122
propouštění vedoucích a definitivních úřed-
níků. Toto ustanovení nebylo účelné a proto
se nahrazuje novou stylisací bodu 2, podle
které usnesení o přijímání (jmenování) a
propouštění zaměstnanců a o sjednání slu-
žebních smluv s nimi se přikazuje společné
schůzi představenstva a dozorčího výboru.
Tato úprava jest zejména odůvodněna
i tím, že jak představenstvo ústřední bra-
trské pokladny tak společná schůze před-
stavenstva a dozorčího výboru revírních
bratrských pokladen jsou paritně složeny.
Bod 3 rozšiřuje kompetenci společné
schůze představenstva a dozorčího výboru
na sjednám a zrušení hromadných a indi-
viduálních smluv s lékaři, zkoušenými zub-
ními techniky, porodními asistentkami,
lékárníky a léčebnými ústavy. Podle dosud
platného zákona (§ 66, odst. 1, bod 6)
musely býti příspěvky určeny stanovami.
Podle návrhu stanoví příspěvky pro pro-
visní pojištění zákon. Určení příspěvků pro
pojištění nemocenské musí býti pohybli-
vější, pročež se přikazuje společné schůzi.
Podle § 66, odst. 1, bodu 4 dosud plat-
ného zákona musily stanovy obsahovati
ustanovení o náhradě funkcionářům. Jest
účelné, určení této náhrady přikázati spo-
lečné schůzi.
K §§ 47, 47a) a 47b).
V dosud platném zákoně jest ustanovení,
jímž zákon přenechává podrobnější úpravu
volebního řízení nařizovací moci, opakováno
v různých paragrafech jednajících o vol-
bách; toto opakování téhož ustanovení se
nahrazuje generelním ustanovením § 47a),
podle něhož má nařízení podrobněji upraviti
řízení při volbách všech orgánů a funkcio-
nářů vyjmenovaných v předcházejících pa-
ragrafech (delegátů členů a zástupců pod-
nikatelů ve valné hromadě, starosty revírní
bratrské pokladny a jeho náměstka, před-
sedy dozorčího výboru a jeho náměstka,
členů představenstva a dozorčího výboru a
přísedících rozhodčího soudu).
Obsah § 47b) odst. 3 jest obměnou dosud
platného § 47, který byl zrušen, jelikož se
stal zbytečným zavedením parity ve spo-
lečné schůzi představenstva a dozorčího vý-
boru a rozšířením její kompetence.
K §§ 50 až 55a).
Podle dosud platného zákona byly or-
gány ústřední bratrské pokladny: valná
hromada, představenstvo a dozorčí výbor.
Valná hromada v počtu asi 200 osob ne-
byla jako orgán správní účelná, nehledě ani
k tomu, že její svolání bylo velmi nákladné.
Proto nahrazuje se valná hromada v její
administrativní činnosti výborem, který
čítá se starostou a jeho náměstkem 32
členy. Pravomoc valné hromady omezuje
se na provádění voleb členů výboru a
přísedících Vrchního rozhodčího soudu
[§ 52b)]. Poněvadž se zavádí ve všech
orgánech parita, není třeba dozorčího vý-
boru. Stejně jak u orgánů revírních bratr-
ských pokladen prodlužuje se funkční doba
orgánů ústřední bratrské pokladny z tří let
na čtyři roky.
Členové valné hromady ústřední bratr-
ské pokladny budou jako dosud zvoleni na
valných hromadách revírních bratrských
pokladen; se zřetelem k zavedení parity
volí se na 2000 členů po jednom delegátu
členů a po jednom zástupci podnikatelů,
kdežto podle dosud platného zákona se
volilo na 2000 členů po dvou delegátech
členů a po jednom zástupci podnikatelů;
touto změnou se sníží počet členů valné hro-
mady o třetinu.
Odstavcem 2 § 52 doplňují se podle získa-
ných zkušeností dosavadní předpisy o volbě
členů valné hromady ustanovením, že
Ústřední bratrská pokladna vypisuje volby
a určuje den, kterého se volby mají konati
ve všech revírních bratrských pokladnách.
První větou § 52a) jest vyjádřeno, že
jmenování zástupců podnikatelů se ne-
provádí odděleně pro jednotlivé obvody
revírních bratrských pokladen, nýbrž
přímo pro celý obvod Ústřední bratrské po-
kladny. Neshodnou-li se podnikatelé o jme-
nování, pak volí se zástupci podnikatelů ve
valných hromadách jednotlivých bratr-
ských pokladen stejně jak se volí delegáti
členů.
Podle § 53 návrhu skládá se výbor ze
starosty, jeho náměstka a 30 členů; členy
výboru volí valná hromada ústřední bratr-
ské pokladny, starostu a jeho náměstka
volí členové výboru v ustavující schůzi,
kterou svolá a řídí zástupce dozorčího
úřadu [§ 53a)]. Především volí se sta-
rosta a jeho náměstek plenem výboru;
k volbě plenem jest třeba % hlasů všech
členů výboru, t. j. na př. všech hlasů jedné
skupiny (členů nebo podnikatelů) a polo-
vice hlasů skupiny druhé. Nebylo-li při
123
volbě starosty nebo jeho náměstka dosaženo
tohoto počtu hlasů, volí starostu skupina
členů a jeho náměstka skupina podnikatelů
nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Podle návrhu může býti za starostu zvo-
lena osoba, která nemusí býti členem
ústřední bratrské pokladny, a za jeho ná-
městka osoba, která nemusí býti ani plno-
mocníkem ani zaměstnancem podnikatelů.
Návrh předpokládá proto, že starosta a
jeho náměstek mnohdy nebudou zvoleni
z členů výboru; byl-li za starostu nebo jeho
náměstka zvolen člen výboru, doplňuje se
výbor nastoupením náhradníka člena vý-
boru zvoleného za starostu (jeho ná-
městka). Po volbě starosty a jeho ná-
městka volí výbor v oddělených skupinách
zástupců členů a zástupců podnikatelů po
čtyřech členech představenstva.
§ 54a, odst. 1 návrhu odpovídá věcně
§ 54 dosavadního zákona se změnami vyvo-
lanými změnou organisace.
Navrženou změnou § 55 přikazují se vý-
boru funkce, které konala dosud valná
hromada.
K bodu 6 § 55: Poukazuje se na po-
známky k § 46, bodu 5.
Jelikož nabytí nemovitostí, jejich za-
tížení nebo zcizení přesahuje rámec obyčej-
ného hospodaření, přikazuje návrh v bodu
7 § 55 usnesení o takovýchto transakcích
výboru, nejde-li ovšem o nabytí nemovi-
tostí v řízení exekučním a konkursním
k odvrácení škod.
Bod 8 § 55 umožňuje představenstvu
předkládati výboru k rozhodnutí věci, které
sice nejsou zákonem výslovně přikázány
výboru, které však představenstvo má za
tak důležité, že považuje jejich projednání
ve výboru za účelné.
Ustanovení odstavce 3 jest převzato
z § 80, odst. 3 zákona o invalidním pojiš-
tění.
K § 55a) se poukazuje na poznámky
k § 47a).
K § 56.
Poněvadž pro paritní složení valné hro-
mady výboru a představenstva není třeba
dozorčího výboru, zrušuje se § 56.
K § 57.
Ustanovení § 57 je nepraktické a ne-
účelné, pročež se navrhuje jeho zrušení.
K § 58.
Změna odstavce 4 jest důsledkem zru-
šení dozorčího výboru Ústřední bratrské
pokladny.
K § 62.
Stejně jak funkční doba orgánů bratr-
ských pokladen prodlužuje se i funkční
doba rozhodčích soudů z tří let na čtyři
roky.
Další změna v téže větě jest důsledkem
toho, že valná hromada nevolí více předsta-
venstvo, nýbrž výbor.
Změny 4. věty odst. 2 jest třeba pro
zrušení dozorčího výboru ústřední bratrské
pokladny.
K § 65.
1. odstavec § 65 stanoví sice instanci pro
rozhodování sporů z poměru pojišťovacího
mezi podnikateli a revírními bratrskými
pokladnami nebo jejich pojištěnci, ale ne-
stanoví lhůty, ve které jest podati stížnost
k Báňskému hejtmanství. Odstavec 2. sta-
noví souhlasně s praksí lhůtu 30denní po-
dle obdoby ustanovení § 231 o. h. z.
Jelikož podle § 28, odst. 5 revírním bra-
trským pokladnám náleží veškerý styk
s podnikateli, nemůže dojíti mezi ústřední
bratrskou pokladnou a majiteli závodů ke
sporům z poměru pojišťovacího.
K § 66.
Návrh nahrazuje exemplikativní výpočet
ustanovení, která stanovy mají obsahovati,
generelním ustanovením o obsahu stanov
podle obdoby § 71 zákona o invalidním po-
jištění.
K § 68.
Změna odst. 1 jest důsledkem ustanovení
§ 55, odst. 1, č. 7. a odst. 3; změna odst. 6
důsledkem změny organisace ústřední bra-
trské pokladny, podle níž u Ústřední bra-
trské pokladny již nebude dozorčího vý-
boru,
124
K §72.
Již ze svazové funkce ústřední bratrské
pokladny plyne, že musí býti informována
o celkové činnosti revírních bratrských po-
kladen jako nositelů nemocenského poji-
štění. Proto jest třeba, aby v zákoně bylo
výslovně uvedeno, že revírní bratrské po-
kladny jsou povinny předkládati ústřední
bratrské pokladně výroční zprávu, účetní
uzávěrku, výkaz o stavu a složení jmění
a zprávu statistickou. Podotýká se, že pře-
vážná většina revírních bratrských pokla-
den předkládala i dosud ústřední bratrské
pokladně uvedené výkazy.
Zrušení ustanovení odstavce 4., podle ně-
hož ministerstvo veřejných prací zkoumá a
schvaluje závěrky provisních oddělení re-
vírních bratrských pokladen, je důsledkem
přesného vymezení postavení revírních bra-
trských pokladen jako úřadoven Ústřední
bratrské pokladny při provádění provisního
pojištění. Součinnost ministerstva financí
při schvalování účetních závěrek ústřední
bratrské pokladny je důsledkem ustanovení
§82e).
K §74.
Nové znění § 74 vyjadřuje zásadu, že
úhrada, potřebná k provádění zákona opa-
třuje se pouze prostředky, stanovenými
tímto zákonem a že se ruší předcházející
právní předpisy, pokud ukládaly jiné fi-
nanční závazky podnikatelům nebo členům.
V nemocenském pojištění se opatřuje
úhrada výhradně příspěvky. V provisním
pojištění naproti tomu jsou tři úhradové
složky a to příspěvky členů a podnikatelů,
příspěvek státu a sanační přirážka k cenám
paliv, podléhajících uhelné dani (§ 82 a
následující).
Příspěvek provisního pojištění skládá se
z pojistného, z přechodné podnikatelské při-
rážky k němu, ze sanačního příspěvku člena
a ze sanačního příspěvku podnikatele.
V odstavci 3 vyslovena je zásada platná
také v invalidním a pensijním pojištění a
to, že příspěvek nemocenského pojištění a
pojistné provisního pojištění hradí člen a
podnikatel po jedné polovině a dále, že pod-
nikatel hradí veškeré příspěvky ze svého
za členy, kteří nemají mzdy na penězích
nebo pro nedokončené vzdělání mzdu pří-
liš nízkou (§ 74, odst. 2).
K§ 79.
Posledních dvou vět odst. 1 lze postrá-
dati. Připojeno bylo 5% zúročení zadrže-
ných příspěvků.
Nové znění odst. 2 stanoví lhůtu, v které
lze podati stížnost proti vyměření pří-
spěvků.
K § 79a).
Jasně se tu vyjadřuje dozorčí pravomoc
báňských úřadů nad prováděním zákona
podnikateli.
Protože zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. pro-
vádí ustanovení §§ 210 a násl. obecného
horního zákona, má toto ustanovení po-
vahu toliko deklaratorní, avšak jest nutné,
aby se předešlo sporům vzešlým za působ-
nosti zákona č. 242/22 Sb. z. a n. o ručení
báň. podnikatele za příspěvky v bratrském
pojištění. V zemi Slovenské jsou dosud po-
kladny zřízené na základě ustanovení
§§ 210 a násl. o. h. z.
K§ 80.
Vzhledem k změně § 66 třeba v odst. 1
škrtnouti citaci § 66, č. 1. Jelikož bilance
a účetní závěrky schvalují u revírních
bratrských pokladen valná hromada a
u ústřední bratrské pokladny výbor, třeba
škrtnouti v odstavci 2 slova "valnou hro-
madou".
K § 80a).
Toto ustanovení jest důsledkem zajištění
u ústřední sociální pojišťovny. Zavedení
legitimací pro členy ústřední bratrské po-
kladny nutno provésti co nejdříve v zájmu
hladkého provádění se strany ústřední
sociální pojišťovny.
K §81.
Ustanovení odst. 3 § 81 nebylo nikdy
prováděno; toto ustanovení, které bylo pře-
vzato do zákona čís. 242/1922 Sb. z. a n.
z § 34 zákona z 28. července 1889, č. 127
ř. z., nedá se srovnati s právní povahou
bratrských pokladen jako samostatných
veřejnoprávních institucí. Proto se na-
vrhuje, aby odst. 3 byl škrtnut.
K § 82.
Pojistné provisního pojištění Kč 66. -
měsíčně a přechodná přirážka podnikatele
125
k němu Kč 21. - měsíčně rovná se pří-
spěvku, který až dosud byl v provisním po-
jištění placen. Rozdělení dosavadního pří-
spěvku provádí se proto, aby v zákoně došla
výrazu okolnost, že dosavadní příspěvek
provisního pojištění zahrnoval v sobě také
zvláštní úhradu podnikatelů za staré dů-
chody, napadlé před 1. červencem 1919,
které měly býti hrazeny výhradně podni-
kateli.
K§ 82 a).
Sanační příspěvek podnikatelů se sta-
noví úhrnnou částkou pro každý jednotlivý
podnik a není tudíž vyměřován individuel-
ními částkami připadajícími na člena. Vy-
měřování sanačního příspěvku podnikatelů
váže se na úrazové pojištění a to tak, že
každý podnik, zaměstnávající osoby po-
jištěné na provisi, platí 21/2% úhrnu vý-
dělku všech zaměstnanců, podléhajících
úrazovému pojištění, směrodatného pro pla-
cení pojistného nositeli úrazového pojištění.
Podnikem ve smyslu tohoto ustanovení jest
rozuměti každou výrobní jednotku, která
samostatně jest přihlášena jako podnik
k úrazovému pojištění (§1 úrazového zá-
kona).
Tímto ustanovením má se docíliti toho,
aby u firmy, která má několik podniků,
z nichž pouze některé zaměstnávají osoby
pojištěné u ústřední bratrské pokladny,
přispívaly na sanaci pouze takové podniky.
K § 82 b).
Sanační příspěvek člena činí 1% pracov-
ního výdělku (§ 7, § 7a) zákona o pojištění
dělníků pro případ nemoci č. 33/1888 ř. z. )
dosaženého za měsíc a zaokrouhleného dolů
na celé čs. koruny. Základnou pro vymě-
řování sanačního příspěvku členů nemůže
býti výdělek směrodatný pro placení pojist-
ného úrazového pojištění, podle něhož se
vyměřuje sanační příspěvek podnikatelů,
poněvadž sanační příspěvek členů musí se
vyměřovati a vybírati individuelně a mě-
síčně.
K §82c).
Sanační příspěvky podnikatelů i členů
jsou myšleny jako přechodné položky, ma-
jící za účel přivoditi finanční rovnováhu
Ústřední bratrské pokladny, jak jest po-
drobně doloženo v pojistně matematické
části důvodové zprávy. Zákon stanoví
jejich výši pro prvních 10 let, avšak jednak
ukládá vládě upraviti nařízením jejich výši
po uplynutí těchto 10 let, jednak dává mož-
nost změniti nařízením jejich výši i během
prvých 10 let. Změna ovšem musí býti odů-
vodněna finančním stavem ústřední bra-
trské pokladny, který jediné jest možno
posouditi pojistně matematickým zkouše-
ním (§ 82 f).
Při každé změně sanačních příspěvků
jest dbáti, aby zůstal zachován poměr za-
tížení podnikatelů a členů, při čemž však
jest přihlížeti také k přechodné přirážce
podnikatelské. Poněvadž pak příspěvek
podnikatelů není vyměřován pevnou část-
kou připadající na člena, jest pro zjištění
poměrného zatížení obou skupin směro-
datný poměr úhrnu těchto částek z posled-
ních 3 let.
K § 82 d).
K dosažení plné sanace se ukázalo ne-
zbytné zavésti zvláštní nezdanitelnou sa-
nační dávku z uhlí, jejíž výše a výnos jest
doložena ve všeobecné části důvodové
zprávy.
Sanační dávka jest veřejná dávka účelo-
vá, která se vybírá obdobně podle předpisů
zákona o dani z uhlí. Lze ji zahrnouti do
ceny uhlí, nebo odběrateli účtovati zvlášť.
Je-li účtována zvlášť, nepodléhá dani z uhlí
podle § 3, odst. 6 zákona o dani z uhlí. Po-
vinnost platiti sanační dávku podle odst. 4.
znamená ve smyslu berní techniky, že pod-
nikatel dolu resp. dovozce uhlí z ciziny ručí
za zaplacení vybrané dávky. Jest tedy pod-
nikatel resp. importér pouhým plátcem,
nikoli nositelem dávky. Odstavec 10 béře
ohled na zvláštní situaci podniků obecně
prospěšných, zařízených na méně hodnotný
lignit a hnědouhelný lupek domácího pů-
vodu.
K § 82e).
Stát přispívá k účelům provisního po-
jištění jednak tím, že hradí státní pří-
spěvky podle § 18a, jednak tím, že do-
plňuje ostatní prostředky na výši potřeb-
nou k úplnému zabezpečení sanace. Úhrnná
částka, kterou stát z obou titulů přispívá,
jest stanovena pevnou roční částkou Kč
90, 000. 000. -.
126
Finanční situace ústřední bratrské po-
kladny vyžaduje, aby tento příspěvek byl
placen ve stejných měsíčních částkách a
to předem, neboť jinak nebylo by možno
udržeti likviditu nositele pojištění.
V odst. 2 se stanoví, že při každé nové
úpravě sanačního příspěvku členů a podni-
katelů má stejně býti poměrně upraven
vlastní sanační příspěvek státu.
Protože provedená sanační opatření umož-
ňují ústřední bratrské pokladně finanční
likviditu jen za předpokladu, že bude zba-
vena svých dosavadních závazků z již po-
skytnutých úvěrů, stanoví se v odst. 3., že
stát jednak přejímá dluh ústřední bratrské
pokladny jím zaručený, jednak že promíjí
Ústřední bratrské pokladně úvěry přímo po-
skytnuté. Dluh u Zemské banky zaručený
státem s úroky do 31. října 1935 činí 35'5
mil. Kč; úvěry státem přímo poskytnuté
jsou dvojího druhu; první z nich vyplynul
z dotací ministerstva sociální péče, které
činí k 31. říjnu 1935 částku 78. 3 mil. Kč,
druhý pak jsou zálohy placené minister-
stvem financí, které k uvedenému dni do-
sáhly částky 314. 5 mil. Kč mimo úrok. Vý-
slovně se podotýká, že není v moci ústřední
bratrské pokladny, aby tyto závazky ze
svého vyrovnala, neboť pak by musil býti
opatřen nový zdroj příjmů, což je vylou-
čeno. Tím, že stát přispívá k účelům pro-
visního pojištění podle § 82e), jest nejvyšší
účetní kontrolní úřad oprávněn kontrolo-
vati hospodářství ústřední bratrské po-
kladny podle ustanovení zákona ze dne
20. března! 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení
a působnosti nejvyššího účetního kontrol-
ního úřadu.
K § 82f.
Zájem ústřední bratrské pokladny vyža-
duje, aby tak jako u ostatních nositelů so-
ciálního pojištění byl neustále sledován její
finanční vývoj s hlediska pojistně mate-
matického. Proto zákon ukládá ústřední
bratrské pokladně povinnost sestavovati
pojistně matematické bilance a to v obdo-
bích nejméně pětiletých a současně prová-
děti všechna statistická šetření, která
osvětlují její situaci a umožňují porovnati
skutečný vývoj s průběhem předpokláda-
ným. V odstavci 3 se podle obdoby usta-
novení § 158 zákona o invalidním pojištění
určuje, že výše pojistného může býti změ-
něna toliko zákonem.
K §§ 86 a 87.
Vzhledem k nové úpravě provisí a způ-
sobu úhrady musí býti zrušena ustanovení
§ 86 a § 87, bod 4. a 5.
K § 88.
Odstavec 3 upravuje se podle dosavadní
prakse Vrchního rozhodčího soudu. Při
výpočtu přípustné srážky se nepřihlíží
k státnímu příspěvku.
K §§ 90 a 96.
Důsledek změn zákonných ustanovení
v těchto paragrafech citovaných.
K čl. II.
Přestupy pojištěnců.
V době, kdy nabyl účinnosti zákon
č. 242/1922, nebylo tu ještě zákona o inva-
lidním pojištění. Bylo tudíž třeba učiniti
opatření, aby nabytá čekatelství po výstupu
z pojištění u ústřední bratrské pokladny
nezanikala. To se stalo tím, že se vystupu-
jícím členům dala možnost, aby podle § 23
zákona udržovali si nabytá čekatelství pla-
cením uznávacího poplatku.
Od 1. července 1926 nabyl působnosti
zákon o invalidním pojištění, který
v §§ 240 a násl. upravuje převádění pře-
vodních částek při přestupu pojištěnců od
jednoho nositele pojištění ke druhému a
zejména také v § 242 při přestupu členů
Ústřední bratrské pokladny k ústřední so-
ciální pojišťovně a naopak. Vzhledem k fi-
nanční soustavě čistého rozvrhu u ústřední
bratrské pokladny nemohlo býti ustanovení
toto prováděno; teprve v poslední době bylo
zvláštními dohodami uzavřenými mezi
Ústřední sociální pojišťovnou a ústřední
bratrskou pokladnou a schválenými mini-
sterstvy sociální péče a veřejných prací
aspoň v případech, kde nastal pojistný pří-
pad, umožněno přistoupiti k provádění
§ 242 zákona o invalidním pojištění.
Rovněž novela pensijního zákona č. 26
z r. 1929 upravila v §§ 113 a násl. novým
způsobem převod převodních částek mezi
pensijními ústavy a jinými nositeli po-
jištění a to, pokud jde o ústřední bratrskou
127
pokladnu, zejména v § 115, odstavec 5.
Avšak ani pokud jde o přestup členů
Ústřední bratrské pokladny k Všeobecnému
pensijnímu ústavu a naopak, nebylo dosud
možno přikročiti k převádění převodních
částek na Všeobecný pensijní ústav a
opačně a bylo nutno pro vyřízení pojist-
ných případů spokojiti se úmluvou o pro-
zatímních převodech.
Musila proto tato látka býti samostatně
nově upravena ve článku II.
K § 1.
Zásadou navrhované úpravy jest, že
ústřední bratrská pokladna převádí na
jiného nositele pojištění (vyňatého zaměst-
navatele) převodní částky podle zákona
o invalidním pojištění. Finanční situace
Ústřední bratrské pokladny dovoluje pouze,
aby za dobu příspěvkovou do 30. září 1924
se převáděla převodní částka podle třídy
Aa, za dobu od 1. října 1924 (t. j. od po-
čátku působnosti zákona čís. 242/1922) do
počátku působnosti novely v třídě C a za
působnosti novely v třídě D.
Odst. 3 jest upraven podle obdoby § 113,
odst. 3 zákona o pensijním pojištění.
K § 2.
Tímto ustanovením má pojištěnec se
svými rodinnými příslušníky býti dočasně
chráněn v případech přestupu do invalid-
ního pojištění, které má přísnější pod-
mínky nápadu důchodu invalidního, sta-
robního a vdovského; proto zůstávají po-
jištěnci i po přestupu k ústřední sociální
pojišťovně zachovány nároky u ústřední
bratrské pokladny po dobu 24 měsíců ode
dne zániku povinného pojištění v případě,
že v pojištění u ústřední bratrské pokladny
získal dobu čekací.
K § 3.
Při přestupu do pojištění pensijního jest
třeba zvláštní ochrany pojištěnce až do
získání čekací doby v pensijním pojištění;
nastane-li u pojištěnce před dokončením
čekací doby v pensijním pojištění pojistný
případ, poskytuje ústřední bratrská po-
kladna příslušnou provisi.
K § 4.
Toto ustanovení vyplňuje mezeru plat-
ných zákonů (viz poznámky k § 7 čl. IV. ).
K § 5.
Upravuje všeobecně použití přijaté pře-
vodní částky a zmocňuje vládu k vydání
bližších předpisů.
K § 6.
Ustanovení odstavce 1 souhlasí s ustano-
vením § 243, odst. 2 zákona o invalidním
pojištění.
Odstavec 2 přejímá obsahově ustano-
vení § 116 zákona o pens. pojištění.
K § 7.
§ 7 přejímá obsahově ustanovení § 117
zákona o pensijním pojištění.
K čl. III.
Zajištění u Ústřední sociální
pojišťovny.
Zajištění nároků na dávky u ústřední
sociální pojišťovny jest blíže odůvodněno
ve všeobecné části důvodové zprávy.
K § 1.
Ústřední bratrská pokladna zajišťuje
u ústřední sociální pojišťovny nároky na
dávky všech členů, kteří zde jsou v den po-
čátku působnosti nového zákona. Na osoby,
které jsou v tento den sice pojištěnci
ústřední bratrské pokladny, nikoliv však
členy, se zajištění nevztahuje. Ústřední
bratrská pokladna zajistí dále nároky na
dávky členů, kteří vstoupí do povinného
pojištění za působnosti nového zákona.
Aby zajištění mělo ihned praktický vý-
sledek, zakoupí ústřední bratrská pokladna
u ústřední sociální pojišťovny za každého
člena čekací dobu 100 týdnů po pří-
padě kratší dobu příspěvkovou získanou
u ústřední bratrské pokladny před dnem
počátku působnosti nového zákona. Tento
zákup provádí se v třídě C, vzhledem k usta-
novení čl. I. § 13 odst. 2. o výši zvyšovací
částky za příspěvkový měsíc, získaný před
počátkem působnosti novely a se zřetelem
k ustanovení čl. II § 1 odst. 2; zákupní pré-
mie nezapraví se ihned najednou, nýbrž
úmorem v době 25 let.
Odst. 6 vyslovuje zásadu, že nároky
ústřední bratrské pokladny ze zajištění
jsou vázány podmínkou skutečného placení
zajišťovacího pojistného.