128
K odst. 7.: Podmínky pro nápad dů-
chodu podle zákona o invalidním pojištění
jsou přísnější než podmínky pro nápad
provise podle tohoto zákona. Není vylou-
čeno, že některý člen bude dán do provise,
aniž by současně vznikl nárok na důchod
z invalidního pojištění obecného. V tako-
vém případě trvá nárok ústřední bratrské
pokladny ze zajištění i bez placení zajišťo-
vacích příspěvků tak dlouho, pokud ústřed-
ní bratrská pokladna vyplácí provisi. To-
též platí po čas ochranné lhůty (§ 23).
Zajišťovací pojistné se rovná pojist-
nému pro invalidní a starobní pojištění
u Ústřední sociální pojišťovny a řídí se
mzdovými třídami, do kterých jsou členové
zařazeni v nemocenském pojištění.
K§ 2.
Toto ustanovení vyslovuje zásadu, že za-
jištěním nevzniká nižádný právní poměr
mezi pojištěnci ústřední bratrské pokladny
a ústřední sociální pojišťovnou.
Poněvadž ústřední bratrská pokladna za-
jišťuje u Ústřední sociální pojišťovny ná-
roky na dávky podle dávkové soustavy
Ústřední sociální pojišťovny, mohou se zře-
telem k rozdílům mezi dávkovou soustavou
ústřední sociální pojišťovny a dávkovou
soustavou ústřední bratrské pokladny na-
stati případy, ve kterých zajištěná dávka
jest větší nebo jiného druhu než dávka ná-
ležející oprávněné osobě od ústřední bra-
trské pokladny. Je-li zajištěný důchod vyšší
než provise vyměřená podle ustanovení čl.
I, musí podle osnovy ústřední bratrská po-
kladna provisi zvýšiti až do částky zajištěné
dávky. Jelikož nárok na vdovskou provisi
není vázán podmínkami, kterými je podle
§ 114 zákona o invalidním pojištění vázán
nárok na vdovský důchod, může vdově ná-
ležeti od ústřední bratrské pokladny vdov-
ská provise, kdežto ze zajištění plyne nárok
na odbytné podle § 121 zákona o invalidním
pojištění; podle zásady vyslovené v poslední
větě § 2 hradí v takovém případě ústřední
sociální pojišťovna ústřední bratrské po-
kladně poskytovanou vdovskou provisi až do
částky odbytného.
K § 3 až 5.
Těmito ustanoveními jest upraven vzá-
jemný styk mezi ústřední bratrskou po-
kladnou a ústřední sociální pojišťovnou
z poměru zajišťovacího a jest stanovena
kompetence k rozhodování sporů mezi
oběma ústavy.
Rozhodnutí Společné komise je konečné a
není přípustná ani stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu.
K čl. IV.
Přechodná ustanovení.
K§1.
Ustanovení odstavce 1 vyslovuje zá-
sadu, že výše provisí napadlých před počát-
kem působnosti novely nemá býti změněna,
že však jinak i pro tyto provise platí usta-
novení čl. I. Z této zásady se podává, že pro
provise pozůstalých napadlé před počátkem
působnosti novely platí dále ustanovení § 14
odst. 4 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. ome-
zující úhrn provisí pozůstalých po téže
osobě na tři čtvrtiny invalidní provise a
ustanovení § 15 odst. 4 zákona č. 242/1922
Sb. z. a n. o krácení provisi pozůstalých až
do výše úrazového důchodu jim náležejícího.
Jde-li o sirotčí provisi a zemřela-li osoba,
jejíž pojištění zakládá nárok na tuto pro-
visi, před účinností tohoto zákona, posu-
zuje se provise tak, jako kdyby napadla
před účinností zákona, a to i tehdy, jde-li
jen o pouhé prodloužení provise do 17 let
anebo jen o novou provisi následkem vět-
šího okruhu osob, jimž novella nárok na
sirotčí provisi přiznává. Jelikož vychová-
vací příplatky (§ 13a), možnost zvýšiti
vdovskou provisi pro bezmocnost vdovy
(§14 odst. 5) a možnost zvýšiti o polovinu
sirotčí provisi bezmocného oboustranně
osiřelého sirotka staršího čtrnácti let
[§ 14a) odst. 8] byly zavedeny důsled-
kem zajištění u ústřední sociální poji-
šťovny, nemohou tato ustanovení platiti pro
provise napadlé před počátkem působnosti
nového zákona. Pro vdovy a sirotky po pro-
visionistech zemřelých za účinnosti nového
zákona, jimž napadla invalidní (starobní)
provise před počátkem jeho působnosti,
platí výhradně ustanovení čl. I bez odchylek
v čl. IV § 1 uvedených.
Podle odst. 1 lit. c) neplatí ustanovení čl.
1 § 14a) odst. 7, podle něhož lze poskytovati
sirotčí důchod pro výdělečnou nezpůsobilost
sirotka jen do dokonaného 24. roku věku,
pro sirotky, kteří do dne počátku působnosti
nového zákona požívali sirotčího důchodu
pro nezpůsobilost výdělečnou, ač jim bylo
již více než 16 let.
129
Provise napadlé za účinnosti nového zá-
kona budou spolu se státním příspěvkem
zpravidla vyšší než podle nynějšího zákona;
se zřetelem ke změně sazeb základní částky
a zvyšovacích částek může však v několika
málo případech provise podle nového zákona
spolu se státním příspěvkem a s vychovává-
cím příplatkem býti nižší než by byla pro-
vise podle nynějšího zákona; pro tyto oje-
dinělé případy je postaráno ustanovením
odstavce 2, podle něhož úhrn provise na-
padlé za účinnosti novely, státního pří-
spěvku a případného vychovávacího pří-
platku nesmí, byla-li čekací doba dvouletá)
dokonána před počátkem působnosti novely,
býti nižší než provise podle zákona č.
242/1922 Sb. z. a n.
K §2.
V odst. 1 jsou výslovně zachována
v platnosti ustanovení tak zvaného váleč-
ného zákona o bratrských pokladnách čís.
270/1918 ř. z. o započtení válečné služby
(válečných úkonů, zajetí) do doby příspěv-
kové. Působnost citovaného zákona rozši-
řuje se na zemi Slovenskou a Podkarpato-
ruskou.
Odstavec 2 stanoví, že zrušení započtení
doby povinné služby vojenské a doby po-
žitku nemocenského do příspěvkové doby
bez placení příspěvků nepůsobí zpět na pří-
spěvkovou dobu získanou před počátkem
působnosti nového zákona.
V odstavci 3 je vyslovena zásada, že zvý-
šení provise, které bylo přiznáno před po-
čátkem působnosti novely, je nabytým prá-
vem, pročež pro toto zvýšení platí dále usta-
novení, podle nichž bylo přiznáno.
Protože zajištění podle článku III vzta-
huje se pouze na osoby, které byly členy
ústřední bratrské pokladny v den počátku
působnosti tohoto zákona, a na osoby, které
se za působnosti tohoto zákona členy
ústřední bratrské pokladny stanou, bylo
nutno v odst. 4 učiniti opatření ohledně
těch osob, jichž členství zaniklo před po-
čátkem působnosti tohoto zákona, pro pří-
pad, že se stanou opětně členy Ústřední
bratrské pokladny, a to zejména proto, aby
byly znemožněny vstupy spekulační. Tako-
víto členové mají nárok na vychovávací
příplatek podle § 13a) pouze tehdy, jestliže
získali u Ústřední bratrské pokladny novou
čekací dobu v délce 24 příspěvkových mě-
síců.
K §§ 3 a 4.
Předpisy o příznivější ochranné lhůtě a
výhodnější předpisy o obživnutí nároků
platí i pro osoby, které vystoupily z poji-
štění provisního před počátkem působnosti
novely, zachovávají-li si nároky podle § 23
odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n., nebo
mají-li na to právo, poněvadž neuplynula
v den počátku působnosti novely lhůta šesti-
měsíční podle § 23 odst. 3 téhož zákona.
Lhůty podle čl. I §§ 23-23c) počítají se
od zániku členství. Tyto osoby mohou podle
své volby si dále zachovávati podle čl. IV
§ 4 odst. 1 nároky na dávky provisního po-
jištění.
Osoby, které v den počátku působnosti
novely dobrovolně pokračují v provisním
pojištění podle § 23 odst. 2 zák. č. 242/
1922 Sb. z. a n. nebo mají na to právo, poně-
vadž ještě nevypršela šestiměsíční lhůta
podle § 23 odst. 3 cit. zákona, mohou dobro-
volně pokračovati v pojištění podle předpisů
novely, kdežto podle § 23 zák. č. 242/1922
Sb. z. a n. mohly v pojištěni pokračovati
pouze jen do dokonání čekací doby pětileté.
K §5.
Toto ustanovení podrobuje sanační při-
rážce podle čl. I § 82 d) veškeré dodávky
paliv učiněné za působnosti nového zákona
bez ohledu na to, zakládájí-li se na uzávěr-
kách sjednaných před počátkem působnosti
novely.
K § 6.
Ustanovení tohoto paragrafu má překle-
nouti mezidobí než dojde k volbě a ustavení
se nových orgánů podle předpisů nového zá-
kona.
K § 7.
§ 242 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.
ustanovil, že pro přestupy pojištěnců z po-
jištění u ústřední sociální pojišťovny do
pojištění u ústřední bratrské pokladny a
naopak platí předpisy o převádění převod-
ních částek. Toto ustanovení nabylo sice
účinnosti dnem 1. července 1926, nemohlo
však býti prováděno.
Pro přestupy pojištěnců mezi ústřední
bratrskou pokladnou a nositeli pojištění
pensijního vztažně zaměstnáním vyňatým
z pensijního pojištění nebylo žádného usta-
novení až do vydání zákona č. 26/1929
130
Sb. z. a n., který nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1929. § 115, odst. 5. zákona
č. 26/1929 Sb. z. a n. nemohl však dosud
býti prováděn, takže pojištěnec pro případ
přestupu si musil udržovati u dřívějšího
nositele pojištění čekatelství placením
uznávacího poplatku.
Přestupy od ústřední bratrské pokladny
do zaměstnání vyňatého z pojištění podle
§ 6, lit. a) zákona o invalidním pojištění a
naopak nejsou dosud vůbec upraveny.
§ 5, odst. 1, přejímá i do tohoto zákona
ustanovení odpovídající § 242 zákona o in-
validním pojištění a § 115, odst. 5. zákona
pensijního a vyplňuje mezeru, pokud jde
o přestupy od ústřední bratrské pokladny
do zaměstnání vyňatého z pojištění podle
§ 6, písm. a) zákona o invalidním pojištění
a naopak.
Poněvadž i přes ustanovení § 242 zákona
o invalidním pojištění a § 115, odst. 5 zá-
kona č. 26/1929 Sb. z. a n., byly pro ne-
provádění těchto ustanovení přiznávány
provise na základě udržování čekatelství
podle § 23 zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.
i osobám, které přestoupily před nápadem
provise do pojištění podle zákona o invalid-
ním pojištění nebo do pensijního pojištění
nebo do zaměstnání vyňatého z pojištění,
musilo pro tyto případy býti ustanoveno, že
povinnost ústřední bratrské pokladny
k převodu zde není, poskytuje-li Ústřední
bratrská pokladna v den počátku působ-
nosti nového zákona provisi.
K čl. V.
Pojištění osob zaměstnaných
v nehornických podnicích.
V bratrských pokladnách zřízených podle
§ 210 a násl. o. h. z. ze dne 23. května 1854,
č. 146 ř. z., byly vedle osob zaměstnaných
v hornictví pojištěny i osoby zaměstnané
v podnicích s báňským podnikem souvise-
jících, avšak nepodléhajících dozoru báň-
ských úřadů. Zákon o bratrských poklad-
nách ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z.,
zachoval tento stav ustanovením § 11, podle
něhož stanovami mohl býti dovolen korpo-
rativní vstup do bratrské pokladny zaměst-
nancům nehornického podniku s báňským
závodem souvisejícího. Bylo-li takovéto
ustanovení pojato do stanov, pak nastala
povinná pojistná příslušnost u bratrské po-
kladny pro všechny dělníky zejména i pro
nově vstupující. Souvislost nehornického
podniku s podnikem báňským nemusela
býti s hospodářského hlediska nutná. Zá-
konem ze dne 17. září 1892, č. 178 ř. z., byl
§ 11 zákona čís. 127/1889 ř. z. změněn
v ten smysl, že novými stanovami přizpů-
sobenými zákonu čís. 127/1889 ř. z. mohou
po schválení stanov nově vstupující zaměst-
nanci nehornických podniků pojištěných
u bratrské pokladny býti vyloučeni z po-
jistné povinnosti u bratrské pokladny. Zá-
kon ze dne 11. července 1922, čís. 242 Sb.
z. a n., zachoval stav podle vývoje na zá-
kladě zákona čís. 127/1889 ř. z., jednak po-
něvadž při vydání nového zákona o bratr-
ských pokladnách ještě nebylo invalidního
a starobního pojištění dělníků, jednak
proto, poněvadž likvidace již přiznaných
důchodů a získaných čák aktivních členů
zaměstnaných v nehornických podnicích by
narazila na téměř nepřekonatelné pře-
kážky.
Podnikatelé nehornických podniků po-
jištěných u Ústřední bratrské pokladny
žádají z konkurenčních důvodů, aby ná-
klady na invalidní a starobní pojištění za-
městnanců těchto podniků nebyly vyšší než
náklady ve stejných podnicích pojištěných
u ústřední sociální pojišťovny. Návrh vy-
chází vstříc tomuto požadavku podnika-
telů, pokud jde o zaměstnance po prvé
vstupující po počátku působnosti novely
do zaměstnání v takovém nehornickém pod-
niku, jehož zaměstnanci byli dosud pojiš-
těni u bratrské pokladny.
Pojistná příslušnost revírní a ústřední
bratrské pokladny pro zaměstnance nehor-
nických podniků, jejichž dělníci byli dne
31. prosince 1934 pojištěni u revírní bratr-
ské pokladny, zůstává zachována, takže pro
tyto zaměstnance platí ustanovení čl. I, § 2
o povinném pojištění u revírní bratrské
pokladny po případě i u ústřední bratrské
pokladny. Dělníci zaměstnaní v den po-
čátku působnosti novely v těchto nehornic-
kých podnicích, jakož i dělníci, kteří již
byli dříve členy bratrské pokladny a vstou-
pí po počátku působnosti novely do zaměst-
nání v nehornickém podniku pojištěném
u bratrské pokladny, a jejich pozůstalí
mají v pojištění na provisi stejné nároky
jako dělníci zaměstnaní v báňském prů-
myslu. Dělníci, kteří před počátkem působ-
nosti novely nebyli ještě nikdy členy bratr-
ské pokladny a vstoupí za účinnosti novely
131
do zaměstnáni v uvedených nehornických
podnicích, a jejich pozůstalí mají na základe
pojištění na provisi nároky stejné jako
kdyby byli pojištěni u Ústřední sociální
pojišťovny. Ústřední bratrská pokladna
poskytuje tudíž těmto členům pouze dávky
zajištěné u Ústřední sociální pojišťovny.
V nemocenském pojištění u revírní
bratrské pokladny není rozdílu mezi nově
vstupujícími a ostatními zaměstnanci.
Poněvadž dávky z pojištění na provisi se
řídí dávkami invalidního a starobního po-
jištění u ústřední sociální pojišťovny, musí
se rovnati i příspěvky pro pojištění na pro-
visi pojistnému invalidního a starobního
pojištění u Ústřední sociální pojišťovny.
Z důvodů sanačních musí podnikatel po
dobu prvých 10 let po začátku působnosti
novely platiti za nově vstupující členy
stejný příspěvek jak za dělníky ostatní,
aby tak přispěl na úhradu schodku z dří-
vějšího pojištění svých zaměstnanců.
K čl. V.
Závěrečná ustanovení.
článek tento obsahuje obvyklá závěrečná
ustanovení.
Podle obdoby ustanovení čl. IV, odst. 2
vládního nařízení ze dne 15. června 1934,
č. 112 Sb. z. a n., zmocňuje se ministr ve-
řejných prací k vyhlášení celého zákona ve
znění a úpravě odpovídající změnám a
doplňkům podle této novely. Nutnost jed-
notné úpravy promíseně užívaných výrazů
"provise" a "důchod" jest vysvětlena již
v čl. I, § 1, úprava výrazů "podnikatel" a
"zaměstnavatel" plyne ze snahy zabrániti
pochybnostem z toho plynoucím a prodlou-
žení lhůt ze 14 na 15 dnů pak vychází ze
snahy po unifikaci lhůt ve správním řízení.
V Praze, dne 5. června 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 3232-36.