116
Část zvláštní.
Čl. I.
K§1.
V nové textaci tohoto paragrafu dochází
výrazu okolnost, že zákon upravuje dvojí
druh pojištění, a to jednak pojištění ne-
mocenské, jednak pojištění provisní.
Osnova zavádí důsledně místo promiscue
užívaných názvů "důchod", "provise" a
"zaopatřovací plat" starý název "provise",
který rozlišuje jasně a jednoznačně dů-
chody z hornického pojištění od důchodů
z ostatních odvětví sociálního pojištění a
od důchodů poskytovaných státem a jinými
nositeli zaopatření.
K §2.
Slova na konci odst. 1 a celý odstavec 3
se škrtají vzhledem k novým ustanovením
§§ 12 a 20, odst. 2, podle nichž požitek
invalidní (starobní) provise je neslučitelný
se zaměstnáním povinně pojištěným podle
tohoto zákona.
Nový odst. 3 řeší dosud spornou otázku
podle dosavadní prakse největších revír-
ních bratrských pokladen.
K §3.
Pojištění osob zaměstnaných v podnicích
nehornických, jejichž dělníci byli podle § 3
zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. pojištěni
u revírních bratrských pokladen, upravuje
návrh v čl. V.; proto se ruší § 3.
K §5.
Změna je důsledkem zrušení původního
znění § 2 odst. 3.
K §11.
Text osnovy se připíná ku praksi vy-
tvořené judikaturou Vrchního rozhodčího
soudu podle ustanovení prvé věty § 19 zá-
kona č. 242/1922 Sb. z. a n. Návrh úmyslné
nic nemění na definici invalidity, aby zůstal
zachován pojem invalidity z povolání. Podle
zásad vytvořených judikaturou dochází in-
validita z povolání plně výrazu u horníků,
t. j. u osob vykonávajících práce důlní;
u osob ostatních, zejména u osob vykonáva-
jících práce na povrchu, je posuzována inva-
lidita přísněji. V praksi se vyskytly případy,
že do zaměstnání v hornictví přijaty byly
osoby již předem k tomuto zaměstnání ne-
způsobilé, které po dokonání čekací doby tří-
leté domáhaly se pro tyto své vady přiznání
provise. Aby napříště těmto případům se
předešlo a aby byl splněn vlastní účel čekací
doby, byla zvolena textace § 11, ze které
plyne, že při přiznávání provise se přihlíží
jenom k invaliditě, která vznikla během to-
hoto zaměstnání po dokončení čekací doby.
K §12.
Nové ustanovení nemění nic na podmín-
kách nápadu starobní provise. Kdežto zákon
o pensijním pojištění a zákon o invalidním
pojištění vylučují požitek starobního dů-
chodu, koná-li pojištěnec práce povinně po-
jištěné podle zákona o invalidním pojištění
neb podle zákona o pensijním pojištění nebo
podle zákona o pojištění u báňských bratr-
ských pokladen, jest požitek starobní pro-
vise pouze tehdy vyloučen, koná-li pojištěnec
práce povinně pojištěné podle zákona o po-
jištění u báňských bratrských pokladen (viz
nové ustanovení § 20, odst. 2).
K § 12a).
Zdůrazňuje se zde stejně jako v § 44,
odst. 1 pensijního zákona a v § 110,
odst. 1 zákona o invalidním pojištění, že
nemoc ve smyslu předpisů o nemocenském
pojištění a invalidita se vzájemně vylučují.
K §13.
Kdežto podle dosavadního zákona zvy-
šovací částky začaly plynouti teprve po
dokonané čekací době, přiznávají se podle
osnovy zvyšovací částky za každý pří-
spěvkový měsíc bez ohledu na to, kdy byl
získán.
Vzhledem k této okolnosti a vzhledem
k zavedení státního příspěvku (§ 18a) a
poněvadž čekací doba byla zkrácena na 2
roky (§ 18), je třeba snížiti základní částku
na Kč 300'-. úhrn základní částky a stát-
ního příspěvku činí Kč 800'-; zvyšovací
částky činí za každý příspěvkový měsíc
získaný před počátkem působnosti novely
Kč 7'- a za každý příspěvkový měsíc získa-
ný po tomto dni Kč 7'50.
Příspěvkové měsíce získané před účin-
ností zákona musily býti hodnoceny níže
z důvodů vyložených ve všeobecné a v po-
jistně matematické části důvodové zprávy.
117
Odstavec 3 byl přizpůsoben ustanovení
§ 120a zákona o invalidním pojištění.
Proti stavu dřívějšímu zakládá se změna
v tom, že zvýšení provise pro bezmocnost
činí vždy 50% vlastního důchodu a že jest
jen dávkou dobrovolnou; podle dosavadního
zákona bylo zvýšení provise pro bezmoc-
nost žalovatelným nárokem, avšak sazba
zvýšení byla ponechána volnému uvážení
nositele pojištění.
K § 13a).
Zavedení vychovávacích příplatků k in-
validním (starobním) provisím jest splně-
ním sociálně odůvodněného požadavku a
současně důsledkem zajištění u Ústřední
sociální pojišťovny. Aby nedošlo ke speku-
lačním opětným vstupům provisionistů,
jimž provise napadla před účinností zá-
kona, za účelem získání vychovávacích pří-
platků, stanoví čl. IV, § 2, odst. 4 pro tyto
případy zvláštní čekací dobu 24 měsíců.
K § 13b).
Tímto ustanovením, které je textováno
podle obdoby ustanovení § 180, odst. 3 zá-
kona o invalidním pojištění, má býti zabrá-
něno tomu, aby osoby po řádně provedeném
řízení s nárokem na provisi zamítnuté, ne-
uplatňovaly tento nárok znovu a znovu,
třeba několikráte za rok, ačkoliv v jejich
zdravotním stavu nenastala změna.
K § 14.
Osnova zachovává nadále tak zvaný bez-
podmínečný vdovský důchod, t. j. nárok na
vdovský důchod není vázán ani věkem ani
invaliditou vdovy ani určitým počtem dětí.
Vdovská provise činí polovinu invalidní
provise bez případného zvýšení pro bez-
mocnost a bez případných vychovávacích
příplatků. Odst. 3 a 6 jsou přizpůsobeny
§§ 115 a 117a zákona o invalidním po-
jištění. Odst. 4 zachovává dosavadní od-
bytné vdovám, které se znovu provdaly;
první věta je stylisticky upravena podle
§ 29, odst. 2 zákona pensijního; druhá věta
řeší dosud spornou otázku zániku nároku
na odbytné pro jeho neuplatnění a zavádí
propadnou lhůtu dvouletou podle obdoby
ustanovení § 17a, odst. 4. Odst. 5 zavádí
převzetím obdobného ustanovení § 120a zá-
kona o invalidním pojištění možnost zvýšiti
vdovskou provisi pro bezmocnost vdovy,
avšak pouze pro vdovské provise napadlé za
působnosti nového zákona (viz poznámky
k čI. IV, § 1).
K § 14a).
Důsledkem zajištění u ústřední sociální
pojišťovny byla dosavadní ustanovení o si-
rotčím důchodu přizpůsobena ustanovení
§ 118 zákona o invalidním pojištění a to
tak, že nárok na sirotčí provisi trvá do do-
konaného 17. roku věku dítěte, dále že byl
rozšířen okruh oprávněných osob a konečně
že sirotčí provise se stanoví jednou pětinou
provise invalidní (bez případného zvýšení
o vychovávací příspěvky nebo z titulu bez-
mocnosti) u sirotka s jedné strany a dvěma
pětinami u oboustranného sirotka. Sirotek,
který v den počátku působnosti zákona pře-
kročil 16. rok věku, takže podle dosud plat-
ného zákona již neměl nároku na sirotčí
provisi, avšak nedokonal ještě 17. rok věku,
má od počátku působnosti nového zákona
nárok na sirotčí provisi do dokonaného 17.
roku věku. Nárok na sirotčí provisi mají
ode dne počátku působnosti nového zákona,
jsou-li splněny podmínky, i pozůstalí po
pojištěncích (provisionistech) zemřelých
před počátkem působnosti nového zákona,
jimž teprve osnova tento nárok přiznává.
Osnova upouští u provisi pozůstalých
napadlých za účinnosti nového zákona
v souladu se zákonem o invalidním po-
jištění od stanovení nejvyšší přípustné
hranice úhrnu těchto provisi; proto bylo
v nově úpravě vypuštěno ustanovení § 14
odst. 4 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.
Sirotčí provise napadlé před počátkem
působnosti zákona činí jak dosud jednu
čtvrtinu, po případě polovici invalidní pro-
vise a platí pro ně dále hranice podle cit.
§ 14 odst. 4 (viz poznámky k čl. IV. § 1).
Odst. 6 odpovídá obsahově § 14, odst. 2
dosud platného zákona.
Odst. 7 odpovídá ustanovení § 14,
odst. 1, bodu 2, poslední věty dosud plat-
ného zákona s omezením nároku na sirotčí
důchod do dokonaného 24. roku věku; zá-
roveň byla upravena stylisace, aby bylo
jasně vyjádřeno, že nárok na sirotčí provisi
má i sirotek výdělku zcela nezpůsobilý,
který v den úmrtí otcova byl starší 17 let,
a sirotek, u něhož po zastavení provise při
dosažení 17. roku nastane před dokonáním
24. roku úplná nezpůsobilost k výdělku.
118
Odst. 8 umožňuje zvýšiti sirotčí provise
oboustranně osiřelého sirotka staršího 14
let pro bezmocnost.
K § 14b).
Toto ustanovení bylo převzato z ustano-
vení § 122a zákona o invalidním pojištění.
K § 15.
Navrženými změnami dosud platných
ustanovení o konkurenci provisí s důchody
úrazovými se odstraňují některé nejasnosti
a provádějí se důsledky ze zavedení stát-
ního příspěvku a ze zajištění u ústřední
sociální pojišťovny.
Dosud platný zákon neuvádí důchody po-
skytované podle právních předpisů o úrazo-
vém zaopatření; tato mezera se vyplňuje.
Podle dosud platného zákona jest kon-
kurence vůbec vyloučena, bylo-li přiznáno
zvýšení provise pro bezmocnost; podle
návrhu jest v tomto případě vyloučena
konkurence pouze u částky, o kterou pro-
vise byla zvýšena. Jako dosud nenastává
konkurence u starobní provise. V souladu
s ustanovením § 126, odst. 2 zákona o in-
validním pojištění se vylučuje konkurence
u provisí sirotčích, u vychovávacích pří-
platků a u nízkých důchodů úrazových.
Z dosud platného zákona bylo lze dovozo-
vati, že konkurence nenastává při nápadu
důchodu úrazového po nápadu provise;
tento výklad jest podle nové textace ne-
možný.
Dosavadní alternativní ustanovení o u-
rčení příjmové hranice, do které konku-
rence nenastává, se nahrazuje ustanovením
jednoznačným; pro určení této hranice ne-
rozhoduje výše mzdy provisionisty bez-
prostředně před nápadem provise, nýbrž
průměrná mzda kategorie dělníků, podle
níž byla při rozhodování o nároku na pro-
visi posouzena neschopnost povolám.
Poslední odstavec odpovídá poslednímu
odstavci § 126 zákona o invalidním po-
jištění.
K § 16.
Dosavadní ustanovení § 16 nebylo nikdy
prováděno a je zbytečné se zřetelem k za-
vedení vychovávacího příplatku jako dávky
povinné [§ 13 a) ].
K § 16 a).
Osnova zavádí výbavné podle obdoby
ustanovení § 120 b) zákona o invalidním
pojištění, jehož úhrada bude plně kryta za-,
jištěním. Mzdové třídy jsou označeny po-
ukazem na denní pracovní výdělek, protože
§ 4 poukazuje pouze všeobecně na zákony
o nemocenském pojištění.
K § 17.
Drahotní přídavky podle § 17 zákona č.
242/1922 Sb. z. a n. nebyly zavedeny a bylo
ihned zjevno, že pro nedostatečné krytí zá-
konných dávek nebude lze ani pomýšleti na
jejich zavedení. Bylo proto toto ustanovení
zrušeno.
K § 17a).
Osnova zavádí odbytné, které bude
vlastně kryto zajištěním. Text osnovy se
přimyká ke znění § 121 zákona o invalid-
ním pojištění.
K § 18.
Původní znění § 18, odst. 1 muselo býti
vzhledem k zajištění přizpůsobeno co do
délky čekací doby § 107 zákona o invalid-
ním pojištění. Dosavadní čekací doba tří-
letá byla proto snížena na 24 příspěvkových
měsíců.
Odstavec 2 odpovídá první větě druhého
odstavce původního znění § 18.
Poslední věta 2. odstavce původního
znění § 18 musila býti vypuštěna vzhledem
k tomu, že zavedeno bylo v § 17a) osnovy
odbytné v jiné formě.
K § 18 a).
Návrh zavádí ke všem provisím bez
ohledu na to, kdy napadly, státní příspěvek
odpovídající státnímu příspěvku poskyto-
vanému podle § 123 zákona o invalidním
pojištění ke všem důchodům vypláceným
Ústřední sociální pojišťovnou.
Odst. 1 až 5 návrhu odpovídají odst. 1
až 5 cit. paragrafu. Sanační plán ústřední
bratrské pokladny je založen na před-
pokladu, že stát bude poskytovati potřebné
zálohy včas, aby tak byla zaručena výplata
plných provisí se státním příspěvkem.
K § 19.
První věta dosud platného znění § 19
stala se zbytečnou po úpravě § 11; další
119
znění bylo přizpůsobeno novému znění § 15.
Jak doposud se nekrátí starobní provise.
K § 20.
Poněvadž zachovávání čekatelství se ruší,
musí býti zrušena 2. a 3. věta původního
znění. Nový odstavec 2 je důsledkem upra-
veného znění § 12.
K§ 22.
Původní text byl nahrazen ustanovením
obdobným ustanovení § 134 zákona o inva-
lidním pojištění.
K§ 22 a).
První věta odstavce 1 a odstavec 2 odpo-
vídá § 22 zákona o invalidním pojištění.
Druhou větu odst. 1 obsahující ustanovení
o povinnosti provisionisty předložiti doklady
potřebné k posouzení jeho nároku na pro-
visi a o případném odpočívání provise až do
splnění této povinnosti bylo třeba připojiti
obzvláště vzhledem k ustanovení § 19 o krá-
cení provise, poněvadž podle rozhodnutí Nej-
vyššího správního soudu ze dne 11. října
1933, č. j. 10. 986/31, Boh. 10. 769, berní
úřady nejsou oprávněny sdělovati revírním
bratrským pokladnám data o majetkových
poměrech provisionistů.
K§§23, 23a), 23b) a 23c).
Jako v pojištění pensijním a v po-
jištění invalidním ruší se i v provisním po-
jištění možnost zachovávati si čekatelství
placením uznávacího poplatku. Naproti
tomu zavádí se souhlasně s §§ 129 a 129a)
zákona o invalidním pojištění ochranná lhů-
ta bez placení uznávacího poplatku a dále
v § 23 b) podle obdoby § 250 a) zákona o in-
validním pojištění a § 60 zákona o pensijním
pojištění možnost dobrovolně pokračovati
v pojištění. Oživnutí získaných nároků
při opětném vstupu do pojištění jest upra-
veno v § 23 a) podle obdoby § 59 zákona
o pensijním pojištění.
Podle dosavadní praxe Vrchního rozhod-
čího soudu při výkladu § 21 vládního na-
řízení č. 197/23 Sb. z. a n. byla doba, ve
které platí příznivější podmínky nápadu
provise invalidní a starobní podle §§ 11 a
12, určena 12 měsíci ode dne zániku člen-
ství; jelikož podle § 24, odst. 1 původního
znění zákona se započítává bez placení pří-
spěvků do doby členství i doba nemocenské
podpory, trvala doba zachovávání výhody
spočívající v příznivějších podmínkách ná-
padu invalidní a starobní provise případně
24 měsíců od posledního skutečného pří-
spěvkového dne. Následkem zrušení ustano-
vení § 24, odst. 1 o započtení doby ne-
mocenské podpory požívané za účinnosti
novely do doby členství bez placení pří-
spěvků zaniká členství posledním dnem
placení příspěvků. Aby byl zachován do-
savadní stav, určuje § 23 odstavec 3 dobu
zachování výhody spočívající v přízni-
vějších podmínkách nápadu provise inva-
lidní a starobní 24 měsíci ode dne výstupu
z povinného pojištění.
K §24.
Prvý odstavec původního znění změněn
byl tak, že na příště nebude se již započí-
távati doba nemocenské podpory bez pla-
cení příspěvků jako doba příspěvková. Fi-
nanční situace Ústřední bratrské pokladny
nedovoluje, aby tato příspěvky nekrytá
doba mohla býti i nadále pokládána za dobu
příspěvkovou.
Pokud jde o započtení doby nemocenské
podpory požívané před počátkem působnosti
novely do příspěvkové doby se poukazuje na
čl. IV. § 2 odst. 2.
Zavedení příznivější ochranné lhůty
(§ 23 osnovy) a dobrovolného pokračování
v pojištění [§ 23b] nahradilo ustanovení
odstavce 2 a 3 § 24 o dovolených. Byla
proto tato ustanovení vypuštěna. Naproti
tomu byla ponechána v platnosti dosavadní
ustanovení odstavce 4 a 5 a byla jen přes-
něji stylisována.
K §24 a).
Důvody, které nedovolují započísti dobu
nemocenské podpory do doby příspěvkové
bez placení příspěvků, nutí i ke zrušení
ustanovení § 24, odst. 1 dosud platného
zákona o započtení doby vojenské služby
bez placení příspěvků. Toto ustanovení na-
hrazuje § 24 a) osnovy, který je přizpůso-
ben §§ 108 a) a 253 zákona o invalidním
pojištění.
Pokud jde o započtení doby vojenské
služby konané před počátkem působnosti
novely, se poukazuje na čl. IV. § 2 odst. 2.
120
K§ 25.
Státní příspěvek není součástí provise a
musí býti proto výslovně uveden vedle
provise.
K §26.
Změněné nové ustanovení platí jak pro
dávky nemocenského tak pro dávky provis-
ního pojištění, kdežto původní znění se
vztahovalo pouze na dávky provisního po-
jištění. Podle obdoby ustanovení §§ 95 d)
odst. 3 a 131 a) zákona o invalidním pojiš-
tění a ustanovení § 43 pensijního zákona
činí promlčecí lhůta pro nárok na jednotlivé
splátky dávek jeden rok. Nárok na po-
hřebné a náhrada za pomoc při porodu pro-
mlčuje se v jednom roce podle obdoby usta-
novení § 95 d) odst. 3 zákona o invalidním
pojištění. Aby byl vyloučen spor, lze-li po-
užíti civilních norem o promlčení, bylo do
osnovy pojato ustanovení o subsidierní
platnosti norem všeobecného občanského
zákonníka o promlčení.
K §26 a).
Možnost připojištění zavádí se podle
obdoby § 128, odst. 1, písni a) zákona o in-
validním pojištění.
K §28.
V § 28 odstavci 1 opravuje se tisková
chyba tím, že v citaci v závorkách vy-
nechává se citace § 1, bodu 1, jenž se
týká provádění nemocenského pojištění.
Ústřední bratrská pokladna nikdy nebyla a
není nositelkou pojištění nemocenského.
Důsledkem ustanovení § 5, písmeny c)
zákona o invalidním pojištění platí pro re-
vírní bratrské pokladny ustanovení čl. IV.
zákona č. 457/1917 ř. z. ve znění zákonů
č. 268/1919 Sb. z. a n. a č. 689/1920 Sb. z.
a n. o svazech nemocenských pokladen.
Dosud platný zákon přikázal úkoly svazové
Ústřední bratrské pokladně. Ustanovení
druhé věty § 28, odst. 2, podle něhož re-
vírní bratrské pokladny mohou býti zá-
roveň i členy některého svazu nemocen-
ských pokladen, jest neúčelné a příčí se
vlastně ustanovením § 5, písm. c) zákona
o invalidním pojištění a § 2 zákona
č. 117/1926 Sb. z. a n. Proto se navrhuje,
aby druhá věta odst. 2, § 28 byla škrtnuta.
Zrušení odst. 3 jest důsledkem změny
§ 46, bodu 2.
Odst. 5 (nyní odst. 4) § 28 změněn byl
důsledkem zajištění u Ústřední sociální po-
jišťovny v tom směru, že napříště Revírní
bratrské pokladny nerozhodují o přiznání a
zastavení provisí (bod 4), nýbrž toto právo
přísluší napříště Ústřední bratrské po-
kladně a Revírní bratrská pokladna provádí
jen rozhodnutí ústřední bratrské pokladny.
Bod 6 byl zrušen, protože zrušena byla pří-
slušná ustanovení o drahotních přídavcích
(§ 17) a příplatcích vychovávacích (§ 16)
a nahrazen ustanovením, že se revírní
bratrské pokladny pověřují výplatou dávek
provisního pojištění.
Zrušení dosud platného odst. 6 jest dů-
sledkem změny bodu 4, odst. 5. Nový od-
stavec 5 zaručuje, že revírní bratrské po-
kladny se musí říditi při provádění provis-
ního pojištění pokyny ústřední bratrské
pokladny. Posledním nejostřejším donuco-
vacím prostředkem jest rozpuštění předsta-
venstva nebo dozorčího výboru po případě
obou těchto orgánů a spravování Revírní
bratrské pokladny zástupcem ministerstva
veřejných prací. Tímto ustanovením se zá-
roveň doplňují dosud platná ustanovení
§§ 68 a 71, pokud jde o provádění pro-
visního pojištění revírními bratrskými po-
kladnami.
Novým odstavcem 6 se doplňují podle
obdoby ustanovení § 239a) zákona o inva-
lidním pojištění předpisy o právním posta-
vení revírních bratrských pokladen jako
úřadoven ústřední bratrské pokladny, aby
ústřední bratrská pokladna měla možnost
ze zákona jak v administrativním řízení
tak i před rozhodčími soudy a Vrchním
rozhodčím soudem vystupovati jako strana,
i když se súčastnila řízení v I. instanci Re-
vírní bratrská pokladna.
K §30.
Citát §§ 2 a 3 jest zbytečný a následkem
zrušení § 3 nepřiléhavý. Proto se navrhuje,
aby tento citát byl škrtnut.
K § 31.
Zákon č. 242/1922 Sb. z. a n. neuváděl
mezi orgány rev. bratrských pokladen spo-
lečnou schůzi předsednictva a dozorčího
výboru, ač tato byla vždy zvláštním orgá-
nem se zvláštní kompetencí.
121
K §32.
Změnou odstavce 1 zavádí se ve valné
hromadě parita; zároveň snižuje se mini-
mální počet a určuje se maximální počet
členů valné hromady. Aby správa revírních
bratrských pokladen získala na stabilitě,
prodlužuje se funkční doba valných hromad
z tří let na čtyři roky.
K §33.
K citátu zákona č. 75/1919 Sb. z. a n. při-
pojují se slova "v původním znění", aby bylo
přesně vyjádřeno, že nelze použíti obdobně
ustanovení novel vydaných k řádu volení
v obcích.
Podle odstavce 1 mají volební právo
pouze členové, t. j. osoby se zřetelem
k svému zaměstnání povinné pojištěním
podle tohoto zákona; proto třeba škrtnouti
v odst. 2 jako zbytečná slova "pojištěnci,
kteří jsou pojištěni jen podle §§ 5 a 23",
poněvadž tyto osoby nejsou členy.
K §34.
Navrhuje se stylistická změna, které jest
třeba, aby bylo soustavně užíváno pojmu
"podnikatel" a nikoliv pojmu "zaměstna-
vatel".
Aby nebylo sporu, že pojem "zástupce
podnikatele" v orgánech bratrských pokla-
den není totožný ani s pojmem plnomoc-
níka ani s pojmem zaměstnance, byla při-
pojena věta: "Zástupci podnikatelů nemusí
býti ani zaměstnanci ani plnomocníky pod-
nikatelovými".
K§ 37.
Jelikož pouze členové mají volební
právo, lze mluviti pouze o volebním sboru
členů a nikoliv o volebním sboru po-
jištěnců.
K připojení slov "v původním znění" k ci-
tátu zákona č. 75/1919 Sb. z. a n. se pouka-
zuje na poznámky k § 33.
Zrušená poslední věta stala se zbytečnou
vzhledem k novému ustanovení § 47 a).
K §§ 38 až 38 b).
Počet členů představenstva a poměr mezi
počtem zástupců členů a zástupců podnika-
telů jest upraven podle obdoby předpisů
platných do vydání zákona č. 242/1922
Sb. z. a n. Poněvadž podle návrhu jest
možno zvoliti za starostu vhodnou osobu,
která není členem Révími bratrské po-
kladny, koná se volba starosty a jeho ná-
městka na valné hromadě.
Volba členů představenstva jest upra-
vena podle § 60 nařízení č. 197/1923
Sb. z. a n. a podle zkušeností získaných při
provádění tohoto ustanovení.
K §39.
Stejně jako funkční doba valné hromady
prodlužuje se funkční doba představenstva
z tří let na čtyři roky.
K §40.
Zrušení § 40 jest důsledkem ustanovení
§ 38 a), podle něhož se starosta a jeho ná-
městek volí na valné hromadě.
K §43.
Zrušení bodu 6, odst. 1 jest důsledkem
zrušení bodu 6, odst. 5, § 28 v původním
znění zákona.
Se zřetelem k ustanovení § 51 jest třeba
ve výpočtu funkcí valné hromady Revírní
bratrské pokladny uvésti volbu delegátů
členů a zástupců podnikatelů pro valnou
hromadu ústřední bratrské pokladny.
Zrušení bodu 8, odst. 1 jest důsledkem
zrušení druhé věty odst. 2., § 28.
K §44.
Aby bylo docíleno parity ve společných
schůzích představenstva a dozorčího vý-
boru, musel býti změněn poměr mezi po-
čtem zástupců členů a počtem zástupců pod-
nikatelů v dozorčím výboru způsobem ob-
dobným jako se to stalo v představenstvu.
K § 45.
Osnova navrhuje jazykové změny beze
změny obsahu ustanovení.
K §46.
Podle dosud platného ustanovení odst. 3,
§ 28 mohla menšina představenstva, která
nemusela býti nijak kvalifikována, podati
stížnost k představenstvu ústřední bratr-
ské pokladny do rozhodnutí představenstva
revírní bratrské pokladny o přijímání a