž stanoví všeobec-
nou zásadu o povinnosti účastnit se obrany
státu.
Povinnosti, které navržený zákon v této
hlavě ukládá, jsou sice tíživé, avšak k ob-
raně státu nezbytné.
Branný výbor má navržená ustanovení
hlavy V. za vyhovující, a to tím spíše, ježto
jsou většinou zdokonalením právního stavu
dosud platného.
Jen v několika málo ustanoveních měl
branný výbor za vhodné provésti některé
menší změny, aniž tím bylo co měněno na
zásadách, na nichž je osnova vybudována,
poněvadž branný výbor uznává, že za bran-
né pohotovosti státu je třeba mimořádného
vypětí všech sil a že třeba požadovat od jed-
notlivců i ty největší oběti, aby bylo opa-
třeno vše, čeho k obraně státu za dob pro
stát osudových je zapotřebí.
Při tom měl branný výbor za vhodné se
zřetelem k své kompetenci, vyslovit požada-
vek, aby došlo k brzké vyhovující úpravě
vyživovacího příspěvku, jak to ostatně dů-
vodová zpráva k § 77 sama předvídá; rov-
něž má branný výbor za doporučitelné, aby
co nejdříve bylo přikročeno k vydání záko-
na, o němž se zmiňuje § 74, odst. 2.
Branný výbor projevil dále s věcného hle-
diska plný souhlas se zřízením nejvyššího
úřadu hospodářského a s hospodářskou or-
ganisací za branné pohotovosti státu, jak
si ji představuje osnova v §§ 100 až 113 a
jak je věc vylíčena též v poznámkách důvo-
dové zprávy k vládnímu návrhu.
Rovněž uznal branný výbor za nutné, aby
vláda byla za branné pohotovosti státu vy-
bavena mimořádnou mocí nařizovací
(§§ 115 a 138). K tomu sluší poznamenat,
že již v mírové době se uznává potřeba
zvláštních ustanovení, která by dávala vlá-
dě zmocnění k úpravě různých věcí tam,
kde by jinak bylo třeba zákona, jak se lze
přesvědčit ze zmocňovacího zákona č. 95/
1933 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 206/1933,
109/1934 a 131. 1935 Sb. z. a n.; ukázala-li
se taková potřeba již v míru, je podobného
zmocnění, ovšem ještě ve větší míře, zapo-
třebí tím spíše pro dobu branné pohotovo-
sti státu, kdy není vyloučeno - jak důvo-
dová zpráva poznamenává - že by pravi-
delná legislativní činnost Národního shro-
máždění a snad i Stálého výboru podle § 54
ústavní listiny mohla být znesnadněna a
v určitých případech snad vůbec znemožně-
na. Kontrola Národního shromáždění je při
této mimořádné nařizovací moci vlády zaru-
čena tím, že se vydaná vládní nařízení musí
do 14 dní předložit Národnímu shromáždění
k schválení a odeprou-li obé sněmovny je
schválit, pozbudou taková vládní nařízení
účinnosti.
§ 123 měl branný výbor za vhodné ne-
omezovat jen na opatření v oboru bezpeč-
nostní policie, nýbrž měl za doporučitelné
rozšířit možnost takového opatření i na
přenesený obor působnosti obcí, což má
branný výbor se zřetelem k své kompetenci
za zvláště významné, pokud jde o obstará-
vání agendy vojenské a agendy navrhova-
ným zákonem obcím svěřované.
V § 127 uznal branný výbor za vhodné
pamatovat ostřejší trestní sankcí na pří-
pady, kdy veřejný úředník nebo orgán se
dopustí zločinu zneužití úřední moci, anebo
kdy je někdo odsouzen pro zločin podle zá-
kona o trestání válečné lichvy; v takových
případech nelze snižovat uložený trest pod
dolejší hranici trestní sazby a nelze zamě-
ňovat jeho způsob za mírnější, ani povolo-
vat podmíněný odklad trestu; rovněž pod-
míněné propuštění z uložení trestu nemá
být v takových případech přípustné.
K hlavě VI.
Má-li být obrana státu - v pojmovém
vymezení obsaženém v § 1 - všestranně
a za všech dob, kdy jsou statky podle § 1
12
chráněné ohroženy anebo přímo napadeny,
nelze se spokojit jen s obranou státu za
branné pohotovosti, nýbrž třeba se postarat
též o obranu státu za zvláštních okolností,
které jsou podle zákona o mimořádných
opatřeních č. 300/1920 Sb. z. a n. ve znění
zákona č. 125/1933 důvodem k nařízení
mimořádných opatření (výjimečného sta-
vu) a kdy pravděpodobně dojde též k vo-
jenským opatřením podle § 27 branného
zákona povoláním pěti nejmladších ročníků
zálohy a náhradní zálohy k výjimečné
činné službě; je zapotřebí, aby po mate-
rielní stránce bylo opatřeno pro vojenské
počty takto zvýšené vše, čeho třeba a aby
v souvislosti s tím byla učiněna i jiná opa-
tření podobná jako za stavu branné po-
hotovosti.
Branný výbor projevil tedy zásadní sou-
hlas s obsahem hlavy VI., měl však za
vhodné vládní nařízení podle § 139 omezit
po dvou stránkách, a to
a) jednak předepsat pro jejich platnost
souhlas presidenta republiky,
b) jednak nařídit povinnost předložit je
k dodatečnému schválení Národního shro-
máždění stejně tak, jak je tomu u vládních
nařízení vydaných podle mimořádných
zmocňovacích ustanovení § 115 a § 138.
Pokud pak jde o § 140, měl branný výbor
za vhodné prozatímní opatření tam uve-
dená časově omezit jen na dobu 14 dní na
místo navrhovaného jednoho měsíce.
V § 142 bylo pak vyjádřeno, že tu musí
jít o mezinárodní závazky, plynoucí z mezi-
národních smluv schválených Národním
shromážděním podle § 64, odst. 1, č. 1
ústavní listiny.
K hlavě VII.
Na této hlavě, věnované náhradám, jež
se poskytují za osobní úkony a věcná
plnění, jakož i za plnění jiných povinností
podle navrženého zákona, neprovedl branný
výbor žádných změn, uznávaje navržená
ustanovení za zcela vyhovující.
K hlavě VIII.
Ani na hlavě VIII., věnované trestním
ustanovením, neprovedl branný výbor žád-
ných větších změn.
Jediné měl za vhodné v § 181 vyjádřit,
aby po té stránce nebylo žádných pochyb-
ností, že ustanovení hlavy VIII. platí též
pro osoby podřízené pravomoci vojenských
soudů.
K hlavě IX.
V závěrečných ustanoveních bylo nově
upraveno znění § 198, poněvadž nový želez-
niční zákon dosud nebyl vydán a dojde
k jeho vydání pravděpodobně teprve po
vydání zákona o obraně státu; nelze proto
se odvolávat v zákoně o obraně státu na
konkrétní ustanovení budoucího železnič-
ního zákona uváděním citací jednotlivých
jeho paragrafů.
Vedle toho bylo v novém paragrafu, vlo-
ženém mezi § 199 a § 200 vládního návrhu,
vyjádřeno, že zákonem o obraně státu ne-
jsou nijak dotčena práva Národního shro-
mážděni a jeho členů, jak jsou obsažena
v ústavní listině. Podobná myšlenka je vy-
jádřena již na některých jiných místech
osnovy, na př. v § 65, odst. 8, § 13, odst. 1
a jiných.
Branný výbor navrhuje, aby poslanecká
sněmovna schválila vládní návrh zákona
o obraně státu ve znění vládou předloženém
se změnami navrženými ústavně - právním
výborem, se kterým a s připojenými reso-
lucemi branný výbor souhlasí.
V Praze, dne 23. dubna 1936.
Pekárek v. r.,
místopředseda.
David v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne__....................................
o obraně státu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Základní ustanovení
§ 1.
Obrana státu.
Obranou státu se rozumějí veškerá opatře-
ní, ať vojenská nebo jiná (čítaje v to zejména
i záměrné využití hospodářských a jiných sil
obyvatelstva), která mají za účel čeliti ja-
kémukoliv ohrožení státní svrchovanosti,
samostatnosti, celistvosti, ústavní jednot-
nosti, demokraticko-republikánské formy a
bezpečnosti Československé republiky nebo
útoku na ně.
- 1 -
§ 2.
Účel zákona.
Tento zákon ustanovuje podrobněji v dal-
ších svých ustanoveních, jakým způsobem
mají býti zabezpečeny zájmy obrany státu
(§ 1) a jakých prostředků lze k této obraně
užíti.
§ 3.
Vztah k jiným zákonům jedna-
jícím o obraně státu.
(1) Ustanovení branného zákona a předpisů
jej provádějících zůstávají nedotčena.
(2) Nevyplývá-li z dalších ustanovení to-
hoto zákona nic jiného, zůstávají ustanovení i
jiných zákonů o věcech uvedených v §§ 1 a 2
nedotčena.
§ 4.
Odpovědnost ve věcech obrany
státu.
(1) Za včasnou a účelnou přípravu a zabez-
pečení obrany státu v míru i ve válce odpovídá
vláda a v oboru své působnosti i její jednotliví
členové (§§ 75 a 79 ústavní listiny).
(2) Vláda, šetříc ústavních práv presidenta
republiky a Národního shromáždění, určuje
cíle, kterých má býti brannou mocí dosaženo.
Říditi vojenské operace přísluší hlavnímu ve-
liteli.
§ 5.
Šetření zájmů obrany státu při
vykonávání úřední pravomoci.
(1) Při vykonávání své pravomoci přihlížejí
úřady a veřejné orgány vedle zájmů, kterých
je třeba již podle jiných platných předpisů
dbáti, z moci úřední též k zájmům obrany
státu, pokud by mohly býti dotčeny.
(2) Jestliže by v řízení před soudy, úřady a
veřejnými orgány mohly býti jakkoli dotčeny
věci, které mají zůstati utajeny v zájmu
obrany státu, je soud, úřad nebo orgán řízení
provádějící povinen učiniti všechna vhodná
opatření, aby věci ty zůstaly zachovány v taj-
nosti. Za tím účelem se může úřad nebo veřej-
ný orgán řízení provádějící v mezích nezbyt-
nosti odchýliti od platných předpisů řízení se
- 2 -